| breeder |
Do škol zamíří protidrogoví psi
Mladá fronta DNES 31.1.2003| rubrika: Kraj Liberecký| strana: 1| autor: MILOSLAVA MARTÍNKOVÁ
Celníci se domlouvají se školami na cvičení psů
Vycvičení protidrogoví psi začnou na některých libereckých školách hledat drogy při cvičeních celní správy. Školy si od akcí slibují prevenci, celníci vítají nový trénink.
Liberec, Heřmanice - Coby výcvikový prostor poslouží protidrogovým psům heřmanické celní správy některé ze škol na Liberecku. Ředitelé škol doufají, že zásah psovodů se psy, který se cvičně odehraje přímo v jejich škole, odradí studenty od nošení drog. „Školy nás chtějí čím dál častěji, problémy s drogami se nevyhýbají ani jim. Proto stojí o prevenci,“ prozradil vedoucí výcvikového střediska kynologů Celní správy Josef Dušánek. Rodiče studentů novinku povětšinou přivítali a tvrdí, že se jim líbí, že školy nejsou v boji proti drogám pasivní. „Je to dobré znamení, že se o boji s drogami pouze nemluví, “ řekla matka jedné ze studentek. „Myslím, že to je přesně to, co lidi od nošení drog do škol spolehlivě odradí.“ Samotné školy pak tvrdí, že cvičení bude prospěšné oběma stranám. „Celníkům to pomůže, pro psy to bude nové, neokoukané místo, kde to ještě neznají,“ vysvětlila ředitelka libereckého Gymnázia v Jeronýmově ulici Zdeňka Kutínová, proč o nahodilé návštěvy psovodů Celní správy její škola stojí. „A bude to mít samozřejmě přínos i pro žáky. O protidrogové prevenci se sice hodně mluví, ale studenti teď dostanou příležitost vidět na vlastní oči, jak takový zásah opravdu vypadá.“ Psovodi by měli například Gymnázium v Jeronýmově ulici navštívit v době výuky. Neznamená to však, že by vtrhli do učeben, kde jsou žáci. „Pokaždé projdou jinou část budouvy, někdy šatny, jindy zase chodby nebo třídy,“ vysvětlila Kutínová. „Pokud půjdou do učeben, tak tam nikdo ze žáků v tu dobu nebude.“ Jak dodala, celníci se nebudou pohybovat se psy po škole, jak budou chtít, ale pouze v doprovodu někoho z pedagogů. „Jejich návštěvy budou náhodné, tedy nikoli v pravidelných termínech, ovšem po předchozí domluvě s námi,“ konstatovala Kutínová.
Pokračování na str. D2
Pokračování ze str. D1
Středisko kynologů Celní správy sídlí v Heřmanicích na Liberecku. Právě kynologové přístup Gymnázia v Jeronýmově ulici uvítali. „Pro nás je to možnost, jak psům jejich výcvik zpestřit,“ vysvětlil Dušánek. „Školy nás chtějí čím dál častěji, problémy s drogami se nevyhýbají ani jim. Proto stojí o prevenci.“ Jak dodal, pokud by psi přeci jen ve školách nějakou drogu našli, ke slovu by přišla policie. „Museli bychom ji přivolat a případ jí předat,“ dodal Dušánek. Psovodi se nepohybují při výcviku pouze na Liberecku, ale zajíždějí i dál, například na Děčínsko, kde se specializují na kontrolu vlaků. Podle Dušánka lze postoj škol k případné návštěvě psovodů Celní správy rozdělit zhruba do dvou skupin. „Některé školy o nás opravdu stojí, na jiných školách podle mého mínění zatím strkají hlavu do písku a dělají, jakoby žádné riziko drog na školách neexistovalo,“ naznačil Dušánek. Ke školám, jimž se nápad pozvat si celníky do budovy zalíbil, patří například liberecká Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. „Je to dobrý nápad, myslím, že by to na studenty mohlo působit preventivně,“ uvedl ředitel školy Miroslav Franěk. Také liberecké Podještědské gymnázium se k možnosti spolupracovat s psovody z heřmanické Celní správy staví kladně. „Pokud se s Celní správou domluvíme, tak bychom v první řadě vyrozuměli rodiče a studenty, aby o této dohodě věděli,“ uvedl Jiří Machačný, který má na Podještědském gymnáziu na starosti problematiku prevence proti drogám. „Ovšem žákům bychom pak už neřekli, kdy přesně přijdou.“ |
|
|
| breeder |
Mladá fronta DNES 31.1.2003| rubrika: Kraj Liberecký| strana: 2| autor: (ava)
Liberec - Drogy pronikly do škol. Někteří žáci jsou dokonce tak lehkomyslní, že na omamné látky nedávají vůbec pozor a nechají je bez dozoru, takže se k nim snadno dostanou i ostatní žáci. Takový případ nyní prošetřovali na jedné z libereckých středních škol. Mladíka postihlo podmíněné vyloučení ze školy. „Byl to student posledního ročníku, krabičku s marihuanou nechal ráno položenou v šatně, kde ji našli další tři, čtyři žáci z nižšího ročníku,“ řekl ředitel této školy. „Ti se o drogu podělili, něco mu tam ale nechali.“ Student řediteli přiznal, že drogu nechtěl ve škole nikomu dát ani prodat. „Marihuanu prý dostal ten den ráno v autobuse, když jel na vyučování,“ uvedl pedagog. „Prý to byla protislužba za to, že někomu opravil auto.“ Krabičku s marihuhanou v ceně asi dvou tisíc korun nechal mladík, jemuž bude brzy osmnáct let, na skříňce v šatně. Pak na ni nejspíš zapomněl a odešel do třídy. „Krabičky si ale o chvíli později všimli jeho mladší spolužáci, poznali, že je to marihuana,“ uvedl ředitel. Mladík, jemuž krabička patřila, však velice snadno vypátral, kdo ho o drogu připravil. „V tu chvíli se to celé provalilo,“ řekl ředitel. „Byl podmíněně vyloučen.“ To znamená, že sice dál chodí do školy, ovšem pokud by se dopustil dalšího pochybení, tak by musel školu opustit. „Když jsem si s ním o tom všem povídal, tak mne ujistil, že takových sedmdesát procent vrstevníků v jeho věku už přišlo do kontaktu s drogou, a ne jednou,“ poznamenal ředitel střední školy. „Řekl, že sehnat drogu na diskotéce není vůbec žádný problém, spíše pomalu samozřejmost. Staří pili alkohol a kouřili, mladí jsou prý chytřejší, když si dají jointa.“ |
|
|
| breeder |
Frekvence 1 30.1.2003 18:00| pořad: Rozhlasové noviny
Tomáš KRÁSENSKÝ, moderátor
--------------------
Mladík z Brna zapomněl v autobuse zavazadlo. Banální případ ale bude mít dohru u soudu. Policie totiž v tašce objevila větší než malé množství marihuany.
Vašek JAHODA, redaktor
--------------------
Jednadvacetiletý pasažér doplatil na to, že se před jízdou posilnil alkoholem. Při cestě do Týna nad Vltavou usnul a když vystupoval, na svá zavazadla zapomněl. Tašku s jeho osobními věcmi objevil řidič linkového autobusu a předal ji policistům. Ty uvnitř našli dvě zavařovací lahve s necelými dvaceti gramy sušeného konopí. Podle českobudějovické policejní mluvčí Aleny Toningerové z nich lze připravit osmnáct dávek marihuany. Smolař už si vyslechl obvinění z nedovolené výroby a držení omamných látek. |
|
|
| breeder |
Zpravodajství ČTK 30.1.2003, rubrika: Právo a krimi - Jihlavský kraj| autor: MI
Z trestného činu nedovolené výroby a držení psychotropních látek obvinil pelhřimovský policejní rada čtyřiadvacetiletého muže z Humpolecka. Nejméně v šesti případech prodal a daroval svým kamarádům marihuanu, v jednom případě extázi. |
|
|
| breeder |
Mladá fronta DNES 31.1.2003| rubrika: Sport| strana: 9| autor: (čen)
Praha - Od cukru namáčeného do alkoholu přes marihuanu až po anabolické steroidy se táhne historie dopingu v tenise. Zatímco alkoholem se hráči posilňovali od nepaměti a marihuana patřila neodmyslitelně k tenisovým večírkům sedmdesátých let, stopy anabolik vedou do nedávné doby. Obvinění, že steroidy užíval v osmdesátých letech bývalý americký tenista John McEnroe, vznesla nedávno jeho bývalá manželka, herečka Tatum O'Nealová. McEnroe to popřel, ale ženu nežaloval. Případ užití kokainu u Karla Nováčka a Matse Wilandera z roku 1995 se dostal až k britskému soudu, ale vyzněl do ztracena. Mezinárodní tenisová federace (ITF), známá svým liknavým přístupem k dopingu, často případy tajila do poslední chvíle. Dodnes například hráče netestuje na marihuanu a teprve letos zavedla testy na krevní doping. Loni se podle údajů ITF odehrálo na světových turnajích asi 1400 dopingových testů, téměř dvakrát tolik než v roce 2001. Asi sto tenistů bylo testováno při mimosoutěžních odběrech vzorků. Ojediněle se ovšem vyvinula kauza americké tenistky Samanthy Reevesové, jež měla pozitivní vzorek na nandrolon při mimosoutěžním odběru v roce 1997. Reevesová se bránila, že brala nandrolon kvůli snížení hmotnosti, že jednala v dobré víře - a trestu unikla. Podobně vyvázl rakouský tenista Horst Skoff, který svůj pozitivní dopingový test hnal před civilní soud. Výsledkem bylo, že mužská tenisová asociace ATP propustila ředitele svého antidopingového programu. ATP dnes už varuje tenisty, že berou všechny látky na vlastní odpovědnost a že neznalost obsahu doplňkové výživy, v níž se často vyskytují anabolika, neomlouvá. Právě Argentinec Coria se při nálezu nandrolonu vymlouval na neznámé složení doplňkových prostředků. Populárním povzbuzujícím prostředkem na "hraně" je mezi tenisty kreatin, který pomáhá tvořit svalovou hmotu a odbourávat únavu. Není zakázán, ale lékaři se k němu stavějí zdrženlivě, také kvůli vedlejším vlivům na jaterní činnost, křečové stavy a dehydrataci. Jako první se ke kreatinu přihlásila Francouzka Mary Pierceová, která se v něm zhlédla díky bývalému příteli, hráči americké baseballové ligy. Při výzkumu na US Open 1998 přiznalo 56 ze 106 dotázaných tenistů, že kreatin zkoušeli, z toho 43 déle než týden. "Kreatin není špatný, pokud se bere ve stejné míře, jako je obsažen v červeném mase. Jenže sportovci ho užívají v několikanásobně větší míře," řekl jeden americký lékař. "Normální" dávkou jsou tři gramy kreatinu denně, ale sportovci berou také 30 až 40 gramů denně. |
|
|
| breeder |
Právo 31.1.2003| rubrika: Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj| strana: 10| autor: (vf)
BROUMOV - V temné broumovské uličce v nočních hodinách násilím vymohli dva šestnáctiletí mládenci na dvacetiletém muži dosud neurčené množství marihuany a dvě stě korun. Mladé lupiče policie obvinila a zároveň se zajímá i o přepadeného muže, především o to, kde drogu získal a jak ji dále používal. |
|
|
| breeder |
Pátek Lidových novin 31.1.2003| rubrika: Z Kvidova deníku| strana: 3| autor: Michal Viewegh
Trochu zlomyslně si představuji, jak ti z mých přátel, kteří mi tu a tam svěřují i příběhy z ložnic (to znamená všichni), se po přečtení titulku dnešního fejetonu okamžitě vyděsí ("Ježišmarjá, co ten vůl zas blbne?!"), polekaně se ohlédnou, zda je jejich partner či partnerka dostatečně daleko, a potom v mrazivé obavě, že na některém z příštích řádků objeví své jméno, začínají spěšně číst... A pak že psané slovo nemá už žádnou moc! Jen klid, přátelé: jedna nejmenovaná kamarádka se mi svěřila, že její partner před milováním často kouří marihuanu, neboť na něj působí jako afrodiziakum; kamarádka si nestěžuje, naopak, účinky jsou prý hmatatelné. Jediný problém je v tom, že při pohledu na partnerův vysmátý obličej nedokáže nikdy udržet vážnou tvář, takže jejich milostné hrátky obvykle skončí předčasně, v několika nezvladatelných záchvatech smíchu. Lehce nabyl, lehce pozbyl, mohl by si říct její přítel - ale on se s něčím takovým odmítá smířit, a nedávno dokonce našel řešení: před sexem ložnici zatemňuje. Jako za války při náletech, pouze s tím rozdílem, že onen příslovečný proužek světla se v daném případě nesmí dostat dovnitř. "Jenže stejně mu v té tmě vždycky svítí zuby," líčí mi kamarádka a začíná se smát. Minulý týden jsem byl navštívit jiného nejmenovaného kamaráda. Když jsme se posléze loučili, otevřenými dveřmi ložnice jsem v rozestlané manželské posteli zahlédl jakýsi štíhlý stříbrný předmět; ihned jsem diskrétně odvrátil zrak, avšak přítel si původního směru mého pohledu všiml. "Diktafon," informoval mě. "Ach tak," pravil jsem. Můj mozek mezitím pracoval naplno, nicméně výsledky byly nevalné: Slovní čuňárny? Hlasové vibrace? napadlo mě. "Kvůli morčeti," řekl přítel. Na polici nad postelí skutečně stálo akvárium s živým morčetem. "Jasně," přikývl jsem, ale kdyby můj obličej v dané chvíli zachytil nějaký komiksový kreslíř, vylézaly by mi z očí dva obrovské barevné otazníky. Náhle jsem znejistěl ještě víc: Co když o sexu něco zásadního nevím? Co když dělám celý život něco špatně? "Už dvakrát uprostřed noci zpívalo," vysvětlil mi přítel. "Morčata zpívají?" prohodil jsem pochybovačně, avšak se značnou úlevou. "Taky jsem to netušil. Byly to překvapivě libé tóny. Příště už bychom to se ženou nechtěli zmeškat." Z oné návštěvy jsem si odnesl dvě cenná životní ponaučení: 1/ v dobrém manželství se nepřestává věřit, že někdo nebo něco začne uprostřed noci krásně zpívat; 2/ manželská postel nikdy nevychladne, je-li v ložnici morče a diktafon. |
|
|
| breeder |
Haló noviny 31.1.2003| rubrika: Stíny současnosti| strana: 4| autor: Lucie DLOUHÁ (20 let), Zlín
Sex, čokoláda, jídlo, alkohol, adrenalin. Při zmínce o nich se asi každému z nás vybaví určitý druh závislosti. Akorát dnes už jsou tyto záležitosti brány takřka se samozřejmostí vzhledem k jejich narůstající všudypřítomnosti. Jenže stále aktuálnějším tématem se stávají drogy - přírodní a syntetické (konopí, halucinogeny, sedativa, stimulanty). Média jsou jich plná a všechna pod mottem: Drogy jsou celosvětový problém ohrožující dnešní moderní společnost. A přitom je používání omamných látek stejně staré jako člověk sám. Stačí se vrátit k prvním spisům o počátcích lidských kultur, ať už kdekoli ve světě, nebo i na našem území.
Drogy nás obklopovaly už od kolébky našich předků. A ve většině případů jako osvědčený a pro daný případ velice prospěšný prvek. Vzpomeňme třeba babky bylinářky, sbírající za úplňku nůši bylin a bobulí na výrobu mastí, čajů a odvarů pro každého nemocného. Tyhle moudré, byť tajuplné ženy dobře znaly sílu a moc »přírodního zboží«. Uměly využívat všeho, co země nabízela včetně jedů, stromové kůry ahub k vytvoření léku šitého na míru. Lékařské praktiky vyžadovaly u většiny zákroků pořádnou dávku uklidňujících látek, ne-li slabé anestetikum. Drogy v podobě různých originálních přípravků byly lidmi spokorou přijímány a bylinářky velice žádány! Nebo co takhle kadidlo? Nechci tvrdit, že je přímo drogou, ale faktem zůstává, že jeho používání při různých obřadech má za následek lepší zapamatování. Je to v podstatě látka, která mírně změní vědomí apřipraví ho na lepší přijímání nových informací, například mluveného slova... A vzpomeňme šamanismus (běžný zejména u indiánů, Inuitů, sibiřských a afrických etnik). Kdy každý kmen těchto pradávných kultur ctil svého šamana, majícího většinou hlavní slovo při důležitých rozhodováních. Zaujímal roli vůdce, mága, léčitele a proroka zároveň. Kmenoví příslušníci se k němu obraceli s většinou záležitostí vyžadujících zásadní řešení. Šamani jim odpovídali s pomocí jemnohmotných bytostí jako duchů (předků či zesnulých blízkých) bohů, apod. Pro komunikaci s nimi si navodili zvláštní stav změněného vědomí (do jiných úrovní vnímání). Co kmen, to jiný způsob příprav a rituálů pro tento akt. Ať už byly doprovody bubny, zpěv nebo tanec, jedno měli všichni šamani společné - požívání drog, které jim usnadňovaly přechod na změnu vědomí a podporovaly aktivaci skrytých vloh a dovedností, sídlících v každém člověku někde hluboko v jeho nitru. Šamani uváděli do těchto stavů nejen sebe, ale někdy i své pacienty. Nezřídka byli pomocí těchto látek léčeny i zjevně banální nemoci či problémy, jako bolesti zubů, kloubů, poruchy spánku, neplodnost, frigidita, nebo také zvýšení odvahy bojovníků, podpoření některých vloh, požehnání vyšší mocí, ale například i změna počasí, přivolání dobré úrody, zjištění místa pohybu stáda, ne-li jeho přivolání. Z jejich způsobu léčení dnes čerpá mnoho alternativních a esoterických léčitelů. Bylo několikrát prokázáno, že vhodné používání drog může pomoci při velké škále neléčitelných nemocí. Netvrdím, že by je přímo odstranily, ale v mnoha případech nemoc zpomalí, pozastaví nebo pacientu alespoň ulehčí život se zákeřnou a mnohdy bolestnou chorobou, jako je tomu hlavně u nádorových onemocnění, AIDS, léčbě glaukomu, roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby aj. Většina dnes známých drog byla užívána již daleko dříve, než se zapojila do světového BOOMU budičů nálady. Vzpomeňme například marihuanu. Již staré buddhistické legendy poukazují na skutečnost, že sám Buddha užíval konopí ve všech jeho podobách, právě i v době oněch šesti let předcházejících jeho osvícení a zjevení čtyř velkých pravd buddhismu. Po roce 1630 byla Johanka z Arku obviněna z užívání, mimo nejrůznějších čarodějnických bylin, iz konopí. Fantazie podpořená vlivem hub a marihuany dala základ vzniku Alenky v říši divů Lewise Carolla. A co měli Dumas, Hugo nebo Gautier společného? Roku 1845 založili první Cannabis club v Evropě. Kuřárny hašiše byly otevřeny ve většině měst Ameriky a přetrvaly až do 20. let minulého století. A také právě konopí se rozmohlo počátkem 20. století nejvíce v USA a Mexiku. Téměř každý už odmalička znal jeho opojný a povznášející pocit sbližující lidi. Druhá polovina 60. let je spojena, jak jistě všichni víme, s příchodem květinových dětí velice propagujících drogy. Najednou byl s těmito halucinogenními a opojnými látkami seznamován stále širší okruh lidí po celém světě. Právě i v té době se těšily velké popularitě mezi zpěváky, herci a jinými umělci pro zvýšení výkonnosti, nesmírné fantazie a právě tu potřebnou dávku odvázanosti při styku s veřejností. Také Beatles začali s marihuanou ihned po vpádu do světa slávy, následovalo také LSD a uklidňující prostředky. Vynořovaly se stále originálnější praktiky, jež měly zahnat starosti a navodit stav euforie, nirvány, extáze. A zde začala být síla drog zneužívána. Jejich esoterní chápání pomocníka rozvíjejícího člověka, pomáhajícího mu při transcendentálním cestování, komunikaci se svým nitrem, vyššími bytostmi či změně k lepšímu životnímu postoji, se rázem změnilo v »prostředek dobré zábavy«. Být FREE znamenalo být IN.
Nic víc, nic míň.
Tichá reklama zapříčinila své, a tak se koncem 60. let pustily do oběhu mezi obyčejné lidi také halucinogeny syntetické, avšak již dávno známé a praktikované v nejrůznějších oblastech pro účely armádní (např. Pemolin - užívaný během 2. světové války americkými a britskými letci pro udržení pozornosti během náletů), nebo lékařské. A zde bych chtěla uvést pár velice význačných jmen. Timothy Leary, americký psycholog, vůdčí teoretik alternativní kultury a vizionář, který svými transcendentálními zkušenostmi v 50. letech nakazil celou tehdejší volnomyšlenkářskou generaci, zkoumal hranice lidské psychiky pomoci drog. Nejprve však sám na sobě. Postupně zjišťoval nekonečné možnosti kreativních rysů své osoby. Leary jako lektor na Harvardu zorganizoval skupinu zkoumající látky odkrývající jiné skutečnosti lidského duševna. Podařilo se jí dosáhnout opravdu úctihodných výsledků v kriminální psychologii. Původní myšlenka, že droga může změnit chování vězňů a tím i snížit recidivitu, se ukázala jako správná. Pouze 25 % z těch, kteří požili drogu, skončilo znovu ve vězení oproti obvyklým 80 %. Timothy odvedl pěkný kus práce ve svých poznatcích, které ukázaly novou cestu psychologii a filozofii. Roku 1938 syntetizoval chemik Dr. Albert Hofmann jako první LSD. Díky němu mohly vzniknout dva druhy terapií používajících malé dávky této drogy při klasické analýze. Pacienti získali potřebný nadhled nad potlačenými problémy. Onen nadnesený stav jim umožnil vrátit se až k nejniternějším psychickým blokům, uvědomit si je a zachovat si od nich odstup i po odeznění účinků látky. Druhá terapie, vyvinutá kapitánem Al Hubbardem, měla za následek až mystickou zkušenost či změnu k lepší osobě. Obě tyto psychoterapeutické metody pak začal zkoumat doktor Stanislav Grof, který dosahoval velice kladných výsledků. Navzdory převratné psychické revoluci právě díky drogám, ohromným poznatkům a nečetným zkušenostem s jejich aplikací se na ně dnes úplně zanevřelo. Drogy však byly, jsou a nadále i budou naší součástí, nikoli problémem. Ten z nich udělala až přehnaná reklama a nesprávné užívání plynoucí z neznalosti. Lidé totiž zapomněli na jejich význam. Ztratili ten potřebný respekt a staví se k nim stejně jako k přírodě - povrchně, slepě, NEJDŘÍVE JÁ A PAK TY! Trh s chemickými drogami začal narůstat. Lidé s nimi byli stále více konfrontováni. Až konečně vyplnili prázdnou škálu v našem společenském měřítku. Jenže jak chtějí lidé bojovat proti zneužívání drog, když si je oni sami zařadili a drží ve svém životě?! Žádat tedy, aby nadměrné a nesprávné užívání těchto látek vymizelo z dnešní doby, je stejné jako chtít po ptácích, aby stavěli svá hnízda na vodě. Lidé dali drogám určité klišé obsahující vše, jen nic dobrého. Jakékoli vybočení ze »škatulky« se nepřijímá. Úplně stejně jako vše ostatní v dnešní společnosti. Nejsme schopni přijmout pravdu o nás samých a skrýváme svůj strach za kritiku. A co je lepším terčem než DROGA? Kdo chce drogu, ten si ji taky vezme. Nemá cenu ho soudit, nýbrž zamyslet se nad tím, proč to asi udělal. Co jej k tomuto činu vedlo. Měli bychom si připomenout, jaký je dnešní duch doby. Nejen že velice ovlivnitelný (to, jak dnes tahá reklama za naše provázky, asi cítíme všichni), ale žádá po nás také odvrácení od vlastního já. Za rouškou BUĎ SÁM SEBOU (což dříve znamenalo být tím, kým jsem, jít ze sebe, ale na nic si nehrát) se skrývá BUĎ TÍM, KÝM CHCEME, ABYS BYL, protože jedině tak budeš šťasten (A MY TAKÉ!). Znamená to být úspěšný, krásný, vlivný, nesmírně schopný a hlavně nemít žádné starosti, být odvázaný, neustále v pohodě a dobré náladě (se spoustou peněz) a k tomu všemu obklopen hojným počtem známých, se kterými bys měl být schopen trávit více času, než je vůbec možné. Protože dnešní duch si chce pořádně užívat a ví, že na to má. Je zde patrný ten malý nedostatek, ta nadsázka?? Pro běžného člověka není reálné mít všechno najednou. To máme být všichni stejní a neodolatelní? Reklama je mocná a my jsme drženi pod neustálým tlakem »musíš a nesmíš«. Vzorců chování lidské společnosti (ať už dobrých, či špatných) stále přibývá a my, pokud chceme být alespoň trochu »poslušní«, se potýkáme s neustálým podvědomým bojem svlastní osobou. Naše vnitřní já chce jít cestou vlastního rozvoje (který se často liší od současných požadavků na lidi), ale my, zblblí okolím a záplavou nejrůznějších morálních kodexů, upadáme do zvláštního stavu imunity vůči všemu a sobě samému a necháme se »vést« cestou, která je nejjednodušší. Připouštíme si tuto dobu k tělu, začínáme věřit reklamě, až jí nakonec podlehneme úplně. To s sebou nese také zklamání zákonitě pramenící z nesplnění všech požadavků, které jsou na nás kladeny. Musíme si pomoci jinak. A opět co nejjednodušeji (jak se po nás žádá). Zhubneš - budeš krásný, dobrou náladu vyřešíš předstíráním, i když se za ní bude schovávat člověk vyčerpaný honbou po penězích. Někde pak uvěříš, že pokud budeš úspěšný, všechno ostatní se dostaví samo. Odvrátili jsme se od vlastní identity. Stali jsme se loutkami vyšších zájmů. Hledáme jistoty v hmotném světě a zapomínáme na jednoduchost. Snažíme se zpomalit čas, který si sami zrychlujeme. Kdo je normální a kdo blázen, to ví snad každý, ale co když si blázen myslí to samé??! Je toho kolem nás tolik, že se orientace zdá být takřka nemožná. Naše mysl je v neustálém pohybu, pořád něco řeší, stále se někam žene... Jít s dobou totiž znamená krutou přetvářku. A droga se stala malým únikem. Nesouhlasím ani s jedním. Myslím si, že bychom se měli naučit dívat na problémy a vlastně na všechno kolem z pozice nezaujatého pozorovatele. Snad to zní jako otřepaná fráze, ale pravda je, že k tomuto stavu nepotřebujeme ani drogu. Vše záleží pouze na nás samotných. Uvědomme si, pro koho vlastně žijeme, co chceme my. A rázem tu máme dvě otázky. Proč se honíme touhle dobou? Chceme to snad sami??? Chceme my opravdu to, co se od nás očekává? Nenechme se ještě víc obelhávat a dejme už konečně sami na sebe. Nehledejme problémy všude kolem, ale snažme se je nalézt sami v sobě. Protože jen vlastní změnou dokážeme pohnout světem. Je to tak prosté, a přece těžké. Myslím, že síla spočívá v uvědomění. Tím taky vše začalo. Stejně to bude i nadále. A najednou zjistíme, že je drogový problém skoro tentýž jako každý jiný. Akorát nezvládáme situaci, protože si nechceme připustit sami sebe, vlastní pocity, které se nám derou v záplavě dalších zbytečných myšlenek z podvědomí. A to je ten okamžik, kdy se má člověk zastavit, právě tehdy, kdy je nejmíň času, a říct si - dost! Popostoupit o dva kroky a podívat se na sebe z jiného úhlu. A neustále mít na vědomí své vnitřní priority. Pak teprve dáme šanci změně. Změně vlastní, změně drogového problému. Protože drogy samy o sobě nás neohrožují, nebezpečné je pouze naše myšlení! |
|
|
| breeder |
Právo 31.1.2003| rubrika: Vysočina| strana: 11| autor: (jjí)
PELHŘIMOV - Za prodej marihuany a extáze stíhají policisté ze služby kriminální policie a vyšetřování v Pelhřimově čtyřiadvacetiletého muže z Humpolecka. Muž nejméně v šesti případech prodal marihuanu svým kamarádům a v několika případech jim tuto látku daroval. V jednom případě pak daroval extázi. Policisté ho již obvinili z trestného činu nedovolené výroby a držení psychotropních látek a jedů. |
|
|
| fak.gesho |
| Hele, tvuj monitoring si dicky rad prectu, abych se utvrdil jak je tenhle demokratickej system deravej, ale nemyslis, ze to patri spis do sekce ZAKON A PRAVO?...... |
|
|
| breeder |
to fak.gesho:
asi máš pravdu, další monitory přesunuji do sekce ZÁKON A PRÁVO |
|
|
|
