| carlos |
Zdroj: http://www.drogy-info.cz/index.php/...g_v_cr_v_r_2008
Extrakt speciální kapitoly Konopné trhy v ČR
Konopné látky jsou celosvětově nejužívanějšími ilegálními drogami. Zatímco o užívání konopných látek a poptávce po nich existuje relativní dostatek informací, produkce a trh dosud nebyly dostatečně popsány. Cílem této kapitoly je prezentovat dostupné informace o produkci a obchodu s konopnými drogami v ČR, trhu s konopnými produkty, tržních uživatelských zvyklostech a také o cenách a faktorech, které na ně působí.
11 Konopné trhy a produkce konopných drog
Ve 2. polovině 20. století se v ČR marihuana pěstovala a užívala především v rámci uzavřených skupin. Komerční trh s konopnými produkty (marihuanou, hašišem) se otevřel v 90. letech 20. století. Politický přístup k pěstování a užívání marihuany je od konce minulého století proměnlivý. Užívání marihuany není trestné a její držení je podle množství hodnoceno jako přestupek nebo jako trestný čin. Od r. 2010 nabývá účinnosti nový trestní zákoník, který zmírňuje postih osob, které pro vlastní potřebu přechovávají konopné látky nebo pěstují konopí.
ČR patří mezi evropské země s nejvyšší prevalencí užívání konopných látek – v r. 2008 byla celoživotní prevalence užití mezi lidmi ve věku 15–64 let 34 % (vyšší u mužů a nejvyšší ve věkové skupině 15–24 let).
Semena pro pěstování konopí lze získat v rámci sociálních sítí anebo prostřednictvím internetu. V ČR se v červnu 2009 nacházelo několik desítek „grow shopů“, které prodávaly techniku pro pěstování konopí. Většina respondentů celopopulační studie označila získání konopných drog za obtížné, nicméně pro tři čtvrtiny respondentů ve věku 15– 24 let je to relativně snadné. Nejčastějším místem získání konopných drog v ČR jsou bary, restaurace nebo kluby. Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že konopnou drogu naposledy získali zdarma. Konopnou drogu lze nejčastěji získat od kamaráda, příbuzného nebo partnera. Prodejci bývají často také konzumenty a obvykle neprodávají jiné drogy. Maloobchodní ceny marihuany a hašiše zůstávají stabilní, marihuana se prodává za cca 200 Kč/g, hašiš za 250 Kč/g. Tři ze čtyř respondentů v rámci poslední obchodní transakce nakoupili konopnou drogu v množství do 2 gramů. Potence marihuany v průměru narůstá, potence hašiše klesá. Největší podíl konopných drog, včetně těch na komerčním trhu, představuje indoor vypěstovaná marihuana, následuje outdoor pěstovaná marihuana.
Většina uživatelů konopí označila ČR jako zemi původu naposledy získané marihuany. Počet záchytů marihuany se ročně pohybuje kolem 550–600 a celkový objem zachycené marihuany postupně narůstá. Přibližně 5 % záchytů marihuany a pouze jeden záchyt hašiše přesáhly v posledních 3 letech objem 1 kg. V r. 2008 představoval každý druhý záchyt konopných rostlin objem větší než 100 rostlin. Od r. 2005 lze pozorovat rostoucí počet záchytů indoor velkopěstíren – v r. 2008 jich v ČR bylo odhaleno 79.
Počet osob trestně zadržených nebo stíhaných ve spojitosti s konopnými drogami byl v r. 2008 650–750 osob (cca 30 % ze všech zadržených nebo stíhaných osob za drogové trestné činy), počet obžalovaných 524 osob (25 % ze všech obžalovaných) a počet odsouzených byl 231 osob (17 % ze všech odsouzených); mírně roste celkový počet osob obžalovaných v souvislosti s konopnými látkami, nicméně počet odsouzených osob zůstává stabilní. Z hlediska trestů lze v posledních letech sledovat mírný nárůst podílu nepodmíněných trestů a trestních opatření a snižuje se podíl podmíněných trestů odnětí svobody.
11.1 Historie užívání konopných drog v ČR
Konopí se na území Československa tradičně pěstovalo pro průmyslové využití až do 80. let 20. století. Užívání marihuany pro její psychotropní účinky zaznamenalo v České republice (ČR) výrazný nárůst zejména v průběhu 90. let 20. století, nicméně marihuana se podomácku pěstovala již dříve. Pro užívání konopných látek před r. 1989 byla typická vazba jednotlivců na určité společenství či skupinu, která měla svůj vlastní systém zajišťování drogy, nejčastěji na samozásobitelské bázi64. Komerční trh s konopnými drogami, který se otevřel v 90. letech minulého století, nahradil samozásobitelské sociální sítě jen částečně. Mezi lety 1997–2000 došlo v ČR k výrazné komercializaci trhu s konopnými drogami, včetně rozšíření nabídky různých druhů konopných drog, diferenciace cen mezi indoor a outdoor marihuanou a hašišem, a k intenzivnějšímu propojení trhu s konopnými a jinými drogami. Ve stejném období přešla řada uživatelů na indoor způsob pěstování, který kromě vyšší potence marihuany přináší i výhodu sníženého rizika zabavení nebo okradení (Miovský et al. 2008).
Marihuana byla v období socialistického Československa opatřována a užívána v rámci uzavřených skupin. Jsou popsány dva typy uživatelských skupin: (1) tzv. tvrdé jádro drogové scény, pro které byla marihuana doplňkovou drogou a (2) skupiny pohybující se okolo či přímo tvořící tehdejší disent (Miovský et al. 2008).
11.2 Legislativní rámec užívání konopných drog
Od počátku systémového přístupu k protidrogové politice v r. 1993 lze sledovat proměnlivý vztah české výkonné i zákonodárné moci k otázkám pěstování, držení a užívání konopí, což se projevuje ve změnách politických postojů k této problematice, kdy je buď akcentován více odborný, vyvážený a racionální přístup, nebo je toto téma některými politiky nebo politickými stranami nepřiměřeně politizováno a populisticky zneužíváno (Miovský et al. 2008). V rámci legislativy související s konopnými produkty je v novodobé historii Česka od r. 1990 důležitý především zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, který byl ve vztahu k drogovým trestným činům významně novelizován zejména v r. 1990 a v r. 199865. V současné době jsou účinná čtyři ustanovení trestního zákona (TZ) vymezující drogovou kriminalitu – § 187, 188, 188a (nedovolená výroba a jiné nakládání s drogami, výroba a držení předmětů určených k výrobě drog, šíření toxikománie) a § 187a zavádějící s účinností od 1. ledna 1999 trestnost držení drogy pro vlastní potřebu v množství větším než malém. Držení drogy v malém množství je kvalifikováno jako přestupek, za který může následovat správní postih podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Pro potřeby policejní praxe a praxe státních zástupců slouží pokyny policejního prezidenta a nejvyššího státního zástupce, které u nejčastěji se vyskytujících drog orientačně stanovují „větší množství než malé“, resp. množství drogy, které již může spadat do rámce trestně právního; pro rozhodování soudů tyto pokyny závazné nejsou.
Od 1. ledna 2010 nabývá účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kterým dojde ke zmírnění trestněprávního postihu osob přechovávajících konopné drogy (§ 284) i pěstitelů konopí (§ 285). Kvantifikace stanoveného většího než malého množství drog, které již bude spadat do trestně právní oblasti, bude provedena nařízeními vlády – blíže viz kapitolu Legislativní rámec (str. 4).
11.3 Prevalence užívání konopných látek
V rámci Celopopulační studie užívání psychotropních látek v ČR v r. 2008 (CS 2008) bylo zjištěno, že celoživotní prevalence užití konopných látek (marihuany, hašiše) mezi respondenty ve věku 15–64 let byla 34 % (nejvíce, a to 59 %, ve věkové skupině 15–24 let; oproti r. 2004 došlo k navýšení o 15 procentních bodů), prevalence užití v posledním roce byla 15,2 % (nejvíce, a to 37 %, ve věkové kategorii 15–24 let) a prevalence užití v posledním měsíci byla 8,5 % (nejvíce, a to 22 %, ve věkové kategorii 15–24 let). Z respondentů, kteří konopnou látku užili v posledním měsíci, jich 57 % užívalo konopnou látku jedenkrát týdně a 9 % denně nebo téměř denně. Po extrapolaci na populaci ČR ve věku 15–64 let lze počet denních nebo téměř denních uživatelů konopných drog odhadnout na cca 57 tis. osob. Jsou patrné rozdíly mezi muži a ženami ve frekvenci užívání – muži kouřili marihuanu statisticky významně častěji než ženy (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2009d). Podrobněji viz kapitolu Užívání drog v populaci (str. 13).
Respondenti CS 2008, kteří uvedli, že užili marihuanu v posledních 12 měsících, byli dotazováni na další aspekty konopných trhů v ČR. Tyto údaje, doplněné o data Národní protidrogové centrály (NPC) a o informace získané z rešerše internetových zdrojů, jsou uvedeny a interpretovány níže.
11.4 Organizace konopných trhů
11.4.1 Prodej konopných semen a pomůcek k pěstování konopí
Semena vysokopotentního konopí nejsou v oficiální nabídce žádného z českých „grow shopů“ (oficiálně obchody s potřebami pro pěstitele, neoficiálně pro pěstitele konopí). Nicméně semena pro pěstování rostlin s vyšším obsahem THC nebo řízky konopných rostlin se dají získat v rámci sociálních sítí anebo prostřednictvím internetových diskuzí v komunitě pěstitelů konopí; semena si lze také komerčně objednat online např. ve slovenských „grow shopech“ nebo v dalších zahraničních online obchodech.
V ČR se podle rešerše internetových stránek nacházelo k červnu 2009 přes 25 kamenných „grow shopů“ v krajských městech (s výjimkou Olomouce, Zlína a Karlových Varů); nejvíce (10) „grow shopů“ se nachází v Praze. Řada z nich nabízí i prodej online, existují také obchody výhradně online. Grow shopy prodávají kompletní techniku pro indoor pěstování (od cca 7000 Kč), nicméně řada pěstitelů nakupuje tyto pomůcky rovněž v běžných zahradnických potřebách, kde mohou získat některé součásti levněji.
11.4.2 Místa prodeje konopných drog
Více než polovina (54 %) všech respondentů CS 2008 označila získání konopných drog za celkem obtížné až nemožné, 20 % naopak za velmi snadné. Pro tři čtvrtiny mladých lidí ve věku 15–24 let je ovšem získání konopné drogy snadné nebo velmi snadné. Nejčastějšími místy získání konopné drogy v ČR byly v r. 2008 bar, restaurace nebo klub (36 % naposledy opatřené konopné drogy u respondentů CS 2008). V těchto místech uživatelé získávali (nakupovali, získávali zdarma nebo sdílením) konopnou drogu od kamarádů nebo od známých a, pokud za ni platili, šlo zpravidla o nízkou cenu. Druhým nejčastějším místem získání konopné drogy byla soukromá akce nebo domácí prostředí (31 %), ve kterém docházelo k získání konopné drogy převážně zdarma nebo sdílením. Třetím nejčastějším místem získání konopné drogy bylo veřejné prostranství66 (20 %), na kterém se uskutečnilo 28 % 65 Zákonem č. 175/1990 Sb. a zákonem č. 112/1998 Sb.
Může se jednat např. i o automobil nebo jiné relativně bezpečnější místo než otevřené prostředí ulice. strana 86
komerčních transakcí. Jednalo se převážně o nákupy od neznámé osoby za relativně vysokou cenu, přičemž na tomto trhu se zpravidla prodávala indoor marihuana. Vedle zmiňovaných míst a okolností se řada transakcí uskutečnila přímo u prodejce doma (13 %). Desetina respondentů naposledy koupila marihuanu ve škole nebo na pracovišti (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2009d).
11.4.3 Způsoby získávání konopných drog
Téměř tři čtvrtiny respondentů (72 %) uvedly, že konopnou drogu naposledy získaly zdarma nebo sdílením67, kde vyšší podíl připadá na sdílení; 17 % respondentů konopnou drogu koupilo a 8,5 % uvádí jako zdroj konopné drogy vlastní pěstování konopí (11 % naposledy získané konopné drogy, u mužů 2,5 % u žen). Převládajícím vztahem mezi uživatelem a osobou, od které uživatel konopnou drogu naposledy získal, byl ze 61 % vztah kamarádský, příbuzenský nebo partnerský, od známého získalo konopnou drogu 20 % respondentů a od prodejce nebo neznámé osoby přibližně 9,3 % respondentů. Při posledním nákupu získali uživatelé konopnou drogu buď od kamaráda, příbuzného nebo partnera (35 %), který má ke konopné droze snadnější přístup, od známého (32 %) nebo od dealera (28 %). Pokud jde o způsob získání konopné drogy podle krajů, nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, ale tyto rozdíly se objevily u způsobu, jakým respondenti s konopnou drogou dále naložili – v průměru 70,5 % uživatelů konopnou drogu naposledy darovalo nebo ji sdílelo s ostatními. Ve Zlínském, Karlovarském a Ústeckém kraji se o ni ale dělilo více než 90 % uživatelů, zatímco např. v Pardubickém kraji s ní takto naložila méně než polovina respondentů (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2009d).
Tématem konopných trhů se v r. 2007 zabývala bakalářská práce vycházející z průzkumu na souboru 50 pražských a středočeských konzumentů a prodejců marihuany ve věku 15–30 let. Práce rozdělila prodejce marihuany do 2 kategorií: na překupníky, kteří nakupují od velkopěstitele či domácího pěstitele a prodávají výhradně indoor marihuanu, a na prodejce, kteří jsou sami pěstiteli a zpravidla prodávají outdoor marihuanu. Prodejci bývají zároveň konzumenty a společně s marihuanou obvykle neprodávají jiné drogy. Trh s marihuanou je podle uvedené práce relativně poklidný a existuje na něm jen relativně malé riziko oloupení nebo jiných druhů násilí. Prodejci většinou očekávají aktivitu kupujících (např. telefon) a obvykle nemají určena žádná stabilní místa ani prodejní časy. Potenciální rizikovost kupujících si prodávající ověřují jen povrchně a často se řídí „pohodovostí“ a „přátelskostí“ kupujícího, jeho přiměřeným vyjadřovacím jazykem, vzhledem apod. Specifickým fenoménem ve spojení s tímto trhem je skutečnost, že v důsledku výše ceny marihuany a vlastního socioekonomického osamostatňování se z řady kupujících stávají časem pěstitelé, kteří poté mohou nabízet přebytky jimi vypěstované marihuany – tyto přebytky obvykle neprodávají, ale buď je dávají zdarma, nebo je směňují za jinou marihuanu. Pro trh s marihuanou je rovněž typický užší vztah mezi prodejcem a kupujícím, často nazývaný jako „přátelský“. V důsledku tohoto vztahu prodejce poskytuje zákazníkům různé slevy a doplňkové nadstandardní služby, jako je dovoz marihuany domů, prodej na zavolanou nebo prodej na dluh. Mezi konzumenty marihuany se vytvářejí otevřené komunity, kam přichází prodejci nejen prodat své zboží, ale také si zakouřit a bavit se. Mezi konzumenty probíhá solidární směna a výpomoc, a to jak „horizontálně“ (např. půjčování nebo poskytování financí a věcí včetně marihuany navzájem), tak „vertikálně“, kdy socioekonomicky samostatnější konzumenti podporují sociálně závislejší, zpravidla mladší uživatele) (Procházka, 2008).
11.4.4 Maloobchodní a velkoobchodní ceny a množství a makroekonomické souvislosti
Podle údajů o cenách drog, které každoročně poskytuje NPC, zůstávaly maloobchodní ceny marihuany a hašiše v r. 2006–2008 relativně stabilní. Informace o ceně jsou zjišťovány z okresních policejních ředitelství, nicméně je není možné vztáhnout k objemu nebo typu marihuany (outdoor, indoor) a hašiše. V r. 2006–2008 se marihuana prodávala v průměru za cca 180 Kč/g a hašiš za 250 Kč/g (Národní protidrogová centrála, 2009d) – tabulka 10-3 (str. 83) v kapitole Drogové trhy.
Výsledky průzkumu z r. 2007 mezi konzumenty a prodejci marihuany ukazují, že konzumenti marihuany zpravidla rozlišují mezi „trávou“, tedy méně potentní marihuanou, a více potentním „skunkem“. Cena „trávy“ se pohybovala v rozmezí 100–200 Kč/g a cena „skunku“ nejčastěji kolem 250 Kč/g. Tyto ceny jsou podle většiny respondentů stabilní posledních 9 let (Procházka, 2008). Podle CS 2008 dvě třetiny (65 %) respondentů, kteří marihuanu naposledy koupili, zaplatily za 1 g méně než 200 Kč, nejčastěji 100–150 Kč – tato cenová relace (cena do 200 Kč) korespondovala také s výpověďmi účastníků internetových diskuzí věnovaných ceně indoor vypěstované marihuany na komerčním trhu. Outdoor marihuana byla pořízena průměrně za 134 Kč (medián 150 Kč), indoor marihuana průměrně za 164 Kč (medián 150 Kč), hašiš průměrně za 225 Kč (medián 175 Kč) (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2009d).
Tři ze čtyř respondentů v rámci poslední obchodní transakce nakoupili marihuanu v množství do 2 g, asi dvě třetiny respondentů naposledy zakoupily jeden gram marihuany a méně. Téměř polovina respondentů (47 %), kteří uvedli, že získali marihuanu zdarma, uváděla nejčastěji množství menší než 1 g (Národní monitorovací středisko pro drogy 67 V řadě indikátorů způsoby získání „sdílení“ a „zdarma“ splývají a uživatelé jejich význam zřejmě jasně neodlišují, díky čemuž se odpověď na otázku: „Jak jste získal/a marihuanu, kterou jste užil/a naposledy?“ lišila podle toho, zda byla respondentovi nejprve nabídnuta možnost zdarma a potom sdílením nebo naopak.
a drogové závislosti, 2009d). Účastníci internetových diskuzí zmiňují, že objem zakoupené marihuany často neodpovídá domluvené ceně, popř. prodejci někdy marihuanu vlhčí, aby dosáhli její vyšší hmotnosti. Co se týče velkoobchodních cen konopných produktů, je obtížné tuto oblast přesněji specifikovat. To je způsobeno jednak tím, že většina transakcí probíhá s menším množstvím marihuany, a jednak tím, že ceny udávané NPC v souvislosti s tzv. „prodejem ve velkém“ mají velmi široké rozpětí. U těchto údajů chybí doplňující informace o objemu jednotlivých záchytů, ze kterých byla cena zjišťována, o kvalitě konopných produktů (indoor, outdoor, potence), a konečně není známa ani přesná metodika pro zjišťování velkoobchodních cen (např. odhady, výslechy, rozhovory s výrobci, překupníky, policejní odposlechy apod.) – tabulka 10-3 (str. 83) v kapitole Drogové trhy. Velikost komerčního trhu s marihuanou lze na základě CS 2008 odhadnout na 2,7 miliard korun, tedy 0,07 % HDP (podle cen v r. 2008). Průměrná částka, kterou uživatelé utratili na trhu za marihuanu v posledním roce, byla 12 000 Kč (polovina respondentů utratila do 4 200 Kč za rok, ale výdaje respondentů dosahovaly ojediněle až 73 000 Kč). Finanční hodnota vypěstované marihuany určené převážně pro vlastní potřebu a pro nekomerční distribuci v rámci sociálních sítí odpovídala 1,5 mld. korun (0,04 % HDP) – tato částka se tedy díky samozásobení uživatelů konopnými látkami vyhnula černému trhu.68
11.5 Původ konopných drog na tuzemském trhu
Podle CS 2008 představovala největší podíl konopných drog v ČR v r. 2008 indoor vypěstovaná marihuana, kterou si obstaralo69 37,1 % respondentů, včetně těch, kteří si indoor marihuanu sami vypěstovali. Outdoor marihuana představovala 26,8 % a hašiš 2,7 % naposledy získané konopné drogy. Třetina respondentů (33,3 %) nebyla schopna určit, jaký druh konopné drogy naposledy získali. Výsledky internetové ankety, kterou realizovalo NMS na svých webových stránkách od února 2009 (1681 respondentů k 24. 8. 2009) a která se zaměřovala na druh konopných drog nejčastěji užívaných v posledním roce, se od výsledků CS 2008 významně nelišily – 35 % respondentů ankety užívalo hlavně domácí indoor vypěstovanou marihuanu, 30 % domácí outdoor, 8 % dovezenou indoor anebo outdoor marihuanu, 6 % hašiš a 22 % neznalo její původ. Z těchto výsledků lze učinit zjednodušený závěr, že cca 1/3 až 1/2 uživatelů konopných drog užívá indoor marihuanu, 1/3 outdoor a zbylá 1/5 až 1/3 nezná původ konopné drogy; hašiš užívá odhadem 5–10 % uživatelů konopných drog (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2009d).
Na komerčním trhu s konopnými produkty je výrazná převaha indoor produktů – téměř polovina respondentů si naposledy koupila marihuanu vypěstovanou indoor (47,6 % indoor, 18,3 % outdoor, 4,6 % hašiš a 29,4 % konopnou drogu neznámého původu). Respondenti, kteří naposledy obdrželi marihuanu zdarma nebo sdílením, uváděli, že se z 31 % jednalo o indoor, z 23 % o outdoor a téměř polovina (45 %) nevěděla, o jaký druh šlo. Respondenti, kteří sami pěstují konopí (8,5 % respondentů, kteří užili marihuanu v posledním roce), uváděli především outdoor způsob pěstování (62 %), nicméně validitu této informace může snižovat skutečnost, že výzkum byl prováděn v domácnostech respondentů, což mohlo ovlivnit ochotu respondentů přiznat domácí (indoor) pěstování konopí (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2009d).
Podle výsledků CS 2008 většina (57 %) uživatelů konopných drog označila ČR jako zemi původu naposledy získané konopné drogy, následovalo Nizozemí (6,5 %), jiná evropská země (2 %) a jiná mimoevropská země (0,3 %). Třetina respondentů nedokázala určit, odkud konopná droga pocházela (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2009d). Podle expertních odhadů některých českých odborníků je 20 % marihuany dostupných na tuzemském trhu importováno ze zahraničí, z toho cca 60 % z Holandska (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2009b). Importovaný hašiš má původ především v Severní Africe (Maroko). NPC a Celní správa ČR relativně často evidují záchyty marihuany dovážené ze zahraničí prostřednictvím poštovních zásilek (zejména z Nizozemí)70. Hašiš je pašován do ČR hlavně z Nizozemí a ze Španělska v poštovních zásilkách nebo pomocí kurýrů, průměrná hmotnost záchytu činila cca 12 g (viz také VZ 2007).
11.6 Potence konopných drog
Údaje o čistotě drog jsou v ČR k dispozici pouze pro část zadržených drog; tato data jsou získávána z krajských analytických pracovišť policie OKTE a z Kriminalistického ústavu Praha. Z porovnání dostupných dat mezi r. 2006– 2008 vyplývá, že průměrná potence marihuany mírně narůstá a hašiše klesá – tabulka 11-1 a také tabulka 10-4 (str. 83) v kapitole Drogové trhy.
68 Kalkulace z dostupných dat předpokládá několik zjednodušení: respondenty uváděný poslední způsob získání marihuany je považován za pravidelný způsob získávání; celková kalkulace využívá průměrných cen (134 Kč/g outdoor, 164 Kč/g indoor, 225 Kč/g hašiš); za každý den užití marihuany v posledním roce byl uvažován jeden spotřebovaný gram marihuany. Kalkulace dále využívá odhadovaného podílu indoor a outdoor vypěstované marihuany a hašiše na komerčním trhu a údajů o frekvenci užívání respondentů, kteří marihuanu koupili nebo vypěstovali.
69 Uvedené údaje zahrnují všechny způsoby posledního získání marihuany včetně sdílení nebo získání zdarma. 70 V r. 2007 Celní správa evidovala 11 záchytů importované marihuany, z toho 8 zásilek bylo přepravováno letecky v poštovních zásilkách a většinou z Nizozemí (Celní správa ČR, 2008).
11.7 Záchyty konopných drog
Počet záchytů marihuany se ročně pohybuje kolem 550–600 a celkový objem zachycené marihuany postupně narůstá. Cca 5 % záchytů marihuany a pouze jeden záchyt hašiše přesáhly v posledních 3 letech objem 1 kg. V r. 2008 bylo zaznamenáno 69 záchytů rostlin konopí a cca každý druhý záchyt představoval více než 100 rostlin; počet zabavených rostlin se meziročně zvýšil téměř čtyřnásobně – tabulka 11-2. V r. 2008 bylo zabaveno cca 2krát více hašiše (700 g) než v r. 2006 nebo 2007 – tabulka 11-3 (Národní protidrogová centrála, 2009d). Za relativně nový trend v ČR lze od r. 2005 považovat rostoucí počet záchytů indoor velkopěstíren. V r. 2005 bylo odhaleno 17 pěstíren, v r. 2007 to bylo 34 a v r. 2008 již 79. Do organizovaného velkopěstování marihuany jsou často zapojeni občané Vietnamu a potvrzují se informace o jejich propojení s Vietnamci žijícími v Nizozemí a v Kanadě; např. v r. 2008 byly zahájeny úkony trestního řízení v souvislosti s indoorovým pěstováním konopí ve více než 70 případech, z toho se ve většině případů jednalo právě o osoby vietnamské národnosti. Produkce marihuany z velkopěstíren je určena jednak pro domácí trh, jednak pro export do Evropy, zejména Německa, Holandska, Belgie a Polska (Národní protidrogová centrála, 2009b).
11.8 Drogová kriminalita spojená s konopnými drogami
V ČR je tzv. primární drogová kriminalita právně definována ve 4 ustanoveních TZ – viz výše (str. 85) a kapitolu Legislativní rámec (str. 4).
Celkový počet osob zadržených nebo stíhaných v ČR za drogové trestné činy (DTČ) se v letech 2006–2008 pohyboval podle různých informačních zdrojů v rozmezí 2023–2630 osob ročně (viz také kapitolu Drogová kriminalita, její prevence a drogy ve vězení na str. 71). Počet osob trestně zadržených nebo stíhaných ve spojitosti s konopnými drogami byl v r. 2008 650–750 osob (cca 30 % ze všech zadržených nebo stíhaných osob za DTČ), počet obžalovaných 524 osob (25 % ze všech obžalovaných) a počet odsouzených byl 231 osob (17 % ze všech odsouzených). Počet osob obžalovaných v souvislosti s konopnými drogami roste, nicméně počet odsouzených osob zůstává stabilní – tabulka 11-4. V posledních 3 letech lze sledovat mírný pokles jak celkového počtu, tak podílu osob odsouzených za výrobu a prodej (§ 187) konopných drog a naopak mírný nárůst počtu i podílu osob odsouzených za držení konopných drog pro vlastní potřebu v množství větším než malém (§ 187a) – tabulka 11-5. Z hlediska trestů za DTČ související s konopnými drogami lze v posledních letech sledovat mírný nárůst podílu nepodmíněných trestů a trestních opatření, snižuje se podíl podmíněných trestů; podíl obecně prospěšných prací zůstává stabilní – tabulka 11-6. |
|
|
| carlos |
Pojďme se společně dopátrat celkové roční spotřeby konopí v ČR, pro výpočet případného příjmu státní kasy ze zdanění marihuany... (Tomáš Sedláček jej na přelomu let 99/2000 odhadl na -+ 300 miliónů)
Pár faktů...
| citace: |
| Velikost komerčního trhu s marihuanou lze na základě CS 2008 odhadnout na 2,7 miliard korun, tedy 0,07 % HDP (podle cen v r. 2008) |
Zdroj: viz výše
To znamená, že jenom DPHčko z prodeje by bylo teoreticky (pokud by daň v r. 2008 přiznali všichni a cena zůstala stejná) 540 miliónů Kč. Plus spotřební daň, mínus zahrnout šedou ekonomiku, mínus zahrnout substituční efekt alkoholu.
| citace: |
Rok 2003:
Počet uživatelů
Konopné drogy (marihuana, hašiš)
890 069
Spotřeba drog (g, ks)
10 502 669 gramů
|
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nel...v_cr_09_06_2005
Pokud narazíte na další relevantní data, postněte je pls do tohoto tématu. |
|
|
| PLANTER |
no data to nejsou ale je to docela zajímavý
krátce o historii u nás :Konopí u nás
Konopí se u nás pěstovalo pro technické účely ve velkém množství po celou dobu existence Československa.
První zmínky o zneužívání konopí se objevují ve 30. letech. Tehdy se objevilo pár případů kouření marihuany v hlavním městě. Jinak u nás zřejmě nebylo používání této drogy nijak rozšířené.
Rozšíření (i když jen velmi mírné) užívání konopí se u nás odehrálo v 60. letech, přišlo společně se společenským uvolněním a i následkem zahraničních vlivů. Následná sovětská invaze a silná represe toto užívání však zatlačila zpět do pozadí - do prostředí výlučných part toxikomanů a skalních příznivců undergroundu. Čeští toxikomani byly velice vynalézaví v obstarávání semínek (např. vytříděním ptačího zobu, který k nám byl dodáván z Indie, a byl volně distribuován v maloobchodní síti). Tito pěstitelé jej poté i křížili a takto potencovali účinek, mnohdy s překvapivě dobrými výsledky. Vzhledem k užívání konopí v relativně uzavřených skupinách, byl vliv tohoto jednání na společnost minimální.
Opětovný nástup u nás konopí zaznamenalo až v polovině 80. let v souvislosti s prohlubující se krizí socialistického zřízení a rozpadem jeho kontrolních systémů. Po roce 1989 u nás vznikla módní vlna zneužívání konopí. Tuzemská produkce konopí prudce narostla. Začalo se pěstovat nejen na ilegálních políčkách, ale i doma v květináčích. Objevily se nové postupy a techniky vedoucí k vyšší produkci THC v rostlinách. Již v roce 1991 se objevují v médiích zprávy jak policie ničí políčka a vede tak "veleúspěšný" boj proti drogám. V té samé době se k nám však začali dovážet drogy (nejen konopné), pro které jsme do té doby byli jen tranzitní oblastí. Právě v této době boje Policie proti konopí a dalším "měkkým" drogám se u nás rozrostlo zneužívání drog "tvrdých". (zdroj biotox) |
|
|
|
