|
Zdravím,
po prolistování stránek koukám, že se tu opakují stejné možnosti ochrany rostlin. Proč to tedy stále dokola citujete? (Nemyslím to zle )
Vyvoďme z toho, že "NEJLEVNĚJŠÍ a NEJÚČINNĚJŠÍ" a pro každého z Vás je
1)vlastní excrementy
2)vlasy ( umisťujte nejlépe na ochozy zvěře, né až na místě ,kde Vám rostliny bují !!! )
Pokusím se to tu trošku rozvést.
Chránit ohrožený objekt jde i x dalšími způsoby. Způsoby ochrany bych rozdělila na mechanickou ochranu, chemickou a biologickou. Bod jedna a dva řadíme do ochrany biologických chráničů,spadající do mech.ochrany, nejméně nákladná, pro každého z nás možná a hlavně je opravdu velice účinná. Další způsob eliminace škod před zvěří, je redukce škodlivého činitele,ovšem,jak tu někdo proklamoval, že by zastřelil jednoho z páru škůdců ?? To bychom měli nechat odborníkům, oni nejlépě vědí, který kus je či není způsobilý, dál nechci rozdmýchávat myslivost. Ale pochybuji,že by daný grower střelec volil správně a vůbec se do takových pokusů nepouštět!
Do MECHANICKÉ ochrany řadíme různé druhy oplocenek, elektrické ohradníky, zradidla - to jsou různé nastříhané folie, papírky, plechovky, jednotlivé stále se pohybující kousky něčeho) jsou dle mého ale neúčinné a mohou odrazouvat pouze zvěř pernanou, či ptactvo. Ostatní - nátěry a repelenty.
Repelentů atd se na našem trhu pohybuje nepřeberné množství. Zmínka tu už o nátěru byla,řekla bych ,že nabídka velká, cena se pohybuje stále za 1 kg plus mínus pár korun stejně a nátěry jsou vesměs na stejné bázy. další možná ochrana jsou klopýtdala,jsou to různě natažené prvazy,lana, dráty, což bych nedoporučovala kvůli zbytečným zraněním zvěře. Nezapomínejme,že lesem neprochází zvěř jen dospělá,ale také mláďata , hrozí taky udušení, zapletení parůžků atd atd..
TEď přejdeme k chemické ochraně. Zmiňuji to,protože to tu někde taktéž někdo uváděl. Repelenty a nátěry fungují na určitém principu! To znamená,že se rozdělují, zda chceme na letní okus zvěří ,zimní okus zvěří, nebo na obojí, další variantou je proti ohryzu a loupání..Z toho můžem vyvodit,že koupíme prostředek na letní období. Zkušenost na rostlinách marihuany s tím nemám. Měli byste si při pořízení také rozmyslet,zda chcete přípravek se složením syntetickým nebo biologickým. Možná by to stálo za to,otestovat, co takové přípravky s rostlinou udělají. Jsou totiž určené na dřeviny, které mají jinou strukturu stonku. Přípravek má přeci jen tužší skupenství, například si nedovedu představit,jak provádíte nátěr v podobě tuhé pasty na rostlinu??? Jsou určené především na zimní okus. Pro letní je nejlpépe zvolit postřiky.
Možná tento rok udělám pokus. Ale co mě zaráží, předloni, kdy jsem měla rostliny na místě, kde polehávalo srnčí, měli kutlochy přímo u těch kytek a žádné nikdy okousané tuším nebyly. Nikdy jsem tam ani nevylučovala exkrementy a ani vlasy neházela. tak jak je možné,že zůstali zcela bez poškození? nemluvím o poškození slimákem.
Postřiky mají také širší prevenci. Velmi oblíbený je HUKINOL, který je koncentrován příměsí lidského potu a nanášíme jej na vatičky,či hadřík atd.
Další možný prostředek Lanol N, STop Z, Sanatex VS. Chtěla bych podotknout že přípravky jsem nezkoušela aplikovat. Josu však vyhlášené v oboru lesníkctví a vybrány jsou,protože je to postřik
! * Chtěla bych ale vyzdvichnout další možnou ochranu a tu bych neřadila ani do jedné z kategorií. Stačí ji označit jako individualní ochranu, je taktéž pro každého z Vás dostupná, levná, a nachází se přímo na místě vašeho počinu. Zejména je PŘÍRODĚ BLÍZKÁ
Jedná se o rozsoh, laicky řečeno, je to zeschlá větev JEHLIČNATÉHO STROMU. Použití rozsochu pouze z jehličnatého stromu!! Jehličnany vytváří přesleny (větve rostou v patrech s pravidelným rozestupem kolem dokola kmínku i mezi sebou ) narozdíl od listnáčů tudiž vytváří takový jak to říct , ostnatý kůl. Myslím,že to je další kandidát na vhodný způsob eliminace, navíc se sám v prostředí přirozeně rozloží,rozpadne,nemusíte se o něj dál starat. ... Smrkový rozsoch je nevhodnější. SUCHÝ. Instalujte viz obrázek, přiložím pkdyžtak lépe načrtlý.
proto
3)Rozsochy.
Použijeme tak,že ho zapíchneme k rostině. Zvěř se k ní nedostane a přirozeně může růst,není nějak omezována. Dbejte ale na zapíchnutí, aby bylo stabilní ,pevné a neprotrhlo kořenový systém.
Další moudrá rada Pěstovat znamená taky myslet dopředu. Než kvítka umístíte v divoké přírodě,dobře si to rozmyslete. tam,kde bude pustý a málo diferencovaný porost a zvěř tu tudiž nebude mít široké spektrum na čem se přikrmit, je zřejmé, že půjdou po vašich kytkách. Pokud tedy dáte kvítí do zabuřenělého nezeleného prostředí, tím dáváte zelenou zvěři,aby se živila na vašich rostlinách a že se jim sliny určitě sbíhají.
Vždy však postupujme nejvíc morálním a přírodě blízkým způsobem ochrany Používejme ochranu přirozeně zapadající do rázu krajiny, ne nijak kýčovitě čnící, o to menší potom máte šanci ,že si kytek někdo všimne. Přikládám obrázek rozsochu u rostliny.
pěstu zdar |
24-09-2007 v 13:44 PM
...slysel jsem ze je dobre dat psovi zvejkat hadr a pak to hodit k poli...a nebo starej dobrej plot z neceho..srna do toho binkne cumakem..a pac to moc dobre nevidi, tak raci utece!!...a hlavne moje dve policka jsou na vyslapanych srnich stezkach...snad dycky kdyz tam jdeme tak naky potkame....proste hruza..ale jsou to nejlepsi placy z hlediska svetelnyho, pudniho a ztrategickyho (na corky)!!
… Nic ti nevynahradí, ten pocit, když šlukuješ ganju, kterou si celý rok sázíš, zaléváš, hýčkáš, stříháš a nakonec sklízíš! 
I wish that would be your colour 
