| Jak navrátit půdě její přirozenou výživnost – aneb kompost, terra preta, biodynamics. - Klikni zde pro originální téma |
| Fantasie |
Základem úspěšného pěstování je nepochybně kvalitní a výživná půda, ve které rostliny prospívají, zdravě se vyvíjí a dostávají z ní maximum živin. Tento thread by měl posloužit jako návod na to, jak si takovouto půdu, respektive pěstební substrát vyrobit sami, s minimálními náklady a s velmi dobrými výsledky. Jako příznivec organického pěstování tady uvedu základní metody a fakta, která by měla být všem známá, ale zatím jsem je tady na Groweru nikde nenašel.
Vycházím z vlastních zkušeností, už se o podobné věci nějakou dobu zajímám, a posledních pár let je také sám zkouším a snažím se je zdokonalovat.
Obecně, je konopí na půdu a výživu relativně náročná rostlina. Sám sem to poznal, když jsem se snažil pěstovat na nejrůznějších lokalitách s dost nepřesvědčivým výsledkem. Ne snad, že by konopí nevyrostlo všude, kam pohodíte semínko, ale ne všude vyrostou zdravé, silné a kompaktní rostliny, s vysokým výnosem atp. Ideální je dopřát jim mocnou vrstvu výživné, kypré a provzdušněné tmavé půdy. Což může být problematické, protože na většině území ČR se takovéto půdy přirozeně nenalézají.
Naštěstí pro nás, kdo nemáme možnost pěstovat v lokalitách s dostatečně kvalitní zeminou, si můžeme připravit takovouto zem sami, a na naše fleky si ji přinést s sebou. Existuje několik metod jak si vyrobit takovouto hlínu. Moje metoda, kterou zde uvedu, v sobě kombinuje kompostování, terra preta a biodynamické principy, tedy nejde o to jak dodávat pudě živiny, ale jak půdu oživit. Důraz se klade na to, aby rostlina vyrůstala z úrodné, živé půdy a byla vnitřně odolná vůči napadení zvenčí.
PS: Tento thread by měl být užitečný a přínosný pro všechny, koho baví outdoor pěstování. Jsem otevřený komentářům a příspěvkům, ale ať převládne kvalita nad kvantitou. Sám tu uvedu několik věcí a pak to přenechám na Vás, abyste doplňovali vlastní rady a zkušenosti. |
|
|
| Fantasie |
Kompostování
Jednou z notoricky známých metod je kompostování. Pravděpodobně všichni víte, o co jde, nebo minimálně máte o tom představu, takže to tu nebudu rozepisovat nijak zdlouhavě. Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navraceny všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do půdy také velmi důležitou organickou hmotu, tedy především humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy.
Principem kompostování je shromažďování organických zbytků na jedno místo, a je fuk, jestli na hromadě, nebo v ohradníku nebo u báby na hnojišti. Tyto organické zbytky se přirozeným procesem přeměňují na kompost. Takovýto kompost je shromaždištěm uhlíku a dusíku a láká do sebe všemožnou půdní drobotinu a havěť známou jako edafon.Edafon napomáhá rozkladu živočišných zbytku na jednodušší prvky, provrtává a přemisťuje celý kompost a tím za nás dělá černou práci a nesmírně tím napomáhá zlepšovat vlastnosti kompostu.
Více informací o kompostu a kompostování najdete na internetu. pro odpíchnutí přikládám dva základní odkazy, jako takové rozcestníky.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kompostov%C3%A1n%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dom%C3...ov%C3%A1n%C3%AD
+ velice zajímavý článek o organické hmotě v půdě a její úloze : http://biom.cz/cz/odborne-clanky/ul...ke-hmoty-v-pude |
|
|
| Fantasie |
Edafon
Důležitou podmínkou úrodnosti každé půdy je vysoká intenzita její biologické činnosti, umožněná přítomností velkého počtu nejrůznějších mikroorganismů, hlavně bakterií, plísní, aktinomycet apod. Tyto mikroorganismy se zúčastňují metabolismu uhlíku, dusíku i síry, biologické sorpce živin, humifikačních aj. procesů v půdě.
Svou životní činností produkují řadu fyziologicky aktivních látek jako jsou vitaminy, antibiotika, auxiny aj. růstové stimulátory. Jde vesměs o sloučeniny ovlivňující metabolismus rostlin, některé z nich jsou složkami enzymů, jiné zvyšují baktericidní vlastnosti buněčné šťávy. Často jsou považovány za látky podporující příjem živin rostlinami.
Optimální podmínky pro rozvoj zemědělsky významných mikroorganismů, a tím i pro intenzívní biologickou činnost půdy zajišťuje: dostatek snadno rozložitelných organických látek, příznivá vlhkost půdy (cca 60% max. kapilární vodní kapacity), teplota kolem 25oC, půdní reakce a přístup vzduchu podle charakteru jednotlivých skupin mikroorganismů.
Podmínky pro složité přeměny v půdě, které zasahují také do dynamiky změn obsahu a forem živin v půdě a tedy i do výživy rostlin, nelze oddělovat od půdního edafonu, který zajišťuje v půdě funkce rozkladné a syntetické.
Edafon dělíme podle velikosti na:
mikroedafon (fytoedafon, prvoci, nematoda),
mezoedafon (roupice, roztoči, chvostoskoci aj.),
makroedafon (mnohonožky, isopoda, larvy hmyzu, měkkýši aj.),
megaedafon (žížaly, obratlovci).
Zdroj:http://web2.mendelu.cz/af_221_multi.../edafon.htm#top |
|
|
| guarana |
| odkaz na Darinu 4,pri ktorej vyrobca uvadza ze 50 L roztoku ma hodnotu 50 ton mastalneho hnoja,vyrobene z jazerneho sapropelu Je to hned pod reklamou ked rozkliknete http://www.floraservis.sk/darina-4.php |
|
|
| Dead Cat |
Ahoj,
Doufám, že nebude vadit, když ti tu něco přidám.
Je to velice zajímavý článeček z jednoho fóra zabívajícího se permakulturou a takovým tím přírodním životem :rasta:.
Je to na stránkách Soběstačnost.cz , koho to zajímá, jeto docela zajímavá stránka. Je to porovnání dvou typů půd a jejich vlastností - může se hodit na výběr místa a případnou úpravu či neúpravu hlíny, pH apod.
Takže tady je citace: "Boží milost: Začal jsem dávat do nějaké (snad) použitelné podoby informace které jsem sehnal. Není to vůbec dodělané, pouze polotovar, který je potřeba doladit, ověřit, upravit ............. v některých případech si nejsem úplně jistý a musím si ještě dohledat potřebné informace. Mám to rozdělené do dvou částí. První je teoretické pozadí H:B problematiky vysvětlené na pozadí primární sukcese. Ta druhá část je praktičtější, podle té by se mělo dát i nějak postupovat při designu rostlinných společenstev, ale to mám zatím jenom v heslech. Posílám první část a doufám, že mi k tomu napíšete nějaké komentáře, návrhy na vylepšení, oprava chyb atd. Mohl by z toho vzniknout článeček.
Postup přírodní sukcese a vývoj poměru hmotnosti biomasy hub k hmotnosti biomasy půdních bakterií (dále H:B)
V ranných fázích primární sukcese, v půdě (v budoucí půdě) nejsou přítomné žádné, nebo téměř žádné houby. Je to dané nepřítomností organické hmoty, která by houbám mohla sloužit za potravu. Rostliny tam ještě přítomné také nejsou a tak není možná ani výživa hub pomocí kořenových exudátů. Bakterie ( např. fotosyntezující Cyanobacteria) jsou pro tuto fázi sukcese naopak charakterektistické a díky jejich činnosti dochází k pomalému obohacování půdy o organický materiál s nízkým obsahem uhlíku. Díky tomu dojde k vytvoření příznivého životního prostředí pro jiné bakterie- rozkladače. V dalším kroku sukcese se prostředí stane příznivé i pro růst prvních rostlin - trav a letniček a vznikne kladná zpětná vazba. Bakteriím vyhovuje potrava v podobě zeleného, snadno rozložitelného a nejlépe pod povrch zapraveného (orba, rytí) materiálu, který jim poskytují trávy a letničky. Biomasa půdních bakterií převládá a svou přítomností ovliňuje i půdní prostředí. Pro nás budou zajímavé především tyto hlavní vlivy. 1) Bakterie vylučují zásadité polysacharidy, které zvyšují pH půdy (?????). 2) odpadním metabolitem bakterií je dusík v podobě NH4+. Zásadité půdní prostředí a přítomnost amoniakálního dusíku vyhovuje dalším bakteriím, tzv nitrifikačním bakteriím, které získávají energii oxidací NH4+ na NO3- (přes nitritační bakterie a NO2-). Výsledkem je půda obohacená o dusík v dusičnanové formě. V půdách s převahou bakteriální populace (dále B-půdy) je tato forma dusíku dominující. Tím se konečně dostáváme k rostlinám. Některým rostlinám (trávy, letničky a některé trvalky) NO3- dusík vyhovuje a díky tomu získávají konkurenční výhodu nad rostlinami, kterým NO3- forma dusíku nevyhovuje (většina trvalek, keřů a stromů). Je jasné, kdo v této fázi sukcese získá konkurenční výhodu a komu se podaří stanoviště kolonizovat. Roli přechodového článku od B-půd k půdám s převahou hub (dále H-půdy) zastávají keře a pionýrské stromy. Ty jsou k B-půdám tolerantní, ale v průběhu svého života půdu přetvářejí do podoby H-půdy. Podobně jako v případě vzájmně prospěšného vztahu bakterií a rostlin z počátečních stádií sukcese se i vpřípadě přechodu k H-půdám uplatňuje kladná zpětná vazba v podobě prospěšných vztahů hub a dřevin. Opad z keřů a pionýrských druhů stromů je pro bakterie hůře rozložitelný než pro houby a pouze houby dokáží rozložit odolnou organickou hmotu jako jsou dřevnaté části stromů. H:B se postupně zvětšuje ve prospěch hub a nakonec dojde k přetvoření půdy na H:B 5:1-10:1 v listnatých lesích až po H:B100:1-1000:1 v lesích jehličnatých. Tím ovšem vzájemně prospěšný vztah nekončí. Houby do půdy vylučují organické kyseliny(??), které snižují půdní pH až na úrovně, které nevyhovují nitrifikačním bakteriím (pH snižují i samotné rostliny) . Díky tomu nedojde ke konverzi NH4+ na NO3- . Díky tomu je v lesních půdách převažující amoniakální forma dusíku. Dřevinám a některým trvalkám tato forma dusíku vyhovuje a dostávají díky tomu konkurenční výhodu nad rostlinami z předchozích fází sukcese."
Je na tom dobře vidět, že většina zemědělské půdy určené k pěstování jednoletých rostlin dodává do půdy převážně zelená dusíkatá hnojiva a jsou to půdy bakteriální a tam kde rostou stromy a křoví se do půdy dostane spíš hnědá uhlíkatá složka a jsou to půdy spíš houbové. A proto se mi letos v mém křoví úroda moc nepovedla. V mém případě je potřeba dodat dusíkatá hnojiva a upravit pH,
zkrátka udělat si kousek bakteriální půdy:teef:.
Snad to někomu pomůže. |
|
|
| Dead Cat |
a tady je další část:
"posílám tu praktičtější část, ale opět v podobě "polotovaru".
Pěstování rostlin s ohledem na H:B
Podobně, jako rostliny ovlivňují skladbu edafonu ve svém dosahu, tak mohou ovlivňovat i půdní mikroorganismy život rostlin, které rostou v jejich okolí. Některé rostliny upřednostňují půdy s převahou hub, jiné s převahou bakterií (poměr H:B). To znamená, že pěstování rostlin v půdách, které jim vyhovují (s odpovídajícím H:B) povede i k lepší vzájemné symbióze, odolnosti chorobám, lepšímu koloběhu živin a lepšímu zdraví rostlin. Následuje několik jednoduchých pravidel, které je možné požít při rozhodování co kam vysadit, co s čím vysadit, nebo jakou půdu připravit (a částečně i jak) pro konkrétní druhy rostlin. Ty pravidla se vzájemně překrývají, ale snad si z nich něco vyberete Smile
1) Pokud chcete pěstovat zeleninu, zaměřte se na podporu populace půdních bakterí, pokud chcete pěstovat stromy, zaměřte se na podporu hub.
2) Typ půdy můžete ovlivnit druhem potravy (pro breberky), kterou na půdu aplikujete (druhem mulče) případně i použitím kompostového čaje odpovídajícího složení (bakteriální, vyvážený, houbový).
3) Znalost H:B můžeme využít i k potlačení růstu nežádoucích rostlin. B-půdy potlačují růst značné části trvalek a většiny dřevin. H-půdy potlačují růst většiny trav a letniček.
4) O tom, jaké H:B vyžadují konkrétní druhy rostlin je publikováno pouze velice málo informací, ale naštěstí si jako vodítko můžeme vzít přirozené prostředí, ze kterého pochází rostlina, která nás zajímá. Ranně sukcesní rostliny dávají přednost B-půdě, středně sukcesní rostliny (pionýrské dřeviny) dávají přednost vyváženějšímu poměru H:B rostlinám z pozdních a klimaxových stádií sukcese (stromům a některým trvalkám) vyhovuje H-půda. Původní, přirozené prostředí nás může nasměrovat i v případě pochybností o preferencích trvalek. Lesní trvalky budou pravděpodobně dávat přednost H-půdám, trvalky přítomné v rannějších stádiích sukcese B-půdám.
5) Obecně je možné říct, že letničky a dvouletky dávají přednost bakteriálním půdám a trvalky, keře a stromy dávají přednost půdám s převahou hub.
Dalo by se také použít pravidlo, že s dlouhověkostí rostlin roste i jejich požadavek na větší zastoupení hub v půdě. Rostliny, které pocházejí z jehličnatých lesů vyžadují větší H:B než rostliny pocházející z lesů listnatých.
6) Při návrhu rostlinných společenstev nezapomeňte na výběr partnerů s ohledem na podobné preference H:B
7) Oblast H-půd a B-půd může být poměrně přesně ohraničená, přechod z jednoho typu do druhého může proběhnout během 15cm a to v horizontálním i vertikálním směru.
8 ) Dr. Ingham také tvrdí, že H:B může ovlivňovat i růst kořenů stromů. Kořeny stromů dávající přednost silně H-půdám se budou vyhýbat B-půdám. Běžně se tvrdí, že kořeny stromů se vyhýbají travnatému povrchu z důvodů konkurence, případně z důvodu alelopatie. Dr. Ingham tvrdí, že důvodem je právě přítomnost B-půdy.
Pár příkladů hodnot H:B, které jsem vytáhl z uvedené literatury:
Mrkev,salát, brokolice a košťáloviny dávají přednost půdám s H:B 0,3:1-0,8:1
Rajčata, kukuřice, pšenice H:B 0,8:1-1:1
Trávníky H:B 0,5:1-1:1
Stromy vyžadují větší poměr H:B. Lesní půda (ze které pochází většina stromů a keřů) má H:B přes 100:1 a v případě jehličnanů to je dokonce poměr 50:1-1000:1.
Javory, duby a topoly vyžadují H:B 10:1 -100:1
Pro ovocný sad je vhodný poměr H:B 10:1 - 50:1
Olše, buk, osika dávají v mládí přednost půdám s převahou bakterií, v dospělosti jim vyhovuje poměr H:B 5:1 - 100:1" |
|
|
| Time |
Zdravíčko!
dobré téma ! myslím že je důležité aby si lidi uvědomyli tyhle základní procesy ohledně pěstování rostlin v půdě . Kompostování samotné je užasná ukázka bezodpadového hospodářství které by se nám tak hodilo ve všech oborech ,ale otom jiná... s nástupem gshopů(spešl minerálních hnojiv pro konopí , "spešl" substrátů atd . ) si myslím že spousta lidí má dojem že půda je jen medium "ze kterýho to roste" ano ,ovšem ,ale ono je to živé/mělo by býti/ přirozeně a živné látky si vytvářet samo-rozkladem ... v květináči ve skříni to vidíme méně ,ale bavíme se outdoor pěstování převážně že ...
pěstuji již víc jak 10 let konopí a poslední roky jsem zahradu rozšířil i o další rostliny a keře,abych doplnil celistvost "prostoru" :) Bohužel co se týče konopí vidím situaci dobré půdy problematičtěji . . resp. pokud člověk pěstuje guerrilově a dbá na maximální utajení je problém přenášet/převážet hlínu na fleky , dopravovat větší množství hnoje atd . Osobně jsem se omezil na vylepšování půdy co do struktůry (písek/jíl) a dostatečném přísunu živin do půdy pro nastartování půdních orgamismů . Používám pro to hlavně hnůj-kravský/koňský zapravovaný do půdy napodzim .Buď granulovaný a nebo lépe "čerstvý" ovšem to už je trochu náročnější na přepravu ,ale i málo stačí . Ve spojení s mulčováním okolního rostlinného materiálu(většinou kopřivy,tráva) to vytváří funkční proces , mulč zabranuje odpařování vody z půdy a rozkladem obahacuje půdu . Pokud to vychází a toho opakujete rok co rok vytvoříte si tak super flek/půdu :)
Další stupeň co chci vyzkoušet jsou půdní houby, už i s hnojemjsou už vidět výsledky , bohužel to nemám třeba na fotkách zdokumentovaný ,ale reálně vidím např. na místě kde před 3 roky byly 40cm rostlinky právě kvůli "nekvalitní" půdě pokrok v tom že rostliny tam mají už 150cm/paušálně řečeno/neberu v potaz počasí ten rok , odrůdu atp.
Nejvíc se mi zatím osvědčila říční niva - lehká/píščitá půda se spoustou živin přinesených vodou , spolu se zásobou vody , no radost pohledět,žádný starosti :) ale to jen tak naokraj
no půdě zdar a hlavně životu v ní :) |
|
|
| AVICII |
Přesně jak zde uvedl TIME. Letos mám v plánu, až všechny kytky sklidím, tak že pořádně zapracuji na půdě, ve které byli. Místo, kde mám kytky je mírný kopec. Plánuji, že jak všechny kytky vytahám ven s kořeny, tak místo důkladně zryju. Mám možnost mít králičí hnůj tak ten bych zaryl. Dále s hnojen zaruju pořádnou dávku kopřiv, něco málo popela. A uvidím, co to udělá přes zimu a jak dobře to bude připravené na jaře na další urodu.
Jinak letos jsem měl jeden no name semínko navíc, a už se mi pro něj nechtělo nic připravovat, tak jsem si řekl, že ho zkusím dát na kompost. Zatím jsem ho hnojil pouze 2x za celou dobu a jak myslíte že vypadá? Vypadá nejlépe ze všech kytek co mám. Kompost je podle mě nejlepší, co jsem své kytce mohl dát. Je v něm obsaženo spoustu důležitých a potřebných živin podle mého názoru :)
Chtěl jsem se zeptat, jak je to s kravským hnojem. Je potřeba ho nechat nějakých pár roků odvětrat nebo něco nebo ho mohu zarývat rovnou čerstvý? Jinak co dále bych podle vás mohl ještě zarýt do země pro zlepšení půdy na další roky pěstování? Máte nějaké rady, tipy a nebo vyzkoušené věci? Budu rád za každou radu. |
|
|
| Dead Cat |
| citace: |
| Jinak co dále bych podle vás mohl ještě zarýt do země pro zlepšení půdy na další roky pěstování? Máte nějaké rady, tipy a nebo vyzkoušené věci? Budu rád za každou radu. |
No já jsem letos založil na políčku kompost a sekám do něj kopřivy, listí a vyčerpanou půdu a takovou tu hrabanku z kousků větviček a jiného bordelu. Na další sezonu to asi ještě ready nebude, ale za další rok snad budu mít metr krychlovej kvalitního kompostu. Jinak jsem taky četl, že je dobrý přidávat do kompostu aktivní uhlí (dřevěné uhlí - nevím, jestli dřevěné uhlí má otevřené póry tak jako to aktivní,ale určitě upraví vlastnosti půdy)kvůli velkému povrchu k osídlení mikroby. Taky naváže živiny a postupně je uvolňuje do půdy (pozor-nedávat přímo do půdy ale do kompostu, který se teprve tvoří. V půdě by navázalo živiny a kytky by neměly nic.) Jinak mulč je taky super,ale je to běh na dlouhou trať, ostatně stejně jako kompost.
Jinak s tím co psal Time souhlasím, takhle komplaxnější je to mnohem zajímavější a přínosnější, než jen koupit hlínu, hnojky a jet podle návodu, člověk je přírodě tak nějak blíž:rasta:.
EDIT: Ale je jasný,že indoor to takhle asi nejde. Ikdyž, slyšel jsem i o vermikompostování v kuchyni v paneláku.;) |
|
|
| Zedy |
Zdarec, narazil sem na příspěvek od členky Yára ohledně plísně ukládaný na kompost a trochu mě to zarazilo, asi to nebude nic vážnýho, nějakej čas kompost používám a na problémy sem nenarazil. Proč se ale nezeptat;)
| citace: |
Původní příspěvek od Yára
Vidím, že tady mohu pomoci jako fytopatolog v "důchodu". Žádný plesnivý materiál do kompostu NEPATŘÍ. Při zrání kompostu vyběhnou teploty uvnitř kopky sice vysoko, teoreticky by tato vysoká fermentační teplota by měla patogeny zničit. Ale praxe je zcela jiná. Vrchní vrstvy kopek kompostů tak vysoké teploty nemají a není žádná záruka, že spory plísní budou zničeny.
Do kompostů patří veškerý bio odpad s výjimkou materiálů, napadených chorobami (ani strupovitost, žádné zdroje plístní, žádné pytlíky z čajů atd.)
Tedy základní pravidlo kompostů: Čím kvalitnější vstupní odpady, tím kvalitnější kompost!
Plísně bych ničila zásadně vhozením do ohně!
Pokud by jste si chtěli o kompostech něco přečíst či se zeptat, pokusím se odpovídat na otázky.
Udělat kvalitní kompost je taky malá věda, nejen grow cannabisu :-)))) |
V případě, že odebírám zeminu z kompostu ze spodních vrstev, tedy už těch fermentovaných, tak se nějakýho rizika zachování patogenu bát nemusím, nebo? Kompostujem cokoliv organického, počínaje odpadem z kuchyně po zeleň ze zahrady, včetně odpadů plesnivých.
Jinak je to dost podstatný téma, tak ho oživuju a vystavuju. Outdoorová sezóna pomalu začíná a zanedlouho přijde čas sáhnout do vnitřních útrob kompostů pro nějakej ten kvalitní humus pro naše holky :) |
|
|
| Fantasie |
S tím co píše Yára se dá souhlasit, ale nemusí to být uplně obecným pravidlem. Je pravda že do kompostu patří co nejkvalitnější vstupy..ale pokud odebíráš odspodu, kde to může ležet třeba roky, tak by s tím neměl být problém. A především si myslím, že i kdyby se tam něco zachovalo tak se o to postarají jiné mikroorganismy (v zásadě pokud je na čem růst/parazitovat/živit se, vždycky se najde něco co to napadne a postupně rozloží). Já například používám hodně neortodoxni (intenzivní) metody kompostování, kdy vytvářím přímo směs vysoce kvalitních vstupních látek (substrát, hlína, kostní moučka, dolomitický vápenec, kravince, konince, bláto z potoka, kopřivy a jiné co se naskytnou) a z těchto vždycky utvořím hromady, které nechávám stát třebas 2 roky. Samozřejmě, že první rok je to promořené houbama a plísněma, které se ale postarají o spoustu užitečných procesů, ale po dvou zimách (a letos byl celkem brutal mráz) tam prakticky nic špatného nezůstává.. samozřejmě že přes vegetační sezónu na tom roste spousta plevelů atd. (řikám si no a?) .. ty nejsou jiným rostlinám ničím škodlivé. Když to pak rozebírám, bývá to naopak promořeno už větší havětí jako žížaly, larvy, brouci a všechno takovéhle.. což je dobrý signál, protože oni se taky něčím živí a co požerou a rozloží je samožřejmě pro rostliny snadno využitelné. Výsledný matroš je potom černý humusoidní kompost, který je potřeba ředit s obyč substrátem, protože sám o sobě je až moc výživný.
P.S.: přikládám něco nového k přečtení a přemýšlení http://cs.wikipedia.org/wiki/Biodyn...C4%9Blstv%C3%AD
důležité pro naši věc jsou především základní principy a biodynamické preparáty. Má stím někdo nějakou relevantní zkušenost? |
|
|
| Fantasie |
Mulčování - proti ztrátě vlhkosti, proti plevelům, pro kořeny, pro tvorbu humusu.
Další možností jak s minimální investicí zlepšit podmínky pro kultivaci čehokoliv je mulčování. Předpokládám, že většina lidí ví o čem je řeč, takže pouze přikládám odkazy na TIMEuv článek tady z Groweru + odkaz na wiki. http://grower.cz/forum/showthread.p...mul%E8ov%E1n%ED
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mul%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD
Mulčování lze kombinovat s využiváním kompostu a jiných hnojiv viz video: https://www.youtube.com/watch?v=CTzH8W09EZs
Letos se mi to celkem osvědčuje při pěstu v nádobách, protože při tomto počasí vyschne 40litrový kýbl během dvou tří dnů. Přikládám fotku na které je vidět, že stačí trochu slámy, která zabraňuje odparu z povrchu a kytkám se v tom skvěle daří. S tím jak rostou samozřejmě postupně víc a víc sosají a odpařují, takža je dobré tam té slámy přihazovat. Takto "zazátkované" vydrží po zalití klidně i týden. V případě, že hodně zaprší není nic jednoduššího než to seno na pár dní odhrabat a nechat si to vyschnout. Dá se s tím hrát donekonečna a stačí jenom vhodně udržovat poměr vlhkosti.
Doporučuju vyzkoušet,
Ať to roste. |
|
|
| Fantasie |
Cover Cropping aneb sázka ne meziplodiny
Po delší době oživuju vlákno.
Chci se podělit o další více či méně známou techniku, která přispívá k udržení dobrých vlastností půdy. Jedná se o tzv. cover cropping, neboli pěstování vhodných meziplodin, v období před vysetím nebo po sklizni. Zkrátka aby půda neležela ladem a bez pokryvu (což urychluje erozi) lze ji osadit meziplodinou, naříkad jetelem, vojtěškou nebo luštěninou.
K čemu je to dobré?
Jednak, půda je využitá, tedy zachovává se její životnost (bakterie, houby, mikroorganismy), některé plodiny jako luštěniny ji navíc obohacují dusíkem, nebo jinou důležitou látkou (víc v odkazu), nebo meziplodina poslouží "pouze" jako zdroj pro mulčování, tím že ji nechám vyrůst a časem (před vysetím) ji zaryju do hlíny.
Přikládám odkaz z HSO, kde si v angličtině můžete přečíst víc, případně prolídnout obrázky o co jde. http://blog.humboldtseeds.net/en/cover-cropping/ |
|
|
| jackson |
Zdravím,
čo si myslíte o pridávaní čerstvých slepačích hovien na spodok jamy? Robí sa to tak? Nespálim tým moje malinké? Ak s tým niekto má skúsenosti prosím podeľte sa so mnou :D |
|
|
| vv2 |
| Na spodek jámy dej koňský hnůj.hřeje kořínky od spodu.Slepičince dej až při přepnutí na květ,obsahují fosfor,ten je důležitý až na květ,ne na růst |
|
|
| Fantasie |
Jackson: Dá se to použít, ale mnohem lepší bude ten hnůj nějak zpracovat. U slepic se používá kvašení a zálivka. Dá se to taky kompostovat, ale to ti potrvá minimálně rok. Pokud zakopeš do hluboké jámy čerstvé slepičáky je dost velká šance že se ti většina živin vyplaví do půdy než k nim doroste kytka.
Být tebou tak letos část vykvasím, tak na jeden kýbl. A zbytkem bych založil kompost v nějaké hromadě s hlínou a zelenýma zbytkama.. Ten kompostovaný materiál se pak dá sypat přímo ke kytce a při každé zálivce to vstřebává živiny.
|
|
|
| Vovva96 |
| Mám leguána, co jeho trus? |
|
|
| pan.Káč27 |
Zdravíčko všem. Zajímavé téma a jsem rád že je tu dost takle uvažujicích. Dřív sem sice zkoušel In 2 roky OUT asi 4 a pokaždý jsem kytičkám nějak pomáhal. po pauze 3 roky jsem dostal darem semínko tak jsem ho zkusil nechat naklíčit a když puklo tak se mi zrodil v hlavě nápad znova něco zkusit ale tentokrát toudle cestou. Použil jsem kompost cca přibližně 6.letý pěkně od rodičů tak věřím v kvalitu :) No a rád bych se nadále tomu dál věnoval
a zase se něco přiučil a dozvěděl.. |
|
|
|
|
