| breeder |
DO EVROPY, NEBO DO TŘETÍHO SVĚTA?
Reflex 29.5.2003| rubrika: Názor| strana: 64| autor: TEXT JIŘÍ X. DOLEŽAL
Naše země má nyní šanci zařadit se alespoň svou drogovou legislativou mezi vyspělé státy Evropské unie. Tolerance ke konopným drogám, a především jejich samopěstitelům a uživatelům je trendem na západ od našich hranic. Předsudky a iracionalita nás však stále táhnou do Asie.
V pondělí dvanáctého května přinesly Hospodářské noviny zprávu: "Místopředseda vlády Petr Mareš (US) navrhuje, aby uživatelům a drobným pěstitelům marihuany hrozila nanejvýš pokuta." Na veřejnost vyhulenou to působilo jako rajská hudba, na veřejnost běžnou jako blesk z čistého nebe a na veřejnost odbornou jako neuvěřitelná klika. Onen výrok místopředsedy vlády - a to věděli jen zasvěcení - totiž navazoval na dlouhou a těžkou práci mnoha lidí, která letos na jaře vrcholí.
NA ZAČÁTKU BYL SEVERA
Když se podařilo represionistické lobby (která má politické těžiště v KDU-ČSL) prosadit v roce 1999 nesmyslnou represní změnu zákona, vláda objednala výzkum, co ona novelizace udělá. Autor výzkumného designu a koordinátor studie Analýza dopadů novelizace drogové legislativy (PAD) byl MUDr. Tomáš Zábranský. Novelizací se rozuměla kriminalizace držení jakéhokoliv množství nelegální drogy pro vlastní potřebu, a tedy implicitní kriminalizace užívání drog jako takového. Vědecký dozor nad studií přijala Floridská státní univerzita, vědeckou radu PAD utvořili čeští odborníci. Výsledky shrnu jednou větou: represe nic neřeší. Celý PAD je na adrese http://wtd.vlada.cz/files/rvk/rkpp/dokumenty/pad.pdf Vláda vzala závěry na vědomí a na jejich podkladě si uložila celkem sedm úkolů. Hned první z nich zněl: "Legislativně rozdělit drogy do dvou, respektive tří kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti - tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich (zne)užívání." "Sám bych si uměl představit opatření mnohem přímočařejší - pokud vezmu na vědomí, že nějaká součástka nefunguje a její provoz stojí zbytečně peníze, pak se nabízí ty peníze přestat vydávat a součástku prostě vyhodit," říká k tomu doktor Zábranský.
PAK PŘIŠLO SLOVO
Letos měla vláda přijít s novým zákonem, zatím o něm jednotlivé resorty diskutují. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky navrhuje rozčlenit drogy do tří skupin na: A: konopné látky B: extáze (MDMA), psychedelika /halucinogeny (LSD, psylocibin, psylocin, meskalin) C: amfetaminy (pervitin atp.), opiáty a opioidy (heroin, morfin, kodein) a kokain a crack. To, co vyvolalo skandál, však je následující bod: Pěstování rostlin konopí v jakémkoli množství by mělo být i nadále posuzováno jako protiprávní jednání. Za tímto účelem navrhujeme změnu přestupkového zákona, která by umožnila postih (napomenutí, propadnutí věci, pokuta) za pěstování rostlin konopí v množství, které by nedosahovalo "většího rozsahu". Tedy - dekriminalizace malopěstitelů. Co je důvodem? Nežádoucím jevem souvisejícím s nerozlišováním mezi jednotlivými typy drog je tzv. prolínání trhů. Následkem tohoto stavu je skutečnost, že jsou uživatelům konopných drog na černém trhu zároveň nabízeny i vícerizikové drogy (heroin, pervitin). Podle zjištění studie PAD došlo k příklonu značné části uživatelů konopných drog od samopěstitelství k získávání těchto látek na černém trhu v důsledku zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu, a to i přesto, že pěstování (i pro svou potřebu) bylo postižitelné již dříve. Podíl pravidelných uživatelů konopných látek činí asi 15 procent populace ve věku 15 - 19 let a podíl příležitostných uživatelů asi čtyři procenta celé populace ČR. Podle studie Mládež a drogy (Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2000) má nejméně jednorázovou zkušenost zhruba 46 procent osob ve věku 15 - 19 let. Většina těchto mladých lidí se však k užívání nezákonných drog opakovaně nevrací, případně neužívají drogy způsobem, který by pro ně a pro společnost představoval závažné zdravotní, sociální či ekonomické riziko, píše Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. A ministr Petr Mareš má věc v resortu. Zaplaťbůh, že s návrhem vystoupil, protože - jak je dnes často zvykem - i sebelépe míněná iniciativa může v ouředním procesu "dojet" na tiché šoupnutí pod stůl. Díky tomu, že ministr řekl nahlas, co se chystá, bude novelizace drogových zákonů pod veřejným dohledem. "Hodně jsem se trápil tím, jaký je správný postoj k souboji s drogovým nebezpečím, které beru velice vážně. Jsem si jist, že v dané situaci, v evropském kontextu, představuje tvrzení, že všechny drogy jsou stejnou cestou do pekla, pro mladé lidi větší nebezpečí než pokus klasifikovat drogy podle jejich reálného a společenského rizika," říká místopředseda vlády České republiky Petr Mareš. "Návrh se mi zdá jako vysoce prospěšný, prakticky - v řeči zákonů - vyjadřující rozdělení drog s odlišnou mírou zdravotní a společenské nebezpečnosti, jak je definovalo ministerstvo zdravotnictví," hodnotí nakonec dr. Zábranský. Co když zvítězí represe? ptám se jej nakonec. "Šedesát procent mladých lidí bude mít stále sílící a oprávněný pocit, že zákony jsou tu jen proto, aby se porušovaly zcela bez rizika trestu, a že legislativa je jen směšná proklamace, zcela odtržená od reality. Nechci spekulovat, co takové vědomí dělá s jejich obecnými občanskými postoji."
EXPERTI?
Optám se mailem pana ministra Grosse (vystoupil veřejně proti Marešovu návrhu), proč to dělá, když data PAD jsou jasná. Jeho tiskový odbor odpověděl: Důvod je jednoznačný. Odborníci ministerstva vnitra na drogovou problematiku se shodují na tom, že je to sice první širší statistická analýza, ovšem s některými naprosto chybnými údaji a závěry, které vycházejí z filozofie autorů PAD. Připomínám - napadat PAD je možné jen tehdy, je-li k dispozici jiná srovnatelně hodnotná studie. Ministerstvo vnitra nemá nic. Zároveň Grossovo ministerstvo nedisponuje vědci, kteří by byli srovnatelní s vědeckou autoritou Floridské státní univerzity, jež PAD odborně garantovala. Jen v tuzemsku PAD získal pochvalné posudky od Legislativní rady státu a kromě vnitra snad všech ministerstev, která se na analýze podílela. A na okraj: v radě PAD byli z 15 členů čtyři zaměstnanci ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra navíc zjevně ignoruje, že PAD vzala na vědomí vláda a přípravu legislativy v souladu s jeho výsledky usnesením pověřila jednotlivé resorty. Že by na vnitru vznikalo nezávislé centrum státní drogové politiky? Nezávislé jak na usneseních vlády, tak na vědeckých poznatcích? Doufám, že ne. Jen mě trochu znepokojuje, že poradcem pana ministra Grosse je protidrogový aktivista Jiří Vacek. Na serveru KDU-ČSL (občas za ně kandiduje) o něm čteme: Vypracoval se na mezinárodně uznávaného protidrogového experta a jeho heslo je: Bojovat za každou cenu a nehledět na ztráty. Nasměruje nová drogová legislativa naši zemi do evropského trendu tolerance ke konopí, nebo k boji do poslední kapky krve těch druhých? "Ti druzí" - jsou především vaše děti.
________________________________________________________________________
Dopadení pěstitelů marihuany
Prima TV 28.5.2003 19:00| pořad: Zpravodajský deník
redaktorka
--------------------
Pět mladých lidí, kteří pěstovali marihuanu a prodávali ji na diskotékách, dopadla policie. Při zátahu zajistili policisté velké množství upravené marihuany s vyšším obsahem toxické látky a také pěstírnu této rostliny.
________________________________________________________________________
Policie pozatýkala gang podezřelý z výroby pervitinu a braunu
Zpravodajství ČTK 28.5.2003, rubrika: Právo a krimi - Praha, Středočes. kraj, ČR| autor: RNF
(ve 3. odstavci rozšířeno o zisk a trestní sazbu obviněných)
PRAHA 28. května (ČTK) - Policie minulé pondělí pozatýkala poblíž Nymburka při akci s krycím názvem Braun organizovaný gang pěti lidí, který podezírá z výroby a distribuce drog pervitin a braun. Skupina dvou mužů a tří žen ve věku od 26 do 40 let vyzvedávala v lékárnách po celé republice na falešné recepty léky, které sloužily k výrobě omamné a psychotropní látky braun, sdělila dnes ČTK mluvčí pražské policejní správy Iva Knolová.
Čtyři podezřelí jsou z Prahy, jedna žena pochází ze Středočeského kraje. Při domovních prohlídkách ve vytipovaných objektech v metropoli i středních Čechách objevila policie kompletní laboratoře určené k výrobě drog. Policisté nalezli braun, pervitin, marihuanu, chemikálie, prázdné i vyplněné lékařské recepty, razítka lékařů i větší množství injekčních stříkaček, vypočetla Knolová.
Nezákonná činnost mohla gangu vynést až půl milionu korun, řekla ČTK mluvčí. Přesnou částku ale nelze nyní odhadnout, neboť vyšetřování případu je teprve na počátku. Ze stejných důvodů není možné říci, jaké množství drog bylo vyrobeno a prodáno. Podle dosavadních zjištění nebyli mezi kupci mladiství, dodala Knolová. Podle ní podezřelí páchali trestnou činnost nejméně půl roku a nyní jim hrozí dva až deset let vězení.
Členové gangu mají podle Knolové bohatou kriminální minulost. Hlavním podezřelým je čtyřicetiletý narkoman, který se svou sedmadvacetiletou přítelkyní vyráběl braun každý pracovní den v pronajatém bytě v Praze 8. "Sám obstarával lékařské recepty, opatřoval je falešnými nebo odcizenými razítky a vypisoval na ně potřebné léky," uvedla mluvčí. Muž vyrobené drogy jednak sám užíval a jednak předával komplicům k prodeji.
Policejní rada obvinil muže i jeho přítelkyni z nedovolené výroby a držení drog a z poškozování cizích práv v souvislosti s falešnými recepty. Krátce po zadržení putoval muž do vězení, protože byl za jinou trestnou činnost již dříve odsouzen, ale do žaláře nenastoupil. Jeho přítelkyně je ve vazbě, uvedla Knolová.
Zbytek gangu je stíhán za nedovolenou výrobu a držení drog. Trojice podezřelých se podílela na obstarávání surovin pomocí zfalšovaných receptů, vysvětlila mluvčí. Také oni podle ní drogy užívali částečně pro svoji potřebu a zbytek prodávali v bytě v Praze 4 dalším narkomanům.
Dvě ženy ve věku 26 a 27 let jsou stíhány na svobodě, sedmadvacetiletý muž putoval po zatčení taktéž do vězení. I v jeho případě totiž soud vydal příkaz k dodání do výkonu trestu kvůli pravomocnému odsouzení za majetkovou kriminalitu.
Policejní akce Braun je výsledkem několikaměsíčního shromažďování důkazů. Na zásahu se podíleli příslušníci pražské zásahové jednotky i detektivové Národní protidrogové centrály.
Droga braun se nelegálně vyrábí nejčastěji z kodeinu a patří do skupiny opioidů. Aplikuje se nitrožilně a poměrně rychle vyvolává závislost. V současné době vzrůstá mezi narkomany její obliba, zejména jako náhražky heroinu.
rnf mol
________________________________________________________________________
Heroin mě skoro zabil, říká Vacek
Mladá fronta DNES 29.5.2003| rubrika: Kraj Liberecký| strana: 1| autor: JAN STRÁNSKÝ
Jablonec nad Nisou - O své závislosti na heroinu a kokainu i o nelehkém odvykání vyprávěl včera jabloneckým školákům známý liberecký politik Jiří Vacek. Bezpečnostní expert, exnáměstek libereckého primátora a zřejmě i budoucí krajský předseda KDU-ČSL žákům při besedě v rámci Týdne proti drogám otevřeně přiznal, že ho v mládí narkotika téměř zabila.
"Trvalo to tři roky a moje závislost došla tak daleko, že jsem skoro umřel," povídal Vacek. "Bylo to v době, kdy jsem měl velké osobní problémy a odjel jsem pracovat na stavbu do Afriky. Na celou řadu věcí jsem byl nepřipravený a skončil jsem u drog. Byla to bezesporu moje slabost, protože tam byla se mnou řada kolegů, kteří ty tři roky bez potíží vydrželi bez drog i alkoholu," přiznal Vacek, z něhož se v průběhu dalších let stal nesmlouvavý bojovník proti drogám. Ještě předtím se ale musel své závislosti zbavit. "Nebylo to lehké, zkoušel jsem to snad padesátkrát. Neměl jsem strach z abstinence, spíše z toho, abych jednu závislost nenahradil jiným návykem, třeba na alkohol, což se u toxikomanů často stává," řekl Vacek.
V jabloneckém krizovém centru ARX, kde se včerejší beseda s osmáky a deváťáky uskutečnila, však nehovořil pouze o sobě. S největším ohlasem se setkalo téma marihuany, kterou Jiří Vacek, na rozdíl od liberálnějších odborníků, považuje za velmi nebezpečnou. "Na každého člověka marihuana působí jinak, zakouří-li si ji třeba astmatik, je okamžitě v ohrožení života. Marihuana má také šestkrát více škodlivin než tabák," argumentoval Vacek. Někteří školáci s ním souhlasili jen zčásti. "Mám kámoše, který si občas zahulí a je v pohodě. Rozhodně to není feťák, i když neříkám, že kouřit trávu je správné," mínil školák Jirka.
________________________________________________________________________
Dodával žákům marihuanu
Právo 29.5.2003| rubrika: Olomoucký kraj| strana: 10| autor: (mhr)
JESENÍK - Marihuanu dodával žákům Základní školy ve Vápenné na Jesenicku prostřednictvím svého čtrnáctiletého kamaráda šestnáctiletý mladík z Bernartic. Drogu kradl svému o pět let staršímu bratrovi. "Na základě provedeného šetření bylo zjištěno, že 21letý mladík vypěstoval bez povolení na katastru obce Bernartice přesně nezjištěné množství rostlin konopí setého. Následně jej sklidil a sušil, a to údajně pro svou vlastní potřebu. Mladší z bratrů pak bral bez vědomí svého bratra z jeho pokoje sušenou marihuanu a opakovaně ji nabízel 14letému žákovi Základní školy ve Vápenné. Tento nezletilec ji poté distribuoval mezi své spolužáky v téže škole," informovala Právo ve středu jesenická policejní mluvčí Natálie Orlová. Uvedené skutečnosti podle ní vyplynuly z operativního šetření policie, následných výslechů a domovní prohlídky u bratrů, při které bylo zajištěno 98,4 g marihuany. "Do současné doby bylo vyslechnuto dvanáct žáků, kterým měla být marihuana nabídnuta," uvedla mluvčí. Oba bratři už byli podle ní obviněni z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, mladší pak navíc i z šíření toxikomanie. Šetření pokračuje.
________________________________________________________________________
V Austrálii chtějí povolit konopí pro lékařské účely
Hospodářské noviny 29.5.2003| rubrika: zdraví| strana: 1| autor: (čtk)
Zákonodárci nejlidnatějšího australského státu Nový Jižní Wales předložili návrh na legalizaci konopí pro lékařské účely. Úřady se podle internetového zpravodajství BBC News chtějí během čtyřletého zkušebního období přesvědčit, jak zakázaná rostlina pomáhá při zmírňování chronických bolestí. Podle návrhu budou mít pacienti přístup ke konopí po svolení ministerstva zdravotnictví. Užívání marihuany jako utišujícího prostředku však bude podle předsedy vlády Nového Jižního Walesu Boba Carra podléhat přísným omezením. Jako legální uživatelé se nebudou moci zaregistrovat lidé usvědčení z nedovoleného držení drog, osoby mladší 18 let nebo těhotné ženy. "Pacienti musí mít možnost dokázat, že běžné léčebné postupy už jim od utrpení neuleví," říká Bob Carr. Podle něj je "soucitný návrh" určen například pacientům s rakovinou tlustého střeva nebo lidem trpícím sklerózou. Australský zákon by měl být přijat ještě letos. Země jako Kanada nebo Nizozemí a osm států USA podobné zákonné úpravy již mají.
________________________________________________________________________
PÁTÁ KOLONA
Reflex 29.5.2003| rubrika: Média| strana: 18| autor: JIŘÍ X. DOLEŽAL
Dostal jsem darem poslední výtisk časopisu Maxim - že mne tam prý zesměšňují. Když jsem skutečně nalezl fotomontáž se svým obličejem, posmutněl jsem. Bylo to blbý jako vždycky... Miluji svoje karikatury, pokaždé když se objevím v Zeleném Raoulovi, posílám děkovný dopis Štěpánu Marešovi a vystřihuji si z MF DNES satirické sloupky pana Jandourka - nedávno mne dokonce jmenoval vládním zmocněncem pro drogy. Jsou totiž vtipné. Což pro článek v Maximu rozhodně neplatilo. Umístění článku na straně čtrnáct mi moooc polichotilo. Jsem asi celebrita. Ale jinak to bylo blbý, blbý, blbý... Novinář, exhibicionista a narkoman J. X. Doležal psychicky nevydržel letošní zprávy o jarním vypalování trávy. Na Václavském náměstí, přesně na místě, kde v lednu 1969 obětoval svůj život Jan Palach, se polil benzínem a škrtl sirkou atd. atp.... Dělat si ze mne legraci kvůli trávě čtrnáct let po prvním článku, který jsem o ní napsal, je objevné, překvapující a nové. A rozhodně mne to nijak nepohoršuje. Ale dělat si srandičky ze smrti Jana Palacha? Obzvláště pár měsíců poté, co na stejném místě jako on spáchal sebevraždu ohněm labilní mladík? To mi přijde opravdu blbé. Jako bych v tom poznával humor šéfredaktora Maxima, bývalého redakčního kolegy z Reflexu Pavla Vondráčka. Tenhle typ humoru vždy miloval. Pokud se samozřejmě nestal jeho terčem, tehdy naopak reagovával podrážděně. A z toho jsem si o Pavlovi udělal komplexní - a musím přiznat nepříliš lichotivý - obraz. Listoval jsem jím šéfovaným Maximem dál, až na stranu sto třicet. A tam jsem zjistil, že jsem se v Pavlovi spletl a musím se omluvit. Byť maličkým písmem, nenápadně, ale přece jen na straně sto třicet u článku o Pavlově oblíbeném Rumunsku černé na bílém stálo: FOTO PAVEL ČÚRÁČEK. Pavle, promiň!
________________________________________________________________________
Akce SUD dostala pětici výrobců drog před soud
Českobudějovické listy 28.5.2003| rubrika: Jižní Čechy - posláno z Českých Budějovic| strana: 9| autor: JAROSLAV VLÁŠEK
Pracovníci Celního ředitelství České Budějovice spolu s příslušníky Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu expozitury České Budějovice a Policie ČR - OŘ J. Hradec ukončili v minulých dnech rozsáhlou akci s krycím názvem SUD. Jejím výsledkem bylo rozkrytí organizované skupiny a zahájení trestního stíhání pěti osob z Jindřichohradecka pro spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Při domovních prohlídkách bylo zajištěno nejméně 125 rostlin marihuany, z toho část pěstovaná jako tzv. "skank" - rostliny, které v důsledku speciálního způsobu pěstování mají vyšší obsah účinné látky, a 32 g pervitinu, připravovaného k distribuci. Do rukou celníků padla i profesionální pěstírna marihuany. Stíhané osoby od počátku letošního roku opatřily drogu minimálně 50 osobám, z nichž část byla mladší 18 let. Tato činnost jim vynesla nejméně 750 000 Kč. Prodej drog probíhal zejména v oblasti Jindřichohradecka a Českobudějovicka buď cíleně, nebo na akcích, při nichž se setkávali zejména mladí lidé. Z důvodu velkého rozsahu celé akce a případného rizika provedla zadržení zásahová jednotka Celní správy ČR. Manželé, kteří byli hlavními organizátory a distributory, jsou v současné době ve vyšetřovací vazbě. Zmíněná akce byla úspěchem i v rámci boje proti tzv. drogové turistice v příhraničních oblastech našeho státu, neboť dle zjištění část produkce drog směřovala i mimo území České republiky.
________________________________________________________________________
Kavan je teď vysmátý
Deník IMPULS 29.5.2003| rubrika: Forum| strana: 8| autor: JAROSLAV MATULA, BRNO
kotlík
Jan Kavan se teď nejspíš chechtá, až se za břicho popadá. Je sice pravda, že má na krku další (kolikátý už?!) malér a že spolu s ním bude mít z ostudy kabát celá země. Ale copak to tady někomu vadí? Češi jsou smějící se bestie. Kožený se směje na Bahamách, Grebeníček v lázních a Kato v New Yorku. Zbytek národa se řehtá při sledování Šimka a Bubílkové, aby nad nimi nemusel plakat. Podivné je, že se nám takový přístup daří vyvážet, dokladem čehož je celý dosavadní Kavanův život. V Bruselu vozil v kočárku hašiš, spolupracoval s StB a na ministerstvu se pod jeho dohledem také děly záhadné věci. Úředníci OSN to museli vědět, a přesto Kata nechali ve vysoké funkci. Pak to v tom světě má k něčemu vypadat.
________________________________________________________________________
Vnitro: Vstup do EU dramaticky nezhorší situaci v oblasti drog
Zpravodajství ČTK 28.5.2003, rubrika: Evropská unie - Praha, Středočes. kraj, ČR| autor: MAJ
PRAHA 28. května (ČTK) - Vstup České republiky do EU podle ministerstva vnitra dramaticky nezhorší dopad drogové kriminality na českou společnost. Začlenění do unie přinese větší otevření hranic a tím i vyšší riziko aktivit mezinárodních skupin obchodujících s drogami. Na druhé straně ale urychlí a zkvalitní mezinárodní policejní spolupráci při jejich odhalování a vyšetřování, sdělila ČTK mluvčí vnitra Gabriela Bártíková.
Vstup země do EU se podle ní příznivě projeví v jednodušší aplikaci právních norem, zejména trestního řádu. Jako příklad uvedla mluvčí sledování podezřelých zásilek a lidí. Efektivnější by mělo být také pátrání po podezřelých, obviněných a uprchlých či skrývajících se svědků.
Snazší bude podle Bártíkové i nasazování technických prostředků, které trestnou činnost dokumentují, třeba odposlechů telefonních hovorů. Vnitro očekává i lepší komunikaci a výměnu informací při mezistátní policejní partnerské spolupráci. Předpokládá, že se budou mimo jiné zřizovat i mezinárodní policejní týmy a policisté budou získávat další potřebné znalosti na mezinárodních stážích. Vstup do EU skýtá i možnost propojení a jednoduššího vstupu do databází unie a následné zúročení takto získaných informací.
V ČR se problematikou drog, jejich zneužíváním, nelegálním obchodem a vlivem mezinárodních zločineckých uskupení zabývá Národní protidrogová centrála (NPC). Podle výroční zprávy se jejím pracovníkům loni podařilo při 74 akcích zadržet 174 pachatelů. Zajistili také různé drogy - mimo jiné přes šest kilogramů heroinu, zhruba 1,7 kilogramu metamfetaminu a 1,5 kilogramu kokainu.
maj kar
________________________________________________________________________
V Dubí čichají feťáci toluen
Právo 29.5.2003| rubrika: Ústecký kraj| strana: 10| autor: (mod)
DUBÍ - Ke svému druhému jednání se sešla v úterý dubská protidrogová komise. "Největším problémem je v současné době užívání toluenu, z tvrdých drog je rozšířený heroin. V měsíci červnu chystá protidrogová komise přednášku pro rodiče dětí v ohrožených věkových skupinách včetně ukázky některých drog a zneužívaných léků. Současně s přednáškou by měly být již ve školách k dispozici protidrogové testy. S jejichž použitím budou rodiče seznámeni v rámci chystaných přednášek," informoval Právo tiskový mluvčí dubské radnice Jindřich Pech.
________________________________________________________________________
Zastavte diskriminaci kuřáků!
Lidové noviny 29.5.2003| rubrika: Horizont| strana: 13| autor: Jiří X. Doležal
Zákaz reklamy na tabákové výrobky či zákaz kouření na pracovištích ochranu nekuřákům nezajistí
Dvanáctého března odsouhlasila česká vláda návrh zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, měl by platit od 1. července 2004. Ztíží dostupnost cigaret dětem do osmnácti let. Třeba v restauracích se ale bude smět kouřit jen na vyhrazených a zřetelně vyznačených místech, v nichž provozovatel zajistí důkladné odvětrávání. 21. května pak členské země Světové zdravotnické organizace přijaly první protikuřáckou dohodu v historii. Najdeme v ní další zvyšování daní z tabáku, zákaz reklamy na tabákové výrobky, zákaz kouření na pracovištích nebo zákaz prodeje kuřiva mladistvým.
Zpověď chronického tabakisty
Smysl a nesmysl se v obou přijatých návrzích snoubí tak dokonale, že povedou s největší pravděpodobností k diskriminaci kuřáků. To důležité - ochranu nekuřáků samozřejmě nebudou přijaté normy schopné zajistit, neboť jsou nerealizovatelné, nevymahatelné, či dokonce přímo odporují základním společenským zákonitostem zákonitostem trhu, nabídky a poptávky. Jako dlouholetý kuřák (denní dávka cca 40 cigaret) dobře vím, jaké jsou cigarety svinstvo. Přesto tabák kouřím rád. Uvědomuji si zároveň, že mám nejméně 50% pravděpodobnost, že v důsledku kouření cigaret zemřu. Vím, že tabák je zlá droga. Děti si to neuvědomují. Proto jsem kdysi pohoršením téměř havaroval, když jsem u dálnice uviděl reklamu na jednu značku této drogy, cíleně směrovanou na náctileté. Pamatujete? Moje parta, moje... A jméno konkrétních levných cigaret. Někdo prostě chtěl vydělávat na tom, že se zvýší obliba jím prodávané značky mezi velmi mladými lidmi. Takže jsem nový zákon paradoxně vítal. Reklama na drogy (i ta kluzce a zpochybnitelně omlouvaná tvrzením, že nejde o reklamu na konzumaci drog, ale pouze o soutěž mezi značkami stejné drogy) by měla být naprosto nepřípustná. Obzvláště ta směřovaná na puberťáky žijící partou. Stejně tak by se měla maximálně omezit dostupnost drog dětem a zajistit ochrana nekuřáků. Kromě těchto racionálních bodů však nová protikuřácká opatření obsahují úplné nesmysly.
Tatínek stát se postará...
Prvním z nich je zákaz kouření na pracovištích. Stát by měl samozřejmě jednoznačně nařídit, že nekuřáci nesmějí být na pracovištích, kde je to možné, v prostředí, kde se tabák kouří. Kde to možné není, mělo by být pracoviště automaticky zařazeno do kategorie rizikové. Zákaz v praxi zcela běžně realizovaného jevu - kuřáckých kanclů oddělených od prostor nekuřáků - je však nelegitimní a nesmyslný. Jde o paternalistický pokus "vychovávat pracující" a s těmi máme za léta socialistického experimentu dost zkušeností. Nápad zakázat kouření tabáku v práci snad vychází z toho, že v zaměstnání člověk víceméně být musí. Zákonem nařízené rozdělení každé hospody na kuřáckou a nekuřáckou část je naprostý nesmysl. Norma stejně přiboudlá, jakým by bylo nařízení, že v každém nevěstinci musí být alespoň dva nájemní chlapci či že v každém gay klubu musí provozovatel na bar zajistit alespoň dvě nebo tři holky ochotné nechat se sbalit, kdyby zabloudil nějaký heterák. Tak, jak poroste módnost nekouření, poroste i poptávka po barech a hospodách pro nekuřáky. Trh zajistí oddělení kuřáckých a nekuřáckých zón bez jakýchkoliv nařízení. V okamžiku, kdy se začnou vyplácet bary pro nekuřáky, vyrojí se jich jistě dost a dost. Nesmyslnost přijatých norem snad přiblíží řečnická otázka: Kolik lidí bude sedět v místnosti zřízené ze zákona pro nekuřáky v motorkářské hospodě? Nejhorší dealer... Světová zdravotnická organizace ve své úmluvě počítá i s dalším, už opravdu drastickým zvyšováním daní z tabáku. Laskavý čtenář jistě odpustí, zavleču-li do textu mravní aspekt. Daně z tabáku jsou jistě morálně opodstatněné, pokud se z nich platí represe a preventivní kampaně či výzkum rakoviny plic. Kdyby to umožňoval systém financování zdravotní péče, bylo by mravně přijatelné používat daně z cigaret i na léčbu kuřáků, kteří onemocněli následkem praktikování své neřesti. Jsem si však jist, že 100 % z vybraných "tabákových" daní nevyužije ke jmenovaným účelům ani jeden ze 192 členů Světové zdravotnické organizace. Peníze potečou jinam, tam, kam budou vlády momentálně potřebovat - a členské státy protitabákové úmluvy se tak v podstatě stanou těmi, kdo na prodeji této nebezpečné drogy citelně vydělávají. Jednoduše - dealery tabáku. *
________________________________________________________________________
Počet závislých narůstá
Boleslavský deník 28.5.2003| rubrika: BOLESLAVSKO| strana: 17| autor: MICHAL ŠIMEK
Průzkum na školách v Mladé Boleslavi ukázal, že drogy mezi žáky jsou široce rozšířeny.
MICHAL ŠIMEK
Mladá Boleslav - Anonymní průzkum rozšíření drog mezi žáky základních a středních školách v Mladé Boleslavi, který po dohodě s magistrátem udělali pracovníci protidrogového K-centra na většině mladoboleslavských základních škol a v Kosmonosích a na vybraných středních školách, není povzbudivý. "Čísla varují, počet mladistvých závislých na drogách v Mladé Boleslavi narůstá,"uvedla Helena Bartoňová, ředitelka občanského sdružení Helianna provozujícího K-centrum. Na základních školách pracovníci K-centra zjistili, že z 455 zkontaktovaných žáků má zkušenost s drogou 49 dívek a 64 chlapců. Všichni z tohoto počtu okusili marihuanu, 11 dívek a 12 chlapců i jinou drogu. První zkušenost s drogou dívky měly průměrně ve věku 13,7 roku, chlapci ve věku 13,4 roku. Průzkum na středních školách se odehrál na obou boleslavských gymnáziích, průmyslovce, zdravotnické škole, na Středním odborném učilišti (SOU) v Jičínské ulici a v SOU Škoda Auto. Z 1374 oslovených přiznalo zkušenost s drogou 622 žáků, zhruba tedy 45 procent. Zkušenost s marihuanou měli všichni (309 dívek a 313 chlapců), s jinou drogou 111 dívek a 76 chlapců. Drogu poprvé ochutnaly středoškoslské žákyně průměrně ve věku 15,6 roku, chlapci už ve 14,7 roku. Na odborném učilišti Škoda Auto přiznalo z 267 žáků zkušenost s drogou 2 dívky a 129 chlapců (49 procent). S marihuanou se setkali všichni, jinou drogu okusila jedna dívka a 49 chlapců. Dívky měly poprvé drogu průměrně ve věku 13,5 roku, chlapci v 15,04 roku. "Myslím, že braní drog je módní záležitost. Řada lidí tím zahání nudu. Učitelé by se měli žákům více věnovat a zjišťovat, co si myslí. A také odkrývat jejich potřeby," dodal terapeut K-centra Radan Žemlička.
________________________________________________________________________
Dan poznal drogy i vězení
Region - Krnovské noviny 27.5.2003| rubrika: Krnovské noviny| strana: 1| autor: (frk)
KRNOV - V Krnově působí jako streetworker jednatřicetiletý Dan Rajnoch. O životě s drogami ví své: přes deset let bral "tvrdé", sedm let strávil za mřížemi pro drogovou kriminalitu. Dokázal nad závislostí zvítězit. Přes dva roky abstinuje a nedávno se mu narodila dcerka.
Dan o své cestě k drogám i k abstinenci otevřeně vypráví na besedách pro školy. "Lidé si myslí, že za komunistů u nás narkomani nebyli, ale to je iluze. Tehdy o drogách jen tolik nepsalo a nemluvilo. Bralo se tehdy všelijak, bylo to po zdravotní stránce mnohem rizikovější. Například jsme vytahovali použité injekce z kontejneru před nemocnicí," " vzpomíná Dan na prehistorii feťácké komunity. Jeho inspirace k první dávce je mimořádně kuriozní. "První knížkou v češtině, která pravdivě psala o životě narkomanů, byl slavný příběh Děti ze stanice ZOO. Četl jsem ji jedním dechem. U všech čtenářů knížka měla varovný protidrogový efekt, ale já se při čtení rozhodl, že chci být feťákem. Nezdržoval jsem se rekreačním experimentováním a měkkýma drogama, ale hned jsem se dal naplno na tvrdé," popisuje zlomový okamžik Dan Rajnoch, kterého postupně drogy přivedly až na dlažbu. "I když jsem byl na dně, dodržoval jsem určité zásady, například že kvůli drogám nikdy neoberu vlastní rodinu, nebo že nikdy nebudu čichat toluen. Tolueňáky ostatní narkomani považují za póvl a spodinu," tvrdí Dan, který třikrát "za drogy" skončil ve vězení. Rozhodnutí změnit životní styl v něm uzrálo po odsezení posledního trestu. "Při návratu z vězení mě parta nevítala jako kamaráda, ale jako vařiče a zdroj pervitinu. Došlo mi, že naše vztahy nefungují na základě přátelství, ale jen jeden druhého potřebuje kvůli dogám. Dnes jim jsem vděčný, že mi takto drogy zhusili. Změnil jsem prostředí a odjel jsem na zemědělskou brigádu, abych se z toho dostal. Povedlo se mi to bez léčebny, jen mi psycholog při sezeních pomohl udělat si v sobě pořádek, abych vydržel abstinovat," uzavírá Dan Rajnoch, který dnes pomáhá narkomanům jako streetworker. Jeho příběh je pro ně nadějí, že žít se dá i bez drog.
________________________________________________________________________
Protidrogová razie na Nymbursku
ČT 1 28.5.2003 19:15| pořad: Události
Iveta TOUŠLOVÁ, moderátorka
--------------------
Při akci s názvem Brown dopadla policie na Nymbursku pětičlenný gang obchodníků s drogami. Skupina dvou mužů a tří žen vyzvedávala v lékárnách na falešné recepty léky a používala je k výrobě drogy Brown. Při domovních prohlídkách zabavili policisté mimo jiné i laboratoře určené k výrobě drog, recepty a razítka lékařů.
________________________________________________________________________
Dopadení pěstitelů marihuany
Prima TV 28.5.2003 19:00| pořad: Zpravodajský deník
redaktorka
--------------------
Pět mladých lidí, kteří pěstovali marihuanu a prodávali ji na diskotékách, dopadla policie. Při zátahu zajistili policisté velké množství upravené marihuany s vyšším obsahem toxické látky a také pěstírnu této rostliny.
________________________________________________________________________
Drogový gang falšoval recepty
Mladá fronta DNES 29.5.2003| rubrika: Praha| strana: 1| autor: (lin)
Praha - Policisté zatkli pětičlenný drogový gang. Dva muži a tři ženy vyráběli a prodávali pervitin a náhražku za heroin - rychle návykový braun. Suroviny k výrobě si gang opatřoval pomocí falešných receptů v lékárnách.
Drogy vyráběl čtyřicetiletý muž spolu se svou sedmadvacetiletou přítelkyní v pronajatém bytě v Praze 8. „Lékařské recepty obstarával sám. Opatřoval je falešnými nebo kradenými razítky a vypisoval je,“ uvedla včera mluvčí pražské policie Iva Knolová. „Muž je narkoman a trpí takzvanou křížovou závislostí. To, co vyrobil, užíval sám a zbytek předával svým komplicům k distribuci,“ podotkla mluvčí.
Zbylá trojice členů gangu sháněla s falešnými recepty léky na výrobu drog. Braun a pervitin buď užívali, nebo je prodávali v bytě v pražských Hájích dalším narkomanům.
Po několikaměsíčním sledování policisté gang zatkli blízko Nymburka. Při domovních prohlídkách v bytech v Praze a ve středních Čechách našli drogy, laboratoře k jejich výrobě, falešné recepty, razítka lékařů i množství injekčních stříkaček.
„Obchod s drogami jim mohl vynést kolem půl milionu korun,“ uvedla Knolová. „Přesnou částku ale nejde odhadnout, protože vyšetřování je na začátku,“ podotkla.
Dvojice mužů si už nyní odpykává za mřížemi trest za jiné delikty. Oba už totiž byli odsouzeni, ale do vězení nenastoupili. Jedna žena je ve vazbě a zbylé osoby policisté vyšetřují na svobodě. „Všem obviněným hrozí vězení od dvou do deseti let,“ dodala Knolová.
________________________________________________________________________
Kladno: Mladík prodával drogy i kradené auto
Mladá fronta DNES 29.5.2003| rubrika: Střední Čechy| strana: 1| autor: (von)
Z celého kraje DNES
Pro nedovolenou výrobu a držení omamných a psychotropních látek a jedů stíhají kladenští policisté jedenadvacetiletého mladíka, který od října do března několikrát prodal pervitin dalším osobám. "Kromě toho je stíhaný i pro trestný čin podílnictví, protože v posledních dnech loňského roku se snažil prodat Fiat Uno za tři tisíce korun, i když věděl že jde o odcizené auto," uvedla mluvčí kladenské policie Jana Dětská.
________________________________________________________________________
Chilský umělec tetuje opilce, narkomany a prostitutky
Zpravodajství ČTK 28.5.2003, rubrika: Mix zajímavostí - Latin. Amerika a Karibská obl.| autor: ROS
SANTIAGO DE CHILE 28. května (ČTK) - Umělci mají často bezbřehou fantazii. Názorným důkazem toho je jistý chilský kumštýř, který platí opilcům, narkomanům a prostitutkám za to, že mu dovolí, aby jim na tělo vytetoval obrázky lidských orgánů.
Juan Castellano má v plánu nafilmovat všechny lidi, které svérázným tetováním vyzdobil, a z takto získaného materiálu uspořádat videovýstavu. Prozatím vytetoval srdce v životní velikosti na hruď jednoho spiťara a mozek na čelo muže závislého na kokainu. Teď se pídí po lehké děvě ochotné nechat si v přepočtu za zhruba 500 korun vytetovat na břicho dělohu.
"Mým záměrem je vrhnout světlo na úpadek společnosti," svěřil se umělec internetové verzi listu Las Ultimas Noticias. "V téhle době má všechno svou cenu a každý je ochoten se prodat. Je to také metafora pro prodej lidských orgánů - když jim platím za to, aby mi dovolili potetovat jim kůži, je to jako kdybych si kupoval jejich vnitřnosti."
ros luk
________________________________________________________________________
Užívání návykového amfetaminu v práci roste
Mladá fronta DNES 29.5.2003| rubrika: Ekonomika| strana: 2| autor: (eko)
New York - Ač používání drog na pracovišti ve Spojených státech všeobecně klesá, spotřeba amfetaminů roste. Jak píše deník USA Today, nejoblíbenější stimulační drogou na pracovišti je i nadále kokain. Jeho spotřeba však klesá a nahrazují jej nové, silné a vysoce návykové amfetaminy. Miliony drogových testů v podnicích provedených společností Quest Diagnostics ukazují, že užívání těchto látek za rok 2002 vzrostlo o 17 procent. Za posledních pět let dokonce vyskočilo o 70 procent. Podle firmy Quest se užívání drog na pracovišti snížilo o 4,4 procenta ve srovnání s rokem 1988, kdy si v zaměstnání drogu vzalo 13,6 procenta lidí. Hned po kokainu lidé nejvíce používají takzvaný krystal (podobný českému pervitinu). Ten je stejně drahý, ale projevuje se silnější euforií a zvýšenou schopností soustředění téměř po celý pracovní den. Jeho oblibu odborníci přičítají tomu, že se v raném stadiu závislosti uživatelé "cítí sebevědomě", říká Rusty Payne, mluvčí americké protidrogové agentury. "Amfetamin je pětkrát silnější než kokain a účinkuje čtyři až šest hodin oproti jedné hodině u kokainu," říká Charles Carroll, ředitel společnosti Aset, jejíž agenti se v přestrojení zabývají odhalováním prodeje nelegálních drog na pracovištích. Lékaři však varují, že závislosti na krystalu se lidé zbavují dokonce hůře než závislosti na heroinu. Odvrácenou stránkou užívání amfetaminu jsou deprese, podrážděnost a větší pravděpodobnost násilných projevů po odeznění drogy, říká Carroll. Amfetaminy také zvyšují krevní tlak a srdeční činnost.
________________________________________________________________________
Feťák skončil na psychině
Region - Havířovsko 27.5.2003| rubrika: Události| strana: 5| autor: (bb)
policejní zprávy
HAVÍŘOV - Hlídka strážníků byla vyslána zasáhnout proti mladíkovi, který ohrožoval automobilový provoz na silnici u Rekultivací. Osmnáctiletý Filip K., který dnem i nocí permanentně čichá toluen, kráčel v omámení po vozovce, a když uviděl hlídku, dal se na útěk. Po dostižení byl ke strážníkům agresivní a ti museli k jeho zkrocení použít donucovací prostředky. Protože feťák byl zmatený a agresivita nebrala konce, byla vzhledem k jeho zdravotnímu stavu přivolána sanitka a lékařka rozhodla o převozu do nemocnice k vyšetření. Mladík pak putoval na psychiatrickou léčbu do Opavy.
________________________________________________________________________
Kde se skrývá ďábel?
Magazín Mladé fronty DNES 29.5.2003| rubrika: Téma| strana: 14| autor: Tomáš Poláček, Karel Pacner
Záhady okolo nejhledanějších mužů planety
Usámu bin Ládina nejspíš nenajdete, ale jestli vám stačí pět milionů dolarů, přineste hlavu válečného zločince Radovana Karadžiče. Nebudete to mít snadné. Mužů určených k beztrestnému odstřelu je mnohem víc, ale ani nejmodernější technika na ně často nemá.
Američané mají za sebou další polovičaté vítězství - nedopadli při něm nepřátelského velitele. Ani se příliš nebrání posměchu: "Ztratit Usámu bylo hloupé. A ztratit Saddáma? To už začínáte připomínat bandu klaunů..." A tak je docela pravděpodobné, že se brzy objeví Husajnův portrét s číslicí 25 milionů a nápisem: "Tato částka bude vyplacena za informaci, která povede k jeho dopadení a uvěznění. Také zabít tuto osobu je možné, když to jinak nepůjde." Ten plakát nebude viset na sloupech a kmenech stromů, ale na internetu - přesněji na stránkách Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Bude tam hned vedle snímku vůdce Al-Kajdy, po kterém američtí vojáci stále pátrají hlavně v těžkém terénu Afghánistánu a Pákistánu. To Saddáma větří v Iráku, ale u obou vůdců se trápí otázkou: Není to všechno zbytečná práce? Co když jsou už po smrti? U Usámy je to docela klidně možné - třeba zahynul už při amerických útocích v jeskyních Tora Bora a další televizní proslovy k muslimům byly pouze sestříhané části těch starších. Vždyť tenkrát v prosinci 2001 vypadal v televizi al-Džazíra tak staře a vyhuble, navíc měl podle všeho amputovanou levou ruku... Ale u Saddáma se špioni shodují: Ten že je mrtvý? Ne, mnohem spíš ještě řídí diverzní akce. Tolik tedy stručný úvod pro začínající lovce ďáblů. Snad už chápou, proč by se měli uskrovnit a vyrazit pro nižší odměnu na hranice mezi Bosnou a Černou Horou.
Básník za pět milionů
Jen třicet kilometrů od Sarajeva žije v ústraní největší válečný zločinec devadesátých let. Hodně se modlí, hraje na lyru a taky píše básně, což ho bavilo odjakživa. Musí být ve střehu, protože právě on vrátil Bosnu o desítky let do minulosti obnovením vyhlazovacích táborů; žalobci v Haagu jej viní ze zabití nejméně šesti tisícovek lidí v těchto lágrech. Proto je na hlavu Radovana Karadžiče vypsána odměna pět milionů dolarů. V úplné izolaci však někdejší psychiatr není. Například nizozemský list Groninger Dagblad jej před časem vyfotografoval jako starostlivého dědečka, který se celé dny mazlí s vnoučkem. Jak je to možné? Vždyť na něj byl dvakrát vydán mezinárodní zatykač... Tak zaprvé - Karadžič je v oblasti kolem obce Čelebiči modlou: "Pokud bude Rašo u nás, nikdo ho nedostane," říkají místní. A je tu ještě pádnější důvod. Operace proti Karadžičovu úkrytu by vzhledem k jeho početné ochrance nepochybně stála životy mnoha vojáků, což za to nestojí. ("Je nás oficiálně jen padesát, ale v praxi až tisíc," přiznávají někteří jeho bodyguardi.) Vlastně teď není kam spěchat. A navíc by taková ofenziva mohla nabourat rodící se stabilitu v oblasti. Těžko říct, co si myslí o takové logice například pozůstalí po sedmi tisících muslimských obětech zmasakrovaných před osmi lety v bosenské Srebrenici. Akci tenkrát velel jeden z Karadžičových generálů, Ratko Mladič, který se dnes v bosenských horách věnuje včelaření a občas ho někdo potká v bělehradské restauraci, anebo dokonce na fotbale.
Případ Eichmann
V těchto měsících definitivně končí hon na fašistické zločince. Důvod je zřejmý - velké ryby už jsou po smrti, tedy až na jedinou: Alois Brunner možná žije. Tento muž je odpovědný za deportace Židů z Francie, Rakouska nebo Slovenska, ale naposledy byl spatřen vSýrii před deseti lety. Brunner byl pravou rukou Adolfa Eichmanna, nacisty dopadeného dlouho po skončení války. Bylo to tenkrát drama, které vzrušovalo celý svět: Eichmann nesl odpovědnost za "konečné řešení židovské otázky" neboli za smrt milionů evropských Židů, ale na šibenici skončil až 31.května 1962. Muž, který ho dopadl - Zvi Aharoni z izraelské tajné služby Mosad - si před několika lety povzdechl: "Když jsme roku 1960 Eichmanna konečně chytili, začali se lovci nacistů ozývat stále hlasitěji. Jenže smutnou pravdou je, že Eichmanna objevil slepý muž a Mosadu trvalo celé dva roky, než začal jeho informace brát vážně." Že Eichmann bydlí v Argentině, přesněji na poklidném předměstí Buenos Aires, na to upozorňoval už od roku 1958 poloviční Žid Lothar Hermann. Izraelský Mosad za ním tehdy vyslal svého agenta, a tak zjistil, že Hermann je slepý a skutečnou informátorkou je jeho dcera Sylvia, která se seznámila s mladým Němcem Klausem Eichmannem. Ten ji několikrát navštívil, a protože netušil, že je Židovka, vyprávěl, jaká je "škoda, že Hitler nedokončil svůj úkol, totiž nevyvraždil všechny Židy". Sylvia se jednou náhodně setkala i s Klausovým otcem, který se choval podivně a odmítl jí podat ruku. Když se dověděla o jménu Eichmann v souvislosti s válečnými zločinci, kruh se uzavřel - Klausův otec bude nejspíš obávaný Adolf. Jenže agent Mosadu tehdy udělal chybu - jel na uvedenou adresu a řekl si, že v tak zchátralém domě nemůže bydlet esesák Eichmannova kalibru. Pátrání bylo pozastaveno. Na konci roku 1959 se však objevila nová stopa: ukázalo se, že Eichmann opustil před devíti lety Evropu pod jménem Ricardo Klement, a stejné jméno bylo i na elektroměru v domě, o kterém hovořil slepý Hermann! Na scéně se objevuje Zvi Aharoni, který pak roku 1996 vše popíše v knize Lovec: Operace Eichmann. Právě on ho najde a identifikuje. To se nakonec podařilo, a tak mohl připravit v květnu 1960 únos do Izraele. I ten se povedl - Eichmann dostal na letišti sedativa a argentinští úředníci provedli jen povrchní kontrolu posádky. Následoval soud a trest smrti. A jaký je rozdíl mezi Eichmannem a například Usámou? Ten první měl k dispozici mnohem méně peněz. Pro bin Ládina není problém podstoupit během několika hodin výbornou plastickou operaci, která ho absolutně promění. Doktor neodstraní pouze stopy po zlomeninách končetin, po vynětí některých orgánů (jako třeba žlučníku) a dokonale nepromění papiláry na všech prstech. Nevymění ani oční duhovku a nezmění hlas.
Lovec nacistů z Novy
Televize Nova mimo jiné zaměstnává Stanislava Motla... Vraťme se do května roku 2001, kdy je na doživotí odsouzen Anton Malloth, jeden z nejkrutějších nacistických dozorců z Terezína. Je to z velké části Motlova práce - on zahájil v roce 1997 tažení za potrestáním "krásného Tonyho". Dostihl ho se skrytou kamerou v německém starobinci, apeloval na německé i české úřady, aby učinily patřičné právní kroky, a nakonec sehnal svědky, kteří proti Mallothovi vypovídali. Masových vrahů, kteří páchali zločiny na našem území, objevil od roku 1994 deset, posledního před měsícem. To natočil rozhovor s Waltrem Hauckem, mužem, který nechal zlikvidovat sto lidí. "Jen jsem bojoval s teroristy, jako dneska Bush," hájil se Hauck. Jenže Motl sedí od svých deseti let v archivech: "Ten dvanáctiletý kluk, kterého jste nechal upálit v Pelhřimově, to byl terorista?" zeptal se. Hauck mlčel. "Z těch deseti odhalených vrahů bylo devět velmi arogantních," říká k tomu Motl, "jen jeden mne zaujal." Byl to Rudolf Malik. "Po letech shánění důkazů jsem na něj zazvonil a řekl, pane Maliku, kolik jste vlastně zastřelil při masakru ve Velkém Meziříčí v květnu 1945 lidí? Pozval nás dovnitř a vyprávěl, jak špatně se mu s tou vinou žije a jak se mu stýská po rodných Čechách, kam se bojí přijet." Stanislav Motl neloví nacisty kvůli penězům, ten koníček spíš dotuje ze svého. Tak proč vlastně? "Pro dobrý pocit a protože tu ještě žije posledních dvacet tisíc odbojářů. Ti mi dávají najevo, jak si toho váží." A tak pátrá po zločincích dál, i když smrt bývá mnohdy rychlejší než on.
Na Divoký západ nechceme
Na koho dnes vlastně vypisuje největší odměnu česká policie? Jednoduchá odpověď - vůbec na nikoho. Na odměny nemá žádný fond, takže když už se v novinách objeví zpráva o statisících nabízených za podstatné informace, vždy jde jen o čísi soukromou aktivitu. Nikdo to příliš neřeší, i když na podzim roku 2000 tomu bylo jinak. Tehdy totiž na čtyřicet dní utekl z vězení dvojnásobný vrah Jiří Kajínek. Proboha, ministře, jestli nechcete, aby dál vraždil, vypište na něj odměnu, slyšel tehdy z mnoha stran Stanislav Gross. "To neudělám, vždyť je to metoda Divokého západu," odpovídal. Jenže se pletl. Nejen v Americe je odměna běžná. Této možnosti často využívá i Německo a třeba belgická vláda ji neváhala vypsat při útěku známého pedofila Marka Dutrouxe. K tomu je nutné dodat, že česká policie v současnosti žádného "Kajínka" nemá - tu by například potěšilo, kdyby dostala olomouckého bombového vyděrače nebo pachatele "loupeže století", kteří v Praze loni ukradli sto padesát milionů korun z obrněného vozu. To prý je alespoň pro některé policisty otázka cti.
Čeho se Saddám musí bát
1. Infračervené detektory
Každý člověk vyzařuje teplo, a tak jej lze najít ještě několik hodin po tom, co opustil místo odpočinku v trávě nebo třeba v džungli. Takhle Američané pomohli bolivijským vojákům v šedesátých letech určit pohyb Che Guevarových partyzánů; nad horami létalo letadlo CIA vybavené televizní obrazovkou, na níž se objevovaly červené body. A na stejném principu se například i u nás hledají pohřešované děti.
2. Odposlech
Existuje celosvětová síť odposlechu Echelon, kterou začaly po druhé světové válce budovat Spojené státy, Velká Británie, Austrálie a Nový Zéland. Je vybavena soustavou gigantických pozemních antén, které přijímají všechny rádiové signály. Ve druhé polovině šedesátých let přibyl odposlech pomocí družic - tehdy si Američané přehrávali hovory nejvyšších sovětských funkcionářů, kteří si povídali radiotelefony během jízd autem.I Saddámu Husajnovi je jasné, že není bezpečné telefonovat mobilem. Na jeho signál by Američané klidně mohli navést řízenou střelu, což by byl konec.
3. Družice pro optická pozorování
Dnes už Američané přiznávají, že dokážou identifikovat objekt o velikost zhruba dvou centimetrů. Na počátku útoku na Irák shazovali z letadel letáky, jimiž varovali irácké velitele, aby nepožívali zbraně hromadného ničení, protože: My si vás najdeme! Z toho lze usuzovat, že dovedou určit jejich obličeje i z výšky šest set kilometrů.
4. Špioni
Posledním důležitým prostředkem k hledání lidí jsou obyčejní špioni, bez nich to není myslitelné.
Příklad? Po sovětské invazi do Československa roku 1968 si američtí a britští zpravodajci rvali vlasy: My jsme z družic viděli, kde a co sovětští vojáci v NDR jedí, ale když se začali chystat k přechodu hranic, byla nad oblastí mračna. A hlavně - neměli jsme krtka čili dobře zasvěceného vyzvědače v Kremlu...
Zločinci včera a dnes
Usáma bin Ládin
Po muži, který v osmdesátých letech založil teroristickou organizaci AI-Kajda a dnes už je možná rok a půl po smrti, se stále pátrá hlavně v divokých končinách mezi Pákistánem a Afghánistánem. Odměna za jeho hlavu? FBI slibuje 25 milionů dolarů, americká asociace pilotů další dva miliony.
Záhada století: žije?
Saddám Husajn
Bývalý prezident je nejspíš stále někde v Iráku, i když i on mohl zahynout při mohutném úderu na objekt, v němž se údajně nacházel. Americká elitní komanda ho mohou kdykoli beztrestně zabít. Husajn si skutečně nemůže jen tak vyjít na ulici. Jeho výhodou je ohromné bohatství.
Nejhledanější muž současnosti.
Billy The Kid
Jeden z nejslavnějších pistolníků Divokého západu, který svým životem inspiroval celou řadu westernů, zavraždil v sedmdesátých letech 19. století desítky lidí. Mnohokrát unikl z vězení, než ho roku 1881 poslal šerif Garret dvěma kulkami na onen svět. Kidovi bylo dvaadvacet let.
Legenda 19. století z westernů.
Ajmán Zavahrí
Mozek a hlavní ideolog Al-Kajdy pochází z Egypta a trest smrti nad ním byl vynesen už za atentát proti turistům v Luxoru. On zatím prchá a letos vyzval muslimy k pokračování džihádu, tedy svaté války. Jejím cílem má být zabíjení Američanů a dalších "nepřátel Boha".
Muž z Al-Kajdy na útěku.
Radovan Karadžič
Jedním z jeho mnoha válečných hříchů je například ostřelování Sarajeva. Pětimilionová odměna vypsaná na Karadžičovu hlavu láká dobrodruhy, ale bývalý bosenskosrbský prezident dál žije v izolaci nedaleko Sarajeva. Tvrdí, že je naprosto nevinný a nikdy se nevzdá.
Ví se, kde žije, ale to nestačí.
Ratko Mladič
Jeho jednotky postřílely v červenci roku 1995 všechny muže a chlapce v Srebrenici. O půl roku později byl Mladič odstraněn z funkce šéfa bosenskosrbské armády a od té doby se zprávy o něm rozcházejí. Podle některých se občas ukáže přímo v Bělehradě.
Málokdo o něm ví.
Martin Bormann
Snad po žádném jiném válečném zločinci se tolik nepátralo. Hitlerova tajemníka hledali lovci nacistů, žurnalisté a dobrodruzi desítky let poté, co byl v Norimberku v roce 1946 v nepřítomnosti odsouzen k smrti. Až roku 1998 se po výzkumu kostry a lebky ukázalo, že nejspíš zahynul už za války.
Hitlerův muž nežije. Ale kdy zemřel?
mula Muhammad Umar
Vůdce afghánského hnutí Taliban zmizel Američanům beze stopy. Nedávno údajně vyzval Afghánce ke svaté válce proti Spojeným státům a kábulské vládě. Pokud tedy Muhammad Umar žije, nejpravděpodobněji se spolu se zbytkem věrných schovává v Pákistánu.
Zmizel beze stopy.
James J. Bulger
Druhým nejžádanějším mužem na žebříčku FBI je tento mafián. Vedl skupinu zločinců, kteří kontrolovali vydírání, obchod s drogami a další ilegální aktivity v Bostonu a v oblasti státu Massachusetts. Má násilnickou povahu a je o něm známo, že stále nosí dýku. Odměna činí milion dolarů.
Stále uniká před FBI.
Charles Taylor
Liberijský prezident založil dětské bojůvky, prohlásil se za jejich "tatínka", zásoboval je kokainem a crackem a nechal je páchat nejhorší násilí včetně kanibalismu. Od počátku devadesátých let, kdy se ujal moci, bylo v africké Libérii povražděno 250 000 lidí.
Pořád ve funkci prezidenta. |
|
|
|
