Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Po mnohejch dohadech o vlivu a používání CO2 ke hnojení rostlin jsem se tomu malinko věnovat. Zde je to co sem vyčet a zjistil schrnuto.
Vzduch obsahuje přibližně 0,025 % kysličníku uhličitýho, což je poměrně málo. Zvýšením jeho obsahu se dosáhne větší úrody a lepší kvality slízených produktů. Uváděj o 25 - 35 %, ale že prej ňákej Rus Rogalev se menuje, gdyby po tom chtěl někdo pátrat, dosách u rajčat 150 % a u brambor dokonce 180 %ně větší sklizeň.
Jako obtimální množství se jeví 0,25 % . ( Ověřeno pokusně níže)
-současně s množstvím se lepšuje i kwalita, rostliny jsou statnější , lépe odolávaj škůdcům a klimatickým podmínkám. Dříve a bohatěji (!)kvetou. "Hortenzie prej rozkvetly o dva až tři týdny dříve a bohatěji. Plody jsou lépe vyvinuté, chutnější , aromatičtější " , ovšem záleží i na dostatku světla, živin , zvyšuje se spotřeba vláhy. Jak už tady někdo psal , ve sklenících vyráběj co2 kamnama, f kterejch topěj nějakejma spešl uhelnejma bryketama, ale je problém čistit ten kouř, prej se dá nějak čistit promejváním ve vodě. Tenhle spůsob je poněkud nevyužitelnej , snad jen pro skleník možná ....
Praxe :
Nejvýhodnější způsob je prej přihnojovat dvakrát denně dvě hodiny , při čemž se zvýší koncentrace na 0,3 %, teda něco přes desetkrát. Pozor , při vyších koncentracích prej výnos radikálně klesá. Při pokusu v laboratoři nahradily velkou sklenicí skleník a zkoušeli to. Potřebný množství spočítali , vychází to tak že na každej litr obsahu skleníku se přidává 3 - 5 ml co2.
To sem vyčet.
Ale je tu několik problémů. Přidávat co2 se musí zasvětla, v noci to nemá cenu, kytky fotosintézujou jen za světla .....
A když se svítí jedou většinou větráky a ty ten plyn vyfoukaj.
Asi bych volil odvětrávanou lampu typu cooltube a přívod i vývod vzduchu bych umístil mimo pěstební prostor. Tím by měla jít teplota regulovat , štelováním otáček větráku (nejjednoduší vzít větrák na dvanáct voltů a regulovat mu napětí. (S termostatem by se to asi pralo kvuli teplotě v lampě a mimo ni).
Co2 bych použil z bomby kterou normálně prodávaj v několika velikostech, používaj ho při svařování( slušná bomba.. : ) a neměl by bejt ani problém s plněnim. ještě se dá použít Sněhovej minimax ( Co2 hasící přístroj, je to ten s tlustejma stěnama litinový nádoby co váží asi tunu, ať si tam nenastříkáte práškovej třeba... : )
Výrobu chemickou cestou bych neskoušel, je potřeba kyselin a ty leptaj, je to taky trošku neekonomický , pokud neděláte f chemičce(jestli jo tak kyselina solná /zředěná / a uhličitan vápenatej.
Odměřovat mnoštví se dá asi nejjednodušejc tak, že si uděláte značku na kohoutku tak , že ste schopný ho vždycky natočit na stejný místo tak, aby plyn pomalinku utikal, a vy ho byli schopný změřit. Pak bych vzal třílitrovku sklenici, naplnil jí vodou a strčil do kýble taky s vodou tak, aby byla plná a dnem nahoru. Ve sklenici
nesmí bejt vzduch jen voda!! Když pak pustíte hadičkou z bomby plyn do tý sklenice, stopnete si čas za kterej se naplní a vytlačí vodu z lahve do kýble. a máte objem plinu tři litry za určitej čas, pak to propočítáte na objem skleníku třeba aby to udělalo ten poměr co je nahoře a je to.
Buď ten plyn tam musíte pouštět ručně,Nebo použít elektrickejma hodinama spínanej elektromagnetickej ventil (stojí asi dvě stovky) a řídit časem sepnutí množství plynu. Musíte ale použít ventil , kterej je bez proudu v pozici zavřeno a až po vpuštění napětí se otevře, protože jinak by při výpadku proudu bomba vyfuňěla a kytky namrzly : ) (ale stejně nejdřiv musíte změřit objem plynu v tý sklenici : ( )
Po tuhle dobu mít vypnutý větrák, jeli by jen ty v lampě, a pak a pak se to přeplo do normálního režimu, tzn větrání na větrák ze skříně ven . Všechno by se to asi dalo sladit automaticky, stačí ventil, digitální hodiny, bomba a kus hadice.
Mnoho zdraru a bacha ať se nespálíte, když uniká co2 z flašky tak se ochlazuje a namrzne kohout a může vám to udelat bebý jako mě.... ; )
co si o tom myslíte, já to nemam zatim gde vyzkoušet...
S tou 3litrovou sklenicí to neni objektivní.Záleží jak hodně je sklenice potopená.Čim je hrdlo víc pod hladinou, tím víc se tam vejde CO2, protože se ztlačuje.Abys to přesně změřil, musel bysmít hrdlo sklenice stejně s hladinou.
k získání co2 je sice jednosušší použít bombu, ale ne každý na to má peníze.Nemusíš vůbec používat kyseliny, je mnoho způsobů.
redukční ventil CO2 Mini italského výrobce Oxy Turbo,
který určitě dostanete ve všech prodejnách – svařovací technika (Tento ventil stojí okolo 600,- Kč, tedy výrazně méně. Ventil je podstatně menší, lehčí, má sice jen 1 manometr na regulovaném výstupu ventilu, ale ten je kalibrován pro tlak i množství v litrech za minutu, takže si dokážete hravě spočítat, na kolik Vám vystačí náplň CO2 (z 1 kg kapalného CO2 se odpaří cca 540 litrů plynu).
Caute. Na webe som nasiel pristroj sluziaci na meranie a regulaciu CO2.
Ponuka ho nejaka polska firma. Cena nie je uvedena. Predpokladam, ze nebude nijak drasticka. Pristroj ma vystup pre ovladanie elektromagnetickeho ventilu na flasi s CO2. Detaily najdete na http://www.patron.net.pl/english/co2.htm
Na stranke NASA je uvedena koncentracia CO2 v pestovacej komore, ktoru pouzili pri pokusnom pestovani zeleniny. Detaily najdete na http://wcsar.engr.wisc.edu/asc-gc.html
Zdarec myslite si lidi ze kdyz hodim na zalivani perlivou vodu ze by to s tim CO2 mohlo stacit?proto ze ty bublinky jsou oxit uhlicity a zajmalo by me jestli by kyti ten oxit uhlicity vstrebal.a kdyz ne perlivou vodu tak sifonovac na bombicky?
a jeste me napadlo naplnit ten sifonovac bez vody jenom plinem a v pichnout do hliny a opatrne vpoustet plin. ale na chuja je ze nevim jak velky obsach tam vpustit?
No ja pouzivam co2 davkovac v akvariu a tam to rostlinkam moc svedci Pousim se ozkouset i v praxi a paxe sem neco hodim bohuzel sem limitovany (asi jako vsici) lovama.
Jo jinak tu mineralku bych tam nelil pac ty koreny to nevyuzijou naopak jim to rekl bych spish uskodi koreny chcou kyslik ne oxid uhlicity !!! Leda zkusit vysterchavat z lahve (na kazde mineralce je napsany obsah co2 takze by se dalo vypocitat kolik) bulbiky ale kdo to pak bude pit ? .
S většinou forem přemísťování je ta potížže ani jedna obvykle nestojí za všechnu tu námahu. Na Zemi - když ještě existovala - jsme měli problémy s auty. Hlavní nevýhody spočívaly v tom, že bylo nutno dolovat spousty černé mazlavé patlaniny z podzemí, kde byla do té doby dobře schována, aby se nemohlo nic stát. Ta se pak proměnila v asfalt, který pokryl zemi, kouř, který naplnil ovzduší a zbytek se nalil do moře. To všechno zjevně převažovalo výhody, spočívající v možnosti přesunout se rychle z jednoho místa na druhé, zvlášť když místo, kam jste se dostali, se následkem toho všeho značně připodobnilo místu, odkud jste přijeli - stejně zamořené asfaltem, kouřem a postižené nedostatkem ryb.
no to semi nejak nezda kyslik je O2 a oxid uhlicity je CO2 .toz pokud mas bublak tak toje jasne ze potrebuje kyslik.vem syto takhle kiti v trebava oxid uhlicity a vybechuje kyslik .kazdopadne mas pravdu ze koreny potrebujou kyslik . a stema mineralkama jeto fakt. ma jine slozeni a mohlo by jito uzkodit ale zajmame jestly ten oxid vtreba i pres koreny nebo jen pres listovi.diky
no to semi nejak nezda kyslik je O2 a oxid uhlicity je CO2 -Dame mrda ? Tuto vetu sem nak nepochopil.
S většinou forem přemísťování je ta potížže ani jedna obvykle nestojí za všechnu tu námahu. Na Zemi - když ještě existovala - jsme měli problémy s auty. Hlavní nevýhody spočívaly v tom, že bylo nutno dolovat spousty černé mazlavé patlaniny z podzemí, kde byla do té doby dobře schována, aby se nemohlo nic stát. Ta se pak proměnila v asfalt, který pokryl zemi, kouř, který naplnil ovzduší a zbytek se nalil do moře. To všechno zjevně převažovalo výhody, spočívající v možnosti přesunout se rychle z jednoho místa na druhé, zvlášť když místo, kam jste se dostali, se následkem toho všeho značně připodobnilo místu, odkud jste přijeli - stejně zamořené asfaltem, kouřem a postižené nedostatkem ryb.
, ktery se da v dostatecne mire kompenzovat, umistime-li do roztoku prebytek uhlicitanu horecnateho. Horcik ostatne kytky potrebuji (a dost) a v beznych hnojivech je jej dost malo....
přesně tak - (malý OT - více Mg bejvá v hnojivech pro kokosový substráty) http://www.nomercy.nl/en/framesets/fs-prod-carbo.html
tohle je věcička která cpe do vody CO2 a skrzevá časovej spínač to může fungovat jako regulátor konstatní hladiny pH v roztoku
viridis - řek bych že jako zvyšovač pH může v květu fungovat i většina pékáček
To snark pokud to myslish do bublaku tak to enma zadny opodstatneni pac bulbanim se veskery dodany co2 vystrecha. Jeho obsah zavisi na pH a naopak coz jiste vish ale pokud budesh prosterchavat pridavat co2 je bezpredmetny at mash pH jaky chcesh.
S většinou forem přemísťování je ta potížže ani jedna obvykle nestojí za všechnu tu námahu. Na Zemi - když ještě existovala - jsme měli problémy s auty. Hlavní nevýhody spočívaly v tom, že bylo nutno dolovat spousty černé mazlavé patlaniny z podzemí, kde byla do té doby dobře schována, aby se nemohlo nic stát. Ta se pak proměnila v asfalt, který pokryl zemi, kouř, který naplnil ovzduší a zbytek se nalil do moře. To všechno zjevně převažovalo výhody, spočívající v možnosti přesunout se rychle z jednoho místa na druhé, zvlášť když místo, kam jste se dostali, se následkem toho všeho značně připodobnilo místu, odkud jste přijeli - stejně zamořené asfaltem, kouřem a postižené nedostatkem ryb.