CO2, výnosy, praktiky, masakry - Klikni zde pro originální téma |
Sar |
OBOHACENÍ SKLENÍKŮ OXIDEM UHLIČITÝM ( Co2) (Přeloženo a upraveno z francouzského originálu.)
Co2 - a FOTOSYNTÉZA
Fotosyntéza je považována za nejdůležitější biologický proces. Chloroplasty, částice rostlinných buněk, zbarvené chlorofylem, jsou místem, kde probíhá fotosyntéza, jádro asimimilačního procesu chlorofylu. Tato asimimilace může probíhat pouze za světla. Nemá tudíž smysl obohacovat atmosféru o CO2 za tmy, kdy ho rostlina naopak produkuje.
Fotosyntéza je charakterizována absorpcí oxidu uhličitého, uvolňováním kyslíku a nakonec vytvářením všech molekul nutných pro růst a vývoj rostliny.
Oxid uhličitý je tedy nezbytnou složkou pro fotosyntézu.
ZVLÁDNUTÍ FAKTORŮ VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ JAKO PŘEDPOKLAD OVLIVŇOVÁNÍ RŮSTU.
Účinnost fotosyntézy závisí na několika faktorech:
• světelné energii, která je k dispozici chloroplastům,
• teplotě, v přírodních podmínkách vyžaduje správná fotosyntéza teplotu v rozmezí od 10°C do 30°C.
• množství CO2, které je využitelné pro chloroplasty v buňce.
Obvyklý obsah CO2 ve vzduchu je 340 ppm tj. 0,03 % . Pokud tento objem klesá, zpomaluje se růst a může se dokonce zastavit, pokud obsah CO2 ve vzduchu dosáhne hodnoty 100 ppm.
Naopak zase intenzita fotosyntézy se může urychlit 2 až 3-krát v případě, pokud hodnota CO2 ve vzduchu dosáhne 1500 ppm.
Přesto však existuje určitá mez pro pozitivní účinky obohacení vzduchu o CO2. Od určité hodnoty je pozorována nadprodukce glucidů, což vede k porušení rostlinné buňky.
Proto existuje určitá optimální koncentrace, která se mění hlavně podle různých klimatických faktorů, dále závisí na době obohacení vzduchu oxidem uhličitým a na druhu rostliny. Tato hodnota koncentrace leží v rozmezí od 1000 do 2000 ppm.
Zobrazení produkce rajčat na čtyřech rostlinách v závislosti na obsahu Co2
Kysličník uhličitý je nejvíce zanedbávaný faktor při pěstování rostlin, ačkoli je minimálně stejně důležitý jako např. osvětlení. Musíme si uvědomit, že oproti růstu v přírodě je růst urychlován, tudíž je dodáváno více světelné energie a závlahy s živinami, tudíž je velmi vhodné pro zvýšení fotosyntézy zvýšit obsah Co2.
VLIV OBOHACOVÁNÍ CO2 NAROSTLINY
VLIV CO2 NA VÝVOJ ROSTLIN
Zvýšením obsahu CO2 ve vzduchu se zlepší fotosyntéza a a asimilace výživných prvků rostlin, což se projeví u většiny rostlinných druhů v :
• zvýšení plochy listů
• zvýšení hmotnosti rostlin
CO2 má povětšinou kladný vliv, v porovnání s jinými faktory vnějšího prostředí, kterými jsou především: světlo, teplo a přísun vody. Z praktického hlediska má obohacování vzduchu o CO2 tento efekt:
• zvýšení výnosnosti
• dřívější sklizeň
• vyšší jakost
Z toho důvodu představuje oxid uhličitý určité technicko-ekonomické výhody. Navíc zkrácení kultivační doby rostliny snižuje výrobní náklady a spotřebu energie. Důvod ? •Rostlina lépe zhodnocuje teplo a světlo . •Rostlina lépe využívá vodu
Obecně platí, že s růstem teploty se urychlují chemické reakce, a to až do určité mezní hranice. Není tomu tak ovšem u fotosyntézy v přírodních podmínkách, neboť CO2 je v této věci limitujícím faktorem.
Naopak zvýšením obsahu CO2 je možné využít stimulačního efektu teploty. Např. u karafiátů, je-li dostatek slunečního svitu a teplota 20°C, se vytvářené množství sušiny dvojnásobně zvětší v případě, přesáhne-li obsah oxidu uhličitého hodnotu 1800 ppm. To znamená že optimální účinnosti obsahu CO2 je možno dosáhnout pouze v dostatečných světelných podmínkách a obohacením vzduchu o CO2 se posouvá optimum fotosyntézy k vyšším hodnotám.
Může tedy být zajímavé zvednout úroveň vytápění skleníku.
Pokud má být dosaženo optimálních výsledků, musí být v rovnováze všechny faktory ovlivňující fotosyntézu. Tzn. Pro účelné využití obohacené atmosféry musí být zajištěna i zvýšená míra osvětlení a optimální teplota. Fotosyntéza může stagnovat v případě, je-li obsah CO2 ve vzduchu nízký a přitom je vysoká úroveň osvětlení a závlahy. Proto přínos CO2 představuje nezbytný doplněk umělého osvětlení. Rovněž nebude probíhat fotosyntéza optimálně, pokud bude jeho obsah vysoký, ale nebude dostatečně zajištěna závlaha a osvětlení.
Příklad výsledků na dosažených na ibišku, pelargóniích a fíku, osvětlovaných a zároveň rostoucích v prostředí obohaceném o CO2, v porovnání se stejnými rostlinami rostoucími pouze v osvětlených prostorách, je uveden v následující tabulce:
Porovnání vlivu obohacení vzduchu o CO2, při stejné úrovni osvětlení
světlo světlo + CO2
ibišek (počet odnoží)
7% 57%
pelargónie (počet odnoží)
21% 58%
fík (kmen rostliny)
16% 45%
Rostlina lépe využívá vodu
Výměna plynných látek (CO2, kyslík) mezi rostlinou a vnějším prostředím probíhá prostřednictvím mikroskopických otvorů v epidermatu rostlin (stóma). Prostřednictvím těchto stóma rostliny dýchají.
Otevření stómat se v rozmezí koncentrací CO2 od 0 do 400 ppm mění pouze málo. Podle nárůstu CO2 se stomata pomalu zavírají. Při hodnotě 600 ppm je hodnota transpirace rostlin pouze 80 % hodnoty změřené při 300 ppm.
CO2 tedy umožňuje rostlinám lépe udržovat vodu a tedy lépe odolávat nepříznivým podmínkám růstu, jako např. silnému ETP (Evaporation/Transpiration Potentielle = vypařování/potenciální transpirace), kdy velké množství vody je vypouštěno rostlinami do půdy a odtud pak vypařeno do vnějšího prostředí.
Příklady VLIVu OBOHACENÍ VZDUCHU O CO2 na jednotlivé rostlinné druhy
Experimentálně se podařilo stanovit vliv oxidu uhličitého podle jednotlivých rostlinných druhů a optimální mezní hodnoty pro obohacování.
Druh rostliny
Doporučený obsah CO2
Vliv zvýšení obsahu CO2
begónie
600 - 800 ppm
počet odnoží: + 50 % (výsledek působení světla + CO2)
fuchsie
700 - 800 ppm
počet odnoží: + 20 až 25 %
ibišek
600 - 1200 ppm
počet odnoží: + 20 až 40 %, podle odrůdy
pelargónie
800 - 1200 ppm
počet odnoží: + 30 až 60 %, podle odrůdy
begónie
600 - 800 ppm
rychlejší růst, dřívější vyspělost až o 14 dnů, hojnější květ: o 15 %
chryzantémy
700 - 900 ppm
snížené trvání kultury o 2 týdny, lepší jakost, kompaktnější rostlina
Aspienium
600 - 800 ppm
zkrácená doba pěstování o 2 týdny
fuchsie
700 - 800 ppm
zkrácení doby pěstování o 2 týdny, lepší jakost
pelargónie
700 - 900 ppm
hojnější vytváření odnoží, rychlejší zakořenění odnoží, zkrácená doba pěstování, kompaktnější rostliny, větší a četnější |
|
|
|
|