| hondzik1 |
V poslední době přemejšlim nad jednou věci. Někde, už nevim kde, sem čet, že například na Jamajce, nebo v zemích kde se marihuana užívá velmi často, několikrát za den a ve velmi velkých dávkach... takže místní (spíš teda dovezené) obyvatelstvo - černoši - nejevěj žádný známky poškození mozku, a tím pádem i paměti a myšlení (asi - tydle dvě věci asi s mozkem souvisej). No a mi Evropani tady asi budeme muset ještě dlouhou dobu čekat na to až si naše ( spíš naších potomků) geny ňák zvyknou na ganju. Abysem to už konečně shrnul...dnešní každodenní huliči by se vlasně měli cejtit moc fajn, když si uvědoměj, že to že voni sami maj problemy s pamětí, je vlastně taková oběť pro naše syny a dcery, který budou moct hulit bez sebemenších problémů v každodenním životě....
Co si vo tom myslíte vy? |
|
|
| Šebík |
nazdar...Kdes to četl? To se totiž takhle nedá říct. Je možný, že to budou mít naše děti lepší, ale nemůžeš říct, že to tak bude fungovat, protože se bude hodně hulit. Neexistuje zpětná cesta od fenotypu ke genotypu. Psi se taky neroděj s kraťoučkýma ocáskama a přitom pudla s dlouhým vocasem nepotkáš. Dycky jim je uříznou a pořád se roděj s dlouhým.
Aby se narodili s krátkým, muselo by se něco stát. A to je genetická mutace. Existuje množství typů mutací a to tu nebudu popisovat. Důležité je, že se pozmění gen pro dlouhej ocásek. Zde se ještě zastavím u termínu gen. Gen je v tomto případě důležité chápat jako soubor instrukcí pro tvorbu ocásku. V praxi to vypadá tak, že když se vyvýjí embryo, množí se v zárodku buňky a ty se navzájem ovlivňují. Ovlivňují se molekulami, které se tvoří V různých fázích vývoje v různých koncentracích, a tudíž v koncentračním gradientu v čase i v prostoru ovlivňují jednak různé konce buňky a jednak její sousedky. A tak už od prvních dělení po oplození je jasné, ze které buňky vznikne která část těla. A pokud dojde k mutaci v genu (zde je myšlen sled nukleotidů ATGC) pro některou tudle látku (regulátor), může dojít k tzv. dischronii, tj. že se objeví pozdě, nebo příliš brzy a pak vznikají třeba právě delší nebo kratší končetiny- v našem případě ocásek nebo (častěji) dochází k různým vývovojovým vadám.
Důležité je, uvědomit si, že fenotyp (čili to jak vypadáme, co vydržíme, jak moc budem citlivý na THC- prostě všecko) je závislý více než na genech samotných na tom, jak je genetická informace (písmenka DNA) přečtena a interpretována. Je to výsledek mnoha velmi složitě a rafinovaně regulovaných biochemických drah a signálních kaskád, které zapínají a vypínají exprimaci genů podle potřeby.
K takové genetické mutaci, která by vedla k navyknutí na THC takovým způsobem, aby člověk nezblbnul, dojde s velmi malou pravděpodobností. Téměř nulovou.
Je to ale mnohem složitější. Jak jste jistě pochopili, tím, že budem často hulit, nejspíš genetickou informaci nezměníme. Ale kdo ví. Ovšem nikdy to nebude přímo. Musí se zapojit ještě mnoho dalších faktorů, které s genama nemají téměř nic společného. Prostředí, kultura, výchova apod.
Jasně zůstává otázka, proč jsou teda ti silný zámořštítí huliči v pohodě. Zkusím nastínit jak se to, podle mě, mohlo stát:
Před dávnými lety přišel člověk do oblastí, kde rostla Ganja. I zjistil, že je to prima a začal hulit. Hulil a hulil a hulil a hulil a najednou zjistil, že blbne. Už si nic nepamatoval. Každý sice trochu jinak, ale tak to bylo. Jeho syn byl v pohodě, ale časem jak stárnul, stalo se mu to samé. Vlivem kultury a náboženských obřadů začínali mladí hulit stále dřív a taky dřív blbnuli, přibližně ve věku, kdy si hledali sexuální partnery. Ale co to je? Někdo přeci jenom po tom hulení blnul míň. No a co se nestalo? Měl víc dětí. Začal se uplatňovat pohlavní výběr na lidi míň vyhulený, ponivadž byli schopnější zajistit rodinu apod. A tak se začal pomalu, ale jistě šířit gen pro jakousi otrlost vůči zmaštění. Postupem času se vyselektoval a jeho zastoupení v tamní huličské populaci je natolik vysoké, že se dá říct: "nejevěj žádný známky poškození mozku".
Kde se vzal ten gen? Opět musím připomenout, že ho musíme chápat spíš jako soubor vhodných pravidel, soubor událostí v těle, na jejichž konci stojí odolnost vůči degenerativním účinkům THC. Existuje v evoluční biologii termín, genetický posun (aspoň doufám, že si to dobře pamatuju - podívám se, opravím se), což znamená, že pokud se populace dostane pod určitý tlak, tak ten může způsobit stejnou změnu v genetické informaci u části populace. Je to tím, že prostě tělo a geny jsou při určitém tlaku k mutaci náchylnější než za jiných podmínek a tak k ní dojde. Taková mutace se pak může šířit dál klasickými mendelovskými zákony nebo může přispět přírodní nebo pohlavní výběr (Darwin).
Jsou to jen takové pohádky a skutčenost bude nejspíš úplně jiná. Na té cestě, která se zdá velmi pěkná, jak jsem jí popsal, čeká ještě mnoho nástrah a záludností, že bych se jen velmi divil, kdyby to bylo opravdu takhle.
Jednou z takových okatějších překážek je např. takzvaná Weismannovská bariéra. Jde o to, že mutace v tělních (tedy somatických) buňkách nebude zděděna. Jediná mutace, která může být zděděna, je taková, která se odehraje v buňkách zárodečných (germinálních), tj. takových ze kterých vznikají buňky pohlavní.
Podle mého skromného názoru tedy evropská populace těžko dosáhne stavu, kdy ji THC nebude degenerovat mozek, ponivadž pro to prostě není geneticky založená a změna bude tak pomalá, že se toho nedožijou ani naši pra pra pra pra pravnuci. Ale zase kdo ví ....
Život je kurva složitej.
PS: Sorry, že jsem se tak rozkecal. |
|
|
| Koblihostrom |
| mnooo tak za takový vysvětlující a dlouhý psaní Šebíku k+, |
|
|
| Šebík |
Díky mockrát.
Bojím se ale, že jsem to nepostihnul úplně dobře a všecko. Je to fakt složitý a vlivů co se uplatňujou je taková spousta, že se snad ani nedaj všechny zahrnout. Bůh ví, jak to je. Večer se chystám vrhnou trochu na studium nějakých vědeckých článků vo účincích THC, tak uvidím. Třeba budem časem trochu chytřejší. Tohle byl velmi, velmi hrubý nástin mých skromných biologicko-vývojovo-evolučně-genetických úvah. |
|
|
| Pablo Honej |
Zdarec chlape,
jsem moc rád, že jsou zde lidé co se vyznají a snaží se uplatnit své vědomosti a všem okolo ozřejmí, když se jedná o poněkud chybnou interpretaci otázky. Fakt je, že tvá připomínka néni absolutně úplná, ale nevím jestli by byl kdokoliv jiný byl schopný napsat na jedenkrát všechno :D. Máš K+.
Nějaký malý info k neurodegenerativnímu vlivu THC je na http://www.biotox.cz/drogy/natural/cannabis v části "Články a studie". Vzal jsem to z novin Medicína.
Hele Šebíku, kdyby jsi našel nějaký zajímavý textík, nemohl by jsi mi ho poslat na můj email? Nebo jinak. Nechtěl by jsi přispívat k rozvoji projektu Enpsyro? Hledám schopné lidi s pokuď možno neutrálním přístupem a tak nějak jsi mi padl do oka. Kdyžtak se mi ozvi, pls.
Jinak tahle nabídka platí i pro Vás ostatní, kdyby jste náhodou měli zájem. |
|
|
| Walhalla2000 |
sebik! karma! plus!
uz dlouho sem se do neceho tak rad nezacetl... |
|
|
| Šebík |
S tim vlivem THC na neurodegeneraci mozku to zřejmě bude dost jinak, takže úvodní Hondzikova otázka vlastně pozbude smyslu úplně.
Kouknul jsem na odkaz od Pabla a trochu si počet a vyčet tam docela zajímavý věci. Třeba že se zjistilo, že THC (alespoň jak to ukazuje magnetická rezonance (MRI)) vlastně ani tak moc strukturu mozku nemění, na druhou stranu je schopné samo osobě indukovat apoptózu některých nádorových buňěk (Apoptóza - tzv. programovaná buněčná smrt - buňka prostě na signál naprosto kontrolovaně a definovanými procesy chcípne. Moc zajímavá věc. Možná se o tom někdy někde rozkecám víc.). Ale vyplývá z toho, že se vlastně pořádně vůbec neví, jaký fyziologický a biochemický procesy THC a další látky v konopí vyvolávají, takže těžko pak usuzovat na existenci "genu" pro odolnost vůči neurodegeneraci. Stránka Pabla je skvělej výcuc, i když mám pocit, že lidi neznalí biologické, medicínské a farmakologické terminologie a základů těchto věd budou poněkud zmatení.
Jinak Pablo, ty stránky jsou super. Pošlu ti karmu. Mám na ně dokonce odkaz ze svých stránek, který když navštívíš, tak máš slušnou šanci proklikat se na stránky, o kterých se ti možná ani nesnilo. Myslím tím nejrůznější vědecký sajty se spoustou článků a informací. Na Enpsyru bych s tebou rád spolupracoval, ale obávám se, že na to budu mít teď pramálo času. Mám před diplomkou a nemám nic uděláno, takže....Ale kdybys cokoliv potřeboval, ozvi se, rád pomůžu.
Váš Tuleň Huleň |
|
|
|
