| breeder |
Snadná volba
Právo | 20.8.2003 | rubrika: Publicistika | strana: 6 | autor: Pavel Verner
Glosa
Někdy má člověk dojem, že spravedlnost je slepá, k tomu ještě hluchá, a navrch permanentně spí. To mě napadá, když čtu o případu českého mladíka Pavla Pavlíčka, který za to, že měl u sebe necelý gram hašiše, dostal od ruského soudu devatenáct měsíců natvrdo. Jenže délka trestu se neměří jen počtem měsíců či let, ale také typem vězení. U tří jointů se nedá mluvit o pašování. Pravda, když člověk cestuje, má povinnost seznámit se s předpisy a zvyklostmi zemí, kde pobývá, a podle toho si dávat pozor. Devatenáct měsíců strávených v ruské ťurmě, kam civilizace zatím nedolehla, by však bylo trestem za mladickou nedbalost příliš krutým. Na druhé straně krajský soud v Brně zastavil trestní stíhání Pavla Minaříka, protože ten sice kdysi hodlal vyhodit budovu Svobodné Evropy do vzduchu, ale v jednom dopise svým nadřízeným navrhl to rádio telefonicky varovat. Suďte potom takového humanistu! Ve vězení tedy sedí nerozvážný majitel kuličky hašiše. Po svobodě naopak chodí estébácký bojovník proti svobodě slova, co se na své kolegy v Mnichově usmíval a zároveň přemítal, jak jim do kanceláří instalovat výbušninu. Přesto, kdybych měl na výběr a mohl volit: buď přemístit majitele hašiše z Ruska do Česka, nebo odsoudit bezcharakterního fízla aspoň za pojišťovací podvod - vybral bych si bez váhání první možnost.
________________________________________________________________________
Muži obžalovanému z prodeje drog nezletilé hrozí až 12 let
Zpravodajství ČTK | 19.8.2003 | 14:43 | rubrika: Právo a krimi - Liberecký kraj | autor: USM
LIBEREC 19. srpna (ČTK) - Obžalobě kvůli prodeji drog nezletilé osobě a pohlavnímu zneužívání čelí Jiří Kopecký z České Lípy. Kopecký podle obžaloby prodával pervitin dvanáctileté dívce. První dávku jí dokonce aplikoval sám, když ještě neuměla zacházet s injekční jehlou. V době, kdy dívce bylo 14 let a neměla na drogu peníze, jí navíc dal jeden gram pervitinu výměnou za soulož.
"Kopeckému hrozí osm až 12 let vězení," řekla dnes ČTK soudkyně Olga Fričová. Proces s osmatřicetiletým mužem zahájí Krajský soud v Liberci ve středu.
Z obžaloby vyplývá, že dívka během asi pěti let ukradla svým rodičům 190.000 korun a šperky za více než 60.000 korun. Kopeckému těmito prostředky platila za drogy. První pervitin od něj dostala v roce 1995. Nejprve potřebovala drogu dvakrát týdně, později obden. Zpočátku kupovala drogu od obžalovaného za 200 korun, později za 1000. Z těžké závislosti na drogách se třikrát léčila.
Kopecký navíc prodal nebo rozdal drogy nejméně 15 dalším mladým lidem. Dva z nich byli mladší 18 let. V obžalobě stojí, že s drogami obchodoval hlavně v českolipských barech Brooklyn, Petra a Moskva. Policisté ho zatkli v prosinci 2000. Podezřívají jej z prodeje drog za více než 370.000 korun.
Kopecký obchodování s drogami při policejních výsleších popřel. Hájil se, že svědci si všechno vymysleli - nemají ho prý rádi od doby, kdy je musel vykázat z baru Petra, když tam brali drogy.
Podle znaleckého posudku prodával Kopecký pervitin ze ziskuchtivosti. Kromě toho mu dělal dobře pocit silné moci nad drogově závislými.
Kopecký čeká na soud na svobodě, proces měl začít již dvakrát. Obžalovaný se ale pokaždé pro nemoc omluvil. Do dnešního poledne zatím soudkyni žádná omluva nepřišla.
Miloslav Lubas vjk abz
________________________________________________________________________
Policejní tým objevil na Brněnsku varnu pervitinu
Zpravodajství ČTK | 19.8.2003 | 13:21 | rubrika: Právo a krimi - Brněnský kraj | autor: ZNO
BRNO 19. srpna (ČTK) - Brněnským policistům se v minulých dnech podařilo odhalit další varnu pervitinu. Nacházela se v rodinném domě na Brněnsku. Muži a ženě podezřelým z výroby a distribuce drogy hrozí až pětileté vězení, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Jana Šípků. Od začátku roku speciální policejní tým objevil a zlikvidoval na 30 podobných zařízení.
Na stopu k výrobně pervitinu přivedl policisty šestadvacetiletý mladík z Brna. Kriminalisté delší čas sledovali, jak zájemcům předává drogy. Odebíral je od třiatřicetileté ženy z Brněnska, v jejímž domě detektivové nalezli varnu. V části domu byly chemikálie potřebné k výrobě drogy a necelý gram pervitinu, dodala mluvčí.
Podle policistů žena za půl roku vyrobila na 500 dávek pervitinu v hodnotě asi 500.000 korun.
Oba podezřelí čekají na rozhodnutí o vzetí do vazby. Stíháni jsou poprvé.
Zdeněk Novák snm
________________________________________________________________________
Uherskohradišťští policisté zadrželi tři mladistvé lupiče
Zpravodajství ČTK | 19.8.2003 | 13:10 | rubrika: Právo a krimi - Zlínský kraj | autor: KOZ
UHERSKÉ HRADIŠTĚ 19. srpna (ČTK) - Uherskohradišťští policisté zadrželi tři mladistvé podezřelé z loupeže. Dva patnáctiletí chlapci a jejich o dva roky starší kamarád čelí obvinění, že počátkem srpna dvě hodiny po půlnoci přepadli u místního plaveckého bazénu šestnáctiletého mladíka.
"Bili ho pěstmi do obličeje a způsobili mu dvojnásobnou frakturu čelisti a zlomeninu lebeční kosti," řekl dnes ČTK uherskohradišťský policejní mluvčí Jaroslav Krejčíř. Poté ho svlékli, vzali mu osobní věci a utekli.
Napadený mladík došel nahý domů. Matka zavolala policii a zdravotníky, kteří syna ošetřili a převezli do nemocnice.
Loupeži předcházel konflikt trojice s přepadeným u uherskohradišťské kavárny. Zraněný mladík vypověděl, že ho tam mladíci obstoupili a požadovali po něm peníze, mobilní telefon a marihuanu. "Řekl, že nic z toho nemá a podařilo se mu utéci. Nevšiml si, že by ho poté trojice sledovala," uvedl Krejčíř.
Patnáctiletého již trestně odpovědného iniciátora loupeže poslal soud do vězení. "Není to jeho první trestný čin. Hned první srpnový den s jinými chlapci fyzicky napadli a okradli v Uherském Hradišti čtyřiašedesátiletého důchodce," řekl mluvčí. Dodal, že mladý recividista byl propuštěn v minulých dnech na vycházku z diagnostického střediska mládeže ve Střílkách na Kroměřížsku. Jeho komplici jsou vyšetřováni na svobodě.
Ladislav Koželuha snm
________________________________________________________________________
Kvůli sexu musel ženy uškrtit
Večerník Praha | 20.8.2003 | rubrika: Detektivní léto/kulturní servis | strana: 20 | autor: Ondřej Závodský
Pětadvacet lidí si odpykává v českých věznicích doživotí - nejvyšší možný trest, který český právní řád připouští
PŘÍBĚHY, KTERÉ SE OPRAVDU STALY
Ondřej Závodský: kauza Josef Schottenhammel
Zatím posledním přírůstkem oddělení pro doživotně odsouzené pachatele je osmatřicetiletý Josef Schottenhammel. Do mírovské věznice se dostal teprve v loňském květnu. Ve vězení však nesedí poprvé, má za sebou odpykaných devět let za předchozí násilnou trestnou činnost.
Josef Schottenhammel je jediný doživotně odsouzený lotr, který usmrtil "pouze" jednoho člověka. Kolegové z vedlejších cel jsou odsouzeni za dva až pět zmařených životů. Například o Ivanu Roubalovi média spekulují, že zavraždil lidí ještě mnohem více. Schottenhammel však není nijak nevinným beránkem. Fakt, že další dvě z jím napadených žen nezemřely, nebylo důsledkem jeho rozhodnutí, ale dílem náhody.
Co bylo důvodem jeho tří zločinů? Psychologové a sexuologové u něho objevili kombinaci hned několika úchylek. Schottenhammel je především sadisticky orientovaný deviant.
Podle znalců je za normálních okolností při průměrné inteligenci schopen posoudit dosah svého konání, ale pakliže požije alkohol nebo jinou návykovou látku, například pervitin, jeho zábrany se odbourají a ničím nezadržitelná síla se projeví v plné míře.
Psychopatická Schottenhammelova osobnost navíc po vystřízlivění nebo odeznění účinku drog nikdy zpětně výčitkami svědomí netrpí. V praxi to znamená, že Schottenhammel se vzruší při extrémním násilí vůči ženám. Obvyklým způsobem ukájení jeho zvrácených choutek bylo chytit ženu pod krkem a zároveň jí zacpat ústa a nos. Při následné obraně oběti a snaze se z jeho sevření vyprostit sadista pociťuje to správné uspokojení.
Bezvědomí ženě pomohlo
Okolo šestnácti let začal Schottenhammel pociťovat poněkud nestandardní sklony. Nejprve při automanipulačních praktikách si začal představovat, jak někdo či on sám rdousí, škrtí a dusí ženy. Po několika normálních kontaktech s ženami si uvědomil, že to prostě není to, co by si představoval.
Schottenhammelova trestní minulost se počíná psát na sklonku léta roku 1988.
Tehdy třiadvacetiletý vyučený tesař poprvé udeřil. Přímo na ulici v Ústí nad Labem přepadl téměř dvojnásobně starou ženu. Přistoupil kní zezadu, pravou rukou chytl kolem krku a levicí zacpal ústa a nos. Se vzrůstajícím vzrušením sledoval paniku čtyřiačtyřicetileté nebožačky.
Když odpor matky dvou dětí ustal, povalil ji na zem a obnažil jí dolní polovinu těla. Vrcholem jeho zvrhlého počínání bylo, když se sám vysvlékl a nad domnělou mrtvolou ejakuloval.
Jenže přepadená žena naštěstí mrtvá nebyla, pouze v hlubokém bezvědomí a z celého přepadení vyvázla s drobnými šrámy. Detektivové veřejné bezpečnosti brzy mladého násilníka dopadli. Soud jeho počínání kvalifikoval jako pokus trestného činu vraždy a mladíka zpražil jedenácti lety ve vězení. Propuštěn byl za devět let, ale neoctil se na svobodě, nýbrž v léčebně pro sexuální devianty. Tam podle lékařů patřil mezi vcelku bezproblémové pacienty, až na to, že za několik měsíců z léčebny uprchl. Policie sice chovance brzy do ústavu vrátila zpět, ale ten se tam dlouho neohřál a zakrátko poté zmizel znovu.
Ještě že šel někdo kolem
Když Schottenhammel podruhé opustil areál psychiatrické léčebny, vedl nezřízený život s partou feťáků a zřejmě si rád nějakou drogu také dopřál. Bydlel u svého kamaráda v Teplicích. V době, kdy nebyl doma, podával příležitostným zákazníkům drogy.
Zvrhlé choutky přišly na Schottenhammela opět 20. září 2000. Když tehdy ve večerních hodinách procházel teplickou ulicí Karla Čapka, upoutala jeho pozornost kolemjdoucí žena. V tu chvíli nedokázal udržet svůj chtíč na uzdě a na nic netušící třiapadesátiletou dámu se vrhl.
Jak už měl ve zvyku, chytil ji jednou rukou pod krkem a druhou zacpal nos a ústa. S vyděšenou nebožačkou pak smýkl na zem a začal ji škrtit.
Také tato žena přežila jen díky zásahu shůry, když se z ničeho nic na setmělé ulici objevil náhodný chodec. Schottenhammel byl sice sexuální deviant, exhibicionismem však netrpěl, a tak ho příliš netěšilo, že by jeho hrůzné počínání sledoval někdo jiný.
Vylekaný a sexuálně neuspokojený tedy okamžitě polomrtvou ženu pustil a dal se na útěk.
V přítomnosti kolemjdoucího tkvělo ještě jedno Schottenhammelovo neštěstí. Kromě toho, že si onoho večera moc neužil, tvář úchylného násilníka se nesmazatelně vryla do paměti chodce. Ten ze stanoviště svědků před soudem padoucha poznal a přispěl tak k jeho odsouzení.
"Dodneška se z toho nemůžu vzpamatovat. Byl to nejodpornější zážitek v mém životě," vyprávěla ještě před několika měsíci přepadená.
Narkomanka skončila v gauči
Po nezdařeném útoku na ulici v Teplicích si Schottenhammel usmyslel, že příště už konečně uspěje a něco si užije. Do bytu kamaráda proto o tři neděle později, tedy 11. října, vlákal dvacetiletou dívku, která zaťukala u domovních dveří a žádala o dávku pervitinu.
Žádnou nedostala, ale zločinec ji zezadu chytl pod krkem a začal dusit. Dílo zkázy dokonal s použitím igelitových sáčků a škrtidla. Poté, co se na mrtvolu dívky dostatečně vynadíval, schoval ji do úložného prostoru gauče.
O den později se do bytu vrátil nic netušící majitel bytu a přivítal se s vrahem.
"Překvapilo mě, že je v bytě hrozný nepořádek," vzpomínal před soudem. Schottenhammel později od kamaráda odešel.
Majitele bytu však po několika hodinách začal znepokojovat zápach, a tak se vydal pátrat po jeho zdroji. Ke svému údivu přitom v odpadcích nalezl doklady Schottenhammelovy oběti.
Až 14. října příčinu zápachu konečně našel. Když vytáhl šuplík pod gaučem a odhrnul péřovou deku, spatřil pod ní tělo mrtvé dívky. Vyděšený okamžitě běžel ke svým kamarádkám a vše jim pověděl. Ty mu zprvu nevěřily, když se s ním ovšem vrátily do jeho bytu a na vlastní oči spatřily ten hrůzný výjev, pochopily, že se stala vražda.
Jedna z nich ihned zavolala na policii.
Policie neměla při pátrání po vrahovi zas až tolik práce. Svědkové totiž potvrdili, že oběť šla kScho ttenhammelovi pro drogy. Korunním důkazem byl nález v odpadkovém koši.
Jiný trest nemáme
Na hlavní líčení k ústeckému krajskému soudu se na počátku prosince 2001 sjela řada novinářů očekávajících estrádu, kterou Schottenhammel soudcům předváděl již v roce 1992, kdy stanul na lavici obžalovaných kvůli prvnímu přepadení.
Tehdy totiž soudce častoval sprostými nadávkami, urážkami a nezřídka i výhrůžkami. Spis tohoto prvního případu prošel tenkrát rukama řadě soudců, kteří byli Schottenhammelovým vystupováním natolik znechuceni, že se prohlásili za podjaté.
Schottenhammel tentokrát ovšem novináře zklamal a před soudem se choval naprosto klidně. Z míry ho nevyvedl ani ortel doživotního žaláře, proti čemuž se na místě odvolal.
Věc dostal na stůl během několika týdnů pražský vrchní soud. Po důkladném prostudování případu jeho soudci 14. května 2002 udělali v rozsudku jen nepatrné právní změny a odvolání zamítli. Konečný ortel tedy zní: "Obžalovaný Josef Schottenhammel je vinen pokusem trestného činu vraždy, dokonaným trestným činem vraždy a mařením výkonu úředního rozhodnutí za útěk z léčebny a za to se odsuzuje kvýjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí."
Předsedkyně trestního senátu zároveň uvedla, že takovémuto pachateli jiný než doživotní trest uložit nelze.
________________________________________________________________________
USA obnoví hlídkové lety nad kolumbijským územím
Zpravodajství ČTK | 19.8.2003 | 21:45 | rubrika: Právo a krimi - USA, Kanada a OSN | autor: MKA
BOGOTÁ 19. srpna (ČTK) - Spojené státy obnoví protidrogové hlídkové lety nad Kolumbií, které byly před dvěma lety pozastaveny po incidentu ve vzdušném prostoru sousedního Peru. V kolumbijské metropoli Bogotě to dnes oznámil americký ministr obrany Donald Rumsfeld.
Podle Rumsfelda obnovení letů, které by mělo být oficiálně oznámeno v úterý, schválil americký prezident George Bush. "Domnívám se, že jde o významný krok. Pomáhalo to dříve a bude to pomáhat i nyní. Nelegální obchod (s drogami) může probíhat několika cestami, po zemi, po moři nebo ve vzduchu. A pokud nebudeme věnovat pozornost vzdušným cestám, stanou se oblíbenou metodou" překupníků, řekl Rumsfeld. Jakým konkrétním způsobem se americké letouny budou podílet na kontrole kolumbijského vzdušného prostoru, ale neupřesnil.
Rumsfeld přiletěl dnes dopoledne do Bogoty, aby zde jednal s kolumbijskými představiteli v čele s prezidentem Álvarem Uribem o pomoci, kterou Spojené státy poskytly Kolumbii v rámci takzvaného Plánu Kolumbie, jehož cílem je boj proti nelegálnímu obchodu s drogami a proti ozbrojeným povstalcům.
Washington zastavil hlídkové lety nad kolumbijským územím poté, co peruánské letectvo v dubnu 2001 omylem sestřelilo skupinu amerických misionářů, mezi nimiž zahynula i jedna žena a dítě.
mka hej
________________________________________________________________________
Sport, lži, drogy, smrt a video
Lidové noviny | 20.8.2003 | rubrika: Horizont | strana: 11 | autor: Miroslav Schiffert
Sklouznutí sportu do šedé zóny ohrožuje jeho budoucnost
Dva mrtví profesionální fotbalisté, z Kamerunu a z Brazílie, v jednom měsíci. V tomtéž měsíci zpětné anulování výsledků zimní olympiády - kvůli dopingu ruské běžkyně. Poté návrh norských sportovních činovníků zrušit všechny atletické rekordy dosažené před rokem 2000, při nichž bylo důvodné podezření z dopingu. Policejní vyšetřování lží a záludností olympijského vítěze a hokejového spasitele a jeho následný útěk na planetu zvanou NHL. A jako gigantická třešnička na dortu: číslo ekonomického odvětví zvaného "beckhonomika" - miliardový přestup kapitána anglické fotbalové reprezentace D. Beckhama do Realu Madrid a jeho následné turné po Japonsku, kde tento bůh sportbyznysu inkasuje miliardy korun, poněvadž "elektrizuje davy" účesem, úsměvem a zachycením meruny za krkem v přímém přenosu! Do toho ještě opakované zoufalé výkřiky typu: "Kdóóó koupí Grygeru, kdo dá víííc!?" To si pak člověk ani nestačí všimnout, že po francouzských horách v nadmořských výškách nad dva tisíce metrů jacísi mimozemšťané ujeli denně na kolech přes 200 km průměrnou rychlostí nad 40 km za hodinu (Tour de France). Samozřejmě bez jakýchkoli jiných podpůrných prostředků než jsou rýže, müsli tyčinky, euro a potlesk. Co mají společného poslanci se svou "imunitou vůči zákonnosti", nejrůznější sektáři, squatteři nebo meloucháři, borůvkáři ve státních lesích, kuřáci marihuany, hráči hazardu a léčitelé s profesionálními sportovci? Zdá se, že se všichni (zpravidla) pohybují v šedé zóně, někde mezi povoleným a nepovoleným, v meziprostoru mezi uznanými pravidly hry a černotou. Existuje několik podivných šedých zón ve společnosti, které se vymykají běžným pravidlům. Tyto zóny jsou mimo půdorys "zdravé společnosti". Jsou vklíněny mezi "řádnou černotu" (to je zóna kriminálních činů) a "řádnou bohulibou společnost". Hranice zón jsou samozřejmě dosti pohyblivé. Někdy se v meziprostoru ocitne dané "řemeslo" blahosklonným kliknutím úředníkovy klávesnice (léčitelé), někdy tam patří svou podstatou (squatteři). Někdy trpí rigidností zákonů (kuřáci marihuany) anebo hřeší na jejich laxnost (meloucháři). Někdy zákon přímo znásilní ("imunitáři"). Kontrolní instituce státu si s nimi neví rady. Squatter neplatí nájemné za ubytování, které mu nikdo nenabídl, ale ani neodmítl. Melouchář Luďa pomůže meloucháři Janovi a ten zas jemu kudy by mezi ně vstoupil živnostenský úřad? Léčitel daruje svou energii kolemjdoucímu, který pak na jeho stole zapomene 200 Kč.
Planeta sport
A zdalipak si finančák troufne podezřívat fotbalovou akciovku, že nákup bombarďáka za 100 milionů Kč není uznatelným nákladem "nutným k dosažení, zajištění a udržení příjmů"? Sport "má" ovšem něco navíc: pel nadčlověčenství, háv chráněné a tabuizované sféry, výjimečnosti a pohádkové autonomie. Má své zákonodárství (klasifikaci faulů a trestů za ně), svérázné pracovní právo i soudnictví (rozhodčí a arbitráže). Má svou výkonnou moc: olympijské výbory, svazy, asociace. Má svou ekonomiku, do níž antimonopolní úřad nezasahuje. Má svá média i svou morálku a pojetí lidské důstojnosti hráč jakožto zboží; atlet jako výkon; pilot jako stroj. Profesionální sport tedy není uskřípnut někde v meziprostoru jako borůvkáři a meloucháři, nýbrž míří kamsi nad tento svět. Generuje a tvoří poptávku po nadlidských výkonech, po nekonečném posouvání limitů. Jako takový je vzýván a zbožňován. Jako takový zřejmě zůstane. Máme rádi sebeklam a rádi vzhlížíme k úspěchu "Olympanů", ctíme slávu, obdivujeme "nemožné". Proto však musí být hokejista Duda zván do TV show? A to hned poté, co vrazí do šatny soupeře jako bůh pomsty a pak to před zraky milionů očí a uší (i těch dětských) popírá, dokud jej neusvědčí záběry z kamery? A v TV si nad tímto "kouskem" s moderátorem zažertují. Proč nedáme palec dolů? Budeme-li si v profesionálním sportu pěstovat nedotknutelnost hvězd, bezhraničnost, libovolnost nakládání s pravidly, nekontrolovatelnost účtů či podivnou hru dopingových komisařů, dočkáme se nejspíš toho, že i "bohové" začnou umírat (přímo na hřišti nebo v ringu), že budou lhát a podvádět (přímo v médiích) nebo zmrzačí soupeře. A co děti: mají si kde lhát?
________________________________________________________________________
Jak se stát svatým?
Ring | 19.8.2003 | rubrika: Zajímavost | strana: 32 | autor: Text a foto: JURAJ KAMAN
Šakír odešel z domu beze slova rozloučení, s vědomím, že už se nikdy nevrátí. Jako tisíce jemu podobných opustil všechno, co měl. Stal se z něj svatý muž - sádhu.
Asketických tuláků, kteří se dobrovolně zřekli téměř všech materiálních statků a světského života, aby je vyměnili za klid a mír v duši, lze v Nepálu a Indii potkat bezpočet. Nejčastěji na ně narazíte v blízkosti hinduistických chrámů, kde čekají na almužnu, u posvátných řek setrvávají v meditacích. U nejmasovějších shromáždění, jako je například Kumba Melá, jich můžete vidět pohromadě i několik desítek tisíc. Jejich oblečení bývá stejně prosté jako životní dráha, na kterou se vydali. Obvykle jsou oděni v jednoduché jednobarevné roucho sahající pod kolena. Někteří chodí polonazí, či dokonce úplně nazí, jak je stvořila příroda. Snaží se být živoucím příkladem toho, že člověk ke spokojenému životu nepotřebuje téměř nic.
Osvícené ženy jsou vzácností
Jejich čela bývají zdobena symbolem božstva, které jim imponuje. Trojice podélných pruhů značí příslušnost k Šivovi, svislými se pyšní vyznavači Višnua. Prvně jmenovaní často svírají v ruce kovový trojzubec, podobný tomu, jenž zdobí plastiky jejich uctívaného idolu. Vlasy těchto divoce vyhlížejících chlapů jsou často zcuchané, nemyté a nestříhané, samozřejmostí je plnovous. Jsou to vlastně bezdomovci, ale zcela jiní než ti, kteří se potulují po nádražích a ulicích evropských velkoměst. Jejich zrak není zakalen levnou výčepní lihovinou, ani smutkem. V jejich očích uvidíte moudrost a vyrovnanost. Mezi lidmi označovanými titulem sádhu potkáte i ženy. Ale je jich mnohem méně. Zatímco muži nesou hlavní odpovědnost za své skutky před bohy, manželky se v podobných záležitostech zodpovídají především manželům. A kdo by se staral o rodinu, když tatík odejde z domu a už se nikdy nevrátí? Výjimečně lze narazit i na dvojici opačného pohlaví. Sex bývá u podobných párů tabu, je totiž považován za překážku na spirituální cestě.
Pozor na podvodníky!
Někteří svatí muži volí tvrdou cestu askeze a sebetrýznění, jiní upřednostňují bizarní cvičení, praktikují jógu, meditace a mystické postupy. Jsou i tací, kteří se pokoušejí komunikovat s bohy prostřednictvím drog. Nejčastěji je spatříte rozjímat v hustých oblacích hašišového kouře. Existují však i darebáci, kteří zneužívají image sádhuů k osobnímu obohacování. Někdy je rozeznáte podle dobře živených postav, cpou se před objektivy turistů, a pokud naléhání podlehnete a vyfotíte si je, nepustí vás, dokud jim nezaplatíte. Obvyklá mince či dvě jim nestačí, jejich požadavky jsou mnohem vyšší. Trvají na výplatě v bankovkách, a když ji nedostanou, ztropí křik. Po několika hodinách pózování jdou domů, rozvalí se v křesle, zapnou televizi a otevřou pivo. Hra na sádhua je pro ně výnosnou živností. |
|
|
| James |
| Tak koukám,že určitě valná většina z vás pěstuje doma a na to mám pár dotazů naneštěstí bydlím v paneláku v 30000vým městě bordel se tady nedělá jen občas-skoro každej den odpálím jointa na balkoně.Společně ve více lidech jsme rozjeli pěstírnu 400w mimo město a celkem úspěšně zvládli 2 sklizně bohužel to neklape poslední dobou mezi náma tak jsem uvažoval o zřízení menší skříně v mém panelovém přístřešku.Copak nebudu si nic nalhávat jsem posranej a sedět jít nechci.Bohužel moje situace je těžko zhodnotitelná po netu povzbudte,poradte,jak co nejvíce kamuflovat moje nezákoné zájmy. |
|
|
| breeder |
jak psal už Bohour:
nikdo nesmí nic vědět ani tušit,
omezit návštěvy,
svítit přes noc,
pachovej filtr,
jen na elektroměru to bude poznat
taky jsem z paneláku z 25tis. města
a zatim f pohodě
- jen občas nějaká ta stíha :confused: :eek: :confused: |
|
|
| James |
| Dík moc pánové a dámy cítím s vámi.Dobrou úrodu dobrým lidem. |
|
|
|
