| breeder |
Ztraceni v modrém dýmu
ABC | 22.7.2003 | rubrika: Drogy - V zajetí nikotinu | strana: 10 | autor: Eva Králíková, Foto WHO/P. Virot a archiv
Kouření je dětská nemoc
Kouření není známkou dospělosti, jak se nám snaží namluvit tabáková reklama. Naopak. Průměrný věk kuřáka první cigarety je u nás kolem 12 - 14 let, asi 80 - 90 % dospělých kuřáků začalo kouřit dlouho před svými osmnáctinami. Tři čtvrtiny
z nich vám řeknou, že to byla zásadní hloupost.
Kdyby si mohli v dospělosti vybrat, raději by nekouřili. Je tu ale problém: většina z nich přestat nemůže. Nikotin je totiž droga, na kterou snadno vzniká závislost. Podobá se závislosti na heroinu, kokainu a amfetaminu, dojde k ní však dříve. Abstinenční příznaky a úspěšnost léčby jsou podobné...
"VÝROBA" NOVÝCH KUŘÁKŮ
Tabáková reklama oslovuje převážně děti. Dospělí se už tolik nestarají o plyšáky (milý Joe Camel!) a radši přespí doma v posteli než dobrodružně u ohně (Marlboro Country, Marlboro Gear...). V dospělosti se pro kouření rozhodne jen málokdo, děti jsou proto jedinou nadějí tabákového průmyslu. Vždyť kdyby výrobci nevnucovali cigarety dětem, kdo by za nějakých 40 let ještě kouřil? Snaží se, abyste cigarety bez velkého přemýšlení vyzkoušeli, abyste zahodili zdravý rozum. Rychle vytvořená závislost se už postará o zbytek... Strašení rakovinou nebo infarktem na děti moc neplatí, riziko je spíš přitahuje. A výrobci toho zneužívají. Existují například cigarety Smrt (Death) se sloganem: "Podílejte se aktivně na výzkumu rakoviny, kuřte naše cigarety!" Daleko zajímavější může být informace, že kouření způsobuje mužskou impotenci (to už je na krabičkách cigaret v Kanadě), špatnou pleť, zápach z úst, padání vlasů...
ZROD EPIDEMIE
Tabák zpočátku kouřili jen američtí indiáni, a to jako dýmku při svých rituálech. Nikotin má totiž v malé dávce příjemně omamný účinek. Indiáni však rozhodně nekouřili všichni a už vůbec ne denně - tabák přicházel ke slovu jen při výjimečných příležitostech. Do Evropy jej přivezli dva námořníci na Kolumbových lodích roku 1492, jeden z nich si dokonce za kouření odseděl pár let ve vězení. Nikotin, jediná návyková droga v tabáku, dostal své jméno po tehdejším francouzském vyslanci v Portugalsku Jeanu Nicotovi, který ale tabák nekouřil - trpěl migrénou a tabákovými listy si obkládal hlavu. Postupně se Evropou šířily dýmky a doutníky, pořád to však byly spíše ojedinělé pokusy. Změna přišla s objevením cigaret. Nevíme přesně, jak vznikly - jedna verze říká, že žebráci v Seville sbírali nedopalky doutníků a balili je do papírků... První cigareta byla na prodej v polovině 19. století v Londýně, o masovém kouření však můžeme mluvit až s příchodem 20. století. Kolem roku 1900 začaly automaty na výrobu cigaret zaplavovat svět miliardami cigaret denně; vypukla tabákové epidemie. Ta se zatím po celém světě šíří podle stejného modelu: nejdříve začnou kouřit muži, za 30 až 40 let nato začnou umírat. Se zpožděním následuje tentýž vývoj u žen. USA nyní mají za sebou první století cigaret, ČR je asi 20 až 25 let za nimi. Začali jsme o 20 let později kouřit, o 20 let později kvůli kouření umíráme a bohužel také o 20 let později chápeme, co kouření znamená.
UNIVERZÁLNÍ ZABIJÁK
První nemoc, u které se roku 1950 (až tak pozdě!) vliv kouření jasně prokázal, byla rakovina plic. Asi 90 % případů je způsobeno kouřením, což z rakoviny plic činí výborný ukazatel vlivu kouření na lidské zdraví. V roce 1912 bylo na celém světě popsáno kolem 300 případů, dnes jsou to statisíce. Rakovina plic přitom mezi kuřáky není nejčastější příčinou smrti. Kvůli kouření umírá 5 milionů lidí ročně, většina z nich na srdečně cévní onemocnění (infarkty, mozkové mrtvice, uzávěr tepen na nohou). Kouření se ovšem projevuje nepříznivě ve všech oborech medicíny - dnes víme, že se podílí na vzniku nejméně šedesáti chorob. Patří mezi ně např. cukrovka, šedý zákal, řídnutí kostí, zpomalené hojení ran, zhoršená imunita, tvorba vrásek, mužská impotence, záněty středního ucha u dětí v domácnostech kuřáků... Ve 20. století, tedy za prvních sto let tabákové epidemie, zemřelo na nemoci způsobené kouřením víc lidí než během obou světových válek: asi 100 milionů! V našem století už to bude více než miliarda, tedy každý šestý obyvatel Země... Přitom se kouření stále šíří - ročně stoupá asi o 3 %, především v rozvojových zemích.
JE LIBO TROCHU KADMIA?
Cigaretový kouř obsahuje asi 4000 - 5000 (slovy čtyři až pět tisíc!) chemikálií, z nichž asi stovka způsobuje rakovinu. V kouři se zkrátka najde skoro všechno. Namátkou jmenujme močovinu, formaldehyd, benzen, DDT, kadmium, radioaktivní polonium, nitrosaminy... Nikotin sám o sobě rakovinotvorný není. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že je to silně návyková droga - asi 70 % kuřáků je na něm drogově závislých, přičemž závislost může vzniknout i po jedné cigaretě.
FALEŠNÁ PŘÍSAHA
Tabákoví výrobci dlouho tajili vysokou návykovost nikotinu a popírali ji. Jejich šéfové dokonce v roce 1994 předstoupili před americký Kongres a přísahali, že věří, že nikotin není návyková droga. Několik týdnů nato byly zveřejněny jejich vlastní tajné lékařské výzkumy. Ty dokazovaly, že tabákové firmy už dobrých 30 let před touto přísahou o návykovosti nikotinu věděly a náležitě jí využívaly: nechaly si patentovat řadu postupů, jak zvýšit vstřebávání nikotinu v organismu. Čím dřív se totiž kuřák stane závislým, tím spíš si bude muset cigarety až do konce života kupovat. Cena dvanáctiletého dítěte, které začne kouřit, byla ve Velké Británii v roce 1994 odhadnuta na 44 000 liber (tedy asi 2,2 milionu korun) - to je částka, kterou výrobce cigaret na průměrném kuřákovi během jeho života vydělá.
O AUTORCE
MUDr. Eva Králíková se v Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice zabývá závislostí na tabáku a účinky kouření na lidské zdraví. Vede i poradnu pro odvykání kouření při VFN.
TRVALÁ STOPA V MOZKU
Při vzniku závislosti na nikotinu se v mozku mění receptory (součásti buněk schopné vnímat a zpracovávat chemické informace) a změněné zůstanou až do konce života. Bývalý těžký kuřák, který kouření odvykl a léta nevzal cigaretu do úst, pravděpodobně své závislosti po první vykouřené cigaretě znovu propadne. Receptory změněné účinkem nikotinu navíc umožňují mnohem snazší (rychlejší) vznik závislosti na jiných drogách. Podívejme se na pacienty detoxikačních oddělení (klasicky drogově závislé): téměř 100 % z nich kouří cigarety nebo se přes kouření cigaret ke své současné závislosti dostalo.
CHEMIE DOBRÉ NÁLADY
Závislost na tabáku (diagnóza F 17) je klasickou drogovou závislostí. Každá droga má nějaký příjemný účinek - jinak by ji nikdo ani nezkoušel brát. U většiny drog způsobují tento účinek neuromediátory - přenašeče vzruchů mezi nervovými buňkami (neurony). Klíčovou látkou mezi nimi je dopamin. Je-li ho mezi neurony dostatek, máme dobrou náladu, při jeho poklesu propadáme depresi. Kouření cigaret, stejně jako užití jiné drogy zvyšuje hladinu dopaminu ve spojeních mezi neurony. Proto je abstinenčním příznakem nedostatku nikotinu deprese.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mohou testovat extázi
Jihlavské noviny - Vysočina | 19.7.2003 | rubrika: zprávy z Jihlavska | strana: 5 | autor: Marta Hermannová
Jihlava - Prázdniny jsou dobou hudebních festivalů a nejrůznějších tanečních párty. Právě tam se mladí lidé mohou setkat s drogami, mezi nimiž figuruje i taneční droga zvaná extáze, jejíž užívání může konzumentovi přinést značné riziko. Jihlavské Centrum U Větrníku patří mezi zařízení, která mohou v rámci programu prevence zneužívání syntetických drog provádět kvalitativní testování tablet extáze s cílem snížit riziko předávkování se neznámou dávkou. Při této příležitosti dostávají mladí lidé samozřejmě i preventivní informace o škodlivých následcích užívání tanečních drog.
O testy není příliš zájem "V současné době se ale jedná o minimálně využívanou službu. Je totiž spojena s velkými tanečními párty, které na Jihlavsku nejsou časté. Byli jsme ochotni nabídnout tuto službu také na menších párty, ale nedošlo k dohodě ze strany provozovatelů,"vysvětlil vedoucí centra Marek Holemář. Pracovníci nízkoprahových center, jako je právě Centrum U Větrníku, se mohou na párty dostat po předchozí domluvě s pořadatelem, který si vyžádá jejich preventivní služby. Podle informací vedoucího centra je kvalitativní testování tablet extáze jednou z mála účinných kontaktních metod, zaměřených na cílovou populaci uživatelů tak zvaných tanečních drog: "Jde o rychlé, orientační testování tablet extáze pomocí reakčních činidel přímo v místě konání tanečních akcí. Hlavními cíli jsou předávání preventivních informací, které působí na uživatele směrem ke změně jejich postojů k drogám, minimalizace zdravotních rizik, včasné varování uživatelů před velice nebezpečnými a neznámými látkami v aktuálně se vyskytujících tabletách a průběžné monitorování situace."Pokud pracovníci dodrží základní stanovené podmínky, provádění kvalitativních testů by mělo zajistit soulad se zákonnými normami, zejména s platnými trestněprávními předpisy a se základními odbornými kritérii v oblasti prevence a léčby závislostí.
Nabízí radu i pomoc
Mezi doprovodnými službami, spojenými s testováním, patří například poradenská činnost, zprostředkování kontaktu na další odborná zařízení, distribuce informačních materiálů, upozorňujících na rizika dalších více nebo méně rozšířených drog, či drobná zdravotní ošetření. "Co se týče užívání tanečních drog v Jihlavě, tak si myslím, že je to spíš otázka příležitosti. Taneční drogy se vzhledem ke svým účinkům užívají právě na tanečních parties. V tomto ohledu Jihlava určitě nepatří k žádným velikánům. A tak i spotřeba extáze není taková, jako ve velkým městech s klubovou scénou. Neznamená to ale, že by se extáze Jihlavě vyhýbala,"uzavírá vedoucí.
Fotografie:
V jihlavském Centru U Větrníku tvoří klienti nejrůznější výrobky z hlíny. Na snímku je pracovnice centra Monika Štumarová, která má na starosti zdejší keramickou dílnu. MARTA HERMANNOVÁ
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Informace policie kraje Vysočina
Zpravodajství ČTK | 21.7.2003 | 13:18 | rubrika: Právo a krimi - Jihlavský kraj | autor: MI
JIHLAVA 21. července (ČTK)
Čtyřiadvacetiletého muže z Humpolecka obvinil policejní rada z nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů. Během loňska nabídl nejméně v pěti případech kamarádům cigarety marihuany. V červnu pak ve Fabrika baru v Humpolci prodával i extázi.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S drogou lehla na koleje
Blesk | 22.7.2003 | rubrika: Morava/Slezsko | strana: 4 | autor: (tom)
KRNOV O menší vzrušení se postarala v poledne na hlavním vlakovém nádraží v Krnově feťačka (25) z Javorníku na Jesenicku. Píchla si pět gramů heroinu a v drogovém opojení ulehla do kolejiště. Železničáři si jí naštěstí všimli a zavolali policisty. "Odmítla říct, kde heroin získala. U sebe už žádnou další drogu neměla," sdělila policejní mluvčí Ivana Křištofová. Na doporučení lékaře putovala feťačka do psychiatrické léčebny.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Konopí rostlo u kapličky
Zlínské noviny | 19.7.2003 | rubrika: Zlínský kraj | strana: 10 | autor: pla
Nový Hrozenkov - Sklizeň prvního políčka konopí setého mají letos za sebou policisté ze Vsetína. Pod novohrozenkovskou kapličkou posbírali jedenáct rostlin, z jejichž pěstování důvodně podezřívají čtyřiadvacetiletého muže z Kroměřížska, přechodně žijícího v Novém Hrozenkově. V minulých dnech mu policejní rada sdělil obvinění ze spáchání trestného činu šíření toxikomanie. Sklizené exempláře konopí setého, ze kterého lze připravit drogu zvanou marihuana, měřily přibližně dvacet centimetrů. "Šlo v podstatě o sazenice. Doba sklizně, kdy také vyjíždíme k největšímu počtu případů, nastává tradičně nejméně o měsíc později,"vysvětlil vsetínský policejní rada Ivo Novák s tím, že konopí může pod širým nebem v našich přírodních podmínkách dorůst i více než dvoumetrové výšky. Pěstitelé je sázejí na odlehlé louky, zpravidla však do lánů obilí či kukuřice. Na "zubaté"listy konopí setého na okraji své obci tentokrát policisty upozornili místní občané. Následným šetřením muži v uniformách zjistili, že mladý Kroměřížan rostlinu v Novém Hrozenkově pěstoval i v předchozích dvou letech. Drogu pak používal pro vlastní potřebu, poskytoval ji však zřejmě i dalším osobám. "Obviněnému muži hrozí pětileté vězení,"doplnil vsetínský policejní mluvčí František Hauk. (pla)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pólista kouřil marihuanu
Plzeňský deník | 21.7.2003 | rubrika: Sport | strana: 15
Barcelona - Prvním dopingovým hříšníkem letošního mistrovství světa v plaveckých sportech je kanadský vodní pólista Andrey Shevtsov. Brankářská dvojka reprezentačního týmu měla pozitivní test na marihuanu po prvním utkání ve skupině s Rumunskem. Brankář, jenž do utkání nezasáhl, měl ve vzorku moči metabolit delta-9-tetrahydrocannabinol, který vzniká při užívání marihuany. Shevtsov funkcionářům přiznal, že měsíc před šampionátem drogu kouřil.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Moravské Budějovice: V Budějovicích není velký počet narkomanů
Mladá fronta DNES | 22.7.2003 | rubrika: Vysočina | strana: 1 | autor: (miš)
Z celého kraje DNES
Podle třebíčského kontaktního centra drogových závislostí je v Moravských Budějovicích drogová scéna zaměřena převážně na alkohol a marihuanu. Proto třebíčské centrum omezí působení terénního pracovníka v Budějovicích a zaměří se na prevenci.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Informace policie kraje Vysočina
Zpravodajství ČTK | 21.7.2003 | 13:18 | rubrika: Právo a krimi - Jihlavský kraj | autor: MI
JIHLAVA 21. července (ČTK)
Čtyřiadvacetiletého muže z Humpolecka obvinil policejní rada z nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů. Během loňska nabídl nejméně v pěti případech kamarádům cigarety marihuany. V červnu pak ve Fabrika baru v Humpolci prodával i extázi.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čtení z knihy Nahý oběd
Mladá fronta DNES | 22.7.2003 | rubrika: Léto 2003 | strana: 6
Letní čtení
Vážení čtenáři, přinášíme vám další pokračování z knihy Nahý oběd slavného amerického spisovatele Williama Burroughse (1914-1997).
Chicago: neviditelná hierarchie odřených Taliánů, zápach atrofovaných gangsterů, na North a Halsteadu do vás vrazí pozemský přízrak, na Ciceru, v Lincolnově parku, žebrák snů, minulost, vpadající do přítomnosti, zatuchlé kouzlo hracích automatů a hospod u silnice. A stále hlouběji, do Nitra: ohromné plochy rozparcelované půdy, televizní antény k nesmyslnému nebi. V životuvzdorných domcích sedí na mladých a vysávají i to málo z toho, co nepotlačili. Pouze mladí něco přinášejí, a ani ti nejsou mladí moc dlouho. (Bary v East St. Louis prochází mrtvá hranice ještě z dob říčních parníků.) Illinois a Missouri, miasma stavitelů mohyl, otrocké vzývání Zdroje potravy, kruté a ošklivé slavnosti, bezvýchodná hrůza Stonožčího boha sahá od Moundville až k měsíčným pouštím pobřežního Peru. Amerika vůbec není mladá země: byla stará, špinavá a plná špatností už dávno před osadníky a před Indiány. Zlo v ní neustále vyčkává. A znovu policajti: ulízaní poldové s univerzitním vzděláním, vycvičení, zakřiknutí mluvkové, elektronické oči zvažují vaše zavazadla, vůz, oděv i tvář; popletení velkoměstští fízlové, měkce mluvící venkovští šerifové s čímsi černým a hrozivým ve starých očích barvy vybledlé šedé flanelové košile... A znovu a znovu starosti s autem: v St. Louis jsme vyměnili Studebakera 1942 (měl vestavěnou nějakou technickou závadu, stejně jako Bulík) za starou limuzínu Packard, přehřívala se a stěží jsme dorazili do Kansas City, koupili Forda, který se ale ukázal být žroutem oleje, naložili všechno na džíp, ale přetížili jsme ho (nehodí se moc pro jízdu na dálnici), a něco jsme v něm spálili, drkotali jsme ještě kus, a vrátili se zpátky ke starému Fordu V-8. Když se někam chcete dostat, tuhle mašinu prostě neutaháte, ať už žere olej nebo ne. A U. S. nuda se kolem nás stahuje tak jako žádná jiná na světě, horší než Andy, vysokohorská města, chladný vítr z pohlednicových hor, vzduch řídký jako smrt v hrdle, říční města Ekvádoru a malárie; šedá jako droga pod černým stetsonem, brokovnice předovky, supi klofající po blátivých ulicích - a to, co vás zarazí, když vystoupíte v Malmö ve Švédsku z parníku (chlast je na parníku bez cla), z vás okamžitě všechno to levné pitivo bez cla vyžene a pěkně vás hned srazí k zemi: odvrácené pohledy a hřbitov ve středu města (každé město ve Švédsku je nejspíš postavené kolem hřbitova) a odpoledne není do čeho píchnout, ani bar ani kino, vykouřil jsem poslední špetku tangerské trávy a rozhodl: "K. E., hned si zase vlezem zpátky na ten parník." Není tam ale ta U. S. otrava. Nemůžete ji spatřit a nevíte, odkud se vlastně bere. Představte si třeba jeden z těch koktejlových salonků na konci předměstské ulice - každý blok domů má svůj vlastní bar a dragstór a trh a krám s lihovinami. Vejdete, a hned vás to praští. Odkud se to ale bere? Není to ani z výčepáka, z hostů, z okrajů lemování barových židliček z krémového plastiku, ani z bledých neonů. Dokonce to není ani z TV. Naše návyky v té nudě rostly, stejně tak jako si vás zpracuje kokain, abyste předcházeli jeho nedostatku. A do toho nám začala docházet droga. Takže jsme teď v tomhle městě, kde není ani špetka heráku, čistě jenom o sirupu proti kašli. Vyzvraceli jsme ho a jeli dál a dál, chladný jarní vítr svištěl tou starou kraksnou kolem našich tetelících se a potících se těl sužovaných absťákem, byla nám zima, jako pokaždé, když z vás vyprchává droga... Dál tou oholenou krajinou, mrtví pásovci na silnici a supi nad močálem a nad holými kmeny cypřišů. Motely se stěnami obloženými dřevotřískou, s plynovými kamínky a tenkými růžovými přikrývkami. Potulní podvodníčci na dně a prolhaní hadráci už všechny doktory v Texaxu vypálili... Nikdo, kdo má všech pět pohromadě, by to nezkoušel u louisianského doktora. Státní zákon o drogách. Nakonec jsme dorazili do Houstonu, kde znám jednoho lékárníka. Nebyl jsem tady sice pět let, ale podíval se na mě, přejel mě jediným dlouhým pohledem a jenom pokývl a řekl: "Počkej tam na rohu..." Takže jsem si sedl, dal si šálek kávy a za chvíli se objevil, přisedl si a povídá: "Tak co bys chtěl?" "Litr PG a sto nembíček." Kývne: "Vrať se za půl hodiny." Když přijdu, podá mi balíček a povídá: "Dělá to patnáct dolarů... Buď opatrný." Píchat si PG je hrozný problém, nejdříve musíte vypálit všechen alkohol, pak vymrazit kafr a nasát tu hnědou tekutinu kapátkem - musíte si píchat do žíly, jinak si přivodíte absces, a obvykle s ním nakonec stejně skončíte, bez ohledu na to, kam si pícháte. Nejlepší je vypít ho s vrtáky, jak se říká Nembutalu... Nalili jsme to všechno do láhve od pernodu a vyrazili na New Orleans, podél měňavých jezer a oranžových záblesků hořícího plynu, močálů a hromad odpadků; mezi rozbitými láhvemi a plechovkami se plazí aligátoři, neonové arabesky motelů, poflakující se pasáci ječí z ostrůvků smetí sprosťárny na projíždějící auta... New Orleans je mrtvá galerie. Jdeme kolem Exchange Place, dýcháme PG a okamžitě nacházíme Muže. Je to malé hnízdo a poldové vždycky ví, kdo zrovna prodává, takže si řekne, do prdele, o co tady teda vlastně jde, a prodává každému. Zásobíme se heroinem a vyrážíme zpátky stejnou cestou do Mexika. Zpět přes Lake Charles, mrtvou zemí dolarových automatů, jižním koncem Texasu; šerifové, zabíjející černochy, si nás prohlížejí a kontrolují papíry od auta. Jakmile překročíte mexické hranice, hned z vás něco spadne, krajina vás najednou udeří, přímo, a mezi ní a vámi není náhle nic, poušť, hory a supi jako malé kroužící tečky, a to všechno ostatní, tak blízko, že můžete slyšet, jak křídla protínají vzduch (suše nakřáplý zvuk), a když něco zahlédnou, spustí se z modrého nebe, z toho krvavě modrého nekonečného nebe Mexika, do černé soutěsky... Jeli jsme celou noc a zrána jsme dorazili na teplé zamlžené místo, kde bylo slyšet štěkot psů a tekoucí vodu. "Thomas a Charlie," řekl jsem. "Co?" "Tak se jmenuje tohle město. Na úrovni moře. Odsud se teď pošplháme tři kiláky rovnou nahoru." Píchnul jsem si a šel spát na zadní sedadlo. Byla dobrý řidič. Dá se to poznat už podle toho, jak chytí volant.
Pokračování zítra William Burroughs: Nahý oběd, kniha vyjde v srpnu v nakladatelství Maťa.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NÁZOR
Deník Směr | 21.7.2003 | strana: 17 | autor: KAREL OTCOVSKÝ
Trochu tolerance by neškodilo
Teplice - V očích většiny lidí střední a starší generace jsou techno festivaly, a jiné podobné podniky, zavrženíhodnou událostí a jejich návštěvníci byť ne vyvrhelové společnosti. O těchto akcích se na veřejnosti vyprávějí většinou negativní storky. Prý se jich účastní samí feťáci, opilci, sexuální maniaci a násilníci, kteří navíc poslouchají tu hroznou hudbu. Jednoduchý pohled chytrolína, který nechce vidět skutečnost. Jak se zmiňuji v reportáži, ani mně tenhle hudební žánr nesedí, ba co víc, přímo ho nesnáším. Nicméně musím přiznat, že atmosféra na Cosmic Tripu je skutečně jedinečná, neřkuli elektrizující. Netuším, jak je tomu na jiných podobných dance párty, ale na Pudláku každoročně potkávám příjemné a bezkonfliktní mládé lidi, jenom trochu "ulítlé" na taneční muzice. Až na drobné výjimky nikde žádné neshody, natož konflikty. Jejich bezprostřednost je až zarážející. Dost možná, že právě bezstarostnost těhle veskrze pubescentů leží v žaludku všem těm nepřejícím "strejcům a tetám". Mnozí jistě namítnou: A co drogy? Na tvrdé drogy jsem za tři roky na Cosmicu nenarazil! Připouštím, že někteří trsající vytrvalci zajisté posílili vlastní organismus takzvanou taneční drogou a pokud lze za drogu považovat marihuanu, tak v tom případě byl festivalový areál plný feťáků, neboť "vůně" jointa se nesla vzduchem celou noc. Ani náhodou nechci obhajovat konzumenty "trávy", ale v žádném případě bych nad nimi nelámal hůl. Existuje totiž reálný předpoklad, že tihle puberťáci s přibývajícími lety (a rozumem) upustí od tohoto zlozvyku. A ruku na srdce: Kdo z nás někdy v životě nehřešil? Ještě je tady jeden aspekt, který konzervativním jedincům nedá spát. A to doslova! Široko daleko se rozléhající zvuk tuc tuc rytmů skutečně bere večerní a noční klid lidem žijícím nejen na okraji Teplic, ale i poměrně daleko od centra dění. Projevit trochu tolerance by v tomto případě nikoho nezabilo. Dvě noci do roka se dá spát se zavřeným oknem do ložnice, za kterým je hluk už sotva rozpoznatelný od běžného pouličního. A pokud to někomu nepomůže, tak jim doporučuji víkendový pobyt někde daleko od moderní a tolerantnější civilizace.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Taneční drogy prý k téhle muzice patří
Deník Směr | 21.7.2003 | strana: 17 | autor: KAREL OTCOVSKÝ
Teplice - Není sporu o tom, že Cosmic Trip patří mezi nejoblíbenější festivaly elektronické hudby v Čechách. Dvoudenní svátek vyznavačů tohoto hudebního žánru láká každoročně do Teplic stále víc lidí nejen z tuzemska, ale i z celé Evropy. Mezi zhruba čtrnácti tisícovkami návštěvníků festivalu jsem narazil na devatenáctiletého Lukáše Homolu a o rok mladšího Marka Gruliše z Písku. Za doprovodu hlasité hudební produkce jsem s nimi "hodil řeč" v pátek večer.
Proč jste vážili cestu z Písku až do Teplic, když podobných festivalů jsou v Česku stovky?
Lukáš:
"My takhle cestujeme celé léto od festivalu k festivalu. Vybíráme si takový, který mají ňákou úroveň. Nemyslím teď jenom hudební, ale i organizační. Já jsem tady už potřetí, takže vím, že je to tady dobrý"
Marek:
"Já jsem přijel sem na Cosmic poprvý a první dojem je docela dobrej."
Jak se vám tady líbí?
Marek:
"Jak už jsem řekl, zatím je moc brzy, abych hodnotil hudební produkci. Prostředí je tady ale parádní."
Lukáš:
"To každopádně. Na první pohled vidím, že je to tady letos zase o něco lepší než to bylo vloni. A to je super.
S podobnými festivaly jsou spojovány drogy. Do jaké míry se toto tvrzení veřejnosti zakládá na pravdě?
Lukáš:
"Tvrdý drogy skoro vylučuju, ale taneční drogy patří k týhle muzice. Jestli je beru taky? Někdy, většinou si ale vystačím s trávou. (směje se)."
Marek:
"Souhlasím s Lukášem, nemám co bych dodal."
Stačíte se během zítřka podívat do města, nebo budete celý den nabírat síly na druhou taneční noc?
Lukáš:
"Po protancovaný noci jsem vždycky celej den úplně hotovej. Jenom si skočim koupit něco k jídlu na kraj města a zase zpátky do stanu odpočívat. Noc bude dlouhá."
Marek:
"Tak to já bych se do Teplic chtěl podívat, rád poznávám nová místa. Ostatní by mě ale měli za blázna, takže se na to asi taky vykašlu a budu se jenom tak válet." |
|
|
|
