| breeder |
Kladenský soud dnes vynesl rozsudky nad partou drogových dealerů
Zpravodajství ČTK | 7.10.2003 | 15:02 | rubrika: Právo a krimi - Středočeský kraj | autor: URM
KLADNO 7. října (ČTK) - Kladenský soud dnes vynesl rozsudky nad skupinou výrobců a distributorů pervitinu, které policie zadržela loni v březnu při akci s krycím názvem Expert. Čtyři z osmi obžalovaných od soudu odešli s nepodmíněnými tresty v rozmezí od dvou let do 3,5 roku. Tři obžalovaní byli odsouzeni k trestům podmíněným. Osmého obžalovaného Martina Michalovského, který se dnes k soudu nedostavil, soudce z hlavního líčení vyloučil. Bude souzen v samostatném procesu.
Policie zadržela v rámci akce Expert deset lidí, objevila tři ilegální laboratoře na výrobu drog a čtyři střelné zbraně. Zjistila, že výrobci kupovali solutan od místních Romů, kteří ho získávali na lékařský předpis. Během dne obvykle zpracovali jednu až dvě lahvičky tohoto léku.
S nejvyšším trestem od soudu odešel již sedmkrát trestaný Martin Ehrlich, kterého soud poslal na 3,5 roku do vězení s ostrahou. Většina odsouzených si na radu svých právních zástupců ponechala lhůtu, během které se mohou proti rozsudku odvolat. Jedinou výjimkou je Jiří Mácha, který se proti rozsudku odvolal na místě. Soud ho do vězení poslal na tři roky.
Mácha je také jediným, který se ke spáchání trestné činnosti nedoznal. "Trvám na tom, že nejsem žádný drogový dealer. Drogy jsem si vařil pouze pro vlastní potřebu," řekl dnes v soudní síni. Vinu Máchy popřela i jeho právní zástupkyně. "Výpovědi svědků byly zmatené. Navíc odposlechy telefonů nelze považovat za dostačující důkaz," dodala. Státní zástupkyně Nina Brozová pro obviněného požadovala trest kolem pěti let odnětí svobody.
S nejnižším trestem od soudu odešly Linda Runzová a Linda Dolínská, které soud poslal do vězení na 18 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky. Runzová soud dokonce požádala o podmínečné zastavení soudního stíhání, protože podle své obhájkyně dobrovolně nastoupila na protidrogovou léčbu a v srpnu si našla i zaměstnání. "Zpětně navázala kontakty s rodinou a snaží se udělat vše proto, aby se mohla znovu starat o malého syna," řekla. Soud však její žádosti nevyhověl.
Michal Půr snm
________________________________________________________________________
Drogový gang půjde bručet
Deník INPULS | 8.10.2003 | rubrika: Kriminalita | strana: 5 | autor: (kul)
Kladenský soud se včera vypořádal s partou, která několik let jela ve výrobě a distribuci pervitinu, amfetaminu a konopí. Policie je zadržela loni v březnu při akci s krycím názvem Expert, při níž objevila tři ilegální laboratoře na výrobu drog a čtyři střelné zbraně. Nejvíce, tři a půl roku vězení s ostrahou, dostal natvrdo recidivista Martin Erlich (na snímku s eskortou). O půl roku méně ve stejné kategorii věznice dostal umístěnku Jiří Mácha, který se však na místě odvolal. Dva roky a šest měsíců vězení s ostrahou si odnesl Vojtěch Sál. Dva roky ve věznici s dozorem vyřkl senát nad Milanem Drvotou. S podmínkou od soudu odcházeli Jiří Hřib, Linda Dolinská a Linda Runzová. Po vynesení rozsudku odvedla eskorta Martina Erlicha a Jiřího Macha zpět do vinařické věznice, kde si odpykávají část předchozího trestu.
________________________________________________________________________
Lék na drogy - nejlepší je prevence
Večerník Praha | 8.10.2003 | rubrika: Kde bydlíme | strana: 2
Drogová závislost je do jisté míry nemoc a navíc sebou přináší vedlejší efekty jako je poškození jater, nebezpečí infekcí, zejména žloutenky či nebezpečí onemocnění virem HIV.
Drogy jsou problémem v celém hlavním městě a není tomu jinak ani v naší městské části. Na území Prahy 9 převažuje užívání alkoholu, heroinu a těkavých látek. Během minulých let došlo podle statistik k nárůstu zneužívání marihuany. V naší městské části funguje několik kvalitních center prevence i následné léčby závislostí. Pro práci s mládeží bylo zřízeno středisko Klíčov, které má čtyři oddělení. Primární prevencí se zabývá Klíč, pobytové centrum pro krizovou intervenci Most pomáhá dětem, které už přišly do kontaktu s drogou a lůžkové oddělení Alternativa je určeno pro dlouhodobější léčbu. Soukromá psychiatrická klinika Sanima na Proseku je rovněž zařízením, které řeší problém závislostí. Klinika pracuje s drogově závislými dospělými klienty a především s alkoholiky. Sanima provádí také ochranné ambulantní léčby, tedy léčby nařízené soudem. V Praze 9 sídlí největší a nejstarší organizace zabývající se protidrogovou prevencí a léčbou závislostí v České republice - o. s. Sananim. Poskytuje komplexní léčbu od kontaktních center po chráněné bydlení, které mohou využít klienti absolvující dlouhodobou léčbu v terapeutické komunitě.
Sport a atletika především je nejlepším lékem v boji proti drogám.
________________________________________________________________________
"...řekl na závěr Mojžíš. Jan Tuna, televize Nova."
Lidové noviny | 8.10.2003 | rubrika: Horizont | strana: 11 | autor: Miloš Čermák
Středa Miloše Čermáka
Jak to má politik udělat, když se chce dostat do večerních zpráv? Zaručený recept prozradila v pondělní panelové diskusi Centra pro média poslankyně Vlasta Parkanová. "Musím mluvit stručně a udělat nějakou opičku!" V Americe je to prý podobné. A tak jsme i z úst protřelého amerického propagandisty Terryho Michaela slyšeli nářky o tom, jak se stírá rozdíl mezi zpravodajstvím a zábavou. A že se novináři a politici někdy moc bratříčkují, což by být nemělo. "Ve Washingtonu je to těžké, protože se tu politici a novináři potkávají na každém kroku. Ale já politikům radím, aby si novináře drželi od těla. Říkám: Jestli chcete přítele, pořiďte si psa." Kdo ví, jaké rady dostávají od svých mediálních poradců politici v Česku. Nutno vzít v úvahu všechny aspekty. Samozřejmě je pravda, že novináři jsou hyeny, jak tvrdil Miloš Zeman. Žádný novinář ale zatím nepokousal dítě.
Staré německé slovo "Hassliebe", které znamená cit spojující lásku i nenávist, dost možná vystihuje vztah veřejnosti k novinářům. Vyplývá to alespoň z výzkumu veřejného mínění, podle kterého "tisk, rozhlas a televizi" hodnotí lidé nejlépe z "vybraných institucí". Radost novinářských hyen však vydrží jen do chvíle, než si ve startovacím poli překontrolují soupeře. Byly jimi politické strany, obě komory parlamentu, jejich předsedové, premiér a prezident. To přece není férový závod.
Demokracie je diktaturou většiny a většina, jak známo, se často mýlí. Není proto divu, že se odedávna lidé snaží demokracii vylepšit. Obvykle to končí špatně. Jak dopadne experiment amerických neoliberálů, se teprve ukáže. Všechno začalo zhruba před dvěma lety, když se na internetu objevil článek, který tvrdil, že kdyby se našlo dvacet tisíc stejně smýšlejících Američanů a všichni se přestěhovali do nějakého málo obydleného státu, mohli by v něm získat relativně velký vliv. Ne snad přímo vyhrát volby a vzít moc do svých rukou, ale třeba prosadit nějaké zákony. Chytili se toho liberálové, založili webovou stránku nazvanou
Projekt svobodného státu (Freestateproject.org) a začali lanařit příznivce. Slíbili si přitom, že až jejich počet překročí hranici pěti tisíc, vyberou si konkrétní stát. A právě to se stalo letos v září. Pět tisíc liberálů si z nabídky málo osídlených amerických států s relativně liberálními zákony vybrali New Hampshire. Teď už zbývá získat dalších patnáct tisíc lidí a začít stěhovat. Co bude dál? Převezmou v New Hampshire moc, zruší daně, zlegalizují marihuanu a povolí prostituci? Těžko říct. "On je ten projekt skvělý na papíře, ale jakmile přijde na lámání chleba, budou muset prodat domy a začít se stěhovat, uvidíte, že ta bublina splaskne," říká jeden z kritiků. S nákupem letenky ještě posečkejte.
Tvrdým oříškem je pro domácí média mezivládní konference v Římě, která o víkendu začala summitem vysokých politiků. Hlavním obsahem jednání je budoucí evropská ústava. Kdo z novinářů návrh četl? Těžko říct, ale podle toho, jak se tímhle počinem ti pilnější chlubí (viz komentář v sobotní MF Dnes: "Čtenářem ústavy"), moc takových odvážlivců asi nebude. Ještě hůř než novináři z deníků na tom ovšem jsou televizní reportéři. Pokud se zrovna nepohádá Klaus se Svobodou, případně Berlusconi se Schröderem, je tříminutový vstup do večerních zpráv téměř neřešitelným problémem. Čím novináře dojídající sobotní večeři rozptýlit? Informací o tom, co si premiéři dali k obědu, svačině, případně večeři? Historickou vsuvkou o čtvrtích "postavených Mussolinim"? Vybrat z nekonečných lánů problémů kolem ústavy dva nebo tři a věnovat se jim? Při pohledu na zpravodaje ČT Jiřího Františka Potužníka krasobruslícího na tenkém ledě evropské ústavnosti si nešlo nevzpomenout na starý novinářský vtip: Židovský prorok Mojžíš sestoupí po šesti dnech z hory Sinaj, kde se mu zjevil Bůh a nadiktoval mu desatero přikázání. Na úpatí na něj už čeká dav novinářů. Mojžíš je s deseti božími přikázáními seznámí na improvizované tiskové konferenci. Když skončí, začnou televizní reportéři přímé vstupy slovy: "Vážení diváci, Mojžíš se právě vrátil ze Sinaje s desaterem přikázání od Boha. Ta dvě nejdůležitější jsou..."
________________________________________________________________________
Vražedná láska
Květy | 2.10.2003 | rubrika: Zaujalo nás | strana: 10 | autor: DAGMAR MORENOVÁ a ALENA KOUBOVÁ
Zabijáckou ruku manželských párů vedla touha po krvi a lačnost po penězích
Muž si tiše prozpěvoval. Lehce se dotkl ostří nože a pak uložil vražedný nástroj do tašky. Jeho žena přihlížela. "Večeře bude hotová," prohodila po chvíli a přinesla talíře. Mlčky pojedli, chvíli se dívali na televizi a pak se odebrali do ložnice. Milovali se jako miliony jiných manželských párů. O tom, že zítra zemře další oběť, nemluvili.
Paula Bernarda těšilo pozorovat bezbrannou oběť svíjející se bolestí. Představoval si, jak žadoní o slitování. Zatím ještě nezabíjel, ale vražedná touha ho spalovala jako plamen... Nezmizela ani poté, co se oženil, ba právě naopak. A tak naučil svou ženu Karlu, aby se společně sním vydávala na lov. Unášeli mladé dívky kolem 15 let, vyhlíželi si je, když stály samy na terase nebo brouzdaly po zahradě. Ve svém domě Paul dívky znásilňoval, krutě je mučil a nakonec všechny zavraždil. Manželka přihlížela.
Dodávka smrti
Za účasti své manželky Charlene mučil, znásilňoval a vraždil své oběti i Gerald Albert Gallego. K ukájení svých zvrhlých choutek si vybíral dívky od 15 do 17 let. "Potřebuju otrokyni lásky," naléhal vždy na svou ženu, kterou navzdory své hrubosti a krutosti nepřestával přitahovat jako muž. Při jejich milování však vždy selhal. Geralda Gallega nevzrušovala "normální" láska. Potřeboval krev, pláč a násilí. Plán na polapení nešťastnice byl předem promyšlený a vždy stejný. U nákupních center si vyhlédli mladé dívky, které pak Charlena vlákala třeba pod záminkou prodeje marihuany do pasti svého manžela. A zatímco ona řídila dodávku smrti ven za město, Gerald v nákladním prostoru dával průchod svým úchylkám. Na opuštěném místě zneuctěné dívky zastřelili nebo brutálně utloukli kladivem. Za 2 roky vyhaslo 10 mladých životů: 9 dívek a 1 chlapec; student Craig Miller doprovázel svou přítelkyni Mary Beth na večeři, a tak musel zemřít, aby zvíře Gerald Gallego ulevilo svým pudům. Soud však dvojici dokázal pouze 4 vraždy, pro zbývající nenašel dostatek důkazů! Až do vynesení rozsudku pachatel vehementně tvrdil, že je nevinný. V cele smrti strávil bezmála 20 let. Sadistický vrah zemřel ve vězeňské nemocnici na rakovinu konečníku. Snad trpěl podobně jako jeho oběti. Gallegova žena byla jako spolupachatelka propuštěna z vězení v roce 1997 a zmizela ze Spojených států neznámo kam.
Nejsem průměrný vrah!
Do dějin světové kriminalistiky se vepsali Martha Becková a Raymond Martinez Fernandez, kteří ve Spojených státech řádili ve 40. letech minulého století. Tisk je kvůli jejich nerozlučnosti a vzájemné oddanosti překřtil na zamilované zabijáky. Bizarní dvojice (rachitický Raymond a 100kilogramová Marthy), která holdovala vúdú, rituálně zavraždila 17 žen. "Nejsem průměrný vrah," řekl Raymond Fernandez po svém zatčení michiganským policistům, jimž pak s ledovým klidem líčil své hrůzostrašné praktiky. Nevynechal ani poslední čin, kdy Martha Becková utopila dvouletou dcerku jejich poslední oběti, protože holčička nepřestávala plakat. Pak odešli do kina. Poprava elektrickým křeslem se uskutečnila 22. srpna 1949. "Nejsem tlustá, necitelná ženská, jak si všichni myslí. Můj příběh je příběh lásky, ale to může pochopit jen ten, kdo byl mučen láskou. A kolik kriminálních činů v historii mělo atributy lásky?" To byla poslední slova Marthy Beckové, než zemřela před zraky svého čtyřletého syna Anthonyho a pětileté dcery Carmen, které neopomněla na exekuci pozvat.
Proč zabíjejí společně?
Co vede muže a ženu k tomu, aby společně zabíjeli? Vytušili podvědomě svou touhu po krvi, už když se seznámili? Nebo je jeden z nich vůdčí typ a ten druhý se pouze veze? A pokud ano, jak se může z normálního člověka vyklubat sadistický vrah? Podle psycholožky Ludmily Čírtkové to možné je. "Původně inteligentní a zdravá žena se může stát pomocnicí manželovy zvrhlosti." Dojde k tomu tak, že si dominantní sexuální sadista najde normální, ale naivní a závislou ženu, která mu snadno podlehne. V druhém případě je žena zpočátku uchvácena mužovou milující, zdánlivě něžnou tváří. "Sadista okouzlí ženu dárky a laskavostí a vznikne z toho láska," vysvětluje Ludmila Čírtková. "A pak se u muže projeví sexuální úchylka. Nutí ženu k perverznostem a tvrdí jí, že je to normální, když k tomu dojde jen občas a jakoby náhodou. Postupně je z perverzností rutina. Žena pozvolna ztrácí systém hodnot." Jako příklad uvádí psycholožka případ muže, který svou ženu odvezl do lesa a tam ji připoutal ke stromu tak silně, až jí vykloubil ramena. Zranění pak hladil a něžně líbal. Mučení opakoval každé 3 týdny a žena to dlouho trpně snášela. Byl k ní potom vždycky tak jemný a soucitný, milující. "Sadista izoluje ženu od přátel, zbaví ji jejího sociálního prostředí a má ji pod kontrolou," podotýká Ludmila Čírtková. "Pachatel je pořád aktivní, žena se ho bojí a snaží se získat jeho náklonnost. Raději přijme normy běsnícího muže, jehož z počátku milovala, než aby se vzepřela. Je to pro ni buď - anebo: když s mužem nebude držet basu, zabije ji! Takový muž ženě úplně vymyje mozek. Je izolovaná, sdílí s mužem společné tajemství. Zahlazují stopy, myslí na vlastní bezpečnost. Nakonec je z toho celkem vyrovnaný partnerský vztah." Stane se, že za 10 či 15 let toho má žena dost, vrátí se jí smysl pro hodnoty a s vědomím, že do vězení půjde i ona, oznámí vraždy na policii.
Zrůdy z Gloucesteru
"V některých případech však vraždění baví i ženu. Když byli v USA dopadeni manželé Gallegovi, prohlásila Charlene, že zabíjení byla dobrá zábava," uvádí psycholožka. Mučit a zabíjet zřejmě bavilo i Rose Westovou z Gloucesteru. V roce 1995 byla obviněna z usmrcení 10 lidí. Její manžel Fred jich připravil o život 12 včetně první manželky. Těla obětí byla ukryta v domě vrahů. Westovi svou zvrhlostí v dějinách kriminalistiky nejspíš vedou. V 16 letech Rose opustila otcovský dům a odešla bydlet k Fredovi, který zanedlouho skončil ve vězení za majetkové delikty. O Fredovy dcery z prvního manželství, Charmaine a Annu Marii, se starala až do narození své dcery Heather v roce 1970. Pak Charmaine náhle zmizela. Rose ji zavraždila a tělo zakopala pod podlahou v kuchyni; leželo tam celých 20 let. Fred se vrátil z vězení a Rose se začala živit prostitucí. S jední ze svých klientů měla dokonce dítě. Porodila ho jen krátce po tom, co i bisexuální Shirley, kterou Westovi zaměstnávali jako vychovatelku, přivedla na svět Fredova potomka. Skupinový sex s dívkami bavil Rose a Freda nejvíc. Dívky unášeli a pak je krutě a rafinovaně týrali ve svém "pokoji mučení" nejméně týden. Nakonec všechny zavraždili a těla ukryli pod podlahou ve svém domě. Hrůznému osudu neunikla ani Shirley a její novorozené miminko. Fred je zabil, rozčtvrtil a těla zahrabal. Začal obtěžovat i svou dceru Heather. Dívka tušila, že se v domě rodičů odehrávají strašlivé věci, a svěřila se kamarádce. Naneštěstí byli její rodiče přáteli Westových a vše jim řekli. Fred dceru zavraždil a tělo rozčtvrtil. Syna Stephena požádal, aby mu pomohl vykopat na zahradě jámu. Dceřino tělo zakopal, před tím jí ještě usekl prsty. Na památku... O záhadné zmizení Heather a Charmaine Westových se začala zajímat policie a nevyloučila ani souvislost se ztracením ostatních dívek. Mladší děti byly rodičům odebrány a umístěny do státního ústavu. Rose se pokusila o sebevraždu prášky. Superintendant John Bennett pronásledoval Westovy jako honící pes. Vyslýchal sousedy i Westovy děti. Klec spadla v roce 1992, když na zahradě Westových policie objevila 3 zohavená těla. "Proč je zakopali tady, když je sem odevšad vidět?" podivil se superintendant. "Protože v domě už asi nebylo místo," odpověděl mu klinický psycholog Paul Britten. Kam policie v domě kopla, všude byly mrtvoly... Rose svedla vraždy na manžela. "Vždycky jsme se milovali. Před celým světem jsi byla paní Westová. Je to důležité pro mě i pro tebe," psal jí úpěnlivě z vězení. Krátce poté se v cele oběsil. "Většina pachatelů jsou egocentričtí zbabělci. Jakmile jsou ohroženi, sesypou se," charakterizuje sadistické vrahy Ludmila Čírtková. Rose byla odsouzena k doživotnímu trestu.
Stodolovi zabíjeli pro peníze
Pohnutkou sériových vrahů může být nejen prahnutí po krvi, ale rovněž touha po penězích. "Motivy jsou různé, někdy až nepochopitelné. Někdy vraždí nenávist či dokonce potřeba zbavit se ‚problémového` partnera. Touha po majetku však převládá," tvrdí JUDr. Miroslav Jedlička z brněnské policejní akademie. Podle Ludmily Čírtkové dovedl finanční motiv k vraždám s největší pravděpodobností také manžele Danu (33) a Jaroslava (37) Stodolovy, kteří krutě a chladnokrevně zavraždili pro pár korun 8 lidí. Není vyloučeno, že mají na svědomí i více lidských životů, protože šikovně zametali stopy; většinou tak, aby vraždy vypadaly jako sebevraždy. "Bude velice složité dokázat podíl obou manželů na vraždách," domnívá se Miroslav Jedlička. "Pro konečnou výměru trestu to však bývá otázka zásadní. Například organizátor nebo iniciátor, ač se fyzicky na vraždě nepodílel, může odejít od soudu s vyšším trestem než vrah sám," vysvětluje. "O vraždách spolu manželé většinou nemluví," uvádí Ludmila Čírtková. "Je to intimní záležitost - něco jako sex. Jako by měli dvojí tvář. Jedna je zločinecká a druhá představuje normální život." Jak však nebezpečí, které se skrývá za maskou doktora Jekylla a Hydea rozpoznat?
Nej z krvavé historie
* Nejznámější gangsterskou dvojicí se stali legendární Bonnie Parkerová a Clyde Barrow. Ve 30. letech minulého století řádili na americkém středozápadě. Přepadali banky i benzinové stanice a pro svůj lup šli i přes mrtvoly. Jejich rabování v letech 1932 až 1933 padlo za oběť 15 lidí. Brutálním způsobem ukořistili pouhých 1 500 dolarů. Mnohem více vynesla dražba osobních věcí, kterou uspořádala Barrowova sestra v roce 1997. Například Clydova rozstřílená košile byla prodána za 75 000 dolarů a dětská puška, s níž si Clyde Barrow jako kluk hrál na lupiče, vynesla 4 000 dolarů. Část získaných financí měla být použita na vystavění společné hrobky milenců. Mělo tak být vyplněno poslední přání Bonnie, jež krátce před smrtí napsala báseň o své touze spočinout na věčnosti vedle svého milého.
* Nejvíc polapených vrahů pobývá v amerických věznicích. V roce 1997 sedělo za násilný čin 25 000 lidí. Podle statistik ministerstva spravedlnosti USA na 100 000 obyvatel připadá přes 8 násilníků (přesně 8,2) a vraždí převážně muži. V posledních letech rapidně přibývá i dospívajících, kteří si ve vězení odpykávají trest za vraždu 1. stupně.
* Největší počet obětí u nás má na svědomí Martin Lecián († 26), který byl v roce 1927 odsouzen k trestu smrti za 10 vražd. Před soudem mu přitížilo i dalších 94 skutků včetně 4 vojenských dezercí; 11. obětí se stal jeho dozorce, když se odsouzený za nevyjasněných okolností zmocnil zbraně. Za tento poslední skutek už samozřejmě nebyl postaven před pozemský tribunál, jen smutně potvrdil oprávněnost nejpřísnějšího trestu.
* Za svůj bezcitný čin si Olga Hepnarová († 22) snad nezasloužila nic jiného než trest nejvyšší. V roce 1973 s jasným úmyslem zabít co nejvíce lidí najela v Praze na tramvajový ostrůvek. Na místě zemřeli 3 lidé, dalších 5 skonalo po převozu do nemocnice. Olga Hepnarová svým hrůzným skutkem získala smutné prvenství jako vražedkyně s největším počtem obětí.
Zdroj: JUDr. Miroslav Jedlička a Guinnessova kniha rekordů
Foto - Gerald Armond Gallego měl na svědomí 10 mladých životů
Foto - Martha Becková a Raymond Fernardez, známí též jako zamilovaní zabijáci
Foto - Dana a Jaroslav Stodolovi pro peníze chladnokrevně zabili osm lidí. Nikdo by to prý do nich neřekl...
Foto - Karlu a Paula Bernardovy (nahoře) soud v roce 1993 poslal do vězení také díky nahrávce umírajících obětí
Foto - Takoví spořádní lidé Fred a Rose Westovi; ve skutečnosti 22násobní vrazi
Foto - Rose u soudu. Už nikdy nevyjde z vězení
Foto - Nejpopulárnější gangsterský pár Bonnie a Clyde
Snímky BLESK, PROFIMEDIA/HULTON ARCHIVE, CORBIS a archiv
________________________________________________________________________
Z vietnamského převaděče se vyklubal navíc i drogový dealer
Zpravodajství ČTK | 7.10.2003 | 10:04 | rubrika: Právo a krimi - Karlovarský kraj | autor: JKG
KARLOVY VARY 7. října (ČTK) - Ze čtyřicetiletého Vietnamce, kterého policie dopadla v červnu na Karlovarsku při pokusu převést do Německa dvacítku Číňanů, se vyklubal drogový dealer. "Když jej kontrolovala policejní hlídka v Ostrově na Karlovarsku, snažil se u stromu ukrýt drogu. Tu policie zajistila a odeslala k rozboru. Dle znaleckého posudku se jednalo o heroin," řekla dnes ČTK mluvčí karlovarské policie Eva Plíhalová.
Vietnamec stíhaný pro nedovolené překročení státních hranic čelí od pondělí navíc i obvinění z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek. Cizinec skončil v policejní cele, kde čeká na rozhodnutí o vzetí do vazby.
Dvě desítky čínských běženců i s vietnamským převaděčem zadržela policie 3. června v bývalé ubytovně masokombinátu v Hroznětíně na Karlovarsku. Kriminalisté na cizince přišli zcela náhodou, když v objektu vyšetřovali jinou trestnou činnost. Třináct občanů Číny bylo bez osobních dokladů, dalších sedm jejich krajanů již před časem v ČR zažádalo o azyl.
Jelena Kriegelsteinová mol |
|
|
|
