| alesh |
Ahoj.
Zakládám tohle, abych informoval (dle mého názoru velice objektivně) o možnostech LED osvětlení pro pěstování.
Samozřejmě, jeden obecný thread už tu je, ale to, co se v něm nachází nemá snad ani cenu komentovat. Je tam pár zajímavých příspěvků, ale zbytek jsou ubohé a ničím nepodložené dohady, žvásty a lži.
Tento thread bych rád zachoval v mnohem větším pořádku.
Prvních pár příspěvků zaplním sám, dále budu rád, když se rozjede smysluplná diskuze. Cílem tohoto threadu není vyzdvihovat LED do nebe, ale nezaujatě o nich informovat, vypíchnout přednosti i slabiny a srovnávat je s ostatními druhy světel.
Prosím všechny, kteří se sem rozhodnou přispívat, ať už teď nebo v budoucnu, pište jasně, stručně a správně (hlavně oddělujte věty; čárky a tečky jsou kouzelná stvoření).
a.
foto: © Pinstripe @ICMag |
|
|
| alesh |
Úvod je tedy za námi a pro začátek připojím překlad (no, ehm, není úplně dokonalý, dělal jsem ho já) jednoho výborného threadu z Garden's Cure od uživatele knna .
Odkaz na původní thread.
Potřebné koncepty k vývoji pěstebního LED osvětlení
Ze všeho nejdřív je třeba rozdělit fotosyntézu a ostatními světlem řízenými procesy a efekty.
Fotosyntéza je proces přeměny světla dopadajícího na rostlinu na energii použitelnou pro rostlinu. Je to „palivo“, které dovoluje rostlině růst a je těsně spjato s celkovým počtem fotonů, které absorbuje.
Ostatní efekty a procesy jsou spjaty s kvalitou světla, ne kvantitou. Je jich mnoho a je důležité je neopomíjet, tato otázka však bude probrána v závěru.
Co je světlo?
Světlo je elektromagnetické záření. Světlem nazýváme pouze jeho malou část, která je viditelná lidským okem, od 380nm do 780nm. Před ní je ultrafialové (UV) záření, za ní infračervené (IR).
Rostliny používají pro fotosyntézu podobné spektrum, jaké vidí lidé. Oba organismy používají převážně elmg. záření v rozmezí 420 až 685nm i když fotosyntéza měřitelně probíhá i mezi 400 až 700nm, což je také zjednodušené spektrum viditelného světla.
Toto rozmezí, 400-700nm, se nazývá PAR (Photosynthetic Active Radiation, česky fotosynteticky aktivní záření). Dále, pokud budeme mluvit o světle, myslíme tím právě PAR (pokud není uvedeno jinak).
Nanometr (nm) je 1*10^(-6) metru (m).
Viditelné spektrum je rozděleno do několika barev:
Fialová:380-430nm
Modrá:431-480nm
Modrozelená (tyrkysová?):481-510nm
Zelená:511-565nm
Žlutá:566-590nm
Oranžová:591-625nm
Červená:626-780nm (často ještě rozdělená na „blízkou červenou“ (nebo prostě červenou) do 700nm a „ vzdálenou červenou“ nad 700nm)
Pozn.: Přesné limity nejsou stanoveny, nicméně tyto jsou obecně uznávané.
Velmi podstatnou charakteristikou elmg. záření je, že se chová jako vlna i jako částice. Tento jev se nazývá vlnově-částicová dualita záření. Když mluvíme o wattech světla, chápeme jej jako vlnění, když mluvíme o fotonech (potažmo molech fotonů), chápeme jej jako částice.
Obecně je světlo chápáno jako vlnění, když studujeme světlo samotné, naopak je chápáno jako částice, pokud studujeme, jak reaguje s hmotou (např. když dopadá na rostlinu).
Tento fakt má jeden důležitý praktický důsledek: energie, kterou nese foton světla je nepřímo úměrný jeho vlnové délce. Tedy mol fotonů nese více energie čím kratší je jeho vlnová délka, naopak watt světla nese více fotonů čím je jeho vlnová délka větší.
Rostliny neví nic o wattech, cítí a používají fotony, které na ně dopadají, (téměř) nezávisle na jejich vlnové délce. Tohle je příčina proč rostliny lépe využívají červené záření (větší vlnová délka) než ostatní o nižších vln. délkách. A to je také důvod proč botanikové používají počet fotonů (a ne wattů), když studují, jak světlo ovlivňuje rostliny.
Jednotka používaná k měření počtu fotonů se nazývá mol. Je rovna přibližně 6,022*10^23 (Avogadrova konstanta) částic. Většinou se používá její miliontina, mikromol. Když mluvíme o světlu, často se zkracuje na μE (mikroEinstein, často zapisován jako uE). I když se nejedná o oficiální jednotku, budeme je používát.
|
|
|
| alesh |
Světlo a fotosyntéza – kvantitativní analýza
V procesu fotosyntézy spotřebovává květina energii ze světla k rozštěpení molekul vody a oxidu uhličitého (CO2), aby vytvořila organickou hmotu, která tvoří masu rostliny. Jsou potřeba také další prvky, které rostlině dodáváme (obvykle) v podobě hnojiv. Rostlina tedy potřebuje hlavně vzduch (CO2), vodu, světlo a živiny.
[Pozn.: Celý proces fotosyntézy je samozřejmě mnohem a mnohem složitější, pro základní představu však tento koncept stačí.]
Fotosyntéza spotřebovává světlo, vodu a oxid uhličitý a produkuje kyslík a rostlinnou masu. Je tedy možné přesně měřit úroveň fotosyntézy měřením spotřebovaného CO2 a/nebo vyprodukovaného O2. Fotosyntéza je limitována jedním z faktorů (světlo, voda, CO2). V indoor pěstování by to neměl být nedostatek vody, ani CO2 (což zajistí kvalitní ventilace a/nebo obohacování). Hlavním limitem je tedy dostupné světlo.
Fotosyntéza, jak již bylo zmíněno, je úzce spjata s celkovým počtem absorbovaných fotonů. Tento koncept je základ všeho a měl by být jasný každému pěstiteli, takže ho analyzujeme hlouběji:
- Množství fotonů. NE wattů. NE lumenů. Rostliny používají fotony, množství fotonů je tedy nejdůležitější faktor. Čím více fotonů dopadne na rostlinu, tím lépe (až do jistého limitu).
Je důležité poznamenat, že stejná energie (např. 1 watt) modrého světla (450nm) nese o 33% méně fotonů než 1 watt červeného světla (670nm) (450/670=0,67; nepřímá úměrnost, viz Co je světlo?). Nebo naopak: 1 watt červeného světla nese o 49% , téměř o polovinu, více fotonů než 1 watt modrého světla (670/450=1,49). Velmi často je tedy produkování co nejvíce červeného světla nejefektivnější metodou pro pěstování pod umělým osvětlením (za předpokladu, že optická účinnost zdroje je podobná).
[Pozn. Není]
Díky tomuto jevu adaptovaly rostliny svoje fotosyntetické systémy k tomu, aby přijímaly fotony 670nm nejúčinněji, protože na povrch Země jich dopadá nejvíce (i když nejvyšší energie dopadá ve formě zeleného světla).
- Absorbovaných fotonů. Rostliny pohlcují různě světlo o různých vlnových délkách, s lehkou závislostí na množství světla. Jeden ze způsobů zlepšení osvětlení našich rostlin je optimalizací světla tak, abychom docílili maximální absorpce (a tedy minimální reflexe).
[Pozn.: Teď by měl následovat graf reflexe v závislosti na vlnové délce, ten se však jaksi ztratil. Doplním, pokud ho někde opět seženu.]
Všimněte si ( :-D) , že i přes větší reflexi zeleného světla je zpět odražena pouze jeho malá část, přibližně 15%, rozhodně ne všechno, jak je možné se občas dočíst. Tvrzení, že rostliny odráží všechno zelené světlo je chybné!
Tento fakt je často následován dalším – že rostliny nepoužívají zelené světlo k fotosyntéze. Rostliny odráží více zeleného světla než jiného a používají ho s nižší účinností, avšak ne s menší než padesátiprocentní vůči červenému světlu. Tvrzení, že zelené světlo je nevyužité, je opět chybné. Toto téma bude rozebráno dále, protože je to kvalitativní ne kvantitativní aspekt světla.
|
|
|
| alesh |
Kvantitativní analýza II. Fotosyntéza a iradiance
[Pozn.: v překladu budu používat angl. termín „iradiance“ místo českého „osvětlení“. Ten se mi zdá nevhodný.]
Iradiance značí světlo dopadající na určitý povrch. Měří hustotu světla v daném bodě. Používanou jednotkou je μE/m^2 (za sekundu). Často zkracováno jako PPFD (Photosynthetic Photon Flux Density, česky hustota fotosyntetického fotonového toku).
Iradiance silně závisí na bodu, ve kterém je měřena. Rychle klesá se vzdáleností od zdroje a je silně ovlivněna tím, jak reflektor distribuuje světlo. Je to velmi podobný koncept jako když počítáme průměrnou světelnou intenzitu tak, že vydělíme celkový počet lumenů celkovou plochou. Když místo fotometrických lumenů použijeme množství fotonů a vydělíme jej plochou, na kterou dopadá, dostaneme průměrnou hodnotu iradiance v μE/m^2. Iradiance však také zohledňuje danou pozici a vzdálenost od zdroje světla.
Fotosyntéza obvykle probíhá v závislosti na iradianci listů jak ukazuje graf:
<----
První část křivky je téměř lineární, což znamená, že míra fotosyntézy je přímo úměrná míře iradiance. Této části říkáme „světlem omezená“ P-E(míra fotosyntézy vs. Iradiance) křivky, protože to, co limituje fotosyntézu je světlo.
Je tu ovšem bod, kde se křivka začíná zplošťovat, nazývaný maximální bod úrovně fotosyntézy, často odkazovaný jako „A“. Tuto část křivky nazýváme „CO2 omezená“, protože fotosyntézu limituje vnitřní koncentrace CO2. Rostlina používá více CO2 než je schopna pohltit ze vzduchu a proto část světla nemůže být použita k fotosyntéze. Čím větší iradiance v tomto bodě, tím více světla je promrháno. U konopí nastává tento bod přibližně při iradianci 300 uE/m2 pro běžné koncentrace CO2. Pro vyšší koncentrace CO2 je tento bod u vyšší iradiance a celá křivka je méně zploštělá, protože rostlina je schopna udržet vnitřní koncentraci CO2 vyšší.
Konečně je to pak bod, při kterém žádné zvýšení iradiance nemá žádný efekt na fotosyntézu, tento bod se nazývá saturační. Pokud bychom dále zvyšovali iradiance, rostlina by se chránila před přebytkem světla a míra fotosyntézy by klesala. Jsou různé způsoby, jak to rostliny dělají, ale u opravdu vysokých iradiancí deaktivují fotosyntetický systém a chlorofyl je uvolňován z listů, efekt známý jako bělání světlem. Listy opravdu zbělají a jsou nevratně poškozeny.
Tento P-E vztah má mnoho praktických důsledků:
- Je vhodné používat iradiance blízké bodu „A“.
- Nejefektivnější způsob užití světla je, když ho můžeme distribuovat tak, aby měly všechny listy podobnou iradianci, blízkou bodu „A“. To znamená, že pouze vrchní svícení není ideální, protože produkuje přebytek světla na vršku rostlin a nedostatek u jejich spodků. I když je vhodná o něco vyšší iradiance na vršcích (protože mladé listy jsou efektivnější) je třeba zajistit rovnoměrné osvětlení v celém pěstebním prostoru (ve všech třech rozměrech). Toto je jedna z hlavních výhod LED oproti ostatním zdrojům světla: malé zdroje mohou být rozmístěny po celém prostoru. NASA dosáhla až o 35% vyšších výnosů při použití stejného světla jen přemístěním jeho části z vršku na bok. S našimi rostlinami to neznamená pouze možnost zvýšení efektivity, ale i možnost sklidit pěkné paličky ze spodků.
- Obohacovaní o CO2 má smysl pouze při vysokých iradiancích.
|
|
|
| alesh |
Nemilé, že nejde připojit více jak jeden obrázek, k tomuto příspěvku jich je 5...jakmile to vyřeším, upravím to.
Kvalitativní analýza. Fotosyntéza a spektrum
Pod pojmem kvalita světla rozumíme distribuci vlnových délek, na kterých je vyzařováno světlo. Graf, který toto znázorňuje, se nazývá SPD (Spectral Power Distribution, česky spektrální distribuce výkonu), často však pouze „spektrum“.
SPD výbojky EYE Hortilux
Čtením ostatních threadů o světle je možné nabýt dojmu, že spektrum je jediný parametr, který určuje efektivitu světla pro pěstování. To však není pravda. Hlavním kritériem je účinnost světelného zdroje, která určuje, kolik wattů v PAR spektru zdroj vyzáří. Spektrum ale ovlivňuje efektivitu dvěma způsoby: mění množství fotonů, které nese každý vyzářený PAR watt a také zvyšuje či snižuje efektivitu fotonů, protože různé fotony o různých vlnových délkách mají různou efektivitu (nejsou zde extrémní rozdíly, rozhodně jsou ale patrné).
Naproti obecnému přesvědčení jsou tyto rozdíly v úrovni fotosyntézy pro jednotlivé vlnové délky poměrně malé a téměř vždy méně než 20% pro širokospektrální zdroje (bíle). Používáním LED je možné dosáhnout větší zlepšení, ne však vice než 50% v nejlepších případech (myšleno tak, že optimalizované spektrum může dosáhnout o 50% vyšší úrovně fotosyntézy se stejným množstvím fotonů než např. HPS). Je však důležité zmínit, že toto zlepšení může být aplikováno pouze na stejné množství fotonů, což je základ všeho. Pokud použijeme pouze polovinu fotonů s o 50% větší účinností, dostaneme se pouze na 75% účinnosti původního zdroje.
Pokud použijeme polovinu fotonů, byť se sebelepším spektrem, nikdy nedostaneme takovou míru fotosyntézy (a potažmo růstu). Tento fakt je velmi často zapomínán designéry LED světel, kteří velmi přeceňují důležitost samotného spektra. Tato chyba je způsobena tím, že mnoho lidí používá křivky „akčních spekter“, což jsou křivky, které vznikly měřením absorbancí jednotlivých fotosyntetických pigmentů a ne měřením míry fotosyntézy pro každou vlnovou délku u živých rostlin.
Studie tohoto tématu provedli v 70.letech pánové McCree a Inada. Jejich výsledky byly mnohokrát zopakovány pro specifické rostliny a jsou tedy obecně uznávané. Oba prováděli ozařování rostlin téměř monochromatickým světlem (2nm) a měřili míru fotosyntézy (změnami v poměru O2/CO2).
Dnes je nejvíce používaná McCreeho křivka (obr. 1), která ukazuje míru fotosyntézy pro každý absorbovaný mol fotonů.
<----
Inadova křivka však udává míru fotosyntézy pro každý watt vyzářené energie. Proto dávají dohromady absorbanci fotonů a jejich účinnost.
Inadova křivka
Studií obou křivek dojdeme k několika závěrům:
- Maximálně efektivní jsou červené fotony. Rozdíly mezi jednotlivými vlnovými délkami červeného světla jsou malé. Maximum je 670nm, avšak celé rozmezí 610-670nm má vysokou účinnost. Následuje ostrý pokles za 685nm, proto je dobré se vyvarovat LED, které v tomto spektru vyzařují část světla.
- Účinnost modrých a zelených fotonů je podobná.
- Minimum křivky je okolo 475nm, čistě modré LED jsou nejhorší, ne zelené(!). Naopak tzv. královská modrá okolo 440-450nm je výhodná.
- Efektivita v celém PAR spektru je podobná. Minimum dosahuje pořád asi 65% maxima. Zlepšení díky optimalizovanému spektru málokdy přesáhne 25% oproti bílému (maximálně 50% vůči špatně optimalizovanému spektru jako např. HPS). Tvrzení prodejců LED světel o 800% zlepšení nebo i více, jsou totálně mimo mísu, jak se již mnozí přesvědčili!
Tyto křivky mají samozřejmě svá omezení. Neberou například v potaz možné „synergie“ mezi různými vlnovými délkami. Známá je např. synergie zvaná Emerosnův efekt: pokud je rostlina ozařována světlem 660nm a 700nm zároveň je míra fotosyntézy vyšší, než když je jimi ozařována samostatně.
Je možné, že zde existují synergie, které dnes neznáme. Jsou však studie, které předpověděly míru fotosyntézy bílého světla sečtením míry fotosyntézy pro jednotlivé vlnové délky a posléze výsledky bílého světla se s nimi shodovaly s decentní odchylkou 7%.
Věci jsou však ještě mnohem komplexnější díky schopnosti rostlin se adaptovat na světlo, které dostávají. Rostliny pěstované pod HPS můžou mít až dvojnásobek chlorofylu B (snaží se využít žluté světlo) než rostliny pěstované venku. Proto bychom měli, poté co se rostliny aklimatizují (asi týden), lepší výsledky než propočítané. Tento efekt dále zmenšuje prostor pro optimalizaci spektra.
Další efekt, na který je třeba myslet, je, že rostliny vykazují lepší výsledky, pokud jsou vystaveny širokému spektru, než pokud jsou vystaveny téměř monochromatickému záření. Jsou i výjimky jako např. pšenice, proto je třeba tento fakt ověřit i pro konopí, avšak moje osobní výsledky ukazují, že konopí vyhovuje celé PAR spektrum a zároveň je to druh, který má malé nároky na kvalitu světla.
Abych ukázal, jak moc je to důležité, doporučuji přečíst OPTIMIZATION OF LAMP SPECTRUM FOR VEGETABLE GROWTH. Ukazuje jak rajče, druh který má nízké nároky na světlo (jako konopí), produkuje více, pokud je pěstováno pod decentním množstvím modrého a zeleného světla (použita stejná energie), ale produkuje více, když je použito hodně červeného světla, než okurka, která potřebuje zase světlo zelené.
Další článek na této stránce ukazuje míru fotosyntézy u rostlin adaptovaných na různé barvy světla v závislosti na iradianci.
Zdá se, že vyšší poměr modré složky by mohl být výhodný při použití vyšší iradiance.
Míra fotosyntézy x iradiance pro jednotlivé barvy
Míra fotosyntézy pro různé barvy v závislosti na stáří listů |
|
|
| alesh |
Kvalitativní aspekty světla (nevztahující se k fotosyntéze)
Až do teď jsem psal hlavně o fotosyntéze. Světlo však ovlivňuje rostliny i jinak. Předložím nejznámější fakta:
- Nutnost modrého světla.
Většina rostlinných druhů potřebuje nějaké množství modrého světla, aby mohly růst zdravě. Konopí se však nezdá být jedním z nich. Četl jsem o MJ úspěšně vypěstované pod LPS, což jsou žlutá monochromatická světla. I když s nízkou produktivitou, avšak zdravé [neověřeno]. Fakt, že konopí modré světlo nepotřebuje, neznamená, že z něj nemůže benefitovat. A to se pravděpodobně také děje.
Ať je to jak chce, modré světlo hraje důležitou roli v několika aspektech:
- Fototropismus, tedy pohyb rostliny za světlem. 450nm modré světlo působí na rostlinu zdaleka nejsilněji. Boční osvětlení modrým světlem by mohlo působit zajímavé reakce. Tento efekt je však nejsilnější na vršku rostliny, kde se vyskytují auxiny v největší koncentraci.
- Řízení internodiální vzdálenosti. Modré světlo má silný efekt na redukci této vzdálenosti. Tento efekt je exponenciální v malých dávkách a stabilizuje se při iradianci okolo 30uE/m^2 modrého světla. Při 40uE/m^2 jsou dosaženy téměř minimální internodiální vzdálenosti. Vzhledem k celkové iradianci asi 400-500uE/m^2 je tento podíl modrého světla asi jen 10% nebo i méně, nicméně je nezbytný k prevenci táhnutí se.
- Otevírání průduchů. Modrá silně ovlivňuje otevírání průduchů, zatímco červená má opačný efekt. Otevřené průduchy zrychlují transpiraci a tedy i spotřebu vody, pomáhají také ale udržet dostatečně vysokou vnitřní koncentraci CO2, což silně ovlivňuje efektivitu fotosyntézy (viděli jsme, že nízká koncentrace CO2 je hlavním limitem při středních až vysokých iradiancích). Pokud tedy pěstujeme pod LED nebo jakýmkoli jiným převážně červeným spektrem, jsou pouze dvě možnosti, jak předejít nízké koncentraci CO2: kompenzovat ho dostatkem modrého světla nebo pěstovat v prostředí obohacovaném o CO2.
Toto je pravděpodobně důvod proč používat střední dávky modrého světla. V CO2 prostředí by zřejmě stačilo asi 10% modrého světla, v normálních podmínkách je třeba alespoň dvojnásobek.
- Poměr blízké červené(R)[600-700nm]/vzdálené červené(FR)[700nm+]
Tento poměr ovlivňuje mnoho biologických parametrů. Je vnímán skrze phytochrom.
- Internodální vzdálenost. Vyšší poměr R/FR, kratší vzdálenosti.
- Ovlivňuje „košacení“. Opět vyšší poměr R/FR, košatější rostliny.
- Spolu s iradiancí ovlivňuje morfologii listů. Vysoká iradiance a vysoký R/FR tvoří malé, tlusté listy s vysokou koncentrací chlorofylu a naopak. Říkáme tomu adaptace na slunce respektive na stín.
V rané vegetační fázi by dávalo smysl používat nižší R/FR poměr, aby se prostor rychleji vyplnil, což by umožnilo rychlejší růst. Avšak v květové fázi je sluneční adaptace jednoznačně lepší. Zajímavá otázka, na kterou nemám odpověď, je zda-li tato adaptace produkuje více pryskyřice nebo vyšší hustotu trichomů.
Poměr R/FR silně ovlivňuje fotostacionární rovnováhu phytochromů, což vlastně nakonec zajišťuje tyto efekty a také ovlivňuje vnímání fotoperiody rostlinami. U rostlin s krátkým dnem jako konopí bylo dokázáno, že potřebují až o 2,5hod méně tmy k zachování květu, když jsou poslední hodinu vystaveny silnému záření vzdálené červené. Manipulace s vnímáním phytochromů je ještě velmi neprobádaná, avšak vypadá na poli konopí velmi slibně.
Původní článek sepsal knna, všechny zásluhy nechť směřují jemu
:bravo: |
|
|
| alesh |
LED technologie je už tu nějaký pátek, k jejímu zásadnímu rozvoji došlo až řekněme v posledním desetiletí s masovou výrobou levných a vysoce účinných diod.
Nebudeme si nic nalhávat, hlavní trh pro LED je osvětlení průmyslové, pouliční ale i v domácnosti. Toto samozřejmě vyžaduje bílé světlo. To se nyní vyrábí tak, že jádro modré diody (tzv. královská modrá, okolo 450nm) se překryje vrstvičkou luminoforu (fosfor), které mění část tohoto modrého světla na méně energetické (rozuměj s vyšší vlnovou délkou [zelené a červené]). A lidské oko tuhle kombinaci vnímá jako bílé světlo. Čím vyšší je podíl tohoto přeměněného světlo, tím má výsledné bílé světlo nižší teplotu chromatičnosti (je více "teplé"). Samozřejmě není tato konverze, stejně jako ostatní druhy přeměny energie, stoprocentně účinná.
Hi-endové modré diody, mimochodem primárně určené ke vzdáleným fosforovým aplikacím, mají optickou účinnost až 55% v provozních podmínkách. Naproti tomu nejúčinější "cool white" (studená bílá cca 6000K) atakují hranici 40-ti%. Neutrální bíla (asi 4000-5000K) 25-33% a "teplá bílá" (2700K) pouze 20-25%.
Jiná je situace na poli barevných diod, po královské modré je tu modrá (asi 475nm), která má účinnost asi 30%. Zelené diody se také vyrábějí z modrých překrytých fosforem, jejich účinnost je, i přes vysoký světelný tok v lm, malá a nepřesahuje 15%. Žluté diody nemají účinnost o nic větší.
Se zvyšující se vlnovou délkou se však situace obrací, červeno-oranžové diody(asi 615nm) můžou přesáhnout i 30%, červená (625nm) 35% a "temně červená" (deep red - 660nm) se chlubí účinností i 45%. Dále následuje opět klesání a vzdálená červená (730nm) nepřesáhne 20%.
Zdůrazňuji, že mluvím o nejlepších diodách špičkových výrobců.
Pro nás je to ovšem velmi dobrá zpráva, protože náš hlavní zájem leží právě v oblasti modré(450nm), červené (625, 660nm) a bílé na doplnění spektra.
Situace se mírně změní, pokud převedeme optickou účinnost na účinnost ohledně produkce fotonů. To těžce znevýhodňuje modré diody a naopak temně červená se dostává na špičku.
foto: Philips Lumileds Luxeon RebelES Royal blue
|
|
|
| alesh |
Nyní už něco k výrobcům a jeich výrobkům.
Hlavní trh dnes ovládají v podstatě tři výrobci. Jsou to americká společnost Cree, německá Osram a dceřiná společnost Philipsu - Lumileds. Tito výrobci mají nejnovější technologie, do prodejů se však, především díky nižší ceně, tlačí také Epistar, Bridgelux, SouelSemiconductors, LedEngin, Everlight, Nichia a mnoho dalších.
Většina menších výrobců však jen kupuje čipy (většinou od Cree) a především výrábí jen bílé LED.
Cree:
Nabízí většinu barev (kromě červené 660nm a 730nm). Má velmi účinné LED, velmi dostupné, nechavá si za to však dobře zaplatit.
Série, které by nás měly zajímat:
barevné XP-E
modré a bílé XT-E a XB-D
bílé XM-L a XP-G(2)
Philips Lumileds:
Zde je zajímavá jen jedna série, jde však zřejmě o nejlepší momentálně dostupné LED. Bohužel jejich dostupnost je mizerná a cena také není nejnižší. Našel jsem však jeden obchod, který je ochotný je poslat do ČR a ceny by se daly zkousnout.
Zde jedině:
Luxeon Rebel a RebelES - kompletní barvy (kromě červené 730nm)
Osram:
Opět kompletní barvy kromě červené 730nm. Solidní účinnost, ceny i dostupnost.
Zde:
Oslon SSL (80 i 150)
Oslon Black
nebo starší avšak pořád dobré Golden Dragon Plus
foto Cree XM-L
|
|
|
| alesh |
LED a biny
Výroba LED je vcelku zajímavý proces. Nebudu vás zatěžovat detaily, nejsou pro nás podstatné a spoustu jich ani neznám, avšak alespoň elementární info uvedu. Základem je waffer z různých materiálů, což je vlatně obrovský a velmi čistý monokrystal rozřezaný na disky. Tyto disky se dálé rozřežou na jednotlivá jádra, otestují a vloží do pouzdra (a nebo prodají holá). Celý proces je až nečekaně podobný výrobě procesorů.
Jádra se testují, protože se nikdy nevyrobí dvě totožná. Vždy jsou tu alespoň malé rozdíly. A proto vytvořily výrobci tzv. biny, aby mohli prodat i méně podařená jádra a na těch lepších zkásnout ještě víc.
Každé jádro má svoji specifickou vlnovou délku (nebo teplotu chromatičnosti v případě bílých), úbytek napětí a světelný tok, resp. výkon. Výrobce proto každé zařadí do jisté skupiny podle těchto parametrů. Vlnová délka má obvykle biny po 5nm, napětí po 2-3 desetinách voltu a světelný tok po 10-20 lumenech (nebo výkon po 50mW).
Pro nás je samozřejmě vhodné zvolit takové diody, které mají co nejnižší napětí, co nejvyší světelný tok (nebo výkon) a požadovanou vlnovou délku.
Bohužel, biny jsou kamenem úrazu dneších LED. U většiny obchodů nemáte jistotu, co kupujete a rozdíly můžou být markantní(desítky procent). Proto je důležité kupovat tam, kde víte údaje o binech, zeptat se nebo kupovat alespoň určité rozmezí binů (a doufat; nabízí např. Osram).
foto Osram Oslon Black |
|
|
| alesh |
Nástroj pro analýzu diod a návrh osvětlení
Vytvořil jsem tento excelový sešit, abych mohl porovnat různé diody (ale i jiná světla - pokud je znám SPD) jejichž udáje jsou v různých veličinách.
Jak to funguje a co to umí?
Zadáte údaje z datasheetu a excel vám vypočítá spoustu užitečných údajů jako třeba tok fotonů jednotlivých barev, celkový, účinnosti - optickou i molárni...
Obsahuje imho docela srozumitelný a podrobný navod (list "navod") - pokud budete vyplňovat jen bilá pole na listu "planner", nic nezkazite.
Myslím si, že se jedná o vcelku přesný nástroj, pro srovnání je tam Osram Plantastar a když to porovnám s jejich datasheetem, údaje se mi liší o neuvěřitelné 1,5% (!!). Odhaduju, že obecně je přesnost decentních +-7%.
V případě jakýchkoli dotazů se neváhejte zeptat!
A kdyby si chtěl někdo analyzovat svoje světlo, nechť dodá distribuční graf ("spektrum"), ukážu mu jak na to (zabere to asi 10 min).
Stahujte zde.
Pozn.: Samozřejmě jsem mohl udělat nějakou chybu, které jsem si nevšiml (a je to i dost pravděpodobné), ale nekamenujte mě za to a raději mi ji sdělte, abych ji mohl do další verze opravit.
Pozn.2: Analyzoval jsem i několik různých výbojek a můžu prozradit, že jsou tam přinejmenším měřitelné rozdíly.
foto Luxeon Rebel na hliníkovém plošném spoji |
|
|
| alesh |
V produkci fotonů jsou nejúčinnější deep red LEDky (660nm), následovány modrými (450nm) a čistě červenými (625nm), červeno-oranžovými (615nm) a bílými (6000K). O zbytku snad ani nemá smysl uvažovat.
Pro "naše účely" jsou nejvhodnější průměrné irradiance 450-550 uE/m^2.
Pro zdravý vývoj konopí je třeba použít asi 40 uE/m^2 modrého světla a víc.
Při vysokých iradiancích je vhodné použít více modrého světla, jako nejenergičtější světlo má navíc největší vliv na otevírání průduchů a udržování dostatečné koncentrace CO2.
Starší listy využívají lépe modré světlo.
Rostliny "jdou" (fototropický efekt) za modrým světlem.
Je vhodné svítit, alespoň minimálně, i zeleným světlem.
Nejúčinnější zdroj zeleného světla (pokud se nejedná o disko :)) jsou bílé diody.
Velmi účinné je přemístit část osvětlení z vrchu i do stran.
A ještě jeden nezmíněný fakt: Rostliny v boxu mají jistou výšku. Světlo, které prochází (mezi) listy a odrazem od stěn mění svoji vlnovou délku. Trend je takový, že níže je méně modrého světla. |
|
|
| alesh |
Tady se pokusím využít poznatky z (nejen) článku výše, abych navrhnul co neejfektivnější osvětlení pro moji skříň.
Její rozměry jsou nakonec jen 80x75x45 cm (v x š x h). Nebydlím sám a víc prostě nejde. Alespoň by měly být nižší náklady a výsledky by tu tedy také měly být dříve (doufejme, že se to podaří a přestanou mi chodit PM typu "Co to plácáš za bláboly" od lidí, kteří nehledí na fakta, ale pouze na výsledky ubohých, špatně navržených panelů made in china s přetěžovanými LEDkami).
Vzhledem k tak malým rozměrům chci použít co nejvyšší irradianci, abych i z tak malého prostoru něco vytěžil.
-> Rozhodl jsem se, že použiju LEDky Luxeon RebelES
-> Použiju hodně modrého světla. (asi 30% všech fotonů)
-> Zvrchu použiju více červené spektrum (poměr LED 3:2:1:1 [deep red:cool white:red:royal blue]) => poměr fotonů 6:1:2 (RGB)
-> Z boku použiju panýlky s poměrem LED 1:1:1 (deep red:cool white:royal blue) => 7:2:7 (RGB)
Celkově mi to vychází na plochu 0,3m^2 na vrchní panel:
18x deep red
12x cool white
6x red
6x royal blue
a na boční panýlky:
4x deep red
4x cool white
4x royal blue
Proč tolik modrého světla na boční panely? Protože spodní (tedy nejstarší) listy ho využívají nejlíp a zároveň pomůže rostlinky roztáhnout do stran díky svému fototropickému efektu. |
|
|
| alesh |
| -pro další pokračování-3 |
|
|
| alesh |
| -pro další pokračování-4 |
|
|
| alesh |
| -pro další pokračování-5 |
|
|
| alesh |
-pro další pokračování-
Myslím, že tohle mi bude stačit, další zamýšlený obsah doplním v průběhu následujících dnů.
Budu rád, když se na jakékoliv nejasnosti zeptáte, buď tady nebo v PM.
(Pokud tady, oplaťte mi prosím mou snahu a pište co nejjasněji a nejsrozumitelněji!)
díky a zatim se mějte, a. |
|
|
| alesh |
Ahoj, předně bych se chtěl omluvit, že jsem ještě nebyl schopnej doplnit zbývající obsah, ale mám toho teď moc - stěhování, začla mi opět škola atd...ale myslím na to a dodělám to co nejdřív.
Teď k těm tvým LEDkám. Použít by samozřejmě šly, ale doporučit ti to nemůžu. Je to drahé a málo účinné, spektrum (neznám ho přesně, ale spektra bílých LED jsou si velice podobná) taky není optimální. Stejnou (a pravděpodobně i lepší) službu ti udělají cool white zářivky, které tě vyjdou na lepší peníze.
Popravdě řečeno neseženeš dnes žádný hotový panel, který by se vyplatil. Toť můj názor podložený zevrubným studiem. Jediná cesta je postavit si vlastní z vysoce účinných LEDek poslední generace.
a. |
|
|
| Manas |
Zdravim, právě že je mam už doma, proto sem chtěl vědět jestli je můžu použít (aspoň na zakořenění řízků). Ted dělám pokus s jednim vyklíčeným semínkem jestli se mu bude dařit, abych to zkusil.
A jestli můžu mít jestě jeden dotaz, bylo by lepší jet jen pod bílými nebo dát všechny světla dohromady protože jak sem se dočetl tak fotosyntéza probíhá jak v modrém tak červeném spektru a vlastně by se zvýšila i světelná účinost. jinak dík za odpověď. |
|
|
| alesh |
No, to je jiná situace. Na zakořenění by měly být vcelku dobré, tam je potřeba minimum světla. Dohromady je samozřejmě dát můžeš, otázkou je jestli je to potřeba. Jak velkou plochu by sis představoval tím osvětlovat (myšleno pro řízky)?
Na kvetení je to taky použitelný, ovšem nečekej žádný dobrý výsledky, s tímhle osvětlíš efektivně cca 0,2-0,25m^2 v květu. |
|
|
| Manas |
Tak ja jedu skřín 400W, ale na ty řízky bych měl truhlu 40x80cm (0,32m) Což si myslím že by šlo. Jo takže bude lepší použít jen ty bílý ledky.
Jinak bych si jel nornálně pod 400vkou, ale když už to mám doma tak sem se chtěl poradit jak to nejlíp využít. |
|
|
| alesh |
| Jo, myslím, že ti na takovou plochu na řízky bude stačit jen ten z prvního odkazu. |
|
|
| Manas |
| A nenapadá tě co s těma dalšíma? Napadlo mě jestli ta poslední ledka by nešla hodit dolů a svítit na spodní paličky kytiček. Na matkárnu to asi nepujde co? Jinak děkuju za radu. |
|
|
| sil3nt kill3r |
| moj led grow |
|
|
| sil3nt kill3r |
| jedna sa o northern light x big bud auto..seedbanka world of seeds...mam ju pod 150 watt led ufo+2x125 cfl...som welmi spokojny a w piatok ide na dwa dni do tmy a potom kosa...som z led nadmieru spokojny... |
|
|
| sil3nt kill3r |
| sorry ze dawam fotky takto ale som tu nowy a este v tom mam dost chaozz...northern light x big bud auto v kwete a super cali haze super auto 50 dni stale vo veg |
|
|
| GreenPlanet |
| Zdravím,hodně dobré vlákno,jsme zvědav na kolik ten panel vyjde,co jsem koukal na ty kvalitnější cca 11-12k,o panelech made in china se nebudu vyjadřovat. Každopádně jestli budeš mít dobré výsledky nechám se inspirovat.Tak se měj a čekám na další haldu odborných informací. |
|
|
| Rákosníček |
| citace: |
Původní příspěvek od sil3nt kill3r
sorry ze dawam fotky takto ale som tu nowy a este v tom mam dost chaozz...northern light x big bud auto v kwete a super cali haze super auto 50 dni stale vo veg |
jen počkej, ta super cali haze ti vyroste ještě alespoň do stropu boxu :D |
|
|
| alesh |
Ahoj, omlouvám se, že to tu stojí, bohužel mě však nutí horší finanční situace odsunout realizaci až na leden.
Celkově by mě měl asi 100W panel vyjít na nějakých 6-7k. Uvažuju ovšem opravdu top LEDky. |
|
|
| Astronaut |
| citace: |
Původní příspěvek od alesh
Celkově by mě měl asi 100W panel vyjít na nějakých 6-7k. Uvažuju ovšem opravdu top LEDky. |
hm.. za to postavis celej 250 box se vsim.... |
|
|
| alesh |
To je pravda. Troufám si říct, že by to mělo svítit jako hypotetický 200W sodík.
Neříkám, že to je levný, možná se to zatim ani nevyplatí na elektrice. Ale mě to baví...:-) |
|
|
| Astronaut |
| podle toho co pises bys usetril oproti ty 250 cca 2500 kc rocne kdyby to bylo v matkovne (podle tarifu) a este na tom budes trosicku hur... jo jo navratnost je mizerna kdyz este pripoctes opotrebeni.... myslym ze to urcite nebude spatny ale rekl bych ze ´´realny´´ to bude az tak za 5 let az technika bude dal tak tyhle veci padnou s cenou. |
|
|
| ČEZ |
myslím si, že se homemade led panel při jeho 1/3 spotřebě el. energie oproti HPS zaplatí už po 2 sklizních. Při ceně elektřiny v SRN 0,25E/kWh.
Sem schopen postavit 300W LED panel za 5000Kč! Měl by nahradit 1000W HPS, tzn. že každou hodinu svícení v německu ušetřím cca 3Kč :-) |
|
|
| Astronaut |
| citace: |
Původní příspěvek od ČEZ
myslím si, že se homemade led panel při jeho 1/3 spotřebě el. energie oproti HPS zaplatí už po 2 sklizních. Při ceně elektřiny v SRN 0,25E/kWh.
Sem schopen postavit 300W LED panel za 5000Kč! Měl by nahradit 1000W HPS, tzn. že každou hodinu svícení v německu ušetřím cca 3Kč :-) |
povodní od alesh-
Ahoj, omlouvám se, že to tu stojí, bohužel mě však nutí horší finanční situace odsunout realizaci až na leden.
Celkově by mě měl asi 100W panel vyjít na nějakých 6-7k. Uvažuju o
toho se tu držim ne nějákýho tvýho panelu za 5k se spotrebou 300w co sviti jako 1000w :D :D :D byl asi vtip vit.... |
|
|
| ČEZ |
| ne to nebyl vtip... homemade panel z poslední generace 660nm 3W diod včetně zdroje za 5000Kč.... Bohužel zatím mám zkušenost jen s 4,8Kw HPS a nemůžu srovnávat výnos pod LED. Co zmiňují kolegové z kanady tak jim pro stejný výnos stačí přibližně 1/3 wattáž, když tak se rád nechám opravit někým kdo má relevantnější data... |
|
|
| GreenPlanet |
| A maj kolegove z kanady fotak?Moc se mi to taky nezda kord 1/3.Jako jestli mas fotky tak sem s nima. A jak zminoval Astrounaut,ty ledky i se zdrojem za 5k budou z ciny ne? :) Alesh ma v necem pravdu a to je pouzit co nejlepsi led. |
|
|
| ČEZ |
Všechno na co máš ty peníze je původem z číny. Nevím o jediném arabovi, evropanovi co by dělal procesory, led diody apod. pro běžný retail.
Všechno je z číny a již dávno neplatí, že čína = šmejd
tady je pokus s rajčaty a když pohledáš najdeš i cannabis... Otestuji uvidím. Myslím, že moderní 3W-5W LED s vlnovou délkou 660nm v gridu produkuje 2,5 násobek využitelného světla nežli HPS. https://www.youtube.com/watch?v=Fh9oGroryoc |
|
|
| ČEZ |
| 300W diody mám za 100USD + cca 30USD DPH+clo, k tomu potřebuješ, pokud si rozumný a nepoužiješ životu nebezpečné napětí jeden 500W PC zdroj s dobrou přepěťovou ochranou. Trošku šikovný člověk to má za jeden den hotové. Návody na výrobu jsou na youtube. No a nebo zaplať 500-700% víc za hotový výrobek :) |
|
|
| GreenPlanet |
| No jsem na to zvedavej,urcite postni grow pak,ale taky musis pocitat s tim ze budes muset vymyslet urcitou kombinaci led na rust a na kvet :),diody ti spaji kazdej s prominutim idiot,ale skombinovat spektra uz je dost vetsi problem.Uz si nejak zacal stavet? |
|
|
| Astronaut |
počítám že 345w bere ten panel 300w? o kterym píšeš že nahradí 1000w HPS sorry ale cca390g pod litrem by bylo dost hodne slaby.... to daj kluci pod 400 jak prd... a bere dejme tomu 450w tak i kdyby to byla pravda což je možný tak kde máš tu 1/3???? a taky pochybuju že to je panel za 5k... proště meleš věci co si protiřečí už to tu nespamuj tim tady s tebou končim....
Pro alesh fandim ti jak to s tebou vypadá?? |
|
|
| GreenPlanet |
| Toho jsem si ani nevsiml ze tady nekdo neco psal o 1000w hps :D jako kazdopane to porovnavani je picovina,akorat reklamni tah :) |
|
|
| francox |
wau, necakal som az taky rozdiel, podla tohto je led skutocne podstatne lepsie a myslim ze uz aj cenovo dostupne... |
|
|
| alesh |
| citace: |
Původní příspěvek od Astronaut
povodní od alesh-
Ahoj, omlouvám se, že to tu stojí, bohužel mě však nutí horší finanční situace odsunout realizaci až na leden.
Celkově by mě měl asi 100W panel vyjít na nějakých 6-7k. Uvažuju o
toho se tu držim ne nějákýho tvýho panelu za 5k se spotrebou 300w co sviti jako 1000w :D :D :D byl asi vtip vit.... |
S nejlepšíma LEDkama se dostaneš asi na 50% příkonu vs HPS (knna uváděl 60% jednu generaci zpět), abys zachoval přibližně stejný výnos. Jinýmy slovy 300W KVALITNÍCH diod by se mělo vyrovnat 600W sodíku. Výhoda LED je v menších pěstech, kde jsou sodíky méně účinné. Všichni víme, že 600W dá víc než 4x150W...
Obě videa co postoval CEZ jsou reklama, úplně bych jim nevěřil.
Rozhodně to chce zahrnout i jinou červenou než 660nm. Pouze pod ní nechtěj některé strainy úplně v pořádku kvést.
No a se mnou to vypadá...no, diod je spousta, problém je ale sehnat je v malým množství a na jednom místě. Tím se to strašně prodražuje. Je to trochu nasrávací platit ve výsledku $5-6 za diodu, která se od 1000ks prodává kolem dolaru. Po Vánocích by to ale mělo přijít :-)
a. |
|
|
|
Zdravim, hele jakože 1x 600w dá víc než 4x150w ? ? (protože třeba jen ten minimax 150w píšou že s 3x150w minimaxem máš už lepší výnos a menší spotřebu než z 600w ) myslíš to v jednom boxu ? nebo jak protože si myslím že je to přesně naopak... 4x 150 lepší pokrytí místa více světelných zdrojů takže se světlo dostane do sebemenší skulinky :D
A já nvm někde jsem tu čet že se nikdy ledky nevyrovnaj HPS, jasný že sou účinnější ale viděl jsem jen zlomek pěstů kde se jim podařilo všechno zkoordinovat na dobrej výnos |
|
|
| alesh |
Nebral jsem v potaz Minimax (a to, že "píšou" nic moc neznamená, nevim jestli tady dal někdo pod Minimaxem víc jak 1,3g/W) [rozhodně znám lidi, kteří jsou schopni dát 1g/w pod 600W, to není až taková výjimka -> odsud těch 1,3g/W = 600g/450W pro minimax].
A obecně si stojím za tím, že s 1x600W výbojkou uděláš víc než 4x150W. Samozřejmě máš pravdu, že víc zdrojů světla znamená lepší rozložení, ale tady jde o to, že 600W ti dá o kus více světla než 4x150W.
S tím, že tady žádný dobrý výsledek pod LEDkama není souhlasím. Ještě se totiž nenašel nikdo, kdo by použil alespoň trochu pořádný diody (snad kromě Okurčáka, částečně - a tomu se docela dařilo).
A fakt, že některý LEDky jsou účinnější než HPS není tak jasný. Až do poměrně nedávné doby tomu tak nebylo. Proto je tu tolik nepovedených pěstů. Opravdu moc záleží na tom, co koupíš za LEDky, jsou v nich propastné rozdíly. Byl bych nerad, aby si například někdo přečetl tohle vlákno a nabyl dojmu, že stačí z eBay objednat pár "3w diod" po dolaru a poroste mu to pěkně. Neporoste.
Ale pokrok na tomhle poli je obrovský, dnes je situace taková, že LZE postavit světlo, který bude o hodně úspornější než HPS, ale cena je vysoká. Za nějaký reálný peníze dostaneš přibližne ekvivalent sodíku, ale k čemu to je? To už je pak lepší koupit si ten sodík za lepší prachy. Za pár let snad budou finančně dostupnější i vcelku účinné sestavy...
a. |
|
|
| coxik |
| uvital by som nazor niekoho kto si kupil led od Mazaru, v soft secrets 3-2012 som videl celkom slusnu fotku kvetiny pestovanej pod led, ale chybal detailnejsi popis... samozrejme je podstatne lacnejsie si to postavit sam ale ked si to mozem dovolit (takych je malo lebo cena je zavratna) tak preco si to nekupit ked ponukaju podla ich slov "spickove produkty"... |
|
|
| alesh |
No, ono je to trochu jinak. Když budeš stavět sám, na moc nízkou cenu se nedostaneš, ale můžeš dosáhnout opravdu špičkové účinnosti.
A komerční panely typu Mazar jsou "špičkové produkty" jen cenou. |
|
|
| NoStress |
| ahoj stavim si skrin kde budu mit led osviceni a chtel bych se zeptat jestli bys nevedel kde v cesku sehnat 1 nebo 3W oranzovou led 610-615nm? A UVB led to jsem asi bez sance co? led co jsem sehnal jsou na chladicich star a planuju je dat na par mm silnej hlinikovej matroš a prichytit 2x sroubem. Co mam ale dat mezi hlinik a star - teplovodivou pastu nebo izolacni podlozku nebo takovej teplovodivej "molitan" (pouzivame v praci)? Pres led jsem chtel nasledne udelat krytku aby koukali jen cocky a tu krytku potahnout bilou odrazovou folii - nebude se kroutit? Kabely pospojuju nahore do vetvi (proudove zdroje si delam sam) a pres pruchodky provedu na druhou stranu. na druhe strane budou hodne velke chladice + 2-3ks pc vetraku aspon 12mm. prikon bude led z hlavy cca 100w (podle znaceni led pres 120w ale nepojedou na max proud) s tim ze udelam 4 sekce ktery pujdou oddelit a bud dat vedle sebe nebo do ctverce nebo pouzit jenom dve a podobne - ted mam skrin obdelnik ale casem chci ctvercovou tak aby to nebylo slozity predelat :) diky |
|
|
| alesh |
Nevím, kde je v Česku sehnat. Asi by to šlo přes obchody typu farnell nebo mouser. Od doby, co jsem napsal původní příspěvky jsem trochu přehodnotil názor. Dneska už bych oranžovou nevolil a úplně jí vynechal. A UVB taky.
Mezi star a hliník dej ideálně slabou (opravdu slabou) vrstvu pasty a pořádně přišroubuj (s citem samozřejmě, není moc težké celou LED rozlomit, pokud je pod star nějaká nerovnost). Jestli se folie bude kroutit opravdu nevim - nevim jakou chceš použít. Chce to zjistit jakou teplotu vydrží - 100*C by mělo stačit, 150*C bude stačit.
Máš už ostatní LEDky nakoupený? Pokud ne, mohli bysme se domluvit, budu teď něco objednávat. Taky by mě zajímaly ty proudové zdroje, které si děláš. Nějaké info? :-)
a. |
|
|
| NoStress |
kde si sehnal uvb? ja nasel jenom uva 400nm.. ledky mam az na poslednich par kusu cervenych 625nm (nejsou skladem) a oranzovy nemam vubec protoze u gme maji 3w/615nm kdyz ale otevru datashit je tam 590nm coz je zluta a za to bych jim lipana zbytecne nedaval :) proudovy zdroj bude jednoduchej linear - lm317t nebo lm317hvt + zdroj 24V (pripadne 48V pro lm317hvt). Ted musim naplanovat vetve jak to zapojim protoze mam 4 ruzny proudy a vznikne mi problem ze na urcity vetvi (tam kde budou napr. jenom jedna nebo dve led) by mi zbytecne hralo LMko tak sem jeste premejslel ze bych koupil NCP3065 ale to uz by bylo zbytecne slozity i kdyz ucinny. to tam spis dam malej zdroj 5V kterej prenastavim na 6V coz bude pro me z hlediska penez i prace vyhodnejsi.
Folii beznou "Fólie zahradnická PE černobílá"
edit: proc oranzovou ne? |
|
|
| alesh |
Proč oranžovou ne? Jednoduše není dost účinná, aby se vyplatila.
UV-B jsem nesehnal, a ani nesháněl. Imho k ničemu nejsou.
A být tebou, zvážil bych jestli chceš opravdu použít LM317ky do zdrojů. Budou na nich velký ztráty a abys nakonec neskončil tak, že energii, kterou ušetříš na LEDkách, propálíš na LM317. Já bych se poohlídnul třeba po něčem jako MeanWell LDD-700(h). Je to už hotový řešení buck driveru, jen připojíš DC zdroj s napětím o cca 1V vyšším než Vf LEDek a jedeš. S dobře navrženým rozložením budeš mít účinnost přes 90%. Stojí mezi 100-150Kč.
a.
edit:
Koukal jsem teď co za LEDky nabízej na GME a to je tragédie. Ty kousky jsou 3 a více let starý a extrémně neúčinný. Od nich nic nebrat. |
|
|
| NoStress |
| do 30w (pri plnym proudu ja nastavim o neco nizsi) na tech LM317 bude ztrata no.. jakej mas nazor na led 3528? pokud ta oranzova bude mit vlnovou dylku co chci tak si koupim led pasky 5m = 300diod coz by za 450kc docela slo. podle me je oranzova dulezita a proto si zaslouzi bejt ve spektru ktery to bude vydavat, stejne jako zelena, uv a ir :) |
|
|
| Hy3nA |
| citace: |
Původní příspěvek od NoStress
do 30w (pri plnym proudu ja nastavim o neco nizsi) na tech LM317 bude ztrata no.. jakej mas nazor na led 3528? pokud ta oranzova bude mit vlnovou dylku co chci tak si koupim led pasky 5m = 300diod coz by za 450kc docela slo. podle me je oranzova dulezita a proto si zaslouzi bejt ve spektru ktery to bude vydavat, stejne jako zelena, uv a ir :) |
zelenou květiny nevnímají, proto se svítí třeba zelenym světlem, když chceš lízt do boxu, když maj kytky tmu |
|
|
| patyzon |
| kytky zelenou vnímají, kde si přišel na to že ne , to by mě zajímalo |
|
|
| alesh |
Fotosyntéza je mnohem komplexnější systém než by se mohlo zdát. Rozhodně nezáleží jen na akčních spektrech chlorofylu. Různé vlnové délky elmg. záření (=světlo) ji ovlivňují různě a to jak kvalitativně, tak kvantitavně. Je pravda, že zelené světlo je rostlinami využíváno hůře, rozhodně ale ne méně než 60% maxima (červeného) - a spíš více.
A uvádět tady jako zdroje prodejce osvětlení je trochu komický.
BTW: Důvod, proč zelené světlo (tolik) nenarušuje fotoperiodu je ten, že jej lidské oko vnímá jednoznačně nejvíce a tudíž je ho pro osvětlení květin třeba nejméně (energeticky i kvantově). Jinými slovy, kdybys chtěl stejně modrého viditelného světla jako zeleného, musel bys vysvítit asi 15x více energie. Vcelku prosté.
a. |
|
|
| alesh |
| citace: |
Původní příspěvek od NoStress
do 30w (pri plnym proudu ja nastavim o neco nizsi) na tech LM317 bude ztrata no.. jakej mas nazor na led 3528? pokud ta oranzova bude mit vlnovou dylku co chci tak si koupim led pasky 5m = 300diod coz by za 450kc docela slo. podle me je oranzova dulezita a proto si zaslouzi bejt ve spektru ktery to bude vydavat, stejne jako zelena, uv a ir :) |
3528 nebrat. Malý, neefektivní a drahý.
U těch oranžových diod bacha. Nezáleží moc na spektru, důležitá je efektivita a nejlepší oranžový nejdou přes 30% a ty co jsou na páscích budou těžko přes 15-20%. To je prostě málo a líp uděláš, když si místo nich koupíš sodík.
To samý platí i o zelený a to ještě ve větší míře (u zelený je top 20%) a UV. IR čipy můžou být docela efektivní, energie fotonu o vlnové délce více než cca 680nm však nestačí na excitaci elektronů v barvivech. Lze s nimi manipulat phytochromy a zrychlit prosychání substrátu. Imho to ale neospravedlní ani provozní náklady.
a. |
|
|
| Hy3nA |
| citace: |
Původní příspěvek od alesh
Fotosyntéza je mnohem komplexnější systém než by se mohlo zdát. Rozhodně nezáleží jen na akčních spektrech chlorofylu. Různé vlnové délky elmg. záření (=světlo) ji ovlivňují různě a to jak kvalitativně, tak kvantitavně. Je pravda, že zelené světlo je rostlinami využíváno hůře, rozhodně ale ne méně než 60% maxima (červeného) - a spíš více.
A uvádět tady jako zdroje prodejce osvětlení je trochu komický.
BTW: Důvod, proč zelené světlo (tolik) nenarušuje fotoperiodu je ten, že jej lidské oko vnímá jednoznačně nejvíce a tudíž je ho pro osvětlení květin třeba nejméně (energeticky i kvantově). Jinými slovy, kdybys chtěl stejně modrého viditelného světla jako zeleného, musel bys vysvítit asi 15x více energie. Vcelku prosté.
a. |
dobře, tak jsem použil špatnou formulaci, že nevnímá, místo že vnímá omezeně. každopádně zelený ledky se v komerční sféře nepoužívají(a určitě k tomu maj nějaký důvody), tak jsem chtěl naznačit, že je to celkem zbytečný :) |
|
|
| alesh |
Jo, máš pravdu, že je to zbytečný. Ovšem ze špatných důvodů.
Ten důvod je, že zelený LEDky - z principu technologie jejich výroby - nejsou moc účinný. Mají sice spoustu lumenů, ale vyzáří jen velmi málo E a potažmo fotonů. Například abys nahradil (ve smyslu vyzářený E) typickou modrou (450nm) LED s 50 lumeny, potřeboval bys k tomu zelenou (540nm) LED, která by dávala víc jak 700 lumenů. A navíc by měla spotřebovat stejně el. E. A nic takovýho není s dnešní technologií reálný.
a. |
|
|
| alesh |
Čipy Epistar, od nich nelze čekat zázraky. Odahadoval bych, že 250W soda dá podobný a spíš lepší výsledky. |
|
|
| NoStress |
| citace: |
Původní příspěvek od alesh
Čipy Epistar, od nich nelze čekat zázraky. Odahadoval bych, že 250W soda dá podobný a spíš lepší výsledky. |
to si ale uz cucas z prstu ne? 288w led slabsi nez 250sodik? |
|
|
| asfalt |
| citace: |
Původní příspěvek od NoStress
to si ale uz cucas z prstu ne? 288w led slabsi nez 250sodik? |
mno, zdá se mi, že alesh ví, o čem mluví... |
|
|
| Eclips |
Čau čau,
chtěl jsem se optat zkušenějších, jestli je nějaký markantní rozdíl mezi panelama LED REK 200W-3G a NOVA S8? Cena je totiž nižší o cca 1000 ve prospěch REKu, tak proto mě to zajímá, jestli je to na úkor čipů nebo jak ..
díky E. |
|
|
| ApPias |
| citace: |
Původní příspěvek od alesh
Čipy Epistar, od nich nelze čekat zázraky. Odahadoval bych, že 250W soda dá podobný a spíš lepší výsledky. |
No aj ja si myslím, že asi nie... ale uvídíme, idem tam pozrieť v sobotu... som im volal, že mám prísť pozrieť... vraj pestujú pod LED-kami nejaké druhy zeleniny... tak som na to zvedavý... |
|
|
| alesh |
| citace: |
Původní příspěvek od Eclips
Čau čau,
chtěl jsem se optat zkušenějších, jestli je nějaký markantní rozdíl mezi panelama LED REK 200W-3G a NOVA S8? Cena je totiž nižší o cca 1000 ve prospěch REKu, tak proto mě to zajímá, jestli je to na úkor čipů nebo jak ..
díky E. |
Markantní rozdíl tam nebude, ale bez otestování nemůžu říct, který je lepší. NOVA vypadá novější, takže by se dalo soudit, že by tam mohly být novější LEDky.
| citace: |
Původní příspěvek od NoStress
to si ale uz cucas z prstu ne? 288w led slabsi nez 250sodik? |
Viděl jsi snad nějakou Čínu, která by dala lepší výsledky jak sodík? :-) Zklamání je to na G zdokumentováno víc než dost, řekl bych. No a nejlepší ponaučení je koupit a vidět. Ale to bych ti nedoporučoval. |
|
|
| alesh |
| citace: |
Původní příspěvek od ApPias
No aj ja si myslím, že asi nie... ale uvídíme, idem tam pozrieť v sobotu... som im volal, že mám prísť pozrieť... vraj pestujú pod LED-kami nejaké druhy zeleniny... tak som na to zvedavý... |
To je rozumný. Jen si dej bacha, spousta zeleniny potřebuje (oproti konopí) jen velmi málo světla, tak by to mohlo být zkreslený. Nejde soudit podle salátu, okurek a podobný "celozelený" zeleniny. Třeba dobrý na srovnání jsou rajčata, ty mají hodně podobný nároky jako my. |
|
|
| spacecake |
| alesh: Jak bys resil napajeni tech ledek s idealnim pomerem cena/kvalita)? Mam doma 19V, max. 4,74A adapter. Teoreticky by mel na napajeni stacit (mam 45 ks Luxeon Rebel ES), ale nevim, jak to zapojit. Jako alternativa me napadlo napajeni pres PC zdroj. V obou pripadech bude ale potreba nejaky regulator proudu. |
|
|
| alesh |
Čau, použil bych asi něco jako tohle. Akorát 19V není úplně ideální, budeš potřebovat víc měničů. S 19V jich budeš potřebovat pravděpodobně 7. Taky to chce promyslet, jak účinný je ten 19V adaptér. Abys pak na něm nespálil, co LEDkama ušetříš.
Přeju hodně zdarů, já už to konečně taky rozjedu. Půlku LEDek mám doma, druhá mi ještě visí na celnici :-D
PS. Jaký přesně máš diody a odkud? |
|
|
| asfalt |
| citace: |
Původní příspěvek od GreenPlanet
Tak to jsem zvědavej jak ti to dopadne,kolik zatim činí utráta za materiál?Jinak při hledání solidního led panelu jsem narazil na toto
|
Database error |
|
|
| alesh |
Čekám teď na celníky. Jakmile to budu mít všechno, dám to dohromady a postnu se všim info sem na G. Sečtu to radši až potom. Ale už teď je to dost.
Pěknej systémek, i když moc LEDek tam nevidím :-D |
|
|
| GreenPlanet |
| citace: |
Původní příspěvek od alesh
Čekám teď na celníky. Jakmile to budu mít všechno, dám to dohromady a postnu se všim info sem na G. Sečtu to radši až potom. Ale už teď je to dost.
Pěknej systémek, i když moc LEDek tam nevidím :-D |
To je právě to co mě haldí,nejakej typ tam pod tim pěstoval a měl 2g na wat.Tušim 360w dohromady měli ty panýlky.Jeden stojí cca 200 dolarů.
Jsem zvědavej na tvoje výsledky v praxi, taky bych do to popřípadě šel.
Jinak tady je odkaz na led pěsty
https://www.icmag.com/ic/showthread.php?t=211911
Je tam i pár lidí s DIY panelama,třeba najdeš inspiraci :) |
|
|
| spacecake |
Ledky jsou ze StevesLed, presne pocty nevim, ale vychazel jsem z pomeru v tvem vlakne. Porad jeste cekam az budou mit v eShopu cervene ledky, ktere slibili zacatkem roku. Jinde je brat nechci, protoze tady mam slibene 4 diody zdarma.
Adapter na tom myslim s ucinnosti nebude hur, nez lecjake levne PC zdroje nebo cina zdroje z eBay/aukra.
Co se tyce driveru z GME, nebyl by lepsi napriklad AMC7140, ktery stoji zlomek ceny(na eBay cca 1,5GBP)? |
|
|
| alesh |
To jsem zvědavej, jestli ty červený vůbec někdy budou mít. V létě mi odpověděl, že by je měl mít do dvou měsíců...
AMC7140 je taky použitelnej. Je to ale lineární driver a to znamená mít všechny série stejný a ideálně zdroj s nastavitelným napětím, jinak na něm propálíš opravdu hodně. Pokud jsi tohle schopný zajistit, není důvod, proč ho nepoužít a neušetřit.
Po pravdě je taky možná použiju, protože ty MW jsou všude vyprodaný a maj přijít za 5-6 týdnů.
tak ať se daří,
a. |
|
|
| xpapousek |
Tak jak to vypadá? Chtěl jsem to napsat do karmy, ale mám se prý podělit s více uživateli:)
Chtěl bych jen podoktnout, že kytky opravdu neragují pouze na FAR, tedy na světlo, které přináš energii pro zpracování ve fotosyntése. UVB není nezajímavé z hlediska tvroby pryskiřice, viz tady: http://www.greenmanspage.com/guides/thc.html v podstatě byla prokázána souvislost s tímto zářením a tvorbou pryskyřice.
Na druhé straně spektra je to IR záření, které se dobře absorbuje jako teplo. To pomáhá zrychlit cyklus vody a zvíšit množsví doručených stavebních prvků. Výrobce který udává jako výhodu "menší odpar" a "ušetříte za hnojiva" by toto měl spíše nazvat nevýhodou (pokud se na to díváme z hlediska hmotnosti sklizené sušiny)
citace:
A ještě jeden nezmíněný fakt: Rostliny v boxu mají jistou výšku. Světlo, které prochází (mezi) listy a odrazem od stěn mění svoji vlnovou délku. Trend je takový, že níže je méně modrého světla.
To je nějak podložené? Podle mne světlo mění vlnouvou délku jen při průchodu velmi speciálními materiály. Tady by mělo spíš být napsáno, že světlo mení svoje spektrum, neboť některé délky jsou pohlceny a jiné se odrazí/porojdou, světlo se tedy spíš "filtruje".
GL |
|
|
| alesh |
Zdravím vespolek,
vypadá to tak, že panely jsou hotový (asi 95W), teď sháním vhodnou posádku a co nejdříve to rozjedu.
Ohledně UV i IR máš pravdu, nicméně já si myslím, že se to tak výrazně neprojevuje. Myslím, že z hlediska sklizené sušiny, je lepší dávat kytkám více světla a méně IR záření (pokud k tomu spotřebujeme stejně E). Jestli mám pravdu nebo ne se ale teprve uvidí.
A k tý citaci: Platí oboje, je to důsledek jak částečného "odfiltrování", tak změn vln. délky při odrazech. Ten překlad je dost kostrbatý, myslím, že v originále je to srozumitelnější. Sorry.
a. |
|
|
| xpapousek |
Ahoj, gratuluji! :goldcup:
Jsem fakt zvědavej na výsledek. Vhodná posádka? Imho mostly indika :)
K tomu UVB a IR: tak u UVB je pravda, že na hmotnost sušiny mít vliv nebude, jedná se pouze o vliv na tvorbu pryskyřice.
IR tak jednoduché nebude. U tak složitého mechanismu jako je kytka nebude zřejmě platit zákon superpozice. Takže nebude záležet jen na součtu frekvencí a jejich účinnosti, ale také na kombinaci.
Jako že když pozoruju z hlediska výnosu a svítím jen modře, tak každé malé množství červené navíc se projeví nejdřív víc, ale s přibývající červenou se stejné množsví červené navíc už projeví méně. Podobně to bude imho i s IR. Trošku by nebylo podle mne na škodu, ale nejde jinak než to vyzkoušet, je to jen moje sedlácká teorie, takže držím palce.
S tou změnou při odrazech, to se na to teda ještě podívám...
Jako při dispersi, tedy průchodu mezi prostředími se mění rychlost šíření, tedy i vlnová délka, ale nikoliv frekvence, při odrazu mi to přijde ještě zvláštější tvrzní, ale jak říkám, tápu, mrknu na to ještě...:einstein: |
|
|
| alesh |
| citace: |
Vhodná posádka? Imho mostly indika :)
|
Proč myslíš? |
|
|
| xpapousek |
Bude víc fotogenická :)
A bude se držet kompaktní, při takovéto watáži je to imho výhoda. |
|
|
| NoStress |
| ahoj ja uz taky jedu v boxu viz muj topic |
|
|
| alesh |
| Zdravím po delší odmlce, panely už jsou v provozu, více v galerii . Nakonec jsem to ještě mírně rozšířil na 120W. |
|
|
| spacecake |
| alesh - jak jsi nakonec vyresil napajeni? |
|
|
| alesh |
| citace: |
Původní příspěvek od spacecake
alesh - jak jsi nakonec vyresil napajeni? |
Nechtěj vědět, zatím je to provizorium největší. Jeden panel běží na čínským 700mA driveru, druhej používá MeanWell LDD-700H a 48V zdroj. Mám teď v plánu dokoupit i na ostatní ty MeanWelly, jen je nikde nemaj...:(
Ale není to výhra, všem doporučuju koupit drivery co se rovnou píchnou do sítě, ideálně nějaký, kde jde štelovat proud.
a. |
|
|
| alesh |
Nevypadá to vůbec špatně! K tomu přidat něco takovýhleho a nějaký kvalitní bílý, ideálně cree XM-L a bylo by vcelku jednoduše vyřešeno.
Víc by snad ani nebylo potřeba. Akorát se bojim, že XP-E z Číny budou ty nejnižší biny...
BTW: Ty LEDky od Osramu, Oslon SSL vypadaj velmi dobře. Ještě by chtělo zjistit, jestli by nebyli v tom německým shopu ochotni na jeden ten modul poskládat víc barev a mohlo by to být opravdu zajímavý. Ty hyper red jsou momentálně nejúčinnější červený na trhu, 625nm červená patří taky ke špicce a to samý platí i o modrý a bílý. Takovejhle modul např. 4x hyper, 4x red, 2x deep blue a 2x white by byla špička. Fakt lituju, že jsem o tom shopu nevěděl dřív. A ještě bych ušetřil na clu. |
|
|
| alesh |
Tak jsem jim /led-tech.de/ napsal a jsou ochotni namýchat moduly po 12ks Osram Oslon za 32,72E, tedy asi 820Kč za nějakých (max)32W. Nevychází to tedy o moc dráž, než ty XP-E z dx.com a je to v podstatě komplet. Jo a tyhle Oslony maj vyzařovací úhel 80st. - další plus. Píchnout na chladič, připojit driver a jede se.
Škoda, že jsem si toho nevšim, když jsem kupoval svůj setup.
a. |
|
|
| alesh |
Tak první test dopadl s výsledkem 1,25g/W. Více tady.
a. |
|
|
| alesh |
Našel jsem na ebay docela zajímavýho prodejce. Nejenže prodává celkem levně něco ze sortimentu Cree, kde dokonce uvádí biny (na ebay věc nevídaná), ale taky jsem mu psal a je ochotný zadarmo (!) napájet jakkýkoliv LEDky, který prodává na PCB po 10 nebo 20. Vzhledem k jeho cenám a tomu, že nabízí pro nás takřka ideální diody, dovolím si postnout odkaz.
http://stores.ebay.com/acrchobby?_trksid=p2047675.l2563
Je to zatím jednoznačně nejlepší nabídka, co jsem objevil. 18W panel za 700Kč i s poštovným, za 800,- i s čočkama (30 nebo 60 st.). 6x červená, 2x bílá, 2x modrá - ideální volba. Jo je to drahý, ale pochybuju, že se dá dnes sehnat něco lepšího.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Teď trochu z jinýho soudku. Občas mi píšou lidi, jaký LEDky koupit a tak...rozhodl jsem se, že sem fouknu pro každou barvu nejlepší diodu. Až se to změní, aktulizuju to. Já osobně doporučuju skládat LED světlo pouze ze 3 nebo 4 barev. Jednoduše proto, že jiné barvy jsou velice neúčinné (nemaj tedy oproti sodíku výhodu) a taky proto, že kvalitní bílá je velmi účinná a širokospektrální.
modrá: Cree XT-E (ideálně bin Q; všechny jsou ale dobré), Luxeon RebelES (nejvyšší bin je nedostupný, navíc jsou dost drahé)
červená (okolo 630nm): Cree XP-E nebo XP-E2 (vždy bin P3 - důležité), všechno ostatní je horší volba
červená (okolo 660nm): Osram Oslon SSL80 hyper red (nejméně 3T bin) - tahle barva, ukázalo se, není až tak potřeba. S klidem je možné nahradit červenou výše.
bílá: Cree XM-L2 (bin U2 - drahá), Cree XM-L (bin U3 - taky drahá), Cree XT-E (bin R5 - o něco horší, ale za míň jak polovičku), Cree XP-G2 (bin R5 - jak XT-E, možná mírně dražší)
Bílé mám na mysly cool white (jiné stejně není možné sehnat v těch binech, které uvádím), na odstínu (tint) nezáleží.
Nahoře v odkazu vám týpek za dobrou cenu sestaví prakticky nejlepší světlo dneška. Snad nelže...působí to na mě vcelku důvěryhodně.
a. |
|
|
|
aleshi, velký dík a respect za toto téma !
osobně mám ledku jenom do matkárny ...
ale to co sem chtěl napsat - podle mě je důležitý přidat k nim zdroj tepla - řekněme pět/šest hodin denně na časovači tuhle IR lampu - efektivitu to dodá a moc to taky nesežere. co na to říkáš?
http://www.ecat.lighting.philips.cz...3211843801_eu//
akorát byl problém sehnat stojan s velkým závitem...
to samý externě dodat UV zářivku - píšeš že ir a uv jsou neefektivní, takže mě napadlo to zkusit takhle... |
|
|
| alesh |
2ogaroiquiz: Nemám to vyzkoušený, nevím. Ale můj názor je, že bych spíš koupil víc wattů diod, než UV zdroje. No a zdroj tepla bych přidal leda pokud bych měl zimu - to jsem neměl. A stejně - spíš bych poladil ventilaci a/nebo přidal dalsí diody. I když se to nezdá, docela hřejou. Když pod ně dám ruku, cítim to docela značně, je to rozdíl dost stupňů C. U mě byla teplota okolo 28C/zapnuto, pokojová vypnuto.
edit: Na trhu už jsou i docela účinné IR diody, jako např. Osram Oslon Black. Bude je ale asi docela problém sehnat.
a. |
|
|
| NoStress |
| kouknete jak mi to jede ve tretim kole :) ja sem s ledkama spokojenej, na tomhle panelu jeste predelam zdroje za poradne spinane + pridam 4ks moduly 10w (http://dx.com/p/gh-10w-10w-430lm-9-...e-7-5-8v-202185) + jeste par 1w led a 3w cervenych led pro zaplneni panelu a taky abych vyuzil plochu panelu. pak jeste upravim chlazeni, ale na to je cas - ted momentalne zarizuju byt... |
|
|
| Hero |
cawte growery, vydim ze tu seriozne riesite ledky a prave nad niecim podobnym rozmyslam, ale este pred tym ako sa do niecoho pustim sa radsej poradim so skusenejsimi.. mam skrinu s rozmermy 60x50 cm a momentalne svietim 150w sodikom ktory by som chcel vymenit za led panel. vybraty mam tento kusok
http://www.ledgrow.sk/www-ledgrow-s.../0/5/8-LG-48LED
a chcel by som poznat vas nazor nan. je fakt realne aby nahradil 300w hps ako pisu? este ako je to s vyskou nad rastlinami fakt musi byt tak vysoko nad nimi ako to pisu na stranke?
diky za vsetky rady a nazory... |
|
|
| alesh |
2Hero: Pěkný pohádky tam píšou, tohle je unreal. Ten panel bude mít reálně příkon okolo 120W a sotva bude lepší než sodík, co máš. Rozhodně bys ho měl mít blíž k rostlinám než 60cm, ideálně tak 30cm a stejně by to chtělo na stěny kvalitní odrazovou fólii.
2NoStress: Pěkný. Sleduju to v galerii a jsem moc zvědavej na konečnej výsledek. Ale na ty moduly bych se vykašlal, samotný LEDky jsou lepší. Tohle je odpad odpadu.
a. |
|
|
|
