| breeder |
Epidemie se nevyhýbá domům, bytům, pokojům ani postelím
Deník Mostecka | 6.12.2003 | rubrika: Mostecko | strana: 16 | autor: (pag)
Most - Počet případů osob nakažených virem HIV nebo nemocných AIDS stále přibývá. Severní Čechy patří k oblastem s jejich vyšším výskytem. Jak se chránit, co proti tomu dělat a co vůbec občanům hrozí, hovoří v následujícícm rozhovoru výkonný ředitel Domu humanity Lubomír Šlapka.
Kolik lidí je v současné době na Mostecku i v celorepublikovém měřítku nakažených?
"Dům humanity, kde mimo jiné sídlí rovněž K-centrum, navštěvuje do šesti klientů, z nichž jeden zemřel na AIDS počátkem letošního roku. V České republice je více jak šest set nakažených či nemocných HIV/AIDS. Zdá-li se někomu, že je to malé číslo, jedná se opravdu jen o klam. Mnoho lidí po celou dobu nákazy ani netuší, že jsou nositeli viru HIV. Žijí aktivním sexuálním životem, užívají si, a zpočátku nemají žádné viditelné potíže. Až za poměrně dlouhou dobu se projeví první příznaky virové nákazy. Mezitím však mohli předat smrtelné poselství dalším lidem, paradoxně těm, které milují a s nimiž aktivně sexuálně žijí."
Nákazu HIV nebo nemoc AIDS ale přenášejí například i toxikomani.
"Počet HIV pozitivních injekčních uživatelů drog roste. Jde o další rizikový faktor, který se dotkne celé společnosti. Rovněž toxikomani se sexuálnímu životu nevyhýbají, někdy i za peníze. Soulož je pro ně prostředkem k obstarání financí na drogy. Tak se velmi rychle šíří epidemie, která se nevyhýbá našim domům, bytům, pokojům ani postelím. Šíří se do našich těl, do těl našich dětí a dalších blízkých."
Jaká situace toxikomanů šířících nákazu nebo nemoc je tedy na Mostecku? "Náš region patří k destinacím, kde je vyšší počet nakažených osob. Tím se zde zvyšuje riziko, že nákaza se může dotknout prakticky kohokoliv. Nikdo ale nikdy neřekne, kolik jich tu skutečně je. Tito lidé se sledují tam, kde se léčí, ne tam, kde bydlí. Nechráněný pohlavní styk a sdílení použitých injekčních stříkaček jsou nejčastějšími formami přenosu. Proto je třeba varovat lidi, aby se chovali bezpečně a vést naši zlatou mládež k odpovědnosti za sebe i druhé a nepodceňovat hrozbu, která zde reálně existuje."
Momentálně pro vás byl jedním z hlavních bodů posledních dnů Mezinárodní den boje proti AIDS. Jak jste se na něj letos připravili?
"K-centrum pravidelně každoročně šíří osvětu v městech okresu i mimo něj. Za pomoci města, Mostecké uhelné společnosti, České rafinérské, Rady Ústeckého kraje České společnosti AIDS pomoc a dalších politických i ekonomických subjektů v regionu rozdávali pracovníci Kcentra obálky, jejichž obsah měl upozornit na stálé skryté nebezpečí, které nákaza HIV přináší. Každý, kdo má pohlavní styk, může být tímto dosud nevyléčitelným virem nakažen. Každý, kdo se v sexu nechová bezpečně, je potenciálním nositelem a přenašečem HIV."
Spolupracujete s různými institucemi, které vás finančně dotují. Mnoho z nich je z řad politiků, kteří neváhají dávat vám nemalé finanční prostředky.
"Politické postoje jsou součástí prevence. Najde se i starosta, který tvrdí, že se mu nechce podporovat prevenci, protože je neprůhledná, přestože fakta hovoří až příliš průhledně a jasně. Stojí pak za zamyšlení, z jakého patra se na svět kolem sebe onen starosta dívá. Taková prohlášení z úst představitele samosprávy jen matou veřejnost, stejně tak jako demagogická tvrzení o tom, aby se o prevenci postaral stát, který na ni a léčbu HIV/AIDS ročně věnuje přes devět set milionů korun a rovněž příspívá na protidrogovou prevenci."
________________________________________________________________________
AIDS mění tvář světa
ABC | 9.12.2003 | rubrika: Nemoc | strana: 14 | autor: Ondřej Vrtiška
Dvacet let boje se smrtícím virem
Přibližně před sedmdesáti lety na lidstvo zaútočila podivná nemoc. Až do roku 1981 si nikdo nového nebezpečí nevšiml, další dva roky zabralo pátrání po pachateli. Vítězství nad ním je stále v nedohlednu - také proto, že věrnými spojenci viru jsou lidská hloupost a pokrytectví.
Na jaře 1981 zaznamenali lékaři v New Yorku několik případů Kaposiho sarkomu - vzácného nádoru vyskytujícího se převážně u starších mužů a zpravidla poměrně dobře léčitelného. Tentokrát postihl mladé homosexuálně orientované muže a byl nezvykle agresivní. Ve stejné době se v New Yorku a San Franciscu objevila neméně vzácná forma zápalu plic způsobená houbou Pneumocystis carinii. Také tato nemoc měla nezvykle vážný průběh a postiženými byli i tentokrát mladí homosexuálové. V květnu zaznamenalo americké Centrum pro kontrolu chorob další případy v Los Angeles. Opět u homosexuálů. Bylo jasné, že se v amerických velkoměstech děje něco podivného.
ÚTOK NA VŠECH FRONTÁCH
Donedávna vzácné nebo snadno léčitelné choroby najednou zabíjely. U všech postižených laboratorní výzkumy odhalily drastické poškození imunitního systému, které znemožnilo obranu před infekcemi. Mezi oběťmi se začali objevovat narkomani vpichující si drogu nesterilními jehlami a krátce nato i hemofilici. Ti trpí poruchou srážlivosti krve a jsou závislí na léku získávaném z krve tisíců dárců. První případy záhadné nemoci hlásily další a další země. Na přelomu let 1982 a 1983 se příznaky projevily i u malých dětí nemocných matek a u dospělých, kteří nepatřili do žádné ze skupin považovaných tehdy za rizikové. Bylo zřejmé, že zatím neznámé "cosi" ničící lidskou imunitu, nejspíše virus, může přecházet z člověka na člověka nejen homosexuálním stykem a infikovanou krví, ale i z matky na dítě a pohlavním stykem mezi mužem a ženou. Nemoc dostala jméno AIDS, což je anglická zkratka pro syndrom získané imunitní nedostatečnosti. (Jde o soubor mnoha příznaků, z nichž každý může mít za jiných okolností i jiné příčiny - proto syndrom. Všem nemocným je společné oslabení imunity. Nedostatečnost se objevuje až během života v důsledku nákazy, nedědí se - proto získaná.)
EPIDEMIE STRACHU
Obyčejní lidé, z nichž ti méně tolerantní se na první nemocné dívali s pohrdáním jako na "buzeranty a feťáky", znejistěli. Původce choroby zůstával neznámý, nemocných přibývalo, nedostatek informací nahrával fámám a hysterii. Já se například o AIDS dozvěděl někdy v polovině osmdesátých let od "dobře informovaného" kamaráda: "Tys o tom ještě neslyšel? Je to něco jako mor. Táta říkal, že do roku 2000 na to vymře celý lidstvo." Přestože se poměrně brzy vědělo, že AIDS není možno dostat při běžném kontaktu s nemocným (viz rámeček na str. 17), docházelo k absurdním situacím. Například policisté v San Franciscu fasovali gumové rukavice a plexisklové štíty před obličej, aby se chránili před nákazou. V USA musely mnohé hemofilické děti nakažené virem opustit školu, aby neohrožovaly spolužáky. Ráznější z politiků uvažovali o povinném testování a izolaci nemocných, v mnoha zemích se objevily případy lynčování a vypalování bytů; strach lidem zatemnil rozum. Ve Spojených státech dodnes platí zákon umožňující nevpustit do země člověka s virem v těle. Přestože turista přijíždějící na pár dní většinou nemá na hranicích potíže, je samotná existence zákona kritizována bojovníky za lidská práva a pravidelné kongresy o AIDS se od roku 1991 na protest konají mimo území USA.
VINÍK ODHALEN
V květnu 1983 oznámil Luc Montagnier z pařížského Pasteurova ústavu, že se jeho laboratoři podařilo izolovat virus způsobující AIDS. Dal mu jméno LAV. V dubnu 1984 přišel Robert Gallo z amerického Ústavu pro výzkum rakoviny s objevem viru HTLV-III. Také on prý ničí imunitní systém. Pozdější analýzy potvrdily, že pod jmény LAV a HTLV-III se skrývá tentýž virus. V květnu 1986 dostal oficiální jméno HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti), pod nímž ho známe dodnes. Od objevu viru byl krůček k prvním testům na přítomnost protilátek v organismu. Protilátky se začínají tvořit po několika týdnech od napadení virem, takže testy umožnily odhalit nákazu dlouho před tím, než se AIDS projevil. Zároveň se vědci v laboratořích celého světa pustili do usilovného hledání očkovací látky a protivirových léků, které v té době prakticky neexistovaly. Nejprve však bylo nutno pochopit, co vlastně ten zatracený virus v těle provádí.
BUNĚČNÝ DOBYVATEL
Virus HIV má tvar koule o průměru 100 nm (miliontin milimetru); na tečku za touto větou by se jich směstnalo několik milionů. Podobně jako jiné viry je sám o sobě pouze neživým kouskem genetické informace. Rozmnožovat se umí jen s pomocí cizí buňky, do jejíhož jádra vpašuje své geny. Chová se jako program, jenž pronikne do řídícího počítače buněčné továrny a donutí ji vyrábět nové a nové virové částice. Zotročená buňka poslouchá rozkazy svého nového pána, dokud ji namnožené viry nezničí a nevydají se hledat další oběti. Co čert nechtěl, viru HIV se ze všech možných buněk zalíbily zrovna některé typy bílých krvinek. Organismus tím zasáhl na nejcitlivějším místě, protože bílé krvinky představují základ imunitního systému - armády chránící tělo před infekcemi (viz ABC č. 25/47). Je-li armáda zničena, nemá hordy vetřelců kdo zastavit a donedávna neškodní lapkové a příživníčci se stávají smrtelným nebezpečím.
SBOHEM, ARMÁDO!
Lidé mohou žít několik let s HIV v krvi, aniž by pociťovali vážnější potíže. Virus však po tu dobu nezahálí, denně se vytvoří okolo miliardy nových virových částic. Bílé krvinky jedna po druhé podléhají a jejich počet pomalu, ale jistě klesá. Jak řady obranné armády řídnou, je pro organismus stále těžší vzdorovat dotírajícím virům, bakteriím, plísním a vlastním zdivočelým buňkám. Dříve nebo později období zdánlivého klidu skončí a AIDS propukne s plnou silou. V průměru deset let po nakažení virem HIV neléčení pacienti umírají. V zájmu viru není své hostitele zabíjet, tak jako to není v zájmu žádného parazita. Předek HIV se spokojeně množí v tělech šimpanzů, aniž by jim jakkoli škodil. HIV to zatím nesvede. Nechceme-li čekat na náhodnou mutaci, která virus v budoucnu (možná) umírní, musíme přejít do útoku.
VIRUS MNOHA TVÁŘÍ
Ideální zbraní by byla očkovací látka. S její pomocí se podařilo vyhubit černé neštovice, dětská obrna má na kahánku a další nemoci alespoň držíme na uzdě. Připravit vakcínu proti HIV se ukázalo jako mnohem tvrdší oříšek. Bylo jich už navrženo více než třicet, některé byly dokonce zkoušeny na dobrovolnících, žádná se však neosvědčila. Vakcína učí imunitní systém rychle rozpoznat napadení virem a potlačit jeho invazi hned v počátku. Jenomže virus HIV je nesmírně proměnlivý. Zatímco se bílé krvinky vyškolené očkováním chystají na souboj s jedním typem viru, virus s trochu odlišnými povrchovými bílkovinami jim neviděn neslyšen vpadne do zad. Nejnovější poznatky dávají naději, že vývoj vakcíny je navzdory překážkám na dobré cestě. Robert Gallo, o němž už byla řeč, neskrývá optimismus: "Vidíme světlo na konci tunelu." V boji proti AIDS se však už nejedna naděje ukázala jako předčasná. Sám Gallo v roce 1984 předpovídal, že vakcína bude k dispozici do dvou let.
VIRŮM VSTUP ZAKÁZÁN!
Podstatně úspěšnější je léčba HIV pozitivních pacientů. Léky, z nichž první se začal používat už v roce 1987, blokují některé bílkoviny nezbytné pro vnesení virových genů do buněčného jádra nebo pro stavbu virových pouzder. HIV se sice do buňky dostane, nedokáže se v ní však rozmnožit. Obzvláště účinná je tzv. kombinovaná terapie používaná od roku 1996. Trojice léků se vzájemně doplňuje a společnými silami drží virus pod krkem. Postup nemoci se u většiny léčených pacientů daří výrazně zpomalit. Dnes mají naději, že se s virem HIV v krvi dožijí důchodu a zemřou např. na infarkt. Idyla však není zdaleka dokonalá. Léky mají řadu vedlejších účinků, a hlavně postupně přestávají působit. Virus se jim učí vzdorovat, 15 -20 % nově infikovaných je napadeno formou viru, která odolává všem třem složkám kombinované terapie. Letos byl vyvinut nový typ léku, zabraňující samotnému vstupu HIV do buňky. Nic to však nemění na tom, že protivirová léčba je většině potřebných zcela nedostupná.
AFRICKÁ KATASTROFA
Zatímco ve vyspělých zemích se daří epidemii krotit, v chudší části světa se virus šíří hrozivou rychlostí. Nejvážnější je situace v afrických státech jižně od Sahary, v nichž žije 29,4 milionu HIV pozitivních. Jen v roce 2002 se jich nakazilo 3,5 milionu a 2,4 milionu lidí na AIDS zemřelo. Nezáviděníhodný rekord drží Botswana, kde má virus v těle 38,8 % obyvatel. V Zimbabwe, Svazijsku a Lesothu je infikován každý třetí, v dalších zemích každý pátý člověk. Důsledky jsou a budou katastrofální - miliony lidí umírají a zanechávají po sobě sirotky, z nichž mnozí jsou také nositeli viru a čeká je osud rodičů. Mladé muže a ženy kosí infekce, zdravotnictví se hroutí, ekonomika skomírá. Je to začarovaný kruh bídy a beznaděje. Většina nemocných nemá přístup k moderním lékům, v celé subsaharské Africe je užívá pouhých 50 000 lidí. Vázne i prevence. Na jednoho muže připadá v průměru 4,6 kondomu za rok, ročně jich chybí téměř dvě miliardy. Přitom jde o nejlevnější a velmi účinnou zbraň proti šíření HIV. Nemluvě o tom, že značná část lidí vůbec neví, jak se před nákazou chránit.
VYKUTÁLENÝ PREZIDENT
Šíření viru napomáhá i vlažný postoj mnoha afrických vlád. Prezident Jihoafrické republiky Thabo Mbeki donedávna tvrdil, že není jisté, zda je AIDS způsoben virem HIV. Letos se zase blýskl výrokem, jenž u lékařů vyvolal hořký úsměv: "Osobně neznám nikoho, kdo zemřel na AIDS, a upřímně řečeno nevím ve svém okolí o nikom, kdo je HIV pozitivní." To tvrdí prezident země, v níž žije nejvíce HIV pozitivních lidí na světě. Na AIDS přitom s největší pravděpodobností zemřelo několik jeho spolupracovníků včetně tiskového mluvčího. Zemí se šíří pověra, že se nakažený muž vyléčí, když se vyspí s pannou. V atmosféře nezájmu, nevědomosti a lží se HIV daří přímo královsky.
LÉKY PRO CHUDÉ
Ve světě se léčí pouze 300 000 nemocných, zoufalá situace je zvláště v Africe. Patentově chráněné léky tam nyní stojí 1,5 dolaru denně a většina HIV pozitivních si je nemůže dovolit. Vývoj nového léku přijde na obrovské peníze. Např. preparát vyvinutý v české laboratoři dr. Antonína Holého stál americkou firmu Gilead, která financovala jeho uvedení do praxe, 200 milionů dolarů. Firmy se proto zdráhají jít s cenou dolů. Zároveň však existují kopie patentovaných léků, jejichž výroba je v mnoha zemích legální. V současnosti zuří bitva o právo chudých zemí tyto výrazně levnější léky dovážet. Mezinárodní dohody to za určitých okolností umožňují. Bývalý americký prezident Bill Clinton letos v říjnu dosáhl slibu čtyř velkých firem vyrábějících tyto kopie, že do nejpotřebnějších zemí budou dodávat léky v ceně 36 centů za den. Indická farmaceutická firma Cipla dokonce chudým zemím nabízí technologii výroby zdarma. Mezinárodní zdravotnické organizace a vlády bohatých států (např. Irska a Kanady) už přislíbily, že na léčbu poskytnou finanční pomoc. Snad se začíná blýskat na lepší časy.
LŽI A MLČENÍ
Počátky celosvětové epidemie AIDS byly ve většině i těch nejvyspělejších zemí poznamenány trestuhodnou nechutí zabývat se veřejně tématy, "o nichž se nemluví". Homosexualita, časté střídání partnerů, prostituce, drogy - to byly otázky, kolem nichž každý chodil po špičkách. Osvětové kampaně, seznamující zvláště mládež s rizikem nákazy, narážely na odpor, jenž mnohde přetrvává dodnes. A zatímco se hledaly formulace, slogany a obrázky, které nepohorší opatrné politiky, ctihodné postarší dámy, věřící ani rodiče, kteří svým dětem vykládají, že je přinesl čáp, vir se vesele šířil. Nedostatek informací zůstává zvláště v rozvojových zemích problémem dodnes. Bez viny není ani katolická církev. Kardinál Alfonso Lopez Trujillo, jenž má ve Vatikánu na starosti rodinnou problematiku, řekl nedávno v rozhovoru pro BBC: "Virus AIDS je zhruba 450krát menší než spermie. Spermie přitom může kondomem snadno projít." Vlády by prý měly lidem doporučovat, aby kondomy nepoužívali. Někteří katoličtí kněží v Africe a Jižní Americe dokonce tvrdí, že kondomy nejen před HIV nechrání, ale dokonce ho už z výroby obsahují. Obojí je lež jako věž, nesmysl s nebezpečnými důsledky. Hlasatelé desatera by přitom měli vědět nejlépe, že lhát se nemá. Odpor vůči kondomům pramení z přesvědčení, že oddělovat sex od plození dětí je nepřípustné. Epidemii má zastavit manželská věrnost a sexuální zdrženlivost. Takový postoj však zavírá oči před realitou. Pokroky medicíny se zatím stále pojí s pokrytectvím a neochotou připustit si skutečný stav věcí. Bude to ještě těžká bitva...
RIZIKA SKUTEČNÁ I DOMNĚLÁ
Virus HIV je obsažen v krvi, spermatu a poševním sekretu. Přenášet se proto může pohlavním stykem a infikovanou krví - zvláště mezi narkomany používajícími společné jehly. Zdravotníci mají sterilní nástroje a jehly na jedno použití, krev určená k transfuzi je na přítomnost viru testována. HIV se sice vyskytuje i ve slinách, ale v tak malém množství, že nepředstavuje žádné nebezpečí. Mimo tělo hostitele se rychle ničí. Nemůže se přenést polibkem, podáním ruky, příborem ani používáním společného WC. Nepřenášejí ho komáři ani jiný bodavý hmyz. Základem ochrany je tedy bezpečný sex (partnerská věrnost, používání kondomu) a vyhýbání se drogám.
SVĚTOVÁ EPIDEMIE
V závěru roku 2002 bylo na světě 42 milionů HIV pozitivních, z toho 3,2 milionu dětí mladších 15 let. Den co den se nakazí dalších 14 000 mužů, žen a dětí (tj. každých 6 sekund jeden), většina z nich v chudých zemích bez možnosti kvalitní léčby. Polovina obětí se nakazí před 25. rokem věku a většina z nich se nedožije 35. narozenin. Celkem už na AIDS zemřelo 21,8 milionu lidí, z toho 3,1 milionu v roce 2002. Údaje za rok 2003 budou nepochybně ještě vyšší.
HIV V ČESKÉ REPUBLICE
Podle údajů platných k 31. 7. 2003 je na našem území evidováno 633 HIV pozitivních lidí, z toho více než polovina (342) v Praze. Ze čtyř pětin se jedná o muže. Skutečný počet nositelů viru se odhaduje na desetinásobek. U 168 lidí se už projevil AIDS, 100 jich zemřelo. V posledních letech se provádí kolem 800 000 vyšetření ročně, kolem padesáti z nich bývá pozitivních. Testovány jsou i všechny vzorky dárců krve, takže nákaza touto cestou nehrozí.
ODKUD SE VZAL?
Lidský virus HIV je potomkem virů sídlících po miliony let v tělech afrických primátů. Vzácnější typ HIV-2, vyskytující se zvláště v západní Africe, na člověka přeskočil zřejmě z mangabejů. Stalo se to někdy ve 40. letech minulého století. Mnohem rozšířenější virus HIV-1 člověka napadl ještě o jedno desetiletí dříve. Jeho předek parazituje v tělech šimpanzů, člověk se infikoval nejspíše pojídáním jejich masa. Vědci dokonce vystopovali i předky šimpanzího viru. Vznikl nejméně před milionem let kombinací dvou virů napadajících mangabeje a kočkodany, jimiž se šimpanzi živí.
________________________________________________________________________
Příští rok přeje zodpovědným
Noviny Chrudimska | 6.12.2003 | rubrika: Lokální | strana: 16 | autor: rz
Holetín - Zdejší kartářka a diagnostička Lenka Vodvárková považuje letošní rok všeobecně za špatný. Mezi klienty zaznamenala narůstající problémy s drogami. "Postihují děti dojíždějící do škol a učilišť či pobývající v internátech. Chybí jim teplo rodinného krbu. Dozrávají a potloukají se přitom životem, který jim utíká doslova pod nohama. Neví, čeho se chytit. Potom záleží, jaké prostředí je obklopuje," říká Lenka Vodvárková. Za základ považuje výchovu od mala, jež by měla naučit děti rozdávat lásku. "Současná rodina ale nežije. Muži už ji nejsou schopni ve většině případů sami uživit a matky nemají vůbec na výchovu dětí čas. Žije se od výplaty k výplatě. Pokud chybí sociální jistoty, nemohou být lidé šťastní a bezstarostní. Pak nastává štvanice s časem - popadnout rychle něco k snědku a ven. V tom spočívá prvopočátek problému," argumentuje kartářka. Děti prý v takovém prostředí snadno podléhají pokušení. "Dřív alkoholismu, teď drogám. Hledají se. Takovou kalamitu jako nyní jsem ale ještě nezažila. Nezdráhám se označit současnou mladou generaci za ztracené děti," míní Lenka Vodvárková. Jak dodává, záleží na ekonomice, která podle ní nevytváří v ČR zlatou střední cestu. "Musím vás zklamat. Nevznikne ani v příštím roce. I nadále nás budou dusit velké rozdíly mezi chudými a bohatými. Lidi tak bude dál trápit strach ze ztráty zaměstnání," předvídá kartářka. Šanci ustát tyto nástrahy života mají prý jen ti zodpovědnější z nás. rz )
________________________________________________________________________
Za drogy celkem skoro 90 let vězení
Českobudějovické listy | 6.12.2003 | rubrika: Na Vaší straně / Publicistika | strana: 8 | autor: VLADIMÍR MAJER
Č. Budějovice - K celkem 89,5 roku vězení odsoudil včera krajský soud 22 výrobců a distributorů drog. Hlavní líčení trvalo jeden rok.
Senát uznal Romana Záhejského (39) a spol. vinnými z toho, že jako členové tří organizovaných skupin od konce roku 2000 do začátku roku 2002 vyráběli, nakupovali a distribuovali pervitin, prodávali extázi a obstarávali marihuanu.
Jedna skupina působila převážně ve Vimperku, v Žel. Rudě, v Kašperských Horách, v Plzni, v Praze, další dvě na Moravě. Někteří prodávali drogu i mladším osmnácti let, jeden obstaral marihuanu dívce, které nebylo patnáct . . .
Za nedovolenou výrobu a prodej omamných látek a za šíření toxikomanie, tedy svádění jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu, udělil soud deseti obžalovaným tresty odnětí svobody na pět let, jednomu na čtyři a půl roku, třem na čtyři roky, šesti na tři roky a dvěma na dva a půl roku. Afghánec Seyit A. (37) má být po odpykání tříletého trestu vyhoštěn. Jihočeška Lenka H. (24) dostala tři roky, Jitka P. (23) čtyři roky.
"Šestadvacet jednacích dnů jsme měli do činění s osobami mladého věku, které bychom raději viděli při jiných činnostech než v obchodu s bílou smrtí, na niž denně doplácejí další mladí lidé," řekl v úvodu odůvodnění předseda senátu. "A je s podivem, že ti, které jste vy moravští vařiči drogou krmili na diskotékách, se nedočkali tragického konce, ale bylo jim ,jenom' špatně, ,nějak divně', jak jste se o tom bavili v telefonech . . . Patříte na hřiště a do studoven, ale zvolili jste si způsob lehké obživy, vařili jste denně, šlo o kila, jak jste přiznávali, peníze ležely na hromadě, každý si bral . . . Objíždíte republiku, ten půjčí byt, ten chatu, garáž, ten shání modafen - a přesto tvrdíte, že nešlo o organizovanou skupinu, a přicházíte se změněnými výpověÔmi jako podle šablony, jak jste si je dohodli ve věznici, jako by ty zajištěné baňky, auta, pervitin, fotodokumentaci, svědky, důkazy, které vás usvědčují, někdo vymyslel, zinscenoval . . . A když obhajoba nedokáže porazit argumenty proti vám, zpochybňuje alespoň jejich použitelnost, jako by ne vy, ale vyšetřovatelé byli vinni . . ."
Předseda senátu poukázal na společenskou nebezpečnost nedovolené výroby drog a velký rozsah žalované trestné činnosti, který soud ve výroku nicméně minimalizoval - přiřkl obžalovaným prodej maximálně 500 gramů pervitinu, tedy za půl milionu korun, ačkoliv žaloba uváděla množství podstatně vyšší, zakládající tresty až na dvanáct let vězení. "Volíme tresty ne thajské, ale odpovídající demokratickému právnímu řádu, takové, které by mohly svůj účel splnit," pokračoval. "Myslíme si, že před námi nesedí mentálně postižení, neschopní myslet a že snad je naděje, že tyto tresty by se mohly dočkat odezvy . . . Souhlasíme s tím, že vám mohou trochu zkomplikovat život, ale kdo si začne s drogou, musí s tím počítat. Je ostatně dobře, že jste žalované skutky nepáchali v Asii; tady vám vyměřenými tresty necháváme naději a dáváme šanci . . ."
Rozsudek není v právní moci.
________________________________________________________________________
Dívky u sebe měly sáček s "trávou"
Listy Jindřichohradecka | 6.12.2003 | rubrika: Jindřichohradecko | strana: 13 | autor: (mp, nov)
Jindřichův Hradec - Strážci pořádku a policisté nyní čekají na výsledek laboratorní expertizy marihuany, kterou u sebe měly dvě dívky zadržené v úterý v Husových sadech. Strážníci šli do parku najisto na základě oznámení a u slečen našli sáček se sušenou rostlinou. Od obsahu drogy se pak bude odvíjet další postup.
________________________________________________________________________
Kanada vydělává na marihuaně
Mladý svět | 9.12.2003 | rubrika: Zápisník | strana: 12 | autor: Dvoustranu připravil Josef Konáš
Staženo
Nejvýnosnějším zemědělským odvětvím v Kanadě je pěstování marihuany. Předčí dokonce takové hospodářské obory, jako je pěstování pšenice a těžba dřeva. V provincii Britská Kolumbie vynáší marihuana ročně sedm miliard dolarů a zisky díky měnícímu se právnímu klimatu stále rostou. Kanadská marihuana je v důsledku používání hnojiv, intenzivního osvětlování rostlin a dvacetiletého šlechtění pětkrát silnější než to, co Američané kouřili v padesátých letech. Vzhledem ke kvalitě se kanadská marihuana prodává za 5400 dolarů za kilogram. Kanadští výrobci se nerekrutují z řad "drogových baronů", většinou jde o malé pěstitele, které není dost dobře možné likvidovat cílenými zásahy policie.
(Zdroj: Forbes)
________________________________________________________________________
Za smrtí mladíka byl kromě alkoholu také toluen
Moravskoslezský deník | 6.12.2003 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: Jaroslav Perdoch
tragédie
Ostrava * Alkohol a zřejmě také čichání toluenu způsobily smrt patnáctiletého chlapce z Karvinska, kterého ve čtvrtek večer nalezli náhodní kolemjdoucí v Ostravě-Michálkovicích. Mladík ležel za stánkem s rychlým občerstvením u konečné zastávky trolejbusů. Svědci ihned zavolali na linku tísňového volání. Mladíka se pokusila oživit osádka rychlé záchranné služby, její snaha však byla marná a hoch zemřel. Přesnou příčinu smrti určí až nařízená soudní pitva.
Podle vyjádření lékaře zemřel mladík na udušení zvratky. Jak konstatovala Ilona Branžovská z tiskového oddělení ostravské policie, byl v silně podnapilém stavu a navíc užil těkavé látky. Z neoficiálních informací vyplývá, že se jednalo o toluen. Právě ten stojí za většinou úmrtí mezi narkomany a feťáky. V loňském roce policisté v rámci bývalého Severomoravského kraje zaznamenali pět tragédií. Všechny souvisely s toluenem. Ten je podle odborníků nebezpečný v tom, že u něj neexistuje dávkování, jako například u pervitinu, heroinu či marihuany. Vdechování může skončit poškozením mozku nebo dokonce smrtí.
Za poslední roky je to v Ostravě první podobný případ. Místem předchozího toluenového neštěstí se stal Bělský les, kde byl nalezen devatenáctiletý mladík s igelitovým sáčkem kolem krku.
________________________________________________________________________
Dealer skončil v policejní cele
Právo | 9.12.2003 | rubrika: Severní Morava a Slezsko | strana: 11 | autor: (hon)
Policie dopadla 42letého muže, který na území Havířova v minulých měsících prodal větší množství pervitinu. "Šlo minimálně o 45 gramů drogy v hodnotě asi 45 tisíc korun. Muž se nyní nachází v policejní cele a byl podán návrh na jeho vzetí do vazby," uvedla mluvčí Okresního ředitelství Policie ČR v Karviné Zlatuše Viačková. Pachatel byl obviněn z trestných činů šíření toxikomanie a nedovolené výroby a držení drog.
________________________________________________________________________
Policie zatkla dealery drog
Ústecký deník | 6.12.2003 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 1 | autor: ALEŠ KASSAL
Lounsko - Při akci s krycím názvem Kolben policisté zadrželi na Lounsku čtyři muže zapojené do výroby a obchodu s pervitinem. Kriminalisté a příslušníci Národní protidrogové centrály se na ni připravovali půl roku. O razii informovala policie včera odpoledne. Při utajované akci zadrželi policisté čtyři muže ve věku 19, 26, 43 a 47 let ze Žatce. Stíháni jsou pro nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Hrozí jim až desetiletý trest odnětí svobody. "Na jejich zadržení se podílela i zásahová jednotka ze správy severočeského kraje, protože se jednalo o zvlášť nebezpečné pachatele. V minulosti již byli souzeni pro závažné činy," uvedla policejní mluvčí Jaromíra Střelcová. Zátah se uskutečnil v Žatci. Dva nejstarší ze skupiny dealerů drogu vyráběli ve svém bydlišti, navíc ji prodávali. Jeden z nich ji opakovaně vstříkl do žíly 17letému mladíkovi. Na oba podal policejní rada podnět k návrhu na uvalení vazby. Pokračování na straně 2
Pokračování ze strany 1
Zbylí dva mladší muži nejsou na svobodě, neboť jeden byl na příkaz soudu dodán do výkonu trestu a druhý do vazební věznice za předešlou trestnou činnost majetkového charakteru. V průběhu akce policisté provedli domovní prohlídku a odhalili kompletní varnu na výrobu pervitinu, doplnila mluvčí. Policie případ i nadále šetří. Nevylučuje, že stíhání bude rozšířeno i na další osoby. Před časem kriminalisté odhalili na Podbořansku velkou skupinu osob, jež byla rovněž zapojena do obchodu s drogami. V ní byla i zdravotní sestra, jež pomáhala s její odbornou aplikací. Před třemi lety vyústila jiná razie v zadržení 10 osob včetně bývalého slovenského policisty.
________________________________________________________________________
Ústecký soud začal projednávat případ vraždy šestnáctileté dívky
Zpravodajství ČTK | 8.12.2003 | 12:39 | rubrika: Právo a krimi - Ústecký kraj | autor: ELI
ÚSTÍ NAD LABEM 8. prosince (ČTK) - Případ dubnové vraždy šestnáctileté studentky Martiny v Rumburku na Děčínsku začal dnes projednávat ústecký krajský soud. Podle obžaloby měl surovým způsobem dívku usmrtit devatenáctiletý Aleš Provazník z nedalekého Šluknova. Mladík svou vinu ale popírá.
Tragédie se odehrála večer 18. dubna. Mrtvolu dívky našel po dvou dnech jeden z rumburských občanů, který v parku U nemocnice venčil psa. Den nato policisté z její vraždy obvinili Provazníka.
Podle státní zástupkyně mladík dívku fyzicky napadl, když ji doprovázel do jednoho z rumburských rockových klubů. Znalci uvedli, že vrah svou oběť rdousil a kopal. Žalobkyně ale nezmínila žádný motiv jeho útoku.
Provazník dnes soudu řekl, že se s dívkou seznámil 17. dubna v jednom z rumburských parků. Den poté se sešli odpoledne. Zašli do rockového klubu, kde se setkali s jinou dvojicí. Koupili si víno a všichni čtyři šli podle výpovědi Provazníka k tržnici, kde v té době již nikdo nebyl. Nakonec v jednom ze stánků zůstal mladík sám s dívkou. "Mazlili jsme se, přišla řeč i na pohlavní styk, který ale Martina odmítla," uvedl před soudem Provazník.
Pak se podle něj vrátili do klubu. Nejprve prý do něj vešla Martina a po několika minutách i Provazník. "Když vstupovala do klubu, tak jsem ji viděl naposledy," zdůraznil. Čekal, že ji uvnitř objeví, ale když se neukázala, myslel si, že odešla domů. Proto později šel na vlak do Šluknova.
Ve své výpovědi se odvolával na svědectví svých dvou známých, kteří mu měli potvrdit, že se vrátil do klubu. Když mu soudce připomněl, že ani jeden z nich to v přípravném řízení nepotvrdil, Provazník uvedl, že neví, proč tak vypovídali. Na dotaz soudu řekl, že tři roky nepravidelně užíval pervitin, zkusil i marihuanu.
Hlavní líčení, které je zatím plánováno do pátku, bude ve středu pokračovat výslechy svědků. Ve čtvrtek přednesou své posudky na Provazníka znalci.
________________________________________________________________________
Narkomani děsili město
Boleslavský deník | 6.12.2003 | strana: 15 | autor: LUBOŠ DVOŘÁK
Tři narkomani zaměstnali městskou i státní policii. Muž, který ohrožoval své okolí nožem, trestný čin nespáchal.
Mladá Boleslav - Narkomani a feťáci ve čtvrtek děsili obyvatele města. Nejprve odpoledne v centru Mladé Boleslavi šokoval muž s nožem v ruce personál obchodu, chodce a banky. Po 16. hodině řešili městští strážníci v Sadové ulici muže, který se zfetoval toulenem. Na mladíka ležícího v pískovišti upozornili obyvatelé okolních domů. Večer v osm hodin ležel na zemi v křeči před budovu pošty na náměstí Republiky polonahý muž. "Šlo o mladíka, který přechodně bydlel u zdejšího narkomana, který ho patrně vyhodil z bytu," uvedl náčelník městské policie Jaromír Pumr. Na místo dorazila i hlídka Policie České republiky a záchranná služba, která ho odvezla do nemocnice. Případem se zabývá i nadále policie. Jiný muž, který ohrožoval své okolí nožem a také tím, že je nakažený žloutenkou, sice na policii skončil, ale nakonec vyvázl jen s pokutou. Narkoman v půl druhé odpoledne začal nožem obtěžovat personál obchodu s oděvy na náměstí Republiky. Na vyslaný nouzový signál od prodavačky vyjela bezpečnostní agentura, ta však muže v obchodě nezastihla. O případu byla informována městská policie. Během pátrání pak stihl muž nožem ohrožovat v okolí kruhového objezdu u prodejny sportu chodce. Strážníci objevili hledané individuum až v České spořitelně, kde se u přepážky domáhal peněz z účtu, na kterém už nic neměl. "Při příjezdu hlídky měl nůž odložený na pultu přepážky," upřesnil Pumr. Státní policie počínání narkomana neshledala jako trestné. Od městské policie proto dostal jen blokovou pokutu za pohoršivé chování. "Narkoman je kvůli své závislosti ve velmi špatném zdravotním stavu a byl na policii už několikrát. Nikde nepracuje a tím i pokutu zřejmě neuhradí," doplnil policejní mluvčí Ladislav Mareš. Žloutenka typu C je přenosná pouze krví, podobně jako AIDS, tudíž nebyl důvod k hospitalizaci.
________________________________________________________________________
Vláda neví, jak zabránit přílivu Romů
Českobudějovické listy | 6.12.2003 | rubrika: Téma | strana: 3 | autor: Marie Vašíčková, s použitím materiálů čtk, foto archiv a int
Podle odhadů ministerstva vnitra žije nyní v Česku asi 14 tisíc slovenských Romů. Od rozšíření Evropské unie v příštím roce si Romové na Slovensku navíc slibují, že se jim otevřou dveře do západních zemí. Někteří romští předáci prohlásili, že se z vlasti chystají stovky až tisíce Romů. Nemálo z nich i do Česka. O této problematice hodlá tento měsíc jednat místopředseda české vlády Petr Mareš na Slovensku. Ministr vnitra Stanislav Gross má do konce února příštího roku navrhnout, jaké konkrétní kroky zvolit, aby kabinet přílivu Romů ze sousední země zamezil.
Podle terénního šetření Mezinárodní organizace pro migraci se totiž část Romů stává dealery drog. Výzkum provedla v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji. Tam trh s tvrdými drogami ovládají výhradně Vietnamci, kteří Romy využívají k jejich distribuci. Je to dáno omezenými možnostmi ve výdělku Romů i tím, že těžko shánějí ubytování. Určitá skupina romských žen se navíc stává předmětem obchodování s lidmi.
________________________________________________________________________
Případ mučeného uzavřen, miss asi stane před soudem
Deník Mostecka | 6.12.2003 | strana: 15 | autor: pro
Most - Na pět let si mohou jít sednout do vězení finalistka Miss ČR v roce 1993 Mirjana Patočková a její dva známí. Ti měli letos v létě bestiálně mučit devětadvacetiletého Michala z Mostu. Údajně se mu chtěli pomstít za to, že vyprávěl, že prodávají drogy. Policie v těchto dnech vyšetřování případu uzavřela a předala státnímu zastupitelství. "Na státní zastupitelství jsme odeslali návrh na podání obžaloby proti třem osobám, které jsou stíhány pro trestný čin vydírání," informoval včera ředitele mostecké policie Jaroslav Káninský. Během několika měsíců by miss a její přátelé mohli stanout před okresním soudem. Obvinění měli bývalého striptéra XXL naložit do kufru automobilu a odvézt na neznámé místo. Zde ho údajně surově bili a dokonce ho pod pohrůžkou smrti donutili bodnout se do nohy, vyrazit si kladivem zuby a rukama hrabat vlastní hrob. "Přitom na mě házeli kameny, smáli se a říkali: Podívejte, jak je blbej. Poslouchá jako ovečka. Měl jsem strach. Myslel jsem, že mě skutečně zabijí," vyprávěl před třemi měsíci Deníku Mostecka Michal, který se právě vrátil z týdenní hospitalizace v mostecké nemocnici. Jeho tělo bylo tehdy poseto řadou podlitin. Měl čerstvě přišité naříznuté uši a dalších několik stehů na propíchnutém stehně. "Domníval jsem se, že jsou to moji kamarádi. Nikdy bych nevěřil, že něco takového udělají," dodal mladý muž, kterému pomohl se vyrovnat se s traumatem psychiatr. pro )
________________________________________________________________________
V Íránu pašeráci drog unesli dva Němce a Ira
Zpravodajství ČTK | 8.12.2003 | 17:38 | rubrika: Politika - Blízký východ | autor: RV
TEHERÁN 8. prosince (ČTK) - Dva turisty z Německa a jednoho z Irska unesli pašeráci drog na jihovýchodě Íránu. Za jejich propuštění požadují pět milionů eur. Podle agentury Reuters o únosu, který se stal již minulý týden, informovaly až dnes íránské vládní zdroje.
Únosci si na své oběti, které se věnovaly cykloturistice, počíhali v horách nedaleko hranice s Afghánistánem a Pákistánem. Vládní zdroje odmítly sdělit, jaká opatření byla přijata k propuštění turistů.
Německé ministerstvo zahraničí připustilo, že mohli být uneseni Němci, a dodalo, že vytvořilo v této souvislosti krizový štáb. Irské ministerstvo zahraničí údajně zatím čeká na oficiální potvrzení, že mezi unesenými je Ir.
Němci se v posledních letech stávají častými oběťmi únosů poté, co se začaly šířit nepotvrzené zprávy, že Berlín za vykoupení zajatců platí nemalé částky. V zemích třetího světa se tak unášení německých turistů může začít jevit jako lukrativní podnikání, dokonce u zajímavější, než pašování drog.
Skupina 32 evropských turistů, z toho 16 Němců, byla naposledy unesena v jižním Alžírsku. Německá vláda odmítá komentovat, jak dosahuje propuštění rukojmích.
rv hej |
|
|
|
