Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
....přečetl jsi všechno ?? Za 14minut od objevení odkazu , jsi tuhle celou tému přečetl a porozuměl všem přispevkům , no když seš tak rychlej tak to taky néchapu , jakto že tady neni odpověd ??
Hehe. Good point s tou nesmrtelností Telomery jsou jen jedním faktorem, i když dost zásadním faktorem. Třeba u člověka to je nejspíše o tom jaké hormony a látky buňky obklopují. To znamená, že kdybychom vymysleli přípravek, který by vnitřní prostředí těla upravil tak, aby si buňky "myslely", že jsou v mladém těle, tak se v nich aktivují geny, které obnoví jejich schopnost regenerace. Poslední problém jsou ty telomery a ty se prodlužují pouze u embria pomocí hormonu, který se vyskytuje jenom v této fázi života a tím se vlastně hrubě programuje délka života(která závisí i na jiných zdravotních faktorech, dědičných poruchách atd. ). BTW věděli jste, že pro mnoho ženských je menopauza riziková, právě protože mají geneticky naprogramovanou smrt po "splnění úkolu"?
Takže by mě zajímalo jestli tu dokáže někdo hodit info jak je to s nesmrtelností u marihuany. Jestli se dá klonovat donekonečna jako třeba jiné druhy rostlin, které se rozmnožují výhradně klonováním a nedegenerují(šalvěj divotvorná,některé ostružiníky a podobně). Taky by mě zajímalo jestli existuje nějaký rekord v rocích, kdy nejdýl probíhalo řízkování Některé i dnes populární odrůdy jsou ze 70. let, takže možná jo, i když ve většině případů prošly ještě dlouhým křížením jak se je banky snaží vylepšovat.
pane bože zase nějakej chytrák co si přečetl o telomerách u živočišných buněk a snaží se to aplikovat na buňky rostliny což je největší cipovina. To už tady někde je. Spousty rostlin se dnes pouze řeže, například některé druhy těch velkých banánů co kupujete od chiquity se dnes už jen řízkuje, protože prostě samci nejsou díky této metodě už leta.Bohužel se jasně ukázalo u téhle metody že kytka si přirozenou cestou nevytváří odolnost na nové nemoci http://www.celysvet.cz/n374-konec-bananu.php Spousta druhů trávy byla do amsterodamu přivezena formou klonu a na něm bylo postaveno celé šlechtění, například holands hope atd... Vůbec se klonování z klonů nebojte, prostě dobrej klon je celá matka, má to sice specifika například matka ze semen je většinou trochu jiná než produkt z klonu. Něco jinýho je jakýsi aspekt krádeže selekce od matkáře,ale kdo tu dělá selekci jak se má? pár semen a vybrat tu nejlepší, nikdo se tu nebabrá třeba selekcí z 200ks . Otázka pak je zdali ten matkář co si udělá matku z 10 semen neni stejnej zloděj genetiky jako ten kdo si zmatkuje jeho klon.
pane bože zase nějakej chytrák co si přečetl o telomerách u živočišných buněk a snaží se to aplikovat na buňky rostliny což je největší cipovina. To už tady někde je. Spousty rostlin se dnes pouze řeže, například některé druhy těch velkých banánů co kupujete od chiquity se dnes už jen řízkuje, protože prostě samci nejsou díky této metodě už leta.Bohužel se jasně ukázalo u téhle metody že kytka si přirozenou cestou nevytváří odolnost na nové nemoci http://www.celysvet.cz/n374-konec-bananu.php Spousta druhů trávy byla do amsterodamu přivezena formou klonu a na něm bylo postaveno celé šlechtění, například holands hope atd... Vůbec se klonování z klonů nebojte, prostě dobrej klon je celá matka, má to sice specifika například matka ze semen je většinou trochu jiná než produkt z klonu. Něco jinýho je jakýsi aspekt krádeže selekce od matkáře,ale kdo tu dělá selekci jak se má? pár semen a vybrat tu nejlepší, nikdo se tu nebabrá třeba selekcí z 200ks . Otázka pak je zdali ten matkář co si udělá matku z 10 semen neni stejnej zloděj genetiky jako ten kdo si zmatkuje jeho klon.
o kradeni se snad nemusi nikdo ani bavit. pokud se nezepta je to pekna pcia...... co k tomu dodat
stejne selektujes a mas s tim "nejakou praci" nekdo vic nekdo min. nejaky chvej si pekne koupi rezy a udela si bez prace matku.... nez vyberes model nez prijde, je to na hovno....
hele treba ja jsem selektil ten kriz co mam v rustu...... na kvet sla posledni rostlina z 5. vybiral jsem podle rustu rostliny, jak vypadaj listy atd. proste veci z rustu. trvalo to, si myslim, delsi dobu kdyz se nad tim tak zamyslim, chtel jsem napsat kratsi
s tou odolnosti to je jasne, pac porad se jedou geny z matky ktera je nekde zalezla.... ikdyz taky ty odolnosti nezdedi za chvilec?!? kdyz potom klon z klonu zacnes normal pestit a krizit sjme zase na startu. s tema nemocema to plati u bananu, jestli to chapu spravne.......
jinac, klon se degraduje podle meho z toho jak se starate o matku. pokud ji porad stresujes, klony budou horsi. cirkulace, osvetleni, vlhkost, teplo, zima..........
Sem opilej takže se mi to nechtelo číst tak snad to tady ještě nebylo. Znalosti mám z arabidopsis, ale předpokládám že by nást to neučily kdyby to nebzlo u všech kytek.
Růst apikalních eristemu(kořenová špička a stonkový vrchol, nebudu řešit adventivní kořeny) je řízen hormonálně tokem auxinů lýkem směřují k vrcholu a ve vrcholu se proud otáčí a středem směřuje dolů ke kořenům. Do rustového vrcholu kořene vstukuje středem a odchází líkem po okraji(trochu to pripomíná moebiovu smičku nebo jak se ten typ menoval), no a v každém větvení se poměr techto hormonů mění protože část jich odchází do boční větve. A tyto hormony ovlivňují, asi se teť neviádřím uplně správně, genotypový projev pletiva takže i když má stejnou DNA hormony ovlivnily její expresi(projev) a to si apikální merystemy pamatujou fakt dlouho! Takže pokud udržujete matku delší dobu, tak získáváte meteriál který je dál a dál od hlavního stonku, takže si ty řezy pak myslí, že sou malá větvička daleko předaleko od kořenů a chovají se zcela odlišně od puvodní rostliny.
To je moje vlastní teorie, a sem na ni, tak trochu pyšnej:-) ale možná je zcestná, se ukáže, navíc teorie sou od toho aby byli vyvráceny, že?
Teorie fyz. rost. tvrdí, že řízkováním apikálního a laterálního(vrchol a první boční větve v paždích listu) nic nedeneruje pokud tomu neděláte něco fakt vošklivýho jako sycení etylenem(nejjednodušší rostlinný hormon= změna exprese DNA) nebo stříkání kolchicinem(poškození, mutace DNA) atd...
K degradaci dochází pri tvoření adventivních výhonků(všechne který nejsou vrch nebo první větvička za listem), jistě ste si všimli, že když oškubete spodek kytky, tak tam stejně něco zase vyroste,
a nebo při regeneraci de nuovo přez kalus (zavalové pletivo) nepřímá embryogeneze, ale to se nás netýká teda spíš vás já to v plánu mám. Jen jestli se pak u mě nezastaví černé SUV s holandskou poznávaci značkou když se mi to povede:-)
Růstu zdar!
Sry za pravopis holt učitelé se máho snažili, asi byli taky skouřený:-)))
masterblaster: To chce klídek. Uvedl jsem to jako zajímavost a to, že to tahám do kytek jsi asi vyčetl odjinud, protože jinak fakt nerozumím o tvé řekl bych příliš osobní poznámce z tvé strany
Jak je to u konkrétních druhů nevím tak se na to v příspěvku slušně ptám. Takže dík za odpověď je to tak jak jsem myslel. Já to tvrdím od začátku, že k degradaci klonů může docházet pouze na základě "náboženských principů" nekterých growerů
Původní příspěvek od Tarrnaa masterblaster: To chce klídek. Uvedl jsem to jako zajímavost a to, že to tahám do kytek jsi asi vyčetl odjinud, protože jinak fakt nerozumím o tvé řekl bych příliš osobní poznámce z tvé strany
Jak je to u konkrétních druhů nevím tak se na to v příspěvku slušně ptám. Takže dík za odpověď je to tak jak jsem myslel. Já to tvrdím od začátku, že k degradaci klonů může docházet pouze na základě "náboženských principů" nekterých growerů
sry,to nebyla hláška na tebe, ale na poslední větu toho hosta co máš v quote. blbě jsem to zkopíroval.je tady už několikátej co si přečte o telomerách u živočišných buněk a začne hlásit o rozpadu dna řetězce atd... Ale aby se podíval jak je to u rostlin to ne Rostliny to mají jinak.
Dobrá připomínka ohledně té mitochondriální DNA , z hlediska enegetického významu pro buňky a tedy i vitality rostliny má klíčový vliv. To si zasluhuje karmu +
citace:
Původní příspěvek od Tarrnaa
To je hrozně zajímavý podnět do diskuse a taky docela čerstvé zjištění. Více info je o tom v časopise Vesmír, ale už si nepamatuju název článku. Rostliny si některé informace umí uchovávat i mimo DNA. Třeba zrovna údaj o tvaru okvětních lístků je uložen v tzv. micro-RNA, která koluje v plazmě mimo jádro. Proto některé kytky kvetly normálně, i když jim poškodili gen. Vlastně to je něco na způsob homeotických genů, které určují tvar a růst těla, ale je to systém nezávislý na hlavní DNA a nezapojuje se do pohlavního rozmnožování podobně jako DNA v mitochondriích a podobně. Proto je to stálejší systém v čase, protože pohlavní rozmnožování je vlastně přírodou vynalezený nástroj na zvýšení variability
Akorát 21 století je jeden z těch stupidnějších časáků. Ke změně mendelových zákonů samozřejmě nedojde jen nemají obecnou platnost což už je ale dávno známo objevem mitochondriální DNA a plazmidů. Holt bulvár proniká všude
Původní příspěvek od vinczenzo Přihodím svou trochu do mlýna, tuhle informaci mám přímo z přednášky:
Při tvoření klonů, existuje gen do kterého se zapisuje stáří a tento gen se síří do všech klonů, takže nekonečná řada to být také nemůže...
No v této souvislosti mě něco napadlo. Vyskytl se tu názor, (omlouvám, že ho necituji, ale musel bych to celé znova pročíst), že "První" řízek z matky pocházející přímo ze semene prakticky nikdy není hermáč, ale že se hermáči objeví až u matek Xté generace po několikanásobném řízkování. To by mělo logiku. Pokud rostlina registruje stáří, a samozřejmě stresové vlivy, dospěje do stádia, kdy si uvědomí, že je načase přestat kopírovat a je třeba obnovit genetiku, resp.genetickou diversitu a není-li samec po ruce, pomůže si sama.
Pokud by tomu tak bylo, byl by výskyt hermáčů signálem "Nešmikej!" a tedy obnov matku pohlavní cestou!
tak jo kluci po preceteni tady tohoto tematu, ste se ani po sesti stranach nikam nedobrali. kdybyste vy chytrouni otevreli ucebnici biologie, docetli byste se ze pohlavnim rozmnozovanim zivot vznikne spojenim 2 bunek a od te doby se to jen deli jak to zname z cloveci biologie ze, no a jak vzniknou 2 nove bunky? meioza mitoza ze... a protoze se bunky neustale deli a deli a deli a ... tak proto zivot degraduje, protoze casem vse speje ke svemu zaniku diky mnoha zmenam ktere tu sou plus minus popsane... a proto mate mit matku ze seminka a ne z klonu. deleni nelze delat do nekonecna, to si zahravate s mutaci genu a prikladem sou rakovinotvorne bunky a jejich schopnost aktivovat geny doplnujici telomery, coz jsou cepicky na konci dna, aby ochranily cenny kod, protoze enzym dna polymeraza kopiruje pouze v jednom smeru. proto se kod zkracuje casem dojde k jeho degradaci a proto casem i kytka degraduje, ale vse zavisi na vnejsim okolnostech samozrejme...je to ese slozitejsi samozrejme, ale zaklad je tohle.
Hermace (podle mejch zkusenosti) vznikaji stresem .Priklad:Matkar proda klon zajemci,ten si klon prinese domu s tim,ze z nej udela matku,a at uz chce nebo ne, vystavi ji jinym podminkam nez na ktere byla puvodni matka zvykla napr.svetelna perioda(pochybuju ze kazdy sviti ve stejnou dobu),na puvodni matku se svitilo od 6:00do0:00 a novy majitel sviti od 12:00do6:00 a to muze rostlinu pekne vykolejit (v prirode se s nicim takovym nemuze setkat) a muze ji to dokonce prinutit chvili kvest,ale 18/6 ji nakonec zase vrati do rustu a vznikaji ruzni mutanti (jednocipe listy,hermace...).Dalsi vec co ovlivnuje a muze kytku prinutit k hermafroditismu je PH , spatne svetelne spektrum,stres po nemoci atd. A cim je vic kytka klon z klona z klona z klona z klona ..... tim mensi je cerstvost geneticke informace a tim vetsi je sance vypestovat hermafroditniho mutanta.Proste pokud je matka original ze semene je riziko nizsi nez u matky ktera je z klonu klona .Kouknete na Stargate,jak dopadli Asgardi .
přečetl sem všechn oc tu stojí ale nidke sme se nedovedel result.. 
14-02-2011 v 18:21 PM
Telomery jsou jen jedním faktorem, i když dost zásadním faktorem. Třeba u člověka to je nejspíše o tom jaké hormony a látky buňky obklopují. To znamená, že kdybychom vymysleli přípravek, který by vnitřní prostředí těla upravil tak, aby si buňky "myslely", že jsou v mladém těle, tak se v nich aktivují geny, které obnoví jejich schopnost regenerace. Poslední problém jsou ty telomery a ty se prodlužují pouze u embria pomocí hormonu, který se vyskytuje jenom v této fázi života a tím se vlastně hrubě programuje délka života(která závisí i na jiných zdravotních faktorech, dědičných poruchách atd. ). BTW věděli jste, že pro mnoho ženských je menopauza riziková, právě protože mají geneticky naprogramovanou smrt po "splnění úkolu"? 
