| breeder |
Zkušenosti dětí s marihuanou
TV Nova | 3.11.2003 |06:00, 07:00, 08:00 | pořad: Zprávy
Monika UMANOVÁ, redaktorka
--------------------
Každé třetí dítě ve věku patnáct až šestnáct let má zkušenosti s marihuanou. Vyplývá to z průzkumu, který byl udělán v členských a kandidátských zemích Evropské unie. S 35 % jsme se umístili na prvním místě společně s Francií. Podle policistů ale skutečné číslo může být ještě vyšší a trend spíš roste.
________________________________________________________________________
Velký zátah na zloděje aut
Boleslavský deník | 1.11.2003 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: (zpr)
STALO SE
Střední Čechy - Velký zátah na skupinu zlodějů automobilů provedly desítky policistů ve středu a ve čtvrtek na území středních Čech. Policie dosud zadržela šest podezřelých osob, zajistila čtyři automobily a také 25 balíčků marihuany. Do akce se zapojili jak policisté z pražské a středočeské policejní správy, tak zásahová jednotka a policisté z Rakovnicka, Kladenska, Mělnicka a Benešovska.
________________________________________________________________________
Pomoc drogově závislým může poskytnout každý
Kutnohorský deník | 3.11.2003 | rubrika: Kutnohorsko | strana: 17 | autor: (son)
Kutná Hora - Boj s drogovou závislostí byl předmětem páteční kulturněvzdělávací besedy v hudebním klubu Česká 1.
Jejím cílem bylo seznámit posluchače s nezbytností první pomoci poskytované "obětem závislosti". Na téma Drogová problematika regionu si s návštěvníky klubu přijel popovídat David Steklý z kolínského občanského sdružení Prostor. "Nebudeme se bavit o trávě, ale o lidech, který ostře lítají v heroinu nebo pervitinu. Žijou mimo realitu a jde o to, dostat je z ulice na hranici normálního světa, někam je doporučit," vysvětlil Steklý. Společnost by pak podle jeho teorie fungovala jako jakýsi mezičlánek mezi jejich "nemocí" a uzdravením.
Tímto setkáním odstartoval podzimní cyklus přednášek, který si pro kutnohorskou veřejnost připravilo občanské sdružení Kultura do města. Na další díl se návštěvníci mohou těšit 12. listopadu od 18.30 hodin opět v klubu Česká 1. Povídat se bude na téma Zeleň ve městech - historie a současnost.
________________________________________________________________________
S drogou experimentují již i školáci
Rakovnický deník | 1.11.2003 | rubrika: Rakovnicko | strana: 15 | autor: (les)
Rakovnicko - Přestože Rakovník patří mezi menší města, ve kterých se injekční stříkačky po narkomanech najdou v parcích jen zřídka, zfetovaná mládež se často nepotácí po náměstí a nejrůznější statistiky vykazují minimální počet dětí závislých na drogách, situace je vážná.
"Oproti jiným krajům jsou na Rakovnicku doménou pro šíření drog vesnice. Z padesáti procent mají zkušenost s drogou právě vesnické děti. Party, které tam vznikají, jsou soudržnější, znají se od mládí, vzájemně si důvěřují. Když jedno z nich vypráví o své pozitivní zkušenosti s drogou, ostatní mu uvěří a v užívání i shánění drog se podporují," vysvětlil Jiří Cafourek za organizaci NEDROG, která pravidelně pořádá osvětové debaty s rodiči dětí a dospívajících.
Mezi nejohroženější skupinu patří již i školáci. "Přímo v Rakovníku je několik případů, kdy s marihuanou experimentovaly i desetileté děti. Je třeba, aby rodiče, učitelé a veřejnost byla seznámena se skutečností a s dětmi na toto téma hovořili ještě před tím, než se s drogou setkají. Když dítě drogu okusí a zachutná mu, je již pozdě na přesvědčování a přemlouvání," zdůraznil důslednost a důležitost prevence, která musí být mezi dospělými lidmi a převážně rodiči rozšířena. "Pokud je již dítě závislé, je třeba pozvolnými, postupnými a nenásilnými kroky směřovat jeho cestu k tomu, aby se samo rozhodlo, že pro ně samotné je droga škodlivá a je třeba s jejím užíváním přestat," vysvětloval Cafourek na setkání, které NEDROG zorganizoval pro rodiče žáků osmých a devátých tříd Třetí základní školy Rakovník. "Přestože jsme do školy dali dvě stě přihlášek, na besedu přišlo minimum rodičů. Proč nemají o informace rodiče této školy zájem nebo zda se jim přihlášky vůbec nedostaly do rukou, to je pro nás otázkou. Na jiných školách byl naopak zájem velký," podivoval se nad malou účastí středeční besedy Cafourek.
Pokud vás trápí pochybnosti, máte nějaké otázky ohledně zavislostí či jste zjistili, že vaše dítě či váš blízký užívá drogy, vyhledejte pomoc. Setkáte se nejen s odborníky, ale i s ostatními rodiči, kteří mají stejnou zkušenost jako vy.
________________________________________________________________________
Panama si připomněla sto let od vyhlášení nezávislosti
Hospodářské noviny | 4.11.2003 | rubrika: ze zahraničí | strana: 7 | autor: Radim Klekner
Vláda v Panamě je jedním z hlavních stoupenců celoamerické zóny volného obchodu připravované Spojenými státy
Zlé jazyky tvrdí, že jediným opodstatněním panamské nezávislosti byla stavba kanálu, který v roce 1879 začal napříč šíjí oddělující Tichý a Atlantský oceán razit francouzský inženýr Ferdinand de Lesseps.
Když 31. prosince 1999 vraceli Američané průplav Panamě, obyvatelstvo třímiliónové země neskrývalo své nadšení nad znovunabytím svrchovanosti nad šestnáct kilometrů širokou průplavovou zónou. Dvoudenní oslavy stého výročí vyhlášení panamské nezávislosti, které si třímiliónová země připomněla včera, ale nemohly zakrýt fakt, že osmdesát kilometrů dlouhý průplav v uplynulých čtyřech letech notně ztratil na významu.
"Američané odešli, přízrak strýčka Sama se ale nad Panamou vznáší dále," řekl v souvislosti s oslavami Dne nezávislosti agentuře AP historik Celestino Andrés Araúz.
Panamský arcibiskup José Dimas Cedeno včera odsloužil před municipálním palácem v metropoli země slavnostní mši. Ve velkých městech zněly kostelní zvony a na obloze nad nimi se rozprskávaly barevné ohňostroje, mnozí obyvatelé Panamy ale měli stále před očima krvavé scény z prosince roku 1989, kdy USA vyslaly do jejich země čtrnáct tisíc vojáků s cílem zmocnit se "kokainového" generála Manuela Noriegy.
Panama sice přestala být jedním z hlavních překladišť používaných na cestě do Spojených států pašeráky drog, aktu slavnostního předání kanálu do rukou panamské vlády ale předcházel útok kolumbijských partyzánů, kteří na americké základně v přístavu Jurado 11. prosince 1999 zabili čtrnáct příslušníků námořní pěchoty USA.
Právě na Kolumbii získala Panama 3. listopadu 1903 s podporou USA svou nezávislost.
Američané stavbu průplavu, o němž v roce 1534 uvažoval již španělský král Karel I., převzali od Francouzů rok poté, co o panamských záležitostech přestala rozhodovat vláda v Bogotě. Deset mil široké průplavové pásmo, které jim umožnilo kontrolu lodní dopravy mezi dvěma světovými oceány, dokončili o deset let později.
Každá námořní míle kanálu si vyžádala životy čtyř set osob. Lessepsova společnost skončila v roce 1989 bankrotem a muž, který s takovou slávou postavil Suezský průplav, pak ve vězení.
"Američané se z Lessepsových chyb poučili. Tak, že Panamu jednou pro vždy zbavili malárie a žluté zimnice," připomíná Andés Arauz.
Americká přítomnost Panamu uchránila od společenských zmatků i diktatur, které zažila většina zemí Latinské Ameriky po druhé světové válce. Generála Noriegu americký soud v roce 1992 poslal na čtyřicet let za mříže.
Panamským průplavem propluje každoročně na patnáct tisíc lodí, miliarda dolarů příjmu, který provoz v kanálu přinese, ale představuje pouze necelých deset procent hrubého domácího produktu země.
Ta je dnes mnohem více odkázána na existenci zóny volného obchodu využívající právě faktu, že Panamská šíje od sebe dělí Pacifik a Atlantský oceán.
Panamská vláda je proto také jedním z nejžhavějších stoupenců celoamerické zóny volného obchodu, kterou chtějí Spojené státy vybudovat na obrovském území táhnoucím se od Aljašky po Ohňovou zemi již počátkem roku 2006.
________________________________________________________________________
PAŠERÁCI KOKAINU
Metro | 4.11.2003 | rubrika: Notes | strana: 11 | autor: (ČTK)
Tunu kokainu v hodnotě 32 milionů amerických dolarů zadržel v sobotu britský torpédoborec Manchester, který na moři pronásledoval na základě upozornění rychlý člun kolumbijských pašeráků drog (na snímku).
ČTK/AP
________________________________________________________________________
Lysohlávky vyřešily můj život, tvrdí devatenáctiletý mladík
Českobudějovické listy | 1.11.2003 | rubrika: Českobudějovicko | strana: 17 | autor: MILAN BRABEC
Mladí experimentátoři popisují své zkušenosti a zážitky s halucinogenními houbami lysohlávkami.
České Budějovice - Lysohlávky získávají mezi mladými lidmi jakožto "přírodní" droga na oblibě (včerejší vydání ČbL). Nejenom o víkendech vyrážejí do lesů a sbírají je. "Je lepší jet dále od Budějovic, blízko už je všechno vysbírané," svěřuje se osmnáctiletý student Dušan. Ve skupince několika lidí se o houby rozdělí, sní je a čekají, co se bude dít.
"Je lepší se na to připravit. Člověk by měl být v pohodě. Nejde si je dát jako jointa kdekoli. Rozhodně není dobré být na horách zavřený ve stanu za deště, jako se to stalo mně. Obecně platí, že člověk by neměl být v uzavřeném prostoru," vysvětluje Dušan. S kamarády má ověřeno, že nejlepší je odjet někam do přírody na chatu: "V hospodě ve městě je to na nic, člověk je plný energie, a nemůže dělat nic jiného, než sedět a pít pivo."
Obvyklá dávka bývá 20 až 30 plodnic. "Jednou jsem jich ale snědl i sedmdesát," usmál se Dušan. "Když máš plný žaludek, může se ti udělat špatně. Je lepší jíst je na lačno," upozornil. Jeho devatenáctiletý kamarád Libor dodal: "Někteří lidé mají problém pozřít je syrové, nejsou moc dobré. Sušené chutnají lépe." Půl hodiny po konzumaci začne účinná látka obsažená v houbách - psilocybin - působit. Účinky odezní za zhruba čtyři hodiny. Každý halucinogenní "výlet" probíhá jinak, záleží na obsahu účinných látek v houbě, množství zkonzumovaných plodnic a psychické i fyzické kondici člověka.
"Přichází euforie, vysmátost, jako když si dám jointa," popisuje Dušan, co se stane, když houby "zaberou". Nepociśuje hlad, nechce se mu spát, alkohol prý pije jako vodu, ale vůbec ho necítí, doplňuje. "Hlavou ti letí spousta myšlenek, mozek jede naplno, hlava se ti nezastaví," říká dále a Libor upozorňuje: "Proto není dobré brát je příliš často - mozek potřebuje čas, aby si odpočinul." Oba je proto užívají tak jednou za dva, tři týdny, ovšem jen na podzim, když rostou.
"Člověk má zesílené vnímání barev, bujnou fantazii, halucinace. Jednou jsem například všechno viděl červeně," pokračuje v popisu svých zážitků Dušan. "Já jsem viděl různé abstraktní obrazce, zvířátka. A jednou mi v hlavě pořád hrála písnička z Hříšného tance - ten den jsem se o něm s někým bavil," doplňuje Libor. "Jo, a hlavně jsou všude vidět houby," shodují se oba. "Objevují se všude, rostou ze všech stran, malé, velké."
Podle nich též prožitek umocňuje noc a tma. "Ale pořád se hrozně ztrácíš, orientace je úplně na nic. Chvíli jdeš a pak zjistíš, že nevíš, kde jsi. A když si to uvědomíš, tak za chvíli zase nevíš," směje se Dušan.
Zvláštní zážitek s lysohlávkami, k drogám trochu nesedící, má devatenáctiletý Petr, který letos maturoval. "Zhouboval jsem se jako prase," vypráví zpříma. "Potkal jsem kamarády a dal jsem si s nimi čtyřicet hub. Lítal jsem dvě hodiny po městě jako pošuk a pak jsem sedl, vzal tužku a papír a začal psát. Jsem rozhádaný s mámou, čtyři, pět měsíců jsem bydlel po kamarádech, jen tak přežíval. Díky tomu, že mi mozek jel naplno, bylo po problémech, všechno jsem si vyjasnil. Hned druhý den jsem odjel do Prahy. Teď mám práci, bydlím v podnájmu a jsem v pohodě," uzavírá.
Požití lysohlávek může být nebezpečné nejenom kvůli otravě. Halucinace jimi vyvolané mohou člověka přivést k pocitu, že je pronásledován nebo že umí létat - což může mít tragické následky. Na dotaz, zda je proto při jejich houbových dobrodružství pro jistotu nedoprovází někdo střízlivý a při smyslech, odpověděli Dušan a Libor s pobaveným úsměvem: "Občas s námi jde někdo, kdo si houby nedá. Ovšem pak velice rychle zmizí, nevydrží to s námi." Oba pak popírají, že by slyšeli o někom ze svého okolí, komu by se něco kvůli lysohlávkám stalo.
________________________________________________________________________
Experimenty s halucinogenními houbami mohou stát život
Ústecký deník | 1.11.2003 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 2 | autor: PETR NOVÁK
Ústí nad Labem - Se zdravím, dokonce se životem, hazardují mladí lidé, kteří experimentují s halucinogenními houbami. Psilocybin, který lysohlávky obsahují, skrývá totiž vážné nebezpečí. Naposledy se o tom přesvědčila šestnáctiletá dívka z Olomoucka. Poté, co houby snědla, musela být předána do péče lékařů.
Přestože lidé, kteří s halucinogenními drogami experimentují, nepatří mezi typické klienty kontaktních center pro drogově závislé, mohou si užíváním lysohlávek způsobit závažné potíže. Potvrzuje to i Radka Kobližková z ústeckého K-centra.
Může požití lysohlávek skutečně ohrožovat lidské zdraví nebo dokonce život?
Samozřejmě. Požití jakýchkoli halucinogenů je velmi riskantní věc. Lysohlávky nevyjímaje. Psilocybin, který tyto houby obsahují, dokáže měnit vnímání a myšlení. A pokud má člověk určité dispozice k nějaké psychiatrické diagnóze, může užívání lysohlávky spustit duševní onemocnění. Například schizofrenii. Neznamená to, že každý, kdo sní lysohlávky, se stane pacientem na psychiatrii, ale určité nebezpečí tu je. Především někteří mladí lidé spoléhají na to, že je to přírodní droga. To ale neznamená, že není nebezpečná.
Na jaké místo na žebříčku nebezpečnosti drog, byste lysohlávky zařadila?
Je to velmi nevypočitatelná droga. Navíc ji často zkoušejí i hodně mladí lidé. Třeba i mladší patnácti let, osobnostně ještě nezralí, a v takových případech je to nebezpečí opravdu značné. Látky, které tyto houby obsahují, nevyvolávají sice fyzický abstinenční syndrom, ale jistá psychická závislost se vypěstovat dá a psychické potíže po požití můžete mít. Pak už musí přijít na řadu pomoc lékaře.
Podle českého práva je u nás možné stíhat člověka za držení "většího než malého množství drogy". Dá se to u lysohlávek vůbec určit?
To opravdu nelze. Plodnice lysohlávek obsahuje účinnou látku v různé koncentraci. Pokud u někoho najde policie dvacet houbiček, nelze říct, zda jde o trestný čin nebo přestupek. Když ovšem někdo tyto houby jinému člověku prodá či jen dá, jedná se už o trestný čin. To je distribuce a zákon už se neptá, o jakou drogu se jedná.
Jaké pocity má člověk, který lysohlávky sní?
U většiny uživatelů se pravděpodobně dostaví halucinace. Sluchové i zrakové. Zkrátka se dostanou mimo realitu. Mohou tak prožít něco, co dosud neprožili. Pro spoustu lidí je to příjemné, a proto s touto drogou experimentují.
Jsou i v severních Čechách lokality, kde lze lysohlávky najít?
Jsou. Dokonce nedaleko odtud. Ale nechtějte, abych vám říkala něco konkrétního. Žádná místa, ani žádné návody opravdu nesdělujeme. |
|
|
|
