Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Děkuji, já jsem rád že jsem ty rostliny mohl takto sepsat a ještě to někomu může pomoct. Tyto druhy mám obzvlášť rád, protože jsou to takoví nezmaři. Moc dík za toto téma, že jsem také mohl něco nového objevit a pěkně si počíst.
Nedá mi to..
Já ještě pěstuji dřevokazné houby- hlívy a penízovky, a ty nemalou měrou přispívají v létě a dokonce i v zimě svými plody do naší kuchyně a mají mnoho pozitivních účinků na lidské zdraví. Pěstování je poměrně snadné a říkal jsem si, že to sice nejsou bylinky ani zelenina ale myslím, že by sem celkem zapadly, nechci zas ale narušovat původní myšlenku vlákna o rostlinách...
Původní příspěvek od Divoženka Iloporus, a jak konkrétně se projevily tyto houby na Vašem zdraví? Co konkrétního se změnilo, zlepšilo atd...
Jejda to se omlouvám, dlouho jsem tu nebyl Já osobně jsem léčivé houby nikdy nebral jako tinkturu nebo preparát, vždycky jen do kuchyně a jen sezónně v omezeném množství, takže jsem nic konkrétního nikdy "necítil".
Podle studií hlíva posiluje imunitu, má antioxidační účinky a údajně pomáhá i při boji s rakovinou, působí proti bakteriím, plísním a virům, zvyšuje tvorbu červených krvinek.
Penízovka sametonohá se prý v lidovém léčitelství používá jako přírodní antibiotikum, k léčení alergie, astmatu, Crohnovy choroby, proti nespavosti, k podpoře imunitního systému, k posílení činnosti slinivky břišní. Tradičně využívána je i v tradiční čínské medicíně. Má také prokazatelné příznivé účinky při léčbě rakoviny a léčbě žaludečních vředů.
Věřím že třeba právě v podobě tinktury bych mohl pocítit vliv na tlak, nebo možná při nachlazení... určitě to někdy vyzkouším. Houby zatím konzumuji pouze jako tepelně upravenou pochoutku Přičemž si ale údajně i po takové úpravě zachovávají určité léčivé účinky, takže ze zdravotního hlediska jsou pro mě spíše jako prevence, než že bych jimi něco léčil. Každopádně věřím, že je jedině dobře, že se zejména výnosnější hlívy na podzim (v období chřipek) vždycky pořádně nacpeme
Popis – Hlíva ústřičná je jedlá dřevokazná houba, která je využívána již po staletí v čínské medicíně a v asijské kuchyni. Její plodnice mohou připomínat ústřice, odtud její název. Roste obvykle v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou, přičemž trsy mohou dosahovat i několika kilogramů. Barva plodnic je závislá na podmínkách růstu i varietě, přechází od bělavé, přes šedou či šedomodrou, až po hnědočernou, olivovou nebo nafialovělou. Dužina klobouků je pružná a šťavnatá.
Plodnice vytváří od prvních chladnějších dní podzimu, kdy noční teplota klesne pod 8-10°C, při vhodných podmínkách se objevuje až do jara. Hlíva roste na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, nejčastěji na bucích, ořešácích, vrbách, topolech, břízách, nebo jeřabinách.
Pěstování - Nejdříve bych chtěl "polopatě" vysvětlit jak houba obecně funguje - mycelium je vlastně takové tělo houby - jemná vlákénka, která mohou v závislosti na druhu růst například volně v půdě, vázat se na kořeny rostlin (mykorhiza) nebo prorůstat a rozkládat dřevo odumřelých nebo živých dřevin. Tato vlákenka při vhodných podmínkách vytvářejí plodnice, tedy to co sbíráme a využíváme v kuchyni, jsou to útvary sloužící k rozmnožování – houba by se tak pro představu dala přirovnat například k jabloni - kořeny, kmen a koruna s listy jabloně bychom mohli přirovnat k myceliu houby, a jablka pak k plodnicím které sklízíme.
Pěstované dřevokazné houby jsou většinou rozkladači neživého dřeva - k pěstování většinou používáme špalky z čerstvě (pár měsíců) pokáceného stromu. Houba se do dřeva dostává v přírodě většinou sporami, při domácí kultivaci je praktičtější do dřeva "naočkovat" mycelium již "dospělé" houby, do dřeva tedy umístíme kousek těla houby, který pak ve dřevě rozrůstá.
Mycelium hlívy je možné zakoupit například v zahradnictví, v různých internetových obchodech... buďto vrostlé do bukových nábytkářských kolíků = kolíčková sadba, nebo v semenech obilí = zrnitá sadba. Nejlépe se mi osvědčila sadba českého specialisty na hlívu ing. Vlastimila Šavelky, ale fungovala mi sadba i většiny jiných firem.
Hlívu je možné pěstovat buďto klasicky na dřevěných špalcích, nebo na slámě.
Já popíšu první variantu, protože s ní mám zkušenost a přijde mi méně nákladná. K tomuto způsobu pěstování se používá několik týdnů uleželý nebo čerstvý špalek z čerstvě pokáceného listnáče, nejlépe buku, topolu, břízy, jabloně, nebo ořešáku, který ještě není infikován jiným druhem houby. Nevhodný je akát, dub, švestka, hrušeň a jehličnany. Měkké dřevo (topol, bříza, jeřáb a další) prorůstá myceliem 3-6 měsíců, tvrdé (buk, jabloň) 12-18 měsíců, ale o to déle pak plodí. Platí, že čím větší špalek a tvrdší dřevo, tím déle plodí – měkké dřevo okolo 3 let, tvrdé 5 a více.
S pěstováním můžeme začít kdykoliv, záleží ale na našich možnostech. Jsou dvě varianty, buďto si hlívu ve špalku předpěstujeme v pytli přes zimu doma, nebo špalek umístíme rovnou ven, podrobněji popíšu níže.
Potřebujeme tedy špalek vhodného listnáče, sadbu hlívy, vrtačku s vhodným vrtákem a vosk, popřípadě při předpěstovávání potravinářský pytel a podložku pod špalek.
V obou případech po zakoupení sadby špalek rovnoměrně navrtáme vrtačkou, nejlépe ve sponu 15x15 cm a to vrtákem o stejném průměru jako jsou kolíčky, a dost hluboko aby se kolíčky do otvorů vešly + pár milimetrů rezerva. Jakmile jsou otvory vyvrtány, sadební kolíčky zatlučeme kladívkem a nejlépe doťukneme tak ať jsou pár milimetrů pod povrchem, každý kolíček pak můžeme zakápnout nějakým zdravotně nezávadným voskem abychom zabránili vyschnutí sadby. (Mně se k takovému způsobu očkování osvědčila i zrnitá sadba, kdy do vyvrtaných otvorů místo kolíčku zastrkávám celé shluky zrnité sadby a následně izoluji pilinami které vznikly při vrtání otvorů a teprve pak zakápnu voskem - pokud předpěstovávám v pytli doma, tak ani ten vosk nepoužívám. V poslední době používám jen tuto metodu a funguje velice dobře)
Pokud špalky očkujeme v období od května do srpna, tak takto připravený špalek zakopeme venku alespoň ze 2/3 do volné půdy na stinném vlhkém místě. Hlíva v tomto případě u měkkého dřeva může zaplodit už 1. podzim po naočkování, většinou ale až ten další.
V případě že očkujeme mimo toto období a můžeme si špalek listnáče dopravit domů, tak jej zabalíme do velkého potravinářského pytle a umístíme do vyhřívané místnosti, jednou za týden pak pytel na chvíli otevřeme pro výměnu vzduchu a vlhčíme - na dno nalijeme cca 0,5 litru vody a tento stav udržujeme, proto by měl v pytli špalek na něčem stát, aby k němu nedosahovala hladina vody. Takto se o špalek staráme zhruba až do května (pokud pár týdnů zapomeneme provětrat, nebo zkontrolovat množství vody, většinou se nic neděje) kdy jej můžeme ze 2/3 zakopat někam na vlhké stinné místo v zahradě, nebo někde v přírodě kam si na podzim dojdeme pro úrodu. U tohoto předpěstování je výhoda, že hlíva při vyšší teplotě (max. asi 30 °C ) prorůstá dřevo rychleji a tak většinou rodí už 1. podzim po naočkování, a to někdy i na tvrdém dřevě.
Špalek také můžeme ponechat v pytli doma a střídavě jej asi v měsíčních cyklech přenášet z pokojové teploty (nabírání sil) do chladu (tvorba plodnic), čím větší tepelný šok, tím více hlíva ústřičná nasadí, uvádí se minimálně 10°C jako spouštěč tvorby plodnic.
Obecně největším nepřítelem hlívy jsou plísně a jiné konkurenční houby, a dále pak i bakteriální infekce, je tedy důležité dbát aby byl špalek čistý a čerstvý a aby co nejdříve zarostl hlívou a nikdo ji při kolonizaci substrátu nestihl "předběhnout".
Využití -
Hlívu můžeme využít do jakýchkoliv salátů, do polévek i do hlavních jídel. Z polévek se osvědčila dršťková polévka z hlívy, česnečka s hlívou nebo krémová hlívová polévka. Výborný je hlívový guláš, hlíva na kmíně, hlíva v rizotu, nebo s těstovinami, hlívové řízečky, zapečená hlíva s nivou a zeleninou(topinambur a další. Hlíva je tradičně využívána i jako doplněk stravy: Posiluje imunitu, prokazuje antioxidační účinky, díky vysokému obsahu kyseliny listové zvyšuje tvorbu červených krvinek, snižuje krevní tlak, cukr v krvi a cholesterol a dále například snižuje únavu a zlepšuje metabolismus.
(Na třetím obrázku jsou šipkami označené obilky ječmene které se mi zatoulaly při aplikaci zrnité sadby do vyvrtaných otvorů, pouhé tři dny po aplikaci a mycelium se začíná takto viditelně rozrůstat. Špalky na fotce jsou naočkované a nyní je čeká uzavření do pytle a umístění do teplé místnosti)
Popis - Hlíva plicní byla dlouho považována za hlívu ústřičnou, často je s ní zaměňována a celkově je jí velmi podobná. Klobouk je slonovinově nebo špinavě bělavý až světle žlutohnědý, 5–12 cm široký. Hlíva plicní je velmi podobná hlívě ústřičné, je ale světlejší a na rozdíl od hlívy ústřičné roste již od května až vzácně do listopadu, plodnice bývají menší než u hlívy ústřičné. Klobouk je u mnoha kmenů na okraji zvlněný, podle toho byla i pojmenována. Nejčastěji se objevuje na živých, nebo odumřelých kmenech buků a lip.
Pěstování - shodné s hlívou ústřičnou, velkou výhodou ale je, že je "teplomilnější" což při venkovním pěstování znamená, že plodí od konce jara do podzimu. S hlívou ústřičnou se tak skvěle doplňují, když se zadaří, můžete při pěstování těchto dvou druhů sklízet takřka celý rok, jen pozor abychom tyto dva druhy pěstovali v odstupu alespoň 2m mezi špalky aby si vzájemně nekonkurovaly. Mně se nejvíce osvědčilo pěstování na čerstvých bukových špalcích v nejstinnějším koutu zahrady. Naočkované špalky zakopeme ze 2/3 do země, pokud špalky zakopáváme na stojato, je třeba si pohlídat, aby byl špalek orientován tak jak kmen rostl, hlídat si kde je spodek, a kde vršek. Špalky můžeme zakopat i naležato, ale to jen ve skutečně stinném a vlhkém místě protože je zde větší náchylnost k vyschnutí.
Využití - Hlíva plicní má v kuchyni stejné využití jako hlíva ústřičná. Tak jako všechny pěstované druhy hlív obsahuje mimo jiné glukany, které podporují imunitní systém a přímo zvyšují tvorbu protilátek proti patogenním bakteriím virům i plísním. Podobně jako třapatka nachová působí jako nejvýznamnější imunostimulátor, hlívu lze navíc bez obav užívat i dlouhodoběji.
Popis - Dřevokazná houba vyskytující se v mírném pásmu severní polokoule. Klobouk penízovky je zabarvený do světle hnědé až oranžové barvy, je asi 1-7 cm široký, lepkavý, holý, vypouklý nebo plochý se světlými hustými lupeny. Třeň (noha) je sametová, tmavě hnědá a poměrně dlouhá a tenká. Plodnice rostou v zimě, při zamrznutí nerostou, ale při oblevě pokračují v růstu.
Pěstování - Penízovka na rozdíl od hlívy nevytváří výrazné mycelium, sadební kolíčky jsou načernalé a (v porovnání s hlívou) zdánlivě bez života. Sadbou se očkuje čerstvý, nejlépe pár týdnů uleželý špalek. Vhodnými dřevinami jsou buk, ořech, topol, vrba, olše, bříza, lípa, kaštan, jasan, habr, lípa, jilm, morušovník a dokonce i olše. Očkování špalků je stejné jako u hlív, zakoupené sadební kolíčky zatloukáme do předvrtaných děr ve sponu asi 15x15 cm a každý pak zakápneme voskem aby se ve špalku udržela vlhkost.
Nejvhodnější dobou pro přípravu špalku je podzim a zima, kdy naočkovaný kmen uložíme v PE pytli na místo, kde je stabilní teplota 18-25°C. Jak venkovní teploty v polovině jara stopnou, prorostlý kmen vyjmeme z pytle a ze 2/3 zakopeme na stinné a vlhké (ne podmáčené) místo ven do půdy. Kmen ale můžeme také očkovat kdykoliv od poloviny jara do konce léta, kdy jej zakopeme na výsledné stanoviště ihned po naočkování - pokud zakopáváme na stojato, tak špalky vždy orientované tak jak strom rostl, spodek do země, vršek nad povrch. Kmen prorůstá 3-5 měsíců a většinou plodí první rok na podzim.
Kmeny zakopané do půdy na stinném vlhčím místě začnou plodit na podzim při poklesu teplot pod 10 °C, plodnice vytvářejí do trvalých mrazů, při delší oblevě během zimy se tvorba plodnic obnoví a intenzivně pak začne kultura plodit podle teplot také od začátku března do poloviny dubna.
Využití - Penízovka má příjemnou houbovou vůni a chuť a výborná je v polévkách, omáčkách nebo například v rizotu. Pro využití v kuchyni se houbu doporučuje odpařit ve 100°C po dobu alespoň 20 minut, aby se zrušil účinek kardiotoxického proteinu flammulotoxinu. Z penízovky se také dělají různé nálevy a tikntury.
Penízovka sametonohá obsahuje ergothionein, který je zkoumán pro jeho antioxidační aktivitu. Další léčivou látkou je proflamin, který podle výzkumů zřejmě prodloužil v laboratorních podmínkách zvířecím jedincům život asi o 85% díky jeho inhibiční aktivitě vůči rakovinnému bujení. Na zvířecích modelech se některé obsahové látky enoki prokázaly jako účinný prostředek proti růstu a rozšíření rakovinných buněk určitých druhů sarkomů.
Některé badatelské týmy z Japonska prezentují myšlenku vytvoření protirakovinné vakcíny založené na megadávce těchto obsahových látek
Z obsahových látek jsou zajímavé také lektin a beta-D-glukan. Které mají antioxidační účinky. Kombinace těchto látek podle výzkumů také přispívá k udržení zdravých jater. Některé práce hodnotí účinek houby také jako antibiotický a antivirový.
V Japonsku se penízovka preventivně doporučuje na degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy jako je demence, Alzheimer,... podává se pro využití jeho protizánětlivého účinku a také jej léčitelé a někteří odborníci předepisují a doporučují k detoxikaci a k ochraně kardiovaskulárního systému.
Zdravím, dík za info, pěstování na špalcích vypadá jednoduše, přesto bych měl dotazy. Podle fotek to vypadá že "infikuješ" jen horní stranu špalku, je to tak? Stačí pak špalek překrýt jen nahoře jak je to na fotce? Nebylo by lepší "sázet" i do boku? Proč se špalek zakopává, kvůli vlhku? Sorry za možná blbé dotazy, vyžívám se hlavně v ovocných stromech, houby jsem nezkoušel. Zítra zajdu za známým lesníkem ať mi schová nějaké bukové špalky a objednám sadbu....
Ahoj, zase odpovídám pozdě to se omlouvám, příliš sem poslední dobou nechodím.
Pěstování na dřevě je velmi jednoduché, jen je potřeba dbát na pár zásad, každý si taky přijde na svůj osvědčený způsob. Na jakékoliv dotazy rád odpovím, takové rady z praxe se těžko hledají.
Špalky obyčejně očkuji ve sponu asi 15x15 po celém povrchu. Špalky na fotce jsem naočkoval tentokrát jinak - ze shora i ze spodu špalku a na boční straně jen ve 2 podélných řadách vrtů asi po 15 cm, na fotce to zrovna není vidět. Prorostly i přesto velmi rychle. Je lepší naočkovat po celém povrchu, protože než by se pěstovaná houba dostala z jednoho konce špalku ke druhému, mohl by se na opačné straně usadit nějaký jiný škodlivý, konkurenční druh, nebo plíseň. Když se naopak špalek naočkuje všude, pěstovaná houba rychleji "zatáhne" povrch a do dřeva už jiný druh nepustí.
Je lepší dát špalek do potravinářského pytle celý, protože je chráněn před sporami plísní a vysoušením, ale kdybyste neměl prostředky nebo čas, tak při naočkování a zakrytí (pouze) řezných ploch by neměl být problém - funkce pytle by zastávala nenarušená kůra špalku.
Špalek se zakopává do země, protože pak nevysychá a houba z něho vysílá vlákna do okolní půdy odkud čerpá dodatečné živiny a vláhu. Dřevo nad povrchem vysychá velice rychle a v těchto místech houba příliš neplodí, proto je nejlepší zakopat ho vždy z větší části. Půda nesmí být suchá, ale ani podmáčená... Nejlepší výsledky mám ve stinném vlhkém koutě dvora pod švestkami Také je možné například naočkovat čerstvé pařezy buků nebo topolů atd. po polomech v nedalekém lese a podobně.
Díky za odpověď. Mezitím už mám naočkovaný jeden špalek hlívou plicní, ještě tady mám sadbu penízovky a hlívy ústřičné, tak jsem sám zvědavý. Jen kdybych nebyl tak líný a konečně to doočkoval, snad se dneska večer vyhecuju...
24-02-2019 v 20:31 PM
Já osobně jsem léčivé houby nikdy nebral jako tinkturu nebo preparát, vždycky jen do kuchyně a jen sezónně v omezeném množství, takže jsem nic konkrétního nikdy "necítil". 
Přičemž si ale údajně i po takové úpravě zachovávají určité léčivé účinky, takže ze zdravotního hlediska jsou pro mě spíše jako prevence, než že bych jimi něco léčil. Každopádně věřím, že je jedině dobře, že se zejména výnosnější hlívy na podzim (v období chřipek) vždycky pořádně nacpeme 
