| Yára |
Zdravím. Ráda bych se zeptala na možnost vyrobit si v domácích podmínkách žvýkačky s aktivním THC a ostatními látkami z konopí. Za ta léta zde vím, že zdejší členové umí doslova "čarovat".
Byla bych vděčná, třeba POZDRAVOVI, za přibližný recept. Zatím jsem nenašla, kde by se dal zakoupit tzv. "gumový" základ. Za radu předem díky.
O žvýkačkách jsen našla odkaz zde:
http://konoptikum.cz/2015/04/01/zvykacka-s-marihuanou/
Poněvadž mám UC, ráda bych rozšířila spektrum možností ( FS, lihové extrakty, tobolky s olejem, čípky, příp. masti atd.- to umím vyrobit bez problémů.)
Možná, že bude tento dotaz zajímat i ostatní. Děkuji předem za vaše názory i případné recepty.
P.S. Kouření jointů je pro mne zcela bezpředmětné. Vaporizace je super, ale ne vždy pohodlný, např. při cestování atd. Kombinaci s tabákem zásadně zavrhuji. Vnímám konopí jako léčivou rostlinu, která umí mnoho pomoci a ulevit mnohým nemocným.
cituji:
"Big Pharma pracuje na žvýkačce s lékařskou marihuanou.
Společnost z New Yorku a Nizozemska, zabývající se biotechnologií, se zaměřila na výzkum lékařské marihuany a přišli s nápadem vyrábět žvýkačky napuštěné THC, které by chtěli prodávat mezinárodně.
Axim Biotechnologies, který již vyrábí žvýkačku CanChew s obsahem kanabidiolu, oznámili výrobu jak CanChew tak i nového produktu – MedChew, který bude obsahovat THC. Představitelé společnosti již potvrdili klinické testy na pacientech s roztroušenou sklerózou, zánětlivými problémy střev a Crohnovou chorobou v Amsterdamu.
Zatímco je jasné, že předchozí žvýkačka je pouze namixována s hašišovým olejem, MedChew je vyráběna za pomocí špičkové technologie a navržena tak, aby se její látky pomalu uvolňovaly (asi 30 min) do tkáně uvnitř úst.
Jednoduše řečeno: vyrábějí nikotinovou žvýkačku s trávou. - Já chci bez nikotinu!
Použitá marihuana bude alespoň z vlastní zahrádky Aximu. Společnost v Nizozemsku koupila 1,25 akrů půdy k pěstování vlastního druhu rostliny pro svou žvýkačku – vše s povolením Ministerstva zdravotnictví."
Zdroj: http://konoptikum.cz/2015/04/01/zvykacka-s-marihuanou/
K tématu jsem našla i další odkazy:
http://translate.google.cz/translat...nts&prev=search
http://www.tokeofthetown.com/2014/1...rijuana_gum.php
http://translate.google.cz/translat...ts/&prev=search
http://thcdeliverysystem.org/2014/1...juana-patients/
http://slumz.boxden.com/f5/dec-8-bi...ed-gum-2152662/
Na závěr citace z: http://www.tokeofthetown.com/2013/0...cerns_about.php
...San Diego založený Medical Marijuana Inc. (MJNA) je obyčejně považován za první veřejně vlastněná společnost jednat otevřeně v konopí a marihuany trzích....
...Jejich RSHO výrobek je testované v laboratoři a je nepochybně přeplněný neuvěřitelně prospěšných kanabinoidů. Patentovaný CanChew Gum obsahuje 50 mg konopného oleje a "přibližně" 10 mg CBD za kus, a je dodáván s podrobným certifikátem analýzy. |
|
|
| Yára |
Zatím jsem našla možnost zakoupení žvýkacího základu, viz odkaz
http://bylinka.cz/shop/zvykaci-pryskyrice.html
Jen netuším, zda by se mohla tato pryskyřice použít jako základ žvýkačky.
Poradí mně někdo erudovaný? Děkuji předem.
Sibiřská žvýkací pryskyřice bez přísad. Baleno 5x 0,8g za 47,-Kč.
Více jsem zatím na netu nenašla. |
|
|
| fire.ent |
Zdravim, určitě zajímavej nápad, ale bohužel s tim nemůžu tak úplně poradit protože nemám zkušenosti s výrobou čehokoliv krom masti....ale abych nebyl OT napadla mě, hned jak sem si článek nahoře přečet, jiná věc. Náhodou sem dělal kdysi v nejmenovaný továrně na cukrátka, a vim že takový ty rádoby strarbursy a tak, se v podstatě nedělaj z ničeho jinýho než z cukru, tuku,a nějakýho ztužovače...a krom barviv a příchutí je to +- všechno..přesný poměry, a teploty už si moc nepamatuju, přecijenom už je to pár let zpátky a nenapadlo mě že by se to mohlo k něčemu hodit. Ale asi bych to dokázal zjistit, spíš mě napadlo že by to možná jednodušší na výrobu, a tuky jsou pro navázání potřebnejch látek dobrá volba řek bych...nevim jestli to neni blbost nebo to neni to co hledáš, ale je to spíš jinej úhel pohledu.. pic f.e
Edit: asi to nevydrží tak dlouho jako žvejkačka, takže pokud jde jenom o rychlejší vstřebání, tak sem to psal asi zbytečně..co ale nechápu je, že když zvládáš vyrobit bez problémů FS a tak, tak čemu ještě žvýkačky?? Z vlastní zkušenosti vím že když mě bolel zub, vetřel sem si kapku FS na dáseň, a bolest ustala. Ustala i smysluplná konverzace, ale to už je zas otázká dávkování...:D V případě že by nechtěla někde vyndavat zkumavku nebo tak nebylo by jednodušší si např. vyrobit cosi jako lentilky?? Jinak přeju hodně zdaru..;) |
|
|
| Yára |
Ahojky a díky, že jsi se ozval. Už jsem myslela, že nikdo nebrnkne. Díky za informace i ochotu.
Jde mi o to, že žvýkačka je další možnost, jak dostat účinné látky do organizmu. Ne vždy a všude se dá použít vapík.A např. tobolka má poměrně dlouhou dobu nástupu účinků. (Nejsem kuřačka a ani se nechystám kouřit.) S výrobou FS, mastí, olejů v tobolkách, tinktury, čípků na bázi kakaového másla -nemám problém. Například v autobusu, ve vlaku a třeba v přítomnosti neznámých osob, se mi jeví požití žvýkačky jako velmi nenápadný způsob, jak dodat do těla látky, které zabírají. (Mám bohužel od minulého jara diagnostikovánu UC. To je fakt hnusná choroba. V době ataky je veškerá aplikace per os (ústy) více než problematická. (Už pouhé polknutí tobolky a zapití hltem vody či čaje, je neskutečně problematické. Po polknutí i jednoho hltu tekutiny, nabíhá okamžitě defekační reflex, přidají se zimnice s třesavkou, které trvají i několik hodin.) Proto se mi jeví žvýkačka jako další možnost. Účinné látky jsou rozpustné v oleji, jak je zde všeobecně známo. Moje idea: pokud by se žvýkačkový základ obohatil olejem s extraktem a několika kapičkami vonné přísady, mohla by snad žvýkačka fungovat. - To jen jako odpověď na otázku: proč právě žvýkačka.
Snad se zde najde časem někdo, kdo by mi dokázal poradit, jak vyrobit doma tuto "léčivou" a "antiprůjmovou" žvýkačku. Budu všem velmi vděčná. A pokud vás napadne i další cesta "Jak do organizmu dodat léčivý komplex látek z konopí", napište. |
|
|
| Yára |
Na internetu jsem našla:
http://www.instructables.com/id/How...ke-Chewing-Gum/
Pro omezení cukru je jako sladidlo použita stevie. Proč ne?
Problémem je sehnání základu, tzv. Chicle base
Základní suroviny
454g Chicle Base for chewinggum ( míza ze stromu, Sapodila obecná, který roste v deštných pralesech Střední Ameriky) - přírodní latex - a zde je ten problém-kde sehnat v ČR? Nenapadá vás, kde se dá sehnat?
1362 g cukru, zde bych použila stevii jako nekalorické sladidlo
1,75 – 3.5 g éterického oleje (hřebíček, vanilka, citrusy, máta...dle chuti)
Chicle smícháme s cukrem. Pak přidáme příchuť éterického oleje.
Hmotu necháme zatuhnout, pak ji nakrájíme na kousky.
Jedná se samozřejmě o amatérský recept, protože profesionální velkovýroba světových značek používá složité technologické postupy a suroviny.
A ještě jeden odkaz z netu:
http://gleegum.com/make-your-own-gum-kit.htm |
|
|
| Yára |
Našla jsem na netu možnost zakoupení setu na domácí výrobu žvýkaček
z Glee Gumu. Co na to říkáte?
Uvnitř každého setu najdeme: žvýkačkový základ - latex (obsahující přírodní Chilce Base), cukr, kukuřičný sirup, přírodní aroma (mám v plánu obohatit olejem s THC), pánvičku na ohřátí latexu, návod s přesnými pokyny.
Údajně je to snadné: Základní latex změkčíme na sporáku a nebo v mikrovlné troubě. Pak přidáme cukr, kukuřičný sirup, aromatické olejíky a olej s THC. Hněteme do zapracování surovin. A máme domácí "léčivou" žvýkačku. - Tedy, tak jsem to pochopila z netu. Z každého žvýkačkového Gum Kit je údajně 30-50 kusů žvýkaček.
http://gleegum.com/make-your-own-gum-kit.htm |
|
|
| Yára |
Sapodila obecná
Plod Manilkara zapota
Plod Manilkara zapota
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď: zapotovité (Sapotaceae)
Rod: Manilkara
Binomické jméno
Manilkara zapota
(L.) P.Royen
Sapodila obecná (Latinský název Manilkara zapota má český význam 'mamej sapota, sapodila obecná) - patří mezi středně vysoké stromy dorůstající výšky až 16 m. Pochází ze Střední Ameriky, konkrétně z venezuelských lesů. Má dlouhé lesklé listy. Plody této rostliny jsou koule o průměru 6 cm s tvrdou nahnědlou slupkou. Chuť plodu se podobá hrušce. Plody se mohou jíst až když plně vyzrají, předtím jsou trpké. Uvnitř plodu jsou černá jadérka, která se nejí. Chuť zralého plodu je delikátní, sladká, připomíná hrušku s karamelem. Kmen rostliny, listy i nezralé plody obsahujé bílý latex, který se zachycuje podobně jako kaučuk, nazývá se chicle a vyrábějí se z něj především přírodní žvýkačky.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sapodila_obecn%C3%A1 |
|
|
| Yára |
Aby to tu nebylo prázdné aneb Třeba to někoho bude zajímat
Z čeho se vyrábějí žvýkačky?
http://obchod.readersdigest.cz/otazniky/?odpoved=289
Na obalu se dočteme, že kromě sladidel, aromatických látek, barviv a dalších přísad obsahují takzvaný gumový základ, jehož přesné složení ale každá firma tají. Hlavně na něm totiž záleží, jak příjemně si zažvýkáme a také jak dlouho žvýkačka vydrží.
První výrobci připravovali gumový základ z parafinu a z pryskyřice některých severoamerických jehličnanů, v druhé polovině 19. století se začal používat kaučuk, ale především hmota chicle získaná ze středoamerických stromů Sapodilla. Od 50. let minulého století pro výrobu gumového základu čím dál víc slouží umělé kaučuky a plasty. Nenechte si tím ale zkazit chuť – všichni výrobci se dušují, že vám nijak neublíží.
Pro ty, které to zajímá:
http://www.madehow.com/Volume-1/Chewing-Gum.html
http://www.rahnsinger.com/co-je-prirozene-zvykacek/
Základy pro mnoho typů přírodních žvýkací gum jsou vyrobeny z chicle. Chicle je druh mízy, sklizené z deštného pralesa ze stromů ve Střední Americe s názvem Sapodila obecná. Kořeny jeho využití v žvýkačky lze vysledovat zpět k Mayům a Aztékům.
......
„Žvýkačka“ byla v různých formách známá už po dlouhá staletí, ale až Thomas Aiden jí dal dnešní podobu, když se pokusil přeměnit mízu ze stromu zvaného Sapodila obecná na produkty na bázi gumy. Když se mu nedařilo, ve vzteku se rozhodl hmotu požvýkat. Poté se rozhodl k hmotě přidat ochucovadlo a nazval ji žvýkačkou, kterou prodával za penny. Když otevřel továrnu na výrobu žvýkaček, stal se prvním, kdo začal s jejich masovou produkcí.
http://resetmag.cz/10-uzasnych-vyna...y-dilem-nahody/ |
|
|
| Yára |
SAPODILLA / MANILKARTA ZAPOTA
- je stálezelený vytrvalý tropický strom z čeledi zapotovitých. Na otevřeném prostranství dorůstá do 18 m, v lese dosahuje výšky dokonce až 30 metrů. Jeho růst je pomalý, ale je statný a dobře odolává větru. Má lesklé ozdobné listy, které jsou dlouhé až 12 cm dlouhé a široké až 4 cm. Květy jsou malé, mají 3 hnědé vnější a 3 světle zelené vnitřní kališní lístky a 6 tyčinek. Vyrůstají na štíhlých stopkách. Tvarem připomínají zvon. Sapodilla pochází z jižního Mexika a některé odrůdy i ze střední Ameriky. V dobách kolonistů, byla rostlina převezena na Filipíny a dále se rozšířila v tropickém pásmu celého světa. Nejvíce se pěstuje v Indii, dále v Mexiku, na Srí Lance, Filipínách, v Palestině, jižní a střední Americe. Sapodilla můžeme jíst (bez slupky) jako dezert, ideálně se na to hodí. Plody se rozpůlí a dužina se vyjídá lžící. Pokud si chceme obzvlášť pochutnat, dáme ji na nějakou dobu zchladit. Můžeme ji také použít jako cukrářský polotovar. Proceděná dužina smíchaná s pomerančovou šťávou může být polevou na moučníky. Rozmačkaná dužina může být také náplní palačinek. V některých asijských zemích jsou běžné i pro nás netradiční úpravy sapodilly. V Indonésii je zvykem ji smažit, v Malajsii zase dusit. Významný vedlejší produkt ze stromu sapodilly je gumový latex nazývaný "chicle". Obsahuje totiž 15 % gumy a 38 % pryskyřice. Po mnoho let byl používán jako hlavní přísada do žvýkaček.
http://dadala.hyperlinx.cz/lexi/lexirS.html |
|
|
| Yára |
Sapodilla - popis
Sapodilla - kliknutím zobrazíte obrázek v plné velikosti
Thajsky Lamút
Rostlina Sapota
Chuť Jemná chuť jakoby karamelových hrušek
Konzumace Sapodilla se většinou konzumuje syrová nebo chlazená. Plody se rozpůlí a dužina se vyjídá lžící. Semena se nejí, jsou jedovatá. Slupka se také nejí.
Plod
Plody Sapodilly jsou zploštělé, oválně eliptické anebo kuželovité. Mohou být 5 až 10cm velké.
Nezralá Sapodilla je tvrdá, gumová a velmi trpká. Zralé plody jsou hladké v nedozrálém stavu jsou pokryté světle hnědými šupinkami kůže.
Barva dužiny je od nažloutlé po světle nebo tmavě hnědou, někdy červenohnědá, může být hrubá a poněkud zrnitá nebo hladká, po změknutí velmi šťavnatá, se sladkou vůní podobnou hruškám. Některé plody jsou bez semen, ale normálně můžou obsahovat 3 - 12 snadno odstranitelných semen volně rostoucích ve středové části plodu. Jsou hnědé nebo černé, s jedním bílým krajem, tvrdé, lesklé a asi 2cm dlouhé.
Nezralé plody Sapodilly jsou velmi bohaté na tanin, ale velmi trpké. Zrání odstraňuje tanin s výjimkou malého množství obsaženého ve slupce plodů. Sapodilla obsahuje 8.9 až 41.4mg/100g vitaminu C, , celkový obsah cukrů je cca 11 až 20%.
Semena obsahují 1% sapotinu a 0.08% hořkého rostlinného výtažku, sapotinin. Snědení více než 6 semen způsobí bolesti břicha a zvracení!
Použití
Sapodilla se nejčastěji jí syrová nebo chlazená. Je to ideální dezertní ovoce. Slupka se nejí.
Ze sapodilly se může udělat například dezertní omáčka. Vyrábí se oloupáním a procezením zralých plodů přes síto, s přidáním pomerančové šťávy a ozdobená šlehačkou. Dužina se může přimíchat do vaječného krému před pečením.
Plody se někdy smaží v Indonésii. V Malajsii je dusí s limetkovou šťávou nebo zázvorem.
Rozmačkaná dužina se také přidává do palačinek či do těsta běžného chleba před pečením.
Ze sapodilly bylo vyrobeno i víno ve velmi dobré kvalitě.
Významný vedlejší produkt ze stromu je gumový latex nazývaný chicle, obsahuje 15% gumy a 38% pryskyřice. Po mnoho let byl latex používán jako hlavní přísada do žvýkaček, ale v současné době je poněkud zředěny nebo nahrazený latexem z dalších druhů a také syntetickou gumou.
Skladování
Pevné zralé sapodilly mohou být skladovány po několik dnů v dobrém stavu doma v lednici při 1,5°C. Mohou tak vydržet až 6 týdnů. Plně zralé plody uložené v teplotě 0°C vydrží v dobrém stavu i 1 měsíc.
Popis rostliny
Sapodilla je vždyzelený pomalu rostoucí vytrvalý tropických strom z čeledi zapotovitých. Na otevřeném prostranství dorůstá do 18m . V lese dorůstá do 30 metrů. Je statný a větru odolný, bohatý na bílý gumovitý latex. Jeho listy jsou stále zelené, lesklé, 7,5 až 11,5cm dlouhé a 2,5 až 4cm široké. Květy jsou malé tvarem připomínají zvon, se 3 hnědými chlupatými vnějšími kališními lístky a 3 vnitřními světle zelenými kališními lístky se 6 tyčinkami. Vyrůstají na štíhlých stopkách.
Výskyt
Sapodilla se začala pěstovat v tropické Americe a západní Indii a přilehlé oblasti. Dále Bahamy, Bermudy, Floridské ostrovy a jižní části Floridy. Začátkem koloniálních časů, byla převezena na Filipíny a později se začala pěstovat ve všech světových tropických oblastech.
Pěstuje se nejvíce v rozsáhlé pobřežní oblasti Indie, kde jsou rozsáhlé plantáže odhadované na 2000ha. Dále se hodně pěstuje v Mexiku. Komerční pěstování se daří na Srí Lance, Filipínách, vnitrozemské údolí Palestiny, jižní a střední Ameriky včetně Venezuely a Guatemaly.
Původ
Sapodilla je původní ovocná dřevina Yucatanu a také další blízké části jižního Mexika. Některé odrůdy byly také nalezeny v lesích centrální Ameriky kde byli pěstované odedávna.
http://exoticke-ovoce.coajak.cz/hom...dilla-popis.htm |
|
|
| Yára |
« Sapodilla(Manilkara zapota)
Sapodilla
další názvy
Achras zapota
sapodillo
chikoo
sapota (Indie), naseberry, lamút (Thajsko), Chico zapote, Zapote chico, Zapotillo, Sapodilla plum, sapote, nispero či mispel (oba Karibik)
Charakteristika:
Plody sapodilly jsou zploštělé, eliptického až vejčitého tvaru, většinou 5 až 10 cm velké, připomínají hladkou bramboru. Nezralá sapodilla je tvrdá, gumová, díky vysokému obsahu taninu velmi trpká a plody jsou pokryty světle hnědými šupinkami kožovité slupky. Zrání odstraňuje tanin s výjimkou malého množství, které zůstává ve slupce plodů. Zralé plody jsou na povrchu hladké. Barva dužiny je od nažloutlé po tmavě hnědou, někdy červenohnědá, může být hrubá a poněkud zrnitá, ale i hladká, po změknutí šťavnatá, chutí i vůní podobná velmi sladkým hruškám s nádechem karamelu. Plody zpravidla obsahují 3–12 snadno odstranitelných hnědých či černých semen volně rostoucích ve středové části plodu. Pozor, snědení více než 6 semen může způsobit bolesti břicha a zvracení, navíc je na semenech malý „háček“, který může při polknutí poranit krk.
Pevné zralé sapodilly mohou být skladovány po několik dnů v lednici, lze je i zmrazit. Plně zralé plody uložené v teplotě kolem 0°C vydrží v dobrém stavu i jeden měsíc. V pokojové teplotě dozrávají.
Využití:
Sapodilla se nejčastěji jí syrová, chlazená, zbavená slupky, nebo se rozpůlená vydlabe lžící.
V pevné slupce se dá rozpůlená podávat jako dezertní ovoce. Plody sapodilly se také loupou a krájí, a dužina se přidává do dezertů, ovocných salátů a pohárů nebo do vaječného krému před pečením. Tepelné úpravy jsou spíše výjimečné, ale lze najít zajímavé recepty, především z Indonésie nebo Malajsie. Rozmačkaná dužina se přidává do palačinkového nebo chlebového těsta. Dužina tepelně upravená s cukrem získá krásnou červenou barvu.
Můžete vyzkoušet
• Dezertní omáčka z oloupaných plodů sapodilly propasírovaných přes síto, s přidáním pomerančové šťávy a ozdobená šlehačkou
• Dušená sapodilla s limetovou šťávou nebo zázvorem
• Ovocný salát s exotickým ovocem a sapodillou
• Smažená sapodilla
• Krémové suflé ze sapodilly se skořicí a šťávou z karamboly
• Tropický sorbet ze sapodilly, medu a brandy
• Indická zmrzlina kulfi ze sapodilly s pistáciemi, mandlemi, kondenzovaným mlékem, šlehačkou, vanilkovým extraktem a máčeným bílým pečivem
• Koláč s náplní ze sapodilly
Původ, tipy a zajímavosti:
Obsahuje vitamin C a hodně ovocných cukrů. Pěstuje se především v tropické Americe, zejména v Mexiku a západní Indii, ale daří se jí ve všech tropických oblastech. Významný vedlejší produkt ze stromu je gumový latex nazývaný chicle.
http://www.titbit.cz/exoticke-ovoce...nosti/sapodilla |
|
|
| Yára |
A poněvadž je zde mnoho pěstitelů s neutuchající snahou vypěstovat něco nového, pozoruhodného, bych chtěla upozornit, že plody Zapotty jsou i u nás k sehnání (např. MAKRO). Podobají se hrušce a semena jsou klíčivá.
Pokud si chcete obohatit svoji sbírku exotických rostlin, vřele doporučuji semínka zasadit. Uvidíte :-)
Sapodilla
Charakteristické rysy
Sapodilla je pomalu rostoucí vytrvalý strom, vzpřímený a elegantní, zřetelně pyramidální, když je mladý, dorůstá do 18m na otevřeném prostranství. V zapojeném lese dorůstá do 30 metrů. Je statný a větru odolný, bohatý na bílý gumovitý latex. Jeho listy jsou vysoce ozdobné, stále zelené,lesklé, střídavé, spirálovitě rostené ve shlucích na rozeklaných větévkách, elipsovité, pevné 7,5 - 11,5cm dlouhé a 2,5 -4cm široké. Květy jsou malé tvarem připomínají zvon, se 3 hnědými chlupatými vnějšími kališními lístky a 3 vnitřními světle zelenými kališními lístky se 6 tyčinkami. Vyrůstají na štíhlých stopkách z listových bází. Plody jsou téměř kulaté, zploštělé, oválně eliptické, nebo kuželovité můžou být 5 - 10cm široké. Nezralé plody jsou tvrdé, gumové a velmi trpké. Zralé plody jsou hladké v nedozrálém stavu jsou pokryté světle hnědými šupinkami kůže. Barva dužiny je v rozsahu od nažloutlé po světle nebo tmavě hnědou, někdy červenohnědá, může být hrubá a poněkud zrnitá nebo hladká, po změknutí velmi šťavnatá, se sladkou vůní podobnou hruškám. Některé plody jsou bez semen, ale normálně můžou obsahovat 3 - 12 snadno odstranitelných semen volně rostoucích ve středové části plodu. Jsou hnědé nebo černé, s jedním bílým krajem, tvrdé, lesklé, dlouze oválné, ploché s obvykle zřetelným zakřivením jednoho okraje a asi 2cm dlouhé.
Původ a rozšíření
Sapodilla je původní ovocná dřevina v Yucatanu a možná další blízké části jižního Mexica, právě tak jako severní Belize a Guatemala. V tomto regionu bylo jednou přes 100 000 000 stromů. Některé odrůdy jsou nalezeny v lesích centrální Ameriky kde byli pěstované od dávných časů. Sapodilla byla uvedena dávno skrz tropickou Ameriku a západní Indii a přilehlé oblasti, Bahamy, Bermudy, Floridských ostrovech a jižní části Floridy. Začátkem koloniálních časů, byla převážená na Filipíny a později adoptovaná všude ve světových tropických oblastech. Dosáhla na Ceylon v roce 1802. Pěstuje se nejvíce v rozsáhlé pobřežní oblasti Indie, kde jsou plantáže odhadované na 2000ha, zatímco v Mexiku je pouze 1511ha věnovaný produkci plodů převážně ve státech Campeche a Veracruz a 4000ha pro těžbu sapotové mléčné šťávy. Právě tak je mnoho stromů v zahrádkách a planě v lesích. Komerční pěstování se daří na Srí Lance, Filipínách, vnitrozemské údolí Palestiny, jižní a střední Ameriky včetně Venezuely a Guatemaly.
Kultivary
Ve většině oblastech, se druhy rozeznávají pouze tvarem jako Round a Oval v Indickém Saharanpuru. Několik pojmenovaných kultivaru se komerčně pěstuje v západní a jižní Indii : Kalipatti - malý,ranný, vysoké kvality, Calcutta Special - velký, pozdní, Pilipatti - malý, středně pozdní, Bhuripattti - malý střeně ranný, Jumakhia - maly, ve shlucích, pozdní, Mohan Gooti - malý, středně ranný, nepříliš sladký, Kittubarti - velmi malý, s brázdou, velmi sladký, Kittubarti Big - velký, ale podřadné jakosti, Cricket Ball - velmi velký,s kučeravou, granulovanou velmi sladkou dužinou ale nezřetelnou vůni, Dwarapudi - podobný, ale ne tak velký, sladký a velmi populární, Bangalore - velký, hřebenovitý a Vavivalasa jsou oválné, ale jen středně sladké a slabě plodí. Další vynikající kultivary v Indii jsou : Jonnavalosa -I - střední velikosti, s bledou dužinou, sladký, Jonnavalosa II - střední velikosti, hřebenovity, se žlutavě - růřovou dužinou, sladký ale nikoli příjemný ve vůni, Jonnavalosa Round - velký, hřebenovitý, krémově černou dužinou, velmi sladký, Gauranga - malý, nakloněný, hřebenovitý, velmi sladký, velmi úrodný, Ayyangar - velký, s tlustou kůží, sladký, s růžovou vůni, Thagarampudi - střední velikosti, s tenkou slupkou, velmi sladký, Oaka - malý, kulatě oválný, dobré vůně a populární. Mezi méně známe kultivary patří: Badam, Bhuri, Calcutta Round, CO. 1 , Dhopla diwani, Fingar, Gavarayya, Guthi, Kali a Vanjet. Kultivar nazvaný Pot brzy plodí a může být udržovaný v květináči jako vzorek do 10 let.
Henry Pittier, v roce 1914, popsal odrůdy které považoval za významné, nazvané nispero de monte v Patino - Panama. Stromy nepřesahují výšku 8m a plodí malé zploštělé plody v hustých seskupeních.
V Indonesii, jsou sapoty zatříděné do dvou hlavních skupin.
1) Sawo maneela - stromy normální velikosti mající zužující se špičaté listy
2) Sawo apel - nízké stromy nebo keře, s protáhlým nad středem se rozšiřujícím listem
Kultivary patřící do 1 skupiny: Sawo Betawi - velké plody ve shlucích po 2 - 4, populární, málo trvanlivé, dozrává 3 dny po sklizni, Sawo koolon - velké samostatně rostoucí plody s tlustou slupkou a pevnou dužinou, které snáší dobře přepravu, Sawo madja - velké plody s trvalými šupinkami, dužina jemné struktury, sladká s kyselým bodem.
Kultivary patřící do 2 skupiny : Sawo apel bener - malé plody v trsech po 3 -6 ks s tlustou kůži, Sawo apel klapa - plody střední velikosti s trvalými šupinkami. Některé další kultivary jsou málo rozšířené protože plody jsou buď velmi malé, písčité také gumové nebo příliš suché.
V Mexicu, jsou selekce známe pouze jako SCH -02, SCH -03, SCH -07, SCH -08 a SCH -28.
Na Floridě jsou semenáčové selekce vysoké kvality, které jsou pojmenované a vegetativně množené.
Russell z Islamorady na Floridě Keys - pojmenovaný a množený R.H. Fitzpatrickem. Plody jsou téměř kulaté až 10cm velké, hnědé, šupinaté se šedými místy a svůdnou načervenalou dužinou. Plodí nepravidelně.
Prolific - semenáč vyrostlý v Zemědělském výzkumném a vzdělávacím centru, uvolněný v roce 1941, je oválně kuželovitý 6 a 9 cm dlouhý a široký,s hladkou dužinou, kůže je světlejší než Russell a má sklon ke ztrátě šupinek při dozrávání. Strom brzy plodí, je velmi úrodný. Pozdější selekce Modello má dobré jakostní ovoce ale plodnost je slabší. Seedless - špatně plodí, Brown Sugar - je dobrý, pravidelný, vysoce úrodný a dobře drží na stromě. Některé další kultivary které byly testované na Floridě: Boetzberg, Larsen, Morning Star, Jamaica 8, Jamaica 10 a Tikal a některé další semenáčové selekce, které se zdají velmi nadějné. To je světle hnědý, elipsovitě kuželovitý, mnohem menší než Prolific, ale s vynikající vůni je raný. Kultivary které nejsou doporučené kvůli nízké plodnosti v jižní Floridě jsou Addley, Adelaide, Big Pine Key, Black, Jamaica No 4, Jamaica No.5, Martin a Saunders. V roce 1951 byl na Jamaice měl nějaký Anglický pán, který měl velmi zvláštní strom sapoty plodící velké množství malých plodů velkých do 4 cm v průměru. Plody byli všechny bez semen a servíroval je mražené vcelku. Na Filipínách vyselektovali kultivary Ponderosa, Java, Sao Manila, Native, Formosa, Rangel a Prolific z Floridy jsou množené a distribuované zemědělcům. Sao Manila - plody dozrávají za 190 dnů a konzumují se za 3 - 5 dnů po sklizni. Hybridizační křížení bylo zřízeno v Indii.
Podnebí
Sapota roste do výšky 457 m.n.m na Filipínách, 1220 m.n.m. v indii a Venezuele, je běžná kolem Quita v Ecuadoru 2800m.n.m. Není přísně tropická, vzrostlé stromy odolávají teplotám do -3.5°C po dobu několika hodin. Pro mladé stromy je kritická teplota kolem -1°C, proto se doporučuje ochrana zabalením kmínku a silnějších větví slámou nebo pytlovinou během chladného období. Několik stromů sapoty rostlo v Kalifornii bez plození a pak podlehlí chladnu. Chladné noci jsou považované za stálé omezení růstu. Nicméně jeden strom dobře prospívá v Sacramentu na chráněném místě, dosáhl velké velikosti a pravidelně plodí. Sapota dobře roste v suchém i vlhkém prostředí.
Zemina
Sapota roste přirozeně ve vápenitých půdách a rozpadlých vápencích, proto není překvapující že dobře prospívá na Floridě a Floridě Keys. Přesto dobře roste v hlubokých, úrodných půdách s obsahem humusu, nebo lehkém jílu, písku a štěrku. Dobré odvodnění je základ úspěšného pěstování v nízko položených zamokřených lokalitách. Je vysoce odolná vůči suchu, může dostat solnou sprchu která se blíží datlovníku v jeho toleranci vůči soli stanovený jako ECE14.20.
Rozmnožování
Semena si uchovávají klíčivost po dobu několika let pokud jsou v suchu. nejlepší semena jsou z velkých plodů obsahujících jedno semeno. Rychle klíčí, ale pomalu rostou a stromy plodí za 5 - 8 let. Od těchto roků věku stromu se objevují velké variace tvaru, kvality a výnosu plodů z každé rostliny. Vegetativní rozmnožování bylo dlouho neuspěšné z důvodu přítomnosti gumového latexu. V Indii, zkouší několik metod roubování, ablaktací, hřížení a řízkování. Rouby měly úspěch na několika podnožích sapodilly, Bassia latifolia, B. longifolia, Syderoxylon dulcificum a Mimusops hexandra. Ta poslední je zvláště vydařená, rouby dobře rostou a plodí. Na Floridě, očkování, roubování do rozštěpu a do boku bylo jen málo úspěšné, a příliš pomalé pro velkovýrobu. Vyvinuli vylepšenou metodu roubování do boku na jednoroční podnož silnou kolem 6mm. Rouby se připravují předem 6 týdnů až několik měsíců kroužkováním a zbavením listů. Jen před roubováním podnože byl zásah těsně nad roubovacím místem a latex vytékal po dobu několika minut. Po akci byl naroubovaný roub na podnož, vázaný gumou a ochranným potahem vosku . Rouby začínají růst za 30 dnů a na podnoži se zakrátí vrchní část. Několik roku později, další experimenty ukázaly že lepší je vynechání předběžné úpravy podnože na vytékání latexu. Operátor musí pracovat rychle a často musí čistit nuž. Rouby jsou po naroubování pokryté plastem, který dovoluje výměnu vzduchu a zabraňuje dehydrataci. Úspěch roubování je nejvíce závislý na období 2 -3 měsíců pozdního léta a raného podzimu. Na Filipínách, jsou terminální výhony kompletně zbavené listů 2 -3 týdny před roubováním na podnož, která je držená v částečném stínu po dobu 2 měsíců. Nicméně roubování ablaktací je považováno za lepší než klasické roubování, dává větší procento úspěchů. Vegetativní množení je snadnější a úspěšnější než roubování. Řízkované stromy často plodí 2 roky po vysazení.
Pěstování
Sazenicë do roubování nejlépe rostou na plném slunci, pod závlahou a hnojené NPK 8-4-8 každých 45 dnů. Stromy vysazené v komerčních sadech by měly být vysazeny 9 - 13.5 m od sebe.
V Indii, jsou sazenice umístěny v hlubokých vyhnojených jámách ve kterých se přihnojují 2 x ročně. V experimentu v Marathwada Agricultural University, Parbhani v Indii se 8 lete stromy zasadily 12 m, za aplikace 800g dusíku, zvětšená velikost stromu a počet a váha plodů. Kombinovaná aplikace 800g N 176g P a 166g K ke stromu dalo nejvyšší výnos plodů. Hnojení samotným dusíkem prokázalo u stromů starších 25 let zvýšení výnosů do 70%, kombinace N a P zvýší výnos na 90% a kombinace N a K na 128% nad nehnojenými stromy. Samozřejmě záleží na optimální hladině živin a charakteru půdy. V jižní Floridě na vápencích se používá směs NPK a Mg ve skladbě 4-7-5-3 rozdělené na jaro léto a podzim. Většina vzrostlých stromů nepotřebuje žádné zalévání, ale zavlažování v suchých obdobích zvětší produktivitu. V některých částech Indie se používá na závlahu slaná nebo poloslaná voda která redukuje růst a podporuje plodnost.
Roční období
Plody dozrávají 4 -6 měsíců po odkvětu. V tropech, plodí některé kultivary nepřetržitě. V Indii, hlavní sklizeň probíhá od prosince do března. na Floridě od května do září, s vrcholem úrody v červnu a červenci. V Mexicu, jsou dva sklizňové vrcholy od února do dubna a od října do prosince.
Sklizeň
Pro většinu lidí je sklizeň obtížná. Typy které ztrácejí velkou část písčitých šupinek při dozrávání je relativně snadné pozorovat nepatrnou žlutou nebo broskvovou barvou zralé kůže, ale u dalších typů je nezbytné škrábat šupinky kůže aby se vidělo jakou barvu má kůže pod šupinkami. Pokud je kůže hnědá a plody se snadno oddělují od stopky bez vytékání latexu, jsou plně zralé, ale tvrdé a musí být drženy po dobu několika dnů v pokojové teplotě aby změkly. Nejlepší je odstranit šupinky kůže a plody dát mimo k dozrání. Měly by se jíst když trochu změknou. Na Bahamách, děti dávají jejich plody do otvorů ve vápencích k dozrání, nebo plody zabalí do svetrů či dalšího tlustého materiálu a uloží dovnitř krabice to urychlí dozrání plodů. Plody sklizené nezralém stavu se vysušují po změknutí a jsou podřadné kvality, někdy s malou kapsou gumového latexu. V komerčních sadech, je zralost posuzována podle několika plodů spadlých na zem, pak může být všechno zralé ovoce sklizené a zpracované. Pokud jsou nějaké pochybnosti měl by pěstitel rozříznout pár plodů a ujistit se, že semena jsou černá nebo tmavě hnědá. Plody se sklízí s použitím nůžek nebo kleští. V Indii, plody rozloží ve stínu a nechají latex na stopce zaschnout před balením a expedici. Ovoce dobře snáší přepravu.
Výnos
Vzrostlé stromy odrůdy Prolific plodí 90 - 180 kg plodů z jednoho stromu ročně. Brown Sugar plodí 75 - 170 Kg ze stromu. V Indii se říká, že plodící strom v 10 roce věku ponese 1000 plodů a výnosy se neustále zvětšují. 30 -35 roků starý strom by měl produkovat 2500 - 3000 plodů ročně.
Hodně záleží na odrůdě. 10 lety strom odrůdy Oval dá 129 kg plodů zatímco odrůda Cricket Ball jen 50 kg plodů. Ruční opylení zvětší sklizeň plodů.
Skladování a trvanlivost
Zralé, tvrdé sapodilly zrají za 9 - 10 dnů po sklizni a zkáze podléhají za další 2 týdny při normální letní teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. Před 50 lety, se vozily sapodilly z Jávy do Holandska, držené při 10 °C po dobu 3 dnů, plody uspokojivě dozrávaly po příjezdu. Plody byli v kouři nad hořící slámou po dobu několika hodin před balením. Skladové zkoušky v Malaisii ukázaly, že zralé tvrdé sapodilly uložené při 20°C dozrají za 10 dnu a dalších 5 dnů vydrží v dobrém stavu. Ve Venezuele, zralé plody držené při 20°C a 90% vlhkosti vzduchu byli ve výborném stavu za 23 dnů. Nižší teploty, v úsilích prodloužit dobu skladování, zpomalují zrání a ovoce ztrácí na kvalitě. Nízká relativní vlhkost vzduchu způsobuje vysychání plodů. Vlhké podmínky skladování podporují kvalitní šťavnaté plody. Pokud je dlouhé uskladnění nezbytné, plody se můžou držet při 15 -20°C v řízeném prostředí a 85 -90% vlhkosti vzduchu, 5 - 10% CO2, s úplným odstraněním C2H4 to zpozdí dozrání. Pevné zralé sapodilly můžou být drženy po několik dnů v dobrém stavu doma v lednici při 1,5°C můžou vydržet 6 týdnů. Plně zralé plody uložené v teplotě 0°C vydrží v dobrém stavu 1 měsíc.
Škodlivý hmyz a nemoci
Obvykle, zůstávají sapodilly zdravé s málo nebo žádnou péči. V Indii je někdy napadená škůdcem Indarbela tetraonis. Červci někdy zamoří plody a způsobí znetvoření. Housenka Anarsia způsobuje škody na květech a květních pupenech. V Indonesii, housenky Tarsolepis remicauda můžou kompletně zbavit strom listí. A housenka Nephopteryx engraphela se živí listy, květními pupeny a mladými plody v některých částech Indie. Zralé a přezrálé plody jsou oblíbené jako potrava mnoha druhů ovocných škůdců. Různé druhy včetně Howardia biclavis, Pulvinaria psidii, Rastrococcus iceryoides a další druhy škodí na listech a plodech. V některých letech během zimy a jara na Floridě může rez ( možná Uredo sapotae) ovlivnit listí některých kultivarů. Skvrnitost listů ( Septoria sp.) způsobuje defoliace listů v některých lokalitách. Můra Acrocercops gemoniella je aktivní na mladých listech. Další méně důležití škůdci jsou příležitostně pozorovány. V Indii může být nezbytná ochrana natažením sítí nad stromy proti netopýrům. Při pěstování v naších podmínkách téměř netrpí škudci. Nebezpečná muže být sviluška.
Použití
Sapodilly se zpravidla konzumují syrové nebo chlazené. Plody se rozpůlí a dužina se vyjídá lžící. Je to ideální dezertní ovoce, slupka se nejí zůstává dostatečně pevná na to aby sloužila jako miska. Semena se nejí, protože vyčnívající háček se může zachytit v hrdle. Dužina se muže vydlabat a přidává se k ovocným koktejlům nebo salátům. Dezertní omáčka se vyrábí oloupáním a procezením zralých plodů přes síto, s přidáním pomerančové šťávy a ozdobená šlehačkou. Dužina se může přimíchat do vaječného krému před pečením. Dlouho se prohlašovalo, že ovoce se nedá vařit nebo uchovávat jakýmkoliv způsobem. Plody se někdy smaží v Indonésii,v Malajsii je dušené s limetkovou šťávou nebo zázvorem. Zjistil jsem, že na Bahamách často rozdrtí zralé plody, vaří je a šťávu uchovávají jako sirup. Rozmačkaná dužina se také přidává do palačinek či do těsta běžného chleba před pečením. Experimenty ukázaly, že jemný džem muže být vyroben z oloupaných a dušených plodů ve vodě se sebráním zelené pěny která vystoupí na povrch. Pěna je vysrážený latex. Pak s přidáním cukru se zlepší struktura a kyselá pomerančová šťáva vyrovná zvýšenou sladkost. Odstraňování latexové pěny je jediný způsob jak se vyhnout gumovitosti. Vařením s cukrem se barva mění z hnědé na půvabnou červenou. Jedna dáma na Floridě vyvinula recept na sapodillový koláč. Oloupané zralé plody nakrájíme podobně jako jablka a naplníme syrovou nižší kůrku, posypeme 1/2 rozinkami , poléváme rovnoměrně 1/2 pohárku směsi šťávy z limetky a citronu tím předejdeme kouskům sapodily ze stávající kaučukovité, a pak pokropíme 1/2 pohárkem krystalového cukru. Po naplnění vrchní poloviny a vytvoření střední díry pro uvolnění páry pečeme po dobu 40 minut při teplotě 180°C. V Indii se zralé plody loupou a krájí k uskladnění do kovové plechovky a zahřívají 10 minut v 70°C, a pak ošetřeny po dobu 6 minut ve vakuu 28v Hg, vakuově zdvojený šev a osvítí celkovou dávkou 4 x 10-5 rads v pokojové teplotě. Tento proces poskytne přijatelný konzervovaný produkt. Zralé plody sapodilly byli úspěšně sušené na předběžné zpracování v 60% cukrovém roztoku a osmoticky dehydrované za 5 hodin, takto upravené vydržely v přijatelné kvalitě 2 měsíce. Bylo vyrobeno i víno z plodů sapodily ve velmi dobré kvalitě. Mladé rašící listy jsou vařeny s rýži v Indonésii, po té co se praním odstraní lepkavá šťáva.
Výživná hodnota
Nezralé plody jsou velmi bohaté na Tanin, ale zároveň velmi trpké. Zrání odstraňuje tanin s výjimkou malého množství obsaženého ve slupce plodů. Rozbory z 9 selekcí sapodilly z jižního Mexika ukázaly velké změny celkově rozlišitelné sušiny, cukrů a vitaminů C. Bohužel plody nebyli oloupané a proto výsledky ukázaly abnormální množství taninu . Vlhkost byla v rozsahu od 69 do 75.7%,vitamin C 8.9 až 41.4mg/100g, celková kyselost od 0,9 do 0.15%, pH 5 až 5.3, podíl sušiny 17,4až 23,7%. Pokud jde o sacharidy a glukózu byla v rozsahu od 5.84 - 9.23%, fruktóza 4.47 - 7.13%, sacharóza 1.48 -8.75% , celkový obsah cukrů 11.14 -20.43%, škroby 2.98 -6.4%. Tanin kvůli kůži se měnil od 3.16 do 6.45%. Jedovatost semena - obsahují 1% sapotinu a 0.08% hořkého rostlinného výtažku, sapotinin. Snědení více než 6 semen způsobí bolesti břich a zvracení.
Jiné použití
sapotová šťáva: významnější vedlejší produkt ze stromu je gumový latex nazývaný chicle, obsahuje 15% gumy a 38% pryskyřice. Po mnoho let byl latex používán jako hlavní přísada do žvýkaček, ale v současné době je poněkud zředěny nebo nahrazený latexem z dalších druhů a syntetickou gumou.
Chicle je bez chuti a neškodná získává se opakovaně z planě rostoucích i kultivovaných stromů v Yucatanu, Belize a Guatemale. Šťáva koaguluje mícháním nad malým ohněm, pak se lije do forem a zaschlé kusy se exportují. Výroba sestává ze sušení, tavení, vyloučení nečistot, spojí se s dalšími gumami a pryskyřicemi, sladidly a příchutěmi. Poté se vyválejí do archů a řežou na požadované tvary.
Sušený latex byl žvýkaný původními obyvateli a byl uveden do Spojených státu Generálem Antonio Lopez de Santa Ana kolem roku 1866. Měl nabídku na žvýkací gumu ve svojí kapse a dal se dohromady se synem Thomase Adamse. Byli zvažovány možnosti použití na výrobu umělých zubních protéz, ale pak se rozhodl že bude využíván jen jako žvýkací guma. Nalezl způsob jak se dá snadno připojit vůně a tak brzo vypustil chicle do výroby žvýkaček. V roce 1930 ve vrcholné produkci bylo dovezeno téměř 6 363 636 kg chicle. Bylo zkoušeno vytáhnout latex z listu a nezralých plodů, ale výnos je nedostatečný. Odhadem bylo spočítáno že je potřeba 3200 listů pro výrobu 1 libry žvýkačky. Mezi různé užívání: latex se používá jako lepidlo na opravy malých součástek v Indii, byl využit v zubním lékařství jako náhrada za gutta percha. Aztékové jej požívali na modelování figurín. Dřevo: sapoty mají silné a trvanlivé dřevo které se používá na překlady a nosné trámy. V Mayských chrámech bylo nalezené nedotčené v rozvalinách. Používá se také jako železniční pražce, podlahy, domorodé vozíky, pracovní nástroje, člunky a pravítka. Červené jádrové dřevo je ceněné pro lukostřelce, nábytek a pracovní skříně. Piliny jsou dráždivé jako u dubu. Kácení stromů je zakázáno v Yucatanu kvuli těžbě latexu. Kůra: na třísloviny bohatá kůra je používaná filipínskými rybáři na barvení plachet a vlasců. Léčivé účinky: kvůli obsahu taninu jsou mladé plody vařeny a používají se na zastavení průjmů. Nálev z mladých plodů a květu se používá na plícní záněty. Vařením starých zažloutlých listů se získává prostředek proti kašlání, nachlazení a průjmu. Čaj z kůry prý zastaví průjem a dyzentérii, je používaný jako lék proti horečce. Rozdrcená semena mají močopudnou činnost a jsou uplatňována na léčbu močového měchýře a ledvinových kamenů. Tekutý extrakt z rozdrcených semen je využíván na Yucatánu jako utišující a uspávací droga. Kombinované vaření listi sapoty a čajotu se používá denně ke snížení krevního tlaku. Pasta ze semen se používá po bodnutí či kousnutí jedovatých zvířat a hmyzu. Latex se v tropech používá jako surová náplň do zubních dutin.
http://www.exotickerostliny.cz/cs/c...-sapodilla.html |
|
|
| Yára |
A poslední z netu - staženo bez oprav stylizace i gramatiky. Omlouvám se, ale snad to nebude tolik vadit.
http://www.madehow.com/Volume-1/Chewing-Gum.html
Suroviny
Výroba žvýkaček ve Spojených státech má za sebou dlouhou cestu od dřevorubců odsekne chomáče smrku guma na žvýkání potěšení, ale základ zůstává gumy míza různých pryžových stromů, nebo, ve většině případů, syntetická náhražka jako míza. Přírodní báze guma patří latexy jako chicle, Jelutong, gutaperča, a borovice pryskyřic. Stále více, přírodní pryskyřice jiné než chicle byly použity, protože chicle je ve velmi krátkém zdroj: čikl Strom poskytuje pouze 35 oz (jeden kilogram ) čiklové každé tři až čtyři roky a žádná čikl plantáže byly vždy stanoveny. Nicméně, přírodní latex obecně je nahrazován syntetickými náhražkami. Většina moderních žvýkačky báze použít buď žádný přírodní kaučuk vůbec, nebo jen minimální množství v rozmezí deset až dvacet procent, s syntetických kaučuků, jako je butadien-styren kaučuku, polyethylenu a polyvinylacetátu, které tvoří zbytek.
Po latexu použitého k vytvoření základny, nejběžnější složkou žvýkačky je nějaký druh sladidla. Typický hůl obsahuje 79 procent cukru, umělé sladidlo. Přírodní cukry patří třtinový cukr, kukuřičný sirup, nebo dextróza, a umělá sladidla mohou být sacharin nebo aspartam. Populární máta příchutě, jako je máta peprná a máta peprná obvykle poskytují olejů získaných z těch nejlepších, nejvíce aromatických rostlin. A tak, zatímco aroma hůl Spearmint žvýkačky je poměrně silný, aroma obsahuje pouze jedno procento z celkové hmotnosti GUM je. Ovocné příchutě obecně pocházet z umělých látek určených k aromatizaci, protože množství ovoce vzrostlými nemůže uspokojit poptávku. Například, jablko aroma pochází z ethylacetátu, a třešně z benzaldehydu. Kromě sladidel a příchutí, konzervačních látek, jako je butylovaný hydroxytoluen a změkčovadla, jako je rafinovaného rostlinného oleje se přidávají, aby se guma čerstvý, měkký a vlhký. Plniva, jako je uhličitan vápenatý a kukuřičný škrob, jsou také běžné.
Federální předpisy umožňují typické seznam složek na balíček žvýkaček číst takto: gumové báze, cukr, kukuřičný sirup, přírodní a / nebo umělé aroma, změkčovače, a BHT (přidané zachovat čerstvost). Tato neurčitost je hlavně kvůli naléhání výrobců žvýkání ", že všechny použité materiály jsou součástí obchodního tajemství .
Výrobní proces
Zatímco specifické složky v guma může být tajný, způsob výroby guma není. První žvýkačka Stroj na výrobu se ani patentován, a dnes je považována za standardní postup v celém průmyslu.
Příprava chicle
1. Je-li přírodní latex má být použit, je třeba nejprve sklizeny a zpracovány. Vysoký 32,79yd (30 m) chicle strom je zaznamenán s řadou mělké Xs, umožňující čiklové proudit dolů do kbelíku. Po významný
Žvýkačky základní skládá buď z přírodního latexu nebo syntetické náhražky. Přírodní latex, jako chicle je sklizena tím, že velké X-stopy na gumových stromech a pak sbírat látku, jak to stéká strom. Po očištění základnu pro vytvoření hrubé jídlo, směs sušené na den nebo dva. Potom se směs zahřívá ve velkých kotlích, zatímco ostatní složky jsou přidány. Velké stroje pak mlátit, nebo "hníst," hmota, až je hladké a správně z gumy, a to je kladen na válcování desce a snížena na správnou tloušťku.
Žvýkačky základní skládá buď z přírodního latexu nebo syntetické náhražky. Přírodní latex, jako chicle je sklizena tím, že velké X-stopy na gumových stromech a pak sbírat látku, jak to stéká strom. Po mletí základnu pro vytvoření hrubé jídlo, směs sušené na den nebo dva.
Další, směs se zahřívá ve velkých kotlích, zatímco ostatní složky jsou přidány. Velké stroje pak mlátit, nebo "hníst," hmota, až je hladké a správně z gumy, a to je kladen na válcování desce a snížena na správnou tloušťku.
Množství chicle nashromáždil, je napjatý a umístěn ve velkých kotlích. Stále míchá, se vaří, dokud se redukuje na dvě třetiny svého původního objemu. To se potom nalije do mazaných dřevěných forem a odeslány.
Mletí, míchání, a sušení
latex
2 přírodní a / nebo umělé gumy základny jsou první země do hrubé jídle a smíšené zajistit jednotné konzistence. Směs se pak umístí do teplé místnosti sušit na den nebo dva. Během sušení, horký vzduch neustále prochází přes směsi.
Vaření a čištění základnu
3 Další, guma základna vaří v kotlích na 243 stupňů Celsia (116 stupňů Celsia), dokud se nerozpustí do hustého sirupu. Chcete-li ji očistil, pracovníci projít přes obrazovky a umístit jej do vysokorychlostní odstředivky před refiltering ji, tentokrát prostřednictvím jemnějších obrazovek.
Míchání další přísady
4. Gumová báze je nyní připraven pro přísady. Je umístěn v kotlích k vaření, a další složky se míchají v velkými ocelovými lopatkami. Za prvé, velmi jemný práškový cukr a kukuřičný sirup se sčítají. Aromatické látky se přidávají další, a následně změkčovadel. Když je směs dostatečně hladká, se vyválí na pásy a ochladí se tím, že je vystaven studeného vzduchu.
Hnětení a válcování guma
5. Dalším krokem je hnětení. Několik hodin stroje jemně bušit hmotnost
Po sypané moučkovým cukrem, guma je zaznamenán do vzoru obdélníků, ostřílený a rozdělen na hole. Guma je nyní připraven být zabaleny a poslány do maloobchodních prodejen.
Po sypané moučkovým cukrem, guma je zaznamenán do vzoru obdélníků, ostřílený a rozdělen na hole. Guma je nyní připraven být zabaleny a poslány do maloobchodních prodejen.
žvýkaček, dokud není správně gumovitý a hladký. Velké kusy se pak useknuté hmotnost, aby se sloučí válci až do dosažení správné tloušťku téměř 0,17 palců (asi 0,43 cm). V průběhu tohoto procesu, list žvýkačky posype práškovým cukrem, aby byla připravena pro řezání.
Řezání a ochucování žvýkačky
6. řezací stroj poprvé skóre list ve vzoru obdélníků, z nichž každá 1,3 palce (3,3 cm) dlouhý a 0,449 palce (1,14 cm) široký. List je pak dal stranou při správné teplotě a vlhkosti do "sezóny."
Balení žvýkačky
7. Po zkušený, dáseň listy jsou rozděleny do tyčí, zabalené do hliníkové fólie nebo voskovaného papíru, zabalené v papíru, a dát do plastových krabiček, které jsou pak uzavřené. Vložit do krabic nebo plastových sáčků, guma je připravena k expedici maloobchodních prodejen.
Jiné druhy gumy
8 Kupodivu, guma míče tvoří jen tři procenta žvýkání prodeje guma, ale jejich jedinečné merchandising z nich dělá zajímavý. Gumballs jsou vyrobeny dává válec gumy dvakrát pro vytvoření koule, které jsou pak uloženy několik hodin na 55 až 60 stupňů Celsia (13 až 16 stupňů Celsia) ztvrdnout. Kuličky jsou do velké konvice být potažena ochucené a barevného roztoku sacharosy. Po sedmi hodinách povlečené kuličky se suší horkým vzduchem, potom vrácena do včelího vosku nebo jiné, aby se jim lesklý. Povaha gumball strojů určuje další krok. Uzavřený plastový koule se vztahují k vnitřnímu kondenzace. Vodní shromážděny ruiny neléčené gumballs, takže jsou obvykle potaženy plastem, vodu-odpuzující glazura na jejich ochranu. Candy potažené gumy jsou vyrobeny v podstatě stejným způsobem, jejich cílové místo určení bytí boxy, ne guma-ball strojů.
Nedávný vývoj byl zavedení dásní s kapalným centrum. Aby se toto guma, guma báze se vytlačuje pro vytvoření duté lano. Kapalina se potom přivádí do dutého prostoru, a řezací stroj rozdrtí lana na skus kousků o velikosti a zabalí je.
Kontrola Kvality
Možná proto, že žvýkačky vždy měl špatnou pověst jako nehygienické a hloupý nezdravé jídlo, ale s větší pravděpodobností proto, že je určen pro lidskou spotřebu, žvýkačky továrny po desetiletí známá neposkvrněné podmínky.
Standardy surovin jsou stejně vysoké. Pokud je použit přírodní kaučuk, jako je chicle, musí projít několik testů pro čistotu a textury. Před expedicí, čikl, zda není skály, špína a jiné zřejmé nečistot. Pokud je příliš mléčná, suché, nebo špinavý, je odmítnut. Žvýkačka se vyrábí zcela nedotčený lidskou rukou, celý její výrobní proces probíhá v čistých, klimatizovaná zařízení. Každá složka je testován na čistotu před použitím, a pouze nejkvalitnější ingredience jsou akceptovány. Každá velká společnost má výzkumnou laboratoř ve svých prostorách, čímž se zjednoduší standardní postup kontroly a testování složky v každé fázi výrobního procesu. Oddělení výzkumu a vývoje je také zodpovědný za vyšetřování nové způsoby, jak vyrábět a balit žvýkačku, a pro vývoj nových produktů.
Úspěšný kus gumy musí být žvýkací a svěží, a žvýkačka, zejména musí být jak pružný a měkký. U všech typů gumy, čerstvost a struktura závisí na moistness. Gum musí obsahovat správné množství aromatický olej. Zatímco příliš mnoho rozpouštědla bude guma lepivé a těžko snížit, musí obsahovat dostatek chuť k maskování chuti gumové báze a trvat po přiměřeně dlouhou dobu. Z těchto důvodů jsou aromatické oleje používané v dásni, jsou vysoce koncentrované. Dlouhá skladovatelnost je také žádoucí, a každý balíček žvýkaček je datován. Po tomto datu, výrobce požaduje, aby guma být zlikvidován. Aby se zajistilo, že obchodníci tomu bude jeden výrobce nahradí neprodaného, out-of-date žvýkačky zdarma.
Budoucnost
Hodně současný výzkum je zaměřen na vytvoření déle trvající žvýkačku. V současné době, chuť typického žvýkačky trvá pět minut. Nejslibnější Nápad dlouhotrvající gumy s sebou nese nátěr každý držet s polymerní film, který uvolňuje aromatické molekuly pomalu; Studie naznačují, že chuť těchto gumy může trvat déle než deset hodin. Další nedávná inovace je žvýkací guma prodchnutý patentovanou sloučeninu, která pomáhá opravit zubní sklovinu. Sloučenina, amorfní fosforečnan vápenatý, krystalizuje při žvýkání, čímž dojde k remineralizaci přirozený proces, při kterém se tělo znovu sestaví poškozené zuby. Za ideálních podmínek, tělo vytváří dostatek fosforečnan vápenatý amorfní opravit zuby organicky, ale mnoho lidí jíst více cukru, než jejich tělo může bojovat. Toto experimentální guma by pomohlo chránit tyto lidi před zubním kazem. Výzkumníci doufají, že mají lepší guma v obchodech od roku 1996.
Read more: http://www.madehow.com/Volume-1/Che...l#ixzz3Y4ZpK8Et |
|
|
| Yára |
| Skvělé, to jsem fakt hledala. Díííky moc. Až vyzkouším, nafotím a dám vědět. |
|
|
|
