Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
zdravim nikdy jsem jeste nepestoval. ale mam jisty cile na letosni rok a t y jsou vypestovat ....ale vubec pomoci nejakych kupovanych veci a podobne...cetl jsem tu toho docela dost prisly mi ty nazory tez dosti sporne....takze jestli mi muzete poradit jak udelat vlasni co nejvic efektivní pro celkové zdraví rostliny bio hnojivo... (muj tata je zemedelec..ekolog..ma dobytek..myslite ze vykaly techto obcas veselich zvirat by se dali pouzit?...prosim o nejake typi cetl jsem tu neco o urcitych vecech ..ale necetl jsem nic o zpusobu aplikace.,... mnozstvi podavanem.... a taky KDY ZACIT..jak CASTO... a kdy SKONCIT hnojit....
jde mi zkrátka o to vypestovat co nejvice ZDRAVOU (tim padem i samozrejme bohatou na ucine latky a na kvety) pomoci prirody
prosim o stručné přesto na obsah kvalitni prispevky..dik
pjestimeo106: proc si nejdriv nevypestujes aspon nejakou kytku, abys mel zakladni zkusenosti? a proc si myslis, ze ti tu lidi budou psat strucne na obsah kvalitni prispevky, kdyz ses linej zvednout zadek a aspon zakladni info si najit? to je furt dokola toto...
Oh Danny Boy the pipes, the pipes are calling, from glen to glen and down the mountain side
The summer's gone and all the roses dying, 'tis you 'tis you must go and I must bide
But come ye back when summer's in the meadow or when the valley's hushed and white with snow
'Tis I'll be there in sunshine or in shadow Oh Danny Boy, Oh Danny Boy I love you so
ne ze by to bylo moderni ..o to nejde.jde o moji povahu...mam pozitivni vztah k prirode hodne silnej....nemusim prece pestovat jen tak abych zjiskal skusenosti k tomu abyh mohl pestovat pomoci prirody ne ?
Ja používam jedine slepičince. Sice se mi obcas stane ze nejaka kyti neprezije ty moje davky, ale po case si to clovek vychyta a uz je to cajk. Jinak prej kobylince nejsou spatny a kravska mrva je taky good, akorat ty pomery si clovek musi vychytat ze...
K BIO pestovani:
Jak psal Krychle,jde tu jenom o moderni trend.vsichni chtej zrat BIOmaso a chtej mit i BIOkytky .Vetsine lidi ale nedochazi to,ze kolikrat jsou BIO hnojky mnohem horsi jak pro kytku,tak pro prostredi nez hnojky "chemicke".Kdyz naleju kolem kytky vsemozny chcanky,skvaseny vyluhy a nebo tam hodim nejaky hov*o,tak se to s prvnim zalitim/destem nasakne do zeme a protece do spodnich vod.Newim jestli se vam chce se vsude valet a koupat v hovnech,sic to bude BIO,ale taky peknej fekal....Tzv. Chemicka hnojka je sice z fabriky a ne od Krakonose z lesa,ale jeji nespornou vyhodou(nebavime se tu ted o svinstvech jako je Kristalon!!) je cistota prvku.Zatimco v "BIO" hnojivu jsou latky jako cpavek atp.(to je prvek jenom pro priklad,je tam spousta jinejch hajzlu) tak u kvalitniho mineralniho hnojiva(na chemickem zakladu) je zarucena cistota vstupnich prvku a zaroven je zajisteno to,ze rostlina nevstreba s potrebnou latkou jine latky,ktere mohou neblaze ovlivnit chut nebo potencial rostliny...Skratka a dobre "Chemicke" nojivo je porad jenom hnojivo z "sutru".co se valej po lese.akorat ze to kameni vycisti a udelaj z nej hnojku(zjednodusene receno)...Prvky v tech chnojivech jsou stejny,akorat v jednom je to "chemicky cisty" a v druhym holt vladne priroda(kvaseni,hniti..)....
V pěstování konopí jsem začátečník, ale se zahradničením a zemědělstvím nějaké zkušenosti mám.
1. Proč BIO: přírodní hnojiva nedodávají rostlině pouze živiny. Slouží zároveň jako potrava a životní prostředí pro užitečné organizmy (žížaly...). Ty nám na oplátku provzdušní půdu a. Dále tato přírodní hnojiva jsou obvykle "plná". To znamená, že obsahují všechny potřebné látky pro vývoj rostliny v rozumném poměru. Pokud se podaří dodávat rostlině vysoké dávky dusíku a málo draslíku, kytka krásně poroste, bude sytě tmavě zelená, ale bude špatně nasazovat na květ.
Přírodní hnojiva příznivě ovlivňují strukturu půdy - nedochází ke spékání povrchu, půda není prašná, skládá se z jakoby drobků.
Ať budete hnojit jakým koliv umělým hnojivem, bude v půdě chybět humus.
Další výhodou je to, že živiny z přírodních hnojiv (s výjimkou močůvky a kejdy) se uvolňují pomaleji a průběžně.
2. Jaké a jak: Často jsou zde zmiňovány slepičiny. K malým rostlinkám bych se je rozhodně bál použít. Jde o značně agresivní látku (viz sochy a holubi). Nejjistější způsob použití je asi zkompostovat se směsí zeminy a zbytků rostlin. Po roce dostanete asi nejlepší hnojivo, co existuje.
Další možností je udělat zákvas. DO velké nádoby dát slepičiny a zalít vodou. Nechat tak týden. (Doporučuji nezkoušet na balkonech paneláků a obecně ve městě - smrad je to ukrutnej) Vhodné je přidat třeba i kopřivy. Vzniklou kapalinu je ale bezpodmínečně nutné dostatečně ředit. Když použijete nízkou koncentraci, nic moc se nestane. Ale když použijete moc koncentrovanou, spálíte kořeny rostliny.
Fekálie - tady zase rada - zkompostovat.
Hnůj (kravský, koňský...) čerstvý zase nepatří k mladým rostlinám. U starších exemplářů by se dalo udělat to, že se namulčují posekanou trávou, kopřivama a na povrch dát jeden dva kravince. Trávový mulč bude krásně držet vlhko u kořenů a z hnoje se budou uvolňovat živiny.
V každém případě pozor na kaly z čistíren odpadních vod. Obecně budou plné těžkých kovů a podobných chuťovek, které si rostlina natáhne do sebe a následně konzument zase do sebe.
No s tím čpavkem, ten je ve většině průmyslových hnojiv obsažen taky. Výjimkou jsou ledková dusíkatá hnojina. Ale třeba ledek amonný (jak název napovídá) obsahuje čpavek taky. Ale čpavek je natolik těkavá látka, že stejně hodně rychle z půdy unikne.
U těch speciálních hnojiv, je otázkou, zda je u nich kontrolován obsah těžkých kovů (rtuť, olovo, kadmium) a nebezpečných látek obecně (PBC...). Protože nejsou určena pro pěstování potravin, přísmé limity pro hnojiva pro pěstování potravin se jich netýkají.
abych rekl pravdu tak poradne bio hnojivo se da jedine koupit chapu ze to prave bio je pro nekoho guano ,slepicince atd ale vsema tadytema vecma sem hnojil a byla to pokazde hloupost ---- doopravdy chut ganji je potom moc citit a muze to byt netopiri guano slepicince konsky hnuj cokoli jedi co chut nekazi a je fakt na tuty
abych rekl pravdu tak poradne bio hnojivo se da jedine koupit chapu ze to prave bio je pro nekoho guano ,slepicince atd ale vsema tadytema vecma sem hnojil a byla to pokazde hloupost ---- doopravdy chut ganji je potom moc citit a muze to byt netopiri guano slepicince konsky hnuj cokoli jediny co chut nekazi a je fakt na tuty dobry bio tak je hnojeni zeleni koprivy otrhane listy z ganji a popel ale jen ciste dreveny a takove nemato vliv na chut jinak souhlasim s tim ze by sis mel nejakou kytku vypestovat a pak az resit hnojivo nebo zivotni styl rostliny klidne to hnoj cim chces ale par let ti potrva nez zjistis co je to prave prechove
Egzot: všechna hnojiva, která jsi uváděl, jsou čistě dusíkatá (hnuj, slepicince, guano..). Při jejich používání vznikají řídké tkáně, mohutný vzrůst. A na chuti a kvylitě se to samozřějmě projeví. Je to ten samej případ, jako u průmyslově "vyráběných" brambor. Prostě humus, málo odolné proti chorobám. Rodiče pěstovali vlastní brambory. Když jsem byl nucen přejít na brambory z obchodu, byl jsem zděšen, co lidi žerou.
Potom uvádíš hnojiva s nízkým (téměř nulovým) obsahem N. Specielně dřevěný popel má extremě vysoký obsah draslíku. A to je prakticky antagonista dusíku. Podporuje vyzrávání tkání. Rostliny jsou potom kompaktnějšího vzrůstu. A podporuje kvetení. Dost často vidím stesky na pozdní kvetení. Možná by bylo zajímavé udělat pokus. Stejnou genetiku na stejném stanovišti hnojit dusíkem a druhou část spíše draslem. U rostlin hnojených draslíkem by mělo dojít k dřívějšímu kvetení. Rostliny nepřehnojené dusíkem by měly být obecně odolnější proti plísňovým chorobám.
Ještě jednu věc. Zkoušel někdo použít ma extremně vzrůstné odrůdy morphoregulátory (např. Retacel)? Měl by způsobovat menší dlouživý růst (kratší vzdálenosti mezi jednotlivými patry větviček.) Přistejných výnosech.
heh, ja teraz neriesim ci to je bio alebo nie, ale skor riesim co zrolovat a zahulit.
k teme, si myslim ze ani tak nezalezi na tom ci to pestujes na hnoji alebo na chemkach. Skor zalezi na tom ako ten vysledny produkt chuti. Ked to moc skrabe v hrdle tak cely material pada u mna na nulu aj keby neviem aky bol bio vypest.
bio-ganja jak na to(?)
02-02-2008 v 11:01 AM
(O_o)
.Vetsine lidi ale nedochazi to,ze kolikrat jsou BIO hnojky mnohem horsi jak pro kytku,tak pro prostredi nez hnojky "chemicke".Kdyz naleju kolem kytky vsemozny chcanky,skvaseny vyluhy a nebo tam hodim nejaky hov*o,tak se to s prvnim zalitim/destem nasakne do zeme a protece do spodnich vod.Newim jestli se vam chce se vsude valet a koupat v hovnech,sic to bude BIO,ale taky peknej fekal....Tzv. Chemicka hnojka je sice z fabriky a ne od Krakonose z lesa,ale jeji nespornou vyhodou(nebavime se tu ted o svinstvech jako je Kristalon!!) je cistota prvku.Zatimco v "BIO" hnojivu jsou latky jako cpavek atp.(to je prvek jenom pro priklad,je tam spousta jinejch hajzlu) tak u kvalitniho mineralniho hnojiva(na chemickem zakladu) je zarucena cistota vstupnich prvku a zaroven je zajisteno to,ze rostlina nevstreba s potrebnou latkou jine latky,ktere mohou neblaze ovlivnit chut nebo potencial rostliny...Skratka a dobre "Chemicke" nojivo je porad jenom hnojivo z "sutru".co se valej po lese.akorat ze to kameni vycisti a udelaj z nej hnojku(zjednodusene receno)...Prvky v tech chnojivech jsou stejny,akorat v jednom je to "chemicky cisty" a v druhym holt vladne priroda(kvaseni,hniti..)....
