| Yára |
Lesklokorka
patří ve skupině dřevokazných hub mezi chorošovité houby, působící bílou hnilobu dřeva. Vytváří plodnice s půlkruhovým, ledvinovitým kloboukem a excentrickým třeněm, někdy bez třeně, bokem přirostlé k substrátu. Klobouk o průměru 60-120 cm je mírně sklenutý, pokrytý lakovou vrstvou žlutohnědé, purpurové až tmavohnědé barvy, s okrajem tupým nebo zvlněným. Třeň je štíhlý, dlouhý 50 - 150 mm, o síle 10 - 20 mm, excentrický nebo boční, tmavě kaštanově hnědý. Póry jsou dlouhé 5 - 20 mm, zprvu bělavé, později krémové, v dospělosti hnědé. Dužnina je zprvu žlutohnědá, později hnědá, na lomu plstnatá, korkové konzistence a nepříjemné moučné chuti. Vůně dužniny je zatuchlá. Výtrusný prach je světle hnědý, výtrusy jsou vejčité.
Houba je ve světě známa pod japonským jménem Reishi a čínským Ling-zhi. S produkčním pěstování lesklokorky bylo započato až v 70. létech minulého století a od roku 1980 se její pěstování zejména v Číně prudce rozvíjí. Ze sebraných nebo vypěstovaných plodnic a podhoubí se ročně vyrobí podpůrné léky a doplňky stravy v hodnotě 1,6 miliardy US dolarů. Původně se lesklokorka pěstovala tradičním způsobem na dlouhých špalcích (klátech) jako ostatní dřevokazné houby, ale protože prorůstá dřevem poměrně dlouhou dobu (2 - 3 roky), ukázala se tato metoda jako neperspektivní. Důvodem, proč houba obtížně kolonizuje kompaktní dřevo (špalky), je její slabá odolnost vůči konkurenčním houbám, které osídlí dřevo dříve než pomaleji rostoucí podhoubí lesklokorky. V případě, že houba dobře kolonizuje dřevní hmotu, plodí 4 - 5 let. Takto se může lesklokorka pěstovat na pařezech.
V pestrosti obsažených léčivých látek patří lesklokorka mezi houbami na první místo. Léčivé vlastnosti lesklokorky byly v Číně známy již před 2000 lety, kdy byla konzumována pro dosažení nesmrtelnosti i pro její léčivé vlastnosti. Je po staletí opěvována v čínské a japonské literatuře. V tamnějších domácnostech je uchovávána v ozdobných květináčích podobně jako bonsaje. Staří taoisté hledali elixír věčného mládí a věřili, že je lesklokorka jedním z nich. Výtažky z houby se používají k léčbě hepatitis, neurologických poruch, arthritidy, bronchitidy, astmatu, hypertenze, diabetu, žaludečních vředů, proti všelijakým druhů zánětům a účinně působí proti viru HIV. Glukany i ostatní účinné látky se z plodnic získávají z horkovodního výluhu plodnic. Plodnice lesklokorky obsahuje také velké množství organicky vázaného germania stimulujícího imunitní systém. Velmi cennou složkou lesklokorky jsou triterpenoidy, které působí protizánětlivě. Výtažky z houby zvyšují toleranci pacientů vůči chemo a radioterapii a potlačují vedlejší účinky léčby, jako je nechutenství a chorobný úbytek bílých krvinek.
Pro vytvoření podpůrného účinku se výtažky z houby kombinují s dalšími léčivými houbami, vitaminem C nebo dalšími rostlinami.
V roce 2002 bylo na světě prodáno 5000 t produktů z lesklokorky pod stovkou různých značek. V Evropě se výrobky z lesklokorky prodávají jako doplňky stravy.
Podle čínské tradice se účinné látky z plodnic získávaly buď jejich vařením ve vodě nebo macerací v některém z druhů čínského alkoholického nápoje. Moderní metody pouze modifikovaly tyto staré osvědčené techniky extrakce. Na trhu jsou celé plodnice mleté na prášek a plněné do kapslí nebo tablet případně v nálevových sáčcích, sušená a jemně mletá směs substrátu, mycelia a primordií, horkovodní nebo lihový extrakt z plodnic, který je odpařen a účinné látky jsou v suchém stavu. Výtažky z houby jsou obsaženy také v čaji, pivu, nebo ve vlasovém toniku. Nejvíce účinných látek je ale obsaženo ve spórách. Spórový prach má vzhled kakaového prášku a je velmi hořký. 1 kg spór má astronomickou cenu.
Plodnice tvrdé jako dřevo nebývají oblíbenou pochoutkou gurmetů. Nicméně k dostání jsou u nás houby ve formě sušených plátků a to hnědé nebo černé barvy a ty se nejdříve macerují v horké vodě a potom se používají k přípravě pokrmů.
Příklady zpracování lesklokorky
Lihový výluh z lesklokorky
30 g sušené lesklokorky dáme do 500 ml 40% alkoholu. Můžeme použít po 7 dnech louhování a to 2x denně a výluh dávkovat po 10 – 20 ml. Doporučuje se používat při neurastenii, nespavosti, kašli, astmatu a trávicích potížích.
Čaj z lesklokorky
Pojem čaj je v případě této houby poněkud nadnesený, protože výluh ze sušené houby má houbovou a silně hořkou chuť kterou působí v houbě obsažené léčivé triterpeny. Při přípravě postupujeme tak, že10 g sušených plátků plodnic lesklokorky vložíme do vřelé vody a necháme je macerovat po dobu 20 minut. Potom se doporučuje zkombinovat výluh z houby s nějakým vhodným typem instantní polévky jejíž chuť zastře hořkou chuť výluhu. Nicméně můžeme dle vkusu pít výluh jako čaj po úpravě ovocnou šťávou případně medem. Používá se při hypertyreóze (zvýšené funkci štítné žlázy) a nespavosti.
Kaše s lesklokorkou
10 g prášku ze sušené lesklokorky smícháme s 50 g krupice a lžící cukru vaříme v 1 litru vody na mírném plameni po dobu 20 minut. Vhodné při nespavosti a neurastenii.
Polévka s lesklokorkou a masem
6 g prášku ze sušených plodnic lesklokorky, 18 g kozince, 16 g natě angeliky a 100 g libového vepřového. Vaříme společně 1 hodinu. Před podáváním vyjmeme přidané byliny. Při cirrhóze podáváme po dobu 10 – 15 dnů 1x denně.
Vývar z lesklokorky používaný při další přípravě:
0,75 l až 1 l vody, 50g sušené lesklokorky Vodu uvedeme do varu, přidáme houby a vaříme odkryté 15 minut, nakonec scedíme. Získáme asi 1/4 l nahořklého vývaru. Houbu můžeme vyvařit ještě jednou. Oba vývary můžeme smíchat dohromady. Vývar uložíme v lednici a používáme při vaření nebo jako přídavek do jakéhokoli čaje. (Dávkování 5 až 10g na osobu a den.) Vývar z 50g sušené houby by měl být pro jednoho člověka asi na týden, pro čtyři lidi na dva až tři dny.
Vegetariánská velikonoční „sekanina“
200 g tempeh uzený nebo smažený, 4 rohlíky, 3 vejce, vývar z lesklokorky (cca 2 dl) pažitka, zelená petržel, mladé kopřivy, trošku popence, pepř, muškátový květ, kurkuma (nebo jiné oblíbené koření), sůl Do vývaru rozkvedláme celá vejce, nasekanou zelenou nať, koření, sůl. Rohlíky nakrájíme na kostičky. Tempeh nakrájíme na kostičky. Vše promícháme a pečeme v dobře vymaštěném pekáči nebo Remosce cca 1/2 hodiny - až zrůžoví povrch.
I. Jablonský |
|
|
| Yára |
Hlíva ústřičná, jak ji neznáte
Hlíva ústřičná – léčivé účinky
Hlívy jsou po žampionech a japonské šiitake nejpěstovanější houby na světě. V České republice v tomto ohledu následují hned po žampionech. U nás se pěstuje zejména hlíva ústřičná - Pleurotus ostreatus (Jacq. ex Fr.) Kumm.. Bohužel není v povědomí lidí rozšířena natolik, kolik by si zasloužila. Její příznivé účinky na zdraví člověka jsou známy již mnoho let, o čemž svědčí i fakt, že se v České republice a na Slovensku zavedla výroba dietetických přípravků pod názvem HLIVETA Eritaden a PLEUROS 600, ve kterých je základem hlíva ústřičná a jsou užívány k prevenci a léčbě hypercholesterolemie (Opletal, 1993).
Významné objevy ve výzkumu hypocholesterolemických účinků hlívy ústřičné byly učiněny na Slovensku. Na potkanech se prováděly pokusy, kdy se část potravy (5%) nahradilo sušenou hlívou ústřičnou. Tento přídavek do potravy významně redukoval u potkanů s hypercholesterolemií absorbci cholesterolu z potravy a snížil obsah cholesterolu v séru (Bobek a kol., 1994), ve VLDL a LDL lipoproteinech a v játrech a snižoval aktivitu enzymu 3-hydroxy-3-metylglutaryl CoA reduktázy, čímž byla omezena biosyntéza cholesterolu (Bobek a kol., 1995). Rovněž byla zjištěna snížená produkce a sekrece VLDL lipoproteinů (Bobek a Ozdin, 1996). Bobek a kol. (1997b) uvádějí hypocholesterolemické účinky hlívy ústřičné ve vztahu se snížením absorbce a biosyntézy cholesterolu spolu se zvýšením katabolismu cholesterolu a jeho exkrece ve formě žlučových kyselin.
Je známo, že dlouhodobé podávání alkoholu způsobuje hromadění tukových látek v játrech. U syrských křečků alkohol zvyšuje hladinu cholesterolu i triacylglycerolů v játrech. Jestliže se však spolu s alkoholem podávala křečkům hlíva ústřičná, k vzestupu hladiny tukových látek v játrech vůbec nedošlo. Takovýto účinek byl vysvětlován tím, že hlíva obsahuje určitou vstřebatelnou látku, která zablokuje v játrech alkoholem vyvolané hromadění tukových látek (Bobek a Ginter, 1990). Jedná se zřejmě o polysacharid, který má u křečků příznivý účinek také na snižování hladiny cholesterolu v krvi (Bobek a kol., 1997a).
Chorváthová a kol. (1993) zkoumali efekt diety obsahující 4% hlívy ústřičné a 0,1% cholesterolu u potkanů s insulin-dependentním diabetem. Po dvou měsících zjistili u těchto potkanů kromě snížení hladiny cholesterolu v krvi také významné snížení glykémie, aniž by byla změněna hladina insulinu.
Na konci 60. let prokázali Japonci u hlívy ústřičné protinádorovou aktivitu (Ikekawa, a kol., 1969). Z hlívy druhu Pleurotus sajor-caju (Fr.) Sing. (Houbitake), která se hojně pěstuje v jihovýchodní Asii (v Číně je známa pod názvem Feng Wei Gu), byly izolovány glykoproteiny s antitumorovými účinky (Zhuang a kol., 1993).
Efekt hlívy ústřičné spolu s japonskými houbami šiitake (houževnatec jedlý - Lentinus edodes) a maitake (trsnatec lupenitý - Grifola frondosa) byl zkoumán u myší s protinádorovou léčbou. U myší léčených cytotoxickým lékem byla potlačena chemotaktická aktivita makrofágů, ale tato aktivita byla v normálu při přidání uvedených tří hub do potravy. Takto byla rovněž zachována na normálních hodnotách i aktivita lymfocytů (Kurashige a kol., 1997).
Hlíva ústřičná používaná mmj. i ve farmacii, obsahuje ve vysokém množství jeden z nejúčinnějších imunostimulátorů světa β-glukan. β-glukan je polysacharid patřící do skupiny hemicelulos. Skládá se ze zbytků glukosových jednotek vázaných 1,4-β (70%) a 1,3-β (30%) vazbami.
V různých farmaceutických přípravcích i potravinových doplňcích vyráběných u nás i ve světě jsou přítomny látky, které obsahují určitou složku extrahovanou z hub - nejčastěji glukany (polysacharidy - cukry s dlouhým řetězcem).
Tato účinná látka aktivuje nespecifické buňky imunitního systému, tzv. makrofágy, zvyšuje jejich účinek, tedy ničí cizorodé látky i organismy nebo poškozené buňky vlastní tkáně, a stimuluje produkci tzv. cytokinů, tj. bílkovin, které zprostředkovávají a regulují aktivitu dalších buněk imunitního systému. (Léčebné preparáty).
Příznivé výsledky přinesly experimentální studie na zvířatech (u myší po podání glukanového přípravku došlo až k 85% snížení nádorové masy a patrnému zpomalení nádorového růstu). Také klinické studie u lidí poskytly úspěšné výsledky.
Nejkvalitnější a pro organismus nejúčinnější jsou v houbě čerstvé.
Použití: Doporučuje se denní dávka 5-10 gramů usušené hlívy ústřičné v podobě prášku,který můžete přidávat do jakéhokoli jídla-vhodné jsou například polévky, omáčky jogurty a podobně. V případě, že budete konzumovat hlívu čerstvou je doporučená denní dávka 100 gramů.
Při dosavadních průzkumech nebyly zjištěny žádné negativní účinky hlívy ústřičné.
Zkušenosti s léčením chronických zánětů glukanem
Palisa V., Holan Z., Krigar V., Sedláček D., Stajner A.
Infekční klinika KÚNZ-FN při LF UK v Plzni
IU ČSAV, odd. enzymového inženýrství Praha - Krč
S partikulárním glukanem, jehož autorem je Ing. Holan, pracovník ČSAV v Praze, byly provedeny celkem 4 preklinické konrolované studie Ve spolupráci s klinikou TRN bylo sledováno 18 nemocných s inoperabilními tumory plic komplikovanými exudativní pleuritídou. Glukan byl aplikován jednak intrapleurálně, jednak celkově i. m. U všech nemocných došlo do 10 dnů k vymizení výpotku, který se již neopakoval. Doba přežití statisticky významně přesáhla dobu uváděnou ve světové literatuře (o 13 měšíců). Glukanem bylo lokálně léčeno 12 nemocných s rozsáhlými kožními defekty (ulcus cruris), průměrný věk 76 roků. Více než polovina nemocných měla diabetes nebo jiné základní onemocnění. Ačkoliv byli vedeni jako "na léčbu rezistentní", všichni nemocní, kteří absolvovali léčení, se zhojili (průměrná doba léčení 6 týdnů až 5 měsíců 3) Ve spolupráci s klinikou ortopedickou bylo léčeno 10 osteomyslitid, u nichž proces trval 2 - 20 roků. Všichni prodělali opakované operace a dostávali mnoho různých ATB. Glukan byl aplikován celkově (100 mg i. m.) a do píštělí. U všech došlo k výraznému zlepšení, 4 z nich po léčbě (3 měsíce) nemuseli používat berle U 3 nemocných s toxoplazmózou a 3 nemocných tularemií byl aplikován glukan do neustupujících silně zvětšených uzlin. Ústup nastal do 14 dnů, u všech nemocných byly sledovány imunologické parametry. Radioprotektivní účinky glukanu beta /1,3/-D
Podmínky moderního života nám znemožňují vyhnout se zdrojům ionizujícího a neionizujícího záření jako jsou: letecká doprava, počítačové terminály, vysokonapěťová vedení, radioterapie, rentgen, ultrazvuk, rutinní mamografy, UV záření a blízkost jaderných zařízení.
Výzkum, který pochází z United States Armed Forces Radiological Research Instituce, potvrdil účinnost beta /1,3/-D glukanu jako radioprotektivního činidla. Mechanismus ochrany byl popsán následovně:
1. Beta /1,3/-D glukan chránil makrofágové buňky před poškozením volným radikálem vyvolaným zářením.
2. Neporušené makrofágy jsou schopné odstranit rozsáhlý rozpad buněk a zbytky způsobené vysokou dávkou záření.
3. Aktivované makrofágy pokračovaly v pozorné obraně hostitele proti potenciálním oportunním infekcím.
4. Buňky makrofágů uvolňují faktory důležité pro obnovení tvorby kostní dřeně týkající se té, která vydržela nadměrný radioaktivní útok.
Buňky makrofágů jsou v porovnání s buňkami infekčních organismů a jiných buněk imunitního systému obrovské. Název pochází z řeckého slova makro - veliký a phage - zničit nebo pohltit. Tato specializovaná buňka je první z řady imunitní obrany. I když je jen jednou aktivovaná, vytváří řetězové reakce, které mají za následek mobilizaci a rozšíření celého imunitního systému. Na makrofágu existuje zvláštní receptor specifický pro beta /1,3/-D glukan. Beta /1,3/-D glukan se váže k receptoru celkově aktivujícímu makrofág. Podobný rozzlobené chobotnici roztahuje makrofág chapadla jako ramena, fyzicky vtahující infekční útočníky, vstřebávající a likvidující je leptavými enzymy. Když je celkově aktivován, stává se makrofág - tak jak zkoumající imunologové poznamenali - "arsenálem imunitní obrany
Perla mezi houbami
Poklad mezi houbami? Ano, přesně tak bychom mohli hlívu ústřičnou nazvat, neboť má takové léčivé účinky a je tak zdraví prospěšná jako žádná jiná houba, vyrůstající v našich klimatických podmínkách.
Již ve starých herbářích a spisech ze 4.-5.století př.n.l., zejména v Asii, je mnoho důkazů o tom, že lidové léčitelství využívalo jejích cenných léčivých účinků k vyléčení různých nemocí, posílení organismu. Předností této houby jsou její vynikající chuťové a energetické složky, které využívali lidé po mnoho staletí.
Především nás bude zajímat, že tato houba zahájila v tomto století vítězné tažení v Japonsku po tragických událostech ve městech Hirošima a Nagasaki, kdy po svržení atomových bomb byli lidé radioaktivně ozářeni. Japonští vědci objevili v této dřevokazné houbě jeden z nejúčinnějších imunostimulátorů na světě glukan beta, který má schopnost aktivizovat různé buňky v obranném mechanismu člověka a tím likvidovat různé antigeny, bakterie, antitumorové a rakovinotvorné mikroby. Již čínští lékaři hovořili o hlívě jako o houbě, která v sobě obsahuje elixír věčného mládí a probouzí v člověku životní sílu, čistí krev, chrání před nachlazením a utužuje zdraví. Je též prospěšná pro osoby trpících vysokým tlakem a srdečními chorobami.Aromatické a chuťové látky hlívy ústřičné velice vhodně doplňují její nutriční složení, protože zvyšují tvorbu slin a vylučování trávicích šťáv.
Významnou úlohu zde hraje skutečnost, že látky působí současně v určité harmonii, což umožňuje na rozdíl od mnohých chemických léků, komplexní blahodárnou činnost.
Je to nízkoenergetická potravina, proto je oblíbená u všech redukčních diet. Svým vzácným složením též významně snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Je velice vhodné, aby si své tělo vzácnými minerály a vitamíny, které obsahuje pouze tato houba, zásobovali děti v růstu, kojící ženy a senioři. A také my, kteří chceme být zdraví, výkonní a plni elánu a optimismu.
Mykofarma Žichovice začala pěstovat hlívu ústřičnou pro její obdivuhodné léčebné i chuťové vlastnosti od roku 2005 zcela ojedinělou moderní, přírodní technologií. Houby vyrůstají ve zcela sterilním prostředí, a proto je před kuchyňskou úpravou nemusíte ani čistit, ani mýt. Pro úplnost je třeba dodat, že houby solíme až na konci vaření. Při vaření postupujeme obdobně jako při přípravě masových jídel (guláše, polévky, rizota,těstovin,číny a různých specialit).
"Hlíva ustřičná je úplným elixírem zdraví a mládí, má nejeden léčivý účinek. Je známá věc, že mezi houbaři, kteří často konzumují hlívu, jsou mnohé choroby doslova vzácností - patří mezi ně nemoci srdce a cévní soustavy, oslabení imunitního systému a dokonce i rakovina. Hlíva vděčí za své takřka zázračné vlastnosti unikátnímu koktejlu látek, hlavně pak glukanu. Sběr některých druhů hlívy (pouzejeden je jedovatý) se tedy vyplatí. Je to navíc houba velice chutná, ze které se dají snadno připravovat vynikající pokrmy.
O rozvoj pěstování této hlívy a o výzkum prospěšných látek v ní obsažených se nejvíc zasloužila RNDr. A Ginterová z Bratislavy.
Právě ona upozornila na její blahodárný vliv, srovnatelný s jinou léčivou houbou - slavnou šii-take. Příznivé účinky hub na lidský organismus se ve východních zemích tradují už od doby před začátkem našeho letopočtu. Dnes se ve Finsku vyrábí léčivý přípravek s názvem Remasan." (Receptář prima nápadů)
Hlíva ustřičná se již koncem dvacátého století těšila značné oblibě a vedle žampionů je stále častěji k dostání v obchodech. V přírodě vyrůstají její plodnice na podzim i v zimě. Najdeme je na pařezech i kmenech listnatých stromů, v místech chráněných před mrazivými větry. Bývá nejčastěji na kmenech nebo pařezech topolů, vrb, ořešáků, jasanů, buků a dubů. Roste i mimo les, v parcích a zahradách.
Hlíva se nepoužívá jen k léčení, ale je důležitá pro výživu. Její význam je zvýšen tím, že ji lze pěstovat i na dřevitých odpadech a slámě. Piliny z listnaných stromů nebo drť či kousky větví, dřeva a kůry zejména z uvedených listaných stromů mohou posloužit jako substrát pro pěstování hlívy.
Hlíva je velmi dobrá houba, tvoří velké a masité plodnice, jež je v polévkách, omáčkách, ale i konzervovaná v octovém nálevu (nejlépe ve vinném octě). Starší plodnice a hlavně třeně bývají tuhé. Zaměnit ji s jedovatými houbami je téměř nemožné.
Hlíva obsahuje obsahuje polysacharid s imunomodulačním účinkem. Vědci prokázali, že glukan obsažený v hlívě přispívá ke snižování cholesterolu, upravuje krevní tlak (nemoci srdce, cévní soustavy), upravuje hladinu cukru v krvi a má i protialergické účinky." (viz např. Receptář prima nápadů)
Hlívu lze zpracovánat i na grilování (pokrmy na jehle - šašlik neboli špíz), podušené na sádle je můžeme přidávat do salátů.
Co stojí za připomenutí
Ve spojení v novými poznatky o jedinečnosti přírodní látky ß-glukanu, kterou obsahuje hlíva ústřičná se objevují na trhu zajímavé produkty oceněné za svou jedinečnost přírodního léčiva - doplňku stravy. Extrakt z hlívy ústřičné s obsahem beta-1,3-D-glukanu.
V současném období nárůstu infekčních, nádorových a civilizačních chorob se na trh dostává produkt – s extraktem z hlívy ústřičné (Pleorutos ostreatus) - zaměřeným na použití v oblasti prevence a podpory zdraví. Hlíva ústřičná obsahuje jeden z nejúčinnějších světově uznávaných imunostimulátorů - beta-1,3-D-glukan a další účinné a zdraví prospěšné látky jako aminokyseliny, mevinolin, vitaminy, proteiny, tuky, mastné kyseliny a steroly. Jedná se o dieteticko-podpůrný přípravek, který dokáže výrazně ovlivnit nejen vaše zdraví, ale i průběh nepříjemných onemocnění.
Jednou z velmi prospěšných látek obsažených v hlívě ústřičné (Pleurotus ostreatus) je pleuran, což je v podstatě polysacharid složený z glukózových jednotek s imunomodulačním účinkem.
Extraktivní látky z hlívy ústřičné, především beta - 1,3-D glukany, aktivují buňky zajišťující vlastní přirozenou imunitu organismu (makrofágy, mikrofágy, leukocity, lymfocity). Zvýšeným přísunem glukanů dochází k mnohonásobně zvýšené aktivitě těchto buněk a tím i k podstatnému zvýšení přirozeného odstraňování nežádoucích látek z těla (toxinů, alergenů, cholesterolu, metabolitů, zdraví málo prospěšných zbytků ze stravy a léčiv).
Makrofágy spolu s dalšími buňkami pak kromě vynesení nežádoucích látek z organismu napomohou zároveň i k zabudování látek pro tělo potřebných (minerálů, vitamínů, stopových prvků, aminokyselin, atd.).
Houba Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) se po staletí používá v tradiční čínské a japonské medicíně k přípravě léčivých tinktur, mastí a suchých přípravků. Obsahuje vysoké množství imunostimulačně a radioprotektivně působících polysacharidů - glukanů.
Účinky glukanů jsou dány schopností aktivovat imunitní systém člověka, zvyšovat jeho odolnost a působit jako imunostimulátor. Zachycují volné radikály a antioxidanty.
* působí proti zánětlivým onemocněním, proti virovým, bakteriálním a plísňovým infekcím
* působí příznivě při léčbě hemeroidů, křečových žil, bércových vředů, popálenin, ekzémů a kožních alergií
* působí preventivně proti rakovinným onemocněním a proti účinkům radioaktivního a ÚV záření
* působí na snižování cholesterolu v krvi
* působí preventivně proti ateroskleróze a srdečním onemocněním
ZDRAVÍ: Hlíva ústřičná působí jako protinádorový lék
Ing. Albert Kadlík
Paleta protinádorových účinků různých hub, které lze využít k prevenci i léčbě nádorů, je samozřejmě velmi pestrá. V různých farmaceutických přípravcích i potravinových doplňcích vyráběných u nás i ve světě jsou přítomny látky, které obsahují určitou složku extrahovanou z hub - nejčastěji glukany (polysacharidy - cukry s dlouhým řetězcem).
Tato účinná látka aktivuje nespecifické buňky imunitního systému, tzv. makrofágy, zvyšuje jejich účinek, tedy ničí cizorodé látky i organismy nebo poškozené buňky vlastní tkáně, a stimuluje produkci tzv. cytokinů, tj. bílkovin, které zprostředkovávají a regulují aktivitu dalších buněk imunitního systému. Díky těmto vlastnostem se glukan stává lokálním i systémovým doplňkem při protinádorové léčbě.
Příznivé výsledky přinesly experimentální studie na zvířatech (u myší po podání glukanového přípravku došlo až k 85% snížení nádorové masy a patrnému zpomalení nádorového růstu). Také klinické studie u lidí poskytly úspěšné výsledky. Podání glukanu s protinádorovými přípravky mívá vzájemně příznivý vliv, neboť dochází k podpoře obou protinádorových účinků se schopností působit proti vedlejším účinkům samotné chemoterapie.
Hlíva ústřičná pomáhá:
* snižovat poruchy metabolizmu cukru a tuku,
* zvyšovat obranyschopnost organizmu,
* zmírňovat chronické infekce, záněty a únavu,
* zmírňovat strnulost šlach a končetin,
* odstraňovat bradavice virového původu,
* regulovat peristaltiku střev,
* při úpravě krevního tlaku,
* funkci cévního systému,
* při alergii, stresu a zátěži organizmu
Pleuramax
Dietetická a imunostimulační tinktura obsahující rozpustný Beta-1,3-D-Glukan, který je výtažkem z medicínských hub Hiratake a Shiitake. Má silné antioxidační, imunostimulační a protinádorové účinky.
Pleuramax je vyráběn a upravován speciálními technologickými postupy, které zachovávají vynikající nutriční hodnoty hub.Přípravek nedráždí žaludeční sliznici a nevyvolává žádné alergické reakce.
Hlíva ústřičná cps. 50
želatinová kapsle obsahuje 250 mg 100% čistého prášku HLÍVY ÚSTŘIČNÉ bez příměsí.
Určeno jako doplněk stravy. Nepřekračujte denní doporučenou dávku.
GLUKAVIN
Ojedinělá kombinace přírodních látek - sušených pivovarských kvasnic a extraktů z jedlé houby hlívy ústřičné a rostliny Echinacea purpurea.
HYRAGEX
Extrakt z hlívy ústřičné (Pleorutos ostreatus) - zaměřeným na použití v oblasti prevence a podpory zdraví.
REMASAN
Když lidský organismus dostane glukanový příděl, mimořádně se povzbudí imunitní systém a tělo si vytvoří dostatek protilátek proti mnoha nemocem. Nezanedbatelný je i obsah houbové vlákniny, která pomáhá odstraňovat z těla mnohé jedovaté látky.
Obsah v 1 kapsli: 152 mg sušené hlívy ústřičné
GLUKANOVKA
Univerzální nápoj z přírodní lékárny obsahující extrakt z hlívy ústřičné a bylinný macerát s 18% , 14% a 12% alkoholu.
Glucamedic
Extrakt z hlívy ústřičné - hirataké
Aktivované makrofágy glukaanem z hlívy ústřičné spolu s dalšími buňkami pak kromě vynesení nežádoucích látek z organismu napomohou zároveň i k zabudování látek pro tělo potřebných (minerálů, vitamínů, stopových prvků, aminokyselin, atd.). A nejen látek, které jsou obsažené přímo v EXTRAKTU, ale všech potřebných látek dodávaných potravou, doplňky stravy a dalšími přírodními preparáty.
Jarmila Teplíková v rozhovoru pro ČR
Další dotaz - houby se prý používají při léčení některých nemocích. O jaké houby jde a na jaké choroby zabírají?
Toto je otázka, která mě velmi potěšila, protože léčivé účinky hub jsou známy u nás ji v roce 1980 v Akademii věd studovala doktorka Semerdžijeva a doktor Veselský a sepsali o tom publikaci. Mně to jako mykoložce pořád vrtalo hlavou a začala jsem se tím zabývat blíže. V oné knížce, o které jsme mluvili, kterou jsem nyní vydala, zajímaly mě tam houby typu hlívy, o které se ví, že v čerstvém stavu a tady za to slovo čerstvý dávám vykřičník nebo maximálně podušené po dobu pěti minut na tuku, v žádném případě ne dlouhodobě, funguje výborné proti vysokému cholesterolu , který nás pronásleduje jako civilizační choroba, a proti vysokému krevnímu tlaku. Prášek z hlívy, mezi námi v každém hypermarketu najdete sušenou hlívu v plátcích. Stačí doma nasypat do suchého mixéru vyrobit prášek, což můžeme používat jako koření, ale v případě že ten prášek posypete na hotovou polévku nebo na guláš, za prvé nezrušíte, ale obohatíte ty chutě a dostanete dostatečné množství účinných látek, které hlíva obsahuje a věřte tomu nebo ne, za čtrnáct dní až za měsíc se ty účinné látky projeví.
Já mám tento prášek doma asi tři roky, je ještě účinný?
Pokud je v zabroušené láhvi, dobře uskladněný před světlem a v suchu, není důvod proč byste ho neměla používat. Jsou k dostání i tabletové formy, ale já jsem příznivec takový těch preparátů, které mi takzvaně projdou rukama. Já si raději ten prášek z hlívy udělám sama. Jinak právě, milí posluchači, je období, kdy hlíva roste teď venku. Takže není problém si zaběhnout leckdy i do parku podívat se do korun stromů, nikoliv po zemi a na dřevu listnatých stromů hlíva roste v trsech. Nemůžete si ji splést.
Houby používáme v kuchyni
nejen pro jejich vynikající chuť a aroma. Obsahují cukry, bílkoviny, aminokyseliny, minerály a stopové prvky. Tyto látky naše tělo potřebuje. Například v mladých plodnicích se nachází nejvíce bílkovin. Usušené mladé houby jich obsahují až 30 %. Přestože čerstvé houby obsahují až 95 % vody a mají nízkou energetickou hodnotu, jejich výživná hodnota je vysoká.
Houby obsahují chitin, který napomáhá pohybu střev a tím i trávení. Houby obsahují množství esenciálních aminokyselin. Některé druhy hub jich obsahují více než maso. Houby však obsahují i aminokyseliny, které naše tělo nevyužívá.
Houby konzumujeme a přidáváme do pokrmů hlavně kvůli nezaměnitelnému a vynikajícímu aroma. Množství vitamínů se v různých houbách liší. Všechny obsahují karoten, - provitamín A, vitamín B1 a B2, také menší množství vitamínu E, D, K, PP. Obsahují také důležité minerální látky a stopové prvky: vápník, draslík, sodík, fosfor, železo, manghan a měď.
Pokud houby usušíme, ztratí asi 9/10 své hmotnosti. Sušené houby před použitím namočíme do studené vody, získají tak zpátky svůj objem.
Houby dusíme, obalujeme v těstíčku, nebo trojobalu a smažíme, také vaříme, přidáváme do zapékaných pokrmů, omáček a polévek. Výborné jsou nakládané a sterilizované.
|
|
|
| Yára |
Žampionem proti alergiím
Alergické projevy začínají mít v naší populaci epidemický charakter. Statisticky se počet alergicky nemocných rok od roku zvyšuje. Přírodní léčba má k léčebnému ovlivňování alergií vypracovánu celou řadu postupů.Nejsilnějším přírodním antilergickým prostředkem je žampion polní a lesní. Průmyslově pěstované žampiony ze žampionáren vykazují stejnou účinnost. Na soudobém trhu se v některých lékárnách dá zakoupit žampionový výtažek. Sohledem na jeho poměrně vysokou cenu lze preparát částečně nahradit prostým domácím postupem: Vezmeme 2 kg čerstvých žampionů, běžným kuchyňským způsobem je usušíme. Plátky musejí chrastit, ale nesmějí být spáleny. Pomeleme jena masovém mlýnku nebo lépe roztříštíme v suchém mixéru na velmi jemný prášek, který uchováváme v hermeticky uzavíratelném obalu.Podáváme 4x denně 1 lžičku prášku po dobu 1 měsíce. Během této doby bezpečně poznáme, zda léčivo zabírá. Pokud ne, v léčbě dále nepokračujeme. (Zbytek žampionové drtě můžeme použít jako kuchyňské koření do polévek, rizot,gulášů apod.)Pokud léčba zabírá částečně, provedeme pouze desetidenní pauzu. Poté v léčbě dále pokračujeme se stejným dávkováním po dobu ještě asi půl roku. Vždy užíváme jen 10 dnů v měsíci!Žampiony mají prokazatelně pozitivní účinek na lidský organismus. První vědecké poznatky o tom pocházejí z první poloviny 20. století od francouzského lékaře Daugina, který žampiony léčil kožní alergické choroby.U nás se na přelomu 50. a 60. let minulého století zkoušel výtažek ze žampionů - psalliotin, který se výborně osvědčil proti alergickému astmatu.Žampiony také snižují hladinu cukru v krvi. Využívají toho hlavně diabetici, osoby s vysokým krevním tlakem nebo dnou. Plodnice žampionu působí také proti kopřivce, ekzémům a dalším projevům alergických kožních reakcí.U žampionů byly prokázány i protirakovinné účinky. Bylo z nich také izolováno antibiotikum Kampestrin, který ničí mimo jiné bakterie tyfu. Kromě uvedených použití mají žampiony i řadu dalších účinků. Celkově posilují organismus, působí proti krvácení dásní nebo posilují produkci mateřského mléka. Díky vědeckým rozborům víme, že žampiony obsahují i některé významné minerální látky (draslík, fosfor, hořčík, vápník) a vitaminy (C, B1, B2, D).Hlavní výhoda léčby žampiony spočívá v jejich dostupnosti a možnosti výtečného kuchyňského zpracování.Na Západě je dokonce zcela běžné nabízet malé uzavřené plodničky pěstovaných žampionů v misce jako třešně. Chutnají nasládle a zvyknout si na jejich chuť nečiní ani dětem potíže. Zásadně klobouky plodnic neloupeme. Houby vyrostly v čistých provozech přísně hygienicky střežených pěstíren. Syrové plodnice lze nabídnout nakrájené na plátky na chlebu s máslem. |
|
|
| carlos |
Musel jsem to tu promazat...
Opravdu mne udivuje jak neuctivě se někteří členové chovají k nováčkům, aniž by trochu přemýšleli anebo zapojili intuici!
Trochu tolerance pánové a dámy...! |
|
|
| Yára |
Alergie, atopický ekzém, astma a žampióny
Existují momenty u lékaře, kterých se bojí mnoho lidí. Při vyslovení diagnóz: alergie, atopický ekzém a lupénka (psoriasis), to jsou slova, ze kterých nám mrazí kůže.
Nastupují různé nepříjemné odběry, testy a mnoho mastiček a léků z lékáren. V dnešní přetechnizované době, plné chemie, obraťme pozornost k původnímu léčení uvedených chorob – k přírodě. Konkrétně k některým houbám, které si nejčastěji připravujeme jako pokrm. Houby nejsou jen potravinou. Mohou být i velmi účinnými léky.
A teď troška historie a vědy
Léčivými houbami se ve starověké Evropě zabývali lékaři mnoha zvučných jmen Galén, Plinius, Démokritos z Abdér či Dioskorides z Anazarbosu.
V současné době se jejich výzkumu věnují vědci po celém světě. Od dob průkopníka Alexandra Flemminga byly odhaleny antibiotické a antibakteriální účinky mnoha hub, respektive plísní. U jiných druhů byla prokázána účinnost proti různým druhům rakovinného bujení. U dalších pak byly objeveny látky snižující obsah cukru či cholesterolu v krvi, posilující imunitní systém nebo zabraňující kornatění cév – hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Výzkumem látek v houbách se zabývá věda i u nás.
U žampiónu polního bylo zjištěno antibiotikum kampestrin, účinné proti tyfu (Bose, 1953,1955). Z pěstovaného žampiónu dvouvýtrusného (Agaricus bisporus) bylo izolováno antibiotikum agaritin (Levenberg, 1961,1964). V roce 1944 byly publikovány účinky sušené drogy z žampiónů (P. Daguin 1944), které byly prokazatelně zkoušeny u 86 léčených pacientů s alergickými chorobami.
Ve Francii se donedávna vyráběl lék Campestryl (Combet, 1977). U nás byl publikován případ dvouleté dívky, která trpěla generalizovaným ekzémem (Apetaurová a Veselský, 1961; Semerdžieva a Veselský, 1986) a byla po 2 roky úspěšně léčena sušenou drogou z pěstovaných žampiónů.
Italští autoři našli v pěstovaném žampionu látku „Z-faktor II“, která snižuje hladiny krevního cukru (Galamini A. a M., 1960). Velmi zajímavý byl případ vyléčení kožní rakoviny při podávání 250 až 500 g plodnic žampionů v potravě denně (Herout, 1968).
Co je to ta proklínaná alergie?
Alergie je definována jako přecitlivost organismu na určitou látku – alergen. Alergenem může v podstatě cokoli – peří, pyl, prach, roztoči a jejich exkrementy, mléko, ovoce, léky, kovy. Nejčastějšími alergeny bývají látky bílkovinné povahy. Alergie vzniká na podkladě atopie. Její podstatou je porucha řízení imunitního systému, vedoucí k nadměrným reakcím, spojeným s vyplavováním některých látek (histaminu a leukotrienů). Ty poté poškozují celý organismus nebo působí patologicky proti některým tělesným funkcím.
Alergeny pronikají do těla inhalací, přímým kontaktem, polknutím nebo bodnutím hmyzem. K alergickým chorobám patří atopický ekzém, průduškové astma, senná rýma, ale i některé poruchy krvetvorby.
Klasická léčba alergií u lékaře
Soudobá medicína tlumí alergické projevy antihistaminiky, kalciem a kortikoidy. Někdy se využívá postupné desenzibilizace. O problematice alergií toho mnoho nevíme. Alergické projevy začínají mít v naší populaci epidemický charakter. Statisticky se počet alergicky nemocných rok od roku zvyšuje.
Přírodní léčba alergií
Přírodní léčba má k léčebnému ovlivňování alergií vypracovánu celou řadu postupů. Lidé alergicky reagují i na byliny, které donedávna sloužily jako osvědčená antialergika.
Nejsilnějším přírodním antialergickým prostředkem je žampión. Polní, lesní. Také průmyslově pěstované žampióny ze žampionáren vykazují stejnou účinnost.
Na soudobém trhu se v některých lékárnách dá zakoupit žampionový výtažek. S ohledem na jeho poměrně vysokou cenu, lze preparát částečně nahradit prostým domácím postupem (Janča, Zentrych, 1997; Veselský 1986).
Vezmeme 2 kg čerstvých žampiónů, běžným kuchyňským způsobem je usušíme. Nikdy pěstované houby neloupeme! Plátky musí chrastit, ale nesmí být spáleny. Pomeleme je na masovém mlýnku nebo lépe roztříštíme v suchém mixéru na velmi jemný prášek, který uchováváme v hermeticky uzavíratelném obalu.
Podáváme 4x denně 1 lžičce prášku po dobu 1 měsíce. Během této době bezpečně poznáme, zda léčivo zabírá. Pokud ne, v léčbě dále nepokračujeme. (Zbytek žampiónové drtě použijeme jako kuchyňské koření do polévek, rizot a gulášů.)
Pokud léčba částečně zabírá, nastoupí desetidenní pauza. Poté v léčbě dále pokračujeme se stejným dávkováním, po dobu ještě asi půl roku. Nezapomeneme na přestávky.
Účinné látky z hub
Žampióny ve skutečnosti mají prokazatelně pozitivní účinek na lidský organismus. První vědecké poznatky o tom pocházejí z první poloviny 20. století od francouzského lékaře Daugina, který žampiony léčil kožní alergické choroby.
U nás se na přelomu 50. a 60. let minulého století zkoušel výtažek ze žampiónů – psalliotin, který se výborně osvědčil proti alergickému astmatu.
Žampióny také snižují hladinu cukru v krvi. Využívají hlavně diabetici, osoby s vysokým krevním tlakem nebo dnou. Plodnice žampiónu působí také proti kopřivce.
U žampiónů byly prokázány i protirakovinné účinky. Bylo z nich také izolováno antibiotikum Kampestrin, který ničí mimo jiné bakterie tyfu. Vodné roztoky z plodnic se užívaly v lidovém lékařství při uštknutí zmijí nebo na tlumení hemolýzy.
Kromě uvedených použití mají žampiony i řadu dalších účinků. Celkově posilují organismus, působí proti krvácení dásní nebo posilují produkci mateřského mléka.
Co žampióny obsahují?
Díky vědeckým rozborům víme, že žampióny obsahují i některé významné minerální látky (draslík, fosfor, hořčík, vápník) a vitaminy (C, B1, B2, D). Hlavní výhoda léčby žampióny spočívá v jejich dostupnosti a možnosti výtečného kuchyňského zpracování.
Zajímavostí je, že ač žampión je houba původem evropská, čínská lidová medicína ho rychle přejala a začala využívat. Na západě je zcela běžné nabízet malé uzavřené plodničky pěstovaných čerstvých žampiónů v misce jako třešně. Chutnají nasládle a zvyknout si na jejich chuť nečiní ani dětem potíže. Klobouky plodnic neloupeme, zbavili bychom se těch nejúčinnějších látek, které jsou v houbách v pokožce klobouku. Houby vyrostly v čistých provozech přísně hygienicky střežených pěstíren. Syrové plodnice lze nabídnout nakrájené na plátky na chlebu s máslem.
Literatura a zdroje dalších informací o léčivých účincích hub
Houby jsou standardním prostředkem přírodní medicíny. Literatury na toto téma bylo nás velmi málo. Namátkou z poslední doby: Houby-česká encyklopedie (2003), Hlíva ústřičná. Nedoceněná houba současnosti (2003), Houby známé a exotické (2004) a Léčivé houby podle bylináře Pavla (2003). Také internet nám dnes pomáhá při vyhledávání informací.
Najdete v nich několik desítek léčivých hub. U každého druhu využití, dávkování při různých obtížích i v prevenci. Také popis, možnosti zahrádkářského i intenzívního pěstování a množství kuchařských receptů. |
|
|
| doxenon |
Parádní počteníčko a inspirace proč tohle všechno konzumovat, jinak hlívu i žampióny miluju ale zdaleka jsem netušil potenciál těchto hub. Hlívu si pěstuju dokonce sám.
Takže Yára palec nahoru a těším se na další čtení:goldcup: |
|
|
| Yára |
| Děkuji, slibuji, že to ještě zdaleka není vše, co jsem napsala. Postupně budu vkládat. |
|
|
| Yára |
Smrže (Morchella spp.) a kačenka česká (Verpa bohemica)
Každý zahrádkář zná to krásné kouzlo okamžiku, když ochutná svůj první, toho roku vypěstovaný hlávkový salát. Bedlivě při tom sleduje, zda někdo z jeho sousedů nebyl rychlejší. U houbařů je to podobné. Kačenka česká a smrže jsou skřivánky houbařského jara.
Výskyt smržovitých hub je v březnu až květnu; v polo zastíněných hájích, sadech, na zahradách. Velmi často plodnice najdeme pod osikami, třešněmi, jeřáby a střemchami. Rostou jednotlivě nebo ve skupinách. Při trvalém suchu smržovité houby nerostou vůbec.
Všechny druhy smržů jsou jedlé. V přírodě je možná záměna za jedovaté ucháče obecné!! Začátečníci raději své nálezy zkontrolují se zkušeným mykologickým kolegou.
V mládí je kačenka velice nenápadná; jen obtížně se hledá. Roste v místech, kde by nezasvěcený houbař nikdy nehledal. V lokalitách, porostlých listnatými lesy s osikami, olšemi, trnkami, ale i planými třešněmi. Vždy s vápenitým podložím. Protože roste brzy z jara, ztrácí se mezi loňským opadaným listím.
Plodnice houby je typicky rozlišena na klobouk a třeň. Klobouk je nepravidelně kulovitý nebo vejčitý, 4 – 8 cm široký, žlutavý až okrový, tenkomasý a vždy dutý; s vyniklými, síťovanými a uspořádanými žebry. Třeň (nesprávně nožka) válcovitý, dole většinou rozšířený, srostlý s okrajem klobouku, dutý, tenkomasý, bílý, později okrový, hladký. Dužnina bělavá, křehká. Chuť i vůně nevýrazné, příjemné.
Kačenky české patří k těm opravdu časně jarním houbařským radostem.
Plodnice má srostlou část kloboukovou i třenovou dohromady. Je 3-7 cm vysoký a 3-5cm široký, vejčitý kulovitý. Na povrchu okrově barevný, zdobený podélnými a příčnými lištami, jež tvoří nepravidelná buňkovitá políčka. Třeň 10cm vysoký průměru 2-3 cm bělavý čí mírně nažloutlý, dutý.
Mnohem méně se ví, že smržovité houby patří mezi dalších vice než 20 druhů, které se již pěstují ve světě velkovýrobně. Pěstují se podobně jako čirůvky fialové (Lepista nuda). Výsledky však doposud jsou velmi nestabilní. Kyselou reakci substrátu výslovně houba nesnáší, proto je třeba do půd zapravit vápenec.
Od roku 1986, kdy byla v USA patentována metoda pěstování smržů; zájem o pěstování mnohonásobně vzrostl. Ekonomicky brání jejich intenzivnímu pěstování poměrně složitý vývojový cyklus. V roce 2000 byla zveřejněna informace, že je zvládnuto amatérské pěstování mnohem jednodušší technologií. Do rozložené vrstvy dřevěných štěpků, v období od února do dubna, se přidají očkovací kapsle. Ideálním místem je prostor pod stromy, tedy místa, která nejsou přes léto vystavena plnému slunci. Sklizeň plodnic má probíhat další rok na jaře.
Před kuchyňskou úpravou je nutné plodnice spařit. Smrže s majonézou předčí i pravý humrový salát. Můžeme je dusit na másle, připravit s vajíčkem, plnit masem nebo zeleninou, nakládat do octa. Výborný je puding a pomazánka. Velmi oblíbené jsou ve francouzské kuchyni, kde se hlavně podávají plněné různými nádivkami. Smrže lze i konzervovat; běžnější je sušení plodnic navlečením na režnou niť. Sušené houby lze koupit ve specializovaných obchodech. |
|
|
| Yára |
A tady bych si dovolila vložit pár pochoutek ze smržů. Je třeba upozornit, že konzumace hub obecně je velmi příznivá pro náš organizmus (vláknina, vitamíny, minerální látky), není to jen otázka mála kalorií. (Teď vyjímečně do kuchyně.)
Kačenky nebo smrže na topinkách (Francie)
Suroviny: 350 g kačenek nebo smržů, 50 g másla, l dl smetany, 8 topinek, sůl, mletý pepř, petrželka
Pečlivě očištěné houby nakrájíme na malé kousky, osolíme, opepříme a 30 minut dusíme za stálého míchání na másle. Když je většina vody odpařena, přidáme smetanu a ochutíme. Podáváme teplé na topinkách, ozdobené petrželkou.
Svítek ze smržů
Suroviny: 500 g smržů, sůl, lžíce másla, 3 vejce, mléko, sůl, kmín, mletý pepř, tuk, strouhanka, hladká mouka, zelená nať
Plodnice hub očistíme a spaříme horkou vodou, jemně nasekáme. Na pánvi rozpustíme máslo, vložíme houby, osolíme, okmínujeme a opepříme. Zapékací misky vytřeme tukem a vysypeme strouhankou. Podušené houby rozvrstvíme na dno pekáčku a zalijeme těstíčkem z hladké mouky, vajec a mléka. Upečeme v troubě. Chutná horký posypaný zelenou natí.
Recept na jarní smrže nebo kačenky české
Suroviny: 1 kg smržů, 2 střední cibule, husí nebo kachní sádlo, sůl, drcený kmín, mletý pepř, 2 – 3 vejce
Plodnice hub opatrně opláchneme a pokrájíme na kroužky. Na husím sádle zesklovatíme posekanou cibuli. Přidáme pokrájené houby a okořeníme solí, drceným kmínem a pepřem. Vmícháme vajíčka tak, aby se hmota hub pouze spojila. Zdobíme jarní petrželkou nebo pažitkou. Podáváme s tmavým pečivem jako svačinu.
Tak dobrou chuť a snad už konečně nastoupí jaro .-) |
|
|
| Yára |
Opěnka měnlivá ( Kuehneromyces mutabilis )
Lidový název „lipůvka“.
Pozor na možnou záměnu s jedovatou šupinovkou jehličnatou, která v přírodě rostle výhradně na dřevě jehličnatých stromů!
• popis houby:
Klobouk je žlutavě nahnědlý; hygrofánní (nasává vodní páry a stává se za deštivého počasí slizským). Při vysýchání směrem od středu světle bezový, rychle se stává dvoubarevným a má pak typické soustředné barevně odlišné pásy. Většinou bývá hol o průměru 3-6 cm. Lupeny jsou rezavě hnědé, mladé bývají bledší. Třeň (nožka) hnědá, se vzpřímeným prstenem, pod ním je šupinatá. Výtrusný prach je sytě rezavě hnědý. Výtrusy elipsovité s klíčním pórem. Drobná houba, která tvoří plodnice v trsech .
• lokality v přírodě:
Opěnka roste hojně od května do zimy na pařezech odumřelých stromů na severní polokouli. Na dřevě působí bílou hnilobu. Nejčastější výskyt květen až listopad. Roste v trsech na odumřelém dřevě listnatých stromů (javor, buk, topol, lípa, bříza, vrba ale i na ovocných stromech). Vzácněji se může vyskytnou i na jehličnatý stromech. Často obalují plodnice celé pařezy. Podobně jako opěňka měnlivá roste trsovitě na dřevě mnoho druhů hub. Štíhlejším jedovatým dvojníkem je čepičatka jehličnatá (Galerina marginata), která se však v listnatém lese vyskytuje jen velmi vzácně a voní po mouce. Může být zaměněna s jedovatou třepenitku svazčitou!
Rod Kuehneromyces je tvořen pouze 2 druhy.
• způsoby pěstování – extenzivní
Na tvrdých dřevech dosahuje běžně vyššího výnosu než na dřevě měkkém. Nejvhodnější je dřevo habru a buku. Bylo zjištěno, že při naočkování dřev dubu, jasanu a nebo vrby rozložilo podhoubí pouze běl dřeva, jádro špalků zůstalo netčeno.
• způsoby pěstování – intenzivní
Při intenzivním pěstování musí být obsah vody ve dřevě minimálně 50 až 60%. Podhoubí umí proniknout i do okolní půdy, ze které částečně čerpá potřebnou vodu k tvorbě plodnic. Naočkované špalky zásadně umísťujeme do půdy s vysokou vodní jímavostí, a tím zajistíme plodnost hub po celé další období. Také se osvědčilo špalky uložit do pařenišť anebo je vysazovat na záhony do humózní půdy, kde musí být zastíněny přístřešky proti nadbytku slunečního záření. První plodnice se objevují za 2 až 4 měsíce po umístění prorostlých špalků do půdy. Sklízíme plodnice, které mají lamely až rezavě hnědé. Výnos z 1 tuny dřeva je 150 až 400 kg plodnic.
• konzumace
Známé a vyhlášené polévky našich babiček a prababiček. Houba svým vzhledem zrovna ke sběru neláká. Výtečná jedlá houby do polévek i k masitým pokrmům. |
|
|
| Yára |
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes Curt.ex Fr. Sing.)
Lidově nazývaná „sametka“ nebo „vánoční houba“.Významná pěstovaná houba ve světové produkci.Záměna není téměř možná, pouze z nepozornosti za třepenitku svazčitou, která je i při nepatrném ochutnání malého kousku plodnice velmi hořká!
• popis houby
Žlutavý až žlutohnědý klobouk, za vlhka poněkud mazlavě lepivý, hladký a holý, okraj lehce prosvítavě rýhovaný; o průměru až 6 cm. Lupeny bělavě žlutavé, poněkud řídké.
Třeň válcovitý, tenký, zahnutý, na bázi nebo i celý sametové hnědý. Dužnina bělavá až žlutavá, pružná, v třeni poněkud tuhá. Výtrusný prach krémově bílý. Drobná houba rostoucí v trsech. Klobouky jsou málo masité, oranžovomedové, za vlhka slizké. Třeň je pod kloboukem žlutočervený, v dolní části hnědý, hustě sametově ochlupený. Dužnina je krémové barvy, mírné a příjemné chuti. Velmi jemně houbově voní.
Plodničky jsou křehké, drobné a lámavé. Typická pozdní podzimní až zimní houba. Roste v celých trsech na pařezech, kmenech živého či odumřelého dřeva. Houba způsobuje bílou hnilobu dřeva.Může růst jako saprofyt nebo parazit
• lokality v přírodě
Penízovka sametonohá je drobná houba rostoucí v trsech na podzim a v zimě na živých či odumřelých kmenech listnatých stromů. Výskytuje se trsovitě na dřevě listnatých stromů; v zimních měsících od konce října do dubna. Když vyroste v zimě, částečně i pod sněhem, je prakticky nezaměnitelná. Zejména po mrazech je jedinou houbou tohoto vzhledu, která nevykazuje známky poškození mrazem. K růstu jí stačí zbytky odumřelých dřev pod povrchem půdy; velmi ráda roste v blízkosti potůčků na starých vrbách.
Houba je kosmopolitně rozšířená – v Evropě, v Asii, v Severní Americe, v Austrálii i v Africe.
• způsoby pěstování – extenzivní
Snadno ji z přirozeného ložiska můžeme naočkovat na vhodné dřevo v blízkosti našeho bydliště.
Ve 30. letech byla náhodně použita v hodinách výuky biologie, protože velmi ochotně a rychle tvořila plodnice.
Houbu lze pěstovat na dřevěných špalcích či pařezech stejně, jako se extenzivně pěstovala hlíva. Výhodou je, že tvoří plodnice v době, kdy se teplota přiblíží k bodu mrazu, tedy v době, kdy je ostatních jedlých hub v přírodě nedostatek. Z toho důvodu dostala lidový název „vánoční houba“.
• způsoby pěstování – intenzivní
Vysoké produkce bylo dosaženo na sterilizovaném substrátu z pilin listnatých stromů. Piliny se ponechaly několik měsíců na hromadách, aby pak lépe přijímaly vodu. Přimícháme asi 20% rýžových otrub, směs zvlhčíme na 58 až 60% vlhkosti, plníme do širokohrdlých lahví ze skla nebo polypropylenu, uzavřeme vatovou zátkou a vysterilizujeme v autoklávu. Po vychladnutí materiál naočkujeme sadbou a umístíme k prorůstání do místnosti s teplotou 18 až 20°C. Za 20 až 25 dnů se vystaví k fruktifikaci. Po celé období pěstování je třeba udržovat 75 až 80 % relativní vzdušné vlhkosti. Nejprve je nutné místnost zatemnit a temperovat na 10 až 12°C. Po 2 týdnech se začnou objevovat první plodničky. Snížíme teplotu na 3 až 5°C a začneme intenzívně větrat. Asi po týdnu teplotu zvýšíme na 5 až 8°C. Když trsy plodniček začnou rychle přerůstat hrdlo nádoby, obtočíme ústí nádoby voskovým límcem. Tento límec donutí utvořit stejnoměrné trsy plodnic. Až třeně dosáhnou délky nad 13 cm, límec odstraníme a celý trs vyloupneme.
U nás pokusně bylo dosaženo dobrých výsledků na sterilizovaném materiálu z drcených kukuřičných vřeten.
• konzumace
Nejlépe se hodí do aromatických polévek a omáček i k nakládání do kyselých nálevů.
V Japonsku jsou plodnice penízovky prodávány i se speciální keramickou nádobou, nebo lépe řečeno s „vázičkou“, ve které jsou houby přímo kultivovány. Na trzích se penízovkové trsy prodávají jako „rychlená pažitka“.
• účinné látky
Obsahuje antibiotikum flammulin s antitumorovou aktivitou (Komatsu 1963), které je údajně účinné proti sarkomu S 180.(Váňa 2003).
V lidovém lékařství je penízovka využívána jako přírodní antibiotikum. Její konzumace má příznivé účinky proti dopadu civilizačních chorob na dnešního člověka, zatíženého nespavostí a stresem.
Důležité je si uvědomit, že veškeré zdravotní potíže a konzumaci houby je dobré
konzultovat s lékařem, který je obeznámem se zdravotním stavem! |
|
|
| Yára |
Rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica Retz. Ex Hook)
Houby, které se hojně pěstují v Číně a jsou velmi oblíbené pro své příznivé účinky na lidské zdraví.
V Číně se prodává nejčastěji Tremella fuciformis, nazývaná v literatuře jako „velká bílá chryzantéma“; „bílá houba“ nebo také „stříbrná houba“, v překladech receptů z Východu se jinak tyto houby neuvádějí.
• popis houby
Houba je složena z mnoha tenkých, různě zvlněných lístkovitých záhybů, které dohromady připomínají opravdu velkou bílou chryzantému. Čerstvě vyrostlé plodnice mají pružnou, chrupavčitou konzistenci. Nejčastěji jsou sytě žlutě zbarvené, usušením se velmi změní, a to v beztvarou blánu či příškvar, pevně přischlý k podkladu. Po navlhčení vodou rychle nabobtnají, tzv. „rozkvetou“.
Plodnice mají 2 až 4 cm v průměru, jsou okrouhlé, jako mozek laločnaté, zlatožluté až světle oranžové. Čerstvá plodnice příjemně houbově voní.
• lokality v přírodě
Hojná na odumřelých větvích listnatých stromů,dubů, habrů, buků; od podzimu do jara
• způsoby pěstování – extenzivní
Nejstarší způsob extenzivního pěstování je analogický s hlívou nebo s jinými dřevokaznými houbami. Do hromady dřev a kmenů listnatých stromů se vkládaly z přírody sebrané větve, na nichž rostly plodnice. Jak plodnice dozrávaly, prášily výtrusy, které nakazily další dřevo.
• způsoby pěstování – intenzivní
Na sterilizovaných substrátech z pilin se dlouho experimenty nezdařily. Ukázalo se, že v přírodních podmínkách rosolovcům pomáhá kolonizovat dřevnatý substrát druhá houba, která na rozdíl od rosolovky dobře rozkládá celulózu a lignin. Tato symbiotická houba patří mezi houby vřeckovýtrusné. Její podhoubí je peříčkovité, bílé, až později žloutne, zatímco mycelium rosolovky je pouze bílé.
Sadba pro intenzivní pěstování se začala vyrábět na sterilních substrátech smícháním obou druhů hub. Kultivace této houby, mimo areál jejího přirozeného rozšíření, je kvůli nedostatku sadby stále problematická.
V menší míře je v zahraničí pěstována další rosolovka – Tremella aurantiaca, která je zabarvena do žluta. Pro osídlení dřeva potřebuje také symbiotickou houbu, která je již známá; jedná se o stopkovýtrusnou houbu – pevník chlupatý (Stereum hirsutum).
• zajímavosti
U nás koupit lze sušenou, je podobná mořské houbě, před kuchyňským použitím nutno zalít horkou vodou. S úspěchem ji používáme jako efektní dekoraci na stůl, kdy ve sklenici po zalití vodou doslova před stolovníky „vykvete“.
• konzumace
Rosolovky mají velmi netypickou chuť, místo houbové příchutě mají spíše zeleninovou.
• účinné látky
Plodnice rosolovce obsahuje tremellin (Stach1940) využívaný na zanícené oči ve formě obkladů. Váňa se zmiňuje o léčení v Číně, kde se užívají rosolovky jako léčebné prostředky již více než 400 let. Čína se zabývá výzkumem mnoho let. Plodnice obsahují mimo jiné vysoká množství vitaminů a minerálů. Z plodnic se v Asii vyráběl sirup na posílení potence a životaschopnosti spermií. Celkově měl organismus omlazovat a stimulovat srdeční činnost. U nás byla houba téměř nedostupná. Pro náhodné cestovatele se doporučují dávky 2 až 3x denně 2 g sušené práškové formy do čaje.
Důležité je si uvědomit, že veškeré zdravotní potíže a konzumaci houby je dobré konzultovat s lékařem, který je obeznámem se zdravotním stavem! |
|
|
|
