| breeder |
Protidrogová razie
ČT 1 | 26.11.2003 | 17:50 | pořad: Report
Martin MUSIAL, moderátor
--------------------
Hlásí se vám Report, dobrý večer. Sedm výrobců a dealerů drog zatkli na Karvinsku policisté společně s Národní protidrogovou centrálou během akce s krycím názvem Alcatraz. Kromě čtyřiceti pravidelných odběratelů z Karvinska a Ostravy zásobovali pervitinem také nejméně čtyři odsouzené v heřmanické věznici.
Jiří LOUČKA, redaktor
--------------------
Zaměstnanci vězeňské služby zatkli vězně odsouzeného na sedm let za výrobu drog v heřmanické věznici ve chvíli, když mobilem telefonoval svému dealerovi pervitinu na Karvinsko. Odsouzený pracoval poblíž areálu věznice, kde soukromá firma zpracovává kovošrot. Zaměstnanec firmy ale policistům tvrdí, že nevěděl, že v obálce, kterou vězni předával, byly drogy, proto jej neobvinili. Vězeň prodával pervitin dalším třem odsouzeným. Za kolik a dlouho policie zatím nezjistila.
Radomíra DLOUHÁ, mluvčí Věznice Ostrava-Heřmanice
--------------------
V souvislosti se šetřením a distribuce drog ve Věznici Heřmanice není v tuto chvíli nikdo podezříván z vězeňského personálu.
Jiří LOUČKA, redaktor
--------------------
Dealer z Karvinska, který dodával pervitin do věznice, patřil mezi dalších šest zatčených výrobců drog. Nejstarší měl pětačtyřicet let, nejmladší osmadvacet. Všichni jsou ve vazbě. Policisté jim zabavili tři varny pervitinu, heroin, kokain a marihuanu. Více než rok zásobovali nejméně čtyřicet narkomanů z Bohumína, Orlové a Ostravy. Prodali pervitin za půlmilionu korun. Jeden ze zatčených měl u sebe pistoli a dvě stě nábojů. Doma v Orlové-Lutyni měl speciální zabezpečovací zařízení.
Jiří KOPEČEK, vedoucí, TOXI tým, MŘ PČR Ostrava
--------------------
Měl vlastně i zvukový mikrofon, kterým sledoval nebo slyšel osoby, které se pohybují v blízkosti.
Jiří LOUČKA, redaktor
--------------------
Podle údajů koordinátora hygienické stanice bere v Ostravě nelegální drogy přibližně 25 tisíc mladých lidí.
________________________________________________________________________
Drogy v České republice
ČRo 1 - Radiožurnál | 27.11.2003 | 18:20 | pořad: Radiofórum
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropa slaďuje trestní sazby za pašování drog. Dnes se na tom dohodli ministři spravedlnosti zemí Evropské unie a těch přistupujících. Nutno podotknout, že se ale sjednocování politik netýká otázky držení drog pro vlastní potřebu, která zůstává v kompetenci českých zemí. O českých zemích, členských zemích a tedy také Česka samozřejmě o drogách je dnešní Radiofórum. Přeji vám dobrý večer a se mnou ve studiu jsou Josef Radimecký, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Dobrý večer.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Dobrý večer.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Jaroslav Šejvl z Národní protidrogové centrály. Dobrý večer.
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
Dobrý večer.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se trošku do toho zamotala, ale je to vlastně důležité. Jde o držení drog, samozřejmě i o užívání drog a tato politika zůstává v kompetenci členských zemí Evropské unie, tedy i v naší kompetenci. Je to dobře?
nejmenovaná osoba
--------------------
Já si myslím, že to dobře je. Na druhou stranu samozřejmě ta snaha harmonizovat postup, harmonizovat přístup v celé Evropské unii existuje a nedomnívám se, že je to konečný proces nebo konečné stanovisko. Domnívám se, že se o tom bude stále diskutovat na evropské úrovni.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Důležitá čísla, drog loni zkusilo zhruba milion dospělých Čechů v porovnání s rokem 2001, to znamená nárůst o tři procenta. Alespoň jednu zkušenost s drogou má milion sedm set tisíc lidí. To jsou informace z výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Pane Radimecký, selhává protidrogová politika?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Já si to nemyslím. Otázka je, jaké má protidrogová politika cíle a ty cíle mohou být buď realistické, anebo mohou být velmi, velmi řekněme idealistické. A pokud se podíváme na to, co může protidrogová politika ovlivnit nebo jednotlivé intervence, které v rámci protidrogové politiky jsou činěny, tak může ovlivnit to, že, řekněme, v primární prevenci dětí mladí lidé dostanou informaci o tom, že existuje nebezpečí, že se liší rizika různých typů drog a že by neměli drogy užívat a pokud, tak by neměli užívat ty více rizikové nebo je užívat rizikovým způsobem. A podíváme-li se na situaci před pěti lety a dnes, tak zjišťujeme, že alespoň v tom prvním případě toho prvního experimentu se legální drogou mladí lidé nevyužívají už rovnou heroin a pervitin tak, že by si ho injekčně aplikovali, jako tomu bylo před pěti lety, ale není to radostné, užívají jiné drogy, jako je kanabis, jako je extáze. Samozřejmě drogy s rizikem, ale menším, ale odpadá i to další riziko, které je spojené s injekčním užíváním. Čili je vidět, že se daří ovlivňovat znalosti a vědomosti mladých lidí, zkrátka, že oni si vědí rady a mají ty informace, které, to je to, co jim můžeme vlastně dát ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se k tomu vrátíme. Pokud jde o policisty, tak ti se činí. Dnes například policie zadržela pět lidí s drogou extáze za tři miliony koruny, a to v Kladně. Jenže stále více lidí drogy zkouší, není pro ně těžké drogu si opatřit a vědí kde. V tomto policie nemůže víc udělat?
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
Já si myslím, že policie samozřejmě dělá dost. Určité rezervy samozřejmě jsou. Na druhou stranu je nutné položit si otázku, proč ti lidé tu drogu vyhledávají. Tady si myslím, že do jisté míry selhává jak informovanost o tom, jaké následky droga a její užívání sebou může přinést a samozřejmě je to i věc podle nás selhávající primární prevence.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ta dostupnost je jednoduchá.
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
Dostupnost je velice jednoduchá a dostupnost pravděpodobně vstupem České republiky do Evropské unie ani neklesne. Je to tím, že samozřejmě policie má omezené technické a personální kapacity a boj s drogovou kriminalitou je celosvětově velkým problémem a policejní sbory vlastně dělají, co můžou.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdyby tu bylo drog míň, zkoušelo by se míň?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Tak já si myslím, že těch teorií je celá řada. Samozřejmě jedna z nich říká, že pokud jsou drogy dostupné a teď nemám namysli jen fyzickou dostupnost, to znamená, můžete si jí koupit, ale pokud jsou drogy dostupné i sociálně, že společnost je velmi tolerantní k užívání drog ať už legálních, jako je alkohol a tabák, nebo drog ilegálních, anebo je to i ekonomická dostupnost, to znamená, že ty drogy jsou relativně levné na černém trhu, to proto, že jich je tolik, tak samozřejmě je větší pravděpodobnost, že lidi budou brát drogy. Kdyby drogy nebyly, byly dražší, tak si myslím, že ten počet alespoň těch experimentátorů by se snížil.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odkud k nám dnes drogy hlavně proudí?
nejmenovaná osoba
--------------------
Tak samozřejmě je to z Východu takzvanou /nesrozumitelné/ cestou. To se jedná zejména o heroin, z Jižní Ameriky to v poslední době stoupají dovozy kokainu, které se daří zachytávat, Holandsko, Belgie, velký dovozci extáze.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako cestou?
nejmenovaná osoba
--------------------
Cesty jsou všemi možnými způsoby, ať jsou to polykači, kteří nosí drogy v sobě, ať je to automobilní doprava, letecká doprava, zásilková služba.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kolik drog se vyrobí na našem území nebo vypěstuje?
nejmenovaná osoba
--------------------
Ty čísla v podstatě nelze uvést. Samozřejmě je to podle druhu drogy. Častou výrobou jsme poznamenáni metamfetaminem, což je česká droga pervitin. Tý se daří velice dobře paralyzovat, kdy v poslední době bylo zachyceno přibližně třináct varen. Samozřejmě pěstování konopí má také vliv na to, i když si nemyslím, že by to výrazným způsobem ovlivňovalo.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud jde o drogovou scénu a proměnlivost, dá se říci, že se přiklání konzumenti k těm přírodním látkám, že se více kouří, je to hašiš, marihuana, méně heroinu a pervitinu?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
No, tak rozhodně byl zaznamenán, zastavil se nárůst nových uživatelů heroinu v minulém roce tak, jak to vyplývá ze statistik, což je ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená lidí těžce závislých, řekněme?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
No, nebo těch, kteří zkouší a kteří užívají. Oni nejsou hned závislí nebo těžce závislí, to trvá několik měsíců, několik let stát se těžce závislým. Ale je to dobrá zpráva v tom, že mladí lidé se už tolik nezajímají o heroin, protože vědí o jeho rizicích a o to více, jak jsem říkal, stoupá počet těch, kteří užívají například extázi, užívají kanabisové produkty. Takže nevím, jestli ten trend nebo jako jestli by byl nějaký výrazný trend toho, že vyhledávají takzvané drogy, přírodní drogy někde v přírodě. Myslím si, že v určitých lokalitách, kde jsou ty látky dostupné, tak často lidé toho využívají a kombinují možná to, že si někde kupují a někdy si pěstují. To si myslím, že je jasné, ale není to nějak jako, že by se to výrazně přesouvalo ve prospěch.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvilo se také o tom, že se někteří lidé nebo v některých lokalitách u nás obracejí k těkavým látkám. Je to nějaký hrozivý nárůst čichačů?
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
No, samozřejmě jako celý tenhle ten jev, o kterým dneska mluvíme, to znamená, užívání ilegálních látek, je skrytý. Takže velmi těžko se mapuje a my nevíme, jak je to s rozsahem užívání toluenu. Nicméně máme takové ty lokální informace, že zejména mezi sociálně slabými vrstvami často, je to i v romských komunitách a tak dále, už děti a mladí lidé hodně čichají těkavé látky, což je veliké riziko, velké nebezpečí do budoucna. Ale problém je v tom, že se to právě děje v těchto oblastech mezi touto skupinou lidí, oni nevyhledávají odbornou pomoc zpravidla, to znamená, že velmi těžko se námi s nimi navazuje kontakt a o to už se nám /nesrozumitelné/ mapují. Takže neumím na to odpovědět, ale rozhodně to potencionální velké riziko podle mého názoru je.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle průzkumu veřejného mínění je česká společnost stále tolerantnější k těm v uvozovkách měkkým drogám, převážně právě konopí a tím se právě dostáváme k otázce rozdělování drog do skupin a možné legalizaci některých z nich. Protidrogová centrála uvádí, že například Mezinárodní výbor pro kontrolu drog varuje před těmi experimenty v tomto ohledu. Nerozdělovat tedy drogy, pane Šejvle?
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
Tak Národní protidrogová centrála je proti jakémukoliv dělení drog už jenom z toho důvodu, že Česká republika signaturovala mezinárodní úmluvy, kterými je vázána, který nepovolují dělení drog. A samozřejmě otázkou zůstává, že droga, ať je takzvaně měkká nebo takzvaně tvrdá, je stále jed. Je to jed, který poškozuje, devastuje organismus a který v konečné fázi člověka vylučuje ze společnosti, stává se asociálním a může vést i k těžkým zdravotním následkům nebo ke smrti.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protinázor.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
No, tak samozřejmě ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
My opravdu jako republika nesmíme přistoupit k tomu rozdělování, jsou debaty, které se dokonce týkají návrhů zákonů a podobně? Vláda chce a dělí drogy také na tři skupiny.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Tak jedna věc je ta, že vláda, vlastně česká vláda rozhodla o rozdělení nebo kategorizaci klasifikaci drog, chcete-li, podle míry zdravotního a sociálního rizika poprvé už v roce 1993. Bohužel se to neuskutečnilo. Nevím, z jakých důvodů. V té době jsem pracoval někde jinde. Teď o tom vláda na základě výzkumné studie rozhodla znovu a ty důvody pro to jsou praktické stejně jako v zemích, kde to je, v zemích Evropské unie. Například Velká Británie, tam paradoxní je teda v té situaci tak, jak o tom hovoříme, že s tím návrhem přišli policejní konstáblové. A ti přišli s tímto návrhem proto, protože těch případů, kdy museli stíhat uživatele a držitele konopných látek, bylo tolik, že to zahlcovalo vlastně policisty ve Velké Británii a oni se chtěli věnovat těm vyšším patrům organizovaného zločinu, který drogy distribuoval a vyráběl a produkoval. Takže já si myslím, že to je otázka možná na další diskusi v České republice. Myslím si, že rozhodně pomůže, pokud se podaří rozdělit drogy, pomůže to tomu, že mladí lidé, když si půjdou koupit nějak marihuanu, nebude jim současně nabízen heroin nebo kokain nebo jiná nebezpečnější látka, to je jeden pragmatický důvod. A druhý pragmatický důvod skutečně je, aby se pozornost policie i v České republice zaměřila zejména na té místní úrovni, na boji nebo na stíhání distributorů, těch, kteří z toho mají profitné, tedy těch, kteří ty drogy sami užívají a občas někomu nějakou dají.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč policie tyto argumenty nebere?
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
Zaprvé já se musím ohradit s tím, že pokud by nedošlo k úplné legalizaci, tak pokaždé, když si někdo půjde k /nesrozumitelné/ koupit marihuanu, tak se setká s černým trhem. Není oddělen černý trh takzvaný legální od nelegálního. Takže ten člověk má stejný přístup i k těm takzvaně tvrdým drogám, jako je heroin, pervitin. Za druhé, když někdo chce užít drogu, tak jí užije, ať je legální, nebo nelegální, protože je to jeho rozhodnutí, že tu drogu chce užít. Když bude chtít užít marihuanu, půjde tu marihuanu si koupit, když bude chtít užít heroin, půjde si koupit ten heroin. A já bych jenom odcitoval jednu větu z mise /nesrozumitelné/, která, což je pro kontrolu narkotik nadnárodní společnost, která navštívila v březnu 2003 Českou republiku, kde se uvádí, že případná realizace v České republice momentálně diskutovaných návrhů na uvolnění kontroly některých trhů dovedla k tomu, že by se Česká republika dostala do sporu se závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodních protidrogových úmluv a návazných rezolucí OSN. Takže se domnívám, že Česká republika, ač vláda zadala svým ministerstvům zdravotnictví vypracovat kategorizaci, tak jako taková, pokud ji přijmeme do naše právního pořádku bude v rozporu s mezinárodními úmluvami. A /nesrozumitelné/ jako taková ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak se dostáváme od drog až v podstatě na pole diplomacie.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Já si myslím, že bezesporu.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale budeme spíš, to by řešili diplomaté. Spíš si pojďme říci, například šéf vaší centrály uvedl, že je dlouhodobě ověřeno, že sedmdesát procent uživatelů tvrdých drog začínalo na marihuaně. Toto spojení marihuany a tvrdých drog, pane Radimecký, platí?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Tak to je, tak samozřejmě z určitého úhlu pohledu to může platit. To znamená, že ti, kteří se léčí v zařízeních ze závislosti na heroinu nebo pervitinu, v minulosti užívali marihuanu. Ale když se na to podíváme obráceně, tak jedna celá sedm milionů osob v České republice vyzkoušela nějakou ilegální drogu, ať už to byla marihuana nebo cokoliv jiného. A pouze třicet sedm tisíc z nich, což není ani jedno procento možná, já nejsem počtař, neumím to spočítat tak rychle. Ale víte co, je to o tom, že všichni jsme jezdili jako děti na kole, jenom malá část z nás má motorku a stejně tak je to s tou marihuanou. Mohlo ji vyzkoušet ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedá se o to opírat?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Přesně tak, není tam žádná příčinná souvislost.
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
Mohl bych se zeptat. Ne, ani tak nejde o nesouhlas. Já bych se teda zeptal, jestli teda pan Radimecký nepovažuje za naprostou tragédii, že když vlastně vezmu jedna celá sedm milionů obyvatel, což se blíží jedné pětině obyvatel České republiky, tak má zkušenost s nelegální drogou. Vždyť je to absolutní selhání primární prevence a protidrogové politiky, protože kdyby byla dokonalá osvěta a byla protidrogová politika, jak má být, tak samozřejmě někdo se vždycky vysykne, určitý počet lidí, kteří tu drogu vyzkouší, ale pomalu jedna pětina obyvatel republiky, to je teda velmi vysoké číslo.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Tohle to se mi velmi líbí, protože to je jako, budeme na sebe teď ukazovat. Já můžu říct, že když nebudou drogy dostupný, tak je taky nikdo nebude brát, a to je pravda.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale fakta o nárůstu jsme už citovali. Čím to tedy je?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Já bych řekl, já bych zopakoval jednu věc. My jako můžeme mladým lidem v rámci primární prevence dát vědomosti, ale v okamžiku, kdy oni jsou v nějaké situaci, ať je to na party, na koncertu nebo kdekoliv jinde, působí tolik sociálních faktorů, které nemůže nikdo ani policista, pokud jim nestojí za zády, ani ten preventista, kterým jim dá informace, nemůže za ně dělat rozhodnutí. Čili já si myslím, že tohle to osočování, že primární prevence jako špatně funguje, je velmi vymyšlený, velmi dobře vymyšlený marketingový trh policie, která tak ukazuje na někoho jiného, když ona zadrží velmi malé procento drog.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě pojďme k debatě ...
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
... co se u nás zkonzumuje. Takže je to jenom o tom, kdo si bude na koho ukazovat. Podle mě primární prevence dává to, co od ní můžeme očekávat. Dává solidní ověřené informace, ale nemůže ovlivnit chování dětí v řadě situací nebo lidí.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k legalizaci marihuany. Ona obsahuje různé množství klíčové látky THC a někteří odborníci i někteří policisté tvrdí, že pokud se marihuana pěstuje doma pod lampami, tak obsahuje této látky více, to znamená, že, řekněme, je potom účinnější. Pane Radimecký, je to velký problém, může tedy být marihuana a marihuana a tam by nastal problém při kategorizaci a byla by jako marihuana lehká droga a mohla by být marihuana, řekněme, tvrdší?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
No, tak bezesporu domácí pěstování produkuje nebo pomáhá produkovat rostlinu, která obsahuje větší množství účinné látky /nesrozumitelné/. Já bych to přirovnal možná k alkoholu. Pokud vypěstujete marihuanu venku, máte tam něco přes tři, pět procent té účinné látky, můžeme to přirovnat k pivu. Pokud ji pěstujete marihuanu doma, může to být přirovnáno k takzvanému tvrdému alkoholu. To znamená, že nevypijete tolik tvrdého alkoholu, jako jste schopni vypít piva, stejně tak nevykouříte k dosažení toho euforizujícího účinku tolik marihuany té silnější, než je ta slabší.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale srovnávat s pervitinem a heroinem to nelze.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
To nelze, protože samozřejmě ta látka působí pořád stejně jako /nesrozumitelné/. Nicméně riziko větší to je, protože je řada výzkumů, která potvrzuje, že u lidí, kteří mají predispozici k nějakým nemocem typu schizofrenie a tak dále, tak vykouření třeba už jedné cigarety marihuany může vlastně zpustit tuto nemoc. Čili rizikové to bezesporu je velmi.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Policie se kategorizaci brání. Citoval jste z dokumentů, kterými jste se dostali až na pole diplomacie, ale proč se nedíváme právě třeba na Anglii, proč používáme argumenty tohoto rázu a ne argumenty z terénu?
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
No, já bych zase odcitoval /nesrozumitelné/, protože to o tom hovoří z jednoho jednoduchého důvodu, takže se hovoří, že jistá úroveň nekriminalizace užívání konopí, eventuelně i jeho pěstování pro vlastní potřebu, jako je Nizozemsko a Velká Británie, nezaznamenala ilegalizaci a je provázena sice s osvětovou kampaní za masivní podpory státu, avšak nevyznačuje se tím, že by zrušila nebo snížila ten problém drogové kriminality, takže nikde není pozitivně zjištěno, a to není /nesrozumitelné/, který trvá už dneska dvacet šest, dvacet sedm let, že to, že máte /nesrozumitelné/, v kterých si můžete konopí koupit, tak odbouráte černý trh. Je dostatečně potvrzeno, že i v těch /nesrozumitelné/ se dá pod rukou ta tvrdá droga koupit.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bavíme se o drogách. Ve studiu Josef Radimecký, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, a Jaroslav Šejvl z Národní protidrogové centrály. Můžete volat, čísla 221552155, anebo 221552255. Radiofórum, Český rozhlas 1, Radiožurnál přejeme vám dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer z Plzně, /nesrozumitelné/. Prosím vás, když sleduju vaši debatu o drogách, jsem z toho úplně konsternován, když slyšíme číslo milion sedm set tisíc, odečteme-li důchodce a kojence a střední a starší generaci, tak jsou to vlastně všichni mladí lidé. Je to hrozné. Jestliže chceme, aby byl náš národ zdravý, vyvíjel se zdravě, tak nejenom že musíme bojovat proti drogám jakýkoliv, ale taky proti kouření a alkoholu, ale co bych chtěl předeslat. První věc, měl by pan místopředseda Mareš odstoupit, protože nezvládl svojí vládní funkci, když propaguje měkké drogy. Je jasné, že od měkkých drog není daleko do pekel. Ale co je dál horší, když naši vládní činitelé se mnohdy opírají o Evropskou unii, co je potřeba změnit a na druhé straně nedodržují mezinárodní závazky a jsou proti nim. Můžete mně to vysvětlit?
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, vysvětlíme za chvilinku. Kdo dál telefonuje do Českého rozhlasu 1, Radiožurnálu, Radiofórum vás slyší.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, i když se váš program /nesrozumitelné/, vím, že se mluví o drogách. Takže bych řekl jenom tolik. Masaryk prohlásil, že budoucnost patří střízlivému národu.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, a chcete se na něco zeptat?
posluchač
--------------------
Je tam pan Mareš?
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, pan Mareš tu není a Radiofórum začalo právě v osmnáct dvacet.
posluchač
--------------------
Kdo tam je?
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to vám řeknu až na konci. Nechme další posluchače, kteří poslouchali od začátku našeho pořadu. Kdo se ptá dál? Tady Radiofórum, dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, tady je posluchač Radek z Prahy. Já bych se chtěl zeptat, jestli /nesrozumitelné/ nechci, ale chtěl bych se zeptat, proč třeba marihuanu nelze legalizovat, když má léčebné účinky pro lidi třeba, řekněme, s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou? Díky.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme. Dobrý večer komupak?
posluchač
--------------------
Dobrý večer. Já bych se chtěl jenom zeptat, jak přišli na to číslo jedna celá sedm milionů lidí, kteří zkusili drogu? A pak si myslím, že kdyby byla legalizace aspoň částečná, že by to třeba pomohlo i našemu daňovému systému, protože by se u nás určitě odvádělo DPH a státní kasa by z toho měla přínos. Děkuji.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme také. Kdo se ještě dovolal? Dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý den, já jsem měl, prosím vás, názor na pána, jaký, mají názor na hazardní hry?
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak zkusíme poté zodpovědět. Kdo se ještě dovolal? Tady je Český rozhlas 1, Radiožurnál, pořad Radiofórum o drogách. A my se slyšíme u vás z vašeho rádia, pokud můžete, ztlumte si ho a ptejte se.
posluchač
--------------------
Já jsem na řadě?
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, Švec z Prahy 8 u telefonu. /Nesrozumitelné/ jako kacířskou otázku. Co by se stalo, kdyby, řekněme, od zítřka bylo možné za výrobní cenu plus přiměřený zisk koupit v lékárně nebo v drogerii libovolnou dávku heroinu? Můj názor je takový, že veškeré depresivní složky celé problematiky jenom žijí, ale výsledky jejich práce nejsou žádné. Kdo chce heroin, si obstará v libovolném množství a deprese způsobuje pouze to, že se šplhá do nebetyčných výšek a v důsledku nebetyčně vysoké, je taky nebetyčně vysoká kriminalita a ti lidé, kteří proti tomu bojují, jsou velice dobře živi za královské platy, ale neodvádí vůbec nic, protože výsledek práce je nulový.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkujeme a poslední otázka. Dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer. No, já bych skoro podepsal, co povídal můj předřečník a dodal bych k tomu, že třeba marihuana se tady kouřila už hodně, hodně dávno, jenom se o tom tolika nemluvilo. Já nevím, mně je čtyřicet a jako lidi, kterým je pětačtyřicet, to kouřili a žádný problémy to nedělalo. Docela důležitý je v tom to, že tenkrát o tom nevěděl kdejakej strejda a netrhalo se to a když to člověk pěstoval někde venku. A teďko jsou lidi zahnaný jako do toho to jednak kupovat, ale jednak se tady testujou prostě ty šíleně silný věci prostě pod těma světlama, který opravdu teda už si myslím, že jako můžou někoho hodně jako rozhodit.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, takže děkujeme.
posluchač
--------------------
A kdyby se to netrhalo venku, kdyby tady prostě nebyli všichni lidi pobláznění z toho to ničit, tak by si to v klidu pěstovali, trh by nefungoval.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, abychom zodpověděli i otázky. Možná to právě vezmu od konce, to byly narážky i na vás. Policie si dobře žije za peníze daňových poplatníků a drog je stále mezi lidmi hodně. Slyšel jste také tu kritiku?
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
Já si teda nemyslím, že by si policie nějak extra žila. Policie plní své úkoly, které má daný na základě zákonů, který máme v Český republice v současném platném pozitivním právu. Za druhé samozřejmě Národní protidrogová centrála, pokud zmizí problém s drogama, je okamžitě schopna přetransformovat se a potírat krádeže vozidel, bytový krádeže, cokoliv, nám to problém nečiní. My si myslíme naopak, že jsou jiný státní orgány nebo instituce zdravotní a nestátní, kteří z drogovýho problému velice dobře žijí a jimž vyhovuje, že je tady ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale ten dotaz směřoval tam, že když dnes budu chtít, tak si heroin obstarám. Lidé vědí kde.
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
V současné době bohužel je to problém, samozřejmě i problém současnýho platnýho práva, kdy dokazování trestních věcí je částečně obtížné, mělo by s tím pomoc /nesrozumitelné/ trestního zákona, její účinnost se počítá od 1. 1. 2005 a v současné době se připravuje i euronovela trestního řádu v rámci přistoupení a sladění právních norem EU.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Marihuana se u nás kouřila vždy, ten poslední dotaz se právě týkal také toho, že pokud jsou její konzumenti v uvozovkách zahnáni k tomu, aby si pěstovali doma, tak se právě vytváří ta tvrdší droga.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
S tímto názorem naprosto souhlasím. Drogy se užívaly v České republice i před změnou režimu. Podle dobových odhadů z konce osmdesátých let tady bylo zhruba dvacet pět až třicet tisíc problémových uživatelů drog, tak jak vidíme těch třicet sedm tisíc. Problém byl v tom, že užívání drog a s tím související problémy komunistický režim důsledně tabuizoval čili jsme o nich nevěděli a jenom teď jsme zaskočeni tím, protože se to stalo velmi nosným tématem pro řadu médií. Denně vidíte spoustu zpráv o užívání ilegálních drog, o konfliktech se zákonem a tak dále, čili vlastně čelíme něčemu, co tady bylo vždycky. A bylo by iluzorní myslet si, že drogy odsud zmizí nebo z jakékoliv jiné společnosti. V Americe funguje velmi velká prohibice, sedmdesát let a problém nebo ten počet uživatelů drog v přepočtu na počet obyvatel je tam asi dvakrát nebo třikrát vyšší, než je tomu v Evropě.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchač, který zdůraznil, že nechce drogy užívat, se ale ptá, proč nelegalizovat marihuanu. Zopakujme si to.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Proč nelegalizovat. My v tom vidíme hlavně proč ne důsledky zdravotní a samozřejmě kriminální, které sebou nese. Já bych vzpomenul zejména ty zdravotní, protože ten názor na ty kriminální důsledky může být subjektivní, může mít každý jiný a zdravotní následky jsou objektivně zjištěný. Takže marihuana vlastně kromě THC obsahuje dalších čtyři sta sloučenin, který jsou škodlivý zdraví. Marihuana vede k poklesu spermatu geneze, oslabuje imunitní funkce a oslabuje odolnost organismu vůči ostatním nemocem. Bylo zjištěno, že zhoršuje komunikativní funkce, zhoršuje schopnost řídit motorová vozidla až deset a více hodin po jejím požití.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ovšem, když se dostaneme taky k tomu, co padlo mezi dotazy, to jsou alkohol a cigarety a další, řekněme, závislosti. Proč, pokud legalizovat měkké drogy, pane Radimecký?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
No, takhle já si myslím, já neříkám legalizovat, protože vlastně je to otázka do pranice, je to něco, co by mělo rozsáhlé společenské a mezinárodní dopady a tak dále, nejsme na to připraveni. Já bych jenom chtěl uvést to, že my si všichni myslíme, že drogy, ilegální drogy tady byly odjakživa. Oni jsou zakázány, ty, co jsou dnes zakázány. Až od roku 1920, respektive od roku 1935 předtím všechny látky byly volně dostupné v lékárnách a nebyl to společenský problém, protože ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme ještě nehovořili o určitých typech prášků, například o rohypnolu, který už teď je kvůli zneužívání u nás na předpis a postupuje se vlastně i v této oblasti dál.
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Ten důvod, proč ty drogy nebyly postaveny mimo zákon do roku 1920, byl v tom, že nebyly tak masivně užívány. A já si myslím, že to je vlastně taky trošku otázka o tom, kdo ty drogy užívá. Mladí lidé, my je chceme chránit jako společnost a vytváříme bariéry, aby se k tomu dostali. Druhá věc je, a to tam ten posluchač zmínil, že tím vytváříme takzvané zakázané ovoce, které je stejné láká, mladé lidi, ale, jak říkám, nedovedu si představit legalizaci drog v České republice, protože, a to bych vztáhnul na ten tabák a alkohol, nejsme schopni jako občané dodržovat základní zákony, které se týkají běžných dostupných drog a denně jsou dětem, které na to nemají věk, prodáván tabák, prodáván alkohol a tak dále. Čili pokud chceme, bychom chtěli /nesrozumitelné/ k takovému radikálnímu řešení, měli bychom se naučit dodržovat právo ve všech jeho aspektech.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kritika ale padá i na vaši hlavu. Ten milion sedm set tisíc lidí, to je opravdu strašné číslo. Kde je prevence, když vejdeme na ulici, nevidíme ji kolem sebe, to znamená, že i běžný občan se tedy ptá, kde je prevence?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Tak prevence nejčastěji se provádí ve školách, když se ptáme, kde je prevence. Já bych jenom řekl k tomu číslo jedna celá sedm milionů, to je takzvaná celoživotní zkušenost /nesrozumitelné/, to znamená, sčítá to všechny občany České republiky, kteří alespoň jednou v životě od roku 1968, řekněme, vyzkoušeli drogu a v rámci výzkumu, v rámci anket to sdělili někomu, kdo se jich dotazoval. To tady byla otázka, jak se ta data získávají. Čili je to něco, co se načetlo za léta. Neznamená to, že v minulém roce dva miliony nebo milion sedm set tisíc lidí užívalo drogy a v řadě případů, ve většině případů ...
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže alespoň jednou za život?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
Ve většině případů šlo o lidi, kteří možná byli zvědaví, vyzkoušeli tu drogu a už se k tomu v životě nevrátili.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokud jde o prevenci, vy jste říkal, že probíhá ve školách, nicméně zrovna základní školy, střední školy, hodně ohrožená skupina lidí, mnoho lidí v této věkové kategorii právě zkouší a začíná s drogou, už nebudou zkoušet třeba ve čtyřiceti letech?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
No, tak to nevím, rozhodně to nebude masové jako mezi těmi náctiletými. Ale já bych jako chtěl upozornit na jednu věc, která nám vyplývá z řady školních studií a školních výzkumů. Děti začínají okolo třináctého věku s tabákem, začínají s alkoholem poměrně běžně a poměrně masově ve velkém měřítku a jedna takzvaná konsekvenční teorie říká, že ty děti, které poměrně snadněji podstupují tato rizika a zvyknou si užívat tabák a alkohol, mnohem snáze vyzkouší ilegální drogu. Čili tam je jakási byť nepřímá souvislost a ta prevence musí začínat skutečně od té, od alkoholu, tabáku, ale musíme začít dohlížet na to, aby tyto látky nebyly postupné dětem, aby jim je prodejci neprodávali a bohužel se to stále děje, nejsou sankcionováni. A myslím, že ještě jeden další důležitý prvek je a tam jsme zase kritizováni Evropskou unií, nebyla dosud zavedena, přestože jsme to navrhovali, nebyl zaveden zákaz reklamy na tabákové výrobky, na alkohol.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy není důkladné potírání třeba prodeje alkoholu a cigaret nezletilým?
Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
--------------------
No, já si myslím, že zaprvé je to tím, že zákony k tomu se vztahující jsou zastaralé. Letošního roku v Poslanecké sněmovně měl být předložen novelizovaný zákon, který omezoval, snižoval rizika proti kouření a alkoholu. Bohužel teprve má jít do prvního čtení. Zadruhé samozřejmě pití alkoholu nebo alkohol, ač je to samozřejmě droga, je velice tolerována českou společností i s tím, jaký donáší následky včetně kouření a proto se domníváme, že dekriminalizovat marihuanu třeba i v rámci správního řízení by bylo velikým neštěstím a velikým krokem zpět už jenom proto, že česká společnost se neumí ochránit, pořádně se neumí vypořádat sama s legálními drogami, jako je alkohol a tabák a tisíce lidí na ně ročně umírají.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchači vlastně udali poptávku po té prevenci a tou skončeme. Řekněte, pane Radimecký, úplně konkrétně, co chystáte, jak na ta hrozivá čísla budete reagovat?
Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
--------------------
No, tak já myslím, že ty aktivity budou probíhat tak, jak budou probíhat. My máme, my se soustřeďujeme na ty, na ten typ užívání, na ty problémy prioritně teď podle návrhu nové strategie, který připravuje, na ty problémy, který skutečně působí ty závažné společenské, ekonomické důsledky pro naší společnost a tam teda z té správy vyplývá, že se nám daří ovlivňovat chování problémových uživatelů drog. V minulém roce se podařilo snížit počet úmrtí na předávkování drogami zhruba o padesát osob, což není malé číslo. Máme poměrně velké štěstí díky programům, které jsou realizovány na místní úrovni, že u nás není prakticky výskyt HIV a žloutenek spojeným s užíváním drog na rozdíl od evropských zemí, kde je to poměrně vysoké číslo.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Josef Radimecký, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, a Jaroslav Šejvl z Národní protidrogové centrály. Hosté dnešního Radiofóra, které končí. Díky za návštěvu, na shledanou.
nejmenovaná osoba
--------------------
Na shledanou.
nejmenovaná osoba
- Josef RADIMECKÝ, předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky
- Jaroslav ŠEJVL, Národní protidrogová centrála
________________________________________________________________________
EU slaďuje trestní sazby za pašování drog; ČR už je v souladu
Zpravodajství ČTK | 27.11.2003 | 17:27 | rubrika: Evropská unie - Evropa, ES, NATO | autor: MSK
BRUSEL 27. listopadu (zpravodaj ČTK) - Ministři spravedlnosti stávajících a budoucích členů Evropské unie dnes - po dvouletém přesvědčování Nizozemců - dospěli k rámcovému rozhodnutí o sladění trestů za obchod s drogami. Toto sladění v rámci EU se však netýká otázky držení drog pro vlastní potřebu, která zůstává v kompetenci členských zemí.
Zatímco v některých členských státech se bude muset pozměnit národní legislativa, české zákony i z hlediska dnešního rozhodnutí jsou podle ministra Karla Čermáka již v souladu s požadavky EU.
"Pro české občany to v tuto chvíli nebude znamenat nic, protože i nyní platné a připravované předpisy jsou již v souladu s tím, co tu bylo přijato. Možná některé jiné země budou muset měnit své zákonodárství, ale u nás se další změny nepředpokládají," řekl ČTK Čermák.
Za obchodování s drogami má základní trestní sazba činit nejméně jeden rok vězení (v ČR pět let), minimální horní hranice trestu má představovat nejméně deset let za mřížemi, jak je již stanoveno v ČR.
Dnešní rozhodnutí je zaměřeno proti výrobě, pašování a obchodování s narkotiky, avšak přístup ke konzumaci narkotik zůstává v působnosti členských zemí, tedy i otázka množství drog, jejichž držení je trestné.
"Rozhodnutí o drogách určených k osobní spotřebě je nadále věcí národních zemí. Respektujeme zásadu subsidiarity, jinak bychom se vměšovali do národních kompetencí," upozornil komisař António Vitorino v odpovědi na dotazy, nakolik se rozhodnutí bude muset přizpůsobit například liberální Nizozemsko.
Všechny země však dnes vyjádřily vůli potírat také "drogovou turistiku". V nizozemských "coffeeshopech" si přitom každý klient může zakoupit až pět gramů marihuany či hašiše za den, což hojně využívají i zahraniční turisté. Nizozemci nyní nevylučují, že přitvrdí a že ponechají tuto možnost jen lidem usazeným v zemi.
Ministři také hladce schválili sladění rodinného práva jako přenos rozsudků a úkonů v rodinných záležitostech přes hranice členských zemí, což má vstoupit v platnost v roce 2005. Naopak, navzdory očekávání, nedospěli k schválení zjednodušeného postupu při vymáhání pohledávek v druhých členských zemích, kde je třeba ještě doladit některé technické detaily.
________________________________________________________________________
Policie objevila drogy za tři miliony
Mladá fronta DNES | 28.11.2003 | rubrika: Střední Čechy | strana: 1 | autor: LÍDA VONDRÁKOVÁ
Kladno - Dvacet tisíc dávek taneční drogy extáze v hodnotě tří milionů korun, šestnáct ukradených aut a pětice zadržených pachatelů.
Takový byl výsledek policejní akce s krycím názvem Celník, která v těchto dnech vyvrcholila na Kladensku. Kriminalisté sledovali podezřelou pětici zhruba půl roku.
„Zatím se nám podařilo zmapovat jejich trestnou činnost, která sahá až do března letošního roku. Vyšetřování ale pokračuje, a proto není vyloučené, že celková škoda a rozsah jejich aktivit bude ještě mnohem větší,“ uvedla mluvčí kladenské policie Jana Šteinerová. Policisté zadrželi pětici mužů ve věku od dvaadvaceti do pětatřiceti let, z nichž někteří nemají problémy se zákonem zdaleka poprvé.
Čtyři z nich kradli auta po celé České republice, měnili jim identifikační znaky, legalizovali jejich existenci prostřednictvím falešných celních deklarací a dále je nabízeli k prodeji v inzertních časopisech.
„Auta skladovali v pronajatých garážích v okrajové části Kladna. Pokud zatím víme, nerozebírali je na náhradní díly, takže auta, u kterých je známý majitel, můžeme po skončení vyšetřování bez problémů vrátit. U sedmi objevených aut ale dosud majitele neznáme,“ uvedl jeden z kriminalistů, který se případem zabývá.
Zloději se podle něj specializovali zejména na vozidla tovární značky Peugeot, ale policisté při domovních prohlídkách objevili také dvě octavie, fiat a renault, vše v celkové hodnotě přes tři miliony korun.
„Čísla motorů a další identifikační znaky kradených aut měnili tak důkladně, že pro laika nebylo na první pohled téměř nic podezřelé,“ potvrdil kriminalista.
V souvislosti s vyšetřováním krádeží vozů policisté narazili i na pátého pachatele, kterého však stíhají pro nedovolenou výrobu a distribuci omamných a psychotropních látek a jedů. Při domovní prohlídce v jednom z kladenských bytů totiž u něj kromě menšího množství pervitinu a marihuany objevili také 20 tisíc dávek taneční drogy extáze v hodnotě zhruba tři miliony korun.
„Podle expertů šlo o velmi kvalitní drogu, kterou muž obdržel zřejmě ze zahraničí a která byla určená k další distribuci,“ doplnil kriminalista. I když se dealer znal s jedním ze zadržených zlodějů, zatím podle policie není zcela jasné, zda i on měl s krádežemi aut něco společného.
Vyšetřovatel navrhl poslat všech pět zadržených do vazby, soud ale návrhu vyhověl jen ve čtyřech případech - u překupníka drog a tří zlodějů aut. Čtvrtý zloděj je stíhaný na svobodě. Sedmadvacetiletému drogovému dealerovi hrozí až dvanáctiletý trest, zlodějům aut trest o čtyři roky nižší.
________________________________________________________________________
Moravské divadlo uvede hru o lidské oběti
Mladá fronta DNES | 28.11.2003 | rubrika: Střední Morava | strana: 3 | autor: (rav)
Olomouc - Premiéru dramatu Čas vlků, které mísí folklorní vlivy s každodenní realitou a klade si základní otázky po smyslu bytí, uvede dnes Moravské divadlo v Olomouci.
Předlohou pro divadelní hru se stala stejnojmenná kniha Čingize Ajtmatova, kterou upravil do svébytného divadelního tvaru přední německý dramatik Ulrich Plenzdorf. V Olomouci se předlohy ujal režisér Moravského divadla Peter Gábor.
"Důležitou roli v Ajtmatově knize hrají vlci, kteří představují prazákladní přírodní sílu a odkazují ke zrození světa. Autor chová k této síle velikou úctu, ať již je zosobněna vlky či jinými bytostmi," řekla dramaturgyně Věra Mašková, podle níž je Ajtmatov hluboce zasažen devastací přírody, lidskou pažravostí a neúctou, s jakou se člověk k přírodě chová.
Mnohovrstevnatý autorův příběh vypráví o sběračích konopí, tedy prvnímu článku obrovského obchodu s drogami. Lidé, kteří se tohoto mohutného byznysu účastní, jsou poměřováni s pradávným a přírodním životem obyvatel země. "Na jedné straně existují deklasovaní jedinci žijící na okraji společnosti, kteří však vydělávají veliké peníze. Na straně druhé stojí Avdij Kallistratov (hraje ho Petr Kubes), kacíř, který se rozchází s dogmatem církve i odvěkým obrazem Boha se snahou apelovat na mravní princip lidského života," řekla dramaturgyně o hrdinovi, který nakonec, podobně jako Kristus, umírá v pochybnostech o své oběti.
"Ajtmatovova kniha, která se smyslem lidského obětování v současném světě zabývá, noří ruce do otevřených ran. Vstupuje do bran pekla, zkoumá ho, a zároveň popisuje bolest, kterou cítí člověk na své životní cestě," shrnula Mašková, jež v knize spatřuje autorskou snahu o popis hluboké bídy světa.
Premiéru hry Čas vlků na motivy Čingize Ajtmatova uvede dnes v 19 hodin olomoucké Moravské divadlo.
Foto: ČAS VLKŮ. Moravské divadlo dnes v premiéře uvede dramatizaci knihy Čingize Ajtmatova Čas vlků
FOTO: IVAN ŠIMÁČEK
________________________________________________________________________
Extáze se sypala málem z tašky
Blesk | 28.11.2003 | rubrika: Střední Čechy/Praha | strana: 4 | autor: Václav Raufer
Při zatýkání zlodějů aut odhalili policisté i dealery drog
KLADNO - Když policisté pozatýkali čtyři zloděje aut, netušili, že je zavedou k dealerovi drog. Stopa jednoho z nich přivedla totiž vyšetřovatele k muži (27), který měl doma brašnu plnou extáze, připravenou k roznášce.
Zloději aut se specializovali na peugeoty, fiaty a škodovky, policisté zajistili dohromady šestnáct vozů. Kradli je po celém Česku a v pronajatých garážích v Kladně pak zbavovali identifikačních znaků. Prodávali je výhradně přes inzerát. Celkem způsobili škodu větší než tři milióny korun. Jeden ze zlodějů navíc přivedl vyšetřovatele na stopu svého kamaráda, který s ním »jel« v další trestné činnosti. "Začátkem roku si pravděpodobně ze zahraničí opatřili psychotropní látky a společně je distribuovali po celém území republiky. Jednalo se hlavně o takzvanou taneční drogu extázi, ale i pervitin a marihuanu," uvedla Jana Šteinerová, mluvčí Okresního ředitelství policie v Kladně.
Domovní prohlídka u překupníka šla najisto. Extáze byla dokonce nadávkována a připravena k prodeji. Dealerům by vynesl její prodej na černém trhu asi tři milióny korun. Celkem to představuje asi 20 tisíc tablet, které se sotva vměstnaly do sportovní kabely přes rameno. Čtyři z pěti pachatelů byli odvedeni do vyšetřovací vazby, pátý čeká na soud na svobodě. Kromě krádeže se budou zodpovídat z nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů.
________________________________________________________________________
Pašeráci z Ústí půjdou za mříže na patnáct let
Ústecký deník | 27.11.2003 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 1 | autor: ARTUR JANOUŠEK DAVID SLÁDEK
Ústí n. L./Pasov - Za pašování čtvrt tuny hašiše patnáct let. Takový verdikt soudu v německém Pasově si vyslechla rodina Gieselových z Ústí nad Labem, kterou zadrželi němečtí policisté letos v březnu s nákladem téměř 260 kilogramů hašiše za zhruba 100 milionů korun. Dvaadvacetiletému Tomáši Gieselovi, který se k pašování drog hned po zadržení doznal, uložil soud šest let nepodmíněně. Jeho manželka Marcela dostala dva a půl roku a jeho otec a strýc po třech letech nepodmíněně. Ti na rozdíl od Tomáše Giesela popírají, že by o drogách věděli. Podle obžaloby však musel všem být minimálně podezřelý objemný náklad i průběh cesty. S rodinou přitom cestovala i dvouapůlletá dcerka pachatele, která byla ve spolupráci s českými konzulárními orgány brzy po zadržení předána své babičce, jež si dítě odvezla do Česka.
Proti rozsudku se odvolal pouze Tomáš Giesel, ostatní svého práva nevyužili. Podle německých zákonů totiž mohou být propuštěni na svobodu již po odpykání poloviny trestu. Ve své závěrečné řeči Tomáš Giesel uvedl, že je mu všechno velmi líto. Kdyby věděl, že jeho rodina bude zadržena s ním, nikam by prý nejel. "Když mě zadrželi, říkali mi, že je propustí, že o ničem nevědí," řekl Tomáš Giesel.
Rodina podnikla fingovanou turistickou cestu do Jordánska a Sýrie, kde naložila do obytného karavanu 260 kilogramů hašiše, jehož hodnota na černém trhu představuje asi 100 milionů korun. Celou akci podle obžaloby organizoval Tomášův někdejší zaměstnavatel, který prý dával rodině pokyny do Sýrie, kudy jezdit a kde nabrat náklad.
"Ten rodinu Gieselových najal, celou akci zprostředkoval a řídil," řekla ústecká státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Nyní je obviněný ve vazbě v České republice a do konce týdne mu bude předána obžaloba. "Muž byl obviněn z nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů. Hrozí mu 13 až 15 let vězení," upřesnila Bradáčová. Podobných obchodů podle obžaloby organizoval více, i když ne v takovém rozsahu. Obchodoval především mezi ČR a Holandskem. Převážel například 13 kilogramů hašiše.
________________________________________________________________________
Výroba drog razantně roste
Ústecký deník | 27.11.2003 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 2 | autor: (top)
Ústí nad Labem - Z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů obvinili kriminalisté 35letého muže z Ústí nad Labem.
Podle informace mluvčí ústecké policie Veroniky Beranové policisté při domovní prohlídce našli nádoby používané k výrobě drog, injekční stříkačky, ale i materiál na výrobu pervitinu a kodeinu. Tip na podezřelé nádoby kriminalistům dali exekutoři, kteří byt vystěhovávali. "Muž ze čtvrti Střekov, který vyrobil zatím nezjištěné množství drog, je stíhán na svobodě," uvedla policistka. Hrozí mu až pět let vězení, ze kterého se nedávno vrátil.
Podle statistik loni šetřila ústecká policie dvacet trestných činů souvisejících s výrobou nebo prodejem drog, letos je to již 31 případů. "Jen za poslední měsíc jde o pět obviněných pachatelů. Výrobci si vaří drogu pro vlastní potřebu a často ji i prodávají. Při domovních prohlídkách jsme v poslední době zabavili větší množství pervitinu i peněz," uvedl kriminalista, který se na drogovou problematiku specializuje.
Narkomani kontaktují dealery v drtivé většině mobilními telefony. "Laboratoře na výrobu drog se často stěhují, výjimkou nejsou ani případy, kdy se drogy vaří v pronajatých bytech," doplnila Veronika Beranová. Cena za gram pervitinu nebo heroinu je obdobná - jeden tisíc korun. Cena za marihuanu kolísá podle kvality, zdroje i věku odběratele. Ústečtí kriminalisté letos zajistili asi jeden a půl kilogramu usušené marihuany, největší úspěchy se datují kolem sklizně.
"Drogy dnes užívají nejen sociálně slabší jedinci, ale také slušně finančně zajištění lidé," doplnila policistka.
Podle statistik Kontaktního centra pro drogově závislé v posledním čtvrtletí vede u klientů kombinace heroinu s pervitinem. Ředitelka K-centra Radka Kobližková nedávno uvedla, že v průběhu roku se mezi 83 novými klienty těšil největšímu zájmu heroin, pak pervitin a nakonec kombinace obou drog. Na pervitinu a kodeinu byli závislí jen tři z těchto klientů.
Policejní mluvčí Veronika Beranová ukazuje, co policisté v bytě zadrženého nalezli. Foto Marie Pihrtová
________________________________________________________________________
Případ pohlavního zneužívání dívek spěje ke svému závěru
Olomoucký den | 27.11.2003 | rubrika: Přerovsko, Šumpersko a Jesenicko | strana: 10 | autor: (dk)
alkohol, drogy a násilí
Jeseník * U jesenického soudu dnes pokračuje líčení v případu pohlavního zneužívání. Dvaačtyřicetiletý Ladislav Svižela ze Zlatých Hor spolu se synem a jeho čtyřmi kamarády čelí obžalobě hned z několika trestných činů. Vedle pohlavního zneužívání se zpovídají z šíření toxikomanie, nedovolené výroby a držení omamných látek a z výtržnictví.
Soud probíhá za zavřenými dveřmi. Více světla do případu, který na Jesenicku nemá obdoby, by měly vnést výpovědi dalších pěti svědků. "Nepředpokládám, že bude vynesen rozsudek. Pokud se ale nic nepředvídaného nestane a nevyvstane potřeba dalších důkazů, je možné, že již v pátek případ uzavřu," sdělila soudkyně Martina Červinková.
Případ ze Zlatých Hor vzbudil na Jesenicku rozruch. Vb ytě dvaačtyřicetiletého muže probíhaly alkoholové dýchánky zpestřené kouřením marihuany a čicháním toluenu. Mezi hosty patřily třináctileté dívenky. Jejich povznesené nálady využíval jak Svižela tak i kamarádi jeho syna. Zatímco se obžalovaný muž spokojil s dotyky a polibky, jeho mladší společníci zašli podstatně dále.
________________________________________________________________________
Vězeň proskočil zavřeným oknem
Vysočina - noviny Havlíčkobrodska | 27.11.2003 | rubrika: Od sousedů | strana: 8 | autor: (per)
Ostrava * Ze čtvrtého podlaží heřmanické věznice vyskočil počátkem týdne osmadvacetiletý muž z Brna, který si odpykával téměř třináctiletý trest za pokus o dvojnásobnou vraždu.
Při pádu utrpěl vážná poranění hlavy a hrudníku. Byl převezen na traumatologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě, kde v pondělí vpodvečer zraněním podlehl.
Tragédie se odehrála v pracovně, kde dvojice vychovatelů třídila poštu pro odsouzené. "Když se jej zeptali na důvod návštěvy, pronesl pouze jedno vulgární slovo, rozběhl se, vyskočil na parapet a proskočil zavřeným oknem ze čtvrtého podlaží," popsala situaci mluvčí vězeňského zařízení Radomíra Dlouhá s tím, že jakékoliv zavinění či podíl na tragédii ze strany vychovatelů jsou vyloučeny. "Neměli šanci tomu zabránit. Vše se odehrálo v krátkém okamžiku," dodala mluvčí. Pracovna vychovatelů se nachází na stejném patře jako ubikace vězňů, na rozdíl od nich však nemá zamřížovaná okna. "V případě požáru slouží jako únikový prostor pro evakuaci odsouzených i personálu pomocí hasičské techniky," vysvětlila Dlouhá. Muž z Brna nastoupil do heřmanické věznice koncem listopadu 1998. Později absolvoval kuchařský kurz ve věznici ve Znojmě, odkud putoval do Vinařic. Zde si vysloužil další odsouzení, a to za trestný čin maření účelu výkonu trestu - užíval marihuanu. Jeho další cesta vedla do Kuřimi a poté zpět do Heřmanic, kam se vrátil v první polovině minulého měsíce.
________________________________________________________________________
Heroin je v Praze nejrozšířenější droga
Právo | 28.11.2003 | rubrika: Praha - Střední Čechy | strana: 14 | autor: (trj)
Pražský magistrát vypsal dva grantové programy na protidrogové projekty. Podle primátora Pavla Béma (ODS) půjde o program prevence, léčby a resocializace a o program primární prevence pro školy. Město na to hodlá vyčlenit asi 8 miliónů korun. "Drogou číslo jedna zůstává v Praze heroin, tím se hlavní město liší od celé ČR, kde je drogou číslo jedna metamfetamin čili pervitin," uvedl Bém. Podle statistik je v Praze asi 11 tisíc problémových uživatelů drog. Muži mezi nimi činí 72 procent. "Heroin užívá až 50,6 procenta klientů," uvedl Bém. |
|
|
| gunman |
| v tej rozhlasovej besede konečne nesmelo zaznel argument, že iba mizivé percento fajčiarov marišky prechádza na tvrdé drogy, aspoň prvá lastovička... |
|
|
|
