Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
centrifuga je celkem hustá věc, ale když deš dělat graffiti na střechu 8 poschoďovýho baráku, lezeš tam po hromosvodu, o kterým ani nevíš jestli ho ty zevlové dobře zazdily,aluješ v potu krve a pak zdrháš totálně zhulenej po střechách před městskou policií, tak si tak sedneš umotáš si brko a když se podíváš cos půl hodiny předtim dělal tak tak je to taková nestíhačka a to nemluvim o adrenalinu možná si myslíte ,že melem každej o něčem jiným, ale mýlíte se!Každopádně K4U za extrémek
kámo, co se týče lezení po vejškách, tak mi ani nemluf , já a Gizmo sme už byli "pracovně" na 12 metrů vysokým stožáru (průměr asi 30 cm) kterej měl sice stupačky, ale lezli sme oba bez jakýhokoliv jištění. A zážitek??
Poprvý sem se nahoře asi půl minutky držel a nemoh se pustit , ale pak to bylo už f klídku. Nicméně karma tobě
hehe extremky - to mi připomíná jak sem si v létě dával brigádku s názvem "pokládání keramiky" - vylezlo z toho oprava budovy Bohemia Sektu, keramiku sem pokládal asi tak 5% času co sem tam byl...
největší hardcore ale bylo když sem asi v pátym patře musel z lešení navrtávat díry na přichycení konzolí - teď vrtačka jako kráva a lešení vod zdi něco přes metr - jediná šance jak to dělat naklonit se z toho lešení vopřít se vo vrtačku a doufat
když sem slezl, klepali se mi ruce, že sem si nemoh ani zapálit cígo
Tak centrifugaaa no ja osobne na ni dobry vzpominky nemam
Ale nadruhou stranu se mi zase nedela spatne ani v letadle proste nikde a tak sem jednou zkusil centrifugu je to uz dlouho...
Ale co proste sem se ve chvili kdy se to porade roztacelo podval dolu no a hlava se mi tak nejak zasekla nebo jak to rict no jednoduse sem sni nemoh hejbat a musel sem ji mit porad nastranu a dole a tak minimalne jeste tejden me bolel krk takovym zpusobem ze pokazdy co sem rychle pohnul hlavou se mi z toho chtelo blit
Ale jinak jak rikam uz je to dlouho a treba bych tu histerii i dneska prekonal a mozna bych tam i vlez
,,Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až ho budeš opouštět ,, Konfucius ,,Chcete-li být šťastny s mužem, musíte mít pro něho spoustu pochopení a trošku lásky; chcete-li být šťastni s ženou, musíte ji zahrnout spoustou lásky a vůbec se nesnažit o pochopení.,,
Maurois
BLBENo extremky..., to je moje.
Posledni fakt velikej byl v lete. To sme takhl s kamosem zajeli na
hory, sli sme pomalu k obrimu dolu a nak nas to nebavilo, rozdali sme
prvni vodku (ze ctyr) a pred skupinkou germanskych turistu ji na
4-krat vypili. Pak lehce ovlivneni krasnym horskym vzduchem, divokou
prirodou vzrustajcim sebvedomim a asi 1,5 promili v krvi jsme se
rozhodli ze dorazime na krasny travnaty paloucek v modrem dole(tesne
pod skalnatou stenou dlouhou asi 150m). Vyrazili sme a s nekolika
malo prestavkami na vodku jsme slusne rozedrani od nepreberneho
mnozstvi kleci opravdu dorazili na urcen misto(ja vim trochu demolice
prirody, ale nedalame to casto). Tam jsme dopili vodku, druhou a ted
jiz nalezite posilneni a nesportovne obleceni jsme se
rozhodli(opravdu hrozne blbe rozhosnuti) prekonat tenhle pratelsky
vypadajci skalnaty masivek jako pravy horolezci(bez jisteni
samozrejme). Kdyz jsme se dostali asi do pulky a alkoholove opojeni trochu zeslablo, zacali sme chapat, ze to nebyl nejlepsi napad, podnami bylo asi 60 metru ostre skali se sklonem blizicim se 70% a porad se priostrovalo, podotzkam, ye nase horska vybava byla nulova, ja mel aspon boty, ale kamos mel pantofle s preskama. Jeste jsme chvili hrdine bojovali ze skalou, ale to uz kazdy nekde uplne jinde, jelikoz sme se kazdy tak trochu zasekli v tom svem adrenalinovem skluzu. Jeste to porad slo, bylo se ceho chytit, kamos mel naskok asi tak 20 metru a dostal se na misto, ktere se mi vubec nelibylo, nebyl tam zadny zachyt, jen rovna temer kolma stena s jednou dlouhou prasklinou, ten blazen to cely ve svejch zabkach vylez a ztratil se mi z dohledu, hledel jsem se sve prace a lezl jsem pomalu dal, dostal jsem se do mista, odkud uz se nedalo lezd dal, byl tam lehky prevysek, kde se dalo vyzkocit a chytit se pochybne vypadajici rozstliny s neznano hluboko zapustenymi koreny, bud me rostlina zacharani nebo konec, urcite bych se zabil, rikal sem si zacal sem trochu panikarit, protoze sem si vsim toho spadu co byl podemnou a ja nak tak nemel poneti jak to slizt zpatky, najednou jsem slysel silenej randal a kutaleni sutru tak asi 5 metru odeme, to se mnou malem svihlo predstavoval sem si ze je po kamosoj. Rozhlizim se okolo a nikoho nevidim, podival sem se nad sebe a tricet metru nademnou na sklanatem vyrustku mi maval s cigem v ruce, trochu sem si oddech, ale jen trochu, mle sem pred sebou jeste pracicku. bagl sem si hodil na bricho boty do baglu a na pavouka sem slejzal pomalinku dolu...
Dostal sem se na mistecko s dobrym zakladem a zvolil sem cestu jako kamos, v uz dost velikem stresu si lezu pomalu nahoru a asi za 10 minut se dostanu uplne do stejneho mista jako prve, zase ten prevysek a zase ta sama zkurvena rostlina, ted uz sem byl opravdu s nervama v hajzlu, chtel sem zahodit bagl a zavolat horskou sluzbu, ale jeste se ve mne nasel kousicek muze(silence) a rozhodl jsem se mozna ke svemu poslednimu zivotnimu skoku(ani nevim proc, normalne sem hroznej srab, ale tady na ty skale zacalo pracovat uplne me jine ja, nevim kde se ve mne vzalo, ale byl sem najednou neskutecne odvaznej), odhodlal sem se tedy ke skoku ikdyz sem vedel jak to muze dopadnout. Vyzkocil jsem a chytil se ty zkurveny kytky jednou rukou, trosicku se povitah jak sem byl v pohybu a druhou se zachytil skali, vytak sem se a dostal se uz nad prevysek. Byl to uplne nejvice vicnivajici kus skali, takze odtamtud byl hruzostrasny pohled, ale ja uz byl nechutne zaplaveny adrenalinem a s radosti a skoro usmevem sem lezl dal, ale za 10 minut jsem dosahl vrcholu kde mne s silenou radosti vital kamos. Sedeli sme tam v ty hunaty trave a poprve(a mozna naposledy) jsme si uvedomili jak banalni a pohodovy byl nas dosavadni zivot, neuveritelna hladina stesti me tenkrat zasahla, byl sem absolutne v pohode mel sem chut tam sedet treba porad. Nacali sme treti vodku a ubalili speka, po hodine sme vyrazili pres mokrady a klece k ceste na Polskou boudu. Zase sme se ztratili, bylli sme dost scuzeny, porad sem se propadal, treba i popas, ale vubec mi to nevadil, vzdicky sem se vysoukal pomoci vetvi a razil si cestu dal, byl sem stastnej ze nejsem na utesu. Sledoval sem zvireci pesinky a asi po pul hodine sem dorazil na cestu. Sed sem si a cekal jak to zvladne kamos. Za par minut se vynoril o kousek dal, dali sme zase trochu vodky na posilneni a vyrazili k boude a nasledne na snezku. Pri ceste na vrchol snezky uz sme nemohli skoro chodit, neskutecne vysileni jsme si sedali po 30 metrech plahoceni, ale casem sme dorazili az na vrchol, byl to slasnty pocit a zasluhoval dalsi vodku. Nahore byla tma a zvlastni pohled do ceskopolskych kraju nam dodal posledni kus sili a mi si usmisleli, ze se jeste dostaneme domu. Dopili sme posledni vodku a rozebehli se dolu. Probehli sme opravdu neskutecne rychle cestou obrim dolem, vubec nechapu kde se v nas ta sila vzala, ale vsechna unava z nas opadla a za hodinu jsme dorazili az dolu na parkoviste, bylo asi 10 hodin, byl to nejdele trvajici vystup na snezku v mym zivote, ikdyz sme zadny velky pocet kilometru neurazili, ale unava byla docela markantni. Zacali sme stopovat a asi za 2 a pul hodky sme dorazili domu. Kamos sel spat protoze byl uplne mrtvej, ale ve mne prevladala vlna neuveritelneho stesti a chuti do zivota, tak sem vyrazil do nejblizsi hospody. Byl tam jeden kamos, kteryho zrovna normalne nemam moc v lasce, hrozne keca a vetsinou si dost vymejsli, ale tehda sem ho s radosti poslouchal asi 2 hodiny, bylo mi hrozne dobre a tenkrat sem si fakt uvedomil jak moc dobre se mam a jak je zivot krasnej...!!!
btw sorry za chyby, ale nak mi nevyzbyl cas na precteni, zitra sem mozna hodim report s podobne adrenalinove akce, uz prez rok stare kde sme ve 3 lidech v zime vylezali snezku(v noci), taky docela silenost dokonce nas hledalo 10 horskejch strazcu a jeden si zlomil nohu, ale proti tehle letni akcice to byla prochazka ruzovym sadem...ye
Původní příspěvek od fak.gesho asi sem to psal moc dlouho...
to fak.gesho: Pěkný!!!! celkem dlouhý čtivo, ale čtivý .
Vejšky, to je mazec, ale rychlost, to je taky dobrej vodvaz!!!!
Až bude vata na mašinu, tak du do nějaký silnice (třeba nějaká Dugatka 6-kilo ).
To je taky celkem síla (a každej kdo jezdí na motorce tak mi to potvrdí), když jedete po rovince 220, frčíte takhle 3!!! minuty, vidíte jen čáru před sebou a cejtíte obrovskej tlak.
Jak se potom zastavíte, tak to se jen klepou ručičky a nožičky a máte moc dobrej pocit .
fak.gesho: no ja osobne si myslim ze ma alkoholova vydrz je vcelku dobra, ale tohle bych s vodkou nidky nedelal
no extremy, ja zas tak extremni nejsem, ale velmi dobry bylo se navrchu na sjezdovce svalit ke stromu, nabit fajecku, dat si cigarko, schovat se s dymkou v ruce pred profesorem (tak to byla stiha, si tak v klidu hulim a kolem me z vleku sliza nas profesor, no proste des. divim se ze me nevidel, nebo videl, ale on je v pohode a treba nechtel delat zbytecny problemy) a pak valit dolu...
The ice age is coming, the sun is zooming in
Engines stop running and the weed is growing thin. -- The Clash
ha dobrá adrenalinovka je vylézt nahoru na Špičák (Šumava) najít si sjezdovku jménem šance, nahoře se vypálit a pak se šusem rozběhnout dolů - je to nejdrsnější sjezdovka v okolí úhel hodně příkrej...
za chvíli už nejde brzdit, tak člověk musí zrychlovat aby sebou nesekl - no de to jenom do určitýho bodu - potom brždění sudama, kutálečkou a držkopádem - ještě lepší je když je vás víc a navzájem se po cestě dolů srážíte...
Jo, adrenalínek je kouzelná vjec(droga). Když sem plachtil ze Žďákovskýho mostu, buď na laně, nebo na záložním padáku, pochopil jsem, jak se cítějí sebevrazi. Potom jsem měl pocit, že nemám žádnej problém, prostě-seďte na prdeli, nemáte žádnej problém, posílám tam Wolfa. Taky nejsou špatný různý tovární komíny, nebo vysílače, na který se dá vylézt.. Ale jak tak o tom přemejšlím, asi stárnu, už sem dlouho od nikud nefrčel. Kromě parádně zhulenýho ridu na prkně lesem mezi stromama...
Jezdíte někdo na snowboardu?? Baví?? Mě mooooc!!!!
13-06-2002 v 13:23 PM
:o) co lidem dává féér zážitky
možná si myslíte ,že melem každej o něčem jiným, ale mýlíte se!Každopádně K4U za extrémek
!!!
, já a Gizmo sme už byli "pracovně" na 12 metrů vysokým stožáru (průměr asi 30 cm) kterej měl sice stupačky, ale lezli sme oba bez jakýhokoliv jištění. A zážitek?? 
, ale pak to bylo už f klídku. Nicméně karma tobě 
,,Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až ho budeš opouštět ,, Konfucius 
adrooooooošššš!!!
