| crazyben |
Předně bych rád zdůraznil že to sem přidávám jen proto, že jsem tu žádný podobný informace nikde nenašel. Součástí je pár tabulek co sem převzal z jinejch webů (snad to nebude vadit, všichni sme groweři a mělo by nám jít jen o jedno, zdrávé prosperující kytky). Dalším důvodem je i to že podle některých není vlhkost až tak důležitá při ideálních teplotách. Nejsem žádnej expert, ale po delším vstřebávání informací mi došlo že to je kravina… teplota a vlhkost sou vzájemně propojeny a jedna hodnota bez druhý nám zas až tak moc neřekne.
A teď bych si rád udělal i nějaký alibi… informace sem bral ze zahraničních webů and my english is too bad, takže kdyby se vám něco nezdálo dejte vědět a dáme to do kupy. Protože tak to má být a tak je to správně. Tak a teď k věci…
VPD – Vapor Pressure Deficit
Za prvé je třeba si přesně říct si co je to vlhkost a ujasnit si vztahy mezi vlhkostí a teplotou... Když mluvíme o vlhkosti, mluvíme o vodě ve vzduchu v plynné formě. Ne o malých kapičkách vody ve vzduchu (mlha). A pokud jde o vzdušnou vlhkost tak málokoho překvapí že klíčovou roli hraje teplota. Čim teplejší vzduch tim více vody potenciálně udrží. Navíc s měnící se teplotou se mění i vzdušná vlhkost což nám může komplikovat právě to co chceme změřit.
Naštěstí umímě změřit "relativní vlhkost" (anglicky RH - Relative Humidity) - jedná se o měření v procentech, měříme vodní páry ve vzduchu, v porovnání s celkovým potenciálem vodních pár, když vzduch drží danou teplotu.
/nevim jestli je to dost srozumitelný s tou relativní vlhkostí, ale líp sem to nedokázal přeložit a vlastníma slovama to líp taky neřeknu, kdo by měl chuť to zkusit líp tak pm/
Takže pokud řeknete že máte vlhkost 50%, znamená že to při danné teplotě vzduch nese polovinu vodních par z celkového potenciálu. Při vyšší teplotě je potenciál větší tzn. 50% při vyšší teplotě znamená víc vody ve vzduchu, ale pořád je to polovina z toho co vzduch při dané teplotě dokáže pojmout.
A teď du na kafe a brko, protože to je náročnější než sem čekal :D pokračování brzo… |
|
|
| crazyben |
Určitě to znáte... spousta se z nás snaží udržet v nějakejch normách, ale s vlhkostí to často tak vážně neberem (já na tom byl stejně) a když už tak zatimco na ideálních teplotách se většinou shodnem u vlhkosti to bejvá na delší diskuse.
Relativní vlhkost má ale na rostliny přímý vliv. Rostliny se potřebují tzv. potit (uvolňovat vodní páry svými průduchy/stomaty) aby mohli růst. Množství vody které rostliny vypotí kytky regulují otvíráním a zavíráním průduchů/stomat. Obecně platí že čím sušší vzduch tím víc se rozstliny zbavují vody... tzv. transpirace.
Určitě víte už ze základní školy že vzduch (a všechny plyny v něm) vyvyjí určitý tlak, čim více vodních par je ve vzduchu tim větší je i tlak. My většinou takový změny nepostřehnem, ale z pohledu kytky můžou změny relativní vlhkosti přirovnat rozdílum potapěče v různých hloubkách. Větší tlak vzduchu si představte jako nějakou sílu co tlačí na povrch listů kytky (stejně jako voda na potapěče)... čim víc ta síla na listy tlačí tim hůře se rostliny zbavují vody transpirací.
To znamená že s vysokou relativní vlhkostí rostliny transpirují méně, naopak v prostředí s nízkou relativní vlhkostí je pro ně snadné ztrácet vodu do vzduchu.
A teď k tomu co je VPD. Jak vyplývá ze slova "deficit" mluvíme o rozdílu mezi dvěma věcmi. V tomhle případě rozdíl mezi teoretickým tlakem vzduchu při 100% relativní vlhkosti za danné teploty a skutečným tlakem vyvjeným na vodní páry při danné teplotě (ta je pořád stejná).
Mnozí VPD považují za jakési měřítko toho jak rostliny cítí a reagují na vlhkost v rostoucím životním prostředí. Z pohledu rostliny je to rozdíl mezi tlakem par uvnitř listu ve srovnání s tlakem par vzduchu.
Voda přesněji vzduch nasycený vodou (relativní vlhkost 100% většinou) tedy opouštějí list přes stomata. V případě že vzduch mimo listy má relativní vlhkost menší než 100% existuje potenciál pro vstup vodních par do vzuchu. Takže, pokud jde o pěstování rostlin, VPD je možné považovat za nedostatek tlaku par ve vzduchu.
Dalším způsobem jak přemýšlet o VPD je atmosférická poptávka po vodě (vysoušecí síla vzuchu - hrozný slovní spojení). VPD je obvykle měřena v jednotkách tlaku a je v podstatě kombinací teploty a relativní vlhkosti do jedné hodnoty. Když je relativní vlhkost vysoká, hodnota VPD je nízká a zase naopak čím vyšší je hodnota VPD tím větší potenciál má vzduch pro nasávání vlhkosti z rostliny.
Jediným problémem VPD je, že je obtížné určit hodnoty přesně, protože je třeba znát teplotu listu. A to je problém, teplota listu se může lišit od listu na list v závislosti na mnoha faktorech, jako je například v případě, že list je v přímém světle, polostínu nebo plné stínu.
Nejpraktičtější přístup k posouzení VPD je měření teploty vzduchu uvnitř vrcholů rostlin. Co chceme je získat náhled do děje, jak současná teplota a vlhkost okolního úrodu ovlivňuje rostliny. Dobře umístěný senzor měření teploty a vlhkosti vzduchu v blízkosti nebo těsně pod vrchol rostlin je dostačující indikátor pro zjištění skutečných podmínek listů.
Řízení vlhkosti je důležité pro to aby se vaše rostliny "potily" zdravým tempem. Odpařování vodních par také aktivně chladí tkáně listů, teplota zdravě transpirujícího listu může být až o 2-6 stupňů niží než teplota netranspirujícího listu. Může se to zdát jako velký ale je třeba vzít do úvahy že 90% vody rostlina vypotí a jen 10% jde na růst. To ukazuje jak důležité je mít pod kontrolou relativní vlhkost a tak i zdravé pocení rostlin.
Mnoho pěstitelů bez mrknutí řekne např. že na růstu je to 70% a na květu 50% (pro genaritivní rození květu). S touto radou můžete dosáhnout slušných výsledků, ale neni to všechno protože nebere v úvahu teplotu vzduchu.
uff ještě chvíli :) |
|
|
| crazyben |
Při pohledu na tabulku vidíme že při 70% relativní vlhkosti by měla být teplota 22-26 stupňů k udržení zdravého VPD. Pokud 26-29 je to 75%... problém je že s vysokou vlhkostí vzniká nebezpečí vzniku plísní a pach. filtry ztrácí na účinnosti. Proto je lepší držet relativní vlhkost na 60-70% přičemž teploty by měly být 18-26 stupňů. Tabulka také ukazuje že při teplotě nad 22 stupňů se 50% relativní vlhkosti stává kriticky nízkou (a že to neni nic výmečnýho když se tu člověk podívá) pak by kytka měla mít co nejméně stresu.
Chcete-li si sami spočítat VPD vašich rostlin postupujte následovně.
Změřte teploty listů a podívejte se na tlak par při 100% vlhkosti v druhé tabulce (tlak par listu). Odečtěte tlak par vzduchu od tlaku par listu.
Příklad: Teplota listu 24stupňů 100%RH číže tlak par listu 29,8
Teplota vzduchu 25stupňů 60%RH čižě 19,0
VPD=29,8-19,0
VPD=10,8
a ještě chvilku abych to nějak uzavřel :) |
|
|
| crazyben |
Rostliny se vyrovnávají s měnící vlhkostí úpravou průduchů na listech (stomat). Průduchy otevírá zatímco VPD klesá (vysoká RH) a naopak zavírá jak se zvyšuje (nízká RH). Průduchy se zavírají aby se zamezilo nadměrné ztrátě vody a poté vadnutí listů, ale to má vliv na rychlost fotosyntézy protože stomaty rostliny absorbují CO2. Trvale nízká RH způsobí pomalý růst či dokonce zakrnění. Vlhkost tedy ovlivňuje nepřímo fotosyntézu... více vlhkosti znamená potenciálně více CO2 přijatého rostlinou.
Pokud bude vlhkost příliš nízká rostliny budou bojovat o růst. V reakci na vysokou VPD se snaží zamezit nadměrné ztrátě vody a zabraňuje dopadání světla na listů a ty se zkroutí od okrajů dovnitř jakoby do ruličky.
Většina rostlin má tendence lépe růst za vyšší relativní vlhkosti, ale nadměrná vlhkost také podporuje některé nepříznivé vlastnosti růstu. Nízká VPD má za následek nízkou transpiraci (v podstatě se málo potí). Pokud je VPD opravdu velmi nízká a rostliny nejsou schopny vyloučit žádnou vodu do vzduchu (95-100% RH), tlak v rostlině začne stoupat. Připojí-li se k tomu vlhký substrát který vytváří další tlak může to vést k "násilnému" vytlačování vody z listů na svých okrajích v procesu zvaném gutace.
Gutace může být spatřena, když listy mají malé vodní kapky na okrajích, nejvíce to bývá patrné v časných ranních hodinách, nebo těsně po příchodu světla(rozvícení nejčastěji v našem případě)... zkrátka jednoduše rosa je známka gutace. Pokud se zdá že na jsou listy "vypálené" na okrajích, nebo mají bílý krystalický kruhový usazeniny také na okrajích nejspíš za to může právě gutace.
Nečekám že teď začnou všichni měřit teplotu listů a počítat si specialně to svý VPD aby mohly upravovat teploty a vlhkosti striktně jen podle těch tabulek. Ale doufám že tohle aspoň někomu pomůže si ujasnit nebo doplnit vědomosti o tom jak ty naše milovaný rostlinky žijou a možná jim i udělat trochu příjemnější prostředí. Zkrátka snad vám tyhle informace budou k užitku protože mě to stálo dva jointy, nějaký to bongo, jedno kafe, chvilku listování slovníkem a dvakrát sem dostal vynadáno od starý, že prej co dělám na tom groweru za kraviny celej den, že to nikoho stejně nezajímá, tak snad to nebude tak hrozný... :D Na jakoukoliv kritiku ať už pozitivní, negativní nebo konstruktivní sem připraven.
Tak jen ať frčí zvlhčovačky :) |
|
|
| Dexkell |
Čus, hezky rozepsáno ale mám konkrétní otázku, máš to asi hezky načtený tak mi asi odpovíš nejaktuálněji.
Přes "den" maj kytičky vlhkost okolo 45-70%, řízky jsou v růstové fázi,
odtah proto zapínám individuálně.
A otázka, vadí jím takovýto výkyv během osmácti hodinové periody ?
PS: teploty okolo 25C
Děkuji za případnou odpověd :-) |
|
|
| crazyben |
Tak je to přesně jak si napsal... většinu z toho mam načtenou, takže nejsem žádnej odborník. O výkyvech a jejich vlivu tam nic nebylo, ale mam pocit že nějakou energii potřebuje kytka i na to otvírání a zavírání stomat kterýma se snaží regulovat transpiraci. Kdyžtak mě opravte!
Co si myslim já... samotnej výkyv jim nebude vadit víc než třeba kdyby tam bylo 45% při 25stupních trvale. Naopak 70% při 25stupních je přesně to co by ses měl snažit udržet, to je ideální hodnota. |
|
|
| Dexkell |
No já se právě zatím na růstu snažím udržet co nejvíc ale je to na úkor odtahu, ten proto sepínám jenom na chvilku abych procirkuloval vzduch ale vim že to neni supr.
Nebudu to spamovat tvoje info, ale díky a kdyby někdo měl pro mne info tak PM :-) |
|
|
| zelenymuz |
| Příhodnější by bylo bavit se o turgoru v listech, ale VPD může přes ty tabulky a teplotu listu taky nějakou informaci ve finále dát. Taky by bylo dobrý zmínit rosný bod, kdy voda kondenzuje při nižší teplotě snáz (typicky podchlazený předměty jsou v teplém vzduchu orosené). Ale v běžném indooru jsem se s tim nesetkal ani z fotek, je to jen tak na okraj. Určitý nebezpečí jsou podle mě ty přehnaně zvlhčovaný pěstírny, kde je teplota už hraniční, tj. 29°C a né-li více! Naopak ofuky, které směřují přímo na listy je logicky ochlazují, to je podstata zvyšování účinnosti využití světla = fotosyntézy, dýcháním, ale všeho s mírou, protože se zrychluje i odpařování vody (kdyžtak průduchy jsou jenom zespodu listů, takže je lepší foukat spíš vršky nebo točit vzduch kolem stěn. Víc asi nemám co bych dodal, třeba ještě někdo přisype svým dílem do mlýna |
|
|
| crazyben |
Dexkell: je to komplexni zivouci organismus a je treba mu zajistit idealni podminky ve vsech smerech. Ale pokud to jednou za hodinu nekolikrat dostatecne vymenis tak by to nemel bejt vyraznejsi problem, idealni to ale neni.
zelenymuz: Nepocbyuju že jedno s druhym bude souviset... už jenom že díky tomu že turgor (vnitřní tlak rostliny, nevim jak jinak to popsat) pomáhá s otevíráním a zavíráním stomat, čímž má taky nějaký vliv na samotnou transpiraci, to k tomu jak by to mohlou souviset s VPD, krome jineho. yeah takovou diskusi sem si predstavoval, diky za doplneni a jestli mas chut klidne se o turgoru rozepiš protože tady už to nemam tak dobře našprtaný a nejspíš bych se v tom sám ztratil za chvíli... K+ |
|
|
| zelenymuz |
| Našprtaný bych to chtěl mít, ale když mám něco pochopit, mozek se brání :). To, že to spolu souvisí je jasný, protože jinak by transpirace ani neprobíhala, když je to proti gravitaci, tak buněčnej tlak tam hraje velkou roli. Ale to zase obrací pozornost ke kořenům, protože tam je zdroj toho koncentračního spádu a tudíž nejvyšší koncentrace látek. Když nejsou zdravé kořeny nebo je přehnojený substrát, tak rostlina začne trpět (soli odebírají buňkám v kořenech vodu). Při určitym zasolení se zase děje lepší příjem živin, zase je to o rovnováze. Dost široký téma jsem rozjel tady čéče.. |
|
|
| Negative Creep |
Moc se mi nelíbí, že se jen kopíruje a překládá pro lenochy až pod nos.
Člověk by se měl snažit pěkně sám. Ne jen číst návody.
VPD je častý problém. Bez uzavřenýho okruhu lampy se v boxu těžko udržuje ideální vlhkost s teplotou. Plus u toho jede plíseň, takže se musí fučet ze všech stran ať se nemaj spory šanci uchytit.
|
|
|
| crazyben |
| No vidíš a já sem zastánce volnýho šíření informací... chtěl sem to jen přiblížit těm který neovládaj angličtinu nebo jen nesledujou co se řeší za hranicema, (česky sem o tom nic takhle komplexně napsaný nenašel). Nevidim nic špatnýho na tom když si člověk našprtá nějakou teorii a pak se to snaží převádět do praxe (jestli pak už bude jen tupě kopírovat návody nebo do toho něco dá a bude se posouvat dál, to už je věc jiná... ) |
|
|
| MocnyOkurek |
| MOc nerozumim creepe tve narazce. To se jako tedy ostatni nemaji delit o informace? :) JInak tady z toho se mi akorat zatocila hlava tak dik! :D |
|
|
| odo |
| Moc fajn informacie. Najjednoduchšie bude doržiavať oranžové hodnoty, alebo aspoň tie biele. A ja som teraz zistil, že mám vlastne pri 55 sucho. :-) To znamená, že treba nájsť optimum medzi ofukovaním, príťahom a odťahom. Posielam + |
|
|
| crazyben |
Díky sem rád že to některým pomáhá dozvědět se víc a udělat něco pro ty svý holky... co bylo pro mě nejdůležitější zjištění, že ideální vlhkost záleží na aktuální teplotě a naopak!
Samozřejmě jak už zmínil zeleny muz... neni to jedine meritko. Pri transpiraci hodne zalezi i na vlhkosti substratu a stavu korenoveho systemu a samozrejme i spouste dalsich veci. Zkratka je treba se na kytky divat komplexne a nebrat kazdy "meritko" samostatne... |
|
|
| Madical-Strains |
Jelikoz je to hodne dulezita informace a pro rostlinku docela klicova tak by si to zaslouzilo byti ve FAQ.
Jinak ted se uz chapu ze dost holky trpely v mem prvnim grow, bohuzel vysoka teplota nesla jakkoliv ovlivnit + misto zvlhcovacky jen mokre rucniky= stres kyti=nizky vytezek.
Tak predevsim ve vlastnim zajmu bychom holkam meli dat jen to nejlepsi. :leaf: |
|
|
| kanapee |
docela klíčová infa ... jo všude se mluví o vlhkosti,ale proč a jak, to většinou nikde.
Díky za cenný vlákno, teď už to jen přenést do praxe |
|
|
| marcusant |
| Možná si to blbě pamatuju, ale má to logiku. Když nás ve škole učili o tlaku vzduchu, říkali, že čím vyšší je vlhkost, tím nižší je tlak. Když je vysoký tlak, je hezky a jasno, když je nízký tlak je pod mrakem a může pršet. Souvisí to s hmotností molekuly vody 18g/mol oproti hmotnosti molekul kyslíku O2 32g/mol a dusíku N2 28g/mol. CO2 pro nízký obsah zanedbáváme. V příspěvku č.2 - "Určitě víte už ze základní školy že vzduch (a všechny plyny v něm) vyvyjí určitý tlak, čim více vodních par je ve vzduchu tim větší je i tlak. My většinou takový změny nepostřehnem, ale z pohledu kytky můžou změny relativní vlhkosti přirovnat rozdílum potapěče v různých hloubkách. Větší tlak vzduchu si představte jako nějakou sílu co tlačí na povrch listů kytky (stejně jako voda na potapěče)... čim víc ta síla na listy tlačí tim hůře se rostliny zbavují vody transpirací." - je to přesně naopak a myslím, že to není pravda. Tlak par je něco trochu jiného než tlak vzduchu. Tlak vzduchu limituje tlak par (nad kapalinou, nad listem a pod.) Definice varu je stav, kdy se tlak par nad kapalinou vyrovná tlaku vzduchu. |
|
|
| crazyben |
:) potapec a voda bylo jen hodne zjednoduseny obrazny prirovnani... ted koukam docela nepovedeny a nestastne napsany, hlavne protoze v tom uvodu 2. prispevku slo hlavne o relativni vzdusnou vlhkost... vubec ne o tlak vzduchu :D
kdyby neco tady odkud sem cerpal. http://www.just4growers.com/stream/...our-plants.aspx
Dulezity je ale: "změny relativní vlhkosti přirovnat rozdílum potapěče v různých hloubkách"
V další větě nemělo bejt vyšší tlak vzduchu, ale vyšší tlak vodních par samozřejmě.
Šlo o vlhkost, ne o tlak. |
|
|
|
