| breeder |
Taneční párty: Útočiště mladých
Mladá fronta DNES 20.2.2003| rubrika: Kraj Pardubický| strana: 1| autor: (era)
Pardubice - Když se řekne taneční scéna, napříč věkovými skupinám je možno zaznamenat hned několik různých názorů. Zatímco většina mladých mezi patnácti až zhruba pětadvaceti si představí zajímavě strávený večer či víkend plný hudby a pohybu v rytmu house, techna či dalších stylů, členové jejich rodin o generaci zpět si pod ní představí spoustu kraválu, alkoholu a v neposlední řadě i drog.
Téma
Taneční párty a podobné akce přirozeně začaly zajímat také psychology. Ti však nejsou všichni zajedno. „Je to do naprosté dokonalosti dotažený konzumní styl života. Tito lidé jen přijmou image scény, ale nijak v ní nefungují, nepodílejí se na organizaci. Techno nemá žádnou myšlenku, nevyznává žádnou filozofii. Není revoltou proti něčemu, jako tomu u mladých lidí bývá,“ míní Michal Zahradník z Kontaktního centra v Pardubicích. Někteří psychologové s ním však nesouhlasí. „Techno a podobné taneční styly jsou o nezávislosti a svobodě. Je to revolta proti konzumu. Viděl bych v něm pokračování punkového hnutí. Spousta z nich je orientována undergroundově. Je to jejich životní styl,“ tvrdí Roman Vetešník z pražského centra pro mládež Most. Šéf Kontaktního centra ale upozorňuje na to, že na párty není mezi lidmi žádná sociální vazba a komunikace. „Je to velmi emočně vyhaslé prostředí. Nedívají se sobě do očí. Emoce jsou sice běžné, ale to už je podporují drogy. Baví se jen o zevnějšku, kdo má jakého walkmana či kdo má nové chlupaté rukávy. Nikoho nezajímá, co kdo cítí,“ tvrdí Zahradník. Jdou mladí lidé na párty kvůli drogám, útěku od reality, za vysněným stylem života či pocitu součásti velkého hnutí podobného hippies či punku? „Jdeme si prostě zapařit, pobavit se mezi kámoše. Pokud tam jde někdo kvůli něčemu jinému, je to jen jeho problém,“ říká sedmnáctiletá Kateřina Holánská z Pardubic. Taneční scéna v Pardubicích a okolí je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších v republice. Rozjela spoustu legendárních akcí a získala hodně příznivců.
Více viz Taneční... na str. D3
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...39fab4d004f.asp
________________________________________________________________________
Taneční scéna v kraji postrádá svůj klub
Mladá fronta DNES 20.2.2003| rubrika: Kraj Pardubický| strana: 3| autor: LEOŠ KUČERA
Ačkoliv mají house, techno, hip-hop či další styly v regionu hodně příznivců, zřídit nový klub se nedaří
Kultura, zábava
Pardubice - Věhlas pardubické taneční scény, která patřila začátkem 90. let spolu s plzeňskou, břeclavskou a libereckou mezi první v republice pořádající velké párty, kazí jeden nepříjemný fakt. Nejen ve městě, ale v podstatě i v celém Pardubickém kraji citelně chybí odpovídající klub, kde by se mohli příznivci tohoto žánru pravidelně scházet. Styl hudby a částečně i života, které pravidelně lákají na pardubický festival Summer of Love i deset tisíc lidí, dávají o sobě vědět v plném lesku jen jednou za čas. Po zbytek roku živoří jako přívažek v prostorách určených původně jiným žánrům.
Téma
„Taneční scéna v Pardubicích existuje již odpradávna, je velice silná, byť malinko trpí třeba menším zájmem sponzorů. Problémem číslo jedna je ale fakt, že ve městě a podstatě ani v kraji nyní neexistuje vhodný klub. V pardubickém L-klubu, nyní ABC, se od roku 1997 dělaly párty každý týden, nyní je to jen občas. To ale není klub pro taneční scénu, ale hala pro velký počet lidí, která se na tomhle druhu akcí neuživí,“ říká Aleš Bleha. Ten byl jedním z prvních, kteří se hudbou techno a housem a dalšími tanečními styly začali v regionu zabývat. Působil nejprve jako DJ, stál u zrodu několika hudebních časopisů a již šestým rokem pořádá na pardubickém závodišti festival Summer of Love. Ten získal před nedávnem i svou zastřešenou zimní variantu.
Pohodlnější a výhodnější je zřídit diskotéku
Před časem se sice v Chrudimi objevil R-klub, ale za nějakou dobu zanikl kvůli finančním problémům rodiny majitele prostor, v němž sídlil. Marné byly i snahy zřídit podobné zařízení přímo v Pardubicích. „Problém byl v tom, že se jejich zakladatelé snažili najít prostory, do nichž se vejde alespoň sto lidí. To je ale nesmysl. Je to jako by si někdo otevřel hospodu pro čtyři zákazníky. Ideální klub by měl být tak pro čtyři sta až pět set lidí,“ míní Bleha. Podobných prostorů je přímo v Pardubicích několik. Když v nich nejsou zrovna firmy či sklady, tak zase nejsou house, hip-hop či techno párty tím pravým „šálkem kávy" jejich majitelů. „Lidé, kteří mají peníze a prostory, mají bohužel také velmi malý hudební rozhled. Raději proto zřídí diskotéku, která funguje nejdřív jako nálevna a až potom jde o hudbu. Někdy je až na úplně posledním místě,“ míní pardubický DJ Viktor Slavík. Jak sám přiznává, taneční projekty se stěhují z místa na místo jako kdysi fungovaly bigbítové zábavy. Kdo chce tančit, musí si umět svůj styl a DJ najít v nabídce často jinak orientovaných klubů.
Klub v bunkru civilní obrany je zatím snem
V Pardubicích se tak dá na typicky taneční akci zajít třeba do Apolla, house party pořádá v pátek také Ptačí klec, která je ale hned den na to gay klubem. Občas nabízí techno či house klub Malibu či Ponorka. Příležitostně se objeví nějaký projekt i v jiných částech kraje. „Mít klub je věc složitá, ale kdyby se ho podařilo otevřít, byla by možnost lidi kontinuálně vzdělávat a pravidelně představovat novou muziku. Něco jiného než je velká párty, kde lidi prohopsají večer pod pódiem. Kde by byla rocková či popová scéna, kdyby byly jen koncerty Pink Floyd a U2 na Strahově? Každá muzika stojí na přímém kontaktu, když dvě stě či tři sta lidí je naladěno na stejnou notu,“ říká Aleš Bleha. Problém s chybějícím tanečním klubem neřeší ani relativně dobré spojení do Prahy, kde o podobná místa není nouze. „Lidé z Pardubic jezdí do Prahy jen na velmi speciální akce. Jen když přijede třeba britský DJ Carl Cox, tak se pár lidí vypraví. Když prodáváme lístky na některé velké pražské akce, přihlásí se maximálně osmdesát až sto dvacet lidí, což je málo,“ míní Bleha. Trochu jako hudba budoucnosti zní využití například podzemních krytů pod Tyršovými sady či kousek od klubu Atomic, kde by mohlo za minimálních investic vzniknout centrum mládeže. Jistou šanci by skýtala i nedostavěná chátrající sportovní hala v sousedství hokejové arény. Ta by mohla sloužit nejen jako skate park, ale i příležitostná taneční a koncertní scéna.
Tanečními drogami jsou marihuana a extáze
Vzhledem k tomu, že návštěvníci tanečních párty jsou čím dál tím mladší, běžně je jim okolo šestnácti či sedmnácti let, mohl by podle Blehy takový klub sloužit i jako místo pro drogovou či sociální prevenci. Kuriozní je, že právě párty a festivaly se staly místy, kde nejvíce kvete obchod s extází, přezdívanou právě proto taneční droga. „Taneční scéna je běžný druh zábavy téměř poloviny mladé generace. Jestliže ale víme, že na velkých párty je devadesát procent lidí, kteří potencují svůj zážitek pomocí nějakých chemikálií, je to alarmující,“ tvrdí Michal Zahradník z pardubického K-centra. Pro taneční scénu jsou typické především marihuana a extáze, v českém prostředí pak, i když v menší míře, také pervitin. Odhady počtu lidí na párty, kteří ke své zábavě potřebuje drogy se ale liší. „Velká většina z nich kouří marihuanu, řekl bych, že extázi si vezme sotva pětina zúčastněných,“ tvrdí Bleha. Lidé na pervitinu jsou podle něj považováni za odpad taneční scény. Většina návštěvníků si vezme drogu proto, aby vydrželi tancovat několik hodin, v případě obřích party i několik dnů. Na akcích se téměř neobjevuje alkohol, který tanečníky spíše utlumuje. Pijí se hlavně energetické nápoje, voda či džusy. To, co nutí často i patnácti či šestnáctileté mladé lidi sáhnout po extázi, je údajně hlavně móda a mystické kouzlo zakázaného ovoce. „Kvůli protidrogové politice státu, kterou bych nechtěl komentovat, se na párty objevují tisíce mladých lidí, kteří mají potíže ve škole a vůbec v životě. Mají před sebou tmu. Hrozí jim nezaměstnanost, nevědí, kde třeba jednou seženou v práci. Z kapesného si koupí dvě pilule extáze, o nichž vědí, že jsou zakázané a tudíž je o to více lákají a s nimi vydrží celý večer. Pití je pro ně dražší,“ říká Bleha. Jak ale sám přiznává, omezit vstup jen osmnáctiletým znamená, že z patnácti set návštěvníků se do sálu dostane tak třetina.
________________________________________________________________________
Testovat žáky ve škole, zda nejsou pod vlivem drog nemá odezvu
Listy Strakonicka 19.2.2003| rubrika: Mutace - posláno z Českých Budějovic| strana: 18| autor: ZBYNĚK KONVIČKA
V jedné české střední škole začal ředitel testovat žáky na drogy. Půjde o vzor pro druhé, nebo příklad jak protidrogovou prevenci nedělat?
Strakonicko - Protidrogové opatření, které zavedl ředitel ISŠ zemědělsko-manažerské v Chebu, kdy přímo v ředitelně testuje své žáky na přítomnost drog v těle, vyvolává vlnu polemiky. Většina pedagogů totiž nemá základní povědomí o účincích drog, abstinenčním syndromu, psychických a tělesných projevech po užití drogy. Tyto projevy mohou simulovat běžnou únavu nebo naopak hyperaktivitu dítěte s lehkou mozkovou disfunkcí. Jednoduchý není ani přístup k dítěti experimentujícímu s drogou. Škola mu může v dobré víře někdy více uškodit než pomoci. A jak škola naloží s takovýmto dítětem? Vyhodí ho, nabídne psychoterapii, léčebnu nebo diagnostický ústav? "Z jedné strany jde o bezpečnost dětí ve škole, kde se testy provádí, ale na druhé bych rozhodně nechtěl odebírat vzorky moči ve škole, protože si myslím, že škola je tu od něčeho jiného," vyjádřil se ředitel SOU Zvolenská ve Strakonicích Emanuel Pavelka. Ředitel Střední rybářské školy a Vyšší odborné školy vodního hospodářství a ekologie ve Vodňanech Miroslav Merten tvrdí: "Nepotřebuji žádný přístroj na drogy, tak daleko škola není, aby problém drog měla. Detektor máme pouze na alkohol, a když zjistíme, že někde nalili mládenci pod 18 let, upozorníme na to policii," řekl Miroslav Merten, který obeslal všechny restaurace ve městě dopisem, ve kterém restauratéry na tuto skutečnost upozorňuje. "Je to tvrdá, ale naprosto otevřená a korektní prevence," uzavřel Merten. K testování žáků na přítomnost drog v těle je skeptická i ředitelka Veřejnoprávní akademie TRIVIS ve Vodňanech Alena Lachoutová, která říká: "To by byla ta nejposlednější varianta, ke které bychom přistoupili. Ředitel té školy se hájí, že má obory, kde žáci pracují ve výškách, a kdyby se jim něco stalo, tak za ně nese zodpovědnost. Pana ředitele neodsuzuji, jiná opatření pravděpodobně ve škole selhala, že musel přistoupit k tomuto." Problematika drog se týká nejen středoškoláků, ale i žáků základních škol, kam dnes chodí i šestnáctiletí teenageři. "V naší škole jsme ani neměli podezření, že by někdo užíval drogy. Když by to bylo nutné, tak bych se přikláněla k tomu, aby se děti na drogy testovaly u lékaře," uvedla zástupkyně ředitele ZŠ Poděbradova ve Strakonicích Miroslava Šimáková.
________________________________________________________________________
Bývalého bankovního úředníka soudí kvůli prodeji drog
Mladá fronta DNES 20.2.2003| rubrika: Kraj Hradecký| strana: 1| autor: (dio)
Hradec Králové - Vydařený večírek ve vyhlášeném pražském klubu je v plném proudu. Bujarou náladu mnozí tanečníci koření alkoholem, někdo sahá po tanečních drogách. Náhle jeden ze stálých hostů diskotéky kolabuje a upadá do hlubokého bezvědomí. Zábava se rázem mění v boj o život. Předávkovaný mladík přežil jen díky intenzivní péči lékařů. Případem se nyní zabývá královéhradecký krajský soud. Třicetiletý Vladimír Krámský z Hradce Králové čelí obvinění, že vloni v březnu svému známému na pražské diskotéce nabídl k pití tekutou drogu extázi. Ta v kombinaci s alkoholem a dalšími opiáty údajně způsobila kolaps mladíkova organismu. Obžaloba viní Krámského také z držení a prodeje drog. Podle obžaloby Krámský, který v té době pracoval v hradecké pobočce České národní banky, nabízel mnoha mladým lidem marihuanu, tablety extáze či kokain. Obžalovaný to popírá. „Před dvěma lety jsem začal experimentovat s drogami. Tablety extáze jsme si se známými půjčovali mezi sebou. Když jich někdo nakoupil víc, prostě je nabídl známému, který o ně požádal,“ tvrdil včera v soudní síni Krámský. Bankovní úředník se jezdil bavit s přáteli do vyhlášených pražských či brněnských klubů. Prý se zajímali především o dívky, které vyhledávali na módních přehlídkách či večírcích. „Žádnou drogu jsem nikdy neprodával,“ vypověděl obžalovaný. Podle obžaloby však jen jednomu z řady svědků prodal drogy za dvacet tisíc korun. Policie sledovala Krámského delší dobu. „Obžalovaného viním z toho, že od roku 2000 do roku 2002 v Hradci Králové, v Praze i v jiných městech obchodoval s omamnými a psychotropními látkami. Prodával zejména tablety extáze, marihuanu, hašiš, tekutou extázi či kokain,“ řekla státní zástupkyně Hana Flídrová. Krámskému hrozí až dvanáct let vězení.
________________________________________________________________________
S konopím sklidil i obvinění
Blesk 20.2.2003| rubrika: Čechy/Morava| strana: 7| autor: (uá)
ŽATEC - Za nedovolenou výrobu a držení drog obvinil policejní rada mladíka (22) ze Žatecka. Do potíží ho dostaly tři desítky rostlin konopí, které loni vypěstoval u svého domu, sklidil a usušil. "Z marihuany si zhotovil jointy, které kouřil, a dále tuto látku poskytoval i jiným osobám," uvedla lounská policejní mluvčí Jaromíra Střelcová. Obviněnému mladíkovi, který zbytek marihuany policistům dobrovolně vydal, teď hrozí až pětileté vězení.
________________________________________________________________________
Švédsko připravuje vyšší tresty za pašování rohypnolu
Zpravodajství ČTK 19.2.2003, rubrika: Právo a krimi - Evropa, ES, NATO| autor: JIK
STOCKHOLM 19. února (dopisovatel ČTK) - Švédská policie a úřady činné v celním a trestním řízení usilují o zpřísnění trestů za nelegální operace s léky na spaní rohypnol. Hlavním důvodem je stále větší množství rohypnolu, které se do Skandinávie pašuje ze střední a východní Evropy.
Tisková agentura TT uvedla, že podle dosavadní praxe je od roku 1998 za závažný trestný čin považováno až nelegální převážení 20.000 kusů tablet rohypnolu, což je podle policie, celníků i vrchního státního zastupitelství limit příliš liberální. "Pracujeme na tom, aby se tresty mohly zpřísnit, ale k tomu musíme předložit argumenty, které soudy přesvědčí o závažnosti nynějšího stavu," řekl agentuře Gunnar Hermansson z protidrogového oddělení kriminální policie ve Stockholmu.
Jakou konkrétní podobu mají mít nové limity pro klasifikaci pašování rohypnolu coby závažného trestného činu a jaká případná další opatření mají pašování postihovat, Hermansson ani nikdo další ze zainteresovaných podle TT zatím nekonkretizoval s tím, že diskuse ještě není zcela uzavřena.
Lék rohypnol obsahuje psychotropní látku flunitrazepam, a právě proto je ve velkém zneužíván mezi narkomany. Ve Švédsku se jej legálně prodává celkem 160 milionů denních dávek ročně, a již to samo o sobě vzbuzuje rozsáhlé diskuse, neboť řada osob tvrdí, že se do závislosti dostala i přesto, že postupovala podle zákonů a lék užívala na lékařský předpis.
Kromě legálního trhu se však mnoho tablet do největší skandinávské země pašuje, a to nejčastěji z Ruska, Pobaltí a dalších postkomunistických zemí, včetně České republiky. Jen vloni zabavili švédští celníci a policisté 800.000 nelegálně převážených a držených tablet rohypnolu.
Na rozdíl od Švédska byl rohypnol v České republice až donedávna poměrně snadno dostupný. Tato liberální praxe byla proto často terčem mezinárodní kritiky, včetně kritiky ze strany skandinávských zemí. Nyní je před Poslaneckou sněmovnou ČR návrh zákona, který má stanovit, že se rohypnol bude vydávat jen na zvláštní recepty.
Tomáš Sniegoň kj mik
________________________________________________________________________
Olympijský vítěz v přeskoku Deffer kouřil marihuanu
Zpravodajství ČTK 19.2.2003, rubrika: Sport - zahraničí| autor: GPA
MADRID 19. února (ČTK) - Španělský sportovní gymnasta Gervasio Deferr byl pozitivně testován na marihuanu a hrozí mu zastavení soutěžní činnosti. Olympijský vítěz ze Sydney v přeskoku neprošel kontrolou vloni v říjnu na domácím šampionátu i o týden později na závodech Světového poháru v Paříži.
Dvaadvacetiletý závodník se výsledek dozvěděl už koncem ledna a svou chybu uznal. Distanc by Deferrovi, jenž se vloni na podzim vrátil k závodění po téměř roční pauze zaviněné zraněním, mohl zkomplikovat přípravu na obhajobu zlaté olympijské medaile v Aténách.
________________________________________________________________________
Rekordní úlovek tádžických policistů - 345 kg heroinu
Zpravodajství ČTK 19.2.2003, rubrika: Právo a krimi - Země bývalého SSSR| autor: KJ
DUŠANBE 19. února (ČTK) - Rekordních 345 kilogramů vysoce kvalitního heroinu zabavili tádžičtí policisté obchodníkům s drogami začátkem týdne při speciální operaci přibližně 150 kilometrů severně od Dušanbe. Oznámilo to dnes tádžické ministerstvo vnitra. Při operaci bylo zatčeno deset lidí.
Představitel ministerstva generál Takhir Normatov dnes novinářům v Dušanbe řekl, že jde o největší množství heroinu, jaké kdy bylo při jedné operaci překupníkům v Tádžikistánu zabaveno. Droga byla propašována z Afghánistánu a byla prý určena pro západní Evropu.
Ministerstvo vnitra uvádí, že v loňském roce byly zabaveny v Tádžikistánu více než čtyři tuny heroinu, který pocházel z Afghánistánu. Většina těchto drog byla zabavena již na hranicích.
Kolem 1340 kilometrů dlouhou afghánsko-tádžickou hranici střeží podle dohody mezi Dušanbe a Moskvou ruští pohraničníci. Při incidentech s pašeráky drog přišlo jen vloni o život přes dvacet ruských vojáků. Afghánistán je považován za největšího výrobce heroinu na světě.
________________________________________________________________________
CHYTRÉ TANCOVÁNÍ
Reflex 20.2.2003| rubrika: Labyrint kultury - BPM| strana: 57| autor: DAN WALTER
Víc než desetiletí se taneční scéna spojuje (ať už přímo, nebo oklikou) s užíváním syntetických drog. Média dokonce vytvořila pro zakázaná narkotika termín "taneční drogy". Ale v posledních několika letech dochází na poli klubových substancí k poměrně velkým změnám. Totiž aspoň na západ od našich hranic: zatímco řada návštěvníků parties u nás nadále konzumuje extázi (MDMA), kokain a pervitin, jež mohou vážně poškodit zdraví, jinde v Evropě je nahrazují energetické přírodní extrakty. "Dnes je možné na některých psy-tranceových akcích v Evropě potkat novodobé šamany, kteří vám na baru namíchají tekuté herbální extáze, energetické drinky a afrodiziakální koktajly, to vše z rostlinných výtažků. Vy pak můžete zvesela křepčit celou noc, aniž byste tělo zatěžovali jako u chemických drog," říká člověk přezdívaný "Kytička", žijící v Amsterodamu, kde fungují již několik let takzvané smart shopy. "Mimo semena, rostliny, houby, kaktusy, herbální extrakty, přírodní afrodisiaka, rostlinná tonika, adaptogeny a mozkové nutrienty nabízejí i bylinné extáze, a to buď tekuté, nebo v kapslích. Jejich názvy, jako například Final E, E-Booster, Liquid E, ve vás sice mohou vzbudit obavy, na jejich složení se ale můžete spolehnout, protože je vždy uvedeno na obalu." Různé bylinné extrakty a tinktury nabízí také nedávno otevřený etnoobchod Mithras Temple na pražském Žižkově. Martin Jančár, majitel, však nechce být s obchody typu nizozemských smart shopů spojován, má k nim řadu výhrad. "My jsme zelená lékárna pro jedenadvacáté století a prodáváme pouze mozkové živiny a nutrienty, tedy takzvané smart drugs (česky chytré drogy) schválené ministerstvem zdravotnictví," vysvětluje. Právě většina produktů nizozemských smart shopů totiž tuzemskými úřady schválena není. Podle znalců lze státní orgány sice obejít chytrým označením "ne k orálnímu užití", většina lékárníků však považuje takový krok za neetický. Co si vlastně botanikou nedotčený tanečník může pod pojmem herbální extáze představit? Jde o extrakty z rostlin, jako například Ma-Huang nebo Sida Cordofolia a dalších, které základní efekt těchto dvou obměňují. Jejich účinek se v některých případech může blížit pocitům zažívaným po požití syntetické extáze. Pochopitelně je nutné dodržovat předepsané dávkování a instrukce uvedené na obalu a řídit se starým dobrým heslem, že všeho moc škodí. "Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že jsou tyto přírodní extrakty k organismu šetrnější," říká Kytička. Přesto doporučuje vyhnout se kombinaci s alkoholem. Podobné drogy si u lidí získávají oblibu i kvůli tomu, že jejich působení nedoprovázejí takzvané dojezdy. A důležitou roli samozřejmě hraje i to, že máte složení, a tudíž i dávkování pod svou kontrolou. Ani v případě liberálního Nizozemska však nelze podle Kytičky mluvit o masívním přechodu uživatelů tanečních drog na jejich přírodní alternativy. Ty syntetické budou zřejmě stále pro většinu tanečníků přitažlivější stejně jako dostupnější. "Je sice zjevné, že amsterodamské smart shopy mají každý pátek největší tržby, s taneční scénou to ale příliš nesouvisí," vysvětluje Kytička. "Největší příjmy mají totiž z prodeje hub," uzavírá Kytička.
BPM INDIKÁTOR
+ LTJ Bukem v Roxy. Jeden z tvůrců "inteligentního drum and bassu" vypustil rybník škarohlídským posměváčkům tohoto označení a navzdory hudebnímu škatulkování skvěle pobavil zcela zaplněný sál!
- Vzhled a vybavení některých tuzemských klubů. Řada provozovatelů si stále stěžuje, že chodí málo lidí, ale leckdy se není co divit: klubové prostory často připomínají protiatomové kryty (tedy pokud to není přímo úmysl) a v zimě občas nefunguje topení. Samotné nadšení lidi nepřiláká ani nezahřeje!
ZA 5!
1. Co ti v poslední době zvedlo náladu?
Počasí. Konečně začalo sněžit:-)
2. Co ti hnulo žlučí?
Štve mě, že většina lidí myslí jen na sebe, svoji kariéru a svoje prachy... Všechny ty věci, jako lhaní, podrazy a závist, už jsou jen výsledek.
3. Tvá druhá nejoblíbenější deska?
Goldie, album Timeless.
4. Na jaký mejdan nezapomeneš?
První hraní na Czechtekku v letech 1997 a 1998, první hraní s Grooveriderem, koncert Howieho B a Palm Skin Productions v Roxy. Taky poslední festival Open Air Field.
5. Jak se projevuje tvůj hédonismus?
Asi tím, že ještě pořád hraju a mám strašně ráda muziku a taky suši:-)
DJ KATCHA
PŘIPRAVUJE HOLEC@REFLEX.CZ |
|
|
|
