breeder |
Kuřáci marihuany: Zásoby docházejí
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Pardubický| strana: 3| autor: (tum)
Pardubice, Chrudim - Marihuany máme už málo, zásoby se ztenčují, shodují se mladí lidé z Pardubického kraje, kteří pravidelně holdují kouření marihuany. „Ještě mi nějaký čas vydrží. Co bude potom, uvidíme. Funguje klasické pravidlo, že neustále by bylo potřeba mít o kytku víc. Teď budu prostě šetřit,“ tvrdí mladík z Chrudimska. Některým už zásoba drogy, která je na seznamu zakázaných látek, došla. „Opakuje se to rok co rok. Prostě v tomhle období je sucho. Nedá se nic dělat, tráva došla i kamarádům. Pokaždé si říkám, že si to musím lépe rozvrhnout,“ řekl dvacetiletý student z Pardubic. Oba dva však vylučují, že by se nyní pokusili marihuanu kupovat. „Když nic není, tak se prostě nekouří. Kupování snad ani k marihuaně nepatří. A kromě toho je to drahé,“ dodává další mladík, který se dostal do podobné situace. Sehnat marihuanu na černém trhu není jednoduché a případný zájemce zaplatí nemalou částku. Někteří tvrdí, že by byli ochotni zaplatit za gram této drogy i dvě stě korun. Nikdo z nich se však do takového obchodu nehrne. „V tu chvíli bych se už stal součástí špinavého obchodu, je to prostě normální dealerství. Netajím se, že jsem pro legalizaci některých drog, ale rozhodně nehodlám podporovat někoho, kdo chce jen vydělávat,“ řekl pardubický student. Mnoho z mladých lidí hlavně nesouhlasí s tím, že trestné je i pěstování marihuany pro vlastní potřebu. Právě takovéto nelegální výpěstky tvořily základ jejich zásob. I přes riziko, že mohou skončit u soudu, však někteří nevylučují, že se pokusí si trávu sami vypěstovat. „Uvidím, ale asi zasadím. Z počasí strach nemám, rostliny se musí otužovat,“ uvedl student.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...8132a4bea3d.asp
________________________________________________________________________
Panák s drogou je pro mladé pecka
Zlínské noviny 18.2.2003| rubrika: Česká republika| strana: 4| autor: Jan Rychetský
Panák s drogou je pecka, tvrdí mladý muž
Střední Čechy 18.2.2003| rubrika: Česká republika| strana: 4| autor: JAN RYCHETSKÝ
Praha - Statistiky jsou neúprosné - stále více mladých lidí kombinuje lehké drogy s alkoholem. Hlavně ve větších městech vznikají uzavřené kluby, kam se stahují adolescenti vyhledávající tento způsob trávení volného času. Tvrdí, že kombinací obou těchto omamných látek, stupňují požitek. "Je to větší pecka. S pivem to je v pohodě, ale panáky a hulení? Nejde to kontrolovat! A to je vono. Taky je dobrá kombinace s nějakým energy drinkem,"dal se do řeči jeden z mladých návštěvníků klubu na okraji Prahy, kam hlídači vpustí příchozí pouze tehdy, když se znají s některým ze štamgastů. Ale nejen kluby nabízejí míchaný požitek. V některých tržnicích je k dostání Vodka Canabis, v níž po dně plavou semínka marihuany. Lékaři jsou přesvědčeni, že požívání drogy s alkoholem zvyšuje sociální i zdravotní rizika. Tým, v jehož čele stojí Karel Nešpor z Psychiatrické léčebny v Bohnicích, došel k závěru, že kombinace marihuany a alkoholu zvyšuje riziko dopravních nehod, neboť snižuje schopnost například vnímání postranních ulic či změn v rychlosti ostatních vozidel. Má i negativní dopad na pracovní výkonnost a školní prospěch. Kombinovaná intoxikace má podle lékařů negativní vliv na činnost srdce a oběhového systému, má rakovinotvorné účinky, poškozuje plod budoucích matek a přináší těžké deprese. Odborníci z organizací, které se starají o prevenci a léčbu drogových závislostí, to ale naopak považují za zbytečné strašení veřejnosti. "Na mladou generaci podobné zastrašování nikdy moc neplatilo. Je pravda, že účinek marihuany kombinované s alkoholem je méně předvídatelný. Ale zase takový problém to není, protože lidí, kteří se tak stanou závislými, není až tak moc,"uvedl Ivan Douda ze střediska Drop In.
Kombinace je zdraví nebezpečná
ohrožuje činnost srdce i oběhového systému
zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny
v těhotenství zesiluje negativní působení obou látek na plod
depresivní stav a útlum po užívání alkoholu s marihuanou vede k nepředloženému jednání
Zdroj: ministerstvo vnitra
________________________________________________________________________
Nejužívanější drogou v kraji je pervitin
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Střední Čechy| strana: 3| autor: STANISLAV PECHÁČEK
Devadesát procent školáků přichází do kontaktu s alkoholem a tabákem, které jsou vstupní bránou k drogám
TÉMA
Střední Čechy - Na vývoj užívání drog ve středních Čechách má velký vliv pražská drogová scéna. V místech, kde je dobrá dopravní dostupnost do Prahy, se velmi zvyšuje kontakt s drogami. „Na vesnicích je situace relativně lepší, ale do malých obcí se stahují výrobci drog, neboť jsou zde více skryti před policií. V těchto oblastech pak dochází i k další trestné činnosti, jako je například vykrádání,“ tvrdí krajská protidrogová koordinátorka Pavla Doležalová. A jak vypadá situace na školách a dalších místech, kde se scházejí mladí? Podle posledních odhadů je už na základních školách deset procent dětí, které mají zkušenosti s nelegálními drogami. Devětadevadesát procent školáků přichází do kontaktu s alkoholem a tabákovými výrobky, které tvoří jakousi vstupní bránu do drogového světa. U středoškoláků se pohybují čísla zkušeností s nelegálními drogami na hranici třiceti až čtyřiceti procent. To ale podle Doležalové neznamená, že jsou na drogách závislí, spíše s nimi experimentují. U dospělé populace dochází spíše k zaměření na alkohol, ženy dokonce velmi často kombinují alkohol s léky. Změny na drogové scéně v kraji jsou stejné jako v celé republice. Ještě před několika lety byla drogová scéna ve středních Čechách uzavřená, což už dnes neplatí. Volně dostupné jsou veškeré drogy, zvyšuje se tak i počet uživatelů. Velký počet mladých lidí má v oblibě taneční drogy. Tato populace, která experimentuje s halucinogeny a tanečními drogami, má svá specifika, není příliš podchycená a nevyhledává pomoc. Mezi nejvíce vyhledávanými drogami jsou v kraji pervitin, heroin, marihuana, taneční drogy a halucinogeny. „Zapomenout by se nemělo ani na drogy chudých - vdechování těkavých látek a plynů,“ podotýká Doležalová. Podle protidrogové koordinátorky je dnes nejdramatičtější situace v kraji na Kladensku a Nymbursku, kde je drogou číslo jedna pervitin. Ti, kteří chtějí koupit nějakou drogu, se k ní nejsnáze dostanou na ulici, v diskotékách, klubech, ale třeba i ve školách. „Žádná škola v kraji není výjimkou, drogy jsou tam opravdu lehce dostupné třeba přes kamaráda nebo kamarádku,“ míní Doležalová. Prodej drog je rozšířen i přes síť mobilních telefonů a internet. Všichni dealeři podle protidrogové koordinátorky dbají na to, aby u sebe neměli větší množství drog než malé. Středočeský kraj, který v tomto roce uvolnil z rozpočtu pět milionů korun na protidrogovou politiku, hodlá kromě klasických druhů prevence vybudovat i šestadvacet pracovišť ve větších městech, v nichž by měli sídlit krajští spolupracovníci. „Tyto osoby budou působit v obcích třetího stupně. Potom, co absolvují vzdělávací minimum v protidrogové politice, můžou poskytnout aktuální informace jak obci, tak i kraji,“ dodala Doležalová.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...498d81f50c5.asp
________________________________________________________________________
Za dva týdny protidrogové kampaně v Thajsku zabito téměř 600 lidí
Zpravodajství ČTK 18.2.2003, rubrika: Právo a krimi - Asie, Austrálie| autor: IF
BANGKOK 18. února (ČTK) - Téměř 600 osob podezřelých z obchodování s drogami bylo v Thajsku zabito od počátku měsíce, kdy tam úřady zahájily protidrogovou kampaň. Oznámilo to dnes ministerstvo vnitra.
"Policisté zabili osm lidí, když se zákonně bránili, a 588 dalších obchodníků s drogami zabily gangy," řekl mluvčí ministerstva Somčai Petprasert.
Policie vysvětluje vysoký počet mrtvých dealerů obavami příslušníků zločineckých sítí, že by je tyto osoby mohly udat. Opozice a obránci lidských práv naopak tvrdí, že policisté berou spravedlnost do vlastních rukou a podezřelé vraždí.
V rámci protidrogové kampaně bylo zadrženo 15.616 osob a zabaveno bylo šest milionů tablet amfetaminu, sdělila policie. Odhaduje se, že do Thajska bylo loni dovezeno 800 milionů až jedna miliarda amfetaminových tablet.
Předseda vlády Tchaksin Šinavatra dnes oznámil, že do ilegálního obchodování s drogami bylo zapleteno 700 činitelů z různých úrovní státní správy. Protidrogová kampaň má trvat tři měsíce.
if mik
________________________________________________________________________
Drogám vévodí pervitin a heroin
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Liberecký| strana: 1| autor: MAGDA JOGHEEOVÁ DAVID ŠTVERKA
Téma DNES
Liberecký kraj - Pervitin, heroin, marihuana a extáze jsou nejčastějšími drogami, které berou narkomani v Libereckém kraji. Drogy si lidé opatřují ponejvíce skrytě na ulicích u stálých dealerů, velká část narkomanů si pro ně dojíždí do Prahy. „Drogová scéna je dost skrytá. Narkomané se scházejí spíš v bytech. Jeden z nich přijde vyměnit třeba osmdesát stříkaček pro všechny. Drogy se hodně nakupují také přes mobil,“ sdělila Kamila Bečvářová z K-centra v České Lípě. „Časem jen očekáváme tu změnu, že drobné dealery, kteří drogy vaří, vytlačí drogová mafie.“ Nejvíce narkomanů je v Liberci, drogy se ale nevyhýbají ani vesnicím. „Klientů nám v žádném případě neubývá. Například v aktuální kartotéce minulého roku je osmdesát klientů, ale k tomu musíme připočíst zhruba třicet procent lidí, kteří nechtějí o sobě uvést žádné údaje a využívají některých služeb K-centra. Nejoblíbenější drogou je pervitin a marihuana,“ řekl Jiří Hanuš z libereckého K-centra. „Marihuana a extáze je oblíbená také na školách a učilištích a je ústřední drogou diskoték a klubů.“ Podle Hanuše je rozdíl mezi městem a vesnicí hlavně v tom, že lidé z vesnice navštíví centrum třeba jednou za měsíc a vymění velké množství jehel pro víc lidí. I na vesnicích je nejoblíbenější drogou pervitin a marihuana.
Pokračování na straně D3
Pokračování ze strany D1
Podle odborníků se drogová scéna v jednotlivých městech moc neliší. „Bylo období, kdy v Novém Boru dávali lidé přednost heroinu, ale pak se vrátilo všechno do starých kolejí, takže pervitin je celé roky na Českolipsku jednoznačně nejoblíbenější drogou. Pokud jde o mladé lidi z vesnic, ti nemají skoro žádnou možnost koupit si na místě drogu, takže pokud nějaké holdují, dostanou se k ní spíš na internátě, koleji nebo v klubech větších měst,“ mínila Lucie Kadeřábková. U mladých lidí na školách vede marihuana a extáze, oblíbené jsou i tripy, tedy halucinogenní drogy. „Tito mladí ovšem naše služby nepotřebují, nanejvýš si přijdou udělat odběry na žloutenky či žádají nějakou informaci. Spíš nás vyhledávají jejich rodiče. Rájem těchto drog jsou diskotéky a nejrůznější technoparty,“ vysvětlila Kamila Bečvářová z českolipského K-centra. Podle ní mají starší narkomané stále svůj zdroj od menších vařičů, mladí nakupují jinde, protože tyto kontakty nemají, hlavně na diskotékách, v klubech a nočních barech. V celkovém měřítku patří nicméně Liberecký kraj k oblastem s nižším výskytem drog. „Nejvíce se s drogami potýkáme v Liberci, nejméně pak na Semilsku. To je touto problematikou takřka netknuté. Výjimkou je tam pouze Turnov a jeho blízké okolí,“ konstatoval krajský protidrogový koordinátor Karel Bubeník. S počtem kontaktních center v kraji je Bubeník spokojený: „Myslím, že jich máme dost. V kraji jsou tři. V Liberci, Jablonci a v České Lípě. Stav je to víceméně optimální.“ Kromě K-center pomáhá drogově závislým také doléčovací centrum Advaita, terapeutická komunita v Nové Vsi u Chrastavy či detox na psychiatrickém oddělení liberecké nemocnice.
Chybí odborníci i širší spolupráce se školami a policií
Co však daným centrům chybí, jsou streetworkeři, tedy pracovníci, kteří pracují s narkomany přímo v terénu. „Ty bychom potřebovali určitě nabrat. Těch je málo. V protidrogových centrech jako takových si vystačíme, ale lidé do terénu nám scházejí,“ řekl Bubeník. „Na tenhle post se totiž hodí jen velmi málo lidí. Takový člověk musí znát problematiku, musí se dostat přímo do komunity narkomanů, umět komunikovat s lidmi, umět jim pomoci. Na to se nehodí kdokoliv. Určitě nejde jen tak zajít na úřad práce a někoho si prostě vybrat.“ V České Lípě jeho slova potvrzují. „Nám se za celé roky nepodařilo najít vhodného a spolehlivého streetworkera. Takový člověk musí umět kontakt navázat, udržet, musí vzbuzovat důvěru a důležité také je, aby udržel hranice mezi sebou a klientem, je toho poměrně dost. Pokud měl požadované vlastnosti, tak časem zmizel třeba za lépe placenou prací,“ podotkla Bečvářová. Protidrogoví odborníci by také přivítali větší spolupráci s policií. „Policejních specialistů je vyloženě málo. Každý bývalý okres má jednoho, maximálně dva. To je neúnosné. My bychom potřebovali, aby jich bylo jednou tolik. V každé nově vzniklé pověřené obci minimálně jeden,“ sdělil Bubeník. O mnoho lepší není ani protidrogová prevence na školách. „Lidé, kteří by pracovali se školními dětmi, nám chybí. Vzdělaných odborníků, kteří by tuto práci mohli dělat, je málo. A když už na škole takový odborník je, má na protidrogovou výuku minimum času,“ potvrdil Bubeník. „Systém školní prevence se musí každopádně zlepšit. Uvažovalo se o tom, že by tuto činnost dělali na školách městští strážníci. S jejich vzděláváním i počty je však problém. Byl by to trochu složitý systém.“
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...cdc59752037.asp
________________________________________________________________________
Drogy se v kraji šíří podél železniční trati
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Pardubický| strana: 1| autor: LEOŠ KUČERA, JIŘÍ TŮMA
Pro uživatele kolem trati z Prahy na Moravu není problém si zajet pro drogu vlakem do velkého města
Pardubice - Dostupnost tvrdých drog v Pardubickém kraji závisí kuriózně na železnici. Právě okolo trati z Prahy na Moravu protínající region podél se vyskytuje nejvíce uživatelů, pro které není problém zajet si pro drogu do některého z velkých měst. Kromě intenzivní péče o tyto skupiny se Pardubický kraj spolu s Kontaktním centrem chtějí zaměřit na uživatele také například na Svitavsku, kde zatím terénní programy, zabývající se mimo jiné výměnou injekčních stříkaček, dosud chybí.
Téma
„Nejvíce uživatelů drog v kraji máme na tahu železničního koridoru z Prahy směrem na Moravu, ať už na Ostravu nebo Brno. Mimo Pardubic, které jsou největší a je v nich více uživatelů, se pak situace odvíjí podle toho, je-li město na železniční trati, či ne,“ říká Jiřina Ludvíková, která má v Pardubickém kraji na starost protidrogovou politiku. Například pro lidi z Ústí nad Orlicí či České Třebová, odkud je dobré spojení na Prahu či do jiných velkých měst, je údajně sehnání drogy lehčí. „Pro lidi žijící kolem trati není problém si během dvou či tří hodin dojet drogu koupit a zase se vrátit zpět,“ tvrdí Ludvíková, která se drogové problematice věnuje již šestým rokem. Před tím, než začala pracovat na krajském úřadu, působila na pardubickém okrese. Jak Ludvíková přiznává, počet uživatelů tvrdých drog se již několik let v podstatě nezvyšuje.
Pokračování na str. D3
Pokračování ze str. D1
Experimentuje se již na základních školách
Podobně jako v jiných regionech se ale nebezpečně snižuje věková hranice prvních experimentů s drogou. „Objevují se první pokusy již na základní škole. Proto také velkou část naší preventivní činnosti zaměřuje právě tam. V otázce závislých uživatelů drog zůstává jejich skupina přibližně stejná, nijak dramaticky nenarůstá. Každoročně využije v pardubickém regionu první kontakt s naším zařízením či jeho pracovníky v terénu okolo sto padesáti klientů,“ říká protidrogová koordinátorka. To, že je skupina uživatelů nejtvrdších drog zhruba stejná, potvrzuje i vedoucí pardubického Kontaktního centra Michal Zahradník. „Intravenózních, tedy nitrožilních, uživatelů drog v kraji mnoho nebylo, a pokud nenastane nějaký sociální propad ve společnosti, ani jich příliš nebude. Statisticky jde zhruba o dvě procenta mladých lidí ohrožených možností užívání drog, což je ve zhruba stotisícovém městě několik set osob. Drogově závislí ubývají a přibývají z různých důvodů, ale výsledný počet je konstantní,“ říká šéf K-centra, které je zařízením Klubu hurá kamarád. Když centrum začínalo, okresní hygienická stanice vykazovala ve své spádové oblasti zhruba deset uživatelů, po čase jich ale bylo sto. Objevili se lidé, kteří do té doby nebyli s nikým v kontaktu. „Naším cílem je podílet se na pozitivních změnách v chování uživatelů. Když užívá pět lidí jednou jehlou, je riziko nákazy nějakou chorobou vyšší. Pokud si je začne měnit každý sám, je pochopitelně menší. Je ale potřeba to ty lidi naučit. Normy v dlouholetých uživatelských skupinách jsou totiž velmi konzervativní. Podobně je to i třeba s distribucí prezervativů a informacemi o bezpečnějším sexu, který nebyl v těchto komunitách zvykem,“ vysvětluje Zahradník.
Terénní program musí i na Svitavsko
Krajský úřad spolu s Kontaktním centru v současnosti pracují nejen na podrobném zmapování drogové scény v jednotlivých částech kraje, ale i na rozšíření terénních programů. Ty zvláště v menších městech vzdálených od Pardubic a třeba na celém Svitavsku chybí. „Víme, že se tam problémoví uživatelé vyskytují, ale problém je v tom, že v téhle části kraje nepůsobí žádné zařízení, které by se touto problematikou zabývalo. Terénní programy K-centra budou proto mobilní a na základě průběžně navázaných kontaktů budou mít jednou týdne nějakou zastávku i v místech, kam se dosud nezajíždělo,“ říká Ludvíková. V malých městech je nejčastějším problém uživatelů drog zachováním anonymity. Drogové scény malých měst jsou proto spíše konzervativnější a skupinky uživatelů drog uzavřenější. Zkušenosti týmu působícího již několik let na Ústeckoorlicku, ale ukazují, že lze působit i na malém městě. „Při vyhledávání klientů se snažíme využívat několik druhů kontaktů. Nejen náhodné, kdy na ulici zastavíme vytipovaného klienta a pokud se naše domněnka potvrdí a drogy užívá, snažíme se přes něj kontaktovat jeho přátele. V menších městech totiž velice dobře funguje i princip sněhové koule. Na základě dobrého doporučení se daří zapojit do výměnného programu i zbytek komunity,“ vysvětluje Jaromíra Staňková, která spolu s Janem Vavřínem projekt pomoci uživatelům drog na Ústeckoorlicku začínala.
Spektrum drog je v regionu všude stejné
Bývalí studenti Vyšší odborné školy sociální v České Třebové začali v roce 1999 s průzkumem potřebnosti služeb výměnného programu. Následně na to je začali sami poskytovat. Před nedávnem se stali členy týmu pardubického Kontaktního centra. Kromě větší semknutosti místních uživatelů se Staňková s Vavřínem často setkávali i s maloměšťáckým přístupem některých radnic. „Jsou výjimky, například velmi dobrou spolupráci máme s městskými úřady větších měst - Pardubice, Chrudim a v poslední době se rýsuje spolupráce s radnicí v České Třebové. Obecně ale příliš podpory pro terénní program na malých městech zatím není. Některé radnice nezajímá to, kolik by měly na program přispět, ale jestli dali sousedé,“ líčí Staňková. V druzích užívání drog se ale velká a malá města v kraji zase tak neliší. „Dá se říct, že co se bere ve městech, to se bere i na vesnicích, protože mladí lidí jezdí běžně do škol buď do Chrudimi nebo do Pardubic, kde mohou přijít do kontaktu se stejným typem drog. Provázanost mezi městem a okolím je v tomto směru velká,“ tvrdí Zdeněk Jirásek, protidrogový koordinátor v Chrudimi. Všude se hned po tradičním a stále legálním nikotinu a alkoholu umisťují marihuana a takzvaná taneční droga extáze. Těm holdují převážně mladí na zábavách a diskotékách. Na typickou vůni marihuanového kouře je ale možno narazit i třeba ve vysokoškolských klubech, hospodách a příležitostně i přímo na ulici. Z tvrdých a zvláště nebezpečných drog je to hlavně pervitin. Scéna uživatelů této drogy je podle odborníků uzavřená, skupinky toxikomanů se soustředí kolem jednoho vařiče. Sílí ale i užívání heroinu. „Začínají se nám v objevovat i heroinoví klienti. Zatím to ale není zase tak markantní,“ uzavírá Ludvíková.
________________________________________________________________________
Drogy zkoušejí stále mladší děti
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Střední Morava| strana: 1| autor: PETRA JURČOVÁ
Mladé experimentátory motivuje zvědavost
Marihuana, toluen, ale i pervitin. To jsou drogy, s nimiž dnes přichází do styku stále více dětí už na základních školách. Mnohé začínají experimentovat už v šesté třídě.
Olomouc - Do svých desíti let měl Kamil téměř učebnicové dětství. Ve škole vynikal samými jedničkami a o prázdninách jezdil s rodiči na drahé dovolené. Pak se ale máma s tátou rozvedli. Kamil, který zůstal s matkou, začal natruc její přecitlivělé výchově už ve dvanácti kouřit marihuanu.
Zblízka
Do roka a půl se stal klientem olomouckého protidrogového centra – to už měl zdravotní problémy kvůli užívání „špinavého“ pervitinu. Podobný příběh už není ojedinělý. Dětí, které už v útlém věku zkoušejí drogy, hlavně marihuanu, podle odborníků stále přibývá. „Počet konzumentů marihuany stoupá a zároveň se snižuje jejich věk. Děti s touto drogou experimentují už ve třinácti či čtrnácti letech,“ řekl šéf olomoucké policie Jaroslav Skříčil. Terapeuti, kteří dětem drogy vymlouvají, posunují věkovou hranici dětských experimentátorů ještě níž. „Setkáváme se s tím, že děti v šesté třídě mají zkušenosti s marihuanou i s toluenem,“ potvrdil zastupující vedoucí olomouckého P-centra Michal Majer. Důvodů, proč školáci po drogách sáhnou, je víc. V řadě případů tím řeší své školní problémy. Na vině může být i rodina, v níž dítě nemusí dodržovat žádná pravidla, nebo je jich naopak příliš. Svou roli hrají také psychické poruchy dětí či mindráky. Nejčastěji však s drogami experimentují ze zvědavosti. Na jejich pokusy přicházejí dospělí většinou náhodou. Nejenže o nich nevědí rodiče, ale neodhalí je ani učitelé ve škole. „Na to, že má dítě problémy s drogami, se přijde obvykle až poté, co spáchá nějaký trestný čin,“ podotkla vedoucí odboru sociální pomoci olomouckéhgo magistrátu Irena Sonntagová. Přestože experimentátorů s drogami mezi školáky přibývá, podle odborníků se z nich jen výjimečně stanou závislí na tvrdých narkotikách.
(Viz Školy... Strana D3)
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...7af54b5217a.asp
________________________________________________________________________
Drogy: zisky klesají
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Jižní Morava| strana: 1| autor: JAROSLAV ČUŘÍK, ANDREA PAVELKOVÁ
Dealeři kvůli rostoucím nákladům na výrobu pančují drogy
Brno - Dealerům drog na jižní Moravě klesají zisky, proto začali své zboží pančovat. Pro uživatele drog se tak zvyšuje nebezpečí zdravotních následků, protože není jasné, jaké látky mohou být do drogy přimíchány, a také nelze odhadnout potřebnou individuální dávku. „Vstupní suroviny podražily, takže oproti době před čtyřmi pěti lety klesly zisky. Cena finálního výrobku se ale nezměnila,“ vysvětlil šéf brněnského policejního Toxi týmu. Výrobci a dealeři se podle něho snaží úbytek zisku nahradit snížením kvality drogy právě doplněním jinou látkou tak, aby jí bylo víc. „Například heroin dealeři takzvaně nařežou, z jednoho gramu udělají dva, čistota tak jde rapidně dolů. Přitom se platí za dávku jako takovou, nikdo na ulici nerozliší, jaká je kvalita. Uživatel to pozná až po aplikaci, když k tomu, aby se dostal do stavu, na který je zvyklý, potřebuje jednou tolik látky,“ řekl kriminalista. Jiří Valnoha, terénní pracovník sdružení Podané ruce, které se zabývá drogovou problematikou, považuje za chybu, že se čistota drog netestuje. Kdyby se výzkumy dělaly, předešlo by se distribuci drog, které mohou poškodit zdraví ještě více než drogy neředěné. „Testovali jsme pouze syntetické drogy. Bohužel u ostatních drog společnost považuje testování za nebezpečné a stále se ptá, zda je morální zkoumat něco, co je nelegální,“ řekl Valnoha. Podle něho je ředění drog velice nebezpečné zvláště pro zdraví mládeže. Dealerům ovšem na žádném testování ani zdraví svých klientů nezáleží. Jen v Brně se podle policistů živí výrobou a prodejem drog desítky lidí. „Jsou to lidé, kteří je dělají pro sebe a pro lidi kolem nich. Když si vezmu jejich sociální průřez, tak devadesát procent z nich je vedeno na úřadu práce. Práce je ale to poslední, čím by se živili, to raději budou vyrábět drogy a prodávat je. Například minulý týden jsme zadrželi ženu, která byla za výrobu drog odsouzena už čtyřikrát,“ uvedl kriminalista z Toxi týmu. Počet dealerů a výrobců drog zůstává podle kriminalistů prakticky stejný, ale počet odhalených trestných činů, které souvisí s drogami, se zvyšuje. Policisté jsou totiž rok od roku zkušenější. Policie si však stěžuje, že jí nepomáhají obyvatelé z okolí míst, kde se drogy distribuují. „Lidé se neozvou, ani když se v jejich okolí děje něco, co jim vadí. Přitom to není žádné žalování ani práskání,“ tvrdí kriminalista z Toxi týmu. Loni bylo za drogové trestné činy v Brně obviněno sto dvanáct lidí. Kriminalisté odhalili sto sedmdesát jedna trestných činů souvisejících s drogami. V oblasti obhospodařované jihomoravskou policejní správou bylo v roce 2001 odhaleno 269 drogových deliktů, loni už to bylo 462 případů, téměř dvakrát tolik.
(Viz Státní ... strana D3)
Co se v kraji bere
- pervitin - jedna dávka se prodává za 200 korun
- marihuana - cigaretu lze pořídit od 20 do 50 korun
- extáze - asi 250 korun za tabletu
- heroin - zhruba 200 korun za jednu dávku
________________________________________________________________________
I na venkově jsou drogy, vede marihuana a heroin
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Hradecký| strana: 1| autor: TOMÁŠ KUČERA
Zblízka
Hradec Králové - Počet drogově závislých roste a jejich věk se snižuje. V kraji nejvíce lidí, kteří zneužívají omamné látky, je ve stotisícovém Hradci Králové. Odborníci však tvrdí, že výrobci distributoři drog se stále častěji zaměřují na venkov a že stejně jako ve městech i tam je mezi uživateli nejrozšířenější marihuana, pervitin, „taneční“ droga extáze, či dokonce heroin. Sdružení Laxus, které se stará o drogově závislé, v roce 2001 pracovalo na Královéhradecku, Jičínsku a Náchodsku s asi 320 uživateli drog. Loni jich bylo o sto více. Experti odhadují, že v samotném krajském městě je až 700 drogově závislých. Upozorňují však, že čísla nemusí být vždy objektivní, protože jednotná statistika ani evidence neexistují. „Velkým problémem je, že věk uživatelů drog se snižuje,“ tvrdí policejní rada Ludvík Berger, který je s drogovou scénou v kraji detailně obeznámen. Podle něj je v kraji drogová scéna nejrozšířenější v Hradci Králové a odpovídá velkoměstu.
Pokračování na str. D3
Pokračování ze str. D1
„V porovnání s ostatními městy v kraji je v Hradci větší koncentrace dětí a mladistvých i větší anonymita. Zdejší drogové scéně napomáhá i to, že město leží nedaleko dalšího velkoměsta Pardubic. Přesto je třeba říci, že Hradec ve srovnání s obdobně velkými městy v zemi není nijak výjimečný,“ říká Berger. Situace na venkově je o něco příznivější než ve velkých městech, ale drogy, byť v menším množství si najdou cestu i tam. Podle odborníků zaleží na vzdálenosti obcí od měst. „V poslední době se stává, že skupinky narkomanů a výrobců drog vyhledávají ústraní a klid, které jsou na vesnicích. Zájem mají hlavně o lokality, které slouží k rekreaci. V rekreačních chatách jsme už objevili i výrobny drog. Drogy se tedy nevyhýbají malým obcím ani vzdálenějšímu pohraničí. Převládají tam opět drogy jako marihuana a pervitin,“ uvedl Berger. V Královéhradeckém kraji kromě Hradce Králové stabilní drogová scéna není. Ta se podle policistů mimo centra řídí momentální situací v dané lokalitě. „Na venkově je drogová scéna značně proměnlivá. V jednom okrese se například dá dohromady skupinka lidí, která začne prodávat drogy, a počet případů se rázem zvýší. Za rok tam může být situace zcela opačná. V poslední době máme hodně případů zejména na Trutnovsku,“ vysvětlil Berger. Proti toxikomanii ve východních Čechách od roku 2001 bojuje sedmatřicetičlenný tým policejních expertů. Loni v Hradci Králové vznikla pobočka národní protidrogové centrály. V minulém roce se východočeským policistům při dvou významnějších akcích podařilo odhalit rozsáhlou síť distributorů drog. „Loni jsme rozbili skupinu distributorů drog na Trutnovsku a skupinu výrobců a distributorů drog na Pardubicku a Chrudimsku s přesahem do Královéhradeckého kraje,“ uvedl Berger. Ve východních Čechách policisté vloni stíhali za drogové delikty 161 lidí, z nich 51 bylo mladších osmnácti let. V porovnání s rokem 2001 bylo o 62 pachatelů více. Drogových deliktů východočeští policisté za loňský rok evidují 202, tedy o 80 více než předloni. „Statistické údaje jsou v tomto případě zavádějící z toho důvodu, že se změnily podmínky statistického vykazování,“ připomněla mluvčí východočeské policie Iva Marková. Stabilních míst v krajském městě spojených s prodejem drog mnoho není. Tradičním místem v Hradci Králové je v podstatě jen hlavní železniční nádraží a jeho okolí. Takzvaná taneční droga extáze je dostupná hlavně v prostředí mladých lidí na diskotékách či technoparty. Úplnou novinkou v distribuci drog se staly mobilní telefony a internet. „Vloni jsme zaznamenali několik prvních případů. Ve východních Čechách zatím jde o zanedbatelný způsob distribuce drog,“ potvrdil Berger. „Ceny drog jsou různé. Extázi lze sehnat zhruba za dvě stě korun, cigaretu marihuany za dvě stě až tři sta korun, jeden gram pervitinu asi za sedm set až tisíc korun, za heroin se platí přes tisíc korun,“ sdělil Berger. Problémy s drogami existují také na středních školách. „Zpravidla to je jen experime ntování, studenti drogu chtějí vyzkoušet,“ uvedl policista. Drogový obchod se stále vyvíjí. Zatímco před pěti lety převládala marihuana a pervitin, v poslední době se do popředí dostává heroin a extáze. „Souvisí to s možností cestovat do zahraničí a přicházet do kontaktu s novými drogami a také s možností nelegálního dovozu do republiky,“ dodal Berger. Stále častěji se objevují případy zneužívání léků dostupných na lékařský předpis a také některých volně prodejných.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...5a851dcb650.asp
________________________________________________________________________
Drogy užívají v kraji stále mladší lidé
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Plzeňský| strana: 3| autor: JIŘÍ PIRNÍK
Velké varny pervitinu z regionu zmizely
Západočeští policisté rozbili rozsáhlou síť dealerů drog
Plzeň - Marihuana, pervitin a extáze, to jsou v tuzemsku nejčastěji konzumované drogy. Západočeští policisté připouštějí, že věk konzumentů se rok co rok snižuje a že se při vyšetřování stále častěji ocitají mezi žáky základních škol. „Poslední dva případy související s marihuanou kriminalisté vyšetřovali ve dvou plzeňských základních školách,“ říká mluvčí západočeského policejního ředitelství Jiří Soukup. Nejmladší drogou, která si v posledních letech našla oblibu především mezi účastníky tanečních party, je extáze. „Takzvaná taneční droga je k dostání nejvíce při těchto akcích, nemá takovou distribuční síť jako pervitin,“ doplňuje Soukup. Podstatnou změnu hlásí policejní experti na poli pervitinu. „Zatímco dříve se v regionu nacházely větší varny této drogy, kterou pak výrobci distribuovali, nyní se pervitin do západních Čech spíše dováží z Prahy a severních Čech,“ konstatuje Soukup. V posledních dvou letech se totiž podařilo detektivům v regionu odhalit významnou varnu pervitinu a rozbít rozsáhlou síť dealerů. V září roku 2001 specialisté z protidrogové centrály odhalili varnu pervitinu v Bělé nad Radbuzou na Domažlicku v souvislosti se zatčením dvou Čechů a jednoho Poláka. U nich při domovních prohlídkách našli dva kilogramy efedrinu, z něhož se vyrábí pervitin. Západočeští kriminalisté pak pokračovali ve vyšetřování a pozatýkali pět členů plzeňské překupnické větve, jež z varny odebírala drogu, kterou distribuovala na Plzeňsku. Nakonec se při dalším pátrání dostali až do Teplic, kde zatkli Bulhara, jenž byl významným dodavatelem pervitinu a heroinu a zásoboval drogou překupníky na Plzeňsku a Domažlicku. Celkem při těchto akcích bylo pozatýkáno šestnáct drogových dealerů.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...4ec395d2776.asp
________________________________________________________________________
Jehla rychleji nahrazuje šňupání, varují experti
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Plzeňský| strana: 3| autor: (kos)
Plzeň - Po růstu obliby heroinu hlásí plzeňské Centrum protidrogové prevence a terapie neboli K-centrum další nebezpečný trend v oblasti drog. „Krátí se doba přechodu na jehlu, tedy nitrožilní aplikaci. Dříve uživatel třeba rok šňupal pervitin, než si ho začal píchat, teď už to udělá klidně při druhé dávce,“ konstatuje Dana Šedivá. Ta má při ruce čísla za uplynulý rok. „Přibylo nám 479 nových klientů. Z toho je 308 rodičů, kteří buď mají problémy s dítětem, nebo se snaží získat informace, aby byli připraveni, kdyby problém nastal,“ vysvětluje Šedivá. Plzeňské K-centrum kontaktovalo vloni více než pět tisíc lidí. Pravidelně si tam nyní chodí vyměňovat použité jehly více než čtyři stovky uživatelů drog. Proč je výměna tak důležitá? Píchnutí o použitou jehlu znamená rok sledování hygienickou stanicí, což stojí společnost sto až sto padesát tisíc korun. V lepším případě. V horším případě se dotyčný může osudově nakazit: v patrnosti je především virus HIV a žloutenka typu B a C. „Děláme zájemcům orientační testy na HIV i žloutenku. Vloni jsme zaznamenali 27 pozitivních nálezů žloutenky typu C, zatím veřejností málo vnímané, ale nebezpečné. Pokud se neléčí, může člověk ve výhledu zhruba deseti let zemřít. A léčit se nemůže, dokud nepřestane brát drogy,“ objasňuje Šedivá. K-centrum chce udělat pro informovanost veřejnosti co nejvíce. Proto pořádá příští týden 27. února Den otevřených dveří od 12 do 20 hodin v Havířské ulici. A v 17 hodin začíná v P-centru v Plachého ulici 6 přednáška Dagmar Nechutné na téma Může být i mé dítě ohroženo drogou? „Očekáváme i rodiče, kteří se chtějí pro jistotu informovat, co mohou dělat, kdyby zjistili, že jejich ratolest problém s drogami má. A co podniknout, aby taková situace vůbec nenastala. Bohužel, u mnoha rodičů převládá pocit, že jim se to nemůže stát. Jenže se to může stát každému,“ říká Dana Šedivá.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...677ea1d4d54.asp
________________________________________________________________________
Několik ředitelů škol odmítá pomoc peerů proti drogám
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Karlovarský| strana: 3| autor: (zed)
Karlovy Vary - Ředitelé některých základních škol na Karlovarsku odmítají do tříd pouštět studenty, kteří chtějí pomoci při primární protidrogové prevenci. „Někteří ředitelé se bojí toho, aby se náhodou nedostaly na veřejnost problémy, které mají školy s drogami. Osvícený ředitel ale studenty do školy pustí, protože ví, že potíže s drogami má téměř každá škola,“ říká psycholožka Martina Fialová z karlovarské Pedagogicko-psychologické poradny. Poradna koncem minulého měsíce vyškolila dvě desítky nových preventistů - studentů gymnázia z Ostrova a Karlových Varů. V angličtině se jim říká peer, což znamená vrstevník. Tito aktivisté diskutují se žáky nejen o drogách, ale i o různých sociálně patologických jevech. Jak psychologové říkají, je to vlastně povídání dětí s dětmi. Jednou ze záminek, proč některé školy peery nechtějí, je podle Fialové výmluva, že učitelé musejí děti něco naučit. Proto si žáci nemohou dvě vyučovací hodiny jen tak povídat. Proč za dětmi chodí studenti? „Jde o to odchytit rizikové děti, ke kterým se dospělí jinak nedostanou. Studenti však nejsou vyškolení k tomu, aby odnaučovali děti brát drogy,“ vysvětluje psycholožka. Dodává, že peerové mohou odkázat děti na psychologickou poradnu a jiné instituce.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...58de9e6cbe2.asp
________________________________________________________________________
Ředitel testuje žáky, zda neberou drogy
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Karlovarský| strana: 3| autor: (lyd)
Karlovarský kraj - Má ředitel střední školy právo podrobovat žáky testům, které ze vzorků moči odhalí, zda testovaný člověk požil drogu? Podle karlovarské advokátky Jarmily Báťové takové oprávnění ředitel školského zařízení za určitých předpokladů má. „Pokud by měl ředitel vážné podezření, že žáci chodí do výuky pod vlivem drog, tak by podle mne k tomu byl oprávněn,“ domnívá se Jarmila Báťová. Přesně z těchto důvodů se pro testování žáků rozhodl ředitel Střední školy zemědělsko-manažerské v Chebu Jan Kot. „Nemohu dovolit, aby na praktickou výuku šel žák pod vlivem drog. Přímo v ředitelně mám sociální zařízení, kde žák pořídí vzorek moči. Z umělohmotného pásku, na nějž se přiloženým kapátkem nanese trocha moči, lze výsledek za chvíli odečíst,“ seznamuje s běžnou praxí Kot. Testy jsou volně prodejné v lékárnách. Levnější test, který se dá pořídit za sto korun, odhalí požití marihuany. Kombinovaný test, který rozpozná ze vzorku moči vedle marihuany také kokain, amfetamin, morfin a opiáty, stojí kolem čtyř set korun. „Obvykle si test kupují rodiče, kteří se chtějí přesvědčit, zda jejich děti neberou drogy,“ přibližuje magistra Vlasta Nedvědová z karlovarské lékárny Pasáž Europharm.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...799c0a09a87.asp
________________________________________________________________________ |
|
|
breeder |
Novinka: testování tanečních drog
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Vysočina| strana: 3| autor: (lim, lik)
Vysočina - Obliba takzvaných tanečních drog, jako je extáze a další syntetické látky, vzrůstá i na Vysočině. „Taneční scéna vytlačuje drogy tvrdého ražení. Je to záležitost mladých. Experti, kteří vlastní různá léčebná zařízení a drogovou problematikou se zabývají od začátku, soudí, že v budoucnu bude problém naplnit lůžkové části jednotlivých léčeben,“ uvedl protidrogový koordinátor Štefan Schwarc. Taneční drogy se totiž jeví jako poměrně méně rizikové a právě to na nich mládež nejvíc láká. Odborníci jsou však znepokojeni hlavně nízkým věkem účastníků diskoték a technoparty, který se pohybuje mezi 12 až 15 lety. Přitom na velkých tanečních party bývá drogami ovlivněno až 85 procent návštěvníků. V uplynulém roce se v některých zařízeních hlavně na Jihlavsku stalo jakousi novinkou testování této oblíbené taneční drogy. Pracovníci Káček navštěvují různé hudební párty, kde se extáze běžně používá a vzorky z těchto tabletek testují. Je totiž velká spousta výrobců a dovozců drog a ne všechny tablety jsou takové kvality, aby byly bezpečné. „Ze vzorku zjišťujeme, zda ta látka, kterou tableta obsahuje, je skutečně extáze nebo zda je to pouze náhražka,“ uvedl Jan Malbohan, vedoucí jihlavského kontaktního centra. Tyto náhražky jsou směsicí různých jedů, které mohou být daleko nebezpečnější než pravá extáze. U mnohých náhražek, které jsou v tabletách obsaženy, totiž nastupuje účinek až po delší době, a tak člověk, který si drogu vzal, myslí, že neúčinkuje. Mnohdy se pak stane, že požije ještě další tabletu, což může mít účinky mnohonásobně větší a vést k nepříjemným stavům, které bezprostředně ohrožují život. V souvislosti s testováním tabletek pracovníci K center kontaktují tyto drogově závislé a snaží se s nimi hovořit. „Je to již taková sekundární prevence, tedy minimalizace rizik, při které je jim nabízena pomoc,“ dodal Malbohan. Někdy se tak podaří navázat kontakt s uživateli drog a v případě, že mají zájem spolupracovat, mohou jim odborníci pomoci.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...a48412bd16b.asp
________________________________________________________________________
Nový hit: tekutá extáze
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Východní Morava| strana: 3| autor: (ill,rš)
Zlín, Ostrava - Tekutá extáze - tato nová verze takzvané taneční drogy - začíná dobývat diskotéky a kluby. Policisté ji sice zatím do ruky nedostali, přesto mají informace, že se už prodává. Zejména na Ostravsku. Pochází z Polska a je o ni údajně velký zájem. „Je to látka, která se snaží v současné době cenově vytlačit z trhu klasickou extázi. Někteří lidé tvrdí, že u žen vyvolává pocit sexuálního vzrušení,“ uvedl kriminalista z ostravského Toxi týmu Lukáš Jahoda. Extáze je v poslední době také stále častěji k dostání v klasické formě tabletek, ale s přísadou halucinogenů. To může být pro uživatele, který to nečeká, dost nebezpečné. „Člověk spolkne pilulku v domnění, že je to čistá extáze a najednou uvidí pochodovat buben. Taková nečekaná halucinace může v psychice nadělat hodně nepořádku,“ říká šéf kontaktního protidrogového centra Haus ve Zlíně Jiří Klement. Výroba extáze je v porovnání s pervitinem mnohem náročnější. Pro svou výrobu totiž vyžaduje zařízení za několik milionů korun. Také proto zřejmě policisté zatím nevědí o žádném tuzemském výrobci této drogy.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...115fbfe309d.asp
________________________________________________________________________
O testy v lékárnách je malý zájem
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Plzeňský| strana: 3| autor: (kos, vs)
Plzeň - Testy na různé typy drog si lze pořídit v lékárnách, byť zájem o ně zatím není velký. Někteří rodiče je nicméně využívají. Ředitelka plzeňského Centra protidrogové prevence a terapie Dana Šedivá však zdůrazňuje, že se jedná o orientační testy, které nemusí podat objektivní informaci.V tom je jejich největší úskalí. „Negativní výsledek nepřinese nic jiného, než informaci, že dítě určitě nějakou dobu drogy nebralo. Nikoli, že je nebere vůbec. Takže starost rodičů nekončí,“ říká Dana Šedivá. Když je test pozitivní, nemusí to nutně znamenat přítomnost drogy. „Test je extrémně citlivý, může zareagovat na látku, která je podobná. Proto doporučuji nechat stejný vzorek ještě testovat v laboratoři,“ upozorňuje Šedivá a pokračuje: „Dítě třeba může mluvit pravdu, že už čtrnáct dnů nekouřilo marihuanu, ale v moči ještě může být. Doba, po kterou se látky v moči objevují, je různá.“ Velký problém je, že k testu rodiče děti mnohdy donutí a přitom často nepromyslí, co podniknou, až budou znát jeho výsledek. Nejsou připraveni a mohou reagovat neefektivně. „Dítě se může cítit ponížené a může se posunout do pozice ještě většího odporu, komunikace v rodině se začne zhoršovat. Testy mohou sehrát pozitivní roli v případě, že dítě abstinuje a nabídne nedůvěřivým rodičům, aby ho průběžně testovali a přesvědčili se. Pokud je test negativní, tak droga v těle opravdu v tu chvíli není,“ říká Dana Šedivá. Testy na přítomnost drog v moči lze koupit v lékárnách, ne každá je má ale připraveny k okamžitému prodeji. Většinou je třeba si je objednat a na dodání počkat den či dva. Cena se pohybuje kolem sta korun. „Máme testy na pervitin a marihuanu. Testy na další druhy drog, například opiát, barbituráty a podobně, můžeme objednat. Nicméně zatím o ně není velký zájem,“ uvádí Lenka Láníčková z lékárny U Bílého jednorožce v Plzni na náměstí Republiky. „Lidé o této možnosti často nevědí. Nabídku testů jsme od distributorů dostali, ale nemáme je. Pokud vím, tak se na ně zatím nikdo neptal,“ sděluje Kateřina Vidínová z lékárny na Americké třídě v Plzni.
Doba, po kterou zůstávají drogy v moči
- THC (marihuana) - tři týdny až měsíc
- Pervitin - týden
- Amfetaminy (extáze) - týden
________________________________________________________________________
Policie našla drogy u školačky i staré paní
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Severní Čechy| strana: 3| autor: (zzd)
Severní Čechy - Extáze objevená při domovních prohlídkách, výrobce drog, který způsobil požár či zadržená dealerka heroinu - to jsou některé příklady drogových incidentů, které loni řešila policie v severních Čechách. Litoměřičtí kriminalisté a specialisté z Národní protidrogové centrály v červnu při domovních prohlídkách objevili přes tři tisíce tablet extáze. „Zadrželi dva muže a ženu ve věku od dvaceti do osmadvaceti let, které obvinili z nedovolené výroby a distribuce drog. Žena je vyšetřována na svobodě, muži jsou ve vězení,“ uvedla mluvčí severočeské policie Jarmila Hrubešová. Dealeři ale nemusejí být jen mladí muži. Tepličtí kriminalisté našli čtyřiašedesátiletou ženu, jež doma skladovala a prodávala heroin. K explozi došlo v červenci v panelovém domě v Děčíně. Policisté poté v bytě našli třaskaviny a pervitin, nádoby na výrobu drog, sklenice a stříkačky se zbytky chemikálií. Drogy vyráběl pro svou potřebu dvaadvacetiletý mladík. Na podzim zase litoměřičtí kriminalisté šetřili podezření z distribuce marihuany mezi žáky zvláštní školy v Úštěku. Patnáctiletá žákyně totiž kouřila joint před cestou do školy a sáček se zbytkem konopí jí později zabavil učitel. Celkově zaznamenali podle slov Jarmily Hrubešové policisté v kraji za loňský rok čtyři sta čtyřicet případů spojených s drogami.
ILUSTRAČNÍ FOTO: MAFA - MICHAL KLÍMA
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...a199ded845c.asp
________________________________________________________________________
Policie: drogy se k dětem bohužel dostanou
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Střední Morava| strana: 3| autor: JAKUB ŠTOS
Olomouc - Je vůbec možné ochránit děti před drogami? Podle Marty Vlachové z preventivně-informační skupiny olomoucké policie mají klíč v ruce hlavně rodiče.
* Jak staré děti se dnes dostávají k drogám?
Přestože jsme zde měli i případ desetiletého chlapce, který drogu vyzkoušel, šlo zatím o výjimku. Jinak se ale k drogám dostávají třináctileté nebo čtrnáctileté děti.
* Jak si k nim najdou cestu?
Nejčastěji přes starší kamarády, kteří už jsou v tomto směru zkušenější. Už vědí, kde drogy sehnat. Policie má zmapovaná místa a podniky, kde se dealeři často objevují. Jsou to například některé diskotéky, kluby, ale pro drogy se chodí i do parků. Namátkovými akcemi a kontrolami se policisté snaží dealery přistihnout. Těžko ale zabráníme, aby děti s drogami nikdy nepřišly do styku. Je především úkolem výchovy, prevence i trávení volného času, aby v takové chvíli drogu odmítly.
* Drogy se však objevují už i na základních školách...
To je pravda, občas se tyto případy vyskytnou. Nejčastěji se jedná o takzvané lehké drogy, čili hlavně marihuanu.
* Podobně jako třeba případy šikany ani drogy pověsti školy neprospívají. Nesnaží se je spíš zamést pod koberec, aby v budoucnu nepřišly o žáky?
V případě šikany to tak skutečně často bývá, ale u drog je to jiné. Ředitelé si asi uvědomují, jak velké nebezpečí v sobě drogy skrývají, a proto nám každý případ okamžitě hlásí a snaží se šíření drog ve školy podchytit v zárodku.
* Objevují se mezi dětmi jen lehké drogy, nebo experimentují i s nebezpečnějšími látkami?
Opravdu tvrdé drogy se mezi nejmladšími dětmi objevují jen velmi výjimečně. Dětem jde o to, vyzkoušet něco nového, něco zakázaného. Starší kamarád jim třeba nabídne potáhnout z marihuanové cigarety. Obzvlášť nebezpečné jsou ale ty úplně nejlevnější, takzvané čichací drogy, různá ředidla, toluen a podobně. U nich je těžké odhadnout dávku a snadno může dojít k předávkování.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...94881f7b2e8.asp
________________________________________________________________________
Ředitelka K-centra: Děti začínají marihuanou
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Střední Čechy| strana: 3| autor: RADEK PLAVECKÝ
Mladá Boleslav - Skutečnosti o drogové scéně v Mladé Boleslavi, o kterých informovala ředitelka tamějšího centra pro drogově závislé Helena Bartoňová, jsou dramatické a alarmující. Přesto před drogami a závislostí dětí zavírají mnozí dospělí oči, jako by se jich netýkala. Podle Bartoňové je naprosto běžné, že děti v šesté třídě základní školy kouří marihuanu. Přes osmdesát procent středoškoláků má zkušenost s drogou. Třetina kouří marihuanu pravidelně. „Z nich se pak stávají závislí na tvrdých drogách, začnou si píchat pervitin, heroin,“ varuje Bartoňová před pštrosí politikou dospělých, institucí, města a státu.
* Stěžujete si na postoj města. Co dělá špatně?
To, že nedělá vůbec nic. Bývalé vedení dělalo, jako by drogy neexistovaly. Přitom situace v Mladé Boleslavi je katastrofální. Jsme na tom možná ještě hůř než v Praze. Od města jsme přitom neměli nejmenší podporu. Dokonce odsuzovali i to, že měníme stříkačky. Bývalý primátor je nyní ředitelem zdejšího osmiletého gymnázia a právě z této školy máme skoro třetinu klientů. Musím ale říci, že to teď po výměně vedení města snad bude lepší. Současná náměstkyně primátora paní Pešková má snahu pomoci.
* Proč právě Boleslav je na tom s braním drog tak špatně?
Je tady velký finanční potenciál. Jinými slovy - lidé jsou tady bohatší než jinde a mají na drogy. Navíc je to odtud kousek do Prahy, kam jezdí návykové látky nakupovat a pak se tady dál šíří. Nejhorší je, že s tím nedokážeme příliš dělat. Je to obchod, stejně jako zbraně, a s tím nic nezmůžeme. Dokud to bude pro hodně lidí byznys, nedá se s tím moc dělat. Jede se tady ve všech drogách, od marihuany, přes extázi a pervitin po heroin.
* Jak se tady daří podchytit závislé?
Přicházejí si do kontaktního centra vyměnit jehly. Čistou jim dáme jen výměnou za použitou, takže zajišťujeme, že nezůstávají tolik na ulicích. Mohou se tady vysprchovat, vyprat si prádlo. Tak s nimi navážeme kontakt a postupně je zkoušíme přesvědčit, aby se léčili. U někoho to trvá několik měsíců, u někoho rok.
* Máte přehled o tom, kde drogy kupují, od koho, dá se to pak použít pro policii?
Feťáci nikdy neřeknou, od koho a kde nakupují. Neprozradí zdroj, aby měli v budoucnu kde nakupovat. Ale zdejší policie je poměrně úspěšná. Má oblast celkem zmapovanou a vždy, když odhalí a seberou nějakou skupinu, pak to tady poznáme, protože chodí méně lidí. Hodně se pak stahují do Prahy, než se tady zase najde jiný zdroj.
* Podle vás to s drogou zkouší většina dětí, jak to rodiče poznají?
Jakákoli změna chování by jim měla být podezřelá. Často se to svádí na pubertu, ale to jen rodiče unikají před tím, že i jich by se drogy mohly týkat. Radím, aby raději přišli do K-centra. Pokud se spletou, pak se nic neděje. Ale říkat si, že „mně se to nemůže stát, já jsem ho dobře vychovala“, to je nesmysl. A na dítěti se to pozná jednak podle chování, když už je to daleko, tak podle vpichů. Také podle panenek v oku. Když jsou jako špendlíková hlavička, pak je to heroin. Když jsou rozšířené, tak jsou to ostatní drogy.
* Jak se děti dostanou k drogám a jak pokračuje vývoj v závislého člověka?
Jednak musím říci, že k drogám se dostanou všichni. Děti ze všech věkových i sociálních skupin, chytré, sportovci, děti, které chodí na kroužky, ti všichni mohou být a jsou mezi závislými. Ve škole se nakontaktují na ty, co už něco zkusili. Pak záleží na nich, ale málokdo je tak silná osobnost, že odmítne.
* Vedete i komunitu pro odvykání, jak je úspěšná?
Teď je tam patnáct lidí. Máme obrovský úspěch, skoro sedmdesát procent lidí, kteří komunitou projdou, odvyknou. Ale vezmeme tam jenom ty, kdo opravdu chtějí přestat a mají za sebou detoxikační jednotku. Tam má čas si promyslet, jestli chce přestat. Pak dostane důvěru, podporu, další šanci, ale taky pevný řád, který nesmí porušit. Když to udělá, je vyloučen.
Foto: SITUACE JE VÁŽNÁ. Přes osmdesát procent středoškoláků má zkušenost s drogou, říká ředitelka mladoboleslavského centra pro drogově závislé Helena Bartoňová.
FOTO: RADEK PLAVECKÝ
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...456de5c40f1.asp
________________________________________________________________________
U nás se nefetuje, říkají svorně hudební kluby
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Liberecký| strana: 3| autor: (jan)
Liberec, Jablonec nad Nisou - Potácející se lidé, vzduch prosycený dýmem marihuany, všude se povalující použité injekční stříkačky. Taková je v myslích mnoha lidí představa o atmosféře, která panuje v hudebních klubech. Kluby se snaží, aby skutečnost byla jiná. Zároveň však přiznávají, že uhlídat, aby se právě u nich drogy nebraly, je poměrně těžké. „Není nic příjemného, když to musíte lidem pořád zdůrazňovat a výchovně na ně působit. Je to navíc pořád dokola, vždycky se najde někdo, kdo chce stanovené zákazy porušovat,“ říká Roman Rákosník z jabloneckého Klubu Na Rampě. Potírání drog má podle něj i vliv na úbytek návštěvníků. „Dnes bere drogy spousta lidí, kouření marihuany je už naprosto běžné. Když to návštěvníkům v klubu zakážete, přestanou chodit a zakouří si raději někde v parku. My ale nepolevíme. Bylo by pak těžké žádat o nějaký grant, kdyby byla Rampa vyhlášené doupě narkomanů,“ uzavřel Rákosník. Ten říká, že drogy se snaží Rampa vymýtit. „Kdo by chtěl v klubu fetovat, má smůlu,“ prohlásil Rákosník. „Šíříme protidrogovou osvětu. Pořádáme nejrůznější besedy. Ty mají ukázat, že do euforie je možné se dostat i bez drog.“ Drogy potírají i v libereckém Casta Clubu. Při koncertu kapely Švihadlo se však lidé mohli dobrat k marihuaně. „U Švihadla to byla zcela mimořádná výjimka. Jindy kuřáky vykazujeme ven z klubu,“ prohlásil Kočí. Podle něj se chování mladých uživatelů drog zlepšilo. „Nějak si zvykli na to, že z klubů a barů je s jointy či stříkačkami vyhazují. Proto si už automaticky, sami od sebe, zakouří raději venku a v klubech je to často ani nenapadne zkusit.“
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...63812ba2325.asp
________________________________________________________________________
Zkušenosti 17-18letých s drogami
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Střední Čechy| strana: 3
Droga rok 1994 rok 2000 změna v užívání drog
marihuana 33,2% 47,5% nárůst o 43%
LSD 6,5% 9,4% nárůst o 45%
pervitin 3,0% 9,4% nárůst o 143%
kokain 1,4% 2,0% nárůst o 43%
heroin 0,9% 2,4% nárůst o 167%
extáze 8,3% (v roce 1994 nezjišťováno, rok 1995 5%)
počet
respondentů 2107 5501
Pramen: Hygienická stanice hlavního města Prahy
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...22cbc909bfe.asp
________________________________________________________________________
Kolik a jaké případy vyšetřovali policisté v souvislosti s drogami
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Plzeňský| strana: 3
Údaje za západní Čechy (Plzeňský a Karlovarský kraj)
rok 2000
stíháni za recidivisté děti mladiství vyšetřováno případů objasněno případů
dealerství drog 27 3 18 121 118
přechovávání drog 5 0 0 14 14
výrobu drog 5 1 0 10 10
šíření toxikomanie 1 1 2 65 64
rok 2001
stíháni za recidivisté děti mladiství vyšetrováno případů objasněno případů
dealerství drog 95 2 58 260 258
přechovávání drog 8 0 0 21 19
výrobu drog 4 0 0 7 7
šíření toxikomanie 1 4 1 100 100
rok 2002
stíháni za recidivisté děti mladiství vyšetřováno případů objasněno případů
dealereství drog 47 7 19 218 200
přechovávání drog 5 0 1 20 18
výrobu drog 2 0 0 5 4
šíření toxikomanie 5 3 3 28 26
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...1e53d8ce24b.asp
________________________________________________________________________
Když drogy musíš, tak opravdu musíš?
Právo 19.2.2003| rubrika: Kultura| strana: 13| autor: Michal Procházka
Co to obnáší patřit mezi smažky, toxíky, feťáky. Jak vypadá svět lidí, kterým droga užírá duši? Má je společnost tolerovat, léčit, zavírat za mříže nebo ignorovat? Odpovědět na tyto otázky méně pokrytecky a o něco poctivěji, než jak se kolem drog obvykle debatuje, se snaží nový desetidílný publicisticko-dokumentární cyklus Když musíš, tak musíš? První díl uvedla Česká televize před týdnem. Dnes večer na ČT 1 série pokračuje. Autoři desetidílného cyklu, který vznikl s podporou Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Ministerstva kultury ČR, se do filmového projektu, který by měl v rámci protidrogové prevence kolovat po televizním uvedení i po našich školách, pustili s vervou a kuráží. Shromáždili desítky lidí, kteří žijí v pasti drogové závislosti či se jim podařilo se z ní zachránit. Sledujeme osudy těžké, silné, někdy nakonec šťastnější, někdy zoufalé, které ale vždy začínají nevinně: v nějakém klubu, na diskotéce. Nejde tu ovšem jen o to, odstrašit hrůzou předváděných případů a varovat: "Pozor, milé děti, když si dáte jointa marihuany, skončíte jako tihle zoufalci, co si v křoví za Národním muzeem šlehají buchnu - totiž stříkačku - nacpanou herákem." Seriál se snaží obecněji postihnout fenomén závislosti, která patří mezi vrozené lidské vlastnosti, přičemž závislost na drogách je patologickou variantou tohoto sklonu člověka. Když jakýsi narkoman vzpomíná na své halucinogenní jízdy, říká: "To mi volá kamarád, abych šel lovit ufony do zoologické zahrady. A pak tam běháme s klackama, pif, pif, vylez! A přitom ani nevíš, jestli jsi spíš člověkem, nebo tím ufonem." Seriál ukazuje, že takového člověka nelze odsoudit jako hnidu ani zlo lidstva. Jak vyplývá z filmu, čtyřicet tisíc drogově závislých u nás, již spotřebují dvě dávky denně, mnohem více vypovídají o moderní společnosti, která nějaké drogy potřebuje a která na drogách (bohužel) žije - ať už se jedná třeba jen o alkohol, tabák nebo televizní seriály. Z tohoto pohledu je "didaktický" cyklus Když musíš, tak musíš? pečlivě, ovšem ne příliš originálně natočeným příspěvkem k širší společenské debatě nejen nad tím, jak se vyrovnat s narkomany. Ale i nad tím, proč dnešní člověk stále více utíká k drogám.
Když musíš, tak musíš?
dramaturgie: Ivan Stehlík, režie jednotlivých dílů: Jan Šikl, Tomáš Škrdlant, Helena Třeštíková, Tomáš Třeštík, Tomáš Škrdlant, Martin Slunečko, Martin Štoll, Robert Sedláček, Česká televize a Niké TV production (2003), stopáž jednoho dílu 28 min.
________________________________________________________________________
Informace středočeské policejní správy
Zpravodajství ČTK 18.2.2003, rubrika: Právo a krimi - Středočeský kraj| autor: SOU
PRAHA 18. února (ČTK) - Z nedovolené výroby a šíření drog obvinila policie osmnáctiletého mladíka, který loni vypěstoval a předával svým známým marihuanu. Drogu v prosinci poskytl i sedmnáctileté dívce z Čelákovic, která po jejím požití zkolabovala. Musela být proto převezena do nemocnice.
________________________________________________________________________
Školáky láká hlavně alkohol
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Východní Morava| strana: 1| autor: (ill)
Zlín - Mezi školáky je v současné době nejpopulárnější drogou alkohol. Hned v závěsu marihuana, s větším odstupem následují tvrdé drogy jako například pervitin. Na tomto pořadí se shodují protidrogoví odborníci i policie. Dnes nejsou bohužel výjimečné případy, že se školáci, kterým není ještě ani patnáct let, opijí do bezvědomí. Před několika měsíci popíjela partička nezletilých klučinů slivovici v trolejbuse cestou do Otrokovic s takovou chutí, že jeden z nich zůstal ležet na zastávce v bezvědomí a záchranná služba jej musela odvézt do nemocnice. Děti se ale klidně opijí i ve škole, jako tomu bylo v minulosti v Uherském Hradišti.
Pokračování na straně D3
Pokračování ze strany D1
A proč je alkohol mezi mládeží tou vůbec nejrozšířenější drogou? „Proti alkoholu se u nás téměř vůbec nebojuje. A přitom je jako vstupní droga mnohem více nebezpečnější než marihuana,“ myslí si šéf protidrogového kontaktního centra Haus ve Zlíně Jiří Klement. Dalším důvodem zřejmě je, že alkohol je školákům mnohem lépe dostupný než třeba marihuana. Mnohdy stačí jen otevřít domácí bar a vzít jednu z lahví. „Děti mají také před marihuanou větší respekt než před alkoholem. Zaznamenali jsme případ jednoho žáka ze základní školy, který pije alkohol každý den,“ říká mluvčí zlínské policie Ivo Mitáček. Mládež je v současné době už tak rafinovaná a ví, jak účinky alkoholu zesílit. Třeba tím, že si dají k vodce několik tabletek brufenu. Odborníci si myslí, že tyto postupy mohly děti odkoukat od svých rodičů. Zvlášť ženy po padesátce, tedy matky, rády kombinují tvrdý alkohol s prášky. Druhou nejrozšířenější návykovou látkou mezi školáky je jednoznačně marihuana. Dnes ji sežene prakticky kdokoliv a nebude ho to stát ani příliš mnoho peněz. "Tráva" je rozšířená více mezi žáky druhých stupňů základních škol. U těch mladších jde spíše o výjimky. Začátkem týdne například policie zabavila marihuanu šestnáctiletému chlapci ze Zlína. Ten se přiznal, že si rostlinu sám vypěstoval. Za svůj prohřešek mladík zaplatil pokutu. Podle některých odborníků nespočívá nebezpečí marihuany tolik v jejích účincích, jako spíše ve společnosti lidí, kteří ji kouří. „Samotné účinky marihuany nejsou u většiny lidí tak závažné, jako subkultura, kterou kolem marihuany její uživatelé vytvářejí. Vzniká zde benevolentní atmosféra pro sociálně patologické jevy,“ tvrdí Jiří Kliment z kontaktního centra Haus. Policie i odborníci se shodují v tom, že se popíjení alkoholu a kouření marihuany děje mimo školu a její blízké okolí. Většinou žáci ke svým experimentům, nebo už tradičním "úletům" využívají víkendy. Školy jsou totiž pro ně příliš nebezpečné. Učitelé si ji hlídají. „Učitelé mají za povinnost vytvořit ve škole takové prostředí, kde je minimalizováno užívání drog,“ podotýká vedoucí odboru školství zlínského magistrátu Karel Opravil. A to se jim daří. Když přijede policie do školy kvůli drogám zasáhnout, jde často o planý poplach. Stává se třeba, že se před školou pohybuje podezřelý člověk, který vypadá jako dealer drog. Nakonec se ale vždy ukáže, že jde o omyl. „Školáci se také třeba chlubí tím, že mají drogu a přitom to je čaj, nebo rozemletý acylpyrin. Chtějí být zajímaví a balit holky,“ říká Mitáček.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...38eded470b2.asp
________________________________________________________________________
Detektivové zničili tři výrobny
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Střední Morava| strana: 3| autor: (šot)
Šumperk, Olomouc - Tři pervitinové laboratoře se podařilo loni zlikvidovat policii na Šumpersku. Policisté obvinili z výroby a šíření narkotik více než desítku lidí. V rámci Olomouckého kraje se v boji proti výrobcům a dealerům drog šumperským policistům dařilo loni nejvíc. „Vždy záleží na tom, jak se policistům podaří do prostředí obchodu s narkotiky proniknout,“ komentoval úspěch mluvčí šumperské policie Josef Ostřanský. V Olomouckém kraji loni za mřížemi kvůli drogovým deliktům skončilo přes osmdesát lidí. Policisté z protidrogového oddělení vyšetřovali více než stovku případů nedovolené výroby, držení a obchodování s drogami.
________________________________________________________________________
Policie: S drogami souviselo až sto zločinů
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Liberecký| strana: 3| autor: (st)
Liberec, Jablonec nad Nisou - Bezmála sto zločinů, které souvisely buď s výrobou nebo s prodejem drog, řešili v minulých dvou letech policisté v Libereckém kraji. „Práci policistů, kteří se soustředí na boj s drogami, nemohu detailně popisovat, mohli bychom tím prospět zločincům. Jde ale většinou o operativní činnost přímo v terénu,“ uvedl včera Milan Mazánek z liberecké policie. Loni v dubnu tak například policisté ve Velkých Hamrech na Jablonecku chytili sedm pěstitelů marihuany, kteří tam pěstovali rostliny s vysokým obsahem účinné látky THC a drogu potom prodávali v cenách od 130 tisíc do 180 tisíc korun za kilogram. V Liberci zase ve stejné době policisté chytili mladého kuchaře, jenž objížděl house a techno party, kde nabízel drogy. „Takzvaný narkosáček marihuany byl u něj k dostání za dvě stě korun, extáze se dala pořídit o padesát korun dráž, za půl gramu pervitinu, taktéž v narkosáčcích, si účtoval pět set korun,“ vypočítala liberecká policejní mluvčí Vlasta Suchánková. V květnu pak policisté dopadli čtyři významné drogové dealery, kteří zásobovali pervitinem široký okruh odběratelů na Liberecku a Jablonecku. „Zadrželi jsme i chemické laboratoře, kde pervitin připravovali,“ upřesnila Suchánková. Dva mladí lidé z této party sice nikdy nepracovali, ale prodejem drog si vydělali na nákup takového množství oblečení, že si na sebe nikdy nic nemuseli vzít dvakrát. Netradiční byl i červnový případ z věznice v Jablonci-Rýnovicích, kde si vězni na světnici, kam má přístup řada lidí, pěstovali marihuanu. Kriminalistům se však nepodařilo zjistit, kdo konkrétně ve věznici marihuanu zasel.
________________________________________________________________________
Prodejci drog jsou stále konspirativnější
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Moravskoslezský| strana: 3| autor: (asi)
Na vaší straně
Ostrava - Uživatelů drog v regionu přibývá. „Oproti předchozímu roku však nejde o nárůst nějak dramatický,“ tvrdí ostravská protidrogová koordinátorka Taťána Niklová. Zvyšuje se úspěšnost policie, hlavně při odhalování varen pervitinu po celém kraji. Uživatelé si stěžují, že většina vařičů je ve vězení. Dealeři jsou stále opatrnější a rafinovanější. O pervitin je stále větší zájem, a to nejen v České republice nebo třeba v Polsku, kam si jezdí někteří vařiči ze severní Moravy přivydělávat, ale o obchod s pervitinem se údajně zajímají i cizojazyčné drogové mafie. Varny pervitinu často mění místa, vařiči se stěhují z velkých měst do vesnic, hor nebo objektů na periferiích. „Drogy se předávají během několika vteřin ve velkých nákupních centrech, na zastávkách hromadné dopravy, v jedoucích vozidlech,“ uvedla Ilona Branžovská z ostravské policie. Kontakty se zkracují. Dealeři fungují na mobilním telefonu, číslo často mění, mívají předplacené karty všech tří mobilních operátorů, řeč o drogách se vede jen nepřímo. „Předávky zboží domlouvají například pomocí internetu v internetových kavárnách,“ uvedl šéf ostravského Toxi týmu Lukáš Jahoda. „Výrobci využívají alternativní zdroje surovin, místo léků na předpis používají i běžně dostupná analgetika jako Paralen,“ uvedla mluvčí severomoravské policie Dagmar Bednarčíková. Roste kvalita marihuany, která je nejrozšířenější mezi lidmi, kteří ještě patří mezi experimentátory s drogami. „Marihuana je stále silnější, má vyšší obsah omamné látky THC a je mnohem nebezpečnější,“ upozornila Bednarčíková. Ve větších městech kraje je běžně k dostání speciálně pěstovaný, velmi silný druh marihuany zvaný skunk. Ostravští policisté loni objevili v garážích v Ostravě-Kunčicích v kraji dosud nevídanou pěstírnu konopí vybavenou elektronicky řízeným systémem odvětrávání, zavlažování a zateplování. K dalším nejčastěji zneužívaným drogám patří heroin, extáze a těkavé látky, které čichají často i malé děti.
________________________________________________________________________
Stát letos věnuje na protidrogové programy téměř 88 milionů korun
Zpravodajství ČTK 18.2.2003, rubrika: Sociální problémy - Praha, Středočes. kraj, ČR| autor: SNM
PRAHA 18. února (ČTK) - Téměř 88 milionů korun vynaloží letos stát na protidrogové programy na místní úrovni. Dotaci získá 141 programů z celkem 194 podaných žádostí. Rozdělení finančních prostředků schválila minulý týden Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. ČTK o tom dnes informovala Eva Škrdlantová z Úřadu vlády. Na státní protidrogovou politiku bylo pro letošní rok vyčleněno celkem 105 milionů korun.
Na protidrogové programy pošle stát do krajů 87,701.000 korun. Dalších 372.000 korun vyčlenila rada na uskutečnění dodatečných programů. Na zabezpečení aktuálních úkolů a priorit protidrogové politiky půjde 5,371.000 a na podporu pracoviště drogové epidemiologie Hygienické služby 4,829.000 korun. Jako rezervu, z níž bude možné finančně podpořit protidrogové programy v průběhu letošního roku, vyčlenila rada 6,727.000 korun.
Dotace budou žadatelům převedeny prostřednictvím příslušných ministerstev podle typu programu. Převody tedy zajistí ministerstva zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí. Tato ministerstva budou také kontrolovat, jak organizátoři projektů s dotacemi naložili.
________________________________________________________________________
Dostupnost drog se zvyšuje, říká konopný ombudsman
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Plzeňský| strana: 3| autor: JAROSLAV NEDVĚD
Plzeň - Před několika lety se nyní šestadvacetiletý Marek Jehlička z Plzně stal takzvaným konopným ombudsmanem. Nejprve psal žádosti o milost pro lidi, kteří byli stíháni v souvislosti s konopím-marihuanou. Případy ale nesměly souviset s tvrdými drogami a nesmělo se jednat ani o prodej marihuany. Marek Jehlička se u politiků snažil prosadit snížení trestů, jež souvisely s takzvanými lehkými drogami, a naopak prosazoval zvýšení postihů za výrobu, distribuci či prodej tvrdých drog. V minulosti se jako novinář zajímal o všechny drogy včetně těch nejtvrdších. Všechny vyzkoušel. Experimentovat s tvrdými drogami by dnes však rozhodně nikomu nedoporučoval. „Dělal jsem třeba rozhovor se závislým člověkem a když jsem se ho ptal proč to bere, jenom na mě nevěřícně zíral: „Kdo to nezkusil, nepochopí.“ Tak jsem zkoušel jednu drogu po druhé. Teď už vím, jak rychle může člověk do závislosti spadnout. Je to tak snadné, že si toho ani nevšimne. Mně se to podařilo udržet v rovině experimentu díky tomu, že obzvlášť nebezpečné drogy jako heroin či pervitin jsem zkusil jen jednou. Častější experimenty totiž už zavánějí závislostí,“ vysvětluje Marek Jehlička. Po vlastních zkušenostech z prostředí, kde se drogy užívají, Jehlička potvrzuje, že v Česku se zvyšuje jejich dostupnost. „Rychle roste počet uživatelů tvrdých drog a klesá jejich věk, což je opravdu špatné,“ říká Jehlička. A jak se lidé k drogám podle konopného ombudsmana dostávají? „V Plzni to třeba funguje tak, že většina uživatelů drog má svého dodavatele nebo znají dva tři lidi a vědí kam za nimi pro drogy zajít nebo si je u nich objednají. Když se pak nějaká parta lidí domluví, že udělají párty, někdo zvedne telefon a řekne, že potřebuje pět šest tablet. Konkrétně v Plzni se na takových party v poslední době nejvíc užívá extáze, zatímco dřív byl víc v kurzu perník-pervitin. Ani ten ale z taneční scény nemizí,“ tvrdí Jehlička. Lidé, kteří užívají drogy, se údajně sami mezi sebou dělí do kategorií. „Říká se, že ti jakoby slušnější, kteří se snaží působit dojmem, že jsou v pohodě, dávají přednost extázi. Takoví se na lidi, kteří berou pervitin, dívají jako na druhou - horší kategorii,“ vysvětluje Marek Jehlička. Ten říká, že v Plzni se většina lidí, kteří berou drogy, navzájem zná. Užívání drog například na tanečních akcích ale už zdaleka není záležitostí velkých měst. „Dnes už bych řekl, že v menších městech se při takových příležitostech drogy berou víc. Může to souviset s tím, že v menších městech se mladí lidé víc nudí,“ uvádí konopný ombudsman. Marek Jehlička se domnívá, že náchylnost člověka propadnout tvrdým drogám nesouvisí s inteligencí či vzděláním. „Jde hlavně o to, jak má člověk srovnány životní hodnoty. Lidé, kteří mají třeba průšvihy v rodině, nebo se jim něco v životě nedaří, mají daleko větší tendenci do závislosti na drogách sklouznout. Když se pak třeba dostanou k pervitinu, tak ten je jakoby nastartuje. Začnou ho brát častěji a pak už z toho najednou nemohou vyskočit,“ prohlašuje Marek Jehlička.
Foto: Marek Jehlička
________________________________________________________________________
Sudetští Němci vyvolávají u středoškoláků spíše nelibost
Lidové noviny 19.2.2003| rubrika: Škola tolerance| strana: 3| autor: Michaela Klečková
Čeští středoškoláci nemají příliš rádi rasismus, skinheady, prostituci, drogy, vězně, Romy, xenofobii, sudetské Němce a bezdomovce, a to v tomto pořadí. Naopak kladný vztah mají k humanitární pomoci a k mentálně postiženým. Vyplývá to z první fáze průzkumu, který pro společnost Člověk v tísni vypracovala agentura Opinion Window. Celkem 1200 studentů převážně středních odborných škol a gymnázií z celé ČR v něm odpovídalo na otázky týkající se tolerance k menšinovým skupinám a jevům ve společnosti. Celkově se dá říci, že čeští teenageři nemají v řadě těchto otázek dost jasno. Nejvíce studentů zaujalo zřetelný postoj k pojmům humanitární pomoc, rasismus, drogy a skinheadi, tedy tam, kde jasně cítili, jak by měla znít "správná" odpověď. Problémy jim naopak dělaly pojmy jako integrace cizinců, sudetští Němci, xenofobie nebo azylanti. Přestože jen málo z nich přiznalo, že neznají přesný obsah pojmu, jejich bezradnost se projevila ve velkém množství zaškrtnutých odpovědí v kolonce nemám názor. Velmi pozitivní vztah k rasismu, xenofobii a hnutí skinheads vyjádřila 2 procenta dětí, více chlapců než dívek. Nejvíce z nich navštěvuje střední odborná učiliště, najdou se však i mezi studenty gymnázií. Velmi nebo spíše negativní postoj ale zaujímá ke skinheadům 82 % dětí. Za nimi se umístili v počtu záporných odpovědí vězni, Romové, bezdomovci a překvapivě také sudetští Němci. K nim vyjádřilo negativní vztah 82 % těch, kteří mají nějaký názor, polovina dětí ho však nemá. Tři čtvrtiny dětí si myslí, že Romové si mohou sami za své postavení ve společnosti. Z výsledků průzkumu vyplývá, že dívky jsou tolerantnější k okrajovým skupinám a více jim vadí jevy jako drogy, skinheadi či xenofobie. Největší rozdíly byly v názorech na homosexuály - ti vadí polovině chlapců, ale jen 15 % dívek.
Jaký vztah mají studenti k menšinovým skupinám?
Pozitivní Negativní Neznám/
velmi spíše velmi spíše nemám názor
skinheadi 2 % 5 % 55 % 27 % 11 %
vězni 1 % 5 % 23 % 49 % 22 %
Romové 1 % 13 % 19 % 43 % 24 %
bezdomovci 2 % 15 % 11 % 48 % 24 %
sudet. Němci 1 % 8 % 13 % 28 % 50 %
azylanti 5 % 25 % 6 % 23 % 41 %
homosexuálové 14 % 33 % 11 % 15 % 27 %
důchodci 18 % 39 % 3 % 14 % 26 %
ment. postižení 31 % 47 % 1 % 4 % 17 %
Zdroj: Opinion Window pro společnost Člověk v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách.
URL| http://archiv.newton.cz/ln/2003/02/...f6c13741fc8.asp
________________________________________________________________________
Experimenty s plynem jsou velmi nebezpečné
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Moravskoslezský| strana: 3| autor: PETRA SASÍNOVÁ
Ostrava - Plyn ze zapalovače je nejlevnější a snad nejnebezpečnější drogou, kterou nedávno objevili čeští školáci. Letos v lednu zemřel patnáctiletý chovanec výchovného ústavu v Těrlicku na Karvinsku pár minut poté, co si vstříkl do úst plyn ze zapalovače. Před zraky ostatních se během okamžiku udusil zvratky. Není to první oběť experimentování s plynem ze zapalovače, který si může kdokoliv koupit za pár korun. Loni v létě na to zemřel mladík z Brna. V prosinci se udusil butanem ze zapalovače pražský školák, jenž si tímto způsobem snažil prodloužit halucinogenní účinky marihuany, kterou kouřil předtím. „Jsou to nebezpečné pokusy. Při přímém vstřikování plynu ze zapalovače do úst je riziko smrti až dvacetipětiprocentní,“ uvedla toxikoložka Marie Staňková z ostravské fakultní nemocnice. Lidé, kteří si tímto způsobem snaží přivodit příjemné stavy srovnatelné například s účinkem rajského plynu užívaného při uspávání pacientů před operacemi, neriskují život kvůli toxickému účinku plynu, nebezpečný je především otok sliznic. „Při vstříknutí plynu do úst může dojít k náhlému prochlazení oblasti sliznic. Reakcí může být zvracení a vdechnutí zvratků, jako v případě dítěte z ústavu v Těrlicku. Experimentátor se také může udusit v důsledku otoku sliznic,“ vysvětlovala toxikoložka. Tento stav není prý nepodobný zákeřné nemoci zvané laryngitida (prudký zánět hrtanu s otokem sliznic a hrozbou udušení), kterou trpí některé malé děti. Například v Anglii jsou také známy případy, kdy podobné pokusy s plynem způsobily srdeční selhání. Toxikoložka dodala, že inhalování plynu z nafukovacích balonků, do kterých experimentátoři plyn napustí a pak jej pomalu vpouštějí do úst, podobně jako například při zneužívání rajského plynu, není zdaleka tak riskantní jako přímé vstřikování do úst. Podobným způsobem děti vdechují plyn ze šlehačkových bombiček. Nedávno se to rozmohlo například mezi středoškoláky v Mladé Boleslavi.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...0a223301681.asp
________________________________________________________________________
Víme, kde drogy sehnat a kolik za ně zaplatíme, tvrdí mladí lidé
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Jižní Morava| strana: 3| autor: (efi)
Anketa
Brno - Anketa mezi náhodně oslovenými studenty v centru Brna ukázala, že mladí lidé mají o drogové scéně ve svém okolí poměrně solidní přehled. Vědí, kde se dají drogy sehnat a za kolik. Pro většinu z nich, i když s drogami dosud podle vlastního tvrzení neexperimentovali, by tedy nebylo problémem některou z běžně užívaných drog získat.
Martin, 24 let, VŠ, Brno:
Kdybych chtěl, mohu vyzkoušet trávu nebo třeba extázi, obojí užívají poměrně blízcí lidé. Asi neznám nikoho, kdo užívá pervitin nebo heroin. Co se týká cen, tráva se dává, sehnal bych ji zadarmo od známých. Extázi bych sehnal taky přes známé bez problémů, jinak bych nevěděl. Ale kdybych hodně chtěl, asi bych je sehnal.
Zdeněk, 22 let, VŠ, Brno:
Ano, moji známí drogy užívají a v klubech se běžně setkávám s marihuanou či deriváty - hašišem, LSD, lysohlávkami. Věděl bych, kde to všechno sehnat - právě v klubech, přes známé, ve squattech. Tráva se dává zadarmo, aspoň v Brně, jinak třeba hašiš stojí asi od 200 do 500 korun za gram.
Sára, 16 let, gymnázium, Brno:
V mém okolí většina lidí už minimálně něco zkusila - marihuanu, koks, éčko. Co se týká cen, znám marihuanu, i když to dost záleží na odrůdě - myslím, že nejlevnější filmovka stojí kolem stovky.
Monika, 16 let, gymnázium, Brno:
Hodně mých známých s něčím experimentuje, nejčastěji s trávou. Přesné ceny neznám, ale věděla bych, kam se obrátit, kdybych něco chtěla.
Jana, 16 let, střední odborná škola, Brno:
Kamarádi a známí zkouší třeba marihuanu, pervitin nebo éčko. Věděla bych, kam se obrátit, nebo kam zajít. Vím, že například jedna dávka pervitinu stojí kolem sta korun.
Iva, 18 let, gymnázium, Brno:
Já jsem se s drogami ještě nesetkala. Vím ale, že někdo v okolí zkoušel houbičky nebo trávu. Znám bývalého narkomana. Teď nevím cenu, ani kde bych si něco koupila, ale kdybych hodně chtěla, asi bych se doptala.
Renata, 18 let, střední odborná škola, Břeclav:
S drogami jsem se setkala, znám spoustu lidí, kteří něco zkusili. Já zatím nic, ale už mi několikrát třeba můj přítel nabízel trávu, nebo na diskotéce extázi. Trávu bych od přítele dostala zadarmo, kolik bych chtěla. Ostatní drogy bych asi sháněla přes jeho kamarády, asi by to nebylo moc drahé.
Veronika, 16 let, střední odborná škola, Brno:
Spousta mých blízkých přátel zkusila třeba trávu nebo pervitin. Sháněla bych to ve třídě nebo ve škole. Myslím, že gram trávy stojí asi 250 korun.
Monika, 16 let, střední odborná škola, Brno:
Znám dost lidí, kteří něco zkusili, nejčastěji asi trávu nebo piko. Vím, kde bych sháněla trávu, ostatní drogy bych nevěděla.
Honza, 19 let, gymnázium, Brno:
S drogami jsem se už setkal, chodím na různé party a tam není vůbec problém dostat se například k extázi nebo trávě. Přesné ceny neznám, ale nebyl by žádný problém se doptat, právě na nějaké technoparty.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...acb0f073605.asp
________________________________________________________________________
Zkusily jsme také drogy, přiznaly děti
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Kraj Karlovarský| strana: 3| autor: (bz)
Horní Slavkov - Drtivá většina školáků zkouší kouřit, více než polovina z nich se nevyhýbá alkoholu a zhruba každý desátý si občas dá i nějakou měkčí nebo tvrdší drogu. To je výsledek průzkumu, který na obou základních školách v Horním Slavkově zorganizovali sami žáci pro svůj časopis Klíště. Občasníku se anonymně svěřilo asi dvě stě dětí ze šestých až devátých tříd. Redaktoři Klíštěte vypočítali, že z kapesného od rodičů utratí kuřáci za cigarety průměrně sto čtrnáct korun měsíčně. Jako extrém se na anketních lístcích objevila i suma přesahující 500 korun, ale nejčastěji to bývá kolem padesátikoruny. Kouřit už zkoušelo téměř 80 procent dotázaných. „Nejčastěji se kuřivo kupuje v obchodech, aniž by to někomu vadilo,“ podivují se autoři průzkumu. A tvrdší drogy? „Těch, kteří je okusili, je podstatně méně, než jsme očekávali. Rozhodně ale nejsou výjimkou,“ uvádí autoři článku Klára Bošková a David Kowalik. Nejoblíbenější je mezi žáky marihuana. Ke zkušenostem s ní se přiznalo 23 z 200 školáků. Většinou se svěřili, že ji dostali od kamaráda.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...2b625dc8ac7.asp
________________________________________________________________________
Kradla jsem rodičům peníze, lhala a chodila za školu, říká bývalá feťačka
Mladá fronta DNES 19.2.2003| rubrika: Praha| strana: 4| autor: JAN DAVID
Praha - V patnácti letech si poprvé „šlehla perník“ na oslavě svých narozenin a dva roky na něm byla zcela závislá. Rodičům brala peníze, lhala, chodila za školu. Nyní se dvaadvacetileté dívce z Prahy podařilo závislosti na pervitinu zbavit. Má malé dítě, které chodí do školky, a nechce mít problémy. Proto se dnes bude jmenovat Adéla. Adéla totiž mimo pervitinu a marihuany zkoušela i extázi, LSD a heroin, brala různé prášky a většina lidí z jejího okolí to neví. Navíc popisuje svůj tehdejší návrat do závislosti, když jim dealer chodil prodávat drogy přímo do školy. „Na narozeninách v hospodě se objevil nápad, že bychom si mohli šlehnout perník. Byli to moji stejně staří kamarádi, ale drogu nám tam dala typická stará hospodská smažka,“ vzpomíná Adéla na první zkušenost. Už ve čtrnácti letech kouřila marihuanu, ale k tvrdým drogám se podle svých slov dostala právě přes hospodu a alkohol. První dvě dávky byly zadarmo. „A až při druhý jsem si vlastně uvědomila, co to se mnou dělá. Byla jsem čilá a bylo to fajn. Pak jsme na perník s kamarády peníze skládali,“ podotýká. Kde ale pořád shánět finance? „Brala jsem je doma rodičům, kamarádi kradli v supermarketech flašky a taky dětský plenky - ty byly drahý. Pak se to prodávalo u stánků,“ říká Adéla. Sama si nevzpomíná, že by někdy v obchodě něco ukradla. Její kamarádi ale pozvolna s fetováním skončili, ona v tom zůstala. „Vlastně si ani nevšimli, že v tom pokračuju,“ tvrdí Adéla. Braní drog přitom nebylo bez následků. „Třikrát jsem se doma složila a rodiče mě poslali k psychologovi. Hodně mi pomohl a na čas jsem přestala, ale pak jsem změnila školu,“ vypráví klidně a při tom sundává svému dítěti po příchodu ze školky bundu. „Nebude tam napsaný, jestli je to kluk, nebo holka, že jo?“ strachuje se mezi řečí. Na střední škole, kam se dostala, totiž „jely“ drogy ve větším. „Brala to spousta lidí. O přestávkách chodil dealer na záchody a ptal se, jestli chceme, aby nám to myslelo,“ vzpomíná, ale nechce adresu školy zveřejnit. „Už bude všechno jinak. Drogy se prodávají hlavně po telefonu,“ dodává. Tehdy se často poflakovala s partou spolužáků v okolí náměstí Republiky. Sice je občas zastavila policejní hlídka s tím, proč nejsou ve škole, ale stačilo se prý vždy vymluvit na nějaké prázdniny. V sedmnácti letech se jí podařilo s drogami skoncovat. Vydržela měsíc abstinovat a zjistila, že je těhotná. „To mě vysvobodilo, protože jinak bych to nevydržela,“ svěřila se Adéla.
„Hnusí se mi, když vidím smažky na ulici. Asi je to pokrytecký, protože jsem byla stejná. Ale možná právě proto mám takový pocity,“ říká Adéla, která byla na drogách závislá.
URL| http://archiv.newton.cz/mf/2003/02/...86b14fad0b2.asp |
|
|
|