| zelenymuz |
Program průzkumu celkového odhalení genomu konopí započal ve státě Colorado, USA pod nezávislou iniciativou kladoucí si za cíl zpřístupnit výhody použití konopí v každodenním životě a udržitelném rozvoji a případném budoucím zlepšení jeho vlastností. Genetických metod se dnes běžně využívá v procesu hybridizace, která zvyšuje výnosy a je odpovědná za tzv. ''zelenou revoluci'', kdy se podařilo zlepšit výnosy mnoha kulturních plodin v řádek stovek procent. Je to, ale jen jeden z příkladů, proč bychom měli znát kompletní genom konopí, tedy vzorku několika stovek rostlin (asi do 200) bez kterého by byla budoucí změna vlastností konopí ať už se týká jeho využití v medicíně nebo textilním průmyslu, potravinářském či jiném, značně nemožná či teoreticky nemožná.
U člověka je známo již 100% dědičné informace. Rostliny, podobně jako člověk mají dědičnou informaci uloženu v jádře buňky v podobě DNA, dvoušroubovici nutné pro život každé živé buňky svého těla. Dříve se vycházelo z faktu, že DNA obsahuje geny, které jsou zodpovědny za stavbu bílkovin a bílkoviny zase byly označovány za posly života. Tedy, že život na zemi je jakousi formou projevů bílkovin. Postupně se od této definice ustoupilo, nicméně geny jsou stále tím základním, co nás při studiu genomu zajímá. Člověku stačí v DNA pouhých 5% celkového počtu všech bází, z nichž se sama DNA skládá, k vytvoření všech bílkovin a celého kompletního těla, složeného z buňek. Z 5% se tedy staví, zbylých 95% je zatím trochu záhada.
Geny konopí se skládají, jako všechny jiné geny jiných druhů z takzvaných alel. Jelikož v jádře každé buňky v těle, kromě buňek pohlavních, je DNA uložena v podobě dvojice chromozomů, je tento gen o němž se nyní bavíme přítomen na obou těchto chromozómech zároveň (dvě formy 2X). Může se jednat například o gen velikosti rostliny. Teorie z níž vycházel a kterou nám předal Johan Gregor Mendel, český rodák a občan a která mimochodem stále platí, nám tvrdí, že každý gen je reprezentován dvojicí alel, jak jsem již psal. Bez znalosti DNA, Mendel pomocí pokusů s hrachem vypozoroval, na svém nevelkém pozemku, že alela genu je buď dominantní nebo recesivní. Pokud skřížíme fialový hrách s bílým a projeví se v potomstvu pouze fialoví potomci, pak by mělo platit, že gen kódující fialovou barvu (jde o typ proteinu) je dominantní.
Nyní zpět ke konopí. Výška rostliny je stejně jako jakákoliv jiná vlastnost řízena geneticky pomocí genu a tak se může stát, že nám vyrostou různě velké rostliny. Stejně tak se nám může stát, že některé rostliny budou obsahovat více THC a některé méně, přestože jde o stejnou odrůdu. I kdybychom mnohokrát křížili rostliny mezi sebou a snažily se vyloučit z křížení slabé rostliny s nízkým THC, nikdy by se nám pravděpodobně nepodařilo získat úplně homogenní, silné rostliny s patřičným efektem na stejné úrovni. Rozdílná situace, i když v jiném měřítku je u samosprašných rostlin, jako je například pšenice, kde rostlina stejně jako u hrachu vytváří sama homozygotní potomstvo. Své geny tedy s nikým nemísí a vzniká ucelené potomstvo, geneticky shodné s rodičem. Konopí je, jak všichni víme, dvoudomá rostlina a tudíž, že vytváří na každém jedinci pouze samičí nebo pouze samčí květy, pokud nedojde k chybě.
Cílem šlechtění je často získat právě homogenní potomstvo, v čemž nám může významně pomoci studium znaků rostlin, potomstva a dlouholeté pozorování. To se dříve nedalo zjednodušit, například J.G. Mendel měl to štěstí, že jeho pokusy vycházeli s matematickou přesností, díky nimž mohl odvodit svá pravidla známá jako mendelovy zákony, právě kvůli tomu, že rostliny hrachu vytvářejí vždy identické potomstvo vzhledem k dominantnímu rodiči a nebo předvídatelně štěpí a to vše díky homozygotnosti (rostliny jsou samosprašné).
Závěrem bych tedy chtěl zdůraznit, že studiem genomu konopí se skutečně může lidstvo dopracovat určitých výsledků a není proto nutné tuto snahu odsuzovat.
Texty jsou psané v angličtině, pod heslem 'Cannabis genom study' na Googlu.
Čau, zelenýmuž:)) |
|
|
| Jaguar |
| Ahoj, hezký nahlídnutí pod šlupičku, plánuješ to tu nějak dál rozšiřovat ? 5% lidský DNA je potřeba pro stavbu celýho těla a z těch zbylejch 95% jsou například 8% informace, které do naší DNA za miliony let zakódovali viry. Jsou to informace, které způsobují např. schizofrenii a jiný psychický nemoci jen tak pro zajímavost. |
|
|
| zelenymuz |
| Jaguar, ano chtěl bych sem dát něco z National Geographic, tak si počkejte na večer. Ale já nejsem bůhvíjaký odborník, tahle oblast je totiž hodně obsáhlá. Vše souvisí se vším a tak se tu může objevit cokoli, zatím se mějte |
|
|
| zelenymuz |
Konopí má jednu úžasnou vlastnost. Dokáže růst téměř všude. Tím nechci nikoho nabádat k jeho pěstování, ale zamyslete se nad tím. Cannabis sativa, původem ze střední Asie, je jedna z nejstarších kulturních plodin vůbec. Tím, že je její původ svázán s vyššími polohami, kde snášela vždy měnící se počasí, vysoké srážky i extrémní dávky slunečního záření, vytvořila si řadu adaptačních vlastností. Respektive vytvářela vždy velké množství semen, která roznášeli živočichové na místa, kde se jim mohlo dařit. Pták nesezobne nezralé semeno, protože je ještě kryto obalem s trichomy krytých vosky, které konzumenty odpuzují, dokavaď semeno nevypadne na zem. Rostliny by si však příliš překážely a tak se principem přirozeného vývoje vytvořilo semeno s bohatým zastoupením živin, které přitahovalo více a více zvěře. Známé je, že větší zvířata se shlukují na pasekách a mýtinách, která jsou v přírodě vzácná, jak již popsal J. Herrer ve své knize Císař nemá žádné šaty. Zde se konopí daří perfektně, je adaptováno na přímé slunce a naopak mu nesvědčí kompetice s jinými, stejně velkými rostlinami, jednoduše je přeroste. Nemá mechanizmy stratifikace semene před vzklíčením a podobně, vhodnější pro jiné druhy bylin. A tak se dá bez problémů pěstovat i na poli, stejně jako by to bylo na pasece. Své konkurenty přeroste a plevele zahubí, klíčivost má velice příznivou a chová se tudíž jako sám plevel. Samozřejmě i v konopném poli se bude vyskytovat trocha plevele, kdo čte legalizaci mohl si i přečíst postupy jak pěstovat technické konopí, kdy je třeba zpočátku po výsevu konopě trochu pomoci.
Současným problémem je fakt, že k produkci potravin je a bude potřeba stále vyšší míra mechanizace, také plocha polí a bude ubývat srážek. Podle statistik nás bude v roce 2050; 9 miliard lidí a celková zemědělská produkce se s přebývající životní úrovní rozvojových zemí bude muset zvýšit až na dvojnásobek. Pokud si představíme urbanizovanou plochu velikosti měsíce na obloze (jen plocha kruhu), tak proti ní je zemědělsky využívaná plocha planety země až 15x větší a větší část jsou pastviny. Obděláváme 38,6 % plochy země, kde se nepočítá světový oceán. Lidská populace se zvýší o 35%, ale zemědělská plocha se bude muset zvýšit dvojnásobně. Problémem jsou chovy zvířat, která ve vyspělých zemích spasou od 61, 73 až po 82% kalorií vyprodukovaných rostlinou výrobou, přičemž jsou zahrnuta i biopaliva.
Celkově svět spotřebuje jen 55% rostlinné stravy, zbytek připadá na biopaliva a chovy a tento trend pokračuje. Zatím nás zachraňuje, že státy jako Indie, kontinenty Africa a Asie spotřebovávájí kolem 75-80% přímo. Zisk z 100 vložených kalorií je u mléka 22 zpět a to je nejvyšší číslo. Maso je na tom o poznání hůře a u skotu jsou to pouhé 3 kalorie. Samy si můžete přepočítat, jak efektivní jsme v zapojení těchto produktů do našeho jídelníčku a jaký dopad to má globálně na ostatní formy života na zemi. Ze sta vyprodukovaných kalorií uložených v podobě zrna, píce, sena, siláže a všech možných formách a tvarech se nám globálně vrací zpět jen 59% (čtyři procenta tvoří právě návrat z masa, vajec, mléka). Pokud si tedy koupíte v českém krámě kuřecí prsa z Brazílie, máte jistotu, že jsou sice čerstvá a chutná, jsou také letecky přepravena a jsou levnější; nicméně tím přispíváte do kolotoče neefektivního využívání lokálních zdrojů a potravy vůbec. Brazílie mimochodem zaostává až 20% za Afrikou v tomto srovnání. Zdroj: National Geographic, May 2014
--nějak se mi to nezdálo a ještě jsem to s tim měsícem přepočítal. Průměr měsíce je 3476 km, poloměr 1738, to na druhou krát pí je celkem 9, 484 mil km2, takže je to jen dvakrát tolik co obděláváme. Obděláváme totiž 19,4 mil km2.
zm |
|
|
| zelenymuz |
Pokud se bavíme o křížení rostlin, máme na mysli většinou proces při němž vzniká potomstvo, které se v určitém znaku liší od rodičů. V minulosti lidstva se mnohokrát objevilo pokrevní křížení, už ve starém Egyptě byly takové sňatky zárukou zachování stejnorodosti rodu. Je to stále stejné, pokud se nemusím s nikým cizím křížit, zůstávám homogenní a koruna se dědí v rámci rodiny. To sebou vždy neslo rizika, sňatky postupně přerostly v problém genových mutací. Kleopatra VII. z dynastie Ptolemájovců byla dcera rodičů bratra a sestry a byla poslední z řady příbuzenského křížení, které dosáhlo opravdu hluboku. Těmto vztahům se říká inbreeding a geny se postupně přenáší v homozygotní sestavě, vynořují se tedy všechny vady, které jsou běžně překryty dominantními alelami genů.
Při pokusu s hrachem by to vypadalo následovně. Skřížíme fialového dominantního homozygota a bílého recesivního homozygota. Barva květu je řízena genem A. Genotyp fialového je: AA
Genotyp bílého: aa . Fenotyp je fialový a bílý. V první generaci (F1) vzniká potomstvo Aa s pravděpodobností 4/4. Všechny rostliny jsou fialové, genotyp je Aa a fenotyp fialová barva květu.
V následné generaci Aa x Aa už je to zajímavější, jde o F2. Podle kombinačního čtverce nám vychází 1/4 potomků AA, 2/4 Aa, 1/4 aa. Už jedna dominantní alela genu A řídí vznik fialového zbarvení tedy 3/4 potomků v F2 je s fialovými květy a 1/4 s bílými. Tedy z tisíce semen nám hrách s genotypem Aa v F2 vyštěpí 750 potomků fialových a 250 bílých, když se ujmou všechny a neprojeví se nepříznivý vliv prostředí na fenotyp. To může být třeba kyselá půda, která změní barvu květu a podobně. Homozygotní jsou pouze AA a aa (dohromady 1/2) a inbreední znaky vykazuje pouze aa.
Proč o tom mluvím, v eshopech se běžně dočteme, nabízíme semena F1, S1, IBL.
F1 : Jsou rostliny vzniklé křížením odlišných rodičů, třeba Skunk x Afghani. Problém je, že skunk může obsahovat stopy afghani a jsme u jádra pudla. Nikdo s jistotou nemůže říci, že linie rodičů byly 100% čisté a tedy beze stop cizích genů. Konopí je rostlina cizosprašná a tak můžeme dát tak maximálně na slovo šlechtitele a jméno seedbanky a trochy vlastního selského rozumu. Skunk a Afghani nikdy nemůžou vytvořit 100% F1 s plným heterózním efektem, o kterém jsem mluvil v úvodu vlákna již z toho důvodu, že originální skunk#1 obsahuje Afghani. Dočíst se to můžeme například na webu sensi.
S1 : Jsou umě vyšlechtěné rostliny vzniklé opylením vlastní samičí rostliny. Jde tedy o klasickou homozygotizaci genů, nechci je s nikym mísit, já jsem přeci Kleopatra. Z konopí tak dělá šlechtitel pšenici, pro kterou je to ovšem zcela přirozené. K tomu, aby samičí rostlina vytvořila samičí květy s pylem je nutný stres. Běžně se ho využívá například v tvorbě feminizovaných semen, kde se logicky v semeni nesmí objevit samčí chromozóm. Semeno vzniká z oplozeného vajíčka (až na výjímky viz partenogeneze). S1 jsou tedy semena vzniklá křížením vlastních genů rostliny, jde o klony (ne vždy, některé alely genů se v průběhu meiózy prohodí viz. crossing-overy).
IBL : Neboli inbrední linie. Je rostlina vzniklá mnohonásobným křížením příbuzných rostlin s víceméně shodným genotypem. Cílem je mít co nejvíce stejnorodé potomstvo na úkor vzrůstu a s častějším výskytem zmetků. Většina genů je v homozygotních, recesivních sestavách. Pokud do dobrého IBL přilijeme dominantní geny, vzniká heteróze a kříženec přerůstá oba rodiče a má více květů a plodů, je odolnější a podobně. |
|
|
| zelenymuz |
Zajímavou otázkou, která mi dosud nebyla jasná je vznik nových genů. Je snadné si představit cannabis indica, sativa a ruderalis, tří větve vývoje konopí. Těžší už je si vy-imaginovat, jakým způsobem se zapojují geny při životních projevech těchto kmenů jako je vzrůst, obsah látek, tvar listů, tvar semen, barva květů, snadnost zakořeňování klonů. Některé z těchto vlastností jsou řízeny malým počtem genů ovšem velkého účinku, navrub jim dáváme vznik vlastností jako je tvar listu, barva květu, tvar semen. Další jsou geny, které fungují ve skupinách a jde o tzv. minorgeny, které samy gen po genu nemají velký účinek, zapojením navzájem však vytváří vlastnosti měřitelné jako je výška rostlin, výnos, obsah látek atd. Minorgeny a majorgeny, ale působí navzájem a působí na fenotyp rostlin, tj. projev znaků s přispěním prostředí. Nedávno jsem četl článek, kde se lidé rozčilovali nad tím, že vědci budou moci zjistit časem zda jste gay nebo lesba, tedy ovšem né vás, ale ještě nenarozených děcek. Bohužel to vyplývá z neznalosti základních faktů, které ze studie zmiňované v článku vycházejí a to poznámky, že na to, zda bude mít váš potomek tu a tu, pro někoho tak ožehavou orientaci, má vliv i prostředí a to nejspíš stejnou nebo vyšší či o něco nižší měrou než genotyp jedince, takže to vědci opravdu nikdy znát ani před porodem nebudou. Tolik k fenotypu.
Vznik nových genů: Pokud je pravda, že každý gen je reprezentován dvojicí alel, který si diploidní organismus nese ve svých somatických buňkách dvakrát, pak je na snaďě, že budou platit i následující fakta z wikipedie. Geny mohou vznikat přeskupováním exonů, duplikací genů, retrotranspozicí, fúzí a štěpením genů. Gen vzniká z genu. Tolik k wikipedii..samozřejmě s ní pracuji, i když to není v mnoha ohledech mnohdy relevantní zdroj, u tak logické věci jako genetika si však dovolím ji zatím nezpochybňovat :D. Dále pracujeme s pojmy jako penetrace a expresivita, blá blá blá
O geny bychom se měli zajímat v praxi. Pokud se podívám na rostlinu Ruderalis na internetu, česky konopí rumištní, na první pohled je jasné, že nejde až o tolik nízkou, zakrslou varietu o níž mluví seedsbanky. Ty s ní pracují, aby vytvořili známe samokvetoucí rostliny. Zapomínají, ale dodat, že když je budu mezi sebou křížit, bude mi klesat míra THC podle mendelistického čtverce, kdy mezi sebou křížím dva dihybridy. Abych se neodchýlil příliš od tématu vzniku genů, navážu na problém penetrace genů v potomstvu konopí rumištního. Zpočátku nebyli hybridizační pokusy úspěšné natolik, že asi ani malé množství potomstva hybrida silného konopí s k. rumištním nedávalo uspokojivý výsledek. Poté přišel Lowrider, který ovšem také nebyl žádný zázrak, co se týče síly, ale už to byla malá hvězdička. Je jedno, jak velkým počtem genů byl řízen vznik nízkoprocentního konopí, jeho penetrace v potomstvu byla nadále vysoká. Podle mě vznikla mutace nízkoprocentního konopí, ať už vznikla jakkoli, pod tlakem býložravců což mělo za následek šíření semen těch rostlin, které byly ještě stravitelné.
Horší situace z několika možných (asi dvou) by byla ta, že geny, které jsou zodpovědné za vznik nízkoprocentního konopí v obsahu THC, se x-četně krát naduplikovaly, tj. byly náhle zastoupeny v rumištním konopí mnohem více než kdy dříve. Pak by to znamenalo, a je to ta horší zpráva, že hádejte? Nemohli bychom je natrvalo odstranit
Nebo a to v tom lepším případě, nedošlo k mutacím a minorgeny se pouze dlouhou dobu projevovali pouze v recesivních sestavách, přičemž ty dominantní se buď neprojevily nebo zmizely v procesu rozmnožování. Dominantní geny není těžké v dnešní populaci konopí nalézt, indika, sativa i ruderalis jsou výseky a projevy stejného genomu konopí, stejně jako člověk, který má až 95% informace shodnou se šimpanzem, pokud se nemýlím.
Odpovědět na otázku, proč nebo jak vzniklo konopí bez THC je v současné chvíli, ale nad mé myšlenkové pochody a netroufám si ho ani nahlas odhadovat, ikdyž jsem si to zde dovolil. Je zajímavé, že právě býložravci by měli zájem o nezralé rostliny s nízkým THC více než ptáci o zrálá semena, jaký byl tedy evoluční tlak, z jaké strany a rozumí tomu ještě někdo? Pokusím se tuto otázku ještě rozvinout, zatím se mějte a doufám, že jsem vás neunudil k smrti.
Pápá
zelenýmužík:bounce: |
|
|
| zelenymuz |
Šlechtění je v podstatě vědní disciplína. Už J.G. Mendel si uvědomoval, že při svých pokusech musí bránit mateční rostliny orlíčku nebo např. třezalky před cizím pylem. Podobně obezřetní budeme muset být, pokud si budeme chtít vypěstovat a vyšlechtit vlastní odrůdu. Takové možnosti nabízí skleník s filtrem proti pylu nebo klimatizovaná skříň indoor. Konopí jako rostlina dvoudomá, cizosprašná nebude bez stresových faktorů vytvářet vlastní pyl v případě samic. Je to výhoda i nevýhoda. Díky pohlavnímu rozmnožování vzniká variabilita na úkor užitkovosti (někdy). Představme si, že máme k dispozici laboratoř, která u všech námi dodaných vzorků rozpozná míru THC a CBD a sdělí nám zastoupení terpenů z květu. S takovou možností již si lze představit kontrolu kvantitativního znaku míry látek a silic, vyjádřené v číslech. Nyní to chce vhodné kandidáty na křížení, kteří poskytnou čisté genotypy. Každý z rodičů předá 50% své DNA potomstvu. Všichni potomci budou muset mít stejnou plodnost. Opačným příkladem je incestní křížení=inbreeding. Jelikož sledované hodnoty jsou znaky kvantitativní získané laboratorním měřením, musíme se zaměřit na selekci znaků vedoucí k odpovídajícímu cíly.
Šlechtění může být pro někoho příliš obtížné. Zvýšit kvalitu produkce můžeme i mutageny. Běžně diploidní buňky, které mnohačetným dělením vytvářejí pletiva zmnoží aplikací kolchicínem svoje sady DNA molekul uložených v chromozomech na 3 nebo i více. Mělo by dojít ke zvýšení míry THC na úkor CBD. Používá se čtvrt až půl procentní roztok od 8 dne růstu ze semene, klony nevím. Postřik se nejspíš aplikuje jednou, jakmile se DNA zmnoží proces již probíhá automaticky. Pozor, kolchicín je karcinogen a doporučuje se udělat si semena z těchto rostlin a né je kouřit. Experimenty jsou zde na fóru, iqtyqe apod.
|
|
|
| zelenymuz |
Zdravím, dlouho jsem se tu neukázal, ale sledoval jsem grower z povzdálí a tak jsem se rozhodl trochu oživit toto malé téma. Jak zde padlo, spousta je napsáno v jiných vláknech tady na G. Jen tak pro zábavu, protože mě zajímá téma šlechtění, pokusím se ho tady mezi vás rozvést z hlediska potřeby vlastní:D Tak tedy, chci si vytvořit malou linii rostlin. Navštívil jsem například indii a podhůří himaláje (nepál třeba) a přivezl si nějakou divoce rostoucí odrůdu konopí, pravděpodobně sativu nebo indiku (když jsem byl v indii, přece :)) Doma jsem si koupil Bílou vdovu a teď se budu snažit adaptovat kytky, alespoň aby rostli dobře pod lampou (400W beru jako minimum pro květ). Za prvé, si myslím, že oba kultivary, pokud beru jako indickou varietu sativu a bílou vdovu jako indiku, budou mít rozdílné nároky v mnoha směrech. Landrace bude přerůstat a dlouho kvést, bude mít snížené nároky na vodu a hlavně dusík, ten je potřebný dost. Vdova si bude brát z půdy (média) nejprve málo, ale později bude nenažraná, u landrace tomu bude naopak. Landrace bude mít mnoho fenotipů, některý jistě senitý v palicích. Ty rozdílné nároky budou vyžadovat ode mě, abych je nějak seskupil, pohnul s nimy a pokusil se je ve formě genů transportovat z rostliny jedné do druhé. U rostlin lze sledovat opravdu mnoho znaků jako je tolerance ke sviluškám, k nízké vzdušné vlhkosti atd.
Tady by opravdu mohla pomoci laboratoř s PCR k detekci genů ze vzorků pěstovaných rostlin. Genová mapa s přesnými kódy příslušných genů, kde by se využily jako mustr (sekvenování) by mi umožnila nahlédnout do vlastností rostliny, a né jen jediné, ještě předtím než by vůbec vykvetla. To, ale k dispozici nemám a tak bych všechno označoval ručně. Vycházím z poznámek jiných, kde DJ Short píše, že znaky označoval zkratkami jako G, C, O,L, K. Tedy Grape, Citrus, Orange, Lemon, Kush. Takové zkratky jsou nutné, jakmile se začne zvyšovat variabilita v třetí a následujících generacích kytek. Samozřejmě je nutné držet při životě všechny matky. To co se opakuje se označí jako ,,progen″. F3,F4 atd jsou následující generace po F1,F2. Progeny mohou být všechny možné vlastnosti:
BK- Berry Kush, FS- Frutty Sativa, BL- Berry Lemon, GK- Grape Kush, PK- Purple Kush, FL- Frutty Lemon, FP- Frutty Purple, XP- ,,Trichy″ Purple.
U DJ šlo tedy o znaky nějak spojené s vůní/ chutí nebo vzhledem popřípadě příslušností k sativě nebo indice (kush). Samci se selektují během 3 týdne a nechá se pouze jeden s ucházející vůní z každého krossu- DJ pak doporučuje 6 kombinací (třeba GK/PK, FL/ FP atd.). Nevyužíjí se tedy všechny možné kombinace , jinak by pro 9 znaků platilo(panmixie) 9 faktoriál (9!). Zde už je naznačeno, s jak velkou diverzitou se pracuje... |
|
|
| zelenymuz |
Zajímavý je výběr samce, DJ vždy vybírá jen jednoho pro každý pěstitelský projekt. To znamená, že vykvete X samců a vybírá. Mám možnost doma pozorovat výsledek takového počínání z hobby projektu a je to znát i v dalších generacích, když se vyselektuje dobrý samec (periphery bral z 50). Pro výběr správného samce DJ zase doporučuje kritéria, tak třeba dutý stonek, určitá aromata stonku, dokonce někdo samce i kouří a existují i krystaličtí samci. Kvetoucí samice se označí křížkem s číslem, ke které varietě patří, například 3 samice variety #1 atd. Kód 4/5 3 96-2 se mlže zdát být složitý, ale přesně popisuje situaci křížení. Kód 4/5 označuje, na prvním místě vždy samici, v tomto případě GK/GK samici opylenou PK/FP samcem. Třetí číslice, v našem případě "3" označuje samici #3 ze čtvrté("GK/GK") skupiny. Další číslice, "96" značí rok a poslední číslice za pomlčkou "2" je druhá sklizeň v pořadí za rok 96.
Připomeňme, že číslice "/5" bude stejná pro všechna semena této variety, jelikož #5 ("PK/FP") samec je zde pouze jediný. Pokud je zde nahrazen samcem z předchozí generace v podobě klonu, uvádí se jako číslo #7 (pokud klíčíme 6 variet), tento samec je 7. Podobně je tomu se samicí, znovu bude mít číslo 7 pokud je jen 6 variet křížení.
Takto lze katalogizovat křížence od F-5 generace a dále s tím, že se lze dopátrat velmi snadno pozadí jakékoli označené sazenice v projektu. Systém je dobrý pro jedno místo, pokud je míst více, kde probíhá křížení, pak se lokace označí velkým písmenem latinky (A,B,C..). Další poznámky k jednotlivým rostlinám použitých při křížení dodají šlechtitelskému projektu míru informovanosti. Tento jednoduchý systém v něm však zachovává základní přehled. |
|
|
| zelenymuz |
Ve většině šlechtitelských programech významných zemědělských plodin se využívá F1 hybridů, které má výhody jak pro pěstitele, tak pro šlechtitele. Pěstitel je spokojený, protože se vyskytuje velká uniformita na celém poli. Rostliny rovněž dávají vysoký výnos a je dosažena požadovaná kvalita, při dodržení požadovaných podmínek. Musí však udržovat vysokou míru agrotechniky, což znamená, že si nemůže dovolit podcenit hnojení, ošetřování porostu, přípravu půdy apod. jelikož by značná část rostlin nedosáhla svého potenciálu. Semenářské firmy, které každoročně dodávají na trh certifikovaná osiva mají záruku toho, že pěstitelé budou na jejich produkci závislí, protože přesívka semen z F1 je rizikem pro pěstitele. Šlechtitelský program, který se skládá z novošlechtění, udržovacího šlechtění a vlastního semenářství je ale složitý proces, který vyžaduje čas a finance. Takto se do něj vrací značná část peněz a může generovat zisk.
Specificky pro konopný trh se semeny se objevují stále nové druhové kombinace, feminizovaná semena pro potřeby pěstitelů, automatické variety, které vykvetou i při 24 hod. světelném režimu. Není náhoda, že se stále hledají postupy, které vytvoří ještě větší kontrolu nad osivem=zisk. Pěstitele by mělo především zajímat, jakým způsobem množí semenářská banka svoje semínka, jestli provádí novošlechtění nebo neustále opakuje v různých obměnách genotypy, které jsou hojně rozšířeny již po světě. Konopí jako cizosprašná rostlina má mnohem obtížnější semenářství než např. pšenice, která je opylována vlastním pylem a izolační vzdálenost je sotva 1 metr mezi další odrůdou. Základem obou jmenovaných čeledí při šlechtění jsou linie, které se tím pádem liší svou náročností. Zatímco u pšenice se může pracovat se šlechtění na mnoho znaků, což souvisí s velikostí populace, tak u konopí záleží především na tom, kterým směrem se šlechtitel vydá, jelikož měnit ideotyp odrůdy během šlechtění je obtížné. Křížením linií vzniká F1 odrůda, která má oproti liniím heterozygotní charakter a je homogenní ve svých znacích. Znamená to, že pokud se setkají různé genotypy rostlin, potomstvo spolehlivě poskytne vyšší výnos než rodiče. Heteróze znamená obecnou schopnost kombinace dvou linií. Heterózní efekt vyjadřuje nárůst v různých znacích.
Linie se testují na obecnou a specifickou kombinační schopnost. Obecná kombinační schopnost se testuje tak, že se do prostřed záhonu umístí mateřská rostlina a kolem se umístí samci, což vede k neznámému otcovskému genotypu u následné generace. Specifická kombinační schopnost je kombinační schopnost mezi rostlinou AxB, AxC,AxE a může být testována i dialelně, to znamená, že se linie (např.A) testuje v otcovské i mateřské pozici. Pro 10 linií existuje 45 možných "dialelních kombinací", vedoucí k 45 odrůdám ((10*9)/2). V potomstvu se sleduje a vyhodnocuje, do jaké míry se linie osvědčily v různých kombinacích. Relativně moderní metodou je sledování genů elektroforeticky, díky čemuž se v ranných fázích vývoje potomků zjistí, které nesou požadovaný gen (např. gen rezistence). |
|
|
| zelenymuz |
Něco je tady dost složitě podanýho, což si uvědomuji až zpětně a chtěl bych to změnit. Ukažme si na jednoduchém příkladu vůbec to, jak se rostliny rozmnožují, a co to vlastně znamená pro jejich přežití.
Rostliny nejsou zdaleka ideální organismy schopné využít vyšší jak několika procentní část vyzářené světelné energie dopadající na listy. Přesto je v každé generaci čeká jediný úkol a to je vytvoření potomků. Soustředí se v zásadě na kolonizaci stanoviště, chvíli se věnují výstavbě důležitých orgánů jako jsou stonek a listy, ale při nejbližší příležitosti začínají, některé dříve, jiné později, kvést a tvořit semena. Často se, sebenepatrnější změna v prostředí projeví na celkovém fenotypu, který se jako otisk přenese do další generace, říkáme tomu adaptace. Vývojem a tedy adaptací na měnící se podmínky prošly celé orgány rostlin už od nejzákladnějších útvarů jako jsou molekuly chlorofylu. Tak si vysvětlujeme vznik různých forem kvetoucích orgánů, samozřejmě jsou i rostliny, které ani nekvetou a ty považujeme za primitivnější. Důvodem je nejspíš to, že se nám zdá, že ustrnuly ve svém vývoji, ještě záhadnější je však, jak moc dokonale vybaveny tyto základní formy byly, že dokázaly narozdíl od svých původních konkurentů přežít, kde se dochovali maximálně zkameněliny,třeba i semen.
Proto jsou vlasnosti rostlin relativní vzhledem ke stanovišti, kde rostou. Na některých místech mnohem lépe prospívají původní druhy. Jinde si lépe poradí moderní odrůdy, extrémem jsou rezistence např. od bakterií dodané člověkem (který je převzal od přirozeně se vyskytujícího se procesu přenosu pí plasmidu). Tomu předcházelo křížení a ještě dříve výběr nejlepších (největších) semen u původních předchůdců plodin člověkem, jak tvrdí současná teorie, což mělo za následek, že už se člověk nestěhoval za potravou. Jestli má konopí spasit naší civilizaci, což si někteří přejí a jiní spíše předpokládají její zánik, tak pak je nejspíš důležité využít na plno její potenciál, ale v zásadě se poučit od chyb současného způsobu pěstování, zpracování a využití konkurenčních plodin. Píšu konkurenčních, jelikož plocha půdy je omezená a má tendenci se zmenšovat. Bohužel konopí není zázračné co se týče vlastností chlorofylu ani nedokáže vytvořit nejvíce biomasy, kterou by šlo spálit a uvolnit teplo (mimo jiné skl. plyny).
Výhodu můžeme naopak spatřovat v tom jak se konopí dostalo a udrželo v naší kultuře, jak jí formuje a, že je stále tzv. cool, což je samozřejmě dobře i špatně. Díky tomu nikdy nezanikne i když na něm již nejsme 100% závislí jako v dobách, kdy jeho produkty byly nenahraditelné (olej, semeno, juta, atd.). V našem zemědělství v dohledné době nenabyde vyššího významu než třeba len a už vůbec nepředběhne mák. Abych ale úplně nesklouzl k dohadům a držel se tématu, tak právě rozmanitost jakou konopí nabízí, mimojiné má velmi obsáhlou a zajímavou chemickou stránku (kromě THC :D apod.), je ze značné míry ovlivněna i způsobem, kterým vznikají jeho semena, tudíž volným opylením, které často kontroluje člověk. Přirozeně vzniká nejvyšší variabilita. Stále se budou objevovat nové odrůdy, přesto že většina obsahuje základní vzorek několika odrůd, které nějakým způsobem upřednostnily produkci kvalitní sušiny před senem nebo dřevem, ale to už tolik nesouvisí s variabilitou, jakos neschopností lidí hledat něco nového. |
|
|
| zelenymuz |
Jinak za živé fosilie jsem měl v minulém postu na mysli dnes již zapomenutou skupinu nižších rostlin mezi které se řadily houby, sinice, dokonce i bakterie. Význam slova živá fosilie značí rostliny jaké známe dnes, tzn. cévnaté rostliny, ale velmi staré. To už je moc biologie, na to jsou celé knihy. Problém je, že moc dobře není popsaná celá biologie konopí. Sice patří ke krátkodenním rostlinám jako špenát a řepa, v mnoha dalších rysech se ale liší.
Polní pěstování
Pokrokem je co se týká polního pěstování vytvoření makrofenologické stupnice (bbch) pro konopí, respektive ke stanovení užitné hodnoty. Součástí je i odstaveček o učinných látkách, jejichž odběr je poměrně náročný. Vedle THC se stanovuje i CBD, které ovšem není na závadu (dá se výhodně prodat do USA). Pro pěstitele je také k dispozici seznam doporučených odrůd. Platí, že rostliny nesmí překročit 0,3 % látek ze skupiny delta-9-THC a ohlašovací povinnost je u ploch nad 100 m2. Získává se především kvalitní vlákno, které tvoří podíl kolem 30 %. Problémem pro zpracování herby (zelené kvetoucí části) jsou semena, snižující obsah CBD. Informace přímo od zdroje hovoří i o vyšším než povoleném množství látek navozující příjemný stav v silně zahuštěné pryskyřici z většího počtu rostlin > jinak nelze CBD získat. Samci a hlavně hermafroditní rostliny jsou zdrojem nežádoucího opylení rostlin technického konopí.
V některých zemích roste konopí jako plevel, někdy jde o konopí rumištní (C. ruderalis), jinde o konopí seté (C. indica). Rozdíl spočívá v množství aktivních látek ze skupiny delta-9-THC. Rumištní konopí je často jednodomé, vyjímky mají vysokou šlechtitelskou hodnotu. Indické konopí známe jako drogu (třeba jako kostival myšleno) a seté jako technické konopí. V našem oboru se často stírá rozdíl mezi konopím setým, kde nejde o techniku. Specifickou vlastností technického konopí a vůbec C. sativa dle botanického členění je upřednostňování tvorby vlákna před drogou. Další konopovitou drogou je chmel, jedna z mála původních plodin tuzemska. |
|
|
| zelenymuz |
Abych nějak navázal na předchozí, a stále se držel tématu genomu pokusím se vysvětlit vznik variability. Vzniká křížením a je důležitá pro přežití druhů. Co se tedy děje při samoopyleni? Jednoduše řečeno i při samoopylení dochází ke vzniku různých kombinací (sekvencí genů) a potomci jsou různí od jediného rodiče. Pro zajímavost je však malá šance na mutantní potomstvo od jednoho rodiče než třeba při vystavení mutagenům jako jsou nabité částice nejčastěji. Tzn. že lze podchytit určitou vlastnost nebo vlastnosti díky samoopylení, přes některá rizika, ale trochu se ochuzujeme. To pak ještě v dalších generacích bude představovat problém zvlášť v habitu rostlin, nejspíš sterilitou, snížením výnosu a už ty generace nebudou zajímavější jak 1. feminizovaná.
Zajímavější je vnášení části znaků z jiné odrůdy nebo linie a následné dosycení DNA geny (znaky) prvotní odrůdy. Z5né křížení to dovoluje. Vyžaduje to selekci v potomstvech i při výběru matky nebo otce na začátku k původní odrůdě nebo linii. Po 5 generacích dosycování v ideálním případě je většina genů homozygotních a potomstvo je po samoopylení uniformní. Jedinou takovou mě známou odrůdou je C99. Častěji se setkáváme s dvojitým bx. Tam je 12,5 % donorovy DNA. Může jít o vylepšení chuťových vlastností, potence i jiných znaků často na úkor vysokého výnosu i když i na ten by šlo šlechtit. |
|
|
| zelenymuz |
Hoj, hoj. Něco málo do placu. Co se vlastně děje uvnitř rostlin? Docela základní otázka pro všechny rostlinné biology. Nikdo z určitostí nedokáže říci, jak se rostliny rozhodují, ví se ale, že mají něco jako vědomí. Rostliny se samozřejmě nemohou rozhodovat, kde vyrostou, zato mají nástroje adaptace a to většího rozsahu než lidi - živočichové. Takže, kdo komu velí? Živočich - člověk, přijde pro jídlo nebo hůlo za rostlinou, ta tu už rostla ale dávno před tím než vzniknul, protože je evolučně starší. Nepříjemná situace, když se člověk poprvé setká s neznámou rostlinou, že jo, může být jedovatá. Zvířata i člověk mají na to čuch, už od nepaměti jako když vidí hada, zářivé barvy a nepříjemná chuť má konzumenta odradit. Problém je, že kytičky s námi hrají takovou zvláštní hru, vlastně si nás omotali kolem prstu, takže je pěstujeme a prodáváme a hlavně darujeme dalším lidem. To asi kytky nezamýšlely, ale vlastně to je oboustranně prospěšná záležitost, né jak u zvířátek, nikdo v tomhle vztahu netrpí, nebo to alespoň nedává najevo. To spíš přítelkyně dá najevo vám, že jste se netrefili s kytkou do jejího vkusu, ale za to můžete jen vy, ne? Co si z toho odnést? Rostliny už si to tak zařídily a je na nás, jak ten potenciál využít. Problém je, že kytkám a bylinkám se nechce růst všude ani když se snažíte. Prvně totiž člověk šel za rostlinami do jejich prostředí a ty už si zařídily jak se s člověkem sblížit, někdy to platí doslova třeba u svízele ve vlasech.
Padni, komu padni.
Vlastně už to není takový hon na THC jak býval, máme CBD a další látky, terpeny. Většinou látky zdraví prospěšné, jinak řečeno drogy. Semínka a klony, všechno za peníze. Nějak se tedy zapomnělo na testování, vědecké ověření. Přitom venku, v přírodě, v místech kde člověk nezasahuje, tam probíhá neustálé třídění - vznik, zánik. Ale i doma, v laboratoři, všude kromě snad hlubokých dolů dopadá na zem kosmické záření a rozbíjí stavební kameny DNA. A protože je DNA přepisována do RNA a bílkovin, tak musí probíhat neustálá kontrola. Den co den, minutu po minutě, vteřinu po vteřině. Přesto se sem, tam, chybička vloudí. Změní se kód DNA - dojde k mutaci. Další hříčka přírody. V určitém smyslu se dá o světě v němž rostlina žije hovořit jako o matrixu. Představte si rostlinu příjímající světlo - to se šíří od listu jako energie v chemické vazbě (informace) předávaná do okolí. Záporně nabitý elektron ale není to, co rostlinu řídí. Musí být usměrňován jako energie v síti. Organismus pak rozhodne jak energii využít, v případě rostlin ale decentralizovaně. To je dost zvlásťní když pomyslíte, že rostliny dokáží lidi fascinovat samotným zjevem, přitom ale fungují jako nejnovější platební systém založený na P2P - blockchain nebo taky Bitcoin. |
|
|
|
