| breeder |
Venezuelští policisté zabili sedm kolumbijských pašeráků drog
Zpravodajství ČTK | 24.10.2003 | 23:32 | rubrika: Právo a krimi - Latin. Amerika a Karibská obl. | autor: PKT
CARACAS 24. října (ČTK) - Venezuelská policie a speciální armádní jednotky na východě země zastřelily sedm těžce vyzbrojených kolumbijských pašeráků drog. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informovala agentura Reuters.
Incident se odehrál u vesnice Guarataro ve východním regionu Sucre. Zastřelení ve vesnici organizovali obchod s kokainem a marihuanou, které odsud byly dopravovány do celého světa, uvedla místní policie. "Do vesnice byly vyslány speciální jednotky, následovala přestřelka, při které bylo těchto sedm mužů zabito."
Podle venezuelských úřadů je řídce obydlený stát Sucre jedním z hlavních přepravních uzlů pro obchod s kolumbijským kokainem, a v poslední době i heroinem. Drogy se odtud přes karibské ostrovy pašují do Evropy i Spojených států.
Američtí odborníci odhadují, že přes Venezuelu se ze sousední Kolumbie do světa ročně dostane zhruba sto tun kokainu.
pkt ank
________________________________________________________________________
Pašeráci extáze půjdou na pět let do vězení
Zpravodajství ČTK | 24.10.2003 | 14:25 | rubrika: Právo a krimi - Plzeňský kraj | autor: MFI
PLZEŇ 24. října (ČTK) - Plzeňský krajský soud dnes poslal na pět let do vězení dva muže za pašování drogy extáze. Podle verdiktu opatřili Zvonimír Bunoza a Jaroslav Sladký téměř 8300 tablet extáze a poslali je loni v dubnu po kurýrovi do Německa. Muži tvrdili, že to není pravda. Soud jim ale neuvěřil.
Rozsudek není pravomocný. Sladký se odvolal. Bunoza a státní zástupkyně si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.
Podle soudu čtyřiačtyřicetiletý Chorvat Bunoza opatřil společně s šestatřicetiletým Sladkým z neznámého zdroje extázi. Loni 18. dubna odvezl Miroslav Hruška do Německa Sladkého vozem. Hrušku zadrželi v Německu policisté a později tam byl za pašování drogy odsouzen.
Bunoza vypověděl, že žije v Čechách už 20 let. V létě v Chorvatsku na Makarské prý pronajímá čluny, skútr a lehátka a v zimě pracuje v Čechách jako brigádník. "S těmi prášky nemám nic společného. Nikdy bych do něčeho takového nešel," tvrdil před soudem. Přiznal pouze, že kouří marihuanu. Sladký nevypovídal.
Soud však měl podle předsedy senátu Tomáše Boučka dost důkazů o jejich trestné činnosti. Podle něj byl hlavním organizátorem Bunoza. "Vyplývalo to z odposlechu jeho telefonních hovorů. Odposlechy policie prováděla již delší dobu před 18. dubnem. Bylo z nich zřejmé, kdo s kým a o čem mluvil," dodal.
Marie Fialová jpt
________________________________________________________________________
Pašeráky drogy extáze usvědčily nahrávky telefonátů
Mladá fronta DNES | 25.10.2003 | rubrika: Kraj Plzeňský | strana: 2 | autor: JIŘÍ PIRNÍK
Plzeň - Obchodování s drogou extáze přivede do vězení Jaroslava Sladkého a Chorvata Zvonimíra Bunozu. Oběma mužům včera plzeňský krajský soud vyměřil pětiletý trest za to, že loni v dubnu zorganizovali převoz téměř osmi a půl tisíce tablet extáze s motivem delfína do Německa.
Zásilku měl najatý kurýr předat německému zákazníkovi na smluveném místě. Přes hranice se sice dostal, ale drogy u něj našli němečtí policisté při kontrole vozidla na odpočívadle. Pašerák dodnes sedí v německém vězení.
Sladký i Bunoza při vyšetřování mlčeli jako hroby. Před soudem se pak rozpovídal čtyřiačtyřicetiletý cizinec.„S těmi prášky nemám nic společného. Nikdy bych do něčeho takového nešel,“ řekl Bunoza. Dodal, že v Čechách se příležitostně živí brigádami a že v létě mu vydělávají peníze motorové čluny a vodní skútr, které pronajímá na Jadranu.
Soud měl k dispozici náhravky telefonních hovorů obou mužů, z nichž bylo zřejmé, kdo s kým obchod domlouval a kdo měl při převozu extáze jakou úlohu.
„Bunoza připustil, že domlouval obchod, ale jednalo se prý o notebooky. Tato obhajoba byla vyvrácena podrobnou analýzou všech náhravek,“ konstatoval předseda senátu Tomáš Bouček.
Skoupý na slovo byl i Jaroslav Sladký. Soudcům pouze řekl, že pozastavil své podnikání a že je nyní bez zaměstnání. O zásilce extáze odmítl hovořit. I jeho však usvědčily odposlechy telefonních hovorů. Bylo z nich zřejmé i to, že oba muže kurýr informoval o tom, jak probíhá převoz drogy. Natrvalo se odmlčel až poté, co ho zatkli němečtí policisté.
Sladký byl s rozsudkem nespokojen a ihned se proti němu odvolal. Bunoza, kterého soud navíc potrestal pětiletým vyhoštěním z České republiky, si nechal čas na rozmyšlenou.
________________________________________________________________________
Stopy po marihuaně lze zjistit ještě po čtyřech měsících
Mladá fronta DNES | 25.10.2003 | rubrika: Kraj Karlovarský | strana: 1 | autor: (zed)
Karlovy Vary - Na zázrak někdy čekají lidé při dobrovolných testech v karlovarském centru pro narkomany. Jiní, i když s drogou před čtvrt rokem přestali, mají pozitivní testy na marihuanu.
Zhruba na tyto dvě skupiny dělí své klienty zaměstnanci centra. "Někteří lidé před bezplatným testem tvrdí, že drogu nebrali a čekají na zázrak," říká pracovnice centra Andrea Černá. Takovéto chování přirovnává k situaci, jako když padesátikilový střízlík vypije v hospodě čtyři piva a pak si myslí, že při silniční kontrole nic policistům nenadýchá.
Jsou však i opačné případy. Patnáctiletý kluk chce rodičům dokázat, že skončil s kouřenám marihuany. Test je však pozitivní. Z 29 testů na marihuanu, které centrum do konce září udělalo, jich bylo pozitivních osm. V počátcích abstinence se stává, že test prokáže kouření marihuany. Jak vysvětluje ředitelka centra Miroslava Chrzová, která včera v centru asistovala u testů na HIV, rodiče to může zarazit. "Testy se dělají na přítomnost látky, která se váže na tukovou buňku. Látku tak lze zjistit i po čtyřech měsících," upozorňuje Chrzová.
Do konce září karlovarské centrum bezplatně otestovalo 139 klientů na infekční onemocnění. Žloutenku typu C krevní testy prokázaly u 11 klientů. Při téměř 90 testech na přítomnost drog bylo vedle marihuany pozitivních pět testů na pervitin a jeden test na opiáty.
Foto: TESTY. Pracovník karlovarského kontaktního centra pro narkomany odebírá vzorek krve jednomu z klientů, kteří se včera podrobili testům na HIV, AIDS a žloutenku.
FOTO: MILAN PETELE
________________________________________________________________________
Napříč krajem DNES
Mladá fronta DNES | 25.10.2003 | rubrika: Jižní Morava | strana: 2
Pohořelice: Žena si chtěla poslat v dopise marihuanu
Téměř dva gramy sušené marihuany si chtěla z pohořelické pošty na svou italskou adresu poslat dvaadvacetiletá žena. Při kontrole zásilek na letišti byl ale obsah zásilky zjištěn. Policejní rada nyní ženu stíhá pro trestný čin nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů.
(jč)
________________________________________________________________________
Každá porážka je pro mediálního magnáta Teda Turnera výzvou
Hospodářské noviny | 27.10.2003 | rubrika: ze zahraničí | strana: 17 | autor: Adam Junek
profily manažerů
Vloni, když otvíral svou první restauraci s bizoním masem, považovali mnozí amerického miliardáře Teda Turnera za blázna. Nyní má řetězec Ted's Montana Grill jedenáct podniků a jeho majitel a manažer v jedné osobě věří ve velkou budoucnost bisonburgerů. "Dokážu si představit, že tato společnost bude mít v dohledné době 500 restaurací," řekl Turner minulý týden při otevření nové pobočky řetězce pro list New York Times.
Robert Edward Turner byl od mládí kontroverzní postavou. Na vojenské střední škole si na pokoji pěstoval marihuanu. A když v roce 1977 vyhrál americký pohár v jachtingu, přišel si cenu převzít opilý.
Dodnes překvapuje novináře i veřejnost svými kontroverzními výroky. Když v roce 2000 podepisoval jako hlavní akcionář společnosti Time Warner smlouvu o fúzi s firmou AOL, řekl na tiskové konferenci: "Když jsem včera svým hlasem stvrdil tuto fúzi, udělal jsem to s takovým nadšením, jako když jsem se poprvé miloval s ženou."
Život Teda Turnera nebyly jen hry a zábava, ale především tvrdá práce. Ve svých 24 letech převzal po sebevraždě svého otce rodinný podnik. Společnost poskytující reklamu na billboardech byla v té době těsně před krachem. Mladému manažerovi se podařilo podnik nejen zachránit, ale změnit jej riskantní investiční politikou v mediální impérium. Nejdříve v roce 1970 koupil televizní stanici UHF. Na jejím základě pak vybudoval společnost Turner Broadcasting System.
Po deseti letech použil zisky své firmy a uvedl na mediální trh první 24hodinový zpravodajský kanál CNN. Největší slávu stanice zažila v roce 1991, kdy podávala zprávy z války v Perském zálivu. "Aby byl člověk úspěšný, musí jednat na rovinu. Nejlepší je pak řídit se intuicí, ta nezklame," prozradil Turner serveru ABCNews klíč k úspěchu.
Manažerská rozhodnutí Teda Turnera však nevedla vždy k maximálnímu zisku. Když se mu v roce 1986 nepodařilo převzít kontrolu nad stanicí CBS, koupil od studií MGM jejich filmotéku za 1,6 miliardy dolarů. Analytici však dodnes tvrdí, že filmy byly nadhodnocené.
Asi nejbolestivější ztrátu utrpěl Turner po fúzi Time Warner a AOL. Když v polovině devadesátých let spojil svou společnost TBS s Time Warner, stal se největším akcionářem nového mediálního gigantu a jeho podíl měl hodnotu přes devět miliard dolarů. Po fúzi s AOL v roce 2000 však začaly akcie koncernu oslabovat. Hodnota jeho podílu klesla až o 60 procent. "Každou porážku vnímám jako výzvu," řekl Turner serveru AskMen.com.
Díky svým úspěchům se pravidelně řadí do žebříčku nejbohatších Američanů sestavovaného každoročně časopisem Forbes. Přesto nezapomíná na chudé. V roce 1997 se rozhodl věnovat OSN jednu miliardu dolarů na boj s chudobou.
________________________________________________________________________
EXPRES
Blesk | 25.10.2003 | rubrika: počasí | strana: 5
Poslala si drogu
POHOŘELICE (op) Na svou adresu v Itálii si dívka (22) poslala z pošty v Pohořelicích na Břeclavsku drogy. Obálku se sušenou marihuanou však odhalili na letišti. Dívku obvinili z nedovolené výroby drog.
________________________________________________________________________
EVROPSKÝ TÝDEN
Profit | 27.10.2003 | rubrika: Servis/EU | strana: 26 | autor: (čtk, mim)
KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ NEJSOU V DROGÁCH NOVÁČKY
Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti uvedlo, že kandidátské země v užívání drog už mnohdy dostihly či překonaly členy Evropské unie. Primát v některých oblastech, například užívání marihuany mezi mládeží, patří i České republice. Ta si ale vysloužila i pochvalu za svůj přístup k drogové problematice (kde v některých sférách předstihuje některé země Unie), například pokud jde o program výměny injekčních stříkaček či rozběhnutí metadonové léčby. V České republice se proto míra nositelů viru HIV mezi narkomany pohybuje pod úrovní jednoho procenta a tedy i pod úrovní Evropské unie. Naopak mezi narkomany v Estonsku a Lotyšsku vzrostl počet případů HIV pozitivních mezi závislými na injekcích drog naposledy o 282, respektive o 67 procent.
EU NAŘÍDILA ŠVÉDSKU UVOLNIT DOVOZ ALKOHOLU
Švédsko má jeden z nejpřísnějších evropských zákonů o alkoholu, který pochází ještě z 19. století. Tamní spotřeba je sice pod evropským průměrem, zemi se však nedaří udržet na uzdě národní sklon k nezřízenému pití. Evropská unie nyní rozhodla, že Švédové musejí mít možnost uskutečňovat dovozy alkoholu pro osobní spotřebu přímo, tedy bez použití státní společnosti Systembolaget jako prostředníka. Hlavním důsledkem bude spíše rozšíření výběru než snížení cen. Dovozci totiž budou muset nadále platit vysoká cla.
NEBEZPEČNÉ TANKERY NESMĚJÍ DO EVROPSKÝCH PŘÍSTAVŮ
Tankery typu Prestige nebo Eriky, jejichž ztroskotání způsobila ekologické katastrofy u evropských břehů, nesmějí od minulého týdne vplouvat do přístavů členských zemí EU. "Nejde jen o to, že nesmějí převážet ropné produkty do členských zemí, ale nemohou ani zajíždět do přístavů, aby natankovaly. Jejich pohyb v mořích kolem Evropy se tak stává dosti složitým," řekl mluvčí Evropské komise. Zákaz se vztahuje na všechny cisternové lodi s jedním pláštěm, které vezou těžké topné oleje, těžkou surovou naftu, mazut a dehet a dále pak na všechna plavidla tohoto typu starší 23 let.
UNIE CHCE JEDNOTNÉ ŘIDIČÁKY
Evropská komise navrhla, aby členské státy EU sladily své řidičské průkazy. Budoucí řidičák by měl být zalit do plastu, vybaven elektronickým čipem obsahujícím základní údaje a měl by mít omezenou platnost. V 15 členských zemích platí dnes 80 typů řidičských průkazů. Až přistoupí desítka dalších včetně ČR, bude to 130 typů. Mnohé z nich jsou pro policii v jiných zemích nepochopitelné a lze je snadno padělat.
________________________________________________________________________
Opium pro nevěřící
Respekt | 27.10.2003 | rubrika: Téma | strana: 13 | autor: Tomáš Vlach, Afghánistán, Tádžikistán
Drogovým polím pod Hindúkušem se ještě nikdy nedařilo tak dobře
Nepřítel v podobě teroristů byl sice rozmetán, druhý, pro Američany a Evropany možná neméně zákeřný, ale má nebývale živnou půdu. Řeč je o Afghánistánu a tamní produkci drog. OSN totiž hlásí, že díky pádu Tálibánu zažije letos hlavní producent heroinu Afghánistán rekordní sklizeň opia. Dá se zvítězit i nad tímto protivníkem? Odpověď nabízí následující reportáž.
Za pšenici do Mekky nedojedeš
Údolí Darai Súfu, stotisícové horské enklávy na severu Afghánistánu, připomíná opiovou rezervaci. Zatímco cestou sem člověk potkává jen bídná políčka s pšenicí, hned v první daraisúfské vesnici se to zazelená makovicemi. Hospodář se objevuje okamžitě poté, co vystupujeme z našeho džípu u jednoho z pozemků. Opiový mák je natolik cennou plodinou, že rolníci u svých polí hlídkují dnem i nocí. Také z rodiny Muhamada Husajna se na stráži střídají všichni dospělí muži. "Ničeho se nebojíme, vás ani Ameriky, ani naší vlády," odpovídá na dotaz, zda nemá strach z udání nebo ze zásahu protidrogového komanda. Na jaře vládní policejní jednotky zlikvidovaly několik hektarů polí v bezprostředním okolí hlavního města Kábulu. Do Darai Súfu je to ale vzdušnou čarou 400 kilometrů, což představuje deset hodin jízdy. A kromě této fyzické vzdálenosti dělí Darai Súf od Kábulu i vzdálenost politická. Ta se projevuje tím, že vládní dekrety a nařízení tu mají hodnotu papíru, na kterém jsou napsány. Kraji vládnou mocní polní velitelé se svými privátními armádami a spřátelenými úředníky. Přesto ale Muhamad míní, že je dobré být připraven i na nepředvídané události - a pro případ, že by musel své pole bránit, má doma v plechové bedně schované dva kalašnikovy. Muhamad Husajn pěstuje mák na opium prvním rokem. Pětačtyřicetiletý rodák z údolí Darai Súfu znal tuto rostlinu jen z místní lékárny a od sousedů, kteří ji pěstovali jako lék na tišení bolesti. Divoké období válek polních velitelů vyhnalo Muhamadovu rodinu do Íránu. "Šest let jsem tam byl jako uprchlík a zpátky jsme přišli před rokem," vypráví. V Íránu pracoval jako nádeník, a nenašetřil si ani tolik, aby si na cestu zpátky přivezl něco do začátků. Cestu domů mu zaplatila Mezinárodní organizace pro migraci, která ho také vybavila třemi pytli pšenice, plastikovou celtou a metrákem obilí na osivo. Obilí sice zasel, vedle toho ale i mák. Hned po pádu Tálibánu se totiž krajem nesly zprávy o opiu jako v bezkonkurenčně nejsnazší cestě k penězům. Za hektar osetý opiem lze dostat až padesátkrát více peněz než za pšenici. Jeho letošní očekávaný výnos z opia má být nějakých tisíc dolarů. Na otázku, proč vlastně drogu jako muslim pěstuje, reaguje s rozčilením: "Co jiného máme dělat, co máme pěstovat? Vidíte můj dům? Tálibán ho vypálil. A podívejte se mi na boty," rozčileně ukazuje na polorozpadlé gumové sandály. V dolní části údolí, kde se mák pěstuje na menší rozloze, zhruba v polovičním poměru s pšenicí, jsou pěstitelé trochu sdílnější. "Někteří z nás začali už loni, ale takové množství, jako vidíte kolem, jsme vysadili teprve letos," říká farmář Abdalláh, také aktivní pěstitel. "Lidem se doneslo, kolik na máku vydělávají rolníci v nížině. A tak si je pozvali a zaplatili, aby jim své bohaté zkušenosti předali." Mák potřebuje podle Abdalláha často okopávat a zajišťovat přísun vody. "Sklizeň" pak trvá zhruba tři týdny, kdy je třeba makovice každý večer nařezávat a ráno lžící seškrábnout šťávu, která z řezu vyprýštila. Hmota podobná pryskyřici se poté suší. Abdalláh ji přechovává v jedné ze tří místností svého hliněného domu, kde bydlí, jak je v Afghánistánu zvykem, s celou rozvětvenou rodinou. Lepkavou hnědou kaši nejdříve suší na dvoře a poté opium ukryje v ženské místnosti, v truhle s penězi a zbraněmi. A to až do doby, než přijde čas nabídnout ji k prodeji. "S tím není problém," vrtí Abdalláh hlavou na otázku, zda není riskantní dopravit drogu překupníkům. "Přijíždí sami, chodí po domech a drogu vykupují. Platí samozřejmě hotově," dodává rolník. Letos očekává až pět kilo, což naplní rodinný rozpočet minimálně dvěma tisíci dolarů: "Kdybychom pěstovali pšenici, sotva nás to uživí - a když se neurodí, čeká nás hlad. Z výdělku za opium vyžijeme bez problémů." Zbude mu prý také na opravu a vybavení domu a léky a časem ušetří i na pouť do Mekky.
Aspoň na polívku
Opium a další proslulá afghánská droga, hašiš, byly běžně k dostání na černém trhu po celém Afghánistánu od nepaměti, do zahraničí se však pašovaly minimálně. Válka proti ruským okupantům a jejich domácí komunistické kamarile v osmdesátých letech ale přinesla postupný rozpad státních struktur včetně policie. Vesničané hlavně na jihu a jihovýchodě Afghánistánu toho využili a pustili se do masového pěstování opiového máku. Surové opium dopravovali do sousedního Pákistánu, kde ho u překupníků rovnou vyměňovali za zbraně pro odbojové skupiny. Opravdový boom pěstování opia pak přišel až začátkem devadesátých let - poté, co Sověti zemi opustili, komunisté padli a zemi ovládli guerilloví bojovníci. V následném chaosu si každý mohl dělat, co chtěl. Produkce rostla a v roce 1999 odhadla Organizace OSN pro drogy a potírání kriminality (UNODC) rekordní úrodu 4,5 tisíce tun opia. S růstem produkce vznikla po celé zemi síť tajných laboratoří, kde se opium zpracovává na vysoce koncentrovaný heroin, který se pašuje a prodává lépe než opium. Hnutí Tálibán, které tehdy bylo u moci na 80 % afghánského území, ale v červnu 2000 vyhlásilo opium za "neislámskou látku" a začalo pěstování drog omezovat. V roce 2001 tedy výroba opia poklesla až na 185 tun. S koncem Tálibánu zmizely i zábrany k pěstování. Z vysílání rozhlasu, který je na vesnici jediným zdrojem informací, sice farmáři dobře vědí, že i nynější vláda prezidenta Hamída Karzáího postavila pěstování drog mimo zákon. Hned rok od konce protitálibánské války a obsazení země spojeneckými vojsky se ale výroba opia opět vyšplhala do rekordních výšek. V roce 2002 vyrobil Afghánistán podle odhadů OSN 3400 tun opia a letošní rok očekává Organizace OSN pro potraviny a zemědělství zcela bezkonkurenčně rekordní úrodu: více než 5 tisíc tun. Oproti konci zlatých devadesátých let je tu navíc jedna podstatná změna, která rolníky motivuje k další setbě máku. Před zákazem vyneseným Tálibánem se kilo opia prodávalo za 35 dolarů. Pokles produkce vyhnal cenu prudce vzhůru až na 400 dolarů za kilo a tato cena se drží i nyní, a dokonce roste - na více než 500 dolarů. Dva roky po příchodu Američanů se tedy opium pro Afghánce stává bezkonkurenčně nejvýnosnějším ekonomickým odvětvím, které s výnosem 2,5 miliardy dolarů ročně tvoří polovinu současného hrubého domácího produktu. Oficiálně jde sice o nelegální byznys, ale mnohem důležitější je, že opium živí skutečné vládce Darai Súfu - bývalé polní velitele. "Z opia vybírají od rolníků podíly a ty jsou vzhledem k příjmům samozřejmě vyšší než ze pšenice," říká afghánský zaměstnanec organizace Člověk v tísni Abdul Vahíd, který v oblasti dlouhodobě působí jako humanitární pracovník. Velitelé nejen že vybírají daň v hodnotě asi desetiny produkce, mák ale zřejmě také sami pěstují. Proto v čase sklizně načas utichají drobné místní konflikty. Příslušníci soukromých armád odkládají zbraně, chopí se nožů a od rána do večera nařezávají makovice a chytají šťávu. Jedním z velkopěstitelů je muž jménem Hajratullo z vesnice Čobaki. Tento ostřílený veterán, který s vojenským řemeslem začal jako šestnáctiletý ve válce proti Sovětům a účastnil se i bojů proti Tálibánu, dnes vlastní několik opiových lánů. Jeden hned v sousedství své základny, sestávající z hliněného domu pro mužstvo a zrezivělého protiletadlového kanonu jako symbolu velitelské moci. Podle svědectví místních obyvatel spolupracuje s hlavním drogovým bossem v údolí Nabim. Ten je rovněž velitelem a za svou kariéru, z níž část strávil pro změnu v řadách Tálibánu, už vyzkoušel řadu podnikatelských aktivit. Naposledy pracoval jako přepravce nafty od turkmenské hranice do Kábulu, nyní skupuje od pěstitelů opium a vozí ho do Mazáre Šarífu, kde vše prodává svým komplicům - majitelům laboratoří zpracovávajících opium na heroin. Pokud novinář hledá nějakou vládní autoritu, která by měla opiovému rozkvětu v Darai Súfu nějak čelit, narazí na Mojmulláha, postaršího muže seriózního vzhledu a diplomatického vystupování, který tu zastává funkci okresního hejtmana. Nadřízení Mojmulláhovi sice přidělili služební džíp, o vojáky už ale musel požádat nejvyššího místního velitele Sebratulláha, který mu - pod podmínkou, že se nebude míchat do jeho záležitostí - dal k dispozici dva své muže. Mojmulláh nás přesvědčuje, že nad místní produkcí opia není třeba se nijak znepokojovat a neměli bychom prý podléhat negativní propagandě, kterou svět proti Afghánistánu vede. "Devadesát procent opia, které tady vidíte, pěstují místní lidé k léčebným účelům - je dobré na bolesti břicha a na rýmu," tvrdí s vážnou tváří. "U nás je životní úroveň daleko horší než v nížině, lidé si nemohou uvařit ani obyčejnou polévku nebo rýži. Tak se nedivte, že si tím přilepšují," dodává, co slyšíme na každém kroku.
Atta zvaný učitel
Do centra Čarabulaku - dalšího okresu afghánského severu - je z metropole Kábulu deset hodin jízdy. Díky teplému klimatu a dostatku vody mají zdejší zemědělci ještě lepší podmínky než v Darai Súfu. Lze proto sklízet dvakrát do roka. I tady zažívá opiový mák po krátkém období zákazu od Tálibánu rozkvět. Děje se tak rovněž se souhlasem místních autorit, i když některá pole leží přímo u hlavní silnice, po které denně projíždějí vozidla různých agentur OSN. Její personál má ale "z bezpečnostních důvodů" přísný zákaz se k polím vůbec přiblížit. Pracovníci humanitárních organizací tuto ostražitost vysvětlují obavami z nepředvídaných reakcí pěstitelů a sami se do těchto záležitostí také raději nemíchají. Mák ale neroste všude, pouze v některých oblastech, zatímco jinde ho i přes výborné podmínky nenajdeme. Záleží na tom, kdo v příslušném okrese vládne. Zatímco někteří správci nebo velitelé se drží zákazu vydaného vládou z Kábulu, jiní jsou bez zábran. Haníf, povoláním školní inspektor, pěstuje opium na svém poli o rozloze půl hektaru a přilepšuje si tak k nepříliš vysokému a navíc nepravidelně vyplácenému platu. "Vidíte to? Ještě před rokem tu postávali osli, dnes už mají všichni motorky nebo auta. Mák vynáší," poznamenává Haníf během chůze po místním bazaru. Podle Hanífa je výhodnější zabalit opium do tašky a vyrazit autobusem přímo do města. Jediné riziko představují vojáci místního provládního velitele Rašída Dostúma na postu před městem, ti ho ale znají a nechávají na pokoji. A v Mazáre Šarífu už všichni vědí, kam jít a kde najít obchody, kde je možné opium výhodně prodat. Tato místa existují už léta, zná je každý a místní policie proti nim nezakročí. Na rozdíl od samotného pěstování mají totiž laboratoře pod palcem drogové mafie a na ty si policisté netroufají. Jedním z mocných bossů afghánského severu a také opiových byznysmenů je Muhamad "Ustod" Atta. Přezdívka "Ustod" znamená persky učitel a v praxi vyjadřuje značnou autoritu oslovené osoby. Bojoval proti Rusům, pak i celou dobu vlády mudžáhidů a Tálibánu. Dodnes má k dispozici soukromou armádu 6 tisíc mužů. V oblasti panuje jako jakýsi autonomní vládce, na místo guvernéra dosadil svého člověka a řídí policii. Podle obyvatel Mazáre Šarífu mají Attovi lidé pevně pod kontrolou i drogový byznys. "Attovi velitelé neprovozují jen heroinové laboratoře, ale v konvojích terénních toyot s vojenskými značkami organizují také dopravu kontrabandu k hranicím s Uzbekistánem a Tádžikistánem," šeptá jeden z oslovených velitelů. Dostat se k "učiteli" Attovi není těžké: jsme přijati hned druhý den poté, co si s jeho sekretářem domlouváme schůzku. Vítá nás sebevědomý čtyřicátník se zastřiženým vousem. Na přímou otázku popírá, že by on sám i lidé z jeho okruhu měli s drogami něco společného, že se ale v okolí pěstují ve velkém, připouští: "Loni, ještě když se u nás v regionu tolik nepěstovalo, jsem říkal na schůzkách s OSN a představiteli naší vlády - udělejte s tím něco! Tehdy se nic nestalo a dnes vidíte, jak to dopadlo." Atta se rozhovoří také o intenzivní práci své policie a o tom, že právě dnes zabavila 35 kilo heroinu a půl tuny hašiše, které budou demonstrativně spáleny. Tyto akce se konají pravidelně a spolu s drogami přilévají Attovi muži do ohně i zakázanou vodku. Attův veřejný postoj k narkobyznysu se ale mění podle potřeby: při vystoupení v místní televizi krátce po naší schůzce vyhlásil, že se nijak nepozastavuje nad tím, že se zemědělci dali na pěstování opiového máku - vzhledem k tomu, že svět na ně kašle, tak na to vlastně mají morální právo.
Přes řeku do Tádžikistánu
Až do pádu Sovětského svazu putovaly drogy ven z Afghánistánu téměř výhradně přes Pákistán a Írán. Teď se dostávají do Evropy a USA hlavně přes Střední Asii. Patrně nejdůležitější cesta přitom vede přes Tádžikistán. S Afghánistánem jej pojí 1400 kilometrů dlouhá hornatá hranice, která se prakticky nedá uhlídat. Jsme na afghánsko-tádžickém přechodu Šír Chán. Afghánští celníci tady úřadují v domě bez dveří a oken, poctivě - ale poněkud chaoticky - prohlížejí každému cestujícímu zavazadla. Čekání proto zabírá dlouhé hodiny. Když se konečně přeplavíme na druhou stranu řeky Pjandž, která po celé délce kopíruje hranici, Tádžici se naopak s ničím nemažou - zběžně nahlédnou do zavazadel a cestujícího propustí. "Proč bych vás měl kontrolovat, podívám se a vidím, že drogy nevezete," utrousí strážce hranice v uniformě pohraničníka Ruské federace, kteří tu působí na základě rusko-tádžické dohody. Na pohled tedy nic nepřipomíná ráj drogových pašeráků. S kontrabandy se totiž nechodí přes hraniční přechody, ale mimo ně - přímo přes řeku Pjandž. K ní se zásilky dopravují po vedlejších prašných cestách terénními auty nebo na velbloudech. Terén v okolí řeky pak skýtá spoustu možností k úkrytu a toho umí ozbrojené pašerácké skupiny, které tvoří vesměs zkušení válečníci z afghánského břehu řeky, využít. Tito "chodci" s batohem na zádech dostávají za jednu cestu přes hranici kolem 30 dolarů. To sice v porovnání s cenou nákladu sedmi až deseti kilogramů heroinu na osobu není nic, na druhou stranu jinde by si těžko vydělali více. Chodí až v desetičlenných skupinkách, aby případně dokázali vzdorovat pohraničníkům. Nejúpornějšími protivníky jsou pohraniční síly Ruské federace. Pokud se obě skupiny potkají, končí to zpravidla přestřelkou. Afghánští pašeráci dobře vědí, že v případě dopadení jim hrozí doživotní žalář. "Čas od času slyšíme v noci přestřelky, je to jako ve válce," říká učitel Kurbon z vesnice Kišty, která leží hned na břehu Pjandže. Aktivita afghánských pašeráků podle něj neustala ani poté, co pohraničníci rozmístili posádku v každé vesnici. "Jsou všehoschopní, odstřelí vás kvůli maličkosti," ošívá se Kurbon při otázkách na spolupráci pašeráků s místními obyvateli. Drogy často míří do hlavního města Dušanbe, pak dále do Kyrgyzstánu, Kazachstánu či Uzbekistánu a přes Turecko, Balkán či Rusko do Evropy. Podle generála Rustama Nazarova, který v Dušanbe vede Národní protidrogovou agenturu, převozu dominují tajné schránky v útrobách automobilů, které obsahují desítky kilogramů drog a nelze je odhalit jinak než rozřezáním vozidla autogenem. Statistiky ale mluví o tom, že boj proti drogovému byznysu je v Tádžikistánu rok od roku efektivnější. V roce 1997, kdy v Tádžikistánu končila občanská válka, se zabavené drogy počítaly na desítky kilogramů. Drogoví baroni měli na svůj byznys svatý klid a Tádžikistán produkoval vlastní hašiš i opium. Situace silně připomínala dnešní Afghánistán. Dnes už se tu opium nepěstuje, v sítích kontroly uvízly stovky pašeráků a velké množství drogy; například vloni téměř čtyři tuny heroinu, letos jen za první půlrok 3,5 tuny. "Koncem 90. let jsme vyčistili bezpečnostní složky od lidí, kteří se tam dostali během války. Neříkám, že se nám podařilo úplně vymýtit korupci, ale dnešní generace pracuje už poctivě a odpovědně," tvrdí Nazarov. Rozjely se projekty se zaměřením na humanitární pomoc a hlavně na represi vůči pašerákům a narkobaronům. Jednou z aktivit je i činnost protidrogové agentury v čele s generálem Nazarovem. Je financována z peněz OSN a stejnou institucí také kontrolována. Její personál vládne stejnými pravomocemi jako místní policisté, agentura dokonce provozuje vlastní vězení pro zadržené pašeráky. "Chtěli jsme vyvolat mezi bezpečnostními silami země rivalitu. Zkrátka dosáhnout toho, aby se policie, celníci a tajná služba předháněli, kolik zabaví drog a chytí pašeráků. A když se podívám na statistiky a vidím, že množství zabavených drog každým rokem stoupá, tak si říkám, že jsme měli úspěch," prohlašuje šéf tádžické pobočky UNODC Sergej Ratušnyj. Drogový byznys je v Tádžikistánu čím dál nebezpečnějším povoláním. Potvrzuje to i podnikatel Ilchom, který v Dušanbe provozuje síť barů a restaurací: "Vzpomínám si, že mně jeden z mých dlužníků hrdě ukazoval sklep plný heroinu a nabízel mi - klidně si to všechno vezmi. I když by to pro mě bývalo bylo výhodné, řekl jsem ne. A dobře jsem udělal, dnes je ten chlapík v kriminále."
Odškodné od státu
I v Afghánistánu se už ale proti opiu podnikají první kroky. Mluvčí kábulské pobočky UNODC Adam Bouloukos přijímá novináře jako na běžícím pásu - o drogový problém se zajímá kdekdo. "Nyní máme 70 lidí v terénu. Jsou vybaveni přístroji pro družicovou navigaci, zaměřují drogová pole, a tak už snad co nejdříve budeme schopni publikovat studii i s přesným odhadem letošní sklizně," říká Bouloukos. Situace podle něj není až tak zlá, v některých místech sice letos mák roste poprvé, v tradičních "opiových" provinciích na jihu ale zase naopak produkce klesla. Na boj s narkobyznysem vyčlenila OSN zatím 38 milionů dolarů. Ty by měly být vynaloženy převážně na vybavení policie, posílení soudců, vězeňství a také na humanitární a rozvojovou pomoc rolníkům. Protidrogová strategie afghánské vlády je desetiletým programem, který obsahuje jak finanční kompenzace pro rolníky, tak represe pro narkobarony a překupníky. Už vloni začala vláda ničit opiová pole, přičemž nařídila vyplatit za každý zničený hektar kompenzaci ve výši 620 dolarů. Rolníkům se to zdálo málo a demonstrovali před úřady provinčních guvernérů. V nepokojích přišlo několik lidí o život - a vláda nakonec tuto částku zvýšila na 875 dolarů za hektar. Při slušné úrodě ale výtěžek z hektaru dosahuje desetkrát až patnáctkrát vyšší ceny. Tato věc je ale předmětem diskuse - někteří lidé z aparátu prezidenta Karzáího s tím nesouhlasí a věc by řešili jinak. "Mám svůj vlastní plán," říká policejní generál Sibghatulláh, podle vizitky "Náčelník odboru vyšetřování ministerstva vnitra". Jeho vize by se měla uskutečnit ve třech fázích: nejdříve vysvětlování, proč je opium škodlivé. Pak pomoc rolníkům ve formě zemědělských strojů a osiva. Nakonec prý represe. Speciální výcvik protidrogové policie už podle Sibghatulláha probíhá, na vybavení a tréninkové programy přispěly 60 miliony dolarů Spojené státy. To samo ale situaci neřeší - nejkomplikovanější na celém plánu bude podle Sibghatulláha pacifikovat místní vládce všech stupňů, kteří se na narkobyznysu podílejí. "Tady se neobejdeme bez naší nové národní armády, ta musí být rozmístěna v provinciích a podílet se na boji proti pěstování opia," konstatuje generál. Tento krok je ale zatím záležitostí budoucnosti - afghánská armáda má nyní kolem 5000 mužů z plánovaných 70 000, plného stavu by měla dosáhnout za 6 let. "Hlavně už ale nevyplácejme ty kompenzace, protože jak vidíte, jejich účinek je kontraproduktivní," dodává generál. "Ti, co předtím mák nepěstovali, nyní oseli také, protože cítí, že nemají co ztratit - přinejhorším jim stát vyplatí odškodné."
Autor působí v internetovém zpravodaji Infoservis společnosti Člověk v tísni.
________________________________________________________________________
Dopisy
Respekt | 27.10.2003 | rubrika: Polemika | strana: 20
Nechte konopí růst
Potěšil mě text Jana Čápa nazvaný Cannabis? Zeptejte se v lékárně (Respekt č. 37/2003). Je totiž nepochybné, že legalizace marihuany uleví mnoha nemocným. Konopí (cannabis sativa) navíc může pomoci nejen v lékařství. Ve stavebnictví je pod názvem isochanvre (podle francouzské firmy, která jej vyzkoušela jako první) využíváno jako vynikající a levný stavební materiál se skvělými izolačními vlastnostmi. Navíc svými kořeny dokáže vytahovat z půdy těžké kovy a během několika sezon vyčistit leckterou kontaminovanou půdu. Použít se navíc dá i při výrobě papíru a lepenky. O užitečnosti konopí nepochyboval ani americký prezident Thomas Jefferson. Po dva tisíce let dokázali lidé tuto rostlinu od Boha rozumně a hojně využívat. Až od roku 1937 je zakazována. Je přitom paradoxní, že USA, země, která se k marihuaně staví tak odmítavě, má sepsanou svou ústavu právě na konopném papíře.
František Parožek, Kamenné Žehrovic
________________________________________________________________________
Policie šlape dealerům a výrobcům drog na paty
Ústecký kraj | 24.10.2003 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 5 | autor: JOSEF SUK
Děčínsko - Kriminalisté na Děčínsku úspěšně bodují v protidrogovém tažení. Zatímco loni odhalili za celý rok dvanáct deliktů, letos to bylo jen do poloviny října už šestačtyřicet případů nedovoleného šíření a výroby drog a dalších omamných látek. Kauzy jsou v různém stadiu stíhání.
"Některými se stále ještě zabývá služba kriminální policie a vyšetřování, v dalších padly obžaloby a několik případů se už dostalo k soudnímu projednávání," vysvětlil děčínský kriminalista Martin Hlava.
Okresní soud letos přikázal už šest domovních prohlídek.
"V konečném výsledku to znamenalo stejný počet objevených výroben pervitinu," dodal policista. Pět domácích laboratoří odhalili na území Děčína, například v městských částech Podmokly a Želenice, zbývající na Šluknovsku. Tím se zároveň podařilo prokázat nedovolenou výrobu drog hned několika osobám. Někteří pachatelé jsou stíháni jak kvůli výrobě, tak i prodeji a šíření drog. "Nejde ale samozřejmě pouze o to, že se nám podaří odhalit místo zdroje, odkud droga prostřednictvím dealerů putuje na trh. Potírání drogové závislosti představuje většinou dlouhodobější sledování, vyhodnocování poznatků a dalších činností," vysvětlil Martin Hlava. Kriminalistům se tak podařilo dopadnout i dvojici prodejců z Ústí nad Labem, kteří přijížděli nabízet do Děčína a dalších míst zejména pervitin. Právě metanamfetamin, jak se pervitin odborně nazývá, upřednostňují pravidelní konzumenti drog. Zejména mezi mládeží je nejrozšířenější marihuana. "Běžně se pěstuje po několika rostlinkách a v takových případech ani nemáme šanci všechna místa pěstování zmapovat," poznamenal kriminalista. Dodal, že pervitin je na pomyslném žebříčku až na druhém místě. Heroin zaujímá třetí příčku spotřeby, i když se už neobjevuje tak často, jako v minulých letech. Následuje extáze, kterou konzumují mladí hlavně na diskotékách a při podobných příležitostech. V menší míře se podařilo zadržet i LSD.
Protidrogové tažení
loni kriminalisté za celý rok odhalili 12 deliktů
letos jen do poloviny října už 46 případů nedovoleného šíření a výroby drog a dalších omamných látek odhaleno bylo 6 výroben pervitinu.
________________________________________________________________________
V narkomafii také jdeme do Evropy!
Večerník Praha | 25.10.2003 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: MARKÉTA ZÁVODSKÁ
Čeští drogoví bossové dodávali kokain, hašiš a marihuanu
Česká podnikavost zase jednou prorazila do věta. Tentokrát se ale nemáme čím chlubit: Gang pěti Čechů, který stane před městským soudem, organizoval obchody s drogami mezi vyspělými evropskými státy. Hrozí za to patnáctileté vězení.
Praha - Desítky kilogramů kokainu, půl metráku hašiše a dvojnásobné množství marihuany! Takové množství drog napočítal předseda trestního senátu pražského městského soudu Petr Novák. V právě podané obžalobě pětice českých drogových bossů se mohl přesvědčit o faktu, že opravdu už v ničem nezaostáváme za ostatními Evropany. " Zatím studuji spisový materiál, poté nařídím v této věci hlavní líčení," uvedl Novák.
Spis o několika svazcích, který čítá k osmi tisícovkám stran, detailně dokumentuje aktivitu pětice Čechů, jež se úspěšně "zabydlela" na evropském trhu s drogami. O tom, že obvinění nejsou žádní žabaři, svědčí objem omamných látek, se kterým podle státního zastupitelství obchodovali.
Podle kriminalistů jde o případ nebývalý jednak co do množství prodaných drog, jednak co do neobvyklé organizace prodeje omamných látek na dálku.
" Je pozoruhodné, že Češi byli schopni zorganizovat od nás obchod s takovým množstvím drog pro Německo, když zdroj omamných látek nebyl u nás," vyjádřil se k věci příslušník Národní protidrogové centrály, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován.
Pět obžalovaných mužů se údajně napojilo na drogové bosse v Holandsku, Německu a Švýcarsku. Ve většině případů organizovali distribuci omamných látek přímo z Prahy. Kokain, hašiš a marihuana putovaly pomocí specializovaných kurýrů z Holandska nebo Švýcarska na německý černý trh.
" Šlo o vysoce organizovanou skupinu. Jednotliví lidé měli přesně rozdělené úkoly, jako je průběh jednotlivých transakcí, jejich financování a další distribuce," uvádí státní zástupce v obžalobě. " Obviněný David Š. se nejprve telefonem spojil s německým komplicem. Ten zajistil, aby byla připravena odpovídající finanční hotovost, kterou předal kurýrovi, jenž s ní odjel do Holandska. Tam na smluveném místě proběhl obchod," popisuje policie typický příklad drogového obchodu na evropské úrovni, jehož organizátoři jsou právě obžalovaní. Ve městě poblíž Amsterdamu například kurýr dostal balíček s téměř kilogramem kokainu a vycestoval s pečlivě ukrytou tvrdou drogou v útrobách auta zpět do Německa.
Pro marihuanu zase český gang posílal své rychlé spojky do Švýcarska. Cílem jedné takové cesty kurýra se stalo místo v horách, které dalo jméno legendárnímu sýru. " Obchod byl uzavřen v selském dvoře poblíž Emmenthalu, kde obžalovaní naložili do vozidla téměř deset kilogramů marihuany," vysvětluje státní zástupce. Takto si skupina počínala podle stejného scénáře mnohokrát až do svého zadržení v roce 2002.
Obžalovaní měli nepochybně velmi dobré informace o stavu německé drogové scény. U nás se na černém trhu pohybují ceny gramu kokainu okolo dvou a půl tisíce korun, gram hašiše přijde na dvě stě padesát, stejně musí zaplatit i konzument marihuany. Podle neoficiálních výpočtů si skupina vydělala na obchodech několik desítek milionů korun. Za to většině z nich hrozí až patnáctileté vězení.
________________________________________________________________________
Barometr Redhotu
Redhot | 16.10.2003 | rubrika: Muži - dobyvatelé, ...a také čeho jsme si všimli | strana: 20
Nizozemsko
Ale nééé. Fotbal v tom tentokrát není. My jen, že Holanďané začali jako lék prodávat - marihuanu. I když je to zatím pěkně mastné, je to především legální. Češi vyčkávají, co na to OSN.
________________________________________________________________________
Studenti si užívají svobody
Moravskoslezský deník | 24.10.2003 | rubrika: Bruntálsko, Krnovsko, Opavsko | strana: 12 | autor: (tau)
zaujalo nás
Krnov * Studenti navštěvující střední školy v Krnově a bydlící na internátech, rádi zneužívají absence ochranného dohledu rodičů. Svědčí o tom následující dva případy, které se udály ve středu před jednou z krnovských diskoték. Procházející hlídka městské policie zde nejprve zpozorovala skupinku mladistvých, z nichž jeden se snažil zapálit skleněnou dýmku. Když uviděl policisty, dal se šestnáctiletý mladík na útěk, ale po chvíli byl dopaden. Při prokazování totožnosti se snažil odhodit bílou krabičku od kinofilmu, kde měl uloženu marihuanu, a byl proto převezen na Policii České republiky, která celý případ převzala do šetření. "Jen o pár minut později hlídka spatřila dalšího mladíka, který se tentokrát vydatně posiloval vínem a jevil známky opilosti," doplňuje podrobnosti o dalším případu velitel městské policie Pavel Moravec. Protože mladý muž nebyl schopen prokázat svou totožnost, byl převezen na policii, kde bylo zjištěno, že rovněž využívá pohostinnosti jednoho z krnovských internátů. Byla mu proto udělena bloková pokuta a byl předán svému vychovateli.
________________________________________________________________________
Školáci a sex? Dnes už nic výjimečného
Mladá fronta DNES | 25.10.2003 | rubrika: Z domova | strana: 3 | autor: JANA BLAŽKOVÁ, PETRA JURČOVÁ
Téma DNES: Kdy začínají mladí lidé s pohlavním životem
Děti jsou vyspělejší, ale mají i víc informací. Před nákazou a těhotenstvím se většinou umějí chránit
Na případu dvou deváťaček a jejich kamarádky z Olomoucka je zvláštní jen to, že se nakazily pohlavní chorobou. Fakt, že už sexuálně žily, tak ojedinělý není.
Praha - Aktivnější jsou v tomto "oboru" chlapci. První sexuální styk se vším všudy si jich dřív než v patnácti odbude dvanáct ze sta. Dívky - soudě ze statistik - k sexu přistupují přece jen obezřetněji: pannami v tomto věku není sedm procent z nich. Že by učitelé základní školy museli řešit nákazu pohlavní chorobou, jako je tomu nyní v Hlubočkách na Olomoucku, však odborníci nepamatují. "Nic takového jsme u nás neměli," říká vedoucí oddělení mravnosti a mládeže pražské policie Lubomír Fiala. Policisté spíš řeší případy nezletilých těhotných dívek, které někdo zneužil. "Zrovna tu mám na stole jeden takový případ. Jde o třináctiletou dívku, která má před porodem. Jejího devatenáctiletého partnera se chystáme obžalovat za pohlavní zneužívání," podotýká Fiala.
Děti se umějí chránit
Rodiče a učitelé o zkušenostech svých ratolestí mnohdy nic netuší. Výraz nevinného batolete umí sehrát každé dítě, jeho blízcí mu mnohdy chtějí věřit. To aby nemuseli řešit problémy. První sexuální hrátky se už dnes většinou obejdou bez následků. Díky tomu, že děti o sexu vědí dost, umějí se také chránit - před nežádoucím otěhotněním, ale i nemocemi. Při první souloži většinou používají kondom. "Proto mě šokuje, že se ty dívky nakazily pohlavní chorobou. Každé dítě dnes už ví, že se má používat prezervativ. V tomto případě musela být zanedbaná sexuální výchova ve škole i doma," míní sexuolog Ondřej Trojan.
Škola nezvládne všechno
Pedagogové ze školy v Hlubočkách jakékoli pochybení odmítají. Sexuální výchově se věnují, nyní v nich s dětmi otevřeně diskutují i o nákaze jejich spolužaček. "O nemoci jsme se bavili s paní ředitelkou v přírodopisu. Jedna z nakažených dívek byla moje nejlepší kamarádka," svěřila se hlubočská osmačka Anna Fialová. Kolegů v Hlubočkách se zastává i ředitel základní školy v pražské Kuncově ulici Pavel Petrnoušek, který své žáky učí právě sexuální výchově. "Nedá se to svalovat jen na učitele. Byl jsem v podobné situaci. To když jsem se dozvěděl, že se moje bývalá žákyně předávkovala kokainem. Vyčítal jsem si, že jsem děti v hodinách před drogami dost nevaroval. A přitom tomu asi nešlo zabránit," vzpomíná Petrnoušek. O svých svěřencích a jejich sexuálním životě si nedělá iluze. "Snažím se je proto hlavně přesvědčit, aby dávali přednost nekoitálním aktivitám. I orální sex je pro ně bezpečnější než soulož," dodal.
Průměrný věk při prvním pohlavním styku
Česko 17,4
Německo 16,9
Francie 16,8
Velká Británie 17,1
USA 16,4
Foto - JACÍ JSOU? Mladí lidé se dnes nerozpakují projevit své city na veřejnosti. A v soukromí jdou někdy ještě dále. Věk, kdy mají první pohlavní styk, se mírně snížil. Mezi patnáctiletými mělo pohlavní styk dvanáct chlapců a sedm dívek ze sta.
ILUSTRAČNÍ FOTO:MAFA - MICHAL KLÍMA
________________________________________________________________________
TVÁŘE DNE
Blesk | 25.10.2003 | rubrika: Poslední strana | strana: 16
Cameron Diaz, hollywoodská hvězda
Za 60 Kč si koupila los a vyhrála 150 tisíc. Přitom jen za roli v Charlieho andílcích: Na plný pecky vydělala 600 miliónů Kč.
Blesk: Krásná, bohatá a ještě má kliku
Kimberley Mathers, exmanželka Eminema
Už dvakrát se bez omluvy nedostavila k soudu kvůli nedovolenému držení drog. Matka Eminemovy dcery Hailie byla zatčena v autě s 25 g kokainu.
Blesk: Zpupná až na půdu
________________________________________________________________________
Stále více a levněji
Respekt | 27.10.2003 | rubrika: Téma | strana: 15
Západní státy se snaží proti drogám bojovat, přes enormní vynaložené peníze, represivní zákony či omezování svobody vlastních občanů však bez dlouhodobého úspěchu. Dostupnost heroinu a kokainu roste, stále se zvyšuje nabídka a klesá cena. Případné výpadky v dodávkách například z Afghánistánu nemají na trh prakticky vliv, protože mafie je vždy nahradí heroinem z jiných zemí, hlavně z Barmy. "Nikdy v minulosti nebylo v USA snazší sehnat drogy a za tak nízké ceny," shrnul nedávno výsledky americké drogové války britský týdeník The Economist. Kromě domácí represe se západní země pokouší bránit produkci drog i v místě pěstování. To je ovšem podmíněno spoluprací s tamními úřady. Ta zatím nefungovala u výrobců heroinu (Afghánistán, Barma), v případě koky do jisté míry ano. Od devadesátých let se především USA snaží v Peru, Bolívii a Kolumbii likvidovat laboratoře, zpřetrhat transportní cesty nebo ničit koku postřikem plantáží. Vedle toho existují programy na financování postižených farmářů. V Bolívii a Peru došlo uplatněním těchto tří postupů k trojnásobnému snížení rozlohy kokových polí. "Výpadek" ale dohnala Kolumbie, v níž se popsaná taktika míjí účinkem hlavně kvůli mnohaleté občanské válce mezi guerillami a armádou. V roce 1999 odstartovali Američané tzv. Plan Colombia, v jehož rámci především dostaly vládní jednotky vybavení a finance pro ničení kokových plantáží. První rok plánu investovali Američané do helikoptér, výzbroje a rozvojových projektů 1,3 miliardy dolarů. Celosvětová produkce koky se přesto víceméně nemění. Evropská unie by raději než vojenskou pomoc zvolila přesvědčování domorodců, aby pěstovali banány a další potraviny. Nápady bruselských stratégů však doprovází jen skromná finanční podpora. Kritici projektu Plan Colombia mu vyčítají zejména to, že je zaměřen výhradně na řešení amerického drogového problému a neřeší problémy Kolumbie, tedy hlavně chudobu farmářů.
________________________________________________________________________
Mimo dokladů vytáhl z kapsy také pervitin
Deník Mostecka | 24.10.2003 | strana: 18 | autor: pro
Most - Čtyřicetiletého muže s balíčkem pervitinu zadrželi nedávno městští policisté v ulici J. Kubelíka u bloku 505 v Mostě. Strážníkům se muž zdál podezřelý, a proto ho v okamžiku, kdy vcházel do herny Sputnik, vyzvali k předložení dokladů. Při kontrole totožnosti muž ze své bundy mimo občanky vyndal i injekční stříkačku a balíček. Na dotaz strážníků, co se uvnitř nachází, uvedl, že pervitin. "Protože množství drogy bylo větší, předali jsme věc i se zajištěnými důkazy k dalšímu šetření Policii ČR," sdělil Luboš Trojna, tiskový mluvčí městské policie. pro )
________________________________________________________________________
Mezi narkomany jsou těhotné dívky
Hradecké noviny | 24.10.2003 | rubrika: Královéhradecký kraj/Pardubický kraj | strana: 6 | autor: TOMÁŠ DVOŘÁK
Pardubice - Místní Kontaktní centrum, které se zabývá zmírňováním rizik působených drogou, registruje i těhotné narkomanky. "Tyto ženy a dívky využívají našich služeb, ale rozhodně nejde o žádné vysoké číslo. Jejich počet nijak dramaticky neroste, na rozdíl od pražské drogové scény," říká vedoucí pardubického Kontaktního centra (KC) Michal Zahradník.
"V Pardubicích je drogová scéna jiná než v našem hlavním městě. V Praze těhotných uživatelek drog přibývá proto, že velká část klientek přešla z heroinu na jeho legální či nelegální náhražku. Kvůli tomu došlo ke zlepšení jejich sexuálního života, s čímž souvisí i větší možnost otěhotnění. Nic takového v Pardubicích nehrozí, jelikož zde dominuje pervitin. V tomto případě žádná náhražka nepřipadá v úvahu," míní Zahradník. Rozdíl vidí i jinde.
"Pražská drogová scéna je o několik let starší než pardubická. Nejvíce našich klientů je ve věku mezi 20 a 25 lety," prohlašuje šéf pardubického KC. Životní styl pravidelných uživatelů pervitinu do značné míry ztěžuje možnost otěhotnění. "Část drogově závislých žen a dívek spontánně potratí, což je průvodní znak užívání pervitinu ve velmi raném stadiu těhotenství. Dalším rizikem je, že se dítě může narodit s podstatně nižší váhou a je u něj daleko větší pravděpodobnost poškození centrální nervové soustavy," tvrdí Zahradník. Ženy, které užívají drogy a chystají se na porod, by neměly před gynekologem či porodníkem tuto skutečnost tajit. "Hned po porodu může mít novorozeně křečové stavy, takže je dobré, když jsou na to lékaři včas připraveni," upozorňuje vedoucí pardubického KC, které drogově závislým ženám a dívkám poskytuje i asistované těhotenské testy. "Mnohdy jsme prvním zařízením, kde si mohou ověřit, že jsou skutečně těhotné."
________________________________________________________________________
Na diskotéce se opilo sedm dětí
Mladá fronta DNES | 27.10.2003 | rubrika: Jižní Morava | strana: 1 | autor: JAROSLAV ČUŘÍK
Brno-Kohoutovice - Záchranka musela v pátek po jedenadvacáté hodině odvézt dvanáctiletého chlapce z dětské diskotéky v Centru volného času v Brně-Kohoutovicích.
Opil se tak, že skončil na jednotce intenzivní péče. Stalo se to na diskotéce, která měla dětem ukázat, že bavit se lze i bez drog a alkoholu.
"Policisté zjistili, že tam bylo dalších šest opilých - kluci i holky, ani jednomu ještě nebylo osmnáct. V krvi měli 0,3 až 0,8 promile alkoholu," řekl brněnský policejní mluvčí Pavel Šváb. Policisté nyní zjišťují, jak se děti k alkoholu dostaly. Podle Švába je pravděpodobné, že si láhev na diskotéku donesly samy, když si ji předtím koupily v obchodě.
Vyjádření organizátorů diskotéky se nepodařilo získat, o víkendu nebyl nikdo k zastižení.
Mluvčí brněnských strážníků Vít Cvrček uvedl, že s opilými dětmi se strážníci setkávají hlavně na konci školního roku, kdy děti takto oslavují. Většinou však jde o šestnáctileté a starší teenagery.
"Nic takového, co se stalo v Kohoutovicích, ale nepamatuji - nikdy to nebylo tolik a tak mladých dětí," uvedl Cvrček. Podle něho hlavně stánkoví prodejci v mnoha případech nerespektují zákaz prodeje alkoholu osobám mladším osmnácti let a děti toho někdy využívají.
Podle Jana Šimůnka z Ústavu preventivního lékařství brněnské Masarykovy univerzity nemusí být pro děti jednorázová zkušenost s alkoholem nebezpečná. "Problém je jiný - existují jedinci riskujícího typu, s vrozenými sklony k riskantnímu jednání. A právě ti se častěji vrhají i do experimentů s alkoholem," upozornil už dříve.
Dodal, že podle několika studií posluchačů pedagogické fakulty už ve čtvrté třídě dvě třetiny dětí konzumovaly alkohol a deset až patnáct procent už někdy bylo opilých. |
|
|
|
