| soulQuake |
hledal jsem hledal, ale nikde jsem nenašel odpověd na to, co mě v poslední době zajímá nejvíce - jak je možné, že se při procesu řízkování může znehodnotit genetický materiál
trochu jsem nad tím přemýšlel a vůbec nic mne nenapadá
- mutageny ve vodě? to asi ne
- mutageny v roztocích na ůpravu pH, hormonech? tak nevím, jestli by to mohlo zmutovat celý řízek :/
- po uříznutí větší náchylnost řízku k mutaci na fyzikální bázi(UV,..)? to asi taky ne :/
další problém:
-to se mutuje jen v některých buňkách a ty potom svým množením dělaj v průběhu růstu neplechu, nebo to je potom jako celej řízek jinej a tudíž to není klon?
- takže je možné, aby při vegetativním rozmnožování vznikl jedinec, který by byl geneticky odlišný od toho mateřského????????
shrnuto:
Jak se to děje? co se vlastně stane?
našel by se tady někdo študovanější, kdo by zkusil odpovědět na mou poněkud chaoticky formulovanou otázku???
P.S. tohle mě docela trápí, protože to je problém pro šalvějáře a taky to může být problém pro alternativu zvanou mikropropagace, které dost fandím |
|
|
| soulQuake |
nojo,to je mi jasný, že semínka jsou geneticky odlišný od rodičů
ale klony by měly být přesnejma kopiema a já nechápu, jak může u kloňáků docházet ke genetické degeneraci a přitom tady spousta growerů píše, že se tomu tak děje. TAK proč se tomu takto děje????
kvuli tomu sem to založil .... jestli někdo víte vo nějakým příspěvku, ve kterym to někdo rozvádí, tak bych vám byl moc vděčnej, kdybyste to sem postly(já nic nenašel) :(
trolejbus: klon to je, jako kdyby ti uřízly ruku a on by z ní vyrostl novej trojelbus, proto nechápu, proč by měl bejt tento novej trolejbus jinej(tak vo tomhle je tento thread :) ) , ale jinak díky moc za reakci, ne každej by si na takovýhle téma troufnul :)
--vlastně celej tento thread je vo tom, jestli může vegetativním rozmnožováním vzniknout jedinec, kterej by byl genotypově odlišnej od toho mateřského-- |
|
|
| clandestino |
| No, ja nejsem studovanej, ale domnivam se ze kdyz clovek sezene/ nakoupi F1 osivo, tak to sou seminka se sice skvelyma vlastnostma, ale strasne choulostivy a "zvykly" na spickovy podminky pestovani. Jelikoz kazdej nema 2000w, skvelou aeroponii a perfektni ventilaci, tak rostlina "investuje energii" do toho aby prezila a ne do potence, vynosu a tak. A kdyz vemes rizek z takove kytky tak ten rizek uz je zvyklej "prezit" a ne byt silnej... Nevim jestli to je spravne, ale vidim to tak... |
|
|
| Hydrothor |
soulQuake: no řezy z matky ve stejných podmínkách rostou obdobně, s výslednou chutí naprosto stejnou, pokud se ke všem klonům chováš stejně. Genetickou degradaci ti nemohu potvrdit ani vyvrátit, nemám laboratoř ve které by se to dalo zjistit. Jinak co se týče velikosti a odlišnosti růstu, je to dáno, jak tloušťkou stonku řezu, tak zakořeněním a nemalý vliv má i velikost řezu ( uvažujeme-li o klonech z jedné matky). Více viz Faq Fotosyntéza, příp. jak pracují rostliny.
Jinak pokud si dobře vzpomínám, bylo kdysi ve Faq psáno, že matka vytvořená z klonu má identický základ, její klony budou odlišné tak jak odlišné prostředí bude mit nový klon na matku oproti podmínkám původní matky.
Opravte mne pokud se pletu. Rád se přiučím. |
|
|
|
| Myslim, ze je to tim, ze dochazi k reprodukci se stale stejnym genofoddem, a ten, kdyz neni dlouho obohacen, tak straci na kvalite, degraduje. stejne jako mnozit delsi chvilku bratry se sestrami :D |
|
|
| soulQuake |
takže tady převládá názor, že genetický základ řezanu se jen tak nezmění, taky si myslim, že povídačky o zmutovanejch řízkách sou pověra
to hydrothor: takže pokud budou dobrý podmínky, tak jako důležitý faktor zbývá už jen velikost stonku a celkově dobrej vzhled řízku. rozumím tomu tak, že čím větší, tím lepší. ... jenže pak vyvstává otázka, proč někoho napadlo množit kytky pomocí mikropropagace (?) asi je možno v dalších generacích klonů přivézt řezy k normálu vzhledem k tomu, že genetický základ zůstává stejný. nic jiného už mne nenapadá :)
to praxer: ty mluvíš o pohlavním rozmnožování. ale my se tu bavíme o klonech, tedy o nepohlavním vegetativním rozmnožování. ale co, stejně všem dík za posty :) |
|
|
| u4eea |
Kytka- Indoor je choulostiva zalezitost. Je to uzavreni system. U ktereho pridava a odebira vse potrebne pro rust sam grower a jeho potrebne prislusenstvi ci napomucky (svetla, ventilace,ziviny,atd.).
Jakykoliv stress na kytku bude spusobovat mirne zmeny v DNA teto kytky, stejne jako kdys kourim cigaro mutujou mi bunky v plicich a po nekolika mutaci se mi tam objevi rakovina. Nejak tak receno, stress spusobuje odemirani bunek v mensich nebo i ve vetsich cislech. Cim vetsi stress, tim vic bunek, samozrejme. Kdys bunka umre udela se nova kopie z kodu DNA. Podobne jako u kopirky na papir budou tam male zmeny; a kazda kopie ktera je kopie te predejsli bude mit vetsi a vetsi chyby, az je ten text rozmazany. A proto pres cas ti rezy "degradujou", stejne jako mi vsichni z naseho okoli "degradujem" hlavne kolem nedobrych vlivu, no nic. Bunky se muzou regenerovat jenom tak 20-40 krat nez zacnou bejt velike smrtunosne problemy.
Takze vem origos kopii, seminko od nejake dobre firmecky, treba sem dame "plug" pro "Flying Dutchman"; z vyberu minimalne deseti semen stejne odrudy, a nech to vyselektovat nejvetsim frajerem v okoli z nejmensim vlivem stressovym. Note to self: Frajer si to jedu tak min. par let, ma prislusenstvi vhodne atd. Ta kopie, tvuj rez, bude (doufejme) podle umeni pana frajera velmi podobna geneticky te matce, ackoliv jak bylo receno bude trochu jina. Kazda slecinka jinak zakoreni a uz vlastne od riznuti prozije uplne jiny zivot nez jeji geneticke sprizivnice. Jest bude delat rozdil odkud na kytce pani reznata prijde. Ackoliv vetsinou casem projevi mnoho characteristik sve matky, rez z urcite vetve bude mit genetiku pochazejici z te vetve. Proste jsou to klony, a na kopirce kdys udelas kopii textu z chybou pak to das novinam a oni to vytisknou, tak kazdy cte tu chybu, a pak ji i omylem nekdy pisou. Takze kdys rez prijde z vetivky co je male vychrtla a divna, sviti na to buch vi co, brebrek to zazilo spoustu za svuj zivot, tak se to pozna na kazde kopii toho rezu aneb tve matce. Jenom rez z originalni semeno-matky bude vhodny pro dalsi matku. jinak pak uz je to spatne, vetsinou jen proto ze se o matku obicejny(?) budulinek neumi starat, a i docela mimoradni budulinek s tim bude mit mega problems. Kdyby pan grower frajer ale rezal matku tak muze udelat tak 3-4 generace dolu rezy (matka z matky) ktere budou skoro tak kvalitni jako origos matka, problem je ze malo z nas je pan grower frajer. A rezu tu poletuje spoustu.... ale mozna je to lepe ...prece jenom uz je to silne dost...nemyslite???
Geneticka degradace je spusobena zmenama v DNA ktere se objevuji pri obnoveni bunek neboli "kopirovani". Bunky se obnovuji casto pres normalni zivot, ale vice pri stresovych situaci. Cim vice stressu tim vice zmen a zaroven pruseru.
Vypada to asi takhle. Koupim rez, nejspis od growera semi-toy (nic moc ), ale kdys budu sikovni tak od dobreho growera dobry rez. Je to F1 nebo F2 nebo f*****g F10? Co kdys mi rekne ze je to F2 a ona je to uz sedm let stara, deset krat presviluskovana, osm krat vysusena genetika, co pak? Jak poznam ze je to fuj genetika? Jak vypadaj listy? A stonek? Je tlusty? Nebo je to nejaky spodal. Vsechno toto bude myt vliv na tvoje pristi rezy.
Stresu je mnoho:
1) Riznuti- bejt kytka a nemit koreni- to je stress
2)Pri koreneni je potreba ideal teplota ventilace atd.... neco jinak... dalsi stress
3) pri transportu - stress
4) pri presazovani - stress
5)zmena podminek (i kdy jsou dobre) - stress
Vse tohle zazil tvuj rez driv nez vubec muze pomyslet na to byti matkou, to nemluvme o vsech predejslich negativnich vlivu.
Pak to jenom jede dal, a dal, a dal....
Vse v tvem uzavrenem systemu musi klapat..... a stejne bude degradace z rezu na rez spusobenej rizkovacim processem.
Proto take kvalitni rezy stoji to co stoji.
Doufam ze odpoved na tvou otazku najdes nekde v tehlech(?) myslenkach. Urcite mas z ceho si vybrat. :)
A jestli si jeste pak budes myslet ze se ta genda nemeni, tak si otevri knizku, treba biologii, a ne nejakou tu starou komouskou, kdys byl jest zakazany pan Mendel. |
|
|
| soulQuake |
o.k. čím dál tím víc se mi to začíná ozřejmovat ... bál jsem se to přirovnat třeba k furt kouřícímu člověku, ale jak si tak čtu tvůj vyčerpávající příspěvek, tak to asi přirovnat pujde ... dík, že jsem byl vyveden z omylu
stres tedy ovlivňuje opis DNA, to bych nevymyslel
pomalu, ale jistě přestávám fandit metodě mikropropagace
P.S. ale Mendel to křížil ne? on neřízkoval, jestli se nepletu ne? :) |
|
|
|
Mam o tom nekde knihu,
preddstavte si, ze mate nejaky krasny obrazek.
Chcete ho okopirovat (vytvořit klon)
a z klonu zase klon a zase klon,... Jenze kopie bude cim dal tim zamazanejsi, chyby s predchozich kopirovani yustanou, jenom se pridaji dalsi. |
|
|
| u4eea |
Tato uvaha je dulezita pro nas co se staraj o ti slecni, protoze nase pokusy o nesmrtelnost nam sem nesou ti nicive prostredky. Napriklad chceme mit cistou elektrinu, tak mame reaktori, a s tech hazeme mega plutonium do more a zeme. Proste jak se rika nekdy to nejde osmelit.
Ale nic proti mikropropagaci.
Je to super spusob, a prece jenom ti zmeny z generace na genaraci pri prumernich podminkach se daj vydrzet.
Spis sem hlavne chtela vysvetlit ze se clovek musi toho hodne naucit nez muze verit svi vlastni prace. Sama si to ted uz jedu par let. Matky mam.... ale dodam ze duvod k tomu bude ze neverim jinim. Opravdu se mi stalo ze mi typek tvrdil jak mi dava bomba genetiku, ja si ji koupila misto semen. Udelala Matky.....koukni se na Love Shack oproti Sugar shack- Love shack ma starou genetiku od znamych a ten Sugar Shack ma mou. Rozdil se pozna uz na vynosu.
V tu dobu sem si myslela ze je to moji neschopnosti, ale pak zjistila jinak.
Jeste sem dodam ze ne vsechni rezy z te matky se chovali divne, ale proc to uz nevysvetlim.
Bez micropropagaci se nic clovek ale nenauci, a proto je nejlepsi se ucit, ale zaroven nicemu/ nikomu neverit (to je v nejaky pisnicce).
Rezej kamo dal, jen si nemysli ze tim necemu pomahas, spise jenom sami sobe.
Tady uznam ze seminka stojej za to jestli clovek se s tim chce sr*t. Pravda je ze pokud chces mit par lamp a myt s tim nejmensi problemi, chce to vsechno stejne rezy, ale jestli ti pujde o to mit neco v hlave a ne penezence (nerikam ze vsechni co jedou rezy milujou penize :) ), tak reknu ze hrozne fandim semenum. I klidne samo vyrobeni. Zrovna sem skrizila Blueberry a Hindu Kush. Seminka zasadila, a nalezla sem takzvany "hybrid vigor" to je sila ktera se nachazi u hromad F1 semen a znamena ze to bude odolnejsi silnejsi kytka protoze chytne trochu extra smrnc od obou super genetic (geneticka rekombinace). Hybrid vigor se projevuje bomba rustem, a stonky tlustci nez malicek kdys ta kytka ma pod tricet cisel, lechce ji nezabijes a tak dale.
Jest jednou upozornuju ale ze tohle neni spusob na vynosovy pesteni, je potreba myt cit k tem slecnam, a chtit to co je nejlepsi pro nas vsechni-- vedomosti :)
Jest dodam trochu geneticke zajimavosti--
seminko blueberry vytvarelo jednu vetev ktere melo listy (ne vsechni) divne, takove zmuchlane. Krizeni bylo omylne, stalo se to ze ja neumim pestovat moc dobre (kdo bych to rek, co) a hermousily mi blueberry, vim ze je to moje vina protoze venku (otevreni system) se to u rezu nedelo (tady je situace kde rezy se chovaj lip nez matka kvuli okoli bez nalezitich stressu). Takze tahle blueberry mi ojela Hindu Kush. Mam tri slecni s toho, jedna spise Kushova, dve blueberrove. Takze pointa teto storky--- blueberry matka ktera mela obcasny zmuchlani listy se skrizila a jedna s jejich potomku ma JENOM zmuchlane listy.
Co sme tim zjistily- Ze se mame hodne co ucit, a ze ji budu davat hned do kvetu bez selekce. Zatim |
|
|
| Co? |
| imho. je toho vic, třeba samovolná mutace (děje se vlastně pořád, chyba reskripce-přepisu genu) za její součást lze možná počítat i stárnutí pletiva (čím déle probíhá klonování tím je větší pravděpodobnost chyby), další variantou také může být výživová mutace, tyto mutace vůbec nemusejí být statické, které logicky asi vznikají častěji při úmělých substrátech pro klonování buněk, jež se používání v mikropropagaci... |
|
|
| IqTyq |
Významným mutagenem je také UV záření (moje pokožka je důkazem) na které jsou rostliny obzvláště citlivé
| citace: |
Původní příspěvek od clandestino
A kdyz vemes rizek z takove kytky tak ten rizek uz je zvyklej "prezit" a ne byt silnej... Nevim jestli to je spravne, ale vidim to tak... |
Už druhým rokem se snažím udržet klon Blockheadu pomocí mnoha generací řízkování.Prošla i nějakým tím stresem a děje se s ní přesně co popisuješ.Rostlina se snaží přežít za každou cenu.Z megaproducenta se stala spíše decentí dojnice, která však byla schopná bez náznaku plísně dokvést venku, ve velmi nehostiném prostředí bez jakékoli péče a i přesto je to parádní smouk.Kupodivu je jednou ze základních obranných strategií konopí produkce pryskyřice, která kytky chrání před vyschnutím a chladem/horkem.Tudíž se mi zdá že má milá Bhead produkuje více pryskyřice než zamlada, na úkor vigorozity a výnosu samozřejmě.V potenci žádné podstatné rozdíly nevidím.
|
|
|
| Tarrnaa |
Podle mě jsou ty povídačky blbost. Budou vznikat bodové v jednotlivých buňkách, ale ty vznikají i v "originále" vlivem prostředí. Nemůže dojít k výrazné změně vlivem lokálních mutací jednotlivých buněk. To je kravina. Zásadně kytku ovlivňujou podmínky, ve kterých roste. To, že se někomu zdají řezy z řezů odlišné je způsobeno tím, že kytky narozdíl od nás mají mnohem větší fenotipovou variabilitu - protože se nemůžou hnout z místa a musí přežít, tak je uloženo více fenotypů v jednom genomu. Je to něco podobného jako když Ty za určitých podmínek onemocníš třeba cukrovkou, když máš k tomu gen. předpoklady a naopak pokud budeš mít jinou životozprávu, tak se ti neprojeví. Kytka má zase zakódované adaptace na sucho, vlhko, nemoci, pH... atd. a podle toho bude mít třeba v každém prostředí trošku jiný vzhled, protože bude mít tendenci přizpůsobit fenotyp podmínkám.
Jediný případ, kdy bys mohl vytvořit geneticky změněnou rostlinu by mohl být právě u té mikropropagace jak tu jedna uživatelka píše, protože při mikropropagaci se na klon využije jen chomáček buněk a navíc za působení různých látek, aby se dělil.
Jinak konkrétně šalvěje existuje snad 9 variant. Většina je ze semínek, ale jedna nebo dvě vznikly z odlišných spodních odnoží. To mi dělá u starších rostlin, jak už mají starý stonek, tak začnou rašit nové stonky odspoda. Některé odlišné varianty vznikly nejspíš mutací v růstovém vrcholku těch spodních odnoží. Aspoň tak to popisujou na některých stránkách. Mě se to ještě nestalo, i když to jedu ve foliovníku (asi 50 rostlin) a dělám z nich fakt hodně řezů. Ale časem se mi to třeba povede :D Je tam ale velice malá pravděpodobnost. Je taky možné, že kytka má nějaké vlastní mechanismy jak zvýšit svou genetickou variabilitu. Variabilita totiž znamená evoluční úspěšnost a třeba nějaké partenogenetické kobylky(samičky rodí z neoplodněných vajíček zase samičky - klony) nebo kytky co se nikdy pohlavně nerozmnožují musí mít taky nějaký mechanismus, díky kterému se můžou časem měnit a konkurovat ostatním.
PS: Jo a jinak ty zvlášní klony šalvěje ze semínek a z odnoží nemají žádný vyšší výnos. V mnoha případech spíše nižší. |
|
|
| Tarrnaa |
| šerpa: to "ubrání genu" je pěkná konina už jenom proto, že genetický potenciál matky je stejný v každé buňce :) Děláš tím geneticky identickou kopii. Pokud řízek nezalíváš aromatickýma uhlovodíkama, kolchicinem nebo mutageny, tak by to měla být dokonalá genetická kopie :D. Spíš mě napadá jiná věc. Pokud jsou některá minerální hnojiva, přípravky proti plísni nebo neřádstvu i mírně karcinogení mohou působit jako mutageny. Proto bych je nepoužíval příliš intenzivně při selekci ve velkém(tedy v provozech seedbank). Při běžné pseudoselekci a manipulaci toho typu, že si někdo veme 10 řezů a nechá je vyrůst a pak z nich udělá další řezy to IMHO nevadí... |
|
|
| snark |
mno spíš by to chtělo přečíst nějakou učebnici biologie pro gymnázia - proč vůbec v přírodě existuje pohlavní rozmnožování ??? proč se geny ze samčích a samičích buněk doplňují navzájem ??? proč se nepohlavně rozmnožují pouze nižší organismy ??? to všechno sou otázky které nemá smysl si klást pokud svítíme na kytky skrz skleněnou rouru, foukáme na ně větráčkem z kompu a zaléváme kristalonem.
good luck
Snark
p.s.
samozřejmě genetická výbava degraduje při opakovaném nepohlavním množení především obyčejnými chybami v kopírování RNA - jiné než správné proteiny se připojí jinam než mají a chyba je na světě - ostatně náhodná chyba která se evolučně osvědčí je základním prvkem vývoje druhů :D |
|
|
| soulQuake |
no to je jasný, že degraduje, otázka stojí, jestli ta degradace stojí za řeč, nebo jestli jezanedbatelná
momentálně se držím toho názoru, že pro konopné matkáře je zanedbatelná
OT: ale ty chyby, který jsou základem vývoje druhu, ta přece souvisej s pohlavnim rozmnožovánim, s nepohlavním minimálně, tam jsou spíše základním prvkem té zmíněné degradace |
|
|
| snark |
soul quake - drž se jakýho chceš názoru - nicméně dnes už desítky let zkušeností v holandu, švýcarsku i německu ukazují že klasický starý osvědčený způsob produkce klonů (popsaný v FAQ i kterémsi threadu o nejlepších matkách) je pořád ten jediný reálně funkční v dlouhodobějším měřítku
Pochopitelně v rámci toho že se jedná o plevel to vesměs vždycky vyroste aspoň nějak skoro z všeho - stupeň penerskosti a pankovosti používaných klonů pak zhusta přímo úměrně koreluje s celkovou úrovní growingu a potažmo i osobností konkrétního pěstitele a nezřídka i s funkcí výnosu a kvality |
|
|
| soulQuake |
no tak ten konec posledního odstavce je už trochu fanatickej (mám na mysli osobnost konkrétního pstitele, to uz jsou silná slova :))
všechny ty informace můžou být zkreslený ekonomickejma zájmama seedbank, nebo to rikal nekdo duverihodnej? to já nevim, jestli víš ty, tak nás informuj
stupen penerskosti, pankovosti (???) nevim o co de
kazdej rok utracet tisice za genetiku?? nehce se mi ...
btw: pokud jedu soil, tak do growshopu jenom pro cooltube a jinak tam taky nemusim nechat ani haliř, prostě je to celý vo snaze ušetřit, proto je mi klonaření z klonů sympatický ... |
|
|
| Dr.Shadow |
Vezmu, že právě vypěstovaná rostlinka ze semene bude mít zanedbatelný procento chyb/mutací ve svý genetický informaci.
Vlivem stresu dojde ke změnám v genetický informaci...třebas vysokýma hodnotama UV, zasolením půdy, radiací nebo napadením nějakym virem atd. Kytku to nezabije, genová výbava se ale změní. Maličko (a třebas hodně, kdoví), ale změní.
Když vezmu řízek z kytky, která už má zvýšený procento chyb v genech, a nechám ho zakořenit...vyroste mi kytka, která je geneticky shodná s matkou, jen už od začátku života nese všechny chyby, který matka nastřádala za dosavadní život, nezačíná s "čistým štítem"...a chyb přibejvá, čim víckrát tohle zopakuju, matka-klon-matka-klon...porostou mi čim dál jiný a patrně i horší kytky.
Za dobrejch podmínek je tohle % ale opravdu hodně mizivý, dvě tři generace na kytce pozná jen genetik... |
|
|
| soulQuake |
přesně tak
a já to prostě beru podle poměru náklady/výnos a mám jasno, pokud neuvudim jasné důkazy o opaku ... |
|
|
| Tarrnaa |
SoulQuake: Podle mě můžeme být v klidu. Změny probíhají v řádu stovek generací i u pohlavního rozmnožování v rámci jednoho druhu, takže u nějakých klonů nebudou změny ani měřitelné.
Jiné je to s tím pohlavním. Tam je u ganji nestabilita odrůd způsobena tím, že jsou to vlastně hybrydi s n počtem sad chromozomů (u kytek může být i lichý počet), takže se to různě pomíchá a změní se celé sady :) A navíc ti hybridi jsou kříženci minimálně tří druhů (sativa, indika, ruderalis). Píšu minimálně, protože ty podhorské odrůdy typu Hindu můžou být nakonec nové druhy a ne jen ekologické poddruhy :)
Takže never ending řízkování je podle mě jasná a levná volba pro normálního growera :) |
|
|
| Tarrnaa |
| To je dost pravděpodobné, protože nejvíc chyb může nastat v dělících se buňkách nebo v buňkách s vysokou produkcí nějakých látek. Ale to by ta kytka musela fakt vyrůst někde v Černobylu, aby to mělo nějaké negativní následky :D |
|
|
| snark |
ad fanatický konec - mno co je fanatickýho na faktu že osobnost pěstitele má vliv na stav pěstírny??? zkus mi to prosím osvětlit
seed banky maj jiný ekonomický zájmy než vydělávat na lidech co si koupěj jednou za rok deset dvacet semínek kvůli selekci :D
ad stupeň penerskosti a pankovosti - vysvětlim
jde o míru zodpovědnosti a pečlivosti se kterou k celé problematice přistupuješ
každej rok utrácet tisíce za genetiku se ti nechce - v poho - no problem ale je to přesně ten ukazatel že ti to za těch pár tisíc prostě NESTOJÍ - je to čistě individuální záležitost - spoustě jinej lidí to za těch pár tisíc stojí
ad do groušopu pro kůltubu - mno kůltuba je zrovna jedna z věcí za který nestojí vyhodit ani korunu (pokud ovšem nechceš ušetřit na ventilaci :D)
a závěrečné tvrzení - CELÉ JE TO O SNAZE UŠETŘIT - ano - to je tvoje svatý právo - ale třeba pro mě je to celé o snaze vypěstovat co nejvíc co nejlepšího matroše žejo :D |
|
|
| soulQuake |
ad fanatický konec: no prostě přehnaná vážnost :)
ad penerskost, pankovitost: zodpovědně, pečlivě a s láskou můžu přistupovat i k hejnu nounejmů na kompostu u chalupy :)
ale to už sem tady trochu rozjel demagogii
pěstu zdar :D
edit: tak co pánové, shodneme se na tom, ze pro chudého studáka je ten nás styl a pro bohatého továrníka zas te druhý? :D:D:D |
|
|
| Tarrnaa |
| soulQuake: Tak to máš jako s autama. Študákovi stačí něco praktického a pracháč potřebuje něco s opravdovou značkou udělané na zakázku :) A za vyšší cenu, která zaplati "fifrání se" s malým počtem výrobků pro pár náročných zákazníků :D Podobně jako křesťani potřebujou "opravdové motivy" "opravdovou lásku" a jedinou "opravdovou pravdu " :D |
|
|
| snark |
| chudý student vs. bohatý továrník - božíčku ta nasáklost bolševickou ideologií je krutá - spousta lidí včetně mě na škole vydělávala dlouhý prachy - kdo neni flákač a zewl nebo zvyklej že za něj všechno udělá maminka tak kromě toho že má upravenej a hezkej growroom (a nemusí to stát desítky tisíc) tak bejvá schopnej si i sehnat takovej kšeft aby měl dost prachů na to co potřebuje - tímhle způsobem přesně ovlivňuje ta osobnost pěstitele ten stav pěstírny - a neni to ani přehnaná vážnost - pouze prostá realita :D |
|
|
| Pindulinka |
Degradace konu, to je zajimava otazka.. resila se casto, muj nazor ja takovy.
klony nedegradujou v dodatecnych generaci. Dokazuji to takzvane "clone only" odrudy popularni po svete. G13 je jeden z nejznamejsich nebo OG Kush a UK cheese. To jsou kytky ktere se propaguji pouze jako klony a zustavaji casto nejsilnejsi a nejaromitejsi ze sveho druhu.
UV zareni ci nedostatek spusobuje zmeny po generaci. Dobry priklad zoho je ruderalis ktere roste v pruhu od palave az do madarska. Domniva se ze je to nejaky staroveky afghan nebo kush ktere se dostal s lidmi az sem z afghanistanu ci perzie. Tenhle zdegragoval v potenci zas z nedostatku UV (je tu nizsi nadmorska vyska). ale toto je evolucni zmena z generace na generace, ne rizkem propagovany.
Ale jedine Jah vi pravdu za vsim
P. |
|
|
| Tarrnaa |
šerpa: neviděl :) A kytka spíš chcípne než začne silně mutovat :) Pokud je jen stresovaná a nedáš ji mutagen, tak nemá proč mutovat.
BTW. Za komunistů se dělala velká zelenina a brambory. Ty kytky měly prostě velké plody,ale s mizivou nutriční hodnotou. Dováželo se to z Ruska a tam to dělali tak, že ozařovali semínka radioaktivitou :) A dneska nějakým aktivistům vadí GMO, kde jsou kontrolovaně měněné některé geny třeba pro lepší odolnost vůči nemocem :)
Sory za OT kdyžtak to smáznu |
|
|
| Dr.Shadow |
| Mutace přece nemusí být jen ke škodě;) Když si kytka vyvine rezistenci např. vůči mořský vodě, je to evoluce, jistě. Ale díky čemu proběhla? Díky genetický mutaci. Mutace je jen nástroj evoluce..;) |
|
|
| soulQuake |
| citace: |
Původní příspěvek od Dr.Shadow
Mutace přece nemusí být jen ke škodě;) Když si kytka vyvine rezistenci např. vůči mořský vodě, je to evoluce, jistě. Ale díky čemu proběhla? Díky genetický mutaci. Mutace je jen nástroj evoluce..;) |
Dr.Shadow: při řízkování bude doházet vždy ke drobné ztrátě, ne ke vzniku něčeho noveho, jako třeba u potomstva, takže pozor
takže v našem případě to nemůže přinést něco pozitivního, nového ... |
|
|
| Dr.Shadow |
| soulQuake: Byla to spíš jen reakce na mutaci obecně, než na mutaci v případě přenášení klonů...u klonování opravdu nečekám, že čim víc klonů v řadě udělám, že to bude lepší...to bych popíral vlastní názor z dřívějšího příspěvku..;) |
|
|
| Tarrnaa |
šerpa: reagoval sem na na "zmutuje na úroveň, že stejně chcípne" tím, že chcípne než něco takového stihne :D Asi sem moc puntičkář. U takového množení záleží i na distribuci mutací v tom jedinci. Může být na houby a poškozený, ale když tam něco svěžího obrazí a vyroste z nepoškozených, a z nějakého důvodu zdravých buněk, tak vlastně proběhla selekce na úrovni jedince. Jinak to ale fakt nemá cenu řešit :) Ty změny jsou tak zanedbatelné, že by jsme museli nekontrolovaně řízkovat miliony let :) Něco jiného je možná cílená selekce nějakých růstových anomálií pokud se někdy objeví :)
Jinak sem to asi moc rozvedl ... jsem hold puntičkář, takže už nic nenamítám :) |
|
|
| Pindulinka |
Ja bych rekl ze plevel jako trava chcipne akorat diky neopatrnemu zachazeni...Urcite original matka OG kush je davno kour ale ten plevel zije dal jako klon ve stovky rukach. To je evolucni scopnost konopi rust dal kdyz ostatni kytky ozvykany mastodontem chcipnou smrtelnou ranou. Priroda nedela chyby jako degradace pri takovem genialnim propagacnim resenim. nicmene lidi taky uz nemaji ocasy.. prekazi pri chuzi... ahem, muj ne.
K+
P. |
|
|
|
No nechci se Vám tady do toho srát když se tady vede taková bouřlivá diskuze :frog: ale čistě logicky kytká muže sic nastřádat hafo mutagenů způsobenejch stresem a kdoví čim eště ale podle mě tyhle změny předá až další generaci v semenech ?
Prostě potřebuje SAMCE :D jako všechny a mohla předat svou genetickou informaci :) do další generace ... ? |
|
|
| Pindulinka |
Jako treba u lidi... po leta ruznych civilizacnych chorob a volnych radikalu... viry bakterie nejsme tak chytry jako kdyz se narodime, nebo nam nefunguje palec?
Degradace proste neni, nebojte se, je to dlouho diskutovany mytus ktere je fyzicky nemozne.
Klony nedegraguji, bylo by to proti prirode a cannabis je prilis perfektni kytka (prezivac) aby se neco takovyho delo.
P. |
|
|
| Jepa |
| jj, presne tak, tady se nekdo snazi tvrdit, ze v ramci jedne rostliny, muze existovat jakychsi X DNA, ktere se predavaji ryzku podle toho, z ktere casti puvodni matky je klon? ... hehe nesmysl ... |
|
|
| Pindulinka |
Sebedestruktivni DNA... To by si priroda dala tedy. lol.
P. |
|
|
| Co? |
:D:D imho. lamy :p:
nejde o žádnou sebedestrukci (i když dna umí i to), ale jde o chybu při kopírování genů (čím víc se kopíruje, tím víc chyb vznikne), samozřejmě existují i opravné geny....ale to je jak záplata na kalhotech...kalhoty fungujou, ale maj záplatu |
|
|
| Trafo |
To mi, ale neříkej, že si kytka do každý větvičky nahazí jiný DNA? Co to je za hovadinu...alespoň to vyplynulo z tvojeho příspěvku. Přeci ustříhenš na řez kus rostlinky a ta je ze stejnýho matroše jako ten zbytek. Když rež zakoření a roste - uděláš z něj matku - tak prostě dorůstá část kytyk a to je stejný jaky když třeba doroste list.
Můj názor na to je, že prostě někomu vadilo, že on se ser.e se selekcí a někdo si pak z řezu udělá rovnou matku. Nebo prostě nějakej omyl. |
|
|
| Co? |
| trafo: hele zaciná to od semínka, tam je puvodní genetika, kterou pak ovlivníš výživou, péči a třeba věkem, páč se furt jenom kopirujou geny v bunce, pak bunka....a občas se to prostě sekne, to se stává i v lidským organizmu....já jen říkám, že čím toho prostě řežeš víc=>tim dele se kopiruji bunky.....neni to proste o nejaka drasticka zmena DNA, ale je to proste jiny no....a samozrejmě, že řízek, který ufikneš třeba po měsici růstu matky, tak má uplně jinou kvalitu než ten kterej ufikneš za půl roku ;) |
|
|
| Trafo |
| Jo s tim casem souhlasim. Ale kdyz mas matku ze semen tak z ni taky rezes a myslim ze tam dochazi ke stejnemu genetickemu opotrebeni jako u matky z klonu. A dopada to stejne. Jak z klonu tak ze semene se matka snazi nejakym zpusobem bojovat proti tomu aby zanikla. Zkratka je to asi jen o tom case a poctu narezanejch kousku :) |
|
|
| Warl0ck |
Souhlasim, ke konci uz nebylo tolika odbornejch nazvu:D.
Z praxe muzu rict, ze klon ze spatne rostliny, ktera byla udelana z rizku a ten rizek pochazel z rizku, ktereho je mi puvod neznamy a muzu rict, ze jak kvalita, tak vynos se oproti ostatnim kytkam nezmenil, vzdy dosahnu s jakymakoliv klonama stejnych hodnot (samozrejme +,-), vzdy zalezelo na okolnostech, ktery jsme jim ja poskytnul... pozn. substrat, velikost kwetniku, hnojivo, pocet klonu atd. atd.
Nic tim nemyslim, urcite nejaka degenerace tam bude peace :) |
|
|
|
| chtel bych se vas zeptat,kdyz udelam z matky ktera je ze semene rizek a udelam z toho rezu matku tak jestli bude hodne zdegenerovana nebo malo |
|
|
| k/-\pr |
| podle me bude v pohode....jesi byla ta matka ze semene dobra,tak rizek je identicka kopie ne?tudis by se na matce z rezu samice ze seminka nemela projevit zadna degenerace... |
|
|
| Pflusik |
| Já myslim že na tohle téma tady už určitě tread je ale klidně ti řeknu že i když sem tu procedudu zopakoval asi 4x (řízek->matka) výraznej rozdíl sem nepoznal a to jak ve výnosu kvalitě nebo chuti |
|
|
| Hydrotekk |
| jj presne tak kdys tu matku nebo ten rez nebudes rezat treba 10* tak by to melo byt uplne v poho taky sem to tak to zkousel a vse uplne v poho :) |
|
|
| Kutas |
| ja rezal GWS tak 20* po dobu 2,5 let a porad dokazal delat stejne sisky jak zezacatku, jenom ten rizek proste musi byt zdravy a rozrostly... vune chut vsechno stejne |
|
|
| mrzout |
| Souhlasil bych s tim ze kytky prozivaji stresove situace pri jakemkoliv neprirozene manipulaci ale ma nekdo vetsi zkusenosti s antistresovymi pripravky jako je Racine a Atonik? Ja jsem zatim ve fazi testovani. |
|
|
|
No, když nad tím tak přemýšlím, tak mutace můžou nastat od nějaké re-diferenciace rostlinných pletiv.
To může být zrovna kalus, což jsou NEDIFERENCOVANÉ rostlinné buňky. Tento vzniká pomocí fytohormonů na řezu (ztluštění stonku), z něhož další diferenciací vznikají kořeny.
Dále to jsou většinou chromosomové aberace, jaderné fragmentace a endoreduplikace (vznik polyploidie).
Ale také působením rostlinných virů, které si samozřejmě přenášíme z mateřské rostliny na klon.
BTW: byla tady otázka, jak na nesmrtelnost :-)
To je naprosto jednoduchý...
Stačí jenom zabránit zkracování chromozomálních telomer při dělení buněk. Příkladem tohoto jsou třeba buňky rakovinného dělení, které mají schopnost si konce těchto telomer opětovně nasyntetizovat. |
|
|
| nec |
mám trošku jinou zkušenost než tu všichni uvadějí, že je vše ok a nic se neděje.
mě už asi 5-tá odnož začala degenerovat tím, že se na některých kytkách začaly tvořit semínka (z x-téhopokolení matky se časem stanou hemafrodity)
proto doporučuji matku ze semene, nebo max 1. generaci dál už bych nezacházel :) |
|
|
| SMOKER |
Ono dost zalezi na podmienkach v ktorych matka / klony su a akym stresom ich vystavujes .... pretoze degeneracia nenastava z dovodu "ze mas matku z rezu a z nej zasa vezmes rez a spravis matku atd..." ale z dovodu nevhodneho osvetlenia, velkych vykyvov teploty, vlhkosti, ph, atd... myslim si ze je velmi tazke dlhodobo udriziavat konstatne podmienky, vzdy sa moze stat ze vypadne prud alebo nestihnes poliat, whatever... a to vsetko posobi na rastlinu stresujuco a prave to su podnety na "vznik hermafrodita"...
:smoker: |
|
|
| nec |
| to máš pravdu, ale nikdy se mi nestalo, že bych měl hemouše z řezů, které byly nařezaný z matky ze semen. tudíž něco na té degeneraci bude |
|
|
| skewlers |
reworg- no ja te nechtel zklamat jeste vic ale zklamu protoze uz se nekolil let vi ze klonovanim se snizuje kvalita, svy o tom muzou rikat hlavne elite breederi, ktery s takovyma genetikama pracujou a dobre si vsimni ze oni svoje cuty skoro vubec nerezou (jenom vyjimecne) a pracujou s nima co nejsetrneji, pro lidi vetsinou vytvarej bx v rodovy linii nebo jiny manipulace pro aspon castecnou pozustalost toho co v tom chtej mit z danyho elita.
to ze kvalita zustava stejna je jen dogma,ktery mozna nekde funguje a je to naprosto to samy jako tvrdit ze cbd se vyskytuje bezne v prodavanych odrudach,nebo ze ma specificky uspavajici ucinky (nebo aspon vubec nejaky-ikdyz je to receptor blocker, ktery znemoznuje absorbovat THC) |
|
|
| GhostFace |
| citace: |
Původní příspěvek od skewlers
reworg- no ja te nechtel zklamat jeste vic ale zklamu protoze uz se nekolil let vi ze klonovanim se snizuje kvalita, svy o tom muzou rikat hlavne elite breederi, ktery s takovyma genetikama pracujou a dobre si vsimni ze oni svoje cuty skoro vubec nerezou (jenom vyjimecne) a pracujou s nima co nejsetrneji, pro lidi vetsinou vytvarej bx v rodovy linii nebo jiny manipulace pro aspon castecnou pozustalost toho co v tom chtej mit z danyho elita.
to ze kvalita zustava stejna je jen dogma,ktery mozna nekde funguje a je to naprosto to samy jako tvrdit ze cbd se vyskytuje bezne v prodavanych odrudach,nebo ze ma specificky uspavajici ucinky (nebo aspon vubec nejaky-ikdyz je to receptor blocker, ktery znemoznuje absorbovat THC) |
Skewlers, promin ale s tím nesouhlasím. Elite breedery osobně nepovažuju za nějaký velký profíky. (jestli ono to jejich neřezání a tvrzení, že se snižuje kvalita není spíš o tom že chcou na těch svych ''slavnych '' elite klonech vydělat co nejvíc peněz ;) )
Například u Mr. Nice Seeds (kteří se šlechtění věnují na profesionální úrovni) mateční rostliny udržují právě tím že je klonujou, viz:
Výnatek ze článku od Shantibaby:
| citace: |
| To manage the fitness and health of the strain it is essential to cut a clone from the old mother/fathers, root them and grow them under natural sunlight for a period of about 1-2 months then bring them or a clone of them back inside to take over from the old parents as new mother/father plants. This single aspect of growing the plant outside for part of the year will ensure the new parent plants that the clones come from will be virile and strong, instilling a certain level of fitness in the strain. |
to reworg: absolutní souhlas |
|
|
| vimnevim |
| třeba v Canabibli píše ten týpek, že některý odrůdy se v Americe množí jenom klonama třeba 20 let...takže některý můžou mít matku klidně z bůhvíkolikátýho kolena. U jedný odrůdy tam vyloženě píše, že časem ztrácí na svejch účincích prej už se jenom klonuje 20 let :)) |
|
|
| skewlers |
GF-jaky jejich tvrzeni nerezani, pisu za sebe.
jestli povazujes MNS hlavne Scotta za to co rikas no tak co na to rict
skewl |
|
|
| vimnevim |
já jsem tim chtěl říct, že jen u jedný odrůdy udával, že časem degraduje, zatímco u ostatních tvrdil, že se takhle množí léta a jsou porád super...
Nemusí bejt model jako model, ale těžko říct jak to je.... Třeba zkusit furt řezat z řezů a nechat si ten první a k tomu třeba až šestou (klidně 50) generaci, nařízkovat a hezky to strčit pod jednu střechu vykvést.
Myslím, že by to nebyl zase až tak náročnej pokus, sice by to trvalo nějakou dobu ale nebylo by to moc práce navíc. |
|
|
| GhostFace |
| citace: |
Původní příspěvek od skewlers
GF-jaky jejich tvrzeni nerezani, pisu za sebe. |
píšeš za sebe? no z tvýho příspěvku to tak rozhodně nevypadalo
| citace: |
Původní příspěvek od skewlers
reworg- no ja te nechtel zklamat jeste vic ale zklamu protoze uz se nekolil let vi ze klonovanim se snizuje kvalita |
tady jasně píšeš, že klonováním se snižuje kvalita, jestli je to teda tvuj nazor tak ho tady obhaj, zajímalo by mě jaks na to přišel? Kdo to ví? Nějaký fakta prosím. (pokud žádný nemáš tak se není o čem bavit)
Dík
(jo a kdyžs mluvil o elite breederech tak sem to pochopil tak, že mluviš o lidech, kteří pracujou s ''elitníma'' klonama: OG kush, Chemd. atd., ne o seedbankach)
Je jasný, že když někomu dám klon a on ho bude pěstovat v jiných podmínkách než mám já, tak výsledek může být jiný, ale to nemá nic společnýho s degradací genů.
| citace: |
Původní příspěvek od Reworg
Já chci v této komunitě bojovat jen za tyto tři věci: 1.) Vymícení některých mýtů. 2.) Aby někteří přestali dělat pojebávky s kytkama. 3.) A nejdůležitější - legalizace konopí!!! |
V tom ti fandím, ikdyž to asi bude těžký boj. |
|
|
| zmetek |
co takhle rezat misto kovovou cepeli keramickou, nevim jestli to ma vliv i na genetickou informaci, ale je to mozne, kovove ostri pri zariznuti prej vytvari elektricky naboj ktery by mel rozkladat enzymy, vitaminy atd, , keramickym nozem by se to stavat nemelo, takze by to teoreticky mohlo mit vliv minimalne na delku zakorenovani a vitalitu rezu, co myslite?
neco pisou treba tady... http://hobby.idnes.cz/keramicke-noz...hobby-domov_bma |
|
|
|
zmetek - dobrej nápad !
keramickej nůž znám a myslim že by to mohlo fungovat. i když prakticky to asi o den nebo dva nezakoření rychleji...ale kdoví...rozhodně keramickej nůž zachovává v místě řezu vitaminy a různý jiný látky |
|
|
| zmetek |
skewlers: nevim za co mi davas K- , jen jsem se zapojil do debaty a to snad smysluplnym prispevkem, pokud se Ti neco nezda muzes to tady rozvest, pouze jsem uvedl svuj nazor na to, ze s pouzitim nekovovych nozu mohou byt rezy min stresovany, mas snad studii ze tomu tak neni. Dovolim si odpovedet za Tebe...ne, nemas
edit: RespectFlowers: jsem rad ze aspon nekomu prisla ta myslenka zajimava :) |
|
|
| Hlava |
| citace: |
Původní příspěvek od Reworg
Nezajímaj mě fóra, ale ODBORNÉ studie!!! Někdy nepomůže ani pořádná rána do řepy, aby se někomu rozsvitilo... Ale co s tím. Rád se tomuto pokusu začnu věnovat co nejdříve, ale musím si v laboratořích na fakultáh domluvit... Jde do toho někdo další??? |
Ahoj , prosim te rad ti odpovim na vsechny otazky ktere jsi tady vyplodil ale potrebuju odpoved na jednu od Tebe , v roce 2010 jsi objevil Grower.cz , nebo tak celkově internet ??
Děkuji Hlava
PS: hele proc tvuj nick je opačne groweR ?? Co tim sledujeŠ ?? |
|
|
| vimnevim |
Myslím si že pro porovnání by nemusel mít člověk žádnou velkou laboratoř....
Stačilo by, aby nějakej matkář vzal řízek, nechal ho trochu narůst z toho vzal zase řízek a takhle by udělal co já vím třeba desáty koleno. No a pak zbejvá jen dát spolu vykvést řízek z "matky" z desátýho kolena spolu s řízkem z matky. Zkusit to s více odrůdama by taky nebylo špatný.
Neříkám, že by to byla nějaká extra studie, ale nějakou představu by si člověk mohl udělat... A moc místa a snad ani času by to nestálo.
Možná když se mi povede matkárnička tak se o to pokusím v rámci možností samozřejmě.
Kluci nějak se vám to tady začíná vyostřovat....
CHTĚLO BY TO REAGOVAT TROCHU V KLIDU A S ÚCTOU K CIZÍMU NÁZORU !!!:guitarist
mimochodem žádnej argument ani důkaz zatím nepřinesla ani jedna strana.
Bylo by fakt nejlepší, kdyby sem někdo hodil odkaz na nějakou studii nebo pokus nebo aspoň nějaké info z botaniky.
Protože teďka už si budete jenom psát jak jsou ty druhý zmanipulovaní a hloupí a to nemá moc cenu... RADŠI ARGUMENTY NEŽ OSOČOVÁNÍ !!! |
|
|
| dokktor |
| citace: |
Původní příspěvek od vimnevim
Myslím si že pro porovnání by nemusel mít člověk žádnou velkou laboratoř....
Stačilo by, aby nějakej matkář vzal řízek, nechal ho trochu narůst z toho vzal zase řízek a takhle by udělal co já vím třeba desáty koleno. No a pak zbejvá jen dát spolu vykvést řízek z "matky" z desátýho kolena spolu s řízkem z matky. Zkusit to s více odrůdama by taky nebylo špatný.
Neříkám, že by to byla nějaká extra studie, ale nějakou představu by si člověk mohl udělat... A moc místa a snad ani času by to nestálo. |
a jak to chceš analyzovat? hodíš to na váhu a bude tam rozdíl dvou gramů, z toho vyvodíš co?
| citace: |
Možná když se mi povede matkárnička tak se o to pokusím v rámci možností samozřejmě.
Kluci nějak se vám to tady začíná vyostřovat....
CHTĚLO BY TO REAGOVAT TROCHU V KLIDU A S ÚCTOU K CIZÍMU NÁZORU !!!:guitarist
mimochodem žádnej argument ani důkaz zatím nepřinesla ani jedna strana.
Bylo by fakt nejlepší, kdyby sem někdo hodil odkaz na nějakou studii nebo pokus nebo aspoň nějaké info z botaniky.
Protože teďka už si budete jenom psát jak jsou ty druhý zmanipulovaní a hloupí a to nemá moc cenu... RADŠI ARGUMENTY NEŽ OSOČOVÁNÍ !!! |
plně souhlasím. reworg, nahaž sem aspoň stručnou bibliografii relevantní literatury. rád se poučím. na tom, že matka stárne, a že za 10 let nedá tu samou kvalitu, se asi shhodnem. ale opravdu netuším, kde berete jistotu, že řízkováním degraduje genom potomka. nikde sem nenašel jasný důkaz a ani tu ho nikdo nepředložil. navíc, když uvážím, že se tímto způsobem udržují matky v seedbankách běžně, nejak mně to hlava nebere.
oprava: nikdo zatím nepotvrdil/nevyvrátil, že genetické změny sou tak rozsáhlé, aby vůbec stály za řeč. |
|
|
| vimnevim |
| "dokktor: a jak to chceš analyzovat? hodíš to na váhu a bude tam rozdíl dvou gramů, z toho vyvodíš co? " - No přece, kdyby byla degenerace tak rozsáhlá, tak by tam musel bejt dost markantní rozdíl v kvalitě i v kvantitě...mě tak napadlo :) |
|
|
| dokktor |
| citace: |
Původní příspěvek od vimnevim
"dokktor: a jak to chceš analyzovat? hodíš to na váhu a bude tam rozdíl dvou gramů, z toho vyvodíš co? " - No přece, kdyby byla degenerace tak rozsáhlá, tak by tam musel bejt dost markantní rozdíl v kvalitě i v kvantitě...mě tak napadlo :) |
no jasně, já sem to pochopil, akorát sem chtěl, možná trochu něšťastnou formou, naznačit, že v domácích podmínkách možeš tak akorát vážit výsledný produkt. nejaký chemický rozbor asi nepřipadá v úvahu :)
ps: jo teď sem si zpomněl, jak mně policajti v polsku analyzovali brko pomocí nejakého roztoku: "když je to červené, tak je to THC .... tyyyvole, to je skoro černé ... " :D:D:D |
|
|
| vimnevim |
| citace: |
Původní příspěvek od dokktor
no jasně, já sem to pochopil, akorát sem chtěl, možná trochu něšťastnou formou, naznačit, že v domácích podmínkách možeš tak akorát vážit výsledný produkt. nejaký chemický rozbor asi nepřipadá v úvahu :)
ps: jo teď sem si zpomněl, jak mně policajti v polsku analyzovali brko pomocí nejakého roztoku: "když je to červené, tak je to THC .... tyyyvole, to je skoro černé ... " :D:D:D |
bez chemickýho rozboru pořád ještě zbývá několik hledisek podle kterejch to můžeš posuzovat...jako růst, větvení, odolnost, rychlost květu, vůně, chuť, rauš.............. |
|
|
|
| reworg myslis ze z apikalu rostliny konopi ktere rychle roste tudis jsou asi jine fytohormony nez u korene a ty vlastne hormonalne vyvolas rust korenu a kdyz to budes delat porad myslis ze nedojde k potalceni nejake pozitivni vlastnosti nebo vystoupeni negativni vlastnosti rostliny?znas pojem killer gen u rostlin? taky kdyz pekna kunda zacne posilovat hodne tak uz neni takova mrdna jak driv!!! a myslim ze kdyz lidi kteri se breedingu konopi venuji x let (to jsi jeste mozna chodil do skolky a nebo se hral v uhlaku na hornika) a maji nejake jmeno (ne nemluvim ted o komercnich slechtitelech seedbank na kseft) ale ty je urcite neznas!!!! tak nemuzes zpochybnit to co oni prakticky vyvodily z x let sve praxe...ze nejaky trouba rekne ze klon brambor bude porad produkovat brambory stejne "kvality" tak to je trochu jinde....jen by me zajimalo co studujes a na jake skole a jestli nejsi zase jeden z vysokoskolaku v prvaku co si mysli ze jsou najednou elita a maji za sebou nejlepsi gympl..uroven dnesnich vysokych skol je ted v pici proti urovni pred deseti dvaceti lety.....a to je jeste zjednoduseny pouzivanim netu a pocitacu.... |
|
|
| Machoman |
o.k nařežu 50ks z jedné matky,zakoření třeba 45ks z tech 45 je třeba 10ks co se nejlíp a nejdřív chytnou...pokud už by to melo bejt na další zamatkování tak si z tech 10ks co nejlíp jedou vyberu pár kousků ktery jsou nejlepší a ty pujdou jako budoucí matky.Potom veřím,že to zase nejak extra znatelne degradovat nebude.
Ale kolik lidí to takhle delá? Každej čapne řezan at vypadá jak vypadá,rožne,nechá narůst a zvesela řeže. |
|
|
| vimnevim |
| citace: |
Původní příspěvek od Machoman
o.k nařežu 50ks z jedné matky,zakoření třeba 45ks z tech 45 je třeba 10ks co se nejlíp a nejdřív chytnou...pokud už by to melo bejt na další zamatkování tak si z tech 10ks co nejlíp jedou vyberu pár kousků ktery jsou nejlepší a ty pujdou jako budoucí matky.Potom veřím,že to zase nejak extra znatelne degradovat nebude.
Ale kolik lidí to takhle delá? Každej čapne řezan at vypadá jak vypadá,rožne,nechá narůst a zvesela řeže. |
jj myslím ž jsi to vystihl, degenerace tam probíhat může, ale asi taky nemusí nebo může být hodně slabá. Záleží na podmínkách, pěstiteli, genetice a spoustě dalších věcí. Přemejšlím tak, jestli je možný když se řez nechá vyrůst a člověk se o něj stará dobře a dá mu co nejlepší podmínky jestli může taky až zesílí se "ozdravit", protože by to kytky podle mě mohly umět... Musíš jí ale asi přesvědčit a láskyplně se jí věnovat :)) |
|
|
| jestedman |
bavil jsem se o tom s kamarádem, který dělá zahradníka v jedné botance v UK, abych podpořil jeho názor, tak dodávám, že vystudoval hnojárnu v praze a královskou zahradnickou akademii v UK
cituji:"genetika se nemeni vubec, to pokud vyloucime nahodnou mutaci, jako napriklad, kdyz to najednou vygeneruje vetev, ktera bude mit panasovany listy. 99% kytek na zahradnickym trhu jsou rizky rizku z rizku z rizku....."
a jinak selekce např. růží se dělá z několika set tisíc rostlin jednoho genu |
|
|
|
| ale oponovat ze je to normalni je pravda ale jak pise jestedman v komercnich pectech pac tam de o co o prachy!!! a myslite ze se bude srat arjan nebo borci od sensi seed atd aby meli 100 matek jednoho genu a t oudrzovali jen k opileni tym samim genem???? ne jinak by tu nebylo ze ten pakl stal za picu ale pred 2lety byl dobrej!!! asi by bylo pak nemozno predukovat deseti tisice semen od jednoho geny a nektere banky maji vic jak 20 nabidek genu a to delat kazde 3 mesice u techto seed bank neni na jejich strankach ze gen je sold out!!!!!!! |
|
|
| Hlava |
Faktory narušující genetickou rovnováhu
1. SELEKCE
- kříží-li se jedinci s určitým znakem přednostně (podstata přírodního výběru) působí selekční tlak podmínek vnějšího prostředí – v různých podmínkách mají různé genotypové kombinace různou adaptivní hodnotu („vhodnost“ či „nevhodnost“ v určitých podmínkách)
- pozitivní a negativní selekce
- alely podmiňující výhodné znaky přibývají
- rychlost změn v četnosti alel závisí na intenzitě selekce, dominanci a recesivitě
- nevýhodný dominantní znak vlivem selekčního tlaku vymizí rychle, recesivní nikdy
2. MUTACE
- málo významný činitel změn četností alel
- význam – zdroj dědičné proměnlivosti
- z dominantní alely → recesivní – souvislost se selekcí
3. GENETICKÝ DRIFT (NÁHODNÝ GENETICKÝ POSUN)
- týká se malých panmiktických populací – nízký počet párovacích možností
- náhodně může dojít k častějšímu setkání některých typů gamet – častější vznik některých genotypových kombinací (disperzivní proces)
- některé alely má pak každý jedinec, některé se ztrácí
- během několika generací stoupá stupeň příbuznosti
MUTACE – pokračování
- náhodné změny genotypu
- z hlediska všech organismů vzácné
- četnost se zvyšuje působením mutagenů (mutageny fyzikální nebo chemické)
a ) indukované = působení mutagenů
b )spontánní = nelze určit konkrétní příčinu, bez zásahu člověka
- mutageny fyzikální: záření (UV, rentgenové, gama, neutrony, ionizační...) → při vyšších dávkách poškozují strukturu DNA (rozpad bází), nízké dávky způsobují labilitu chemických vazeb v molekule DNA, odbourávání bází z nukleotidů, nahrazování jinými
- mutageny chemické: peroxidy, dusitany, akridiny (organická barviva), zplodiny nafty, tabáku, benzinu, některé kovové kationty (Fe, Mn, Ni...) → reagují s molekulou DNA (předávají DNA alkylovou skupinu – methyl, etyl ad.), některé mají nízkou fyziologickou toxicitu – vzrůstá pravděpodobnost navození mutačních změn
- reparační mechanismy: enzymatické systémy v buňkách, rozpoznají a opravují mutační poškození DNA, (fotoreaktivační enzym opraví poškození po UV záření), excise = vyřezávání chybných sekvencí, systémy nejsou bezchybné!
- fenotypový projev mutací: projeví se, když vzroste četnost mutačních změn v DNA a přesáhne možnosti reparačních systémů (prahové koncentrace mutagenů), zásah regulačních genů ---> nádory
typy mutací:
- genové (bodové) = nadbytečný nebo ztracený nukleotid, změna neslučitelná s životem – letální mutace
a ) posunové - posun v pořadí nukleotidů, posun ve čtení genetického kódu, vznik bílkoviny s odlišnou primární strukturou
b ) záměnové - mírnější, dochází k záměně určitého typu aminokyseliny za jinou
- chromozómové aberace – časté
a ) dochází k jednomu nebo více zlomům ve struktuře chromozomů, odlomené části zvl. bez centromery se v průběhu dalšího dělení ztrácejí (delece)
b ) tendence ke spojování (deficience)
c ) někdy zabudování zpět, ale převrácení (inverze)
d ) připojení na jiný chromozom (prostá nebo reciproká translokace)
e ) před S-fází postihuje obě chromatidy, po S-fázi postižena pouze jedna chromatida
f ) překážka normálního průběhu mitózy
g ) gamety s chromozómovou mutací tvoří života neschopné zygoty (asi 6 % gamet u člověka)
- genomové mutace
a ) narušení standardního počtu chromozomů
b ) aneuploidie – chybný rozchod chromozomů při mitóze, 2n+1, 2n-1 atd.; vážné poruchy zdraví; nestabilita při pohlavním rozmnožování, gamety nejsou rovnocenné, poruchy meiózy; někdy evoluční výhoda (zvýšení „genové dávky“ pro některou vlastnost)
c ) polyploidie – zmnožení celých sad chromozomů bez následného dělení jádra; indukovaná polyploidie (mitotické jedy); fertilizace rostlinných mezidruhových kříženců – mezi rodičovskými sadami chromozómů není homologie, meiotický rozchod je chaotický – sterilita .
...tak uf , no tak tady je to , muzete cist a premejslet , jestli to tak je nebo ne , ja tomu verim a videl sem to i v moji praxi , ze ne kazdej klon je naprosta a presna kopie svy matky , může ale nemusí viz duvody výše , doufam az ten chytrak co tady zacal rozdavat rozumy se z ty dovoleny kam jel na mesic snad nevratí , nebo ho z toho klepne , no ted jdu posnidat :rasta: a spat , zdar Hlava |
|
|
| rastajohn |
Nj, geneticke inyzenyrstvi to je exaktni veda panove :). Nazev trydu je trochu zavadejici... mel by se jmenovat "genetická degradace klonů - NA JAKÉM PRINCIPU SE TO DEJE? :)
btw s tema kacirema co popiraji fyzikalni zakony by se melo neco delat...i ja se nestacim divit co z te nasi vzdelane mladeze nekdy vypadne :). |
|
|
| Rox |
| Ahoj,chtěl bych k tématu genetické degradace klonu připojit jeden svuj poznatek. Přímo se nedotýká osudu jedné rostliny, která byla poiksté nařezaná řez z řezu, ale chtěl jsem zde popsat jak se identická genetika jednoho mého křížení projevila ve třech následných prostředích odlišně.Jel jsem indor ze semen svého outu,byl jsem zvědavý co z toho bude.Matka HDF z řezu selekce vrnka otec Durban poison.Po odhalení samcu,bylo 50%, mě zaujala jedna rostlinka,která se narozdíl od ostatních tolik netáhla,a jak to šlo udělal jsem první generaci řezu po semenu, takže vlasně ideál jak to má být. Řezy mi ale přebývaly, a tak jsem je poskytl dalším dvěma lidem, a matku uvedl v květ.Ted tu těžko popíšu jaké u koho byly konkrétní pěstební podmínky,ale výsledný produkt u nich a u mne, či spíš jaké v něm byly rozdíly, mě dosti překvapily. Přesto,že se jednalo o totožné geny, neprošlé stresy.Koho by to zajímalo, popíšu více. A muj názor na degradaci? Není to tak horké,je to jen a jen o daném prostředí,versus genetické dispozice. Z řezu, asi 3tí generace to už myslím byla,ve velikosti 5 cm,těsně před smrtí sviluškama, se po záchraně vyvinuly v dalších generacích řezu rostliny, které daly bez známek defektu perfektní sklizně.Jediné co asi je navrub věci je čas, než si geny našli cestu zpátky do formy, která jim vyhovuje, pokud jim to tedy člověk umožní. |
|
|
| Tarrnaa |
Rox:
Mám podobné zkušenosti. Setkal jsem se i s jednočepoelovými "mutacemi" listů, ale jen, když jsem měl horší období a nemohl jsem zajistit optimální podmínky. Pa se to vždycky po dalším růstu v lepších podmínkách a nařízkování vrátilo do normálu. Pokud stárne matka je třeba z ní udělat co nejmladší výhonky a zase je zkultivovat. Udělal jsem to takhle už několikrát a no problem. Podle mě to má hodně společného s naprogramováním životních cyklů rostliny a proto ze staré matky získáme méně kvalitní řezy. Obnovením matky postupným několikanásobným vybráním co nejmladších a nejsvěžejších výhonků, které neobsahují nahromaděné látky jako stará rostlina obnovíme "hormonální mládí kytky". Změna u klonování IMHO nemůže být jiná než fenotypová. K mutacím samozřejmě dochází, ale asi s tak malou četností, že bychom to stejně nepoznali. Jenom tím jak se o rostlinu staráme spouštíme různé komplexy genů, které se jinak neprojevují, protože by neměly bez stresových podmínek důvod. Pokud je kytka v poho a má znova veškerou péči, tak se vše vrátí do normálu a ty "stresové geny" jsou opět latentní..... asi tak nějak si to představuju.
BTW co se týče mutagenů bylo by třeba vystavovat takovým věcem kytky neustále (UV, toxiny), aby se dosáhnlo znatelných změn, tak jak se to dělá v zemědělství. Třeba vystavování klíčků roztoku kolchicinu po dobu celého klíčení má úspěšnost jen 20% a to je už velmi specifický jed co zabraňuje rozdělení jádra. S látkama běžně používanýma na kytky to tedy nebude významné ty změny. Zásada je nepoužívat chemky a jet matky čistě bio a dodržovat čistotu a časté výměny substrátu a nádob kvůli hromadění různých parazitů, plísní, kolonií škodlivých bakterií a kdovíčemu ještě. |
|
|
| Tarrnaa |
To je hrozně zajímavý podnět do diskuse a taky docela čerstvé zjištění. Více info je o tom v časopise Vesmír, ale už si nepamatuju název článku. Rostliny si některé informace umí uchovávat i mimo DNA. Třeba zrovna údaj o tvaru okvětních lístků je uložen v tzv. micro-RNA, která koluje v plazmě mimo jádro. Proto některé kytky kvetly normálně, i když jim poškodili gen. Vlastně to je něco na způsob homeotických genů, které určují tvar a růst těla, ale je to systém nezávislý na hlavní DNA a nezapojuje se do pohlavního rozmnožování podobně jako DNA v mitochondriích a podobně. Proto je to stálejší systém v čase, protože pohlavní rozmnožování je vlastně přírodou vynalezený nástroj na zvýšení variability :)
Akorát 21 století je jeden z těch stupidnějších časáků. Ke změně mendelových zákonů samozřejmě nedojde jen nemají obecnou platnost což už je ale dávno známo objevem mitochondriální DNA a plazmidů. Holt bulvár proniká všude :) |
|
|
| Tarrnaa |
| citace: |
Původní příspěvek od Host
No, když nad tím tak přemýšlím, tak mutace můžou nastat od nějaké re-diferenciace rostlinných pletiv.
To může být zrovna kalus, což jsou NEDIFERENCOVANÉ rostlinné buňky. Tento vzniká pomocí fytohormonů na řezu (ztluštění stonku), z něhož další diferenciací vznikají kořeny.
Dále to jsou většinou chromosomové aberace, jaderné fragmentace a endoreduplikace (vznik polyploidie).
Ale také působením rostlinných virů, které si samozřejmě přenášíme z mateřské rostliny na klon.
BTW: byla tady otázka, jak na nesmrtelnost :-)
To je naprosto jednoduchý...
Stačí jenom zabránit zkracování chromozomálních telomer při dělení buněk. Příkladem tohoto jsou třeba buňky rakovinného dělení, které mají schopnost si konce těchto telomer opětovně nasyntetizovat. |
Hehe. Good point s tou nesmrtelností :) Telomery jsou jen jedním faktorem, i když dost zásadním faktorem. Třeba u člověka to je nejspíše o tom jaké hormony a látky buňky obklopují. To znamená, že kdybychom vymysleli přípravek, který by vnitřní prostředí těla upravil tak, aby si buňky "myslely", že jsou v mladém těle, tak se v nich aktivují geny, které obnoví jejich schopnost regenerace. Poslední problém jsou ty telomery a ty se prodlužují pouze u embria pomocí hormonu, který se vyskytuje jenom v této fázi života a tím se vlastně hrubě programuje délka života(která závisí i na jiných zdravotních faktorech, dědičných poruchách atd. ). BTW věděli jste, že pro mnoho ženských je menopauza riziková, právě protože mají geneticky naprogramovanou smrt po "splnění úkolu"? :D
Takže by mě zajímalo jestli tu dokáže někdo hodit info jak je to s nesmrtelností u marihuany. Jestli se dá klonovat donekonečna jako třeba jiné druhy rostlin, které se rozmnožují výhradně klonováním a nedegenerují(šalvěj divotvorná,některé ostružiníky a podobně). Taky by mě zajímalo jestli existuje nějaký rekord v rocích, kdy nejdýl probíhalo řízkování :) Některé i dnes populární odrůdy jsou ze 70. let, takže možná jo, i když ve většině případů prošly ještě dlouhým křížením jak se je banky snaží vylepšovat. |
|
|
| luky19 |
| takže nemí cenu delat klony z klonu ? :( přečetl sem všechn oc tu stojí ale nidke sme se nedovedel result.. :( |
|
|
| Hlava |
| ....přečetl jsi všechno ?? Za 14minut od objevení odkazu , jsi tuhle celou tému přečetl a porozuměl všem přispevkům , no když seš tak rychlej tak to taky néchapu , jakto že tady neni odpověd ?? :eek: |
|
|
|
| citace: |
Původní příspěvek od Tarrnaa
Hehe. Good point s tou nesmrtelností :) Telomery jsou jen jedním faktorem, i když dost zásadním faktorem. Třeba u člověka to je nejspíše o tom jaké hormony a látky buňky obklopují. To znamená, že kdybychom vymysleli přípravek, který by vnitřní prostředí těla upravil tak, aby si buňky "myslely", že jsou v mladém těle, tak se v nich aktivují geny, které obnoví jejich schopnost regenerace. Poslední problém jsou ty telomery a ty se prodlužují pouze u embria pomocí hormonu, který se vyskytuje jenom v této fázi života a tím se vlastně hrubě programuje délka života(která závisí i na jiných zdravotních faktorech, dědičných poruchách atd. ). BTW věděli jste, že pro mnoho ženských je menopauza riziková, právě protože mají geneticky naprogramovanou smrt po "splnění úkolu"? :D
Takže by mě zajímalo jestli tu dokáže někdo hodit info jak je to s nesmrtelností u marihuany. Jestli se dá klonovat donekonečna jako třeba jiné druhy rostlin, které se rozmnožují výhradně klonováním a nedegenerují(šalvěj divotvorná,některé ostružiníky a podobně). Taky by mě zajímalo jestli existuje nějaký rekord v rocích, kdy nejdýl probíhalo řízkování :) Některé i dnes populární odrůdy jsou ze 70. let, takže možná jo, i když ve většině případů prošly ještě dlouhým křížením jak se je banky snaží vylepšovat. |
pane bože zase nějakej chytrák co si přečetl o telomerách u živočišných buněk a snaží se to aplikovat na buňky rostliny což je největší cipovina. To už tady někde je. Spousty rostlin se dnes pouze řeže, například některé druhy těch velkých banánů co kupujete od chiquity se dnes už jen řízkuje, protože prostě samci nejsou díky této metodě už leta.Bohužel se jasně ukázalo u téhle metody že kytka si přirozenou cestou nevytváří odolnost na nové nemoci http://www.celysvet.cz/n374-konec-bananu.php Spousta druhů trávy byla do amsterodamu přivezena formou klonu a na něm bylo postaveno celé šlechtění, například holands hope atd... Vůbec se klonování z klonů nebojte, prostě dobrej klon je celá matka, má to sice specifika například matka ze semen je většinou trochu jiná než produkt z klonu. Něco jinýho je jakýsi aspekt krádeže selekce od matkáře,ale kdo tu dělá selekci jak se má? pár semen a vybrat tu nejlepší, nikdo se tu nebabrá třeba selekcí z 200ks . Otázka pak je zdali ten matkář co si udělá matku z 10 semen neni stejnej zloděj genetiky jako ten kdo si zmatkuje jeho klon. |
|
|
|
| citace: |
Původní příspěvek od masterblaster
pane bože zase nějakej chytrák co si přečetl o telomerách u živočišných buněk a snaží se to aplikovat na buňky rostliny což je největší cipovina. To už tady někde je. Spousty rostlin se dnes pouze řeže, například některé druhy těch velkých banánů co kupujete od chiquity se dnes už jen řízkuje, protože prostě samci nejsou díky této metodě už leta.Bohužel se jasně ukázalo u téhle metody že kytka si přirozenou cestou nevytváří odolnost na nové nemoci http://www.celysvet.cz/n374-konec-bananu.php Spousta druhů trávy byla do amsterodamu přivezena formou klonu a na něm bylo postaveno celé šlechtění, například holands hope atd... Vůbec se klonování z klonů nebojte, prostě dobrej klon je celá matka, má to sice specifika například matka ze semen je většinou trochu jiná než produkt z klonu. Něco jinýho je jakýsi aspekt krádeže selekce od matkáře,ale kdo tu dělá selekci jak se má? pár semen a vybrat tu nejlepší, nikdo se tu nebabrá třeba selekcí z 200ks . Otázka pak je zdali ten matkář co si udělá matku z 10 semen neni stejnej zloděj genetiky jako ten kdo si zmatkuje jeho klon. |
o kradeni se snad nemusi nikdo ani bavit. pokud se nezepta je to pekna pcia...... co k tomu dodat;)
stejne selektujes a mas s tim "nejakou praci" nekdo vic nekdo min. nejaky chvej si pekne koupi rezy a udela si bez prace matku.... nez vyberes model nez prijde, je to na hovno....:D
hele treba ja jsem selektil ten kriz co mam v rustu...... na kvet sla posledni rostlina z 5. vybiral jsem podle rustu rostliny, jak vypadaj listy atd. proste veci z rustu. trvalo to, si myslim, delsi dobu:D kdyz se nad tim tak zamyslim, chtel jsem napsat kratsi:D
s tou odolnosti to je jasne, pac porad se jedou geny z matky ktera je nekde zalezla.... ikdyz taky ty odolnosti nezdedi za chvilec?!? kdyz potom klon z klonu zacnes normal pestit a krizit sjme zase na startu. s tema nemocema to plati u bananu, jestli to chapu spravne.......
jinac, klon se degraduje podle meho z toho jak se starate o matku. pokud ji porad stresujes, klony budou horsi. cirkulace, osvetleni, vlhkost, teplo, zima.......... |
|
|
| durmanek |
Sem opilej takže se mi to nechtelo číst tak snad to tady ještě nebylo. Znalosti mám z arabidopsis, ale předpokládám že by nást to neučily kdyby to nebzlo u všech kytek.
Růst apikalních eristemu(kořenová špička a stonkový vrchol, nebudu řešit adventivní kořeny) je řízen hormonálně tokem auxinů lýkem směřují k vrcholu a ve vrcholu se proud otáčí a středem směřuje dolů ke kořenům. Do rustového vrcholu kořene vstukuje středem a odchází líkem po okraji(trochu to pripomíná moebiovu smičku nebo jak se ten typ menoval), no a v každém větvení se poměr techto hormonů mění protože část jich odchází do boční větve. A tyto hormony ovlivňují, asi se teť neviádřím uplně správně, genotypový projev pletiva takže i když má stejnou DNA hormony ovlivnily její expresi(projev) a to si apikální merystemy pamatujou fakt dlouho! Takže pokud udržujete matku delší dobu, tak získáváte meteriál který je dál a dál od hlavního stonku, takže si ty řezy pak myslí, že sou malá větvička daleko předaleko od kořenů a chovají se zcela odlišně od puvodní rostliny.
To je moje vlastní teorie, a sem na ni, tak trochu pyšnej:-) ale možná je zcestná, se ukáže, navíc teorie sou od toho aby byli vyvráceny, že?
Teorie fyz. rost. tvrdí, že řízkováním apikálního a laterálního(vrchol a první boční větve v paždích listu) nic nedeneruje pokud tomu neděláte něco fakt vošklivýho jako sycení etylenem(nejjednodušší rostlinný hormon= změna exprese DNA) nebo stříkání kolchicinem(poškození, mutace DNA) atd...
K degradaci dochází pri tvoření adventivních výhonků(všechne který nejsou vrch nebo první větvička za listem), jistě ste si všimli, že když oškubete spodek kytky, tak tam stejně něco zase vyroste,
a nebo při regeneraci de nuovo přez kalus (zavalové pletivo) nepřímá embryogeneze, ale to se nás netýká teda spíš vás já to v plánu mám. Jen jestli se pak u mě nezastaví černé SUV s holandskou poznávaci značkou když se mi to povede:-)
Růstu zdar!
Sry za pravopis holt učitelé se máho snažili, asi byli taky skouřený:-))) |
|
|
| Tarrnaa |
masterblaster: To chce klídek. Uvedl jsem to jako zajímavost a to, že to tahám do kytek jsi asi vyčetl odjinud, protože jinak fakt nerozumím o tvé řekl bych příliš osobní poznámce z tvé strany ;)
Jak je to u konkrétních druhů nevím tak se na to v příspěvku slušně ptám. Takže dík za odpověď je to tak jak jsem myslel. Já to tvrdím od začátku, že k degradaci klonů může docházet pouze na základě "náboženských principů" nekterých growerů ;)
|
|
|
|
| citace: |
Původní příspěvek od Tarrnaa
masterblaster: To chce klídek. Uvedl jsem to jako zajímavost a to, že to tahám do kytek jsi asi vyčetl odjinud, protože jinak fakt nerozumím o tvé řekl bych příliš osobní poznámce z tvé strany ;)
Jak je to u konkrétních druhů nevím tak se na to v příspěvku slušně ptám. Takže dík za odpověď je to tak jak jsem myslel. Já to tvrdím od začátku, že k degradaci klonů může docházet pouze na základě "náboženských principů" nekterých growerů ;)
|
sry,to nebyla hláška na tebe, ale na poslední větu toho hosta co máš v quote. blbě jsem to zkopíroval.je tady už několikátej co si přečte o telomerách u živočišných buněk a začne hlásit o rozpadu dna řetězce atd... Ale aby se podíval jak je to u rostlin to ne :D Rostliny to mají jinak. |
|
|
| vinczenzo |
Přihodím svou trochu do mlýna, tuhle informaci mám přímo z přednášky:
Při tvoření klonů, existuje gen do kterého se zapisuje stáří a tento gen se síří do všech klonů, takže nekonečná řada to být také nemůže... |
|
|
| amper |
Dobrá připomínka ohledně té mitochondriální DNA , z hlediska enegetického významu pro buňky a tedy i vitality rostliny má klíčový vliv. To si zasluhuje karmu +
| citace: |
Původní příspěvek od Tarrnaa
To je hrozně zajímavý podnět do diskuse a taky docela čerstvé zjištění. Více info je o tom v časopise Vesmír, ale už si nepamatuju název článku. Rostliny si některé informace umí uchovávat i mimo DNA. Třeba zrovna údaj o tvaru okvětních lístků je uložen v tzv. micro-RNA, která koluje v plazmě mimo jádro. Proto některé kytky kvetly normálně, i když jim poškodili gen. Vlastně to je něco na způsob homeotických genů, které určují tvar a růst těla, ale je to systém nezávislý na hlavní DNA a nezapojuje se do pohlavního rozmnožování podobně jako DNA v mitochondriích a podobně. Proto je to stálejší systém v čase, protože pohlavní rozmnožování je vlastně přírodou vynalezený nástroj na zvýšení variability :)
Akorát 21 století je jeden z těch stupidnějších časáků. Ke změně mendelových zákonů samozřejmě nedojde jen nemají obecnou platnost což už je ale dávno známo objevem mitochondriální DNA a plazmidů. Holt bulvár proniká všude :) |
|
|
|
| amper |
| citace: |
Původní příspěvek od vinczenzo
Přihodím svou trochu do mlýna, tuhle informaci mám přímo z přednášky:
Při tvoření klonů, existuje gen do kterého se zapisuje stáří a tento gen se síří do všech klonů, takže nekonečná řada to být také nemůže... |
No v této souvislosti mě něco napadlo. Vyskytl se tu názor, (omlouvám, že ho necituji, ale musel bych to celé znova pročíst), že "První" řízek z matky pocházející přímo ze semene prakticky nikdy není hermáč, ale že se hermáči objeví až u matek Xté generace po několikanásobném řízkování. To by mělo logiku. Pokud rostlina registruje stáří, a samozřejmě stresové vlivy, dospěje do stádia, kdy si uvědomí, že je načase přestat kopírovat a je třeba obnovit genetiku, resp.genetickou diversitu a není-li samec po ruce, pomůže si sama.
Pokud by tomu tak bylo, byl by výskyt hermáčů signálem "Nešmikej!" a tedy obnov matku pohlavní cestou! |
|
|
| thx1138 |
| tak jo kluci po preceteni tady tohoto tematu, ste se ani po sesti stranach nikam nedobrali. kdybyste vy chytrouni otevreli ucebnici biologie, docetli byste se ze pohlavnim rozmnozovanim zivot vznikne spojenim 2 bunek a od te doby se to jen deli jak to zname z cloveci biologie ze, no a jak vzniknou 2 nove bunky? meioza mitoza ze... a protoze se bunky neustale deli a deli a deli a ... tak proto zivot degraduje, protoze casem vse speje ke svemu zaniku diky mnoha zmenam ktere tu sou plus minus popsane... a proto mate mit matku ze seminka a ne z klonu. deleni nelze delat do nekonecna, to si zahravate s mutaci genu a prikladem sou rakovinotvorne bunky a jejich schopnost aktivovat geny doplnujici telomery, coz jsou cepicky na konci dna, aby ochranily cenny kod, protoze enzym dna polymeraza kopiruje pouze v jednom smeru. proto se kod zkracuje casem dojde k jeho degradaci a proto casem i kytka degraduje, ale vse zavisi na vnejsim okolnostech samozrejme...je to ese slozitejsi samozrejme, ale zaklad je tohle. |
|
|
| Stanton |
| Hermace (podle mejch zkusenosti) vznikaji stresem .Priklad:Matkar proda klon zajemci,ten si klon prinese domu s tim,ze z nej udela matku,a at uz chce nebo ne, vystavi ji jinym podminkam nez na ktere byla puvodni matka zvykla napr.svetelna perioda(pochybuju ze kazdy sviti ve stejnou dobu),na puvodni matku se svitilo od 6:00do0:00 a novy majitel sviti od 12:00do6:00 a to muze rostlinu pekne vykolejit (v prirode se s nicim takovym nemuze setkat) a muze ji to dokonce prinutit chvili kvest,ale 18/6 ji nakonec zase vrati do rustu a vznikaji ruzni mutanti (jednocipe listy,hermace...).Dalsi vec co ovlivnuje a muze kytku prinutit k hermafroditismu je PH , spatne svetelne spektrum,stres po nemoci atd. A cim je vic kytka klon z klona z klona z klona z klona ..... tim mensi je cerstvost geneticke informace a tim vetsi je sance vypestovat hermafroditniho mutanta.Proste pokud je matka original ze semene je riziko nizsi nez u matky ktera je z klonu klona :D .Kouknete na Stargate,jak dopadli Asgardi :D :D :D . |
|
|
|
