| breeder |
Konopné lízátko: cukroví nebo droga?
ČT 1 | 15.2.2004 | 19:15 | pořad: Události
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
V Nizozemsku se začalo volně prodávat marihuanové lízátko. V zemi, kde už několik let legálně prodávají konopí, si teď marihuanovou sladkost může koupit kdokoli, včetně dětí. Na rozdíl od jiných produktů z marihuany, lízátka neobsahují omamnou látku THC. Odpůrci jejich prodeje ale argumentují tím, že děti se zbytečně brzy seznamují s chutí kanabisu a že jde o nebezpečnou propagaci lehkých drog. Víc se dozvíme z Amsterodamu od našeho zpravodaje Jiřího Potužníka.
Jiří František POTUŽNÍK, redaktor
--------------------
Marihuanové lízátko, objevilo se v nizozemských cofeeshopech, kde je prodej lehkých drog legální. Nemá omamné účinky, a proto si ho mohou koupit i děti. Poptávka je podle prodavačů velká.
prodavačka z Amsterodamu
--------------------
Stejně jako lízátka se prodává i čokoláda, cukroví, nápoje, včetně piva a kávy, ale ve všem je jen příchuť marihuany.
prodavač z Amsterodamu
--------------------
Není v tom žádné THC, kupují to z legrace a pro chuť.
Jiří František POTUŽNÍK, redaktor
--------------------
Co má tedy laly hamp s marihuanou společného?
Lorna CLAY, Cannabis College Amsterodam
--------------------
Obsahuje skutečné konopí, ale jen průmyslové a v malém množství, takže nemá účinky jako marihuana, ale jen chuť.
Jiří František POTUŽNÍK, redaktor
--------------------
Kritické hlasy ale tvrdí, že i pouhá chuť může postupně přivést děti ke konzumaci skutečné marihuany, podle jiných laly hamp pomůže osvětě.
Lorna CLAY, Cannabis College Amsterodam
--------------------
Je dobré, že se marihuanová lízátka. Děti budou o konopí mluvit jako o normální přírodní surovině a ne jako o šílené droze, kterou není.
Jiří František POTUŽNÍK, redaktor
--------------------
Nizozemsko je první evropskou zemí, kde se marihuana začala prodávat i jako lék proti bolesti a nervovým chorobám. Zákony Unie to nějak neomezují. Sama chuť marihuany podle jejich pěstitelů závislost nepodporuje.
________________________________________________________________________
Proč došlo k válce v Iráku?
ČRo 1 - Radiožurnál | 13.2.2004 | 07:45 | pořad: Ranní poznámka Ivana Hoffmana
Ivan HOFFMAN, redaktor
--------------------
Když byl v prosinci v Iráku dopaden Saddám Husajn, jeho dcery komentovaly pro televizi Al Arabia zpustlý vzhled svého otce domněnkou, že musel být pod vlivem drog. Skutečně působil dojmem, že je mimo, ale nemuselo to být tím, jak předpokládaly dcery, že by ho záludně omámili drogou američtí vojáci. Bývalý šéf Saddámova protokolu včera v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Evropa 1 řekl, že Saddám už v roce 59 začal s marihuanou a od roku 79 bral heroin. Pod vlivem drog prý v roce 90 učinil irácký prezident i osudové rozhodnutí obsadit Kuvajt. Nyní americký tisk cituje ze zprávy Pentagonu, jak byl Irák připraven, lépe řečeno naprosto nepřipraven na pozemní invazi. Saddám Husajn ji vůbec nepředpokládal, a proto nerozmístil své jednotky do obranných pozic. Závislost na drogách by vysvětlovala, proč se Saddámovým spolupracovníkům dařilo lhát šéfovi ohledně iráckých vojenských kapacit a nově se spekuluje, že si vymysleli i zbraně hromadného ničení. Lidé, kteří se snažili udělat dojem na nesvéprávného narkomana, prý mohli způsobit, že americké tajné služby mylně informovaly Bílý dům o hrozbě, která ve skutečnosti neexistovala. Když je nyní Saddám čistý, protože nelze předpokládat, že by měl ve vězení k dispozici drogy, dost možná si s jasnou hlavou vyčítá, že nechal vodit za nos sebe i Bílý dům a důvod cítit se obětí podvodu, který přivodil jeho pád. Obětí podvodu je ovšem podle této teorie i prezident Bush, který kvůli lhářům kolem Saddáma utrpěl válečné vítězství. Sečteno, podtrženo dva podvedení prezidenti a za všechno mohou drogy, koho by to bývalo napadlo.
________________________________________________________________________
Informace středočeské policie
Zpravodajství ČTK | 13.2.2004 | 12:50 | rubrika: Právo a krimi - Středočeský kraj | autor: JT
Třiatřicetiletý muž je podezřelý, že v rodinném domě na Praze-západ pěstoval a přechovával marihuanu. Při zásahu u něj policisté našli 27 rostlin, které sušil na půdě. Byl obviněn z výroby a držení psychotropních a omamných látek a jedů.
________________________________________________________________________
Spory mezi studenty a podnikatelem skončily rvačkami a peticí
Zpravodajství ČTK | 13.2.2004 | 16:27 | rubrika: Školství - Ostravský kraj | autor: DVC
OSTRAVA 13. února (ČTK) - Mezi studenty Vysoké školy báňské v Ostravě to vře. Podepisují petici, ve které provozovatele klubů Bašta a V-klub v areálu kolejí obviňují z mafiánských praktik a požadují ukončení nájemní smlouvy. Podnikatel Pavel Vaňátko se zase hájí tím, že skupině organizátorů protestu se nelíbí dodržování uzavírací doby a to, že jim ve svých podnicích zakazuje kouření marihuany.
Celou záležitostí, kterou doprovázelo údajně i několik potyček, se zabývá policie. Řešit ji bude i akademický senát školy.
Rektor VŠB Tomáš Čermák ČTK řekl, že vedení školy se případem zabývá a spolupracuje i s policií. "Sestavili jsme vlastní komisi. Chceme zjistit objektivní informace. Na jejich základě se rozhodneme. V úterý bude zasedat akademický senát a spor bude jistě jedním z bodů programu," informoval.
Problémy začaly v pondělí, kdy se zatím neznámý zloděj vloupal do klubu Bašta a ukradl hotovost, cigarety a alkohol za asi 50.000 korun. Vaňátko z krádeže nebo podílu na ní obvinil číšníka a nyní od něj požaduje náhradu škody. "Nechal otevřené okno, kterým tam zloděj vlezl. Minimálně mě poškodil svou nedbalostí," prohlásil podnikatel.
To se nelíbí skupině studentů. Tvrdí, že zaplacení škody podnikatel a jeho lidé od číšníka vymáhali násilím. Navíc je podle nich nevinný. "Kamaráda jsme našli zbitého na pokoji. Odvezli jsme ho do nemocnice. Nic vážného se mu ale naštěstí nestalo," řekl ČTK student, který nechtěl zveřejnit své jméno. "Máme strach," vysvětlil s tím, že číšníka nyní chrání skupina studentů na neznámém místě.
Dodal, že ihned po incidentu sestavili petici, pod kterou se už podepsalo 400 studentů. "Archy předáme studentskému senátu a ten bude jednat s vedením školy," podotkl organizátor petice.
V úterý, ve středu a ve čtvrtek uspořádali nespokojení studenti před kluby demonstraci. "Klidnou a nenásilnou formou jsme lidem vysvětlovali situaci. Byli solidární a v úterý do klubů nikdo nešel. Následující den na nás ale provozovatel poslal osm borců s ocelovými tyčemi a protest skončil rvačkou a příjezdem policie. Jeden kamarád skončil na pozorování v nemocnici," upozornil organizátor. Protestů se podle něj účastnily vždy čtyři desítky lidí.
Vaňátko rvačku popírá. Tvrdí, že jeho lidé ani nezbili číšníka. "V úterý jsem měl jejich vinou minimální tržbu. Následující den jsme proto do chodby postavil své lidi, kteří jim zabránili v jejich jednání. Nikoho se ale ani nedotkli," hájí se podnikatel. Podle něj jsou za vším číšníkovi kamarádi, kteří s ním v klubu trávili celé noci.
"Zavírací doba je stanovena na 12:00. Sedávali tam ale i do čtyř hodin. Hudba hrála nahlas a lidé si stěžovali, že nemohou spát nebo se učit. Vedení kolejí mě dokonce varovalo, že pokud nezakročím, tak vypoví smlouvu," tvrdí.
Vaňátko klub provozuje už 11 let a podle něj jde o první problémy. Rektor Čermák doplnil, že loni, když škola rozhodovala o tom, komu prostory pronajme, zorganizovali studenti petiční akci na podporu současného provozovatele.
Ilona Branžovská z tiskového oddělení ostravské policie ČTK sdělila, že kolegové se zabývají nejen krádeží, ale také oběma útoky. "Nikdo ale zatím nebyl obviněn," poznamenala.
David Moravec fd
________________________________________________________________________
Přibývá školáků, kteří zkusili drogy
Mladá fronta DNES | 16.2.2004 | rubrika: Jižní Čechy | strana: 1 | autor: LUBOŠ DVOŘÁK
Loni ochutnala některou z drog třetina žáků v Hradci
Počet jindřichohradeckých školáků, kteří vyzkoušeli drogu, se za posledních osm let zdvojnásobil.
Jindřichův Hradec - Radní Jindřichova Hradce překvapily výsledky průzkumu, který mapoval povědomí či zkušenosti s drogami mezi školáky na základních a středních školách. Od roku 1995 do současnosti se totiž zdvojnásobil počet školáků, kteří ochutnali drogy.
Situaci zkoumal městský protidrogový koordinátor Milan Týmal, "V roce 1995 o droze ve svém okolí vědělo 38 procent školáků, loni už 69 procent. V roce 1995 drogy zkusilo 15 procent školáků, loni 33 procent. Ukazuje se, že i u nás, kde se možná cítíme trochu jako na venkově, hrají drogy neblahou roli," uvedl místostarosta Alfred Němec.
Strměji stoupá počet dětí a teenagerů, kteří o drogách vědí a znají, kde se dají získat. Čísla jsou pro radní alarmující, jedno pozitivum ale v sobě přece jen zahrnují - nárůst těch, kteří se k droze vracejí, je mírnější.
Před skutečností, že i školáci se s drogami setkali či je někde užili, nezavírá většina rozumných ředitelů škol oči. "Naši učni a studenti nejsou určitě žádní svatouškové, drogy se k nim určitě někdy dostaly, ale přímo ve škole jsme žádné nevyhmátli. Jen jednou se tu vyskytl jakýsi bílý prášek, ale po prozkoumání se z toho vyklubala jen recese," uvedla ředitelka hradeckého Středního odborného učiliště v Miřiovského ulici Jana Laszáková.
Ta ale z výpovědí studentů ví, že třeba marihuanu lze snadno koupit přímo v centru Jindřichova Hradce v parku. "Také od nich vím, že na diskotékách jsou drogy běžně k mání. Co studenti dělají mimo školu, to my ale neuhlídáme," uvedla Laszáková, která řídí učiliště například pro kuchaře, číšníky či prodavače. Je tu i maturitní obor obchodník.
Ředitelka zdůraznila, že škola spolupracuje s policií, která sídlí nedaleko. Ve škole je jedna z učitelek určena jako protidrogová poradkyně, která připravuje besedy a přednášky. Běžné jsou tu neformální rozhovory o drogách přímo v hodinách.
I přes aktuální čísla faktem zůstává, že Jindřichův Hradec v rámci Jihočeského kraje či celé republiky s drogami mezi školáky nevybočuje do nadprůměru. Potvrdil to i krajský protidrogový koordinátor Štefan Schwarz. "Obecně se dá říct, že nejen v Jindřichově Hradci mezi školáky vzrůstá užívání cannabinoidů neboli hašiše a marihuany, dále halucinogenů, jakými jsou LSD a houby lysohlávky, a také tanečních drog. Naštěstí nezaznamenáváme nárůst konzumace tvrdých drog a případů závislosti," uvedl Schwarz.
V Jindřichově Hradci hodlá radnice nadále finančně podporovat osvětu a prevenci z letošního rozpočtu, který ještě nebyl schválen. Loni město poskytlo na tuto oblast částku 30 tisíc korun a další dva tisíce korun na pořízení přístroje, který dokáže v těle drogu zjistit.
________________________________________________________________________
Ustupování marihuaně a extázi zvýší jejich oblibu u mládeže
Právo | 16.2.2004 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Pavel Blažek
ŘEDITEL NÁRODNÍ PROTIDROGOVÉ CENTRÁLY JIŘÍ KOMOROUS
* Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky doporučila jako preventivní aktivitu testování syntetické drogy extáze na tanečních party. Je to podle vás správný směr?
Určitě není. Věcně, odborně a důrazně jsme vyjádřili prostřednictvím ministra vnitra zásadní nesouhlas s tímto testováním. Česká republika byla za tyto tendence kritizována Mezinárodním úřadem pro kontrolu narkotik. Rada přesto tento postup doporučuje jako preventivní aktivitu, která bude financována ze státního rozpočtu.
Realizátory testů vůbec nezajímají negativní odborná stanoviska. Uvedu například toxikologický názor docentky Balíkové, který byl publikován v Česko-Slovenské patologii a soudním lékařství č. 1/2003. Opomíjena je i varující studie OSN zaměřená na užívání extáze a amfetaminu. Upozorňuje na výrazný vzestup produkce a zneužívání syntetických drog na celém světě.
* V čem ještě podle vás Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky chybuje?
Je to tendence stále podceňovat nebezpečnost kanabinoidů obsažených v marihuaně a podceňování extáze. To u laické veřejnosti, zejména u mládeže, vyvolává pocit, že v případě zneužívání těchto látek nehrozí žádné nebezpečí.
* Evropská studie ESPAD 2003 jasně říká, že se zvyšuje počet mladých lidí, kteří užívají marihuanu a taneční drogy, zejména extázi. Proč mladí lidé nevnímají rizika s nimi spojená?
Je to důsledek ustálené a tendenční medializace drogového problému v České republice, která vede ke zvyšování tolerance veřejnosti k některým návykovým látkám. Tyto drogy jsou pak společností vnímány jako přijatelný prvek v klubech a na tanečních akcích. Bez zřetele k tomu, že odborníci popsali jasná rizika.
Zdravotní rizika jsou u těchto drog sice méně závažná než například u heroinu nebo pervitinu, ale nesmíme zapomínat na rizika sociální.
* Návrh ministerstva spravedlnosti na základě usnesení vlády ČR č. 1177/2001 rozděluje drogy do skupin podle zdravotní nebezpečnosti. Souhlasíte s tímto návrhem?
Sloužil by v případě přijetí pouze pro rozlišení uživatelů drog z trestněprávního hlediska. Tato kategorizace je však zcela bezpředmětná, protože užívání drog, tím mám na mysli aplikaci drogy uživatelem, není v ČR trestným činem.
* Co ale sociální rizika? Nehrozí, že se ještě více zvýší tolerance mladých lidí k marihuaně a extázi, pokud návrh vstoupí v platnost?
Návrh bere v úvahu pouze rizika zdravotní. Nevnímá skutečnost, že rizika sociální mohou být v mnoha případech závažnější. Pokud budeme ustupovat marihuaně a extázi jejich postupnou legalizací tak, jako ustupuje tato úprava, je nepochybné, že se obliba těchto drog zejména u mládeže ještě zvýší.
* Jak by tedy podle vás měla být vedena prevence a represe?
Represe musí jít ruku v ruce zejména s kvalitní primární prevencí. Prevence je účinná pouze tehdy, jeli dlouhodobá, cílená, začíná u dětí a má celospolečenskou podporu. V represívní oblasti by měl legislativní proces kopírovat potřebu ochrany společenských zájmů. To znamená neustupovat drogám, netolerovat je a klást odpor všem snahám o legalizaci drog.
* Existuje názor, že v České republice máme některé nadace a další instituce, které jsou existenčně závislé na osobách, jež mají s drogami problémy a potřebují pomoc.
K tomu mohu pouze říci, že na zneužívání drog není existenčně závislá Národní protidrogová centrála ani Policie České republiky.
* Ale práci s narkomany se věnují desítky nadací sdružených v Asociaci nevládních organizací. Domníváte se, že právě tyto nadace jsou na narkomanech existenčně závislé?
Každý rok dostávají z peněz daňových poplatníků desítky miliónů. Jen některé z těchto nadací si peníze zaslouží, protože se protidrogové prevenci věnují usilovně a správným směrem ke snižování poptávky po drogách.
* Které nadace to jsou?
Nemám oprávnění uvádět konkrétní údaje o nadacích.
* Netajíte se názorem, že problematika zneužívání drog je politikum, jehož prostřednictvím lze dosáhnout na státní finanční prostředky, manipulovat s veřejným míněním a sledovat politické zájmy. Máte pro to důkazy ?
Že je problematika zneužívání drog politikum, je celosvětově známá věc. Domnívám se, že dostatečným důkazem jsou aktivity některých politiků, kteří využívají tento celospolečenský problém, aby oslovili nepříliš vyhraněnou a poměrně rozsáhlou část voličské základny hlásáním liberalizace a tolerance v užívání drog. Asi si neuvědomují, jak katastrofální důsledky takováto manipulace může mít pro celou společnost.
* Které politiky máte na mysli?
Čtenáři denního tisku vědí, kdo se například snaží takzvaně dekriminalizovat marihuanu. Jako policista nemohu být více adresný.
* Za dvanáct let činnosti Národní protidrogové centrály jste provedli 1073 operací, při nichž bylo zatčeno přes 1900 pachatelů, kteří byli obviněni z 2895 trestných činů. Odhalili a zajistili jste téměř 160 tun drog a zlikvidovali na 160 drogových laboratoří. V posledních třech letech byli všichni zadržení
dealeři posláni do vězení. A drogy jsou přesto problém. Proč?
Národní protidrogová centrála jasně a tvrdě prosazuje právo v České republice. Snaží se chránit občany ČR před takovým zlem, jako jsou drogy, a snižovat jejich nabídku. Policie však sama o sobě tento problém nevyřeší. Podstatnou částí boje proti drogám je i činnost zaměřená na snižování poptávky. To si vyžaduje objektivní a zacílenou spolupráci mnoha dalších subjektů. Musíme si uvědomit, že drogy jsou sociálně patologickým jevem, který má svoji dynamiku. Nelze očekávat, že se nám podaří jeho úplné vymýcení.
________________________________________________________________________
Gymnazisté otrávili učitele hašišem
Právo | 14.2.2004 | rubrika: Ze zahraničí | strana: 12 | autor: (DPA, vpl)
Poslední dva z deseti učitelů Herderova gymnázia v německém Lüneburgu ve spolkové zemi Dolní Sasko, kteří se přiotrávili čokoládovým koláčem nacpaným hašišem, byli včera v poledne propuštěni z nemocnice.
Neznámý pachatel donesl koláč, u nějž byl vzkaz Děkujeme za všechno - dobrou chuť, ve středu až přímo do sborovny. Pedagogové se nad darem nepozastavovali, protože jejich škola běžně odkupuje koláče a jiné cukrovinky od žáků a jejich rodičů. "Žáci a rodiče pečou sladkosti v ceně od 50 centů do 1,50 eura (asi 16 až 48 korun) pro 65 učitelů. Výtěžek, ročně přibližně tisíc eur, věnuje černobylské oblasti," vysvětlil ředitel školy Hans-Christian Höhne. "Většinou bývají koláče položeny před sborovnou anebo kabinety. Ve středu to tudíž nikoho nepřekvapilo. Je to naprosto ojedinělý případ. Rodinné ovzduší na škole a důvěra v žáky by neměla být ohrožena."
Pedagogové tedy spokojeně sladkůstku pozřeli, večer však začali pociťovat příznaky otravy omamnou látkou - chvění, nevolnost, poruchy vnímání. Friederike Raithelová, šéfka místního zdravotního úřadu, potvrdila, že testy prokázaly v těstě cannabis. "Naštěstí se nikdo neocitl v ohrožení života." Jedna pedagožka už usedala za volant, když ji stihla prudká nevolnost. Naštěstí se vrátila a vozem už nejela. Jiný učitel zavolal z nádraží, že potřebuje pomoc.
"Zahájili jsme vyšetřování proti neznámému pachateli kvůli ublížení na těle a držení drog. Je velmi pravděpodobné, že čin spáchal někdo z gymnazistů," potvrdila policejní mluvčí.
Gymnázium, které navštěvuje na 700 studentů, má na své webové stránce heslo Chovat se k sobě čestně znamená cítit se dobře a něčeho dosáhnout.
________________________________________________________________________
Kraj vydal brožuru o závislostech
Právo | 16.2.2004 | rubrika: Zlínský kraj | strana: 14 | autor: Jiří Růžička
Informační brožuru pro rodiče a pedagogy s názvem „9 rad, jak ušetřit vztahy, důvěru, zdraví“ vydal Zlínský kraj ve spolupráci s neziskovými organizacemi SANANIM a A.N.O. (Asociace neziskových organizací).
„Materiál informuje o problematice experimentování a zneužívání drog v kontextu s problematikou dospívání a rodinných vztahů. Text je doplněn aktuálním adresářem všech subjektů podílejících se na prevenci a léčbě závislostí se Zlínském kraji,“ uvedla krajská protidrogová koordinátorka Magda Černická.
Brožurka o rozsahu 32 stran je k dispozici na sociálních odborech pověřených městských úřadů, v pedagogicko-psychologických poradnách nebo ve školách a nízkoprahových zařízeních pro trávení volného času dětí a mládeže. Byla vydána v nákladu 15 tisíc kusů a Zlínský kraj na ni přispěl částkou přes 100 tisíc korun.
„Protidrogová prevence je ve Zlínském kraji stále aktuální,“ zdůraznila Magda Černická. Podle jejích informací je nejčastěji používanou drogou na Zlínsku pervitin, následuje marihuana a velmi častá je taneční droga extáze. Jak vyplývá z rozborů čtyř kontaktních center v bývalých okresních městech Zlínského kraje, věkový průměr osob, které přicházejí s drogami do styku, činí 22 let.
V roce 2003 investoval Krajský úřad ve Zlíně do protidrogové prevence 3,5 miliónu korun, z nichž většina putovala na primární prevenci, zejména na provoz nízkoprahových zařízení pro trávení volného času dětí a mládeže. Díky dotaci vznikla dvě nová podobná zařízení, jedno pro romské děti ve Vsetíně, další ve Vizovicích. Příspěvky získala také již dobře fungující zařízení T-klub ve Zlíně, Salesiánský klub mládeže ve Zlíně, středisko Tulip v Uherském Hradišti a další instituce a projekty.
Zájemci o protidrogovou problematiku a vydanou publikaci se mohou informovat na tel.č. 577 043 149 nebo e-mail: magda.cernicka@ kr-zlinsky.cz.
________________________________________________________________________
Na hranici mezi dvěma světy
Lidové noviny | 14.2.2004 | rubrika: Cestování | strana: 27 | autor: Jan P. Novák
MEXIKO
Překročit hranice ze Spojených států do mexické oblasti Baja California je jako přelistovat v učebnici historie o mnoho stránek zpět. Lidská obydlí tvoří těžko definovatelné tvary slepovaných krabic a plechů. Úhledné chodníky vystřídá udusaná hlína, na níž se prohánějí špinavé, otrhané, leč usměvavé děti. Mexičané jako by ani zdaleka neznali rychlý a flexibilní život severních sousedů. Většinu dne sedí před svým domem, klimbají a klidně pozorují okolní ruch.
Tisíce Američanů směřuje denně dálnicí číslo pět k jižním hranicím. Člověk si ani nevšimne, že opustil pobřežní San Diego a už vidí na horizontu zdánlivě nekonečnou bytelnou zeď potaženou ostnatým drátem. Blíží se totiž k hranicím s "rozvojovou zemí". Američtí celníci se jen po očku podívají řidiči do auta a vzápětí zelené světýlko signalizuje volnou cestu.
Dálnice pak pokračuje do nedalekého města Tijuana. To, že se návštěvník ocitl v jiné zemi, se pozná na první pohled velice snadno - nikdo tu třeba nedodržuje rychlostní limity. V Mexiku se také velice dobře daří korupci a za dvacet "baků" (dolarů) každý policista přimhouří oči.
Mexické či americké město?
"Do Tijuany se jezdí za ženskýma a chlastem - hlavně za zlatou tequillou - kubánskými doutníky a marihuanou." Takto shrnují své výlety mladí Američané, kteří zde pořádají divoké párty v klubech. Podotýkám, že zejména ti neplnoletí, neboť konzumace alkoholu je zde povolena již od 18 let - na rozdíl od přísnějších Spojených států.
Tijuana sice geograficky patří na území Mexika, v drtivé většině zde i Mexičané žijí, ale vše je přizpůsobeno bohatším sousedům. Ti přinášejí do města drahocenné devizy, a tudíž musí být vše podle jejich přání. Jemná averze domorodců vůči "Amíkům či Yenkees", jak jim s oblibou říkají, je patrná všude. Nezřídka je vidět rozčilený muž, jak kleje na parkovišti a ukazuje hlubokou rýhu na zánovním sporťáku či džípu. Vinu jednoduše hází na Američany...
Tijuana je poměrně lidnaté město ležící v nejsevernější části Mexika. Vzhledem k její blízké poloze vůči Spojeným státům je současně i baštou pro chudé obyvatele této oblasti. Stahují se sem za prací a touží překročit ilegálně hranice. Periferii tvoří chudé squaty obývané nejen lidmi, ale také domácími zvířaty včetně koní, krav a ovcí.
Přístřešky z poskládaných plechů, dřeva a dalšího provizorního materiálu slouží jako ubytování pro lidi s touhou zažít americký sen. Všudypřítomná špína a silný zápach značí zaostalost a bídu. Bývalý starosta Tijuany Héctor Osuna Jaime se o obyvatelích živořících
Domy v Tihuaně slouží jen americkým turistům...
před hraniční několikamílovou betonovou zdí vyjádřil v metafoře jako o dítěti, které má přilepený nos na skle a touží jít ven.
Těžko by se na světě nalezlo obdobné místo s tak markantním rozdílem v životní úrovni jako právě u mexicko-amerických hranic. Je paradoxní, že zatímco dle realitních makléřů patří půda v San Diegu k nejdražším a nejluxusnějším pozemkům ve Spojených státech, v Tijuaně se člověk bezmála obává vylézt z auta. Stejně azurový oceán, stejné skalnaté pobřeží, stejná tráva, stejní mořští živočichové, a přece tak obrovská propast.
Chce-li někdo poznat relativně opravdové Mexiko, musí se vydat sto kilometrů hlouběji do Kalifornského poloostrova. Mezi vysokými skalnatými srázy, pod nimiž pění oceán, je takřka ukryto přístavní městečko Ensenada. Domorodci se zde živí především rybolovem a částečně zemědělstvím.
Jednou z nejzajímavějších podívaných, kterou nelze vynechat, je prohlídka rybího trhu. Na miniaturním náměstíčku jsou po obvodu postaveny pulty prohýbající se pod nejrůznějšími mořskými plody. Od maličkých krevet přes zvláštní exotické ryby po obrovská těla žraloků či tuňáků.
Navzdory silnému mořskému aroma je uprostřed trhu provizorně postaveno několik krámků s občerstvením, u kterých se tísní místní domorodci. Ochutnávají čerstvé krevety naložené v kečupové omáčce nebo grilované pochoutky z nedalekého oceánu.
Rybí trh se nalézá v bezprostřední blízkosti pobřeží, takže je milou povinností "dát úlitbu" i jeho obyvatelům. Takřka na dosah ruky od břehu se povalují mlsní lachtani a čekají na štědrého dobrodince. U domorodců je zvykem po každém lovu část ryb vrátit do moře, aby další štace byla také tak úspěšná. Symbolicky tedy nakrmí i obrovské lvouny, kteří dosahují velikosti člověka.
V Ensenadě se říká, že první slovo, které děti vypustí z úst, není máma či táta, ale "čiklets". Toto heslo, respektive značka, je mezinárodním dorozumívacím jazykem místních žebráků s okolním světem.
Stokrát za den bílý turista potká hlouček dětí, které v ruce drží papírovou krabičku plnou žvýkaček Chiclets. Při prodeji pěti různobarevných plátků dostane dítě jakousi almužnu a příspěvek do rodinné pokladny. Odolat velice krásným dětem s obrovskýma smutnýma očima je takřka nemožné.
Jen je občas dobré si dávat pozor na osobní věci, jelikož nevinný pohled nemusí nutně skrývat nevinné myšlenky a činy.
Gurmánská země
K Mexiku neodmyslitelně patří kuchařská čepice. Nejen po celých Spojených státech, ale i ve většině evropských zemích jsou roztroušeny restaurace servírující typický tacos s avokádovou omáčkou a chlazenou coronou.
Ostatně zajímavost pro české patrioty - právě toto legendární mexické pivo údajně pochází původně ze střední Evropy. Mexický vládce si v polovině 19. století pozval do své země sládky, aby založili pivovary i v jeho zemi.
V Tijuaně a Ensenadě lze snad na každém kroku nalézt maličkatý obchůdek nebo pojízdný krámek s tradičními pokrmy.
Základní stravou Mexičanů je kukuřičná placka vzhledem podobná menší palačince. Na ní se nasype velká vrstva hovězího masa pečeného na způsob nám známého gyrosu. Placka se přehne na půl, zabalí do ubrousku a je připravena ke konzumaci. Dále záleží na individuálním dochucování.
U tacos nikdy nechybí miska se zeleninou - většinou s rajčaty, zelím, bazalkou a cibulí, dále pak agresivně zeleně vypadající avokádová omáčka, ostré papričky a čili. Vše je nutné kombinovat s mírou, jelikož naše evropské zažívací ústrojí není zvyklé na tolik "ohně".
Mexičané nejen na Kalifornském poloostrově rovněž milují mořské plody. Jsou-li přesyceni grilovaným masem, sáhnou po ústřicích či krevetách, které jsou zde čerstvé a velmi snadno dostupné.
Souhrnně se dá o místní gastronomii říci, že nejlepší a nejtypičtější jídla turista nalezne na místech, kde by raději ani nebyl. U pultu, na který se lepí mnoho hladových a drobících krků, nebude určitě o lahůdky nouze. Ačkoliv si stánkaři s hygienou právě hlavu nezatěžují a leckdy je lépe se řídit úslovím: co oči nevidí, to srdce, resp. žaludek nebolí, chuť je nepřekonatelná a hlavě autentická.
Pochopitelně je možné zajít do mnoha klimatizovaných několikahvězdičkových restaurací, ale příprava pokrmu je tam přizpůsobena chutím zákazníka a ztrácí punc tradičního jídla.
Červ v láhvi
O Mexiku panuje rčení: "Kdo tu neochutnal pravou zlatou tequillu, jako by tu vůbec nebyl." Nejčastěji kupovaným suvenýrem z této středoamerické země je kromě typických velkých slaměných klobouků i alkoholický nápoj z kaktusovité rostliny agáve. Jakmile někdo vstoupí do baru, posadí se k pultu, skoro automaticky první věta, hned po pozdravu, zní: "tequilla?"
Dalším zajímavým lákadlem je turisty velice oblíbený nápoj Mescal. Chutí je podobný tequille, ale s tím rozdílem, že na dně každé láhve leží moučný červ. Pro zákazníka, jenž před sebe dostane panáka s touto proteinovou pochoutkou, je to veliká pocta. Červ se totiž zásadně konzumuje v posledním panáku z lahve.
Pokud má někdo touhu se podívat do Kalifornie, neměl by zapomenout přejet hranice a navštívit i její chudší mexickou sestru. Pozná, že nízká životní úroveň zdaleka nekoresponduje s přívětivostí a pohostinností místních obyvatel. Naopak. Stačí si přisednout k domorodcům, dát si s nimi skleničku, poslechnout si místní temperamentní hudbu, zhlédnout půvabné tanečnice a nechat si vyprávět příběhy o hrdinech boje za nezávislost.
________________________________________________________________________
Mladík, který rozdrtil ženu o skálu, je prý nebezpečný
Chebský deník | 13.2.2004 | rubrika: Chebsko | strana: 9 | autor: MICHAELA KRECHLEROVÁ
Cheb - S průběhem soudního líčení v Sokolově, kde se řešila kauza 22letého mladíka z Chebu Josefa Brože mladšího, jenž řídil vůz, který rozdrtil 67letou ženu o skálu, není spokojená Bohuslava Slachová, neteř zesnulé 67leté ženy. Otec chlapce se však k případu odmítá vyjadřovat.
"Když jsem se při líčení doslechla, jaká zranění teta měla, bylo mi z toho nanic," uvedla neteř. "Utrpěla totiž zlomeninu lebečních a obličejových kostí, bérce a končetin."
Mladík podle jejích slov užívá v současné době hašiš a marihuanu, které mu mají pomáhat v odvykání na tvrdší drogy.
"Je to společensky nebezpečný člověk," pokračovala. "Zarazilo mne, když svého syna před sokolovský soud přivezl jeho otec, který na něj čekal, aby ho mohl odvézt zpátky. Pokud si dobře vzpomínám, žádal Chebany, aby ho s touto kauzou nespojovali. Nechtěl s tím mít nic společného, ale kluka přivezl."
Bohuslavu také zarazily spokojené výrazy otce i syna. Podle ní prý byli s výsledkem soudního líčení spokojeni.
"Nechápu, proč obhájkyni otec mladíka děkoval, když se veřejně od případu svého syna distancoval? Proč vůbec tehdy půjčoval svému synovi auto, když věděl, že užívá drogy? Nerozumím tomu, proč byl soud odložen. Mladík tak bude na svobodě další dva měsíce."
Otec 22letého mladého muže, kterého jsme zkontaktovali, se k celé věci odmítl vyjádřit. "Mrzí mne to, odmítám však řešit své rodinné problémy prostřednictvím mediálních prostředků," sdělil Josef Brož starší z Chebu.
________________________________________________________________________
Herna jako drogové doupě?
Vysočina - noviny Havlíčkobrodska | 14.2.2004 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Roman Martínek
Jihlava * Jihlavským drogovým doupětem, které ovládla asi patnáctičlenná parta Romů, se podle návštěvníků stal nonstop Herna bar v ulici Matky Boží. Svědci vypovídají, že jsou zde k dostání jak měkké, tak tvrdé drogy. Několika Romům nosí drogy do herny dealer. Ampule s drogou nechává na záchodě v nádržkách na vodu. V baru je normální, že si drogu její uživatelé píchají bez ostychu na barové židličce u automatu. Marihuanu pak kouří zcela běžně.
"Dokonce si od nás půjčují kávovou lžičku, aby si mohli drogu uvařit. Lžičky pak vracejí úplně zkroucené," tvrdí obsluha baru, která je proti řádění Romů absolutně bezmocná.
Parta Romů v baru neužívá pouze drogy, ale terorizuje a okrádá náhodné hráče u automatů, a to hned několika způsoby. Případného výherce klidně vyhodí od automatu a ve hře pokračují sami. V jiném případě přepadnou výherce v postranní uličce a okradou. Využívají i prostitutky, které z lidí dokáží peníze dostat.
Dalším zdrojem jejich příjmů jsou krádeže v supermarketech. Lup poté prodávají a mezi kupci jsou podle svědků i sami policisté. "V baru jsem slyšel, jak se jeden z nich domlouval s policajtem na prodeji zcela jistě kradeného zboží," tvrdí svědek. Toto svědectví získal deník Vysočina pod podmínkou, že bude uchráněna jeho identita.
Ve středu došlo v baru k napadení náhodného hráče jedním z Romů. "Chtěl po něm peníze. On mu je odmítl vydat, a tak ho cikán napadl. Potom se strhla mela. Vzduchem létaly židle i skleničky. Barman chtěl mobilem zavolat policii, ale vyhrožovali, že barmana zabijou. Proto zmáčkl tlačítko na bezpečnostní agenturu," popisuje jeden ze svědků středečního incidentu.
"V baru opravdu k potyčce došlo, ale na místo potom přijela městská a státní policie, která si celý případ převzala," říká Martin Binar, ředitel divize ochrany firmy KP Alarm.
"Státní policisté sice přijeli, ale vlastně nic neudělali. Bylo na nich vidět, že jsou bezradní a vypadalo to, že se jich spíše bojí. Všichni cikáni byli zdrogovaní, a kdyby je policisté prohledali, tak by drogy určitě našli," říká svědek. Tisková mluvčí jihlavské policie Jaroslava Slavíková včera pouze potvrdila, že k incidentu došlo: "V baru byl napaden člověk, který musel být ošetřen. O drogách nemám žádné informace. Případ řešilo obvodní oddělení."
________________________________________________________________________
Kriminalisté odhalili v Brně pervitinovou laboratoř
Zpravodajství ČTK | 13.2.2004 | 10:37 | rubrika: Právo a krimi - Brněnský kraj | autor: VTK
BRNO 13. února (ČTK) - Policie zlikvidovala laboratoř na výrobu pervitinu, kterou si ve svém bytě v Brně-Tuřanech udělal mladý manželský pár. Při domovní prohlídce našli kriminalisté deset gramů drogy a větší množství laboratorního skla a také chemikálií k výrobě pervitinu, řekl dnes ČTK mluvčí policie Mojmír Popp. Dvojici nyní hrozí až pět let vězení.
Z vyšetřování vyplývá, že manželé zásobili drogami několik desítek zákazníků z Brna a okolí. Mezi odběrateli byl pervitin od nich označován jako velmi chutný. Sedmatřicetiletá žena a její o čtyři roky mladší muž byli již v minulosti kvůli výrobě drog ve vězení. Krátce po propuštění se ale vrátili k drogovým obchodům.
"Dvojice v Tuřanech vyráběla pervitin od loňského podzimu. Stíháme ji za nedovolenou výrobu a držení drog," uvedl mluvčí. Upřesnil, že letos odhalila policie v Brně již čtyři pervitinové laboratoře a v souvislosti s nimi stíhá dosud 13 osob.
Pervitin patří v Brně k nejužívanějším tvrdým drogám. Gram této látky se prodává za asi tisíc korun. Kriminalisté téměř každý týden odhalí ve městě jednu drogovou laboratoř.
Vladimír Klepáč snm
________________________________________________________________________
Ústečtí narkomani preferují pervitin
Ústecký deník | 13.2.2004 | rubrika: Ústecko | strana: 18 | autor: TOMÁŠ PRCHAL
Ústí nad Labem - Ve druhé polovině devadesátých let byl v Ústí nad Labem nejčastěji zneužívanou drogou heroin. Represivní opatření ale loni podle ředitelky Drug Out Clubu Radky Kobližkové způsobila, že uživatelé drog se přeorientovali na pervitin. Důležitým faktorem při výběru drogy byla její dostupnost.
Vysvětlete termín Harm Reduction?
"Celosvětově uznávané principy Harm Reduction jsou zaměřeny na minimalizaci zdravotních a sociálních rizik u problémových uživatelů drog a snížení dopadu na společnost. Z těchto principů vycházejí i naše služby, do kterých je zařazena výměna injekčního materiálu a poskytování materiálu nezbytného k bezpečnější aplikaci, jako je desinfekce, vatové filtry či injekční stříkačky. Jak vyplynulo z dotazníků, naši klienti znají informace o rizicích nitrožilního užívání drog, především o hepatitidách a HIV infekci. Tyto aktivity ale do značné míry chrání i ostatní veřejnost, protože uživatelé drog mívají často partnery, kteří je neužívají."
Jsou zaměstnanci Drug Out Clubu schopni poskytnout zdravotní ošetření?
"Zdravotní ošetření a první pomoc jsou součástí služeb. Injekční aplikace s sebou nese množství zdravotních komplikací, proto je zde k dispozici zdravotní sestra a proškolený personál, který je schopen tato poranění ošetřit. Poté je možné klienta nasměrovat k odborné pomoci. Testování na žloutenky, HIV či syfilis probíhá ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem a společností Diagnostika. Klienti mají o tuto službu velký zájem, mnozí z nich se nechávají opakovaně a pravidelně testovat na infekční choroby. Kromě hygienického servisu, jako je vyprání prádla a osprchování, který vyhledávají hlavně klienti žijící na ulici, je potravinový servis závislý na finančních zdrojích programu. Jde o jednoduché občerstvení, jako je čaj, polévka, pečivo a vitamíny."
Klientovi nabízíte i sociální servis. Z čeho se skládá?
"Sociální pracovnice a socioterapeutka je v úzkém kontaktu zejména s úřadem práce, azylovým domem, kurátorem pro dospělé včetně probační a mediační služby, ale i magistrátu. Sociální servis o klienta patří mezi naše stěžejní aktivity."
________________________________________________________________________
Dealer hrál roli dobrodince, hrozí mu ale pět let vězení
Olomoucký den | 13.2.2004 | rubrika: Olomoucko | strana: 9 | autor: Ivo Opletal
obchodoval se smrtí
Olomouc * Obžalobě z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů čelil včera před olomouckým okresním soudem jednatřicetiletý Alexandr Olšanský z Olomouce. Státní zástupkyně ho viní z toho, že v období od října 2002 do loňského léta prodal nebo daroval nejméně dvanácti osobám různé množství pervitinu. Za to mu hrozí až pět let vězení.
Podle žalobkyně Olšanský zájemcům poskytl několik stovek takzvaných psaníček s drogou v hodnotě desetitisíců korun. Obžalovaný se k výrobě a rozšiřování pervitinu přiznal. Měl pouze výhrady k množství omamné látky, které měl jednotlivým poškozeným dodat. "Nikomu jsem sám nic nenabízel. Zájemcům jsem poskytl pouze to, co po mně chtěli," vypověděl. Jinak prý měl pervitin výhradně pro svoji potřebu. Vařil ho údajně z nurofenu.
Zda měl ještě jiný zdroj přísunu drogy, u soudu neřekl. Bílý prášek prý do psaníček dávkoval odhadem. Běžné balení prodával zpravidla za 500 korun, větší dávky pak až za dva tisíce. Své přítelkyni a také expřítelkyni poskytoval pervitin zdarma. Sám ho údajně příležitostně užívá už sedm let.
Jeho odběratelé byli vesměs sotva dvacetiletí lidé. Pervitin pořízený od obžalovaného vdechovali nosem a dvě dívky ho užívaly také nitrožilně. "Pervitin jsem brala od svých třinácti let," sdělila soudu jedna z nich. Jako nezaměstnaná si později drogu pořizovala ze sociálních dávek.
Podle názoru většiny svědků se jednalo o poměrně kvalitní pervitin, který měl povzbuzující účinky. "Psaníčka jsme od Saši s kamarádkou kupovaly někdy až čtyřikrát týdně," přiznala jedna z jeho bývalých klientek. "Později na nás začal dělat podrazy. Vzal si třeba peníze a už nepřišel," konstatovala.
Pro nutnost výslechu dalšího svědka a soudního znalce odročil soudce Petr Bednář jednání na konec února. |
|
|
|
