| breeder |
Češi převáželi do Německa 260 kilogramů hašiše
Zpravodajství ČTK 18.3.2003, rubrika: Právo a krimi - Budějovický kraj| autor: SEK
(ČTK vydává k této zprávě foto)
STRÁŽNÝ (Prachaticko) 18. března (ČTK) - Němečtí policisté zadrželi 7. března zásilku téměř 260 kilogramů hašiše, který převážela v obytném voze česká rodina. Vůz zadrželi na dálnici mezi Pasovem a Regensburgem. Droga byla ukryta v tajných schránkách vozu. Její cena na černém drogovém trhu je odhadována přibližně na 100 milionů korun.
Bohumír Marek z českého generálního ředitelství cel upřesnil, že posádku automobilu tvořila rodina se severních Čech se zhruba dvouletým dítětem. Osmadvacetiletý organizátor ilegálního transportu byl zadržen 9. března v Ústí nad Labem a nyní je ve vazbě. "Byl obviněn z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, za který mu hrozí 10 až 15 let vězení," řekla na dnešní tiskové besedě Lenka Bradáčová z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem.
Posádka vozu, v němž byl hašiš převážen, zůstává ve vazbě v Německu. "Jde o dvaadvacetiletého muže s manželkou a jejich dítětem a mužova otce a strýce," uvedl Marek. Pokud jim bude prokázána trestná činnost, budou podle představitelů německých orgánů v Německu odsouzeni. Dítě zatím zůstává s matkou. Tresty za drogové delikty se v Německu pohybují od dvou do patnácti let, vzhledem k velkému množství převážené drogy lze v tomto případě počítat s vyšším trestem.
Odhalení hašišové zásilky je výsledkem spolupráce českých celníků a německé protidrogové skupiny celních a policejních útvarů. Již v polovině loňského roku byl zadržen kurýr, který v rezervním kole osobního automobilu přepravoval drogu z ČR do Nizozemí. Tento transport organizoval stejný muž jako zásilku, která byla zajištěna 7. března. Podle Bradáčové podnikal v oblasti autodopravy a zaměřoval se na převoz léčiv.
Obytný automobil z půjčovny vyrazil v únoru do Sýrie a odtud směřoval do Nizozemí, kde měla skončit zásilka hašiše. Ve voze, který byl celou cestu sledován, bylo nalezeno celkem přes 670 balíčků drogy.
Jakub Sekyra jpt
Rodina pašovala hašiš za sto milionů
Mladá fronta DNES 19.3.2003| rubrika: Z domova| strana: 2| autor: VÁCLAV JANOUŠ
Ve voze převáželi 260 kilogramů drogy. Celou cestu je však policisté sledovali
Strážný - Více než dvě stě šedesát kilogramů hašiše za sto milionů korun chtěla přes česko-německý hraniční přechod Strážný - Philippsreut převézt česká rodina s malým dítětem. Němečtí a čeští celníci dopředu o zásilce z Jordánska či Sýrie věděli a na dálnici těsně před hranicemi obytný vůz zadrželi. "Speciálně vycvičený pes nalezl v oplechované podlaze přes dvě stě balíčků hašiše. Při důkladnější kontrole jsme odhalili další dvě skrýše v lůžkové nástavbě obytného vozu a za zrcadlem na záchodě," popsal akci ze 7. března německý policista Jürgen Thiel. V Ústí nad Labem následně kriminalisté dopadli osmadvacetiletého organizátora akce. Je jím soukromý podnikatel, který se zabýval rozvozem léků. "Jedna z osob převážející zásilku hašiše byla u něj přímo zaměstnána. "Podali jsme návrh na vzetí do vazby. Je totiž možné, že by se pokusil o útěk. Měl kontakty v zahraničí, mohl by ovlivňovat další svědky," řekla státní zástupkyně z Ústí nad Labem Lenka Bradáčová. Na stopu pašeráků drog přivedla české kriminalisty výpověď kurýra zadrženého loni s patnácti kilogramy drog. Muž jim řekl, že zásilka nemusela být poslední. "Proto jsme cestu podezřelého obytného vozu sledovali," řekl vedoucí protidrogového útvaru Generálního ředitelství cel Bohumír Marek. Organizátorovi celé akce hrozí deset až patnáct let za mřížemi v Česku. Pašeráci - dvaadvacetiletý muž s manželkou, sedmačtyřicetiletý otec muže a o čtyři roky starší strýc - budou souzeni v Německu a hrozí jim dva roky až patnáct let vězení. "Přikláním se spíše k větším trestům," řekl pasovský státní zástupce Ludwig Ritzer. Tvrdí, že ačkoli si výpovědi Čechů protiřečí, s největší pravděpodobností všichni o tom, co vezou, věděli. Dvouapůlleté dítě je ve vazbě s matkou. Po vynesení rozsudku bude rozhodnuto o jeho dalším osudu. Drogy zůstanou zachovány až do soudního procesu jako důkaz, pak budou zničeny. Bílou dodávku vrátí němečtí celníci české firmě, která ji rodině pronajala. " Kolik jim akce měla vynést, není jasné, protože drogy se dají v Sýrii a Jordánsku koupit daleko levněji, než za kolik je lze prodat u nás. Mimo to s největší pravděpodobností zásilka směřovala dále do Nizozemska," řekl Bohumír Marek z celního ředitelství.
________________________________________________________________________
Na balkánské cestě loni policie zajistila 2687 kilogramů heroinu
Zpravodajství ČTK 18.3.2003, rubrika: Právo a krimi - Budějovický kraj| autor: SEK
STRÁŽNÝ (Prachaticko) 18. března (ČTK) - Po takzvané balkánské cestě přes bavorsko-české hranice převážejí mezinárodní gangy především heroin z jižní Evropy a Asie do zemí Evropské unie. Jürgen Thiel ze společné skupiny německých celníků a policistů (GER), která vyšetřuje drogové delikty, dnes řekl, že loni bylo na balkánské cestě zajištěno celkem 2687 kilogramů heroinu.
Bavorsko je podle něj kvůli své poloze na křižovatce tras spojujících sever s jihem a západ s východem tranzitní zemí pro mezinárodní drogové gangy. "Převáží se kokain z Nizozemska do jižní Evropy a heroin či hašiš z Blízkého východu na sever," uvedl Thiel. Především na dálnicích A3 a A8 působí mobilní kontrolní skupiny, jež se zaměřují na odhalování transportů drog.
Balkánská cesta se nyní podle německých úřadů posunula dále na sever a jih. "Čeští a němečtí celníci jsou dobře technicky vybaveni a mezi organizovanými drogovými gangy mají špatnou pověst," uvedl Thiel. Posledním případem jejich spolupráce je zajištění 260 kilogramů hašiše, které převážela rodina ze severních Čech ve vypůjčeném obytném voze Fiat Ducato.
Němečtí policisté, na které se s žádostí o pomoc obrátili čeští celníci, automobil kontrolovali 7. března u Pasova. Ve třech tajných schránkách objevili 260 kilogramů hašiše. Posádka vozu vyjela 22. února z ČR přes Maďarsko, Bulharsko a Turecko do Sýrie. Ze Sýrie se vydala zpět 5. března přes Turecko, Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko a Německo. "Zadržená droga měla zřejmě skončit v meziskladu v Nizozemí a následně by s největší pravděpodobností putovala v menších zásilkách na drogové trhy Evropy," řekl Bohumír Marek z generálního ředitelství cel.
Dodal, že hlavním důvodem k zadržení zásilky na hranicích mezi Rakouskem a Německem bylo to, že jeden z organizátorů týž den ráno vycestoval z Česka do Německa. Za transportem podle Marka stála mezinárodní skupina lidí české a arabské národnosti.
Jakub Sekyra kš
________________________________________________________________________
V Česku vyzkoušelo nelegální drogu více než milion lidí
Zpravodajství ČTK 18.3.2003, rubrika: Sociální problémy - Praha, Středočes. kraj, ČR| autor: JK
PRAHA 18. března (ČTK) - Minimálně jednou vyzkoušelo v Česku nelegální drogu zhruba 1,15 milionu lidí, což je zhruba 16 procent populace ve věku od 15 do 64 let. Je to méně než v zemích EU, kde zakázanou drogu okusila pětina až čtvrtina lidí v tomto věku. Podle cen na černém trhu se v Česku každoročně spotřebují nelegální drogy asi za 15 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy o drogové situaci v České republice za rok 2001, kterou připravili odborníci národního monitorovacího střediska.
Eva Škrdlantová z odboru pro koordinaci protidrogové politiky Úřadu vlády dnes ČTK řekla, že zpráva v těchto dnech v knižní podobě přichází do knihoven vysokých škol a větších měst.
Podle zprávy alespoň jednou za rok nelegální drogu užije asi 570.000 lidí. Jde především o marihuanu a hašiš. Počet problémových uživatelů drog, kteří dlouhodobě užívají opiáty, amfetaminové drogy nebo kokain, neroste a pohybuje se několik let kolem 37.000 lidí.
Na předávkování nelegálními drogami a zneužívanými těkavými látkami zemřelo v roce 2001 v Česku 84 lidí. Dalších 83 zemřelo na předávkování léky, často v kombinaci s alkoholem. V porovnání s unií je to poměrně nízký počet.
V roce 2001 se v souvislosti s drogami v České republice léčilo asi 12.000 lidí, z toho byly dvě třetiny problémových uživatelů. Poprvé léčbu vyhledalo přes 4200 lidí. Podle zprávy patří Česko mezi země, jimž se daří narkomany účinně odhalovat.
Česká policie stíhala za drogové trestné činy téměř 2000 lidí, z toho 360 dětí a mladistvých. Soudy v roce 2001 za drogové trestné činy pravomocně odsoudily téměř 1100 pachatelů.
Jitka Klejnová vb
________________________________________________________________________
Heroin: lepší než se zdá
Mladý svět 11.3.2003| rubrika: Fenomén| strana: 16| autor: Text: Jan Kamínek
Mediální i státní protidrogová osvěta poněkud přepálila "informační bezpečnostní faktor". Ví to kdekdo, svým způsobem to tuší snad i Pavel Severa. Přehánějí s nebezpečím konopí, přehánějí s halucinogeny, určitě přehánějí i s heroinem, řekne si lecjaký drogový experimentátor. Já proto přehánět nebudu a zkusím uvést na pravou míru některé mýty, které se s heroinem pojí.
Nejdřív ale několik upozornění pro notorické hledače a experimentátory: Poprvé se člověk po heroinu často jen pozvrací. Podruhé možná přijde i cosi jako prvoplánová blaženost - řekněme něco na způsob účinků extáze, ale v trochu jiném provedení. A posté se už připojí absťáky. To je snad sakra málo za takové riziko, ne? Nevíte co se svobodou? Zkuste heroin, ten s vaší svobodou náležitě zatočí. Tenhle Pán much z vás dřív nebo později udělá pouhou potravu pro kdejaké hovado. Ilegální drogy dnes zkouší asi polovina mladých. Velká většina se z toho bez vážných problémů dostane, stejně jako se jiní dostanou z epizod nemírného pití. Nekažte statistiky tím, že půjdete do heroinu. Preventisti, policajti, vláda, všechno je to samozřejmě jedna pakáž, která drogám za mák nerozumí, protože to nemá prožité. Než se ale pustíte do "háčka", poznamenejte si adresy doktorů. Můžou se vám jednou hodit. A teď k těm mýtům:
Nebezpečné pravidlo sedmi
Zhruba třicet let se v našich médiích neustále omílá varování, které nejspíš někdo původně opsal z knihy E. Urbana Toxikománie. Tam se totiž tvrdilo, že fyzická závislost na heroinu vzniká v průměru po sedmi dávkách a může se tak stát i po dávce jediné. Ale kdeže! "Bez přehánění to trvá asi rok a stovky injekcí, než se člověk stane závislým," upřesňuje například William Burroughs ve svém Feťákovi. Zatímco tenhle "superjunkie" už má svou bohatou drogovou kariéru bezpečně za sebou (zemřel v roce 1997), mnozí "experimentátoři" ještě zdánlivě spolehlivě žijí. Zkusí heroin jednou, sedmkrát, dvacetkrát a po nějakých absťácích ani stopy. Na základě "pravidla sedmi" si proto můžou myslet, že jsou za vodou, a směle pokračovat až ke kombinované závislosti, odkud už to jde zpátky jen velmi ztuha. Dobře míněné dezinformace jako "pravidlo sedmi" prostě obvykle nadělají víc škody než užitku.
Je heroin konečná stanice?
Ano, v mnoha ohledech to jistě konečná je. U "háčka" například často končí pervitinisté, kteří se po dlouhých epizodách vyčerpávajícího přebuzení potřebují uklidnit. Tohle pravidlo ale neplatí pro uživatele konopí, protože ti jsou většinou klidní až hanba. Jak končí závislost na heroinu, "mrtvolném jedu", také lze jen těžko zobecnit. Není tak docela pravda, že neodvolatelně čeká každého, kdo se heroinu dotkne. "S heroinem se dá experimentovat, aniž se dotyčný stane závislým," připomínají manželé Neradovi, čeští odborníci působící v Nizozemí. "Ale i po vzniku závislosti je někdy možné se vrátit k rekreačnímu užívání nebo k drogám měkkým a také opakovaně abstinovat." (K tomu je třeba dodat, že i u heroinu křivka pravděpodobnosti vzniku těžké závislosti roste s klesajícím věkem heroinistů. Bohužel.) V dobré víře se tedy fatálnost heroinové závislosti trochu zveličuje - a to mimo jiné zrovna dvakrát neprospívá zoufalým příbuzným a blízkým těch, kdo tuhle drogu neustáli. "Do deseti let od vzniku závislosti má šanci jeden heroinista z deseti," podotýká na základě více než dvacetileté praxe doktor Ivan Douda působící v pražském DROP-INu. "Po deseti letech člověk dozraje a jeho šance se zvyšuje tak na padesát procent. Předtím ale obvykle projde poradnami, léčebnami, detoxy i kriminalizací a zřejmě až součet těchto zkušeností vede k určité zralosti."
Heroin jako nikotin
Dlouho se věřilo, že závislost na opiátech je především věc změněného metabolismu, ale dnes už víme, je to také hodně o sociálních návycích. "Droga sama přestává být v určité fázi to nejdůležitější," zdůrazňuje Doudův kolega z DROP-INu Jiří Presl. "Zbavit se jí není tak složité, protože pozitivní efekt, který dříve člověku poskytovala, už prakticky neexistuje. Daleko složitější je zbavit se zažitého stereotypu toxikomanického života." V temném světle informací o absťácích to může leckoho překvapit. Pokud ovšem sám není silný kuřák tabáku - pak by to aspoň částečně chápat mohl. Nikotin je totiž návykový zhruba jako heroin a tabakisté, kteří se snaží přestat, dobře vědí, jak moc jim kromě drogy scházejí zavedené kuřácké rituály. Všeobecné tažení proti tabáku dnes kuřáky často vyhání na chodníky před kancelářskými budovami, kde bez ohledu na počasí svůj rituál se spoluspiklenci provozují dál přes všechna nepohodlí a ústrky, které to s sebou nese. Heroinisté jsou na tom v mnohém podobně. Jsou však vytěsňováni do končin mnohem nevlídnějších a se svými spoluspiklenci řeší nepoměrně složitější problémy. Třeba už jen proto, že denní dávka je stojí nejméně dvacetkrát víc než kuřáky tabáku a nelze ji koupit v jakékoli trafice. A pak je tu ještě jeden významný rozdíl: zatímco tabák sám o sobě prokazatelně ničí zdraví, heroin ubližuje hlavně proto, že je ilegální.
Je heroin tichý zabiják?
Tady a teď ano, o tom snad skoro škoda řeči. Ilegální "háčko" má nejistou kvalitu i koncentraci a obsahuje kvanta nejrůznějších příměsí. Vpichy nesterilními stříkačkami dřív nebo později odstartují pestrou směs zánětů, abscesů, hepatitid a dalších infekcí. Heroinisté navíc strádají, nebo přímo chátrají kvůli mizerné výživě, hygieně a chaotickému způsobu života. Jak ale ukazují příklady morfinistů či heroinistů mezi zdravotníky, kteří měli stálý přístup k čisté droze a sterilním stříkačkám, heroin sám vlastně nijak zvlášť neškodí. "Existuje jen málo důkazů, že by heroin sám o sobě způsoboval vážné fyzické újmy na zdraví, a to i v případě, že se bere po celý život," píše Andrew Tyler v knize Drogy v ulicích. Nebo jinak a ještě důrazněji, tentokrát z pera předního nizozemského experta W. van den Brinka: "Ve srovnání s alkoholem, extází a kokainem jde o látku poměrně bezpečnou." K tomu je třeba dodat, že klasický mediální obrázek typického heroinisty jako pološílené a agresivní zombie je mírně řečeno přemrštěný. Na rozdíl od drog uvedených v Brinkově citátu (a navíc pervitinu) nevyvolává heroin ani po dlouhodobém užívání vážné psychické poruchy, pokud si ovšem odmyslíme závislost. A to všechno jsou pochopitelně silné argumenty v rukou snílků, kteří se domnívají, že vůbec nejlepší by bylo heroin legalizovat.
Je legalizace nejhorší řešení?
Nejdřív o tom, jaké je současná situace. Při ceně heroinu kolem tisícovky za gram potřebuje heroinista na svůj denní přísun drogy až několik tisíc korun, které jen těžko může vydělat jinak než všelijakou levotou. Většinou pak ztrácí vazby na rodinu i nefetující kamarády a dostává se do prakticky neřešitelné situace. Z jeho neštěstí přitom profituje nejen narkomafie, ale nepřímo z něj žije i nemálo úředníků, policistů, bachařů, tajných, soudců a advokátů. Celková "společenská cena" heroinu tak stále roste, aniž se užívání daří omezit. Co by se změnilo, kdyby byl heroin k dostání na recept v každé lékárně a byla na něj třeba uvalena spotřební daň, která by šla do fondů na léčbu závislých?
1. Heroin by byl "oddémonizován". Jistá část lidí s ním začíná natruc a právě proto, že má pověst drogy poslední instance. Ty by heroin přestal zajímat.
2. Závislí heroinisté by mohli konečně normálně žít. Ulevilo by se nejen jim a jejich blízkým, ale všem vespolek, stejně jako státnímu rozpočtu.
3. Narkomafie by přišla o významnou část kšeftů, protože by dramaticky spadla cena heroinu. Pokud by legalizace zahrnula i kokain a amfetaminy (což je ovšem z medicínského hlediska o dost méně přijatelné), narkomafie by zcela zkrachovala.
Na tak radikální obrat ale samozřejmě nelze ani pomyslet. Už proto, že slovo "droga" je pilným mediálním zaklínáním rituálně prokleté jako synonymum zla (stejně jako třeba slovo sekta). Další háček je v tom, že by se legalizace musela patrně odehrát v celém světě zároveň. Jinak by se ze zemí, které k ní přistoupily, staly drogové ráje přitahující miliony heroinových turistů. A něco takového pochopitelně nepřipustí nejen věčně bdělý strýček Sam. Samozřejmě se dá čekat, že legalizace by vedla k rozmnožení počtu závislých, protože kromě notorických hledačů drogového svatého grálu by heroin začal zajímat i lidi trpící depresí, krachujícím manželstvím, bolestmi zad a bůhvíčím ještě. Tady se však hned vnucuje technická poznámka: Pánbůh nás netrestej, ale zhoršilo by se vůbec něco? Vždyť stejní lidé dnes zhusta končí závislostí na benzodiazepinech, hypnotikách, analgetikách, alkoholu a dalších návykových látkách, které jsou prostě jen shodou okolností legální. Tak či onak, je třeba hluboce smeknout před lidmi, kteří u nás - a to i navzdory četným nepříjemným nařčením ze spolupráce s narkomafií - prosadili řešení zatím asi nejúčinnější: udržovací léčbu metadonem nebo dalšími opiáty, která zatvrzelým heroinistům aspoň umožňuje celkem normálně žít. A dál je třeba držet palce lidem, kteří se snaží závislým pomáhat v klasických léčebných zařízeních s detoxikací.
________________________________
Stručný portrét heroinu
Heroin (herák či háčko) je diacetylmorfin, tedy chemicky přeměněný morfin, což je jeden z alkaloidů obsažených v opiu. Užívá se injekčně, inhalováním výparů nebo šňupáním a v mozku se váže na takzvané opiátové receptory, kam se jinak vážou také přirozené "spouštěče blaženosti" endorfiny. Pro dosažení očekávaného účinku je třeba rychle zvyšovat dávky z původních desítek miligramů někdy až na celé gramy. Závislým heroinistům pak už další dávky prakticky nic nepřinášejí, berou je jen proto, aby oddálili abstinenční příznaky: studené pocení, nervozitu, nespavost, zimnice, zvracení, průjmy, bolesti a svalové křeče. "Rok jsem se nekoupal ani si neměnil šaty a jen si každou hodinu vrážel jehlu do šlachovitého šedého strnulého masa konečné závislosti," líčí William S. Burroughs ve své knize Nahý oběd. "Dokázal jsem se osm hodin dívat na špičku své levé boty. K činnosti jsem se vyburcoval, pouze když mi docházely přesýpací hodiny drogy."
________________________________
Háčko zevnitř aneb Zprávy uživatelů
Když se to poprvé "nepovede"...
"Po zpracování jedné dávky se mi jen točila hlava a byl jsem celkově otupělý. Žádné pocity obrovského blaha a oproštění se od starostí. Tak jsem si řekl, že přidám. Přisypal jsem další trošku a naučil se alobal lépe vytvarovat, abych pochytal všechen kouř... Blaho pořád nikde, akorát se mi zavíraly oči. Po dvou a půl hodinách jsem šel poprvé zvracet. Pak asi ještě pětkrát. Bylo mi pořád horko. Megablaho se nekonalo, škoda."
...a když se to rovnou "povede"
"Veškerý negativní podněty zmizely a já se koupal v gejzírech totální pohody. Nebylo to podobný sexu, tomu namáhavými boji za uspokojení - byla to krystalicky čistá, relaxovaná pohoda. Byl jsem plnej dobra a radosti - zmizela chuť se někam hnát, tělo jako by se vypnulo. Pomohli jsme vozíčkářovi do obchodu, bezstarostně se smáli a brouzdali městem. Pak následoval tak půlrok drsnýho prasení. Konec přišel sám od sebe. Zjistil jsem, že už to dávno není cesta, jak se hodit do pohody, ale spíš věčnej boj, jak nebejt v háji. A tak jsem přestal. Drsný!!! Něco takovýho jsem nečekal. Bylo mi megahnusně. Znova jsem začal a znova skončil... Heroin není droga, která by ti mohla něco dát. Já už nechci herák ani vidět. Jsou tu lepší drogy. Alkohol, marihuana, LSD, extáze. Každá z nich ti dá víc než ten línej fialovo-hnědej prášek."
(Zdroj: drogy.jinak.cz)
________________________________
Heroin jako lék
Zajímavý experiment nazvaný PROVE proběhl v letech 1994 - 1996 ve Švýcarsku, které je známé svým pragmatickým přístupem k drogovém problému. Více než tisícovce dlouhodobě závislých heroinistů byl lékaři podáván metadon, morfin nebo heroin. A právě heroin se přitom osvědčil nejvíc - mimo jiné proto, že měl nejméně nežádoucích vedlejších účinků. "Léčba heroinem je dostatečně bezpečná, vede k významnému zlepšení zdravotního stavu, životního stylu závislých a radikálnímu snížení počtu kriminálních deliktů," konstatovalo se v závěrečné zprávě. Za povšimnutí určitě stojí i to, že většina obyvatel jedenácti z patnácti přihlášených měst s experimentem PROVE souhlasila, na základě referenda pak k němu přistoupila i zbývající čtyři města. Ve Velké Británii mohli lékaři podávat závislým heroin už od roku 1926. V roce 1970 tam bylo zhruba 1000 heroinistů. Pak se tento stát pustil do podobné protidrogové války jako USA a předepisování heroinu zakázal. Výsledek? Do roku 2000 stoupl počet závislých ve Velké Británii na 200 000. Nedávno proto britská vláda oznámila, že znovu umožní lékařům předepisovat heroin narkomanům.
________________________________________________________________________
Trávu zkouší stále více lidí
Benešovský deník 18.3.2003| rubrika: BENEŠOVSKO| strana: 17| autor: JAN JAROLÍMEK
Drogová situace na okrese začíná být alarmující. Znatelným způsobem stoupá počet těch, kteří musí být díky požití drogy hospitalizováni v nemocnici.
JAN JAROLÍMEK
Benešovsko - Přibývá mladých lidí, kteří po požití marihuany či jiné drogy končí s vážnými zdravotními potížemi v nemocnici. Podle slov Hanky Slámové z benešovského K-centra je situace vážná. "Jedná se o nový druh trávy, která má vyšší procento THC. To je složka, která u člověka způsobuje různorodé pocity a chování, a také nutí k dalšímu kouření," uvedla Hanka Slámová. Oproti minulosti se dají drogy daleko lépe sehnat. Také se velmi zdokonalil způsob jejich výroby."Například semena marihuany jsou dovážena ze zahraničí a poté vypěstována v umělých podmínkách pod lampami,"řekla Slámová a dodala: "Ten pěkný stav, který při kouření trávy vznikal, je u řady lidí zcela přeskočen. Ty pak čekají jen problémy." S tímto tvrzením zcela korespondují zkušenosti Antonína Tomajdese, primáře dětského oddělení v benešovské nemocnici. "Dřív tolik podobných případů nebylo," řekl primář, který však upozorňuje na fakt, že řada lidí se do nemocnice ani nemusí dostat. "V případě, kdy je pacient dovezen rychlou záchrannou službou s velkými obtížemi, je mu odebrána moč. Z ní pak v biochemické laboratoři vyhodnotíme přítomnost drogy," popisuje postup primář, který však podotkl, že na dětské oddělení se mohou dostat jen děti do devatenácti let věku. "Nejmladší osobou, která k nám byla s obtížemi zmatenosti či velké nevolnosti dovezena, byl třináctiletý chlapec z dětského domova," dodal Tomajdes. Konzumace drog rok od roku výrazně stoupá. "Zaznamenali jsme zvýšený nárůst experimentátorů s drogou. Odhadujeme, že necelých osmdesát procent mladých lidí má již nějakou zkušenost," uvedla mluvčí policie Zuzana Stránská. Podle údajů policie se věková hranice osob, které s drogou začínají experimentovat, stále snižuje a v současné době není výjimkou, že drogy jsou nabízeny a prodávány i mládeži základních škol. "Experimentovat začínají již třináctileté děti," dodala Zuzana Stránská.
DROGY NA BENEŠOVSKU V ČÍSLECH
7 dealerů zadržela v loňském roce policie
13 škol navštívila při prevenci tisková mluvčí PČR
80 % mladých lidí má s drogou zkušenost
22 besed se uskutečnilo na téma drogy
13 let - věk, kdy poprvé zkouší děti drogu
________________________________________________________________________
„Dům hrůzy“ spasil až stálý dozor
Mladá fronta DNES 19.3.2003| rubrika: Severní Čechy| strana: 1| autor: ONDŘEJ JIRKOVSKÝ
Neštěmice - Až nepřetržitá přítomnost městských strážníků, kteří si v přízemí zřídili služebnu, přinesla klid obyvatelům domu v Neštěmické ulici 31 v Ústí nad Labem. Dvanáctipatrové budově se kvůli dezolátnímu stavu a přítomnosti několika neplatičů nájmu, kteří zde obchodovali s drogami, léta přezdívalo „dům hrůzy“. „Na chodbách bylo vytrhané elektrické vedení, chyběla tam světla. Dveře neměly těsnění, takže bylo možné usušit na chodbě prádlo, jaký tam byl průvan. Často nejezdily výtahy a občas jsem na chodbách musela překračovat lidské výkaly,“ líčí předchozí stav jedna z nájemnic Hana Beranová. Ta si sama na nepořádek v domě několikrát stěžovala a kvůli tomu i organizovala petici. „Já myslela, že tady ani nebydlím. Od té doby, co je tu služebna, tak je klid,“ pochvaluje si změny Beranová. Přístup narkomanů do domu má omezit mimo jiné také to, že strážníci kontrolují doklady všem, kdo chtějí klíče od vchodových dveří. Dům prošel i několika opravami - jsou tu nové schránky a zvonky. Na rekonstrukci vyhradila neštěmická radnice šedesát tisíc korun. „Opravy však vykonávají lidé, kteří mají obecně prospěšné práce jako alternativní tresty,“ uvedla včera starostka Neštěmic Miloslava Válková.
Pokračování na straně D2
Pokračování ze strany D1
„Nyní je zde zhruba dvacet bytů volných, odkud se lidé vystěhovali na základě rozhodnutí soudu, protože dlužili. Nově se byty obsadí až bude dům opravený,“ dodala starostka. „Když je tam strážník, tak se kriminalita sníží. Potíže byly v tom, že v domě bydlelo několik velmi problémových nájemníků. Svou roli hrála drogová kriminalita a několik osob bylo předáno policii,“ uvedl primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič. Tyto kroky jsou pokračováním snahy primátora vyhnat kriminální živly z Ústí nad Labem. „Důsledná politika bezpečnosti je jednou z mých priorit a hodlám v tom pokračovat. Začali jsme s centrem a nyní se dostáváme do dalších problémových oblastí,“ dodal primátor. Městu se už podařilo vytlačit dealery drog z centra města tak, že za vytipovanými osobami neustále chodili strážníci a hlídali, co dělají. Aby si v křoviskách ve středu Ústí nemohli narkomani píchat drogy, nechal magistrát vykácet část zeleně.
________________________________________________________________________
Testy HIV jen v Pardubicích!
Noviny Chrudimska 18.3.2003| rubrika: Lokální| strana: 7| autor: ROMANA NETOLICKÁ, KAMIL DUBSKÝ
Člověk musí být hodně statečný, aby sám o sobě zjistil, zda patří k lidem HIV pozitivním. Poradny AIDS navštěvuje jen malé procento těch, kteří mají důvod se nebezpečné nemoci obávat.
Chrudim - Poradna AIDS v Chrudimi od Nového roku nefunguje, tuto službu je možné vyhledat pouze v Pardubicích. Zájem lidí o ni ale klesá. "Vždycky se ozvalo kolem šedesáti lidí ročně, loni to bylo jen dvacet," říká vedoucí epidemiologického oddělení chrudimské pobočky Krajské hygienické stanice (KHS) Pardubice Jiřina Rybová. Okresní hygienická stanice v Chrudimi zanikla na konci roku, kdy došlo k vytvoření územního pracoviště KHS Pardubice a pobočky Zdravotního ústavu Pardubice. Zároveň s tím přestala pracovat i poradna AIDS v Chrudimi.
Jen pro interní záznamy
Zdravotníci jsou nyní veřejnosti k dispozici v pardubické nemocnici. "Lidé nás naleznou v druhém patře budovy radiační onkologie, a to každé pondělí od 13 do 14.30 hodin. Provádíme také anonymní odběry krve na HIV pozitivitu," potvrzuje vedoucí poradny Inna Valentová z Pardubic. Statistika o počtu klientů z Chrudimska se podle jejích slov nevede. "Neptáme se, odkud kdo pochází, zajímá nás pouze věk a pohlaví pro naše vlastní záznamy." V tom ale také spočívá kámen úrazu, proč jsou sociální preventisté v našem regionu ve své práci proti AIDS prakticky bezmocní. Veškeré informace, o které by se mohli opřít, totiž podléhají lékařskému tajemství. Třeba na Hlinecku, kde podle zdejšího preventisty Romana Alvareze zatím nebyl zachycen žádný signál o někom infikovaném, se prevenci AIDS nevěnuje vůbec nikdo. Podle ředitele Zdravotního ústavu v Pardubicích Tomáše Helmuta bude poradna AIDS v Chrudimi opět otevřena v polovině roku. Tehdy by měl nastoupit kvalifikovaný lékař, který se bude prevencí AIDS systematicky zabývat.
Nejvíc hrozí narkomani
Sociálním pracovníkům do té doby zbývají jenom přednášky mezi studenty. "Nedávného cyklu besed se zúčastnily všechny vybrané ročníky středoškoláků a bude se v něm pokračovat. Jistý význam mají také jednorázové akce," říká chrudimská preventistka Radka Pochobradská. Největší riziko kvůli vícekrát používaným aplikačním jehlám skýtají narkomani. Těm jejich výměnu zajišťuje pardubické Kontaktní centrum, jehož terénní pracovníci dojíždějí za třicítkou svých chrudimských klientů i přímo do ulic města.
________________________________________________________________________
Mák nepostihl pokles cen jako jiné plodiny
Zemědělec 17.3.2003| rubrika: Rostlinná výroba| strana: 11| autor: Petra Vaňatová
Nízké výnosy a přitom pokles cen, tak jednoduše by se dal charakterizovat loňský výsledek pěstování velké části zemědělských plodin. Jednou z výjimek, pro které tato charakteristika neplatí, je mák. Jeho výnosy byly sice oproti roku 2001 nižší, avšak jejich pokles nebyl nijak radikální - z 0,64 t/ha na 0,6 t/ha semene. Ceny dokonce mírně narostly, v období říjen až prosinec se mák prodával za 26,60 či 27,60 Kč/kg.
Nejen tyto informace, které zazněly na čtyřech seminářích, které po celé České republice uspořádalo ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) a firmou Slovakofarma sdružení Český mák, dávají vědět, že mák zůstává perspektivní plodinou. Jak bylo možné dozvědět se ve Stehelčevsi na jednom se série seminářů, makovému semenu se nabízí poměrně široké odbytiště, přičemž na mezinárodním trhu nemá Česká republika mnoho konkurentů. Jedním je Turecko, kde se však mák pěstuje s využitím ruční práce. Velkovýroba dává podle představitelů sdružení Český mák této komoditě šanci dalšího rozvoje. Jak uvedl doc. Ing. Jan Vašák, CSc., z ČZU, utopií nemusí být ani výměra máku v ČR až 100 tis. hektarů. Připomeňme, že v loňském roce se u nás mák pěstoval asi na 30 tis. hektarů a ve světě asi na 108 tis. hektarech. K naplnění zmíněného cíle je však nutné splnění některých důležitých požadavků. Podle doc. Vašáka je nutné výrazně, tzn. asi dvojnásobně, zvýšit výnos semen a sklízet i dvojnásobek makoviny. Že je možné sklízet až dvoutunové výnosy makového semene doložil na výsledcích mnoha pokusů ve své přednášce Ing. Pavel Cihlář z ČZU. Pro zajištění konkurenceschopnosti máku je dále důležité zabezpečit této komoditě stejné dotace jako například obilninám. Jak pěstitele informoval Ing. Zdeněk Kosek, CSc., ředitel sdružení Český mák, podporu pro mák se již podařilo prosadit, neboť pěstování máku bylo zařazeno do dotačních titulů pod bodem 1.S. kompletní sklizeň máku, tzn. sklizeň semene i makoviny. Pěstitelé sice díky této dotaci získají necelých 70 Kč/ha máku, důležité však je, že se máku dostalo i v legislativě větší pozornosti. Pěstitelé máku dále považují za nezbytné snížit roztříštěnost zahraničního obchodu s mákem s cílem stabilizovat ceny za makové semeno a zajistit nová odbytiště. Na významu nabývá sklizeň makového semene spolu s makovinou. Důvodem je nejen další možnost zvýšení příjmu pěstitelů díky prodeji této farmaceutické suroviny či možnost zlepšení kvality semene. Kvalita semene máku je totiž při jeho společné sklizni s makovinou prokazatelně lepší. Zásadním důvodem, který jistě přispěl i k zařazení máku do dotačních titulů, je zajištění argumentů pro mezinárodní organizace, které pěstování máku bedlivě sledují, neboť ho většina světa nepovažuje za potravinu, ale pouze za surovinu pro výrobu morfinu. Také zástupci Národní protidrogové centrály Policie ČR, kteří se stejně jako v loňském roce "makových" seminářů zúčastnili, vysvětlili svůj postoj k této problematice: Maková sláma může být z pohledu světa brána jako surovina pro výrobu drog, a proto lze v budoucnu předpokládat, že nebude moci zůstávat na poli, ale bude muset být předána ke zpracování či jinak zlikvidována.
________________________________________________________________________
Drogy si pouze půjčovali a experimentovali s nimi
Hradecké noviny 18.3.2003| rubrika: Královéhradecký kraj/Pardubický kraj| strana: 6| autor: ls
Hradec Králové - S hodinovým zpožděním z důvodu neomluvené neúčasti dvou svědků začal včera krajský soud v odročeném hlavním líčení opět projednávat kauzu třicetiletého bankovního úředníka z Hradce Králové, toho času ve vazbě. Obviněn je z trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů a šíření toxikomanie. Dotyčný podle obžaloby v letech 2000 až 2002 v Praze nakupoval drogy se záměrem prodávat je dál a ty pak poskytl nejméně deseti dalším osobám. Je rovněž obviněn, že loni v březnu v Praze nabídl známému tekutou extázi. Ten poté, co ji požil v kombinaci s alkoholem, zkolaboval a život mu zachránila jen rychlá lékařská pomoc. Obžalovaný, který během přípravného řízení nevypovídal, v úvodu hlavního líčení většinu obvinění odmítl. Uvedl, že s drogami spolu s přáteli jen experimentovali, půjčovali si je a vraceli. Od podání zmíněné látky poškozenému se distancoval. Většina svědků obchodování s drogami obžalovaného nepotvrdila. Jeden z nich však vypověděl, že od něho po předchozí telefonické objednávce několikrát koupil v menším množství kokain, což obviněný popřel.
________________________________________________________________________
Výrobcům perníku hrozí 15 let vězení
Plzeňský deník 18.3.2003| strana: 9| autor: PETR JEŽEK
Plzeň - Plzeňský soud včera začal projednávat případ dvou mužů a jedné ženy, které státní zástupkyně obžalovala z výroby a prodeje pervitinu. Wolfgang Hase z Německa a Viktor Lacko z Chodova na Sokolovsku podle žaloby v Bolině na Benešovsku vyráběli pervitin. V závěru roku 2001 vyprodukovali asi kilogram drogy. Lacko měl zajišťovat její prodej Němci, který ji dále distribuoval v zahraničí. Pokud soud dospěje k závěru, že trestnou činnost skutečně páchali, mohou jít do vězení až na 15 let. Deset let hrozí Simoně Holuškové z Karlových Varů.
"V Bolině zkoušela vyrobit pervitin. Devatenáctého prosince 2001 ve tři čtvrtě na sedm večer jí tam policie zadržela," řekla státní zástupkyně Věra Brázdová. Lacko obžalobu odmítá.
"Všechno je to nesmysl, s drogami nemám nic společného. Musel bych být blázen, abych si Němce posadil do auta i s pervitinem, když jsem dva roky předtím byl kvůli drogám stíhaný," řekl třicetiletý nezaměstnaný muž ze Sokolovska. Připustil ale, že s Hasem se zná. Cizinec mu prý jen sháněl náhradní díly do aut a on mu naopak zajišťoval léky. "Měl psychické problémy, potřeboval léky proti depresím. Jako cizinec to měl v Čechách těžké, tak jsem mu je občas vozil," vysvětloval Lacko. Na svobodě stíhaná pětadvacetiletá Holušková včera odmítla před soudem vypovídat. Už po přečtení obžaloby musel jednací síň opustit Hase, protože jeho advokát se telefonicky omluvil kvůli horečce. "Bez právníka tu nemůžete být. Pokud se v úterý jeho zdravotní stav zlepší, aby mohl být u soudu přítomen, pak vás vyslechnu. Nyní musím váš případ z této kauzy vyloučit," vysvětlil cizinci soudce Jan Špeta. |
|
|
|
