Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
A pokud možno zrovna když už se vršky smaží několik hodin pod lampou-orosením změníš režim ze smažení na vaření,což je zdravější(uchovají se vitamíny).
Teď vážně-až po zhasnutí lampy-kapičky vody fungují jako lupa a vypálí do kytky díru.(teda skoro díru)
Máš nějaké skušenosti s tím vypalovaním Romane.
Právě jsem se pozbyl Molic a nerad bych to na ně schazoval což se rovná postřiku chemkou. Jak vypadají ty vypálená místa . Co radíš zvlhčovat ultrazvukovým zvlhčovčem nebo co? O teplotu nemám strach (furt mi tam fučí) ale s tím světlem jsi mě dostal . Poraď .
Zkus třeba v létě v největším pařáku zalít trávník(rajčata,papriky) a uvidíš jak to dopadne(špatně).Taky jsem to nechápal a říkal jsem si jakou to musí rostlině udělat radost když ji v tom největším parnu zaliju.Ale ouha!Kytka zhyne bídnou smrtí a já jsem tomu vinen.
Prostě když rosit,tak potmě(několik hodin před rozsvícením lampy).
Abra007xasi:ad 1)ty bakterie snad nemyslíš vážně.Plíseň je v podstatě houba(eukaryot,má jádro a mitochondrie a tak a má ráda vlhko),zatímco bakterie je prokaryot(nemá jádro,jen cirkulární molekulu DNA(nebo RNA?-teď nevím).Je to úplně z jiný říše.Co se týče převařování-už tady byly názory že je lepší vodu kupovat nebo dokonce používat destilku.S tím rozhodně nemohu souhlasit.Nejlepší je tzv.dyšťuvka,což je v podstatě odstátá dešťová voda(vhodná i na praní,pozn.aut.),případně jakákoliv jiná čistá voda se známým pH(pozor na kyselé deště!).Upravovanou vodu je dobré nechat odstát(vyprchá chlor).Vodu nenechávej na světle(množí se fytoplankton-voda zezelená).
ad 2)Za svícení nebo za tmy-rohodně za tmy.Pokud se k nim za tmy nedostaneš-buď posuň čas svícení tak,aby ses k nim dostal za tmy nebo je prostě neros vůbec.Já to tak dělám a určitě nejsem sám.
S tou lupou si to poněkud přehnal. Zásadně nesouhlasím. Aby to mělo takový efekt jak popisuješ musely by to bejt obří kapky. Rosení se dělá rozprašovačem - tj. mikrokapičky - a kytkám to jen prospěje (hlavně v růstu, v květu bych už tolik nerosil). Já jsem rosil/rosím za světla (400W) a žádnej problém - naopak - kytí si chrochtaj.
Nemohlo by se k tomuto tématu vyjádřit více lidí??
Na rosení maj lidí opravdu dost různý názor,tak jak to teda je ????
Co kdyby se rosilo volně do vzduchu a ne na kytky? Vadí to taky ??
Ahoj lidi. Ja jsem ted NLko celou fazi rustu rosil koupenou destilovanou vodou i za svetla a musim rict, ze se mely vyborne. Pak mi ve fazi kvetu dosla destilka a tak jsem pouzil na roseni stejnou 2 dny odstatou vodu z kohoutku,kterou pouzivam i na zalivku. Kytickam zacaly trochu zloutnout a posleze rychle usychat hlavne horni listy. Kytky jakoby ztratili vitalitu. Podle mne za to muze ta voda, nebo (a to prave nevim,prosim zkusenejsi o radu) je to tim, ze kytky ve fazi kvetu az k uplnemu dozrani postupne umiraji, a proto ta vzhledova zmena? Diky za info.
Já bych, pokud by to šlo, rosil taky spíše za tmy, s těma kapkama to je nic než fakt, ale zase to z nich nemusí téct, takže takový střízlivý postřik za světla( a to klidně i co hoďku) je jenom k dobru. Mám trochu problémy s vlhkostí, takže my taky ani nic moc jiného nezbývá. Bez toho, aniž bych dal na stínítko mokré utěrky a nerosil bych i stěny jejich residence, bych asi rychle kytky upekl. Jakou vodu používat je taky dost důležité. Všiml jsem si, že po asi měsíci, co rostou je vidět na víkách kýblů(bubblery) jakýsi jemný nános bílé barvy-nejspíš se jedná o vápník obsažený v té vodě, ale s tím asi moc nenadělám.Dokonce je těžké ho i z toho víka odstranit-jakoby se zažíral. Každopádně, kdo má na to finance nebo přístup-doporučuji vřele destilku. Je, řekl bych, základním faktorem při řízkách, kdy jsou citlivé na každou maličkost a na odrůstající kytce udělá tu nejlepší práci.
P.S.Taky bych doporučoval se trochu poohlédnout po přípravku BioAlgeen-S90. Je to roztok vyrobený z mořských řas a podporuje její vitalitu, odolnost proti různým stresům a hlavně(což bych si někdy rád vyskoušel) prý povzbudí nárůst kořenového systému až o !!100%!!.....což není zanedbatelné.Přidávám ho skoro pravidelně do postřikovače a myslím, že to dělá Svoje.
Přeju mnoho úspěchů, Andy JAH
To zalejvání v létě ale neni tim, že by kapky byly jak lupa, ale proto, že sluneční záření rozkládá vodu na peroxid. na tomhle principu je založený bělení prádla na slunci.
nevim esli má stejnej efekt sodíkofka.
a pro zvýšení vlhkosti bych rosil fšechno vokolo, stěny atp.
Tak to jsem se po dlouhé době něco fukt zajímavýho dozvěděl-K++.Ale nevidím jedinej důvod(leda že by UV)proč by to nedělala sodíkovka.Pak je tu další otázka-peroxid je na overgrow velmi doporučovanej(na řízky),tak teď nevím,jestli to kytce pomůže nebo ji to zabije(nebo co ji nezabije,pomůže?)
to Roman Dirda: lupaTo s tou lupou je fakt krávovina, bohužel jí neslyším poprv. Kdyby to totiž byla pravda neexistovaly by rovníkové pralesy A zalejvání v největším pařáku se běžně používá. Všimni si třeba jak je to v parku s umělým zavlažováním, na Moravě kde pěstujou zeleninu....
to tehace: peroxidTo je dalsí hovadina jak vrata, peroxid je nestabilní sloučenina a vyšší teplota navíc pomůže jeho rozkladu na vodu a kyslík. Bělení na slunci je založeno na vzniku ozonu
reake: O2-hv->2O
2O2+2O->2O3
rosení vřele doporučuju, můžete přidat i hnojivo. Ale rosit čistou destikou, no nevím, radši bych to nedělal - mohla by nastat osmóza, ale destilka + hnojivo OK. Hlavní význam rosení vydím v umytí průduchů, rostlině se pal lépe "dýchá" Zvyšování vlhkosti je druhořadé a málo účinné.
Doufám, že sem vás příliš nepodráždil, ale takový blbiny se musí uvést na pravou míru.
Was ist das-mohla by nastat osmóza-tím jako ukazuješ svou vzdělanost nebo proč to slovo bez vysvětlení používáš,navíc chybně?
Osmóza je jev,kdy prostředí(buňka) o vyšší koncentraci osmoticky aktivních látek(prakticky všechny molekuly,hlavně ionty solí) přijímá čistou vodu z prostředí o nulové koncentraci těchto látek(okolní prostředí),následkem čehož může nastat osmotická lýza(rozpad) buňky.Buňka se nacucá vodou až praskne-tak to ale funguje POUZE u živočišných buněk-nemají buněčnou stěnu jako rostliny a bakterie.
Mute,přesto se tě jako význačného odborníka na danou problematiku na něco zeptám.Proč nemůžu přesazovat kyti za poledního slunce?Jaký je mechnismus jejího poškození?Vždycky mi to vrtalo hlavou.Za odpověď předem Dík.
to roman dirda:
Co je osmóza vím, co sem nevěděl je že živočišné buňky nemají buněčnou stěnu K- . Ale i prěs to když se rostliná buňka, která "tedy" má b. stěnu, vlivem vyššího chem. potenciálu protoplasmy začne plnit destilkou z okolí buňky, tak PRAKNE či NEPRASKNE? No ale podle mě tenhle jev je aktuální, pouze když bysme zalejvali destilkou, než rosili. Buňky na povrchu rostliny, jsou určitě odolnější, než ty uvnitř. Navíc mě teď napadlo že déšť má docela blízko k destilce, takže tu poznámku vo destilce beru zpět.
Proč nepřesazovat rostliny, stromy atp. zpoledního žáru?
Hele kámo, teď nevím jestli si ze mě děláš srandu, ale pro případ že to myslíš vážně. Nově přesazená rostlina má zmenšenou schopnost přijímat vodu. Když teda do ní praží slunce, tak jí prostě upraží.
Musím říct, že sem čekal větší humbuk. K+ pro tebe za seriózní přístup (K+ + K- = K0). Já sám, jako každý smrtelník a vo nesmrtelnících by se dalo taky pochybovat, rozhodně nemám patent na rozum a diskusi vítám.
Další + rosení: Kytky musí reagovat na zvýšení hmotnosti listů, vlivem rosícího roztoku, tím tvoří silnější stonky. V květu to pak příde vhod.
10-03-2002 v 20:14 PM
2Roman Dirda
STOP BLUDUM
A zalejvání v největším pařáku se běžně používá. Všimni si třeba jak je to v parku s umělým zavlažováním, na Moravě kde pěstujou zeleninu....
K- . Ale i prěs to když se rostliná buňka, která "tedy" má b. stěnu, vlivem vyššího chem. potenciálu protoplasmy začne plnit destilkou z okolí buňky, tak PRAKNE či NEPRASKNE? No ale podle mě tenhle jev je aktuální, pouze když bysme zalejvali destilkou, než rosili. Buňky na povrchu rostliny, jsou určitě odolnější, než ty uvnitř. Navíc mě teď napadlo že déšť má docela blízko k destilce, takže tu poznámku vo destilce beru zpět.
