| Squirrel |
Konopí je rostlina všem známá ve všech krajích, neboť z ní dělají silné provazy a tlusté plátno pro chudé a na pytlovinu. Příbuzná je lnu až na to, že tento jemnější a jakoby z vyššího rodu, kdežto konopí je hrubší a z rodu selského. Jest dvojí: samec a samice.
Samice se široce rozvětvuje, roste vzhůru na způsob většího stromečku, takže z jeho pařízků pálívají dobré uhlí, jehož upotřebují na střelný prach, zvláště k ručnicím jednoručním, jako takový jest velice chválen. Toto konopí sluje u nás hlavaté. Samec nevětví se tolik jako samice, avšak nenese semene.
Kvete houfně s drobnými bledězelenými a strukovitými kvítky, které bez užitku opadávají a se ztrácejí. Vyrůstá ze semene samice a Němci ji říkají Fimmel. U nás v Cechách sluje poskonná, a toliko z této dělají koudel ku předení. Lodyhu a ratolístky má drobnější.
Obojí tento druh má lodyžku dutou, rovnou, lístky jako jasan, avšak menší a užší, maličko na pokraji zubaté jako srp, jichž pět nebo šest je na jedné stopce, na pohled jako roztažené prsty na ruce. samice má listy větší a tmavší. Kořen je kosmatý a jediný. Oba druhy také silně voní, že až přivádějí bolest hlavy.
Semeno konopné sluj semenec a vymlacuje se ze samice. Jest okrouhlé, veliké jako koriandr, hladké, se šupinkou na povrchu barvy popelavé, uvnitř s bílou a tučnou masitostí(dužinou, jádrem). U nás ho mnozí používají k jídlu nebo i polévku z něho dělají, kteráž sluje semenečná, jak je dobře známo našim kuchařem. Kdyby však mnozí to znali z Dioscorida, že dusí a umrtvuje v člověku přirození a výkal, a z Galena, že znamenitě škodí žaludku a hlavě, že plodí zlé vlhkosti, tu užívali by ho raději ke všemu jinému, nežli k jídlu. Proto také velice v tom chybují ženy, které vaří semeno a dávají ho píti dětem s božcem a padoucnicí. Žena, která má dítě při prsu, rovněž by neměla je požívati, neboť vysušuje a stravuje mléko, zvláště u žen suchých.
Přirozenost, moc a účinek:
Zahřívá a suší na druhém stupni a jest moci ztenčující, ač někteří z učených tvrdí, že spíše chladí, nežli zahřívá.
Vnitřní použití:
Pití teplého odvaru semence v mléce krotí a zahání suchý, sípavý kašel.
Semenec činí slepice nosnými, jak jsem sám se o tom přesvědčil, že když se dává slepicím k jídlu toto emeno, nesou mnoho vajec a nesou i uprostřed zimy, v kterémž čase jinak obyčejně nenosí.
Proti kolice v břiše vezmi libovolné množství semene konopného, umyj z něho prach vodou, polij dobrým bílým vínem a vař tak dlouho, až bude pukati. Pak z něho dej udělati mléko, z něhož ber dobrý teplý doušek, čmž se urotí kolika i bolení. To však nesmíš dělati toliko jednou, nýbrž i po druhé a po třetí.
Napájení dobytka odvarem konopí uzdravuje jejich průjem, neboť má moc srážeti a zatvrzovati.
Zevní použití:
Štáva vytlačená ze zeleného semence a vpuštěná do uší ukládá v nich bolest a moří červy. Rybáři vaří konopí ve vodě a touto vodou polévají hnůj, kde jsou hlísty, a tak ven vylákají červy, takže jich není třeba vykopávati, a proto jest k víře podobné, že štáva z čerstvého konopí moří červy v uších. Mohl by se takový odvar také líti do hrdla koňům proti červům v břiše.
Ženám, které následkem rozbouření matky klesly k zemi, má se držeti u nosu zapálené konopí a brzo po tom zase povstanou. Přikládání kořene konopného, vařeného ve vodě, obměkčuje skrčené články, zmenšuje otoky a mírní podagru v kloubech.
Na spáleninu jest dobré čerstvé konopí, avšak musí se často jeden list po druhém přikládati a nedopustti, aby uschl, a proto je užitečnější listí nebo čerstvý kořen v hmoždíři utlouci, přidati k němu másla a tím mazati.
Má-li někdo v uších mnoho vlhkostí, které ustavičně vytékají, nechť si do uší vpouští semencový olej a bude zase zdráv.
Proti řezavce vezmi dva nebo tři víšky konopí, uvař ve směsi stejného dílu vína a vody, a pouštěj páru tak horkou k lůnu, pokud můžeš snésti, a pak vypusť ze sebe vodu. Olej semencový jest dobrý ku změkčení tvrdých studených otoků, které se nazývají Scirrhi.
Konopí sluje řecky i latinsky Cannabis, vulgo Canapus, arabsky Scehedenigi, vlašsky Canape, španělsky Canhamo, francouzsky Chanure, německy Hanf. Samici nazívají Fimmel a na některých místech Bessnitz. |
|
|
| breb |
Zdravím
Zajímavé vkterém ruku vydání bylo učiněno |
|
|
| vimnevim |
| v 3 díle je předmluva od dr. Tadeáše Hájka z roku 1562... .-) |
|
|
|
Konopě [konopí, Cannabis, marihuana]
Konopě (Cannabis), rostlina jednoletá, s lodyhou přímou, 2—8 st. vysokou, zelené květy sestaveny v konečné laty; plody jsou malé nažky.
Pochází z orientu a pěstuje se nyní také u nás na polích. Z vláken lodyh dělá se hrubé plátno, provazy a podobné.
Semeno olejnaté jest oblíbeným zobem ptačím, z něho dobývá se olej k svícení a maštění; také v lékařství se ho užívá. Dává se jako lék utišující, mírnící při zánětech ústrojí močového, při průjemu, kašli, chrapotu, buď jako odvar neb zpařenina. Tinktury dává se 1 — 2 kapky; ta pak se upraví z květu a čerstvých mladých listů.
Ve zvěroléčitelství používá se konopného semene utřeného s vodou 1 část na 10—12 částí. Působí na ústrojí močové a pohlavní, jsou-li zaníceny nebo zachváceny bolestně. Zevně se jako lněné semeno přikládá při zánětech kravám po otelení, koním proti šankru, tripru psů, při bělmu po předchozím zánětu očním.
zdroj: Český herbář 1899 |
|
|
| Lord A. |
Ahoj,
nedávno jsem se hrabal ve staré knize a najednou vidím: Konopě. Tohle by mohlo některe growery zajimat, tak to sem hodím... Celkem zajímavé počtení.
Název: Léčiva rostlinná
Napsal: Mag. Pharm. B. Morávek
Ilustroval: Bez ilustrací
Bibliografické údaje: Nakladatel I. L. Kober Knihkupectví, Praha 1846
Konopě.
Herba Cannabis Indicae.
Jména lidová: Nať konopě indické hlavaté. Nať konopě indické samičí. Konopí indické. Konopice indická.
Jest to rostlina ve Východní Indii domácí (Cannabis sativa), která na pohled se úplně podobá našemu konopí, odlišuje však se od něho naprosto svými účinky. Naše konopí nemá těch látek, které obsahuje konopě indické.
Odkvetlé pupence a nedozrálé plody konopné tvoří pryskyřičnatou, dosti nevzhlednou, slepenou hmotu zvláštního, omamujícího zápachu. Je to známý "hašíš", pod kterýmžto jménem do obchodu přichází a na Východě je hledanou pochutinou, kterou lze se v pravém slova smyslu opiti asi tak jak opiem. Domorodci hašiš kouří a připravují si z něho opojné likéry. Požitek záleží na tom, že hašiš vyvolává zvláštní stav příjemného rozčilení s povzbuzením obrazivosti, která se stupňuje až k omámení.
V stavu tom dostavují se hallucinace, různé příjemné představy a sny. Časté upotřebení hašiše, právě tak jako opia, vyvolává po čase nemírné podráždění čivstva až k úplnému zblbnutí.
Účinná látka je zvláštní pryskyřice, kterou se dosud nepodařilo vyloučiti. Cannabin a cannabion jsou dosud neprozkoumané látky, obsažené v této droze. Jako léčivo pro svůj ne vždy stejný účinek nemá valné ceny. Doporučován na místě opia, a za přednost jeho lze uvésti, že neruší trávení, nepůsobí zácpy a neúčinkuje na srdce. Avšak byly pozorovány časté otravy jím způsobené, jevící se v záchvatech zuřivosti a končící smrtí, z kteréhož důvodu od jeho upotřebení upuštěno.
Konopě domácí, hlavne plody naší Cannabis sativa, obsahující olej, bílkovinu, gummu a cukr, známé v ústech lidu jako semenec, jest známé léčivo lidové jak ku vnitřnímu, tak i zavnímu léčení sloužící. K účelům vnějším slouží jako náčinky, podobně asi jako lněné semeno. Vnitřně pak podává se jako emulse na místě mandlového mléka.
Ufff a je to. Doufám, že to aspoň pro někoho bude zajímavé :-) |
|
|
| Lord A. |
| jinak tady mám ještě pár oldschool článků, kdyby byl zájem... |
|
|
|
