| pomozte s vyvojem spínacích hodin home made, prosim ! - Klikni zde pro originální téma |
| viridis |
Toto je thread, ve kterem se bude resit vyvoj elektronickych spinacich hodin.
Pozadavky: cena do 200.- , moznost invertovat stav sepnuto/rozepnuto, moznost nastavit opakovani cyklu ma 1x denne, 2x denne, 4x, 8x, (16x), ovladany interval od desitek sec po 12 hod. Velikost - max. 4 pouzdra IO s logikou (bez spinaciho prvku). Presnost - tady jsem na rozpacich, rad bych pouzil krystal 32kHz, ale jestli se to nepovede, bude se kmitat na RC clenu a pouzije se qalitni kondik. Casem - zalohovani baterkama, pokud se to povede udelat ve CMOS, coz by umoznilo pouzit siroky rozsah napajecich napeti.
Tak, a co jsem zatim vymyslel: oscilator s 14ti bitovou delickou 4060, pokud se pouzije krystal 32kHz kuchnuty (zdarma) ze starych digihodinek nebo boardu, leze z nej 2Hz, podeli se 4020, a ouvej, je to jen 12 hodin. Zkousel jsem tam jeste mezi ne dat 4017 posuvny registr, ale uz je to pouzdro navic, i kdyz se ziska desetinove deleni - na spinany dej by tak zbylo jedno pouzdro, patrne zase 4020. Takze jsem to opustil. Prozatim.
Varianta 2: 4060 kmita na C=47pF(styroflex) x R=1M5(TR) +- M5(trimr), takze z nej leze impuls co 5.2734375 sec, takze po podeleni 4020 ziskame impuls na vystupu co 86400 sec, coz je 24 hodin. (Tady nevim, jak utrpi presnost - bude se merit asi az na vzorku.)
Ziskanym impulsem se nastavi klopak (probuh, jaky - asi to budu vyrabet ze 4011, pokud nekdo neporadi, jak na j-k flop nebo neco podobneho), ktery uvolni reset dalsi 4060ky, ktera si vezme (volitelnou) freqenci z predchozi kaskady. Asi bych tam pouzil jen cesticky, ktere se spoji kapkou cinu nebo dratovou spojkou (rozmery, cena). Krome uvolneni resetu klopak sepne TUN, ktery ovlada optotriak (treba S21MD3V) nebo rele, podle pouziti. Deska musi umoznit obe varianty. Logika sepnuto/rozpojeno musi byt volitelna (jumperem, kapkou cinu - aby bylo mozno udelat cyklus delsi, nez "sepnuto 12 hodin"). Po dojeti delicky nakonec se poslednim bitem shodi klopak, ktery drzi reset, citani se zastavi a ceka na dalsi (nabeznou nebo sestupnou?) hranu z hlavni 24 hodinove delicky.
Jo, pokud budeme chtit opakovat cyklus 2x, 4x, 8x nebo 16x denne, na desce musi byt spojky pro nastaveni vstupni frekvence 4020-ky nejen z konce 4060-ky, ale i z rychlejsich PINu - zase asi jumper nebo kapka cinu nebo dratena spojka.
Zacal jsem kreslit desku, ale visim na tom klopaku - najde se nekdo dostatecne erudovany, kdo by poradil, event. spichnul schema ? Desku pak navrhnu a necham vyrobit, pokud bude zajem, bude k dostani jako standard stavebnice na dobirku v beznych elektronickych obchodech. Tak. Zatim mam tohle a stojim. |
|
|
| kmotr |
Zrovinka tedka musim valit do skoly, ale aspon nejake info:
Nejsem erudovany elektronik, mam to jako hoby, ale snad neco pomuzu. Ad. RC clen - taky mne to napadlo, na spoustu veci to staci, ale clovek tomu prece jen neveri. Nekde jsem cetl, ze delenim frekvence se pripadna chyba deli take -> takze se zmensuje. Takze 1kHz RC obvod by mohl byt v klidu, ovsem je to podle mne nevhodne do stavebnice, protoze na nastaveni je potreba citac.
Zbytek se muzu zabyvat pozdeji, asi vecer. Na tydle adrese se daji najit pekne informace, tusim je tam i nekde schema hodin, ze ktereho jsem se inspiroval tim J-K klopnym obvodem, takze bys to z tama mohl vykoumat:
http://ourworld.compuserve.com/homepages/Bill_Bowden/
zatim a dik za effort |
|
|
| Wanad |
| CAO, byt tebou, tak pro kounstrukci hodin pouziju nejakej mikrocip. Ja jsem si je postavil s ATMELEM cena:45kc+krystal:12kc. Akorat jsou dost drahy displeje ale s tema se do 200kc vejdes. Ma to tu vyhodu, ze jakykoli funkce resis softvarove...takze se to neprodrazuje. :D |
|
|
| Wanad |
| Jo, kdyz mi posles mejl, tak ti postnu veskerou dokumentaci od svejch (jeste stale rozpracovanejch ale uz chodicich) hodin. Pokud se ti do programovani nechce...tak ti pambu pomoz :D |
|
|
| viridis |
2 Wanad: Taky jsem o tom uchipu uvazoval, ale ma to hacek - je to pro me spanelska vesnice a zeptat se moc koho nemam... Navic, k naprogramovani toho cudla potrebuji nejaky soft (ten by se dal sehnat) a programator; ten bych si nejdriv musel postavit. Coz se mi logicky moc nechce, potrebuju prece spinacky. Krome toho jsem skoro slepej, takze se mi to dela dost blbe - jsem rad, kdyz vidim nozicky od DILek a mohu je spocitat. Takze i kresleni tistaku rucne je pro me problem - neco jinyho je to navrhnout na obrazovce a nechat udelat. Jenze nechat udelat se vyplati aspon 8 desek, radeji vic, at se rozpusti naklady za kulisy atd... Jsem rad, ze jsi nabidl pomoc se svou verzi, ale silne se obavam, ze bych nebyl z dokumentace mec chytrej - ale kouknu se rad, pokud posles alespon zhruba popis, co by to melo umet a na jakem HW by to melo chodit - treba se neco priucim a bude se mi to hodit i na neco jinyho. Jestli tedy ano, postni neco na viridis@seznam.cz. Dopredu diky.
2 kmotr: s tim nastavovanim - idea je takova, ze (bez citace) se jednorazove prepoji vstup 4020ky z vystupu Q14 4060ky na vystup Q4 (nejryclejsi) a trimrem se nastavi perioda spinani (jedna LED) na 11 min a 15 sec, prepne se zpet a jemne doladi na 24 hodin uz za provozu, drobna chybka se (snad) doladi postupne. Tabulka casu prilozena. Snad se moc nerozhodi....
Q SEC MIN HOD ČAS
0........5.2734375.......0.09.....0.00.....00:00:05
1......10.5468750.......0.18.....0.00.....00:00:11
2......21.0937500.......0.35.....0.01.....00:00:21
3......42.1875000.......0.70.....0.01.....00:00:42
4......84.3750000.......1.41.....0.02.....00:01:24
5.....168.7500000.......2.81.....0.05.....00:02:48
6.....337.5000000.......5.63.....0.09.....00:05:37
7.....675.0000000.......11.25.....0.19.....00:11:15
8....1350.0000000.......22.50.....0.38.....00:22:30
9....2700.0000000.......45.00.....0.75.....00:45:00
10....5400.0000000.......90.00.....1.50.....01:30:00
11...10800.0000000....180.00.....3.00.....03:00:00
12...21600.0000000....360.00.....6.00.....06:00:00
13...43200.0000000....720.00.....12.00.....12:00:00
14...86400.0000000....1440.00.....24.00.....24:00:00 |
|
|
| kmotr |
2viridis: jen pro upresneni, at nedojde k omylu, 4060 je 14-stavovy (stupnovy) citac a 4020 je 14-bit delicka, takze je to naopak.
jinak se mi do procesoru taky nechce jit, jednak na to nemam tedka cas, ale hlavne mam pocit, ze to neni takova vyzva :) |
|
|
| viridis |
Hmm, na katalogovym liste je napsano 4060: 14-bit binary counter and oscillator a 4020: 14-bit binary counter, tak jsem si myslel, ze 4060 je vlastne 4020 s oscilatorem, tim padem s nevyvedenyma nekteryma nohama. No, hlavne, ze to deli....
Cau v pondeli ! |
|
|
| brel |
Zdravím,
to: viridis. Vytáhl jsi do diskuze věc, která mi taky už nějakou dobu leží v šuplíku 3N. I já jsem hledal časovač s nezávisle nastavitelnou periodou sepnutí a vypnutí. Bude se určitě hodit: plynulé nastavení spínání od cca deset vteřin v minutě až po denní cyklus, univerzální použití, cena mírná, do 500,- když to vyjde. Myslím, že pro toto použití stačí RC oscilátor, nemusím spouštět zavlažování s přesností na vteřinu. Viděl bych to jako krabku zasunovací do zásuvky, ve které je taky zásuvka pro připojení spotřebiče. Na krabce dva potenciometry pro nastavení doby sepnutí a vypnutí. Obvod by spínal síťové relé, zapojení využívá další pomocné relé k tomu cena krabky = suma 200,- a to nemáme plošňák a součástky... Po prozkoumání různých možností, viz výše, jsem našel schema, které při zachování maximální jednoduchosti - 1 DIL, max ještě děličku, (použitelný rozsah kmitočtu vnitřního oscilátoru je 1Hz až 100 kHz) splňuje všechny požadavky, předkládám k posouzení. |
|
|
| brel |
Přetištěno bez souhlasu autora (nevím kde bych ho hledal...)
Periodický spínač s časovačem CMOS 4541
Potřeboval jsem periodický spínač s možností regulovat v širším rozmezí čas sepnutí i čas prodlevy,
a to za únosnou cenu. Po několika neůspěšných pokusech s časovačem 555 jsem našel v AR 1/1995
návod na časovač s integrovanýmobvodem CMOS 4541. Obvod 4541 obsahuje oscilátor RC a děličku s programovatelným dělicím poměrem, takže s běžnými hodnotami součástek poskytuje na svém výstupu pravoúhlý signál s periodou až několika hodin. Během jednoho odpoledne jsem sestrojil časovač, který mým požadavkům plně vyhovoval. Se součástkami uvedenými na schématu (obr. 1) lze dosáhnout
spínacích časů od 50 s do 18 min. a prodlevu od 30 s do 46 min. Dobu sepnutí určuje odpor součástek R1, P1 a kapacita kondenzátoru C2, dobu prodlevy určuje odpor součástek R2, P2 a rovněž kapacita kondenzátoru C2. Uvedené součástky určují kmitočet oscilátoru, jehož výstupní signál se dále dělí v děličce. Dělicí poměr se programuje zapojením vývodů12 a 13 IO1 podle tab. 1. Písmeno H v tab. 1 znamená vysokou úroveň napětí (HIGH) na vývodu (vývod spojen s kladným napájecím napětím), L znamená nízkou úroveň napětí (LOW) (vývod spojen se zemí napájení). Kromě dělicího poměru je možno ovládat i různé funkce obvodu 4541. Zapojení příslušných ovládacích vstupů je na obr. 2, potřebné ovládací úrovně jsou v tab. 2 (písmeno X znamená, že na úrovni napětí na vývodu nezáleží). Periodický spínač je napájen stejnosměrným napětím 12 V ze stabilizovaného zdroje. Dvě relé jsem použil z toho důvodu,že jsem potřeboval spínat síťové napětí (230 V/2 A). Pokud chceme spínat malé napětí a malý proud, použijeme jako výstup periodického spínače druhý kontakt relé Re1. V tom případě relé Re2 a příslušný spínací tranzistor nepoužijeme. Po zapnutí napájecího napětí jsou relé vypnuta a běží doba prodlevy, po jejím uplynutí relé sepnou a běží doba sepnutí. Po uplynutí doby sepnutí relé opět vypnou a běží doba vypnutí atd. - celý děj se neustále periodicky opakuje. Pokud bychom potřebovali pouze jeden cyklus, spojíme ovládací vstup MO (vývod 10 IO1) se zemí - dělička se po naplnění zablokuje.
Seznam součástek
R1 10 kΩ, miniaturní
R2 5,6 kΩ, miniaturní
R3 47 kΩ, miniaturní
R4, R5 1,5 MΩ, miniaturní
R6, R7 2,2 kΩ, miniaturní
R8 1 kΩ, miniaturní
P1 1 MΩ/lin., potenciometr
P2 250 kΩ/lin., potenciometr
C1 100 nF, keram.
C2 68 nF, fóliový
C3 100 pF, keram.
D1 LED
D2, D3 1N4148
T1, T2 BC327
IO1 CMOS 4541
Re1 relé M4-12H
Re2 relé H200SD1 |
|
|
| viridis |
Zdar a dik - o 4541 jsem taky uvazoval, ale nejak se mi nelibila, s krystalem to nepodelis a s RC clenem to delalo psi kusy, tak jsem to zahodil.
Provedl jsem nejaky pokusy s cmosovou 555kou, snad to bude dost stabilni a na prkynku jsem vypotil takovy bastl - uz mi to na 100le pekne blika. Predkladam k posouzeni predbezny schema, signal pro opto se bude brat z bistabilaku ze 4011-ky, z jedny nebo druhy strany volitelne, 24hodinovy cyklus jede porad dokola bez resetu, bude jej mozno prepojit na rychlejsi provoz (/2, /4, /8, /16 atd), vstup 4017 pujde prepojit na pomalejsi (podeleny) clock ze 4020-ky: |
|
|
| Sunrise |
Hi All,
předkládám k úvaze řešení, které sice mírně nesplňuje jeden z požadavků zadání (200,-Kč za součástky je přece jen trochu málo), zato však nabízí možnosti nevídané u běžných, komerčně vyráběných časovačů.
Konstrukce je poplatná požadavku na minimální pořizovací cenu, kterou (při kompletním osazení) odhaduji na cca 400,-Kč. Základ tvoří jednočipový mikropočítač řady 51 ve spojení s obvodem PCF8583 (sdružuje v sobě nízkopříkonové hodiny reálného času, RAM 240B, interface I2C). Tato kombinace umožňuje realizovat na jednoduchém HW funkce, které by "growerský" časovač IMHO postrádat neměl:
Autonomní hodiny reálného času (jako u PC - doba provozu bez napájení až několik let).
Ochrana výbojek proti zničení krátkým výpadkem el. sítě - procesor průběžně kopíruje datum a čas do zálohované RAM, což lze po obnově napájení využít k rozhodnutí "zapnout||počkat(jak_dlouho)". Odpojovač je výsadou startérů luxusních a drahých - takže komu někdy shořel sodík následkem "horkého startu" bez dozoru, jistě toto opatření uvítá :( :-\\.
Watchdog - absence integrovaného WDT je známou nectností "původní" řady MCS51, což se mi právě v této aplikaci jeví jako vada dosti podstatná.
S těžkým srdcem jsem oželel sériovou komunikaci s PC, která by užitnou hodnotu zařízení nepochybně zvýšila, nebylo však možno obětovat jediný pin procesoru (z téhož důvodu je např. řízení čtyřmístného displeje "dořešeno:(" součtovým hradlem ze tří diod).
Uživatelské rozhraní je z cenových důvodů omezeno na 4místný LED displej (desetinné tečky slouží jako pomocné kontrolky) a 3 tlačítka (Menu/Enter, UP,DN), což by pro zobrazení a editaci několika málo časových údajů mohlo stačit.
Zvolený typ výstupního relé umožňuje dvoupólové spínání zátěže až 900W (IMHO několikanásobná rezerva, "bramboráři:fuck:" nechť si objednají řídicí systém na_klíč&&někde_jinde).
Ke schématu samotnému není příliš co dodat. Díky "výkonovým" portům obvodu 2051 mohou být segmenty displeje připojeny přímo k procesoru, bez budičů. Displej pracuje v multiplexním režimu, řídící bity pro spínání společných anod zároveň obsluhují klávesnici.
Napájení obvodu PCF8583 je zálohováno 3V lithiovým článkem, za běžného provozu dle potřeby dobíjeným (R10, DZ1, D2, R11). Oscilátor hodin RTC lze přesně doladit trimrem C2.
Úroveň L na výstupu /INT (RTC alarm - otevřený kolektor) vyvolává HW reset mikropočítače (sepnutím T1). Tato událost nastává při ev. chybě za běhu programu, jejímž (žádoucím:)) důsledkem je selhání komunikace mezi PCF8583 a procesorem. Ten za běžných podmínek cyklicky "nařizuje budík" na 2 sekundy před právě aktuální čas. Pokud program "zatuhne" a tento údaj včas nezmění, po vypršení limitu budík zazvoní - a shodí procesor:). Kondenzátor C12 ošetřuje stav trvalého sepnutí výstupu /INT.
Časová konstanta obvodu R9,C10 mírně zpomaluje reakci tranzistoru T6 na změnu stavu P3.7, čímž je omezen vznik napěťových špiček na vinutí relé - ochranná dioda D9 má pak méně práce.
Schéma zapojení nemusí být vykládáno zcela striktně. Jde svým způsobem o stavebnici, jejíž variabilita je dána možností osadit jen obvody, potřebné pro funkci v konkrétních podmínkách. Komu se např. doma povaluje nevyužitý adapter, nebude celkem logicky utrácet peníze za síťový transformátor (alternativní napájení uvedeno ve schématu). Totéž platí o výstupním relé, máme-li ve stávající elektroinstalaci stykač - rozhraní pro jeho obsluhu lze řešit mnoha způsoby (vesměs levnějšími, než kolik stojí relé). Při troše štěstí se takto lze vejít i do 200,-Kč;).
Schéma tedy máme. Najde-li se několik zájemců o stavbu, udělám během několika týdnů i tišťák (pro 2-3 lidi se s ním s..t nebudu, pro více už by to smysl mělo). SOFTWARE TAKTÉŽ;)! |
|
|
| kmotr |
Jinak se omlouvam zucastnenym za downtime, ale nejak to nestiham a navic jsem si rek, ze nez se pustim do hodin, dodelam zesak a par veci k nemu.
Zaujalo mne to procesorove reseni, akorat je mimo pozadavky. Ono by se mozna vlezlo do 200, ale jsou s tim spojene jine problemy, ja napr. nemam programator. Ale na praci s mikroradicema se chystam, takze dik za schema, bude to dobra inspirace.
viridisi, nemas nekde odkaz na datasheet te delicky s vestavenym oscilatorem? mne to docela zaujalo, protoze pod timhle oznacenim jsem vzdycky nasel akorat delicku. |
|
|
| viridis |
Tak jsem to nakonec zahodil vsechno - a zacal jsem se znova ucit assembler. Neni boha, abych se se soucastkama nedostal pod 150.-
Wanad mel pravdu.
A pak s tim mikrochipem konecne postavim ten zapraskany ECmetr. Uz me strasi i po nocich.
A ted jdu vymejslet a psat. |
|
|
| breeder |
nazdar chlapi,
tak jsem to tu trochu probral od zbytečnýho balastu,
tak se nedivte, že tu část příspěvků chybí |
|
|
| viridis |
Tak, nejakou dobu trvalo, nez jsem postavil programator a trochu se naucil assebler PICu (12F675, cca 50.- Kc). Casovac chodi a obsahuje jenom nezbytne soucastky, takze by se do 200 vlezt mel. Problem je s napajenim - pristroje, urcene pro CR, potazmo EU, musi mit atest, pokud jsou na 220. Takze, ackoli to chci napajet 220V, je nutno nalezt obezlicku.
Casovac je vyzkouseny pri napajeni 5V, je treba jej prekopat na 220V - prosim tedy cleny, kteri se v elektrice rochni, aby zkontrolovali schema, nez zacnu navrhovat definitivni desku pro distribuci, aby mi to trochu zkritizovali. Zarizeni nema zadny display, pouze 2 LED, reprak a jedno tlacitko - cenove duvody.
Prosim hlavne o kontrolu napajeci a spinaci casti. Dik. |
|
|
| delta |
Jenom pro vsechny kdo nechteji cekat v Hornbachu maj digitalni casak za 250 kc (mechanickej za 99). Samozrejme tam nejdou nastavit vterinovy intervaly, prograsmu ma jen deset ale staci navse...
to elektrikar: nechci ti to kazit urcite si do toho zainvestoval a navic te to bavi, jen ze nekdo musi fakt spechat... |
|
|
| Keft |
| Váš problém lze velmi levně vyřešit pomocí kalkulačky za 19kč, kterou taktujete sekundovými impuly. Zatím jsem to vyřešil bez silové části-rptože např relé na 1.5 voltu je problém.Použil jsem čip z budíku za 20kč,který všude prodávají Vietnamci. Přesnost je vynikající-cca 1-5 sekund za 24hodin. Skvělá je nízká spotřeba-téměř nulová.Ten typ kalkulačky je napájen jednou tužkovou baterií.Zabýval jsem se tím velmi dlouho.Pokud vám stačí jen funkce pípání za určený čas,vystačíte jen z obvodem MHB 4001 a zmíněným čipem z budíku,který se vejde do kalkulačky.Můžete si nastavit čas od sekund až po roky bez omezení. Problém nastane,chcete-li cyklování v pravidelných intervalech.To jsem také kdysi vyřešil,přibudou pak asi 3 tranzistory SMD a kondenzátory.. Nej problém mi dělal vymyslet určitou dobu pípání, a pak znova po cyklu. Naposled jsem řešil dva různé cykly spínání s využitím vestavěné paměti v kalkulačce M+. Nedořešil-chybí mi motivace,proč to dokončit.je totiž nepraktické přepočítavat čas na sekundy a ten zadávat(pro starší lidi). Je fakt,že pokud jej ale zadáte do paměti kalkulačky,neumíste příště zadávat nic-cykluje. Dnešní mobily umí více.Jsem elektronik. Máte-li zájem-pošlete mi mail,proklínám spojení na Vás-musel jsem se registrovat a nemám ICQ |
|
|
| Jirka XXX |
| K čemu se hodí vteřinový intervaly, když svítim 18h v kuse? nebo ne? |
|
|
| chemtech |
| to jirka xxx:ze by krmeni pro kiti? drip systemy? |
|
|
| manickaaa |
| Děkujeme vám za užitečný obrys. Můj manžel byl nekonečně rád, když mu to ukázal. |
|
|
|
|
