| amper |
MYKORHIZA – SYMBIOTICKÁ HOUBA
Něco teorie
Často se hovoří o různých houbách v souvislosti s pěstováním rostlin. Mnohdy se jednotlivé houby, resp.skupiny hub zaměňují, zejména co se týče účinku. V zásadě můžeme říci, že jsou houby parazitické, (z nichž některé jsou prospěšné jako např.Polyversum) a symbiotické, které nazýváme mykorhizními.
Obecně jsou houby jako součást stvoření zasvěcené rozkladu a jejich užitečnost spočívá v tom, že přispívají k úklidu, (s mnoha dalšími prvky rostlinné a živočišné říše) a za jistých okolností napadají i živé organismy, zejména ty oslabené. Z tohoto důvody je při pěstování považujeme za nežádoucí patogeny. Na druhou stranu do přírody, v našem případě do půdy, jednoznačně patří a jsou součástí tvorby humusu a pohybu živin. Obecně lze říci, že pokud zůstávají v půdě a nenapadají rostlinu, nebo rostlina je natolik zdravá, že je schopna se ubránit, je vše jak má být a biodynamický systém je v rovnováze.
Kromě hub, abych tak řekl rozkladných, existuje i skupina hub zvaných mykorhizní. Jsou to jediné houby, které rostlina dobrovolně připustí, aby infiltrovaly dovnitř kořenových pletiv až do buněk.
Co k tomu rostliny vede?
Oboustranně prospěšná koexistence. Houba pod zemí nemá přístup ke světlu ani nedisponuje chlorofylem, aby světlo pro fotosyntézu mohla využít. Přesto však potřebuje pro svůj růst cukry, potažmo uhlík, který s cukru získává a to ji rostlina plně poskytuje.
Co za to?
Houba sice malou částí zasahuje do kořenů, ale mnohonásobně větší částí prorůstá okolní půdou, kde získává vodu a spolu s ní zejména draslík a fosfor, a o to vše se s rostlinou dělí.
A výsledek?
Extrémně zdravá rostlina, s podstatně bohatším a rozvětvenějším jemným kořenovým systémem, schopná i lépe překonávat sucho, resp. lépe využít i menší obsah vody v půdě.
Mykorhizních hub je ovšem celá řada a liší se zejména tím, pro jakou skupinu rostlin jsou určeny, tedy s jakými rostlinami žijí v přátelské spolupráci, nebo-li symbióze..
Existují mykorhizy pro jehličnany, (často jsou k vidění např.na kořenech čerstvě vyvrácených smrků) , jiné jsou pro pěnišníky, pro trávu, vinnou révu a třeba pro plodovou zeleninu. Tomu odpovídá i řada nabízených preparátů. (Např. Symbivit spol.Symbiom, nebo Mykorhizní houby Rašeliny Soběslav)
A je třeba vyzkoušet, která pro námi pěstované rostliny je vhodná. Přitom je nutno mít na paměti, že pokud používáme při klíčení a zakořeňování parazitické houby, aby naše rostlinky ochránily, pak nemůžeme současně použít Mykorhizu, neboť by ji tyto parazitické houby, (např.Polyversum), jednoduše sežraly. Tzn., že Mykorhizu použijeme až při následném přesazení, za relativně dlouhou dobu po počátečním použití parazitických hub. Ty totiž z velké části postupně odumřou, po té co samy spotřebovaly ostatní houby, které byly v půdě k dispozici.
Jak to vypadá v praxi?
Fota: bohužel se mi je zatím nedaří přidat-hlásí to chybnou příponu ikdyž je to *.jpg. Omlouvám se. Problém řeším s Hlavou, nicméně to vypadá na systémovou chybu u mého účtu... :-(
Když si dáte vyhledat v galerii fotky od už.amper, uvidíte kořeny. Nicméně fotky nemohu editovat, ani mazat (jsou tam opakovaně), zkrátka nic, takže ani další zatím nenahrávám
Ještě jednou se všem omlouvám, ale bez zásahu správce systému s tím nic nenadělám...
Rostlina s MH – měsíc po přesazení
http://grower.cz/home/viewer.php?&ausername=amper%2526amp%253Bx%253D9%2526amp%253By%253D8
Rostlina ve stejném substrátu, ale bez MH |
|
|
| amper |
| Rostlina s MH – měsíc po přesazení |
|
|
|
