|
ahoj, vcelku zajimava studie. o bio-algeen ...
Voodoo nebo zázračné přípravky?
V Německu ověřovali účinky dvou přípravků z řas na růst a vývoj, výnosy, využívání živin a kvalitu ječmene jarního, kukuřice, brambor a zelí čínského.
Používání mořských řas jako hnojiva má dlouhou tradici. Řasy se získávají z mořského dna, suší se a aplikují na pole a louky a pastviny. Zkušenosti z Velké Británie potvrzují při aplikační dávce 0,25 až 2,5 t . ha–1 dobrý účinek na půdu a rostliny (zvýšení výnosů).
V různém provedení jsou přípravky z řas nabízeny jako pomocné půdní látky nebo regulátory růstu rostlin s výrazným účinkem na půdu a rostliny. Výrobci uvádějí, že alginátové preparáty mohou vést k zlepšení růstu kořenů i nadzemních částí rostlin, ke zvýšení rezistence rostlin vůči stresu a chorobám a k lepšímu využívání živin. Dr. Halmut Kolbe ze Saského zemského ústavu zemědělského, odboru rostlinné výroby, ověřoval, zda výrobci dodržují, co slibují.
Obsahové látky a použití
Ve střední Evropě se mj. používá hnědá řasa Ascophyllum nodosum (tab. 1). Na trh jsou dodávány extrakty vyráběné různými technologiemi, které se většinou aplikují v kapalné formě postřikovačem. V důsledku vysokého odparu se však na pole dostává jen nepatrné množství živin. Tak např. normální aplikační dávkou je dodáno pouze 35 g dusíku nebo maximálně 150 g draslíku na 1 hektar. Vzhledem k tomu, že působení živin je naprosto zanedbatelné, jsou často v literatuře diskutovány účinky, které jsou spíše přisuzovány látkám hormonální povahy. Jako možné účinné látky tak byly prokázány auxiny, cytokininy, kyselina abscisová nebo oligosacharidy.
Výsledky polních a nádobových pokusů
Účinky preparátů z řas dokládají výsledky pokusů z celého světa. Zpravidla byl zjištěn velmi malý nebo téměř žádný účinek. Také ve víceletých pokusech v porostech brambor v Meklenbursku-Předním Pomořansku nebyl prokázán žádný účinek na výnosové komponenty a kvalitu. Výsledky některých pokusů často nebyly konstantní – zaznamenány byly výsledky pozitivní stejně tak jako negativní. Celkově přinesly výsledky mnoha polních pokusů vystřízlivění a zklamání. Je tedy účinek spojený s aplikací preparátů z řas skutečně minimální?
Odpověď na tuto principielní otázku je možno získat spolehlivěji za kontrolovaných podmínek nádobových pokusů. V tříletých nádobových pokusech v Lipsku jako modelové rostliny posloužily: ječmen jarní, kukuřice na siláž, brambory a zelí pekingské. Ošetření proběhlo podle přesných doporučení výrobce preparáty „bio-algeen“ a „SM3“ v počátečních fázích vývoje (tab. 2 a 3).
Opakovaná aplikace méně koncentrovaných alginátových preparátů, prováděná také na počátku vegetačního období, ovlivnila výnosové komponenty a obsahové látky jen minimálně. Mezi jednotlivými druhy plodin nebyly zjištěny rozdíly v účinnosti. Výsledky často závisely na rostlinné části nebo jiném sledovaném znaku.
Na celkový růst rostlin (celkové výnosy), stejně jako na celkový odběr živin neměly zpravidla alginátové preparáty žádný vliv. Podstatný rozdíl mezi oběma testovanými přípravky nebyl pozorován. Spektrum účinku bylo přibližně stejné.
Hlavní účinek alginátových preparátů nastal po časné aplikaci. Růst nadzemní biomasy a vývoj rostlin probíhal rychleji, což se později projevilo ve vyšších výnosech natě (brambory) a slámy (obiloviny). Zároveň se často mírně zvýšil obsah chlorofylu v listech. U brambor byly při pozdějším měření zjištěny nižší hodnoty, což nasvědčovalo rychlejšímu dozrávání ošetřených rostlin.
Časnější založení fotosynteticky aktivních rostlinných částí vedlo sice k tvorbě mírně vyššího počtu hlíz (u brambor) a také zrn/klas (u obilovin), téměř vždy však bylo dosaženo nižších výnosů. Hmotnost tisíce semen, průměrná hmotnost hlíz a výnosy zrna a hlíz byly po aplikaci alginátových přípravků na list nižší. Z výzkumu dále vyplynulo, že v důsledku aplikace alginátových přípravků byl sklizňový index (poměr mezi hmotností zrna klasu nebo hlíz a hmotností celkové nadzemní biomasy) snížen v neprospěch požadovaného sklizňového produktu. To bylo jednoznačně prokázáno u ječmene jarního, kukuřice a brambor.
Zdá se, že přípravky z řas na základě svého specifického složení vývoj vegetativních částí rostlin mírně podporují, zatímco vývoj generativních orgánů včetně hlíz bramboru redukují. To je pozoruhodné, protože obvykle časná a intenzivní tvorba fotosyntetického aparátu vede vesměs k vyšší tvorbě výnosu také u generativních orgánů. Proto se musí při aplikaci přípravků z řas počítat se specifickým účinkem.
Dále bylo prokázáno, že sklizňový produkt (zrno, hlízy) se sníženou hmotností vykazoval mírně nižší hodnotu sušiny a škrobu a současně nepatrně vyšší obsah dusíku, fosforu a draslíku. Oproti tomu koncentrace těchto živin v nadzemní biomase – ve srovnání s kontrolními rostlinami – byla často o něco nižší. U podzemní i nadzemní biomasy se proto v podstatě jednalo o koncentrační účinky, protože u vypočítaného celkového odběru se nevyskytly rozdíly. Spektrum obsahových látek proto nebylo ovlivněno specifickými účinky alginátových preparátů.
Výsledky pokusů ukázaly, že výnosy a kvalita vegetativních orgánů se po ošetření alginátovými přípravky nepatrně zvýšily. To bylo potvrzeno také na základě pokusů se zelím pekingským, kde se rovněž mírně zvýšila hmotnost hlávek, popř. listů, a také obsah cukru.
Souhrn
V nádobových pokusech byly navozeny téměř umělé podmínky. Ošetření alginátovými přípravky tak často vykazovala o něco výraznější účinky.
Rozdíly mezi nádobovými a polními pokusy mohly být způsobeny specifickým mechanismem účinku alginátových přípravků. Proto mají tyto preparáty na vegetativní části rostlin (u nádobových zahradních rostlin) vesměs pozitivní vliv. Výrazné účinky však očekávat nelze. Výsledky aplikace v zahradnictví by měly být doplněny a potvrzeny ještě dalšími pokusy.
V exaktních polních pokusech nebyly zjištěny přednosti aplikace extraktů z řas. Ve výjimečných případech sice byly v pokusech zaznamenány rozdíly, nelze je však v žádném případě nelze zevšeobecnit, protože při opakovaném testování nemohly být potvrzeny. Na výrazně pozitivní výsledky aplikace alginátových preparátů je třeba pohlížet kriticky. Zvláště kriticky jsou hodnoceny výsledky praktických pokusů, podle nichž se ve variantách s aplikací těchto přípravků doporučuje zvýšit dávky organických nebo minerálních dusíkatých hnojiv.
Tab. č 4:
Také v těchto pokusech byly zjištěny jen nepatrné rozdíly mezi ošetřenými a neošetřenými rostlinami a pro vyhodnocení (k získání spolehlivých údajů) musela být použita speciální statistická metoda – diskriminační analýza (tab. 4).
Při pěstování polních plodin, jako obilovin nebo brambor, by se neměly přípravky z řas používat. Jak dokládají výsledky pokusů i údaje z literatury, není zpravidla možné v přirozeně rostoucích porostech dosáhnout ošetřením alginátovými přípravky na list pozitivních účinků. Listovou aplikaci alginátových přípravků tak nelze ani v konvenčním, ani v ekologickém zemědělství z pěstitelských a podnikově ekonomických důvodů doporučit.
samozřejmě uvedu zdroj:
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=51864&ids=414[I]V]Agronavigátor[/URL] |
|
|
|
| no teda proti tomu jaka chvala se peje takdy G, na BioAlgeen, tak nic moc, ale na konopi to nezkouseli, takze neni duvod zoufat, ale i tak cekal sem lepsi vysledek, |
|
|
|
splat - jaká je doporučená dávka? nemůžu to najít
btw - mě nepřipadá že by to nic nedělalo, sem spokojenej |
|
|
|
