| breeder |
Učně experimentující s marihuanou soud nepotrestal
Zpravodajství ČTK | 17.7.2003 | 16:50 | rubrika: Právo a krimi - Jihlavský kraj | autor: MI
HAVLÍČKŮV BROD 17. července (ČTK) - Bez trestu dnes odešli z budovy Okresního soudu v Havlíčkově Brodě dva učni sklářské školy ve Světlé nad Sázavou. Loni v říjnu nabídli cigaretu marihuany nezletilému žákovi základní školy, který po jejím vykouření skončil na jednotce intenzivní péče. Obžalovaný Viktor Telvák však bude devět měsíců pod dohledem úředníka probační a mediační služby.
Za nedovolenou výrobu a držení psychotropních látek může soud uložit až pět let vězení. V případě, že pachatel nabízí drogu osobě mladší osmnácti let, až deset let. Soudkyně Hana Doubková však došla k závěru, že ochranná výchova zajistí nápravu mladistvého lépe než trest. Úředník bude dohlížet na to, aby učeň v trestné činnosti nepokračoval. U druhého z obžalovaných soud od trestu upustil.
Oba, tehdy sedmnáctiletí učni se k činu doznali. Telvák uvedl, že svému spolužákovi, a druhému obžalovanému, Lukáši Holubovi marihuanu loni poskytl maximálně pětkrát. Spolu pak cigaretu s drogou nabídli i žákovi osmé třídy, který si tak protrpěl první zkušenosti s omamnou látkou.
Podle znalce z oboru toxikomanie je ve školách nutná osvěta. Šlechtěné druhy marihuany mají totiž několikanásobně větší obsah účinných látek, které krátkodobě vyvolávají obraz duševní choroby. Účinnost se projevuje od dvou do šesti hodin po požití.
Jaroslava Mikešová kš
________________________________________________________________________
Drogy zjistí policie hůř než alkohol
Mladá fronta DNES | 18.7.2003 | rubrika: Téma dnes | strana: 3 | autor: (rak)
Praha - Řídit pod vlivem alkoholu nebo drog je podobně nebezpečné. Zatímco opilce policisté při dopravní kontrole lehce odhalí, droga v krvi řidičům mnohdy projde. "Policie zatím nemá k dispozici žádný přístroj, který by dokázal dostatečně citlivě detekovat přítomnost drogy u řidiče," přiznává Lucie Uhlířová z policejního prezidia. "Policisté tedy nemají na rozdíl od alkoholu možnost na místě zjistit, zda je řidič pod vlivem návykové látky, tedy drogy." I proto se v českých statistikách téměř nevyskytují dopravní nehody, které způsobili zdrogovaní řidiči. Pro srovnání: v Německu počet takových havárií dramaticky narůstá. Jedinou možností, jak na drogy přijít, je lékařské vyšetření. Avšak to mohou policisté nařídit pouze ve výjimečných případech. "Například je-li řidič účastníkem dopravní nehody, mají policisté oprávnění žádat po něm, aby se podrobil odběru krve či moči," upřesňuje Uhlířová. Na test mohou policisté poslat i motoristu, který se chová hodně nápadně. Jenže: málokterý policista se k takovému kroku odhodlá, protože vyšetření je drahé. A navíc pokud se neprokáže, že řidič byl pod drogami, může se právně bránit. Pražští policisté v současné době zkoušejí přístroj na odhalování narkotik od svých německých kolegů. "Máme jich několik. Ale zatím pro jejich používání nejsou zákonné normy. Proto jsou pouze ve zkušebním provozu," řekl před několika dny Jaroslav Michalec z dopravního inspektorátu. Zda a kdy aparáty začnou používat všichni příslušníci dopravní policie, lze se jen dohadovat. Experti upozorňují, že drogy za volantem jsou mnohdy nebezpečnější než alkohol. Například po užití pervitinu řidič více hazarduje, navíc může lehce usnout. Heroin i marihuana vyvolávají podceňování nebezpečí na silnici a zpomalení reflexů.
________________________________________________________________________
Reuters: V amazonském pralese zuří drogová válka
Zpravodajství ČTK | 17.7.2003 | 09:09 | rubrika: Monitor tisku - Latin. Amerika a Karibská obl. | autor: JNP
(servis MONITOR)
TABATINGA (Brazílie) 17. července (ČTK/Reuters) - Tak odlehlých míst, jako je Santo Antonio do Ica v Brazílii, opravdu moc není. Leží hluboko v Amazonském pralese poblíž brazilských hranic s Kolumbií, asi tři dny cesty proti proudu řeky od nejbližšího města. Nenajdeme tu žádné silnice, natož letiště.
Toto zdánlivě zapomenuté a zchátralým dojmem působící městečko, kde žije 12.000 obyvatel, se stalo podle agentury Reuters v současnosti nejzazší frontou, kam se dostala rozrůstající se drogová válka, pohlcující stále větší část Brazílie.
Armáda má v plánu založit v Santu Antonio stanici se 17 vojáky, kteří by měli pomoci místní policejní četě zabránit pronikání kolumbijských pašeráků drog na brazilské území. Pašeráci se při plavbě do města Manaus zastavují v Santo Antoniu, kde podloudně obchodují s benzinem, jídlem a drogami.
"Bojíme se, protože jejich špinavá šmelina může negativně ovlivnit naše děti," řekl minulý měsíc novinářům zástupce starosty José Raimundo Siqueiro po setkání s brazilským ministrem obrany.
Brazílie, která byla kolumbijskou narkomafií dlouho využívána jako tranzitní oblast, odkud se drogy dále posílaly do USA a do Evropy, se nyní stala jedním z nejdůležitějších trhů s drogami na světě. Tím více se nová levicová vláda Brazílie snaží zajistit bezpečnost na asi 1100 km dlouhé hranici s Kolumbií. Kolumbijští překupníci drog a levicové guerrily však udržují kontakty s brazilskými gangy i tisíce kilometrů daleko od hranic.
Místní gangy, ozbrojené až po uši a disponující bohatstvím z obchodu s narkotiky, rozeseli po zemi násilí a teror. V Riu de Janeiru musela armáda na začátku roku v době oblíbeného karnevalu dokonce rozestavit hlídky na ulicích.
"Dříve platilo, že pokud Brazílie uspokojí poptávku Spojených států (po drogách), bude bez problému. Bohužel Brazílie se dnes stala také součástí poptávky," řekl specialista na bezpečnostní otázky Luis Bitencourt.
Důsledky drogové války dopadají i na amazonský prales. Policie nyní vyšetřuje, zda Indiáni žijící v pohraničních oblastech nepřevážejí pod nátlakem překupníků drog jejich zboží přes prales.
Armáda zamýšlí zvýšit současný počet vojáků na hranici ze současných 22.000 o další 3000.
Jak velkou roli má ale armáda v boji proti obchodu s omamnými prostředky skutečně hrát, je předmětem ostrých diskusí v brazilském Kongresu.
Politici přemýšlejí o možnosti udělit vojenským jednotkám trvalejší úlohu v boji proti obchodu s narkotiky a trvale uzákonit jejich nové pravomoci.
Armáda dosud působí jen jako občasný pomocník policie. V případě větší akce je nezbytné, aby zvláštní nařízení vydal sám prezident.
"Federální policie má jen 7000 příslušníků pro celou Brazílii. V tomto počtu nemohou přece nezákonnému přílivu zbraní a drog zabránit!" uvedl senátor a autor navrhované změny zákona César Borges.
Bílý dům vyzval státy Latinské Ameriky, aby zvýšily roli svých vojenských složek v boji proti obchodu s opojnými látkami. Jednotlivé vlády se této myšlence ale brání z obavy před možným návratem vojenských diktatur, které byly v této oblasti před dvaceti lety na denním pořádku.
Brazilský ministr obrany José Viegas se domnívá, že udělení více pravomocí armádě problém v žádném případě nevyřeší, neboť boj proti drogám podle něj brzdí nedostatek finančních prostředků.
"Armáda se nemůže dlouhodobě zabývat takovýmito misemi. Naše pomoc by měla být jen příležitostná," potvrzuje vrchní velitel armády, generál Francisco Roberto de Albuquerque.
Rodiče v Santu Antoniu jsou ale za přítomnost vojenské jednotky ve městě vděčni.
"Bojíme se, že se naše děti zapletou s drogami," svěřila se jedna z matek.
jnp mik
________________________________________________________________________
Hepatitida C: nemocných přibývá, očkování není
Mladá fronta DNES | 18.7.2003 | rubrika: Zdraví | strana: 2 | autor: Lenka Červenková
Desetitisíce Čechů v sobě nosí virus hepatitidy C. Mnozí z nich o nákaze vůbec nevědí. Dávno už přitom neplatí, že je to pouze nemoc narkomanů.
Hepatitida C není obyčejná žloutenka. Tato diagnóza v sobě skrývá několik záludností: špatně se poznává, pozvolna ničí játra a nedá se proti ní očkovat. Naštěstí jsou i dobré zprávy nemoc se nepřenáší tak snadno jako třeba banální kapénková infekce. A léčba je stále účinnější. "Největším problémem je diagnostika. Pokud se nemoc neléčí, přejde do chronického stadia," říká primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel. Nemoc může dlouhá léta probíhat, aniž by o sobě dala jakkoli vědět. Na rozdíl od běžnější hepatitidy A, známé žloutenky, při níž kůže nabírá charakteristickou barvu a pacienta sužují zažívací obtíže. "Po dvaceti až třiceti letech se u každého pátého pacienta s hepatitidou C vyvine jaterní cirhóza a až u čtyř procent nemocných rakovina jater," upozorňuje Kümpel. A i když lékaři céčko odhalí, není vyhráno - léčba existuje, ale není stoprocentní. Pomáhá asi šesti pacientům z deseti.
Tetování? Jen s rozmyslem
Kde se vůbec lze nemocí nakazit? Nápověda: hepatitida C se přenáší zejména krví a vzácněji také při pohlavním styku. Vůbec největší riziko hrozí mezi narkomany, ti si nemoc předávají společným používáním injekčních stříkaček. Určité riziko přináší i tetování a piercing. Mnoho nemocných se nakazilo, když dostávali krev při operacích a podobně. Tady však riziko už dobrých deset let nehrozí. Od počátku devadesátých let se totiž darovaná krev na céčko testuje. "Dnes už se potransfuzní hepatitida prakticky neobjevuje," říká doktor Petr Urbánek z interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Nákazy se nemusí nikdo bát ani z bazénu nebo třeba z tramvaje, protože tak snadno se virus nešíří. Vzácný je i přenos viru z matky na dítě, pohybuje se do šesti procent polovina dětí se navíc do čtyř let s virem vypořádá sama. "Lidé s hepatitidou C nejsou nebezpeční a není třeba propadat hysterii," uklidňuje profesor Zdeněk Mareček z Hepatogastroenterologického centra VFN. Pacienti s akutní hepatitidou C leží na infekčních odděleních. Ti, u nichž přešla do chronického stadia, chodí na kontroly a nesmějí mimo jiné pít alkohol. Jejich partnerům lékaři doporučují podobné hygienické zásady jako v případě nemoci AIDS: tedy pohlavní styk ano, ale pouze s kondomem, vlastní hygienické pomůcky a podobně. "Lidé s chronickou hepatitidou C mohou normálně pracovat a kromě dárcovství krve mohou i normálně žít," říká lékař Mareček.
Očkování nebude
Proti hepatitidě C nelze očkovat, na rozdíl třeba od hepatitidy B. Virus nemoci se totiž neustále mění a mutuje, takže případná vakcína by stejně záhy ztratila svůj efekt. Inkubační doba je dva týdny až půl roku od nakažení a nejčastěji se na ni přijde při preventivních prohlídkách a při vyšetření krve. Většinou se nemoc projeví jen nechutenstvím, chřipkovými příznaky nebo zvýšenou únavou. Podle profesora Zdeňka Marečka je v Česku ročně šest set až osm set nových pacientů. Je to však jen zlomek skutečného stavu, lékaři odhadují, že ve skutečnosti touto nemocí trpí každý stý až dvoustý člověk.
***
Proč je hepatitida C tak nebezpečná?
1. Špatně se odhaluje, protože člověk většinou dlouho nemá žádné příznaky
2. Nemoc u 85 procent nemocných přechází do chronického stadia, které se po mnoha letech projeví cirhózou nebo rakovinou jater
3. Konečná fáze hepatitidy C je nejčastějším důvodem k transplantaci jater
4. Neexistuje účinné očkování
5. Virem jsou nakažena asi tři procenta světové populace
6. Odhaduje se, že do roku 2015 počet nakažených stoupne ze dvou set milionů na čtyřnásobek
________________________________________________________________________
Velitel strážníků: Do nemocnice odvážíme i zfetované děti
Deník Mostecka | 17.7.2003 | strana: 13 | autor: MONIKA PROCHÁZKOVÁ
Litvínov - V Litvínově se v poslední době začaly ve velké míře objevovat drogy. Problém, který se léta skrýval pod povrchem, najednou prosakuje nekontrolovaně ven. V ulicích města leží pohozené stříkačky, po chodbách domů se potuluje mládež závislá na drogách. LSD nebo pervitin se prodává na diskotékách, ve školách, na ulici. Veřejnost se zalekla a na posledním zasedání zastupitelstva jeden z přítomných občanů městským strážníkům vyčetl, že nad drogovou problematikou přivírají oči. "Toto nařčení důrazně odmítám," říká Martin Klika, velitel Městské policie v Litvínově.
Je pravdou, že se v posledních měsících drogy v Litvínově nebývale rozmohly?
"Problém drog začíná být skutečně aktuální. Chodí více stížností od občanů, kteří upozorňují na pohozené jehly nebo potulující se narkomani, jež se začali scházet na veřejných místech.
Kolik takových oznámení zaznamenáte během služby?
"Máme zhruba dva až tři poznatky za týden. Na druhou stranu musím říci, že drogy nejsou jen problémem Litvínova. V současné době se s otázkou užívání a distribuce drog potýká celá republika. Litvínov na tom ještě není tak špatně."
Přesto se mládež, která bere drogy, objevila i v lokalitách, ve kterých do nedávna narkomany nikdo nepotkával.
"To je pravda. V současné době je nejvíce křiklavým místem Osada. Zde se začala scházet mládež starší sedmnácti let. Stále častěji strážníci zasahují proti uživatelům drog u Citadely a bývalých ubytoven, takzvaných Téček. Proto jsme se také rozhodli, že na Citadelu necháme nainstalovat kameru, která bude okolí monitorovat. V provozu by měla být nejpozději do listopadu."
Jak to vypadá v dalších částech města?
"Drogy se samozřejmě vyskytují v poměrně velké míře na janovském sídlišti nebo v centru města."
Kolik se v Litvínově podle vás pohybuje dnes drogově závislých?
Tak to asi nikdo přesně nedokáže říci. Známých "firem", které strážníci pravidelně potkávají, jsou řádově desítky.
Kde nejčastěji narážíte na odhozené injekční stríkačky?
"V parcích nebo na autobusových zastávkách. Od začátku roku jsme jich sebrali třicet dva.
Jak strážníci postupují v případě, že vidí mládež, která zrovna bere drogu nebo je viditelně "pod vlivem" ?
Můžeme narkomany vykázat z veřejných míst. V případě, že je to nutné, převézt je na detoxikační oddělení mostecké nemocnice. Máme - li podezření, že jde o dealera, který má u sebě větší množství drogy, tak ho předáme Policii České republiky. Tu okamžitě informuje též v případech, kdy se v terénu dozvíme, kde se drogy vaří či distribuují. Vzájemná spolupráce městské policie a policie České republiky je na vysoké úrovni."
Setkáváte se často se zfetovanými dětmi?
"Dětí, které berou drogy, je v Litvínově poměrně dost. Pocházejí většinou ze sociálně slabších rodin, kde dospělí nemají o své potomky zájem. Takové případy předáváme k řešení odboru sociálních věcí městského úřadu. Od začátku roku jsme pod vlivem drog převezli do mostecké nemocnice dvě děti mladší patnácti let."
Má městská policie vypracovaný preventivní protidrogový program?
"Začínáme prevenci rozjíždět a domnívám se, že se nám to daří. Od ledna u nás působí preventistka, která obchází školy s cyklem přednášek. Před pár dny skončil črnáctidenní příměstský tábor pro děti z ubytoven pro neplatiče. Mimo to hodláme narkomany vytěsnit z veřejných prostranství. Jako dočasný azyl pro uživatele drog, kteří jsou na ulici v poslední době využíváme ubytovny pro nepřizpůsobivé občany. Tam je vyčleněno několik míst, kde mohou přespat. Často se stává, že tyto lidi přesvědčíme, aby se obrátili na sociální odbor městského úřadu a získali ubytování na delší dobu."
Má takováto prevence, která navíc stojí spustu peněz, podle vás smysl?
"Buď můžeme něco dělat, nebo nemusíme dělat nic. Co je lepší? Máme nechat narkomany ležet na ulici? Klidně přihlížet tomu, jak z dětí v prostředí, které si nevybraly, vyrůstají potencionální uživatelé drog? Podobná prevence, jakou máme my, probíhá po celé republice. Nikdo nic lepšího zatím nevymyslel."
________________________________________________________________________
Netradiční výchova
Deníky Morávia - základ | 17.7.2003 | rubrika: Panoráma | strana: 13 | autor: čtk
Los Angeles - Prima tatínka mají obě dětičky Vanessy Paradisové a Johnnyho Deppa. Hodlá se o ně postarat se vším všudy, i když jeho výchovné metody jsou mírně řečeno netradiční. Drogy chce potomkům shánět prý proto, aby nekupovali kdejaký sajrajt z ulice. Dětičkám jsou zatím dva a čtyři roky, takže dávku od svědomitého tatínka si budou moci šlehnout až za nějaký čas. "Když to člověk koupí na ulici, nikdy neví, co v tom je," vysvětluje čtyřicetiletý herec a zřejmě z něj mluví bohatá zkušenost.
________________________________________________________________________
Telefonní budka plná drog
Večerník Praha | 18.7.2003 | rubrika: Krimi | strana: 4 | autor: (tom)
Nové Město - Živý zájem o nabídku drog nedávno projevily tři mladistvé dívky. Když v půl šesté ráno procházely kolem jedné restaurace na Václavském náměstí, přitočil se k nim třicetiletý dealer. Své zboží jim pak předvedl v nedaleké telefonní budce. Trojlístku se ale nakonec zmocnil rozum a neřád odmítl. Netrvalo dlouho a odmítnutý prodejce měl ještě pádnější důvod ke smutku. Celou transakci totiž bedlivě sledovali kriminalisté, kteří darebáka po chvíli zadrželi.
________________________________________________________________________
Policejní komando vtrhlo do bytu
Ústecký kraj | 17.7.2003 | rubrika: Ústecký kraj | strana: 1 | autor: pro
Litvínov - Komando policistů v neprůstřelných vestách a s kuklami na obličejích včera ráno vtrhlo do jednoho z bytů na ubytovně T20 v Litvínově na Mostecku. Důvodem tak razantního zásahu, při němž policisté vyrazili beranidlem dveře a s křikem: "Policie lehněte si na zem", vyvedli z bytu mladou ženu, bylo podezření na výrobu a distribuci pervitinu. "Při následné domovní prohlídce byly nalezeny věci, u nichž má policie podezření, že slouží k výrobě pervitinu," informoval včera Ladislav Janíček, tiskový mluvčí mostecké policie. Zároveň byly při zásahu zadrženy dvě osoby. Jednalo se o druha a družku ve věku dvacet tři a dvacet dva let. Žena byla po výslechu propuštěna, muž zůstal v policejní cele, kde čeká, zda na něj soud uvalí vazbu. pro )
________________________________________________________________________
Honduraské úřady zadržely plavidlo se dvěma tunami kokainu
Zpravodajství ČTK | 17.7.2003 | 18:43 | rubrika: Právo a krimi - Latin. Amerika a Karibská obl. | autor: LCM
TEGUCIGALPA 17. července (ČTK) - Honduraské úřady zadržely ve středu britské plavidlo s více než dvěma tunami kokainu. Jedná se o největší drogový úlovek v dějinách této země, informovaly dnes světové agentury.
Loď plující pod britskou vlajkou vyrazila v pátek z Panamy a kotvila v soukromém doku u honduraského ostrova Roatan, který leží asi 400 kilometrů od metropole Tegucigalpy.
Honduraská policie plavidlo sledovala, protože prý nepašovalo drogy poprvé. Šest členů honduraské posádky bylo zadrženo.
Kokain směřoval pravděpodobně z Kolumbie do Spojených států. Podle honduraské policie měly být drogy vyměněny za sovětské zbraně, které se nacházejí v tomto regionu od občanských válek v 80. letech.
Kolumbijští rebelové údajně získávají automatické pušky AK-47 a výbušniny z Hondurasu již rok. Honduraská policie odhaduje, že je v rukou překupníků ještě asi 100.000 pušek, koupených většinou od nikaragujských pravicových povstalců.
lcm mik
________________________________________________________________________
Tádžická policie dnes zabavila přes 500 kilogramů narkotik
Zpravodajství ČTK | 17.7.2003 | 17:12 | rubrika: Právo a krimi - Země bývalého SSSR | autor: KJ
DUŠANBE 17. července (ČTK) - Tádžická policie dnes zabavila přes 500 kilogramů drog, včetně 160 kilogramů vysoce kvalitního heroinu. Oznámilo to ministerstvo vnitra s tím, že šlo o předem naplánovaný zásah proti překupníkům v hlavním městě Dušanbe.
Kromě toho, že bylo zatčeno přes deset lidí, úřady další podrobnosti o akci nesdělily. Hodnota zabavených omamných prostředků na černém trhu činí téměř tři miliony dolarů.
Mluvčí protidrogového oddělení policie Faizullo Gadojev novinářům řekl, že od začátku letošního roku bylo v zemi zadrženo již přibližně 150 překupníků drog. Začátkem července byl jeden z organizátorů nezákonného prodeje narkotik v Dušanbe odsouzen k 15 letům vězení. Další procesy jsou připravovány.
Bývalá sovětská republika Tádžikistán má 1340 kilometrů dlouhou hranici s Afghánistánem, který je považován za největšího výrobce heroinu na světě. Z Afghánistánu se přes Tádžikistán a Rusko již desetiletí ve velkém pašuje heroin do západní Evropy.
V loňském roce bylo na afghánsko-tádžických hranicích zabaveno přes pět tun různých drog a dalších 3,6 tuny heroinu. Při přestřelkách s pašeráky přišlo loni o život 14 ruských vojáků, kteří na základě dohody Moskvy a Dušanbe střeží afghánsko-tádžické hranice.
kj mik
________________________________________________________________________
BBC News: Afghánští uprchlíci krmí své děti opiem
Zpravodajství ČTK | 17.7.2003 | 10:10 | rubrika: Monitor tisku - Asie, Austrálie | autor: ROS
(servis MONITOR)
PÉŠÁVAR (Pákistán) 17. července (ČTK/BBC News) - Dětem vyrůstajícím v uprchlických táborech v severopákistánském Péšávaru podávají jejich rodiče drogu, aby měli volné ruce a mohli nerušeně vydělávat na živobytí v dílnách na výrobu koberců, píše zpravodajský server BBC News.
Afghánští muži a ženy, strachující se, aby nepřišli o jediný zdroj příjmu v táborech, noří prsty do nádobky s opiem, aby jím, než odejdou za prací, nakrmili své děti.
"Vím, že je to velice nebezpečné a pro zdraví našich dětí to může mít nepříznivé následky, ale jak můžeme zanechat tkaní koberců, když je to jediný zdroj výdělku?" stýská si jedna z tkadlen koberců Mallaley. Její manžel prý před týdnem odjel do Afghánistánu, aby se postaral o opravu jejich domu, poničeného vleklou válkou a boji.
"Nejsme v Pákistánu šťastní a chceme domů," dodává. "Když tu není můj muž, nemám jinou možnost než pracovat v dílně na výrobu koberců, abychom se udrželi při životě, abych nakrmila své děti. Opium je impulzem k usilovnější práci a prostředkem proti nudě."
Uprchlické tábory v Péšávaru byly většinou vybudovány pro stovky prchajících rodin v 80 letech po invazi sovětský vojsk do Afghánistánu.
Uprchlík Altaf Chan, který v táboře žije od roku 1983, říká, že opium brání dětem potulovat se ulicemi a žebrat. Devadesát procent z 1800 běženců v uprchlickém táboře Churasan tká koberce. "Většinou jsou to muži a ženy, kteří pracují na smlouvu, nebo si zařídili vlastní malou dílničku," vysvětluje.
Tkaní koberců je pomalá a časově náročná práce. Zhotovení průměrného koberce trvá měsíc nebo i déle, dokonce i když ho v osmihodinových směnách tkají dva nebo tři tkalci. Za jeden metr koberce dostávají 30 až 40 dolarů. Pro někoho je těžké utkat takový díl za týden, dokonce i při každodenní dřině od časného rána do pozdního večera bez přestávky.
"Jak ženy, tak muži konzumují drogu během práce, protože zvyšuje jejich výkonnost," říká etnický paštún Abdul Rub, který je velitelem tábora. Šedesát procent Turkmenů, kteří mají co do činění s "kobercovým byznysem" v táboře, propadlo opiu a není považováno za škodlivé, když si ho společně dopřávají otec se synem.
"Narkomani si opatřovali opium z Afghánistánu, kde je snadno k mání, ale dá se sehnat také v pákistánských městech, protože mák, z něhož se získává, se stále ještě pěstuje na kmenových územích sousedících s Afghánistánem," dodává Rub.
Úřady proti závislosti na opiu v táborech prakticky nezasahují. Ale někteří tkalci jsou zneklidnění. Afghánský utečenec Mír Muhammad (35), který řídí malou tkalcovskou dílnu, říká: "Dělá nám těžkou hlavu budoucnost naší mládeže, ale proč bychom se dávali na opium, kdyby v naší zemi vládl mír?"
Muhammad nicméně připouští, že když v roce 1980 přesídlil společně s rodinou do Pákistánu, byl už na opiu závislý.
"Konzumuje-li člověk opium, neskolí ho únava, takže může dřít dlouho do noci," vysvětluje.
ros mik |
|
|
|
