| expertos |
| Hojas ,Je opravdu tak velký rozdíl mezi křemíkovím a borosilikátovím sklem ???Na netu se prodávájí cool tube s borosilikátu ale i s křemíkového obyčejného skla ..Tak nevím jestli je nějakej velkej rozdíl..... |
|
|
| expertos |
| rozhodl sem se že nebudu kupovat coltube skrz peníze a mám stínidlo s nerezu s odtahem ale potřebuju koupit tabulu skla abych ho uzavřel ale tabula skla s borosilikátu bude drahá tak tam chcu koupit křemíkovou tabulku 3mm |
|
|
|
Cau zas tak velký rozdil to není.Ano určitý rozdil tam je např v propustnosti UV zaření ale obyčejne sklo propustí 90 procen světla
ale kolik UV zařená nevím.Za to Borokřemičite(borosilikátove) propusti 98procent světla a take velke množství UV zařeni.Ale myslím ze dohadováni se otom co a jak propustí je blbost protože na vysledku bude rozdíl minimální.Doppručuju přečíst knihu stavíme skleníky sekci o zasklení tam pisou o propustnosti skel všechno(propustnost atd.) |
|
|
|
| Pravda o skle z knihy STAVÍME SKLENÍKY. |
|
|
| expertos |
| aha myslím že těch 90 % stačí¨asi tam bude minimální rozdíl ale horší je to uv jestli tam nebude chybět.....ve slunečním zaření je taky nějaké to uv a rostliny to asi potřebují.....nevím jestli sodík vyzařuje taky uv ..... Ten borosilikát asi neseženu v normální prodejně ze sklem a bude hodně drahej .... |
|
|
| 320D |
| Co to je hodne drahe? Ty si koupis 2g a das za ne 500,- , takhle za to koupis tabuli skla a ty 2g se ti jiste vrati :-) |
|
|
| 320D |
| Prosimte, Jestedmane, me ten link nejede. Muzes to zkusit znovu nebo je problem u mne? Dekuji. |
|
|
| Aahz |
320D: Na domovské stránce píšou:
| citace: |
| Z důvodu prodeje firmy novému vlastníkovi jsou webové stránky v rekonstrukci. Předem se omlouváme za event. vzniklé potíže, předpokládáme dokončení do 31.12.2009. Rádi bychom Vás ujistili, že firma Kavalierglass, a.s. (dříve Sklárny Kavalier, a.s.) pokračuje ve výrobě v plném rozsahu, po dobu rekonstrukce stránek jsme Vám kdykoliv k dispozici na uvedených kontaktních číslech a mailech. |
ale z google cache to stejně vypadá, že tam jsou jen kontakty.. |
|
|
| Hanizek |
| Ani křemíkové sklo není obyčejné sklo (to by prdlo). Je taky dražší... |
|
|
| expertos |
| tedka sem to zkoušel rozjet jenom ze stínidlem bez skla a mám to 30 cm od rostlin a a naměřil sem nejvýší teplotu 32C-33C na vrškách rostlin......To je asi max co tam může být že ???? |
|
|
| jestedman |
no podle mně se klasické sklo vyrábí z křemičitého písku
za odkaz se omlouvám, objednával jsem tam naposled na jaře. aspoň Vám sem hodim obj.č. 632690250005 stavoznak pr.125/3 x 400 mm řez. cena 221,- Kč/ks bez DPH. a zařizovala to Martina Tesaříková
Vitrum Praha s.r.o. tel.: 321 570 326, e-mail : martina.tesarikova@vitrum.cz |
|
|
| Hanyz |
| Taky jsem objednával přes Vitrum. Je to už pár let, ale s objednávkou, nařezáním a dodávkou nebyl žádný problém. Za 2 trubky průměru 125, délky 400 a tloušťky 3mm jsem is poštovným platil nějakých 550Kč |
|
|
| Hanizek |
| citace: |
Původní příspěvek od jestedman
no podle mně se klasické sklo vyrábí z křemičitého písku
|
To máš samozřejmě pravdu, vlastnosti skla ale velmi závisí na jeho obsahu v tavenině - a ten se liší podle toho, k čemu je sklo určeno.
Vem si třeba sklenici a laboratorní zkumavku. Zahřeješ je na vysokou teplotu a hodíš do ledové vody. Sklenice praskne, zkumavce se nic nestane. Přesto jsou téměř ze stejného skla - to na zkumavky má akorát větší obsah křemičitého písku v tavenině (a je dražší). |
|
|
| Hanizek |
Takže jsem narazil v jedné knize na nějáké informace:
Křemíkové sklo se správně jmenuje křemenné a je to vlastně čístý oxid křemičitý (přetavený "písek"). Dobře odolává velkým teplotním výkyvům.
Borokřemičité (borosilikátové) sklo je také teplotně odolné, ale je tvrdší než křemenné (používá se hlavně pro zátavy s kovy).
Ohledně propustnosti světla apod. tam ale nic nebylo... |
|
|
| Syrusak |
| Chemicky nejjednodušší je křemenné sklo, tavený čistý oxid křemičitý SiO2. Propouští ultrafialové záření, má výbornou chemickou tepelnou odolnost a snese prudké ochlazení, aniž popraská. Vysoká tavicí teplota kolem 1 800 °C a s tím spojená cena křemenného skla omezuje jeho praktické využití na výrobu laboratorních potřeb a speciálních žárovek.Propouští ultrafialové záření, |
|
|
|
