| breeder |
Má být držení marihuany pro vlastní potřebu dekriminalizováno?
Literární noviny | 13.10.2003 | rubrika: Spor | strana: 16
Jasným "ano" odpovídá na tuto otázku návrh zákona, který v květnu letošního roku předložil vládě její místopředseda Petr Mareš. Návrh na dekriminalizaci marihuany vyvolal na jedné straně úlevu, na druhé vlnu rozhořčení. Že se marihuana stala drogou zejména mladých lidí, je nepopiratelné. Mají být tedy studenti, kteří si občas dají "jointa", házeni do jednoho pytle s těžce závislými na heroinu? Je marihuana odrazovým můstkem do temného světa tvrdých drog? Tato témata rozebírají v dnešním Sporu Mgr. Eva Šimsová, ředitelka občanského sdružení Rodiče proti drogám, a Patrik Nacher, tiskový tajemník Petra Mareše. K jejich polemice se tentokrát vyjádřil odborník na drogovou problematiku PhDr. Ivan Douda, spoluzakladatel a vedoucí psycholog střediska Drop in Praha.
Marihuana - cesta do pekel
Bojíme se o své děti, o jejich zdraví a životy, prohlašuje už sedm let občanské sdružení Rodiče proti drogám a upozorňuje náš stát na neúčinnost protidrogové politiky, která stojí daňové poplatníky stamiliony korun. Jsme přesvědčeni, že ani současná státní protidrogová strategie a návrhy místopředsedy vlády Petra Mareše na dekriminalizaci drog - zejména marihuany - nemohou přinést pozitivní efekt. Komu prospěje, když bude marihuana volně k dostání? Našim dětem, nebo dealerům? Proč pan Mareš opisuje postupy některých evropských zemí, když je známo, že drogový nárůst nedokázaly ani zmírnit? Pan místopředseda o sobě říká, že jeho odborností je amerikanismus. Proč se tedy nepoučí z postupů USA? Americký protidrogový program totiž vedl k tomu, že v roce 2002 byla ve Spojených státech zaznamenána nejnižší drogová kriminalita za posledních třicet let! Američané totiž pochopili, že marihuana je drogou, která otevírá dveře dalším návykovým látkám, mimo jiné pervitinu, heroinu či kokainu. Proto také americké úřady trestají distribuci a držení marihuany stejně přísně jako držení ostatních drog. Zná vůbec pan Mareš efektivní postupy úřadů USA a jejich vládní statistiky? Distribuce nelegálních drog a zejména marihuany má i další aspekty. Vláda stále hovoří o nutnosti vymýtit "šedou" ekonomiku. Přitom jen utahuje šrouby těm malým - živnostníkům. Podíval se vůbec někdo na to, že kuřáci marihuany neplatí žádné spotřební ani jiné daně? Stíhá je snad někdo za kupování zjevně pašovaného a nezdaněného zboží? Poukázala bych na další problém legalizace marihuany: jsou totiž i jiné drogy, jejichž šíření je zakázáno, ale jsou používány v medicíně. Typickým příkladem je morfium, které lze dostat v lékárně, ale podléhá zcela zvláštnímu předepisování a vydávání. Když je marihuana léčivá (což dosud nikdo a nikde neprokázal), ať je tedy nejdříve schválena podle standardních postupů jako lék, a pak teprv je distribuována stejným způsobem jako ostatní nebezpečné látky. Je pan Mareš opravdu přesvědčen, že bojuje svými návrhy v zájmu nemocných, anebo jen za požitkářství některých z nás? Je si jist, že v nemocenské pokladně najde obrovské finanční částky na léčbu rakoviny plic, psychických depresí, snížení imunity, neplodnosti a dalších závažných nemocí, které postihují kuřáky marihuany? Nakonec ještě sociální aspekt protidrogové politiky této socialistické vlády: občan, který je bez svého zavinění postižen cukrovkou, si veškeré pomůcky včetně dietních potravin kupuje sám. Ti, kteří se vlastní vinou ocitnou v závislosti na heroinu, dostávají od vlády injekční stříkačky zdarma! Žijeme, pane Mareši, v demokratickém, sociálně spravedlivém státě?
EVA ŠIMSOVÁ
Nemanipulujme s fakty
Jsem velmi rád, že pan Mareš svým návrhem na změnu parametrů trestnosti držení drog pro vlastní potřebu odstartoval širokou debatu. Je samozřejmé, že v takové debatě se střetávají názory velmi odlišné. Základem ale musí být znalost samotného návrhu. A to paní Šimsové, zdá se, chybí. Jinak by nemohla hned v prvním odstavci napsat, že pan Mareš navrhuje dekriminalizaci takzvaných měkkých drog, a zároveň hned v další větě tvrdit, že bude marihuana volně k dostání. Dekriminalizace se nerovná legalizace. Nikdo nikdy nenavrhoval, aby se měkké drogy mohly prodávat v supermarketech či specializovaných obchodech. Takových nepřesností je v textu paní Šimsové více. Já se proto hodlám držet samotného návrhu. Petr Mareš se pokusil svým návrhem změnit filosofii pohledu na drogovou problematiku v základních třech směrech: 1) rozlišit drogy podle nebezpečnosti, následků a zdravotních rizik do tří základních skupin, 2) nekriminalizovat uživatele měkkých drog a jejich pěstitele pro vlastní potřebu, 3) zpřísnit postihy pro dealery drog. Podle očekávání se v médiích přetřásá pouze ona "nekriminalizace" uživatelů; tento návrh má svůj půvab pochopitelně jen v kontextu celku. Rozdělení drog do tří skupin od nejméně rizikových až po ty nejrizikovější (1. konopné drogy, 2. extáze a halucinogeny, 3. všechny ostatní drogy včetně heroinu a pervitinu) má svou logiku. Je třeba vytvořit jasnou bariéru mezi tzv. měkkými a tvrdými drogami. Sankcionujeme-li dnes užívání nebo přechovávání určitého množství marihuany jako trestný čin, pak bychom museli stejným způsobem přistupovat i k přechovávání tabáku či alkoholu. Zdravotní následky či sociální důsledky užívání marihuany, alkoholu či nikotinu v zásadě nejsou odlišné. To vychází ze statistik, které uznávají i kritici měkčího postupu vůči uživatelům "trávy". Naopak u drog nejrizikovějších je třeba postupovat razantněji. Zpřísnění trestů pro dealery drog bylo také nedílnou součástí tohoto návrhu. Kdyby pěstování pro vlastní potřebu nebylo kriminalizováno, jednoznačnně by se snížila četnost a v podstatě i potřeba kontaktu uživatelů marihuany s dealery. Dealerům by se tak zmenšily zisky a uživatelům pravděpodobnost seznámení s drogou - třeba i tvrdší. Označení marihuany jako "vstupní drogy" je jen další manipulací s fakty. Z logiky věci ale vyplývá a je vysoce pravděpodobné, že se uživatelé tvrdých drog ve své kariéře setkali s nejrozšířenějšími drogami: tabákem, alkoholem a marihuanou. Příčinná souvislost zde neexistuje. Nikdo na světě nemá k dispozici zaručený návod na úspěšný boj proti drogám a každý, kdo se pokouší vnést do protidrogové politiky nový prvek, ať již liberální nebo represivní, musí počítat s tím, že bude vystaven ostré kritice. To je také role politiků. Jsem rád, že Petr Mareš, který má protidrogovou politiku na starosti, tuto roli plní.
PATRIK NACHER
Společnost je ohrožena
Jako stát jsme se zavázali postihovat držitele nelegálních drog. Buď vypovíme mezinárodní smlouvy a celému světu řekneme, že u nás budou drogy legální, anebo musíme držitele, ať už jsou to výrobci, distributoři, dealeři či konzumenti, postihovat. Stejné je to například se zbraněmi. Jestliže někdo drží například granát, je jedno, zda ho drží pro sebe, anebo jej chce prodat. Společnost je ohrožena a je třeba držitele postihnout. Rozlišit nelegální drogy podle nebezpečnosti může pouze soud, v tom konkrétním případě. Soudy to také tak dělají, a proto není potřeba podrobnější úpravy. Kdybychom se vydali tou cestou, kterou autor navrhuje, tak bychom za chvíli měli jeden zákon o knoflíku a druhý o knoflíkové dírce. Dosavadní vládní politika postupné liberalizace nelegálních drog selhala. Měli bychom mít odvahu přiznat to, co říkají už léta statistiky. Česká republika se v Evropě dere do popředí nárůstem sociálně patologických jevů. Mimo jiné i nárůstem mladistvých konzumentů marihuany (druhé místo za Velkou Británií), v korupci, ve zločinnosti, dopravních nehodách, rasismu či xenofobii. Voláme: žádné další experimenty na našich dětech! Je třeba převzít systém ze zemí, které mají prokazatelné výsledky v protidrogové politice, jako jsou například Spojené státy. A to by měl pan Mareš jako amerikanista znát. Posledních deset let ukázalo, že pozitivní výsledky jsou v těch českých a moravských regionech, kde rodiče zakládají sdružení na obranu svých dětí a organizují skutečnou protidrogovou prevenci. Je nejvyšší čas zastavit drogovou epidemii.
EVA ŠIMSOVÁ
Represe není řešením
Začnu tím, že opět zopakuji, že v návrhu Petra Mareše se ani slůvkem nehovoří o legalizaci, nýbrž o dekriminalizaci držitelů tzv. měkkých drog pro vlastní potřebu. V tom je podstatný rozdíl. Nekriminalizovat mladé lidi za to, že si ubalili "jointa", je něco zcela jiného než umožnit prodej marihuany v síti obchodů. Zajisté se shodneme na tom, že je třeba veřejně permanentně apelovat na rizika vyplývající z užívání jakýchkoliv drog - nelegálních i legálních. Domnívám se ale, že je špatná cesta pronásledovat mladé lidi za kouření trávy. Tvrdit studentům, že ve chvíli, kdy si zakouří marihuanu, ocitají se na skluzavce, která nevyhnutelně vede do pekla, je nebezpečné. Vlastně tím říkáme, že není rozdíl mezi nimi a uživateli kupříkladu heroinu, potažmo dealery. A to zajisté není tou správnou motivací. Dnes má zhruba polovina středoškoláků s marihuanou zkušenost. Prohibiční přístup ještě nikdy v historii neslavil úspěch, přesně naopak. Počet uživatelů se nesníží, jen nebudou tak na očích (což by některým lidem vyhovovalo), a především se zvýší vliv černého trhu. Zákazy tohoto typu vedou k opačným efektům a výdělkům pro vyvolenou sortu dealerů a distributorů. Mimochodem s užíváním marihuany je ve srovnání s ostatními drogami (včetně alkoholu) spojen daleko nižší výskyt asociálního chování. Násilná trestná činnost je dokonce méně pravděpodobná, protože marihuana agresivitu tlumí. Uživatel marihuany je společnosti, rodině a sám sobě méně nebezpečný než například opilec. Paní Šimsová v prvním odstavci píše o jakémsi vypovězení mezinárodních smluv. Nic nemusíme vypovídat ani rušit. Žádné mezinárodní smlouvy či dohody totiž jednotně neupravují boj proti drogám v tom smyslu, jak o tom píše moje oponentka. Každá země má vlastní přístup k drogové problematice, některé spíše liberální, jiné více represivní. Nelze jednoznačně tvrdit, že liberálnější přístup vede k horším výsledkům, a že tudíž efektivnější je rázná represe. Spíše naopak. Represe proti uživatelům konopí odčerpává příslušným složkám neúměrné množství času a prostředků, které by jinak mohly věnovat potírání tvrdých drog a jejich prodeje. Mimoto, po zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu byl zaznamenán ústup od samopěstitelství konopí. Důsledkem je komercionalizace trhu s konopím, které je pak dealery nabízeno spolu s tvrdými drogami. Návrh Petra Mareše má mimo jiné dosáhnout právě oddělení trhu s marihuanou od ostatních drog a tím i zamezení kontaktu uživatelů s dealery. V dalším odstavci si sama paní Šimsová odporuje. Tvrdí totiž, že dosavadní vládní protidrogová politika je liberální a selhala, a zároveň kritizuje Marešův nový přístup jako příliš liberální. Ano, souhlasím, že dosavadní protidrogová politika se v některých ohledech ukázala jako málo efektivní a legislativa v této oblasti jako nepřesná. Právě proto přichází návrh Petra Mareše, který má tyto věci upřesnit, rozlišit drogy podle nebezpečnosti a trestat ty, kteří si to zaslouží, a nikoliv ty, které je snazší chytit.
PATRIK NACHER
Zamést si před vlastním prahem
Jen velmi nerad reaguji na paní Šimsovou, která neustále a velmi agresivně omílá jakousi směsici polopravd, navzájem si odporujících výkřiků a manipulativních lží. S člověkem, který naslouchá jen sám sobě, nemá smysl polemizovat. Spíše bych jako psycholog mohl diagnostikovat její velmi nestandardní osobnost... Protože ale dostává bohužel opakovaně mediální prostor, cítím jako profesionál, který pracuje v "drogologii" téměř třicet let, povinnost reagovat. Dovolil bych si hned několik upřesnění: Drogová politika USA je známá svými opatřeními již několik desítek let, ale problém drog se tímto přístupem ani nevyřešil, ani nezlepšil. Léčebné účinky marihuany jsou prokazatelné a v mnoha zemích (včetně Spojených států) respektovány i takzvanou medicínskou legalizací. Mimochodem - konopí pěstoval "pro účely své domácí lékárny" na hoře Vernon i George Washington. Anglie přeřadila konopné produkty od roku 2003 do třetí, nejnižší drogové kategorie. U nás je paradoxně marihuana zahrnuta do stejné (jediné) kategorie, kde je například i heroin. Kuřáci konopí nemohou kupovat zdaněné zboží, zákon je - podobně jako u prostituce - zdanit neumožňuje. Marihuana rozhodně není vstupní branou do světa drog, první bývá alkohol či cigarety a jen zlomek uživatelů konopných produktů zkusí i jiné drogy, a zlomek zlomku u nich zůstane déle. Ostatně spolek paní Šimsové by mohl, nebo spíše měl, začít především u sebe: jeho pracovníci jsou totiž svým kouřením proslulí. To, že se v České republice vyměňuje zdarma uživatelům drog injekční materiál (Drop in Praha s tím prostě začal včas, nejprve s podporou Švýcarů a posléze i naší vlády), má za důsledek, že jsme zemí s nejnižším výskytem HIV pozitivních a nemocných AIDS. Například represivní Ukrajina se 40 miliony obyvatel samozřejmě výměnný program injekčního materiálu nezajišťuje a má téměř půl milionu HIV pozitivních. V roce 1992 byly počty HIV pozitivních v tehdejším Československu a na Ukrajině podobné. Ve srovnání s Ukrajinou je ale dnes u nás pouhý zlomek pacientů nakažených virem HIV, u nichž se pouhých dvacet prokazatelně nakazilo injekční cestou. Jsou to právě naši odborníci, kteří Ukrajinu navštěvují a učí zde naše přístupy a metody. Léčba jednoho HIV pozitivního přijde ročně na několik set tisíc až jeden milion korun, a jen díky zařízením, jakým je i Drop in, jsou počty nakažených u nás tak nízké! Mohl bych pokračovat dále, mohl bych mluvit o právu jedince na svoji zodpovědnost, svobodu rozhodovat o sobě, pokud nepoškozuje ostatní... Ale základním zdrojem pobouření paní Šimsové byla navrhovaná změna zákona. Na celé věci pokládám za nejdůležitěší a zároveň nejhorší skutečnost, že současný zákon nedělí drogy dle stupně nebezpečnosti pro jednotlivce či společnost. Kriminalizace konopných produktů, které dle našich zjištění okusilo 60-80 % osmnáctiletých, vrhá většinu mladé generace do situace vědomého porušování zákona, který oprávněně pokládají za špatný. Demoralizace až degradace vztahu mladých k zákonům, potažmo zákonodárcům a k celému systému zastupitelské demokracie, je daleko větším rizikem než všechna drogová rizika, která nepochybně existují (a která nepopírám), dohromady. Týká se totiž základních kvalit celé společnosti. Závěrem je třeba říci, že Marešovy návrhy jdou pozitivním směrem, jsou racionální, ale velmi mírné a nepochybně poplatné takzvané politické průchodnosti. My i celý globalizovaný svět budeme muset radikálněji přehodnotit svoji - převážně velmi represivní, drahou a neúspěšnou - takzvanou protidrogovou politiku.
IVAN DOUDA
________________________________________________________________________
Policie stíhá distributora marihuany, LSD a pervitinu
Nymburský deník | 11.10.2003 | rubrika: Nymbursko | strana: 15 | autor: (daf)
Nymbursko - Dvaadvacetiletého mladého muže začali ve čtvrtek policisté stíhat pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů.
Od jara letošního roku do 23. července pěstoval na zahradě ve skleníku v Kostelní Lhotě marihuanu. "Po usušení rostlin vyráběl takzvané jointy, které používal jak pro svou potřebu, tak v několika případech předal osmi osobám, kdy nejméně dvě byly mladší osmnácti let," praví se doslova v policejní zprávě.
Policie mladého "zahradníka" dále viní z toho, že jedné osobě v době od září 2002 do září 2003 předal patnáctkrát marihuanu. Od počátku července pak předával osobám mladším osmnácti let části tripu LSD a nezjištěné množství pervitinu.
V případě, že mladého distributora soud uzná vinným, hrozí mu trestní sazba odnětí svobody až na tři roky.
________________________________________________________________________
Liberec: Muže zadrželi policisté se sklenicí marihuany
Mladá fronta DNES | 14.10.2003 | rubrika: Kraj Liberecký | strana: 1 | autor: (st)
Z celého kraje DNES
Sklenici plnou marihuany měl u sebe osmadvacetiletý muž z Jablonce, kterého v Liberci zadrželi policisté. Muže obvinili z nedovoleného držení omamných a psychotropních látek. "Ve skleněné nádobě měl více než sedmatřicet gramů sušené rostliny," vysvětlil liberecký policista Libor Nekvinda. Rozborem policisté zjistili, že se jedná o drogu.
________________________________________________________________________
Mladík pěstoval a dával kouřit konopí
Mladá fronta DNES | 14.10.2003 | rubrika: Nymbursko | strana: 4 | autor: (ČTK)
Krimi
Kostelní Lhota - Z nedovolené výroby a držení omamných látek obvinili v těchto dnech nymburští policisté dvaadvacetiletého mladíka, který pěstoval v domku a na zahradě v Kostelní Lhotě pět rostlin marihuany. Vyráběl z nich takzvané jointy, které sám kouřil a také dával nejméně osmi osobám v obci. Je podezřelý, že v několika případech předával dalším lidem také nezjištěné množství pervitinu a LSD.
________________________________________________________________________
Hašiš ve fixu
Právo | 14.10.2003 | rubrika: Západní Čechy - Plzeňský kraj, Karlovarský kraj | strana: 12 | autor: (pab)
SVATÝ KŘÍŽ - Důmyslnou skrýš zvolil pro zásilku hašiše pasažér linkového autobusu z holandského Amsterdamu do Brna. Při odbavení autobusu v pátek na hraničním přechodu ve Svatém Kříži na Chebsku našli celníci čtyři gramy hašiše zabaleného v pouťovém balónku a schovaného v útrobách obyčejného fixu o průměru jeden centimetr. "Na drogu upozornil služební pes, který označil jedno ze sedadel a při následné prohlídce byl nalezen fix napěchovaný hašišem. Nikdo se k zabavenému kontrabandu nepřihlásil. Případ dál šetříme," uvedla Jitka Blahutová z plzeňského celního ředitelství. Podle ní se celníci dosud z takovou skrýší nesetkali. "I když nešlo o velké množství drogy, musel si s tím ten člověk dát velkou práci. Fix nešel rozebrat, celníci ho museli rozříznout," dodala Blahutová.
________________________________________________________________________
Drogy zkoušejí už i školáci
Berounský deník | 11.10.2003 | rubrika: Berounsko | strana: 15 | autor: MILOŠ KLÍMA
Stále více mladých lidí experimentuje na Berounsku a Hořovicku s drogami. Ty tam jsou časy, kdy zájemci jezdili pro zboží do Prahy. Drogy jsou dostupné bez cestování nejen na diskotéce nebo v baru, ale i pod školní lavicí.
Berounsko, Hořovicko Neradostné křivky vykazuje drogová scéna na Berounsku a Hořovicku. Počet experimentátorů stoupá a naopak klesá věk těch, kteří přijdou s drogami do styku. "Sehnat drogu není problém. Situace v našem regionu se stále více podobá Praze," uvedla Zuzana Černá z králodvorského terapeutického centra Sponte. Drogy byly v bývalém berounském okrese vzhledem k blízkosti Prahy vždycky snadněji dostupné. Hrozba je však větší, než si většina lidí dokázala připustit. "Teť už pro drogy není třeba jezdit," poznamenala odbornice.
Nejrozšířenějším typem drogy v regionu je marihuana. Kouření jointů považují uživatelé za součást životního stylu. K módním trendům patří i halucinogenní houba lysohlávka. "V lesích na Berounsku a Hořovicku se jí velice daří. Na vytypovaná místa jezdí lidé z širokého okolí," podotkla Zuzana Černá. "Houbu lze upravit na mnoho způsobů a uživatelé jsou neuvěřitelně vynalézaví," dodala.
Z tvrdých drog je v regionu první v žebříčku zájmu pervitin. Při jeho užívání hrozí vznik výrazné psychické závislosti, toxické psychózy. Fyzická závislost se podle odborníků dostavit nemusí, ale je pravděpodobná.
Alarmující je skutečnost, že po drogách sahá stále více mladých lidí. Věk experimentátorů klesá. "Vím o případu, kdy šňupání pervitinu vyzkoušel jedenáctiletý školák," uvedla Zuzana Černá. Děti sahají po drogách ze zvědavosti. Stále častěji se však projevují vyhraněné sociální situace. "Stává se, že děti neunesou rozvod rodičů. Začne to záškoláctvím a nabalují se další problémy," řekla odbornice.
Ty tam jsou časy, kdy byly nebezpečné látky k dostání pouze na diskotékách či v klubech. Před časem děti přinesly do základní školy v taškách marihuanu. "Takové případy ale nejsou výjimečné," upozornila Zuzana Černá.
Rodiče, kteří mají podezření, že jejich potomek vyzkoušel drogu, by neměli propadnout afektu. "V opačném případě hrozí, že se dítě uzavře a nebude možná komunikace," podotkla představitelka Sponte, kterou navštěvují dospělí lidé i nezletilí klienti.
Největší pokušení experimentátorů
* Marihuana - pro uživatele je kouření trávy módní záležitostí, součástí životního stylu. * Extáze - taneční droga. Látka je nebezpečná tím, že způsobuje dehydrataci organismu. Může poškodit paměď. * Lysohlávka - houbu lze upravovat na mnoho způsobů. Hrozí riziko toxické halucinatorní psychózy. * Pervitin - je nejdostupnější a nejčastěji užívanou tvrdou drogou v regionu. Vyvolává silnou závislost.
Představitelka terapeutického centra Sponte Zuzana Černá ukazuje jehly pro narkomany. Streetworkeři, kteří se pohybují v terénu, vyměňují injekční stříkačky nitrožilním uživatelům drog.
Foto Miloš Klíma
________________________________________________________________________
Hnojivo místo pervitinu
Českolipský deník | 13.10.2003 | strana: 17 | autor: MILAN DOLEŽAL
Dealeři nabízejí místo drogy i obyčejnou omítku seškrábanou se zdi.
Česká Lípa - Drogová problematika na Českolipsku patří mezi jeden z hlavních problémů mládeže. Podle K - centra v České Lípě evidují jeho pracovníci na 410 narkomanů. "To je jen špička ledovce protože těch, kdo vyhledají pomoc K - centra, je tak zhruba 20 procent z celkového počtu drogově závislých. Jde o skrytou scénu, o které se moc nehovoří, míní Kamila Bečvářová z K - centra. Narkomané jsou ohroženi nejen svou závislostí, ale také samotnými dealery. Ti jim totiž místo drog občas podstrkují nejrůznější náhražky. Tím mohou uživatelům způsobit vážné zdravotní problémy i smrt. "Nejvíce jsou ohroženi mladiství a začínající narkomani. Jejich nezkušenosti dealeři drog často zneužívají. Nejčastější látkou, která bývá narkomanům podstrčena je síran hořečnatý, omítka naškrábaná se zdi nebo rozdrcené prášky. Navíc je tu velké riziko embolie, protože drobné částečky ze špatně rozpuštěné látky putují cevním systémem. Nedávno jsme posílali na laboratorní rozbor látku, kterou nám klienti přinesli s tím, že se jim po ní dělá špatně a jedna mladá dívka musela vyhledat lékařské ošetření, protože se po ní dusila. Nakonec bylo zjištěno, že se jedná o dusíkaté hnojivo," uvedla pracovnice K - centra Kamila Bečvářová. Pro dealera je totiž lákavé, že může místo pervitinu inkasovat za gram obyčejné omítky například i tisíc korun. Někteří narkomané sahají také po lécích, které jim pomáhají prodlužovat stav extáze. Jde například o známý subutex, který je u nich velice populární. Jedna krabička stojí v lékárně zhruba 300 korun. Za srovnatelné množství pervitinu by museli zaplatit mnohonásobně více. Od srpna jej mohou ovšem předepisovat jen specializovaní lékaři, protože subutex byl narkomany často zneužíván. "Drogy nejsou již čistě záležitostí mladých lidé na středních školách, ale máme zjištěno z několika případů, že se dostávají již do základních škol. Nemyslím tím pouze kouření marihuany, ale i užívání pervitinu. Zajdou k nám i nešťastní rodiče, kteří zjistili u svého dítě, že bere drogy a chtějí poradit, co mají dělat," dodala Kamila Bečvářová.
________________________________________________________________________
Lysohlávce se daří, i když jsou ostatní houby spíše vzácností
Děčínský deník | 13.10.2003 | strana: 17 | autor: ŠÁRKA PEŠKOVÁ
Jiřetín pod Jedlovou - Náruživí houbaři specialisté se opět mohou radovat. Cílem jejich urputné snahy není totiž nic jiného než houba nesoucí název lysohlávka a o tom, že opět hojně roste svědčí i zdupané louky v okolí Jiřetína pod Jedlovou. "O lokalitách, kde tato houba roste, víme, a dokonce víme, že ji sem jezdí hledat i spousta lidí z jiných regionů. Nejde o primární, ale sekundární drogu, kterou drogově závislí užívají spíše na přilepšenou, jako třeba trávu nebo léky v kombinaci s alkoholem," uvedla Zuzana Malcherová z Kcentra pro drogově závislé v Rumburku. Tyto houbičky, které se dají najít v lesích, na loukách či pastvinách, ale i v příkopech se velmi často užívají syrové, jindy se rozemílají a z drti se připravuje odvar, jinou možností je přidávání houby do polévek a jiných jídel, ale lze je i sušit a následně vařit v čaji, v některých případech se kouří suchá. "Jako u všech přírodních halucinogenů fyzická závislost víceméně nevzniká, spíše by se mělo mluvit o návycích v rovině psychiky jedince," vysvětlila Zuzana Malcherová. Dodala, že nebezpečí lysohlávky spočívá především v tom, že se nikdy u těchto přírodních halucinogenů neví přesné množství aktivních látek, které způsobují halucinace. Akutní nebezpečí užívání lysohlávek spočívá v riziku neuvážených a ukvapených rozhodnutí, neboť spolu s halucinacemi vznikají falešné představy a intoxikovaný může být vystaven ukvapeným rozhodnutím, která mohou být příčinou nehod a zranění. Jeden z těch, který si pojídáním těchto houbiček vylepšuje náladu říká, že normální dávka je asi dvacet houbiček a nejlepší jsou syrové nebo jako polévkový vývar. "Nejprve mě poleje horko a připadám si jako bych byl opilý, halucinace jsem zatím žádné neměl, ale kamarád měl zjevení anděla sbírajícího houby a když je od něj chtěl koupit, anděl je snědl a odletěl," podělil se o svou zkušenost.
________________________________________________________________________
Marihuanu užívá většina narkomanů sekundárně
Deník Mostecka | 11.10.2003 | strana: 15 | autor: pag
Most - Marihuanu jako spouštěcí drogu někdy označují odborníci. Zde se střetávají názory dvou stran, jedna souhlasí, druhá nikoliv. Kromě skutečnosti, že bývá marihuana drogou spouštěcí, ve většině případů narkomanů v mosteckém okrese je zároveň drogou sekundární. "Znamená to, že ji užívají k jiné droze,"
vysvětlila Lucie Gärtnerová, vedoucí ambulantní péče K-centra v Mostě. Jak doložila statisticky, v okrese je osmdesát procent problémových uživatelů drog, z nichž přibližně šedesát procent je závislých na pervitinu, čtyřicet pak na heroinu. "Z celkového počtu problémových uživatelů pětasedmdesát procent sekundárně užívá marihuanu," vyčíslila vedoucí s tím, že tři procenta adolescentů ve věku dvanáct až patnáct let jsou na této droze závislé. "Ti ale nejsou našimi stálými klienty, většinou je k nám posílají ze škol a žádají vyšetření u dětského kurátora," nastínila praxi Gärtnerová.
V posledních letech vzniká drogová závislost zejména u mladých, ještě nedospělých jedinců. "Je to práce dealerů, kteří, aby si rozšířili klientelu, dávají teenagerům první dávku zadarmo," informovala Gärtnerová a doplnila, že závislost nevzniká po první dávce, ale navozený pocit se začne líbit. pag )
________________________________________________________________________
Dealer obviněn
Právo | 14.10.2003 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 12 | autor: (mod)
Policejní rada obvinil 19letého mladíka z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Právo o tom informovala teplická policejní mluvčí por. Helena Pikalová. Mladík měl během měsíců března až července letošního roku na Teplicku prodat několikrát dvěma osobám omamnou látku konopí.
________________________________________________________________________
Ve Španělsku zadrženo osm tun kokainu, zatčeno dvacet osob
Zpravodajství ČTK | 13.10.2003 | 21:43 | rubrika: Právo a krimi - Evropa, ES, NATO | autor: PEL
MADRID 13. října (ČTK) - Španělská policie dnes zajistila na lodi registrované v Senegalu osm tun kokainu a zatkla dvacet osob. Jde o jeden z největších úlovků drog v dějinách Španělska.
Policie zajistila 270 pytlů s kokainem skrytých na přídi pod řetězy kotvy lodi South Sea. Zatkla přitom dvacet osob, mezi nimiž je známý galicijský gangster Carlos Somoza, šéf sítě tamějších překupníků drog.
Policie zahájila operaci už v pátek, kdy plavidlo na 140 kilometrů západně od Lisabonu zajistily dvě lodě španělské pobřežní stráže za podpory elitní jednotky námořnictva. V té době drogy na palubě lodi nalezeny nebyly, a tak soudce pověřený případem nařídil odtažení lodi South Sea do galicijského přístavu Villagarcía de Arosa. Tam plavidlo dorazilo v neděli. Policejní psi při hledání drog neuspěli, ale nakonec zvláštní policejní jednotka z Madridu našla kokain pomocí mikrokamery.
pel hej
________________________________________________________________________
Na letišti Ferihegy zadrželi celníci kokain za 51 milionů forintů
Zpravodajství ČTK | 13.10.2003 | 18:28 | rubrika: Právo a krimi - Evropa, ES, NATO | autor: KER
BUDAPEŠŤ 13. října (ČTK) - Tři a půl kilogramu kokainu zadrželi maďarští celníci na budapešťském letišti Ferihegy v zavazadle, pocházejícím z Mexika. Jak dnes napsala agentura MTI s odvoláním na mluvčího maďarské celní správy Jenö Sipose, tašku "bez majitele" nalezli celníci mezi ztracenými zavazadly.
Sipos dodal, že zadržený kokain by měl na černém trhu cenu zhruba 51 milion forintů (přes 6,3 milionu Kč). Drogy policie zadržela a zahájila vyšetřování proti neznámému pachateli.
ker bep hej
________________________________________________________________________
NATO chce zastavit obchod s drogami v Afghánistánu
Zpravodajství ČTK | 13.10.2003 | 17:34 | rubrika: Politika - Evropa, ES, NATO | autor: PEL
BERN 13. října (ČTK) - Partnerství pro mír (PPM) má ve Střední Asii pomoci zastavit obchod s drogami směřující z Afghánistánu do Evropy. Prohlásil to dnes v Bernu generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson.
NATO by si přálo "konsolidovat a upevnit" Partnerství pro mír, řekl Robertson na tiskové konferenci po jednání se švýcarskými činiteli. PPM alianci pojí s 27 státy, jež nejsou členy NATO, včetně Švýcarska. Členem Partnerství pro mír byla i Česká republika, která pak vstoupila do NATO.
Švýcarsko je členem PPM od roku 1996. Bern ale omezuje svůj příspěvek na logistickou podporu při některých operacích pro udržení míru, především na Balkáně.
Robertson varoval před nebezpečím intenzivnějšího obchodu s drogami a exodem běženců, jestliže mírové úsilí v Afghánistánu ztroskotá. Dodal, že členové Partnerství pro mír by mohli pomoci NATO vypořádat se s takovou krizí, aniž by nutně museli přispívat vojensky.
"Jednou z věcí, na které pomýšlíme, je ostraha hranic v regionu, na níž by se mohlo Švýcarsko aktivně podílet," upřesnil Robertson. Dodal, že NATO chce v Tádžikistánu vytvořit informační pohraniční středisko, nad nímž by převzalo kontrolu právě Partnerství pro mír.
NATO velí mezinárodním silám v Afghánistánu (ISAF) vytvořeným na základě rezoluce OSN z prosince 2001. Tyto síly o počtu kolem 5000 mužů jsou pověřeny zajišťováním bezpečnosti v Kábulu a jeho okolí. NATO v zásadě souhlasilo s rozšířením své působnosti i mimo Kábul.
Švýcarští činitelé zdůraznili, že Bern očekává, že bude hrát v Partnerství pro mír významnější roli, aniž by vysílal své muže do Afghánistánu.
"Máme plány, jak hrát aktivnější roli," řekla tisku švýcarská ministryně zahraničních věcí Micheline Calmyová-Reyová. "Je to obchod s drogami, především s heroinem. 80 procent heroinu ve Švýcarsku pochází z Afghánistánu," dodala. Afghánistán je největším světovým dodavatelem opia a jeho derivátu heroinu.
Švýcarský ministr obrany Samuel Schmid zdůraznil, že Švýcarsko nemůže poslat vojáky do Afghánistánu. Švýcarsko je ochotno se na základě rozhodnutí OSN nebo OBSE účastnit operacích pro udržení míru, nikoli však pro obnovení míru.
pel hej
|
|
|
| gunman |
| Douda... bravo, bravo, bravo... |
|
|
| Taker |
| No KONEČNĚ se zase něco děje. |
|
|
| blockhead |
| jo je pjekný že se o tom zase mluví a že tam hlavně nenechaj pindat jenom tu ženskou ale daj prostor i někomu znalejšímu (viz. Douda) takže to tolik neplete čtenářovu hlavu |
|
|
|
