Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Myslím si že pro porovnání by nemusel mít člověk žádnou velkou laboratoř....
Stačilo by, aby nějakej matkář vzal řízek, nechal ho trochu narůst z toho vzal zase řízek a takhle by udělal co já vím třeba desáty koleno. No a pak zbejvá jen dát spolu vykvést řízek z "matky" z desátýho kolena spolu s řízkem z matky. Zkusit to s více odrůdama by taky nebylo špatný.
Neříkám, že by to byla nějaká extra studie, ale nějakou představu by si člověk mohl udělat... A moc místa a snad ani času by to nestálo.
Možná když se mi povede matkárnička tak se o to pokusím v rámci možností samozřejmě.
Kluci nějak se vám to tady začíná vyostřovat....
CHTĚLO BY TO REAGOVAT TROCHU V KLIDU A S ÚCTOU K CIZÍMU NÁZORU !!!
mimochodem žádnej argument ani důkaz zatím nepřinesla ani jedna strana.
Bylo by fakt nejlepší, kdyby sem někdo hodil odkaz na nějakou studii nebo pokus nebo aspoň nějaké info z botaniky.
Protože teďka už si budete jenom psát jak jsou ty druhý zmanipulovaní a hloupí a to nemá moc cenu... RADŠI ARGUMENTY NEŽ OSOČOVÁNÍ !!!
Původní příspěvek od vimnevim Myslím si že pro porovnání by nemusel mít člověk žádnou velkou laboratoř....
Stačilo by, aby nějakej matkář vzal řízek, nechal ho trochu narůst z toho vzal zase řízek a takhle by udělal co já vím třeba desáty koleno. No a pak zbejvá jen dát spolu vykvést řízek z "matky" z desátýho kolena spolu s řízkem z matky. Zkusit to s více odrůdama by taky nebylo špatný.
Neříkám, že by to byla nějaká extra studie, ale nějakou představu by si člověk mohl udělat... A moc místa a snad ani času by to nestálo.
a jak to chceš analyzovat? hodíš to na váhu a bude tam rozdíl dvou gramů, z toho vyvodíš co?
citace:
Možná když se mi povede matkárnička tak se o to pokusím v rámci možností samozřejmě.
Kluci nějak se vám to tady začíná vyostřovat....
CHTĚLO BY TO REAGOVAT TROCHU V KLIDU A S ÚCTOU K CIZÍMU NÁZORU !!!
mimochodem žádnej argument ani důkaz zatím nepřinesla ani jedna strana.
Bylo by fakt nejlepší, kdyby sem někdo hodil odkaz na nějakou studii nebo pokus nebo aspoň nějaké info z botaniky.
Protože teďka už si budete jenom psát jak jsou ty druhý zmanipulovaní a hloupí a to nemá moc cenu... RADŠI ARGUMENTY NEŽ OSOČOVÁNÍ !!!
plně souhlasím. reworg, nahaž sem aspoň stručnou bibliografii relevantní literatury. rád se poučím. na tom, že matka stárne, a že za 10 let nedá tu samou kvalitu, se asi shhodnem. ale opravdu netuším, kde berete jistotu, že řízkováním degraduje genom potomka. nikde sem nenašel jasný důkaz a ani tu ho nikdo nepředložil. navíc, když uvážím, že se tímto způsobem udržují matky v seedbankách běžně, nejak mně to hlava nebere.
oprava: nikdo zatím nepotvrdil/nevyvrátil, že genetické změny sou tak rozsáhlé, aby vůbec stály za řeč.
"dokktor: a jak to chceš analyzovat? hodíš to na váhu a bude tam rozdíl dvou gramů, z toho vyvodíš co? " - No přece, kdyby byla degenerace tak rozsáhlá, tak by tam musel bejt dost markantní rozdíl v kvalitě i v kvantitě...mě tak napadlo
Původní příspěvek od vimnevim "dokktor: a jak to chceš analyzovat? hodíš to na váhu a bude tam rozdíl dvou gramů, z toho vyvodíš co? " - No přece, kdyby byla degenerace tak rozsáhlá, tak by tam musel bejt dost markantní rozdíl v kvalitě i v kvantitě...mě tak napadlo
no jasně, já sem to pochopil, akorát sem chtěl, možná trochu něšťastnou formou, naznačit, že v domácích podmínkách možeš tak akorát vážit výsledný produkt. nejaký chemický rozbor asi nepřipadá v úvahu
ps: jo teď sem si zpomněl, jak mně policajti v polsku analyzovali brko pomocí nejakého roztoku: "když je to červené, tak je to THC .... tyyyvole, to je skoro černé ... "
Původní příspěvek od dokktor
no jasně, já sem to pochopil, akorát sem chtěl, možná trochu něšťastnou formou, naznačit, že v domácích podmínkách možeš tak akorát vážit výsledný produkt. nejaký chemický rozbor asi nepřipadá v úvahu
ps: jo teď sem si zpomněl, jak mně policajti v polsku analyzovali brko pomocí nejakého roztoku: "když je to červené, tak je to THC .... tyyyvole, to je skoro černé ... "
bez chemickýho rozboru pořád ještě zbývá několik hledisek podle kterejch to můžeš posuzovat...jako růst, větvení, odolnost, rychlost květu, vůně, chuť, rauš..............
reworg myslis ze z apikalu rostliny konopi ktere rychle roste tudis jsou asi jine fytohormony nez u korene a ty vlastne hormonalne vyvolas rust korenu a kdyz to budes delat porad myslis ze nedojde k potalceni nejake pozitivni vlastnosti nebo vystoupeni negativni vlastnosti rostliny?znas pojem killer gen u rostlin? taky kdyz pekna kunda zacne posilovat hodne tak uz neni takova mrdna jak driv!!! a myslim ze kdyz lidi kteri se breedingu konopi venuji x let (to jsi jeste mozna chodil do skolky a nebo se hral v uhlaku na hornika) a maji nejake jmeno (ne nemluvim ted o komercnich slechtitelech seedbank na kseft) ale ty je urcite neznas!!!! tak nemuzes zpochybnit to co oni prakticky vyvodily z x let sve praxe...ze nejaky trouba rekne ze klon brambor bude porad produkovat brambory stejne "kvality" tak to je trochu jinde....jen by me zajimalo co studujes a na jake skole a jestli nejsi zase jeden z vysokoskolaku v prvaku co si mysli ze jsou najednou elita a maji za sebou nejlepsi gympl..uroven dnesnich vysokych skol je ted v pici proti urovni pred deseti dvaceti lety.....a to je jeste zjednoduseny pouzivanim netu a pocitacu....
o.k nařežu 50ks z jedné matky,zakoření třeba 45ks z tech 45 je třeba 10ks co se nejlíp a nejdřív chytnou...pokud už by to melo bejt na další zamatkování tak si z tech 10ks co nejlíp jedou vyberu pár kousků ktery jsou nejlepší a ty pujdou jako budoucí matky.Potom veřím,že to zase nejak extra znatelne degradovat nebude.
Ale kolik lidí to takhle delá? Každej čapne řezan at vypadá jak vypadá,rožne,nechá narůst a zvesela řeže.
Původní příspěvek od Machoman o.k nařežu 50ks z jedné matky,zakoření třeba 45ks z tech 45 je třeba 10ks co se nejlíp a nejdřív chytnou...pokud už by to melo bejt na další zamatkování tak si z tech 10ks co nejlíp jedou vyberu pár kousků ktery jsou nejlepší a ty pujdou jako budoucí matky.Potom veřím,že to zase nejak extra znatelne degradovat nebude.
Ale kolik lidí to takhle delá? Každej čapne řezan at vypadá jak vypadá,rožne,nechá narůst a zvesela řeže.
jj myslím ž jsi to vystihl, degenerace tam probíhat může, ale asi taky nemusí nebo může být hodně slabá. Záleží na podmínkách, pěstiteli, genetice a spoustě dalších věcí. Přemejšlím tak, jestli je možný když se řez nechá vyrůst a člověk se o něj stará dobře a dá mu co nejlepší podmínky jestli může taky až zesílí se "ozdravit", protože by to kytky podle mě mohly umět... Musíš jí ale asi přesvědčit a láskyplně se jí věnovat )
bavil jsem se o tom s kamarádem, který dělá zahradníka v jedné botance v UK, abych podpořil jeho názor, tak dodávám, že vystudoval hnojárnu v praze a královskou zahradnickou akademii v UK
cituji:"genetika se nemeni vubec, to pokud vyloucime nahodnou mutaci, jako napriklad, kdyz to najednou vygeneruje vetev, ktera bude mit panasovany listy. 99% kytek na zahradnickym trhu jsou rizky rizku z rizku z rizku....."
a jinak selekce např. růží se dělá z několika set tisíc rostlin jednoho genu
Být za debila je opravdu náročné, konkurence je vysoká.
ale oponovat ze je to normalni je pravda ale jak pise jestedman v komercnich pectech pac tam de o co o prachy!!! a myslite ze se bude srat arjan nebo borci od sensi seed atd aby meli 100 matek jednoho genu a t oudrzovali jen k opileni tym samim genem???? ne jinak by tu nebylo ze ten pakl stal za picu ale pred 2lety byl dobrej!!! asi by bylo pak nemozno predukovat deseti tisice semen od jednoho geny a nektere banky maji vic jak 20 nabidek genu a to delat kazde 3 mesice u techto seed bank neni na jejich strankach ze gen je sold out!!!!!!!
- kříží-li se jedinci s určitým znakem přednostně (podstata přírodního výběru) působí selekční tlak podmínek vnějšího prostředí – v různých podmínkách mají různé genotypové kombinace různou adaptivní hodnotu („vhodnost“ či „nevhodnost“ v určitých podmínkách)
- pozitivní a negativní selekce
- alely podmiňující výhodné znaky přibývají
- rychlost změn v četnosti alel závisí na intenzitě selekce, dominanci a recesivitě
- nevýhodný dominantní znak vlivem selekčního tlaku vymizí rychle, recesivní nikdy
2. MUTACE
- málo významný činitel změn četností alel
- význam – zdroj dědičné proměnlivosti
- z dominantní alely → recesivní – souvislost se selekcí
3. GENETICKÝ DRIFT (NÁHODNÝ GENETICKÝ POSUN)
- týká se malých panmiktických populací – nízký počet párovacích možností
- náhodně může dojít k častějšímu setkání některých typů gamet – častější vznik některých genotypových kombinací (disperzivní proces)
- některé alely má pak každý jedinec, některé se ztrácí
- během několika generací stoupá stupeň příbuznosti
MUTACE – pokračování
- náhodné změny genotypu
- z hlediska všech organismů vzácné
- četnost se zvyšuje působením mutagenů (mutageny fyzikální nebo chemické)
a ) indukované = působení mutagenů
b )spontánní = nelze určit konkrétní příčinu, bez zásahu člověka
- mutageny fyzikální: záření (UV, rentgenové, gama, neutrony, ionizační...) → při vyšších dávkách poškozují strukturu DNA (rozpad bází), nízké dávky způsobují labilitu chemických vazeb v molekule DNA, odbourávání bází z nukleotidů, nahrazování jinými
- mutageny chemické: peroxidy, dusitany, akridiny (organická barviva), zplodiny nafty, tabáku, benzinu, některé kovové kationty (Fe, Mn, Ni...) → reagují s molekulou DNA (předávají DNA alkylovou skupinu – methyl, etyl ad.), některé mají nízkou fyziologickou toxicitu – vzrůstá pravděpodobnost navození mutačních změn
- reparační mechanismy: enzymatické systémy v buňkách, rozpoznají a opravují mutační poškození DNA, (fotoreaktivační enzym opraví poškození po UV záření), excise = vyřezávání chybných sekvencí, systémy nejsou bezchybné!
- fenotypový projev mutací: projeví se, když vzroste četnost mutačních změn v DNA a přesáhne možnosti reparačních systémů (prahové koncentrace mutagenů), zásah regulačních genů ---> nádory
typy mutací:
- genové (bodové) = nadbytečný nebo ztracený nukleotid, změna neslučitelná s životem – letální mutace
a ) posunové - posun v pořadí nukleotidů, posun ve čtení genetického kódu, vznik bílkoviny s odlišnou primární strukturou
b ) záměnové - mírnější, dochází k záměně určitého typu aminokyseliny za jinou
- chromozómové aberace – časté
a ) dochází k jednomu nebo více zlomům ve struktuře chromozomů, odlomené části zvl. bez centromery se v průběhu dalšího dělení ztrácejí (delece)
b ) tendence ke spojování (deficience)
c ) někdy zabudování zpět, ale převrácení (inverze)
d ) připojení na jiný chromozom (prostá nebo reciproká translokace)
e ) před S-fází postihuje obě chromatidy, po S-fázi postižena pouze jedna chromatida
f ) překážka normálního průběhu mitózy
g ) gamety s chromozómovou mutací tvoří života neschopné zygoty (asi 6 % gamet u člověka)
- genomové mutace
a ) narušení standardního počtu chromozomů
b ) aneuploidie – chybný rozchod chromozomů při mitóze, 2n+1, 2n-1 atd.; vážné poruchy zdraví; nestabilita při pohlavním rozmnožování, gamety nejsou rovnocenné, poruchy meiózy; někdy evoluční výhoda (zvýšení „genové dávky“ pro některou vlastnost)
c ) polyploidie – zmnožení celých sad chromozomů bez následného dělení jádra; indukovaná polyploidie (mitotické jedy); fertilizace rostlinných mezidruhových kříženců – mezi rodičovskými sadami chromozómů není homologie, meiotický rozchod je chaotický – sterilita .
...tak uf , no tak tady je to , muzete cist a premejslet , jestli to tak je nebo ne , ja tomu verim a videl sem to i v moji praxi , ze ne kazdej klon je naprosta a presna kopie svy matky , může ale nemusí viz duvody výše , doufam az ten chytrak co tady zacal rozdavat rozumy se z ty dovoleny kam jel na mesic snad nevratí , nebo ho z toho klepne , no ted jdu posnidat a spat , zdar Hlava
Nj, geneticke inyzenyrstvi to je exaktni veda panove . Nazev trydu je trochu zavadejici... mel by se jmenovat "genetická degradace klonů - NA JAKÉM PRINCIPU SE TO DEJE?
btw s tema kacirema co popiraji fyzikalni zakony by se melo neco delat...i ja se nestacim divit co z te nasi vzdelane mladeze nekdy vypadne .
Ahoj,chtěl bych k tématu genetické degradace klonu připojit jeden svuj poznatek. Přímo se nedotýká osudu jedné rostliny, která byla poiksté nařezaná řez z řezu, ale chtěl jsem zde popsat jak se identická genetika jednoho mého křížení projevila ve třech následných prostředích odlišně.Jel jsem indor ze semen svého outu,byl jsem zvědavý co z toho bude.Matka HDF z řezu selekce vrnka otec Durban poison.Po odhalení samcu,bylo 50%, mě zaujala jedna rostlinka,která se narozdíl od ostatních tolik netáhla,a jak to šlo udělal jsem první generaci řezu po semenu, takže vlasně ideál jak to má být. Řezy mi ale přebývaly, a tak jsem je poskytl dalším dvěma lidem, a matku uvedl v květ.Ted tu těžko popíšu jaké u koho byly konkrétní pěstební podmínky,ale výsledný produkt u nich a u mne, či spíš jaké v něm byly rozdíly, mě dosti překvapily. Přesto,že se jednalo o totožné geny, neprošlé stresy.Koho by to zajímalo, popíšu více. A muj názor na degradaci? Není to tak horké,je to jen a jen o daném prostředí,versus genetické dispozice. Z řezu, asi 3tí generace to už myslím byla,ve velikosti 5 cm,těsně před smrtí sviluškama, se po záchraně vyvinuly v dalších generacích řezu rostliny, které daly bez známek defektu perfektní sklizně.Jediné co asi je navrub věci je čas, než si geny našli cestu zpátky do formy, která jim vyhovuje, pokud jim to tedy člověk umožní.
Mám podobné zkušenosti. Setkal jsem se i s jednočepoelovými "mutacemi" listů, ale jen, když jsem měl horší období a nemohl jsem zajistit optimální podmínky. Pa se to vždycky po dalším růstu v lepších podmínkách a nařízkování vrátilo do normálu. Pokud stárne matka je třeba z ní udělat co nejmladší výhonky a zase je zkultivovat. Udělal jsem to takhle už několikrát a no problem. Podle mě to má hodně společného s naprogramováním životních cyklů rostliny a proto ze staré matky získáme méně kvalitní řezy. Obnovením matky postupným několikanásobným vybráním co nejmladších a nejsvěžejších výhonků, které neobsahují nahromaděné látky jako stará rostlina obnovíme "hormonální mládí kytky". Změna u klonování IMHO nemůže být jiná než fenotypová. K mutacím samozřejmě dochází, ale asi s tak malou četností, že bychom to stejně nepoznali. Jenom tím jak se o rostlinu staráme spouštíme různé komplexy genů, které se jinak neprojevují, protože by neměly bez stresových podmínek důvod. Pokud je kytka v poho a má znova veškerou péči, tak se vše vrátí do normálu a ty "stresové geny" jsou opět latentní..... asi tak nějak si to představuju.
BTW co se týče mutagenů bylo by třeba vystavovat takovým věcem kytky neustále (UV, toxiny), aby se dosáhnlo znatelných změn, tak jak se to dělá v zemědělství. Třeba vystavování klíčků roztoku kolchicinu po dobu celého klíčení má úspěšnost jen 20% a to je už velmi specifický jed co zabraňuje rozdělení jádra. S látkama běžně používanýma na kytky to tedy nebude významné ty změny. Zásada je nepoužívat chemky a jet matky čistě bio a dodržovat čistotu a časté výměny substrátu a nádob kvůli hromadění různých parazitů, plísní, kolonií škodlivých bakterií a kdovíčemu ještě.
To je hrozně zajímavý podnět do diskuse a taky docela čerstvé zjištění. Více info je o tom v časopise Vesmír, ale už si nepamatuju název článku. Rostliny si některé informace umí uchovávat i mimo DNA. Třeba zrovna údaj o tvaru okvětních lístků je uložen v tzv. micro-RNA, která koluje v plazmě mimo jádro. Proto některé kytky kvetly normálně, i když jim poškodili gen. Vlastně to je něco na způsob homeotických genů, které určují tvar a růst těla, ale je to systém nezávislý na hlavní DNA a nezapojuje se do pohlavního rozmnožování podobně jako DNA v mitochondriích a podobně. Proto je to stálejší systém v čase, protože pohlavní rozmnožování je vlastně přírodou vynalezený nástroj na zvýšení variability
Akorát 21 století je jeden z těch stupidnějších časáků. Ke změně mendelových zákonů samozřejmě nedojde jen nemají obecnou platnost což už je ale dávno známo objevem mitochondriální DNA a plazmidů. Holt bulvár proniká všude
Původní příspěvek od Host No, když nad tím tak přemýšlím, tak mutace můžou nastat od nějaké re-diferenciace rostlinných pletiv.
To může být zrovna kalus, což jsou NEDIFERENCOVANÉ rostlinné buňky. Tento vzniká pomocí fytohormonů na řezu (ztluštění stonku), z něhož další diferenciací vznikají kořeny.
Dále to jsou většinou chromosomové aberace, jaderné fragmentace a endoreduplikace (vznik polyploidie).
Ale také působením rostlinných virů, které si samozřejmě přenášíme z mateřské rostliny na klon.
BTW: byla tady otázka, jak na nesmrtelnost :-)
To je naprosto jednoduchý...
Stačí jenom zabránit zkracování chromozomálních telomer při dělení buněk. Příkladem tohoto jsou třeba buňky rakovinného dělení, které mají schopnost si konce těchto telomer opětovně nasyntetizovat.
Hehe. Good point s tou nesmrtelností Telomery jsou jen jedním faktorem, i když dost zásadním faktorem. Třeba u člověka to je nejspíše o tom jaké hormony a látky buňky obklopují. To znamená, že kdybychom vymysleli přípravek, který by vnitřní prostředí těla upravil tak, aby si buňky "myslely", že jsou v mladém těle, tak se v nich aktivují geny, které obnoví jejich schopnost regenerace. Poslední problém jsou ty telomery a ty se prodlužují pouze u embria pomocí hormonu, který se vyskytuje jenom v této fázi života a tím se vlastně hrubě programuje délka života(která závisí i na jiných zdravotních faktorech, dědičných poruchách atd. ). BTW věděli jste, že pro mnoho ženských je menopauza riziková, právě protože mají geneticky naprogramovanou smrt po "splnění úkolu"?
Takže by mě zajímalo jestli tu dokáže někdo hodit info jak je to s nesmrtelností u marihuany. Jestli se dá klonovat donekonečna jako třeba jiné druhy rostlin, které se rozmnožují výhradně klonováním a nedegenerují(šalvěj divotvorná,některé ostružiníky a podobně). Taky by mě zajímalo jestli existuje nějaký rekord v rocích, kdy nejdýl probíhalo řízkování Některé i dnes populární odrůdy jsou ze 70. let, takže možná jo, i když ve většině případů prošly ještě dlouhým křížením jak se je banky snaží vylepšovat.
04-01-2010 v 10:52 AM
a spat , zdar Hlava 
