| breeder |
Bude práce zařazena mezi tvrdé drogy?
Hospodářské noviny 6.3.2003| rubrika: zdraví| strana: 3| autor: Tomáš Vašák
Psychika: Workoholismem, stejně jako jinými závislostmi, je postiženo i okolí dotyčného
* Nenávratně pryč je doba, kdy označení "workoholik" vyvolalo jen pobavený úsměv. Rozvrácené rodiny, zdravotní i psychické potíže a neschopnost žít plnohodnotný život - tedy skutečně život plný hodnot - jsou příliš vážná témata. Proč vlastně mluvíme o workoholismu jako o závislosti?
Závislost je patologický vztah k něčemu nebo někomu (ano, můžeme být závislí i na osobě). Patologie závislosti spočívá v tom, že deformuje všechny ostatní oblasti života a především prožívání člověka. Tak jako alkoholik své závislosti postupně obětuje vše od rodiny až po vlastní důstojnost, tak také workoholik svůj život postupně redukuje jen na oblast práce. V jakékoliv jiné situaci se cítí nepříjemně a nejistě. K workoholismu musíme mít ovšem určité předpoklady. Především workoholismus musí "něco" kompenzovat, a tím "něčím" jsou nejčastěji sebejistota, sebepřijetí a schopnost prožívat citové vztahy. Workoholik v práci nachází to, čemu se jinde vyhýbá. Z bezpečí své profesionální role se stává důležitým pro ostatní a úspěchy mu nahrazují naplnění vztahových hodnot. Workoholik často pracuje i během "odpočinku" a v některých případech nepřestává na práci myslet i v nejintimnějších situacích partnerského vztahu. Tím vším se dostává do vytouženého úniku od reálného života.
Co vám říká okolí?
Ptáte se, jak poznáte, že již jste workoholikem? Dívejte se především kolem sebe. Soustřeďte se na to, jak na vás reagují lidé z vašeho nepracovního okolí. Pokud vám vyčítají vaši zaneprázdněnost a neschopnost odpočívat, jde o jas ný signál. Tento signál ještě neznamená vlastní závislost, ale postoj, jak s tímto signálem zacházíme, už projevem workoholismu může být. Skutečný workoholik se totiž intenzivně brání myšlence, že něco není v pořádku. Často dokonce v takové situaci ostatní napadá a nařkne je z lajdáctví, nedostatku odpovědnosti či z neschopnosti pochopit jeho situaci. Připomínám, že workoholik prací řeší nějaký svůj vnitřní problém a odpoutání od práce by ho k tomuto problému mohlo přivést a tomu se nevědomě brání. Workoholici mají často také tendence k perfekcionismu a přemrštěné ambice. Závislost na práci je spíš závislost na tom, co nám práce přináší - uspokojení z výsledku, úspěch a prestiž. Často tyto atributy spoluvytvářejí u workoholika jeho sebeobraz a představa, že by mohl být (a žít) bez těchto atributů, je nemyslitelná a nesnesitelná. Přiznat si, že jsem, nebo téměř jsem workoholikem, je obrovská odvaha. Uvědomit si problém a nezamést ho pod koberec, chce zralost a vnitřní sílu. Pojďme se společně podívat na nejčastější obranné reakce, které v nás pokus o takové přiznání vyvolá: Popření (velmi účinná obrana) je často vyjádřeno výroky jako ...normální situace ...všichni tak pracují ...je to moderní životní styl ...vždyť jsme byli loni na dovolené. Pokud máme s workoholismem problém a bráníme se takto, jsme ve skutečnosti na úplném začátku. Naše rodina nás většinou nedokáže přesvědčit o nepravdivosti obrany. Rada proto zní: Ptejte se, co si budou pamatovat vaši blízcí z tohoto období vašeho života, na co budou vzpomínat vaše děti a manželka, kdyby měly popsat tento rok. A když si tuto představu vytvoříte, zeptejte se, jestli to je opravdu vaše představa plnohodnotného života.
Nebezpečná obrana
Agrese a manipulace jako další obrana už reflektuje, že něco je špatně, ale problém vidí mimo sebe. V takové situaci workoholik často používá věty typu: ...když chceš dům, tak ... a děti musí mít pořádné vzdělání ... musím, jinak by mě šéf na místě vyhodil ... je to situací ve firmě. Agrese je velmi nebezpečná obrana, protože nutí naše partnery k protiakci, a to vede k prudkým sporům. Obviňování často vede k rozkolu a narušení vztahů. Paradoxem je, že se přitom vůbec neřeší samotný problém. Doporučení pro workoholiky je: Uvědomujte si, co svým chováním vlastně způsobujete. Obhajobou sebe a své závislosti můžete snadno zničit něco, čeho si velmi vážíte. Pokud chcete výše uvedené argumenty použít, vždy je používejte ve tvaru: Chci to dělat jinak, ale nevím jak, protože bychom pak nemohli /ohrozili/ přišli o ... apod. Vyzvete tak partnera k dialogu a je pak na vás, jestli ho dokážete vyslechnout a skutečně se s ním o problému poradit. Somatizace (tedy převedení duševních stavů na tělesné příznaky) a stažení se, je obrana, která často přichází ve chvíli, když jsou již ostatní argumenty vystříleny a nemají účinek.
Dobrovolná oběť
Workoholik vlastně žije ve dvou režimech: Pracovním, kdy jede na plno, a nepracovním, kdy se zabývá výhradně svým vyčerpáním a projevy nemoci. Rodina a sociální okolí se pak stávají součástí záchranné sítě (jak to známe u alkoholiků) a jsou vyzýváni, aby sdíleli tento "osud". Tato nevědomá obrana má v sobě obrovskou dávku manipulace, protože workoholik si vlastně ničí zdraví ve snaze se obětovat a něčeho dosáhnout. Pro externího pozorovatele pak může být nepochopitelné, když to rodina neobdivuje, ale dokonce to vyvolává negativní postoje. Rada je pro tuto situaci vzít svůj zdravotní stav jako varování a jako výzvu změnit celý životní styl, ale je pravděpodobné, že bez dobré psychoterapie se dotyčnému nepodaří ze začarovaného kruhu nemoci a práce vystoupit. Je zřejmé, že workoholismem stejně jako jinými závislostmi je často postiženo okolí dotyčné osoby a především rodina. Co tedy můžeme jako partneři workoholiků dělat? Především se se situací nesmířit a reagovat na chování, které poškozuje vztahy. Konfrontovat workoholika s důsledky jeho chování s důrazem na hodnotu toho, co poškozuje. Například lze na manipulaci "životní úrovní" rodiny reagovat: ... vím, že to je důležité, zároveň ale stojím o to být s tebou a prožívat společně něco pěkného ... pokud by (dům, auto, apod.) měl být důvodem, proč to nejde, tak to nechci. Všimněte si, že tak nepopíráme jedno nebo druhé, ale stavíme hodnoty vedle sebe a snažíme se je uvést do rovnováhy. V případě, že se situace neřeší, je vhodné vyhledat odbornou poradenskou pomoc.
Neutrální droga
Kapitalismus a tržní hospodářství je jednoznačně ideálním podhoubím pro workoholismus. Práce se nabízí na každém inzertním místě, ale je to skutečně droga? Jak jsem uvedl, závislost je vztah, a to vždy předpokládá zapojení dvou stran. Práce není drogou o nic víc než například televize, koníček, či členství v nějaké sektě. Sama o sobě je neutrální (na rozdíl od skutečných drog, které neutrální nejsou), ale dá se zneužívat a nadužívat tím, kdo ji vykonává. Nejlepší prevencí závislosti je vlastní zralost a schopnost nacházet hodnoty v celé sféře života. Pokud jste dočetli až sem a jste workoholici, nejspíš usednete k počítači a dáte si "dávku". Pokud jimi nejste, věřte, že do víkendu zbývají už jen dva dny.
Autor je psycholog, odborný garant Training & Consulting Center
Překladový slovníček:
závislý na heroinu workholik
Dnes naposled... Jen dodělám tenhle
projekt...
Mohu skončit, Mohu pracovat
ale nechci... míň, ale životní standard rodiny...
Umím se bavit o všem! Samozřejmě mě
Co ta dávka... to zajímá!
Co jsi říkal/a...
Na to nádobíčko Kdo mi vlez do
nesahej!!! počítače?!!
Nesjíždím se, jsem Nejsem závislý, mám
prostě v pohodě... rád svou práci...
Pramen: Autor
URL| http://archiv.newton.cz/hn/2003/03/...68ba2a044fe.asp
________________________________________________________________________
Oblíbená vedlejší droga
Lidové noviny 6.3.2003| rubrika: Film a televize| strana: 23| autor: Marcel Kabát
TÝDEN NA TELEVIZNÍ OBRAZOVCE
V době, kdy čeští poslanci zostřují podmínky pro předepisování rohypnolu, je bezpochyby namístě upozornit na to, že existují i jiné, možná nebezpečnější a přitom zcela volně dostupné uspávací prostředky. Problém nekontrolovaného usínání u televizních pořadů je natolik závažný, že přišel na přetřes dokonce v posledním vydání dětské Pohádkové neděle. Sugestivní otázka moderátora Michala Nesvadby, zda se dětem už někdy stalo, že usnuly u televize, zazněla v tomto pořadu zcela právem. Zejména poté, co se z úsporných důvodů stal pouhou obměnou všednodenní Kouzelné školky, si při něm děti mohou o svátečním ránu bez obav ještě trochu přispat. Jedním z nejočekávanějších pořadů uplynulého týdne byl přímý přenos udělování cen Český lev 2002 - i ten se však místy stával vážným konkurentem rohypnolu. Poměrně nadějné "antarktické" upoutávky, ale především vzpomínky na předloňskou premiéru Jaroslava Duška budily snad až příliš vysoká očekávání, která byla naplněna jen zčásti. Hlavní moderátoři Jaroslav Dušek a Martin Zbrožek působili tentokrát velmi krotce, a místy dokonce bezradně. Navíc ti, kdo jednotlivé ceny předávali, jako by pořádali paralelní soutěž o nejtrapnější výstup. Pravda je ale také to, že komu se zdál letošní Duškův výkon unavený, málo nápaditý a násilný, mohl čas od času přepínat na pořad Petra Novotného Dobroty na Nově. Tam teprve viděl, co přesně tyto pojmy mohou znamenat. Roztodivný kabaret plný "komických" převleků (Michal David v ruské vojenské čepici...) měl k zábavě blízko snad jen v momentě, kdy si Petr Novotný a Josef Náhlovský zkusili vystřelit z pořadu Teletubbies. Absence humoru ovšem nemohla zabránit publiku poskládanému ze zástupců všech generací, aby řičelo smíchy takřka po každém slově. V konfrontaci s takovou podívanou byl otrávený obličej režiséra Petra Zelenky v Lucerně učiněným balzámem. Vcelku výstižně byl již ve svém názvu charakterizován snímek Milana Lasici Úlet, televizní inscenace divadelní hry Bernarda Sladea. Snad kdyby byla konverzační hříčka uchopena jako důsledné retro ze sedmdesátých let, kdy byla nová a aktuální, měla by šanci stát se něčím víc. Zasadit text této hry do jakéhosi současného bezčasí naproti tomu nebyl příliš dobrý nápad. Vnímání otázek obsažených v Sladeově textu se během tří dekád přece jen poněkud proměnilo. V neděli večer se zdálo, že jediní, kdo o tom nevědí, jsou postavy z této inscenace... Bez rezonance s dobovým kontextem se hra proměnila ve zdlouhavé slovní žonglování na vyčerpané téma a nepomohly jí ani "provokativní" odvážné scény. Usnout se dá poměrně snadno i u thrilleru, zvlášť je-li tak okoukaný jako slavný Základní instinkt, který vysílala ČT 1 v sobotu. Skutečný horor, při kterém usnout opravdu nešlo, však tentýž program uvedl o den dříve. Dokument Michael Jackson - Pohled do soukromí asi opravdu nejlépe charakterizuje slovo "šokující". Z umělcova přízračného Neverlandu mohl mít nejeden divák těžké noční můry po celý zbytek noci...
________________________________________________________________________
Třinec: Mladík nabízel marihuanu
Mladá fronta DNES 6.3.2003| rubrika: Kraj Moravskoslezský| strana: 1| autor: (ipl)
Z celého kraje DNES
Osmnáctiletý mladík z Třince se bude zodpovídat z trestného činu výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů a ohrožování mravní výchovy mládeže. „Od počátku loňského roku až do dnešních dnů nabízel, prodával a dával zdarma dalším lidem marihuanu,“ vysvětlila mluvčí severomoravské policie Dagmar Bednarčíková.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/03/...b46434492a7.asp
________________________________________________________________________
Velitel říká, že drogy lze sehnat všude
Noviny Náchodska 5.3.2003| rubrika: Lokální| strana: 7| autor: hyš
Česká Skalice - "Drogy jsou k dostání téměř všude v republice," domnívá se velitel městské policie (MP) Jiří Gottwald. Podle něj ani Česká Skalice není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Nejužívanější drogy jsou marihuana, pervitin, taneční droga extáze a houby lysohlávky. "Víme, že děti a mládež rády experimentují. Především na tanečních party a diskotékách. Jen pro ilustraci uvádím, že jedna tabletka extáze přijde na 150 až 200 korun," uvedl velitel. Gottwald je toho mínění, že nealkoholovou toxikomanií se musejí zabývat složky policie, přestože prvopočáteční problém mohou rozpoznat a řešit rodiče. Velitel strážníků kritizuje zákon, jenž říká, že lze postihnout toho, kdo bez povolení přechovává omamnou látku nebo jed v množství větším než malém pro svoji potřebu. "Zapomněli však na maličkost, a to stanovit, co to je množství větší než malé a malé množství. I v tomto případě se projevilo české přísloví, že vlk se nažral a koza zůstala celá," tvrdí velitel MP Jiří Gottwald. |
|
|
|
