| TouchWood |
Zdravím o velké mocenstvo Groweru
Už déle se informuji o Výstavbě a provozu malých větrných elektráren. Je to můj životní sen. A jelikož jsem tvrdohlavý jako kozel v říji tak to řeším. Větrná energie, jakožto nevyčerpatelný zdroj energie, která navíc neničí životní prostředí, má obrovské kapacity které jsou ale díky menšímu výkonu a lehčímu zpracování fosilních paliv nedostatečně brány na zřetel.
ještě pro team mod. - toto není replikující téma - toto se zabývá čistě malými větrnými elektrárnami v praxi. V kuřárně se toto téma vyskytuje jelikož kuřárnu navštěvuje více lidí =>více potenciálních nadšenců :wink:
ZAČÁTKY
větrné proudy,základ dobré větrné elektrárny, jsou ovlivňovány různými faktory. Mezi základní patří budovy, stromy atd.
malé větrné elektrárny jsou zařízení na výrobu stejnosměrného proudu 12 - 24V, který se akumuluje do baterií. Odtud se používá na osvětlení. Je ale zcela běžné pomocí měniče napětí získat napětí 230V 50Hz
Při užití nejmenšího druhu mikroelektráren nám zajistí při užití např. dvou 50Ah akumulátorů Vám zabezpečí svícení dvou 20W úsporných svítidel (svítivost jako 2 běžné 100W žárovky) po dobu 4 hodin. Opět upozorňuji že toto jest příklad nejmenší mikroelektrárny při malém proudění vzduchu.
elektrárny a životní prostředí
I když jsou větrné elektrárny často symbolem ekologické výroby elektřiny, jsou jim někdy vytýkána i negativa. Obvykle neprávem; současné elektrárny jsou mnohem modernější, než byly před deseti lety.
Hluk současných strojů je poměrně nízký, navíc jsou elektrárny stavěny v dostatečné vzdálenosti od obydlí. Hluková studie bývá součástí dokumentace nutné ke stavebnímu povolení. U existujících strojů lze provést měření a na jeho základě případně omezit jejich provoz.
Jako příklad malá elektrárna pro osvětlení reklamy (jižní Morava).Stroboskopický efekt (vrhání pohyblivých stínů, je-li Slunce nízko nad obzorem) není v praxi závažný, zejména právě kvůli vzdálenosti strojů od lidských obydlí. Podobně i odraz Slunce na lopatkách je díky matným nátěrům již minulostí.
Rušení zvěře podle praktických zkušeností nenastává. Dokladem jsou ovce a krávy, ale i divoká zvěř pasoucí se v těsné blízkosti elektráren. Podle některých studií se v okolí elektráren zvýšil i počet hnízdících ptáků. Vysvětluje se to jednak tím, že elektrárny jsou dobrým orientačním bodem v krajině a jednak tím, že rotory mohou rušit dravé ptáky. Podobně se nepotvrdilo ani to, že by rotující listy zabíjely proletující ptáky. Ke kolizím dochází, ale poměrně vzácně, zejména v noci a za mlhy. Výjimkou byly případy, kdy elektrárna stála např. v místě tahu migrujících ptáků.
|
|
|
| TouchWood |
Nebudu psát údaje kde jsem vzal technické informace jelikož by se jednalo o reklamu.
jedna z nejmenších a nejlevnějších větrných mikroelektráren
průměr rotoru: 1,15 m
váha: 5,85 kg
přepravní rozměr: 686x380x228 mm 7,7 kg
rozběhová rychlost: 3,58 m/s (12,9 km/h)
napětí: 12V, 24V DC
nominální výkon: 400 W (při 12,5m/s; 45 km/h)
regulátor: inteligentní regulátor se sledováním proudových špiček
náboj rotoru: litý hliník
lopatky: směs uhlíkových vláken
zabezpečení: elektronická kontrola otáček
výtěžnost: 38 kWk/měsíc (při prům. 5,4m/s; 19,5km/h)
maximální rychlost: 49,2 m/s (177,12 km/h)
cena s DPH 34 343,- |
|
|
| TouchWood |
budu sem postovat každou nalezenou mikrofrčelektrárnu. Lidem s mými podobnými plány se budou určitě hodit.
EKOLOGIE JE ZÁKLAD
silnější a výkonější
průměr rotoru: 2.7 m
váha: 30 kg
přepravní rozměr: 1295x508x330 mm 40 kg
rozběhová rychlost: 3,1 m/s (11,1 km/h)
napětí: 24V DC
nominální výkon: 1000 W (při 11,6m/s)
regulátor: regulátor Whisper
náboj rotoru: litý hliník
lopatky: sklouhlíkový laminát
zabezpečení: sklopení do strany
výtěžnost: 158 kWk/měsíc (o5,4m/s)
maximální rychlost: 55 m/s (198 km/h)
cena s DPH 93 903,- |
|
|
| TouchWood |
Větrná energie je jedna z forem, do níž se transformuje sluneční záření, neustále dopadající na naši planetu. Vítr je proudění vzduchu, které vzniká tlakovými rozdíly mezi různě zahřátými oblastmi vzduchu v zemské atmosféře. Pokud není uvedeno jinak, rozumí se (i v odborné literatuře) pod pojmem vítr pouze horizontální složka proudění vzduchu.
Větrná energie je v centru pozornosti hlavně proto, že se dá snadno transformovat na cennou a žádanou elektřinu - na rozdíl třeba od energie biomasy. Využívání větru tak může napomoci splnění národního cíle - produkovat v roce 2010 z obnovitelných zdrojů 8 % spotřeby elektřiny.
Přírodní podmínky
Česká republika je vnitrozemský stát s typicky kontinentálním klimatem, který se projevuje významným sezónním kolísáním rychlostí větru. Příčinou je zejména globální vzdušné proudění typické pro severní a střední Evropu.
Rychlost větru je nejdůležitějším údajem při využívání energie větru, udává se převážně v m/s. Poblíž zemského povrchu je proudění vzduchu ovlivňováno drsností povrchu, ale s rostoucí výškou se rychlost větru logaritmicky zvyšuje. Je tedy velký rozdíl mezi rychlostí větru ve výšce 10 m a 100 m nad terénem. Vítr je nad terénem různě zpomalován, zejména terénními překážkami - stavbami, kopci, dále také druhem povrchu (tráva, les, vodní hladina, sníh...).
Proudění vzduchu je vždy turbulentní, což se projevuje kolísáním rychlosti a směru větru. Výsledky měření směru a rychlosti větru jsou proto průměrované za určitý časový interval, tzv. vzorkovací dobu. Měření rychlosti větru se provádí anemometry (mechanické, elektronické).
Pro měření rychlosti větru existují mezinárodní standardy. Pro rychlost a směr větru je to výška 10 m nad zemským povrchem (pokud ji není možno dodržet, jsou údaje dohodnutým způsobem přepočítávány na tuto výšku).
Bohužel jednotlivé metody nejsou plně srovnatelné, na některých stanovištích jsou mezi naměřenými hodnotami kontinuálním měřením a vypočtenými průměrnými rychlostmi při měření v klimatických termínech rozdíly 10 - 20 %.
Pro velmi hrubou představu jsou běžně dostupná měření na meteorologických stanicích. Měření rychlostí a směru větru se spolu s jinými klimatickými faktory provádí v ČR sítí cca 200 meteorologických stanicích ČHMÚ, včetně stanic synoptických a klimatologických. Výsledky měření jsou odborně kontrolovány, archivovány a jsou k dispozici za úhradu buď ve formě nezpracovaných dat, nebo ve formě výsledků analýzy těchto dat prováděných pro různé účely.
Možnosti využití
Dříve využívaná přímá přeměna energie větru na mechanickou práci (větrné mlýny) se dnes už téměř v Evropě nevyužívá. V rozvojových zemích a na pastvinách v USA se vítr používá pro čerpání vody.
Dnes se z větru získává zejména elektřina. Velká zařízení dodávají elektřinu do sítě, drobná zařízení slouží pro zásobování odlehlých objektů nepřipojených k síti, malé VE se používají na lodích pro dobíjení baterií apod. |
|
|
| TouchWood |
| Větrný atlas České republiky (zdroj: Ústav fyziky atmosféry AV ČR). |
|
|
| Ski |
| nenasel si nekde navod jak si takovou elektrarnu vyrobit? :) to by zajimalo zase docela me... |
|
|
| TouchWood |
a máme tu další elektrárnu od další nejmenované firmy :D
Malá větrná elektrárna ML 300 ve spojení s akumulátory (80 - 150 Ah, dle povětrnostních podmínek a požadavků zákazníka) je určena pro osvětlení, menší domácí spotřebiče, čerpání vody v zahradních zavlažovacích systémech, námořní yachting, camping aj. pracující v systému 12/24V. Elektrárna pracuje bez vazby na veřejnou rozvodnou síť.
Deklarovaný výkon 300 W (12 m/s)
Maximální výkon 450 W
Napětí 12/24 V DC
Průměr rotoru 1310 mm
Start 3,9 m/s
Odstavení 15 m/s
Hmotnost 7 Kg
Stožár 9-12 m |
|
|
| TouchWood |
pro dva nedočkavce : Ted to neřešte - tam se dostanu ;)
1500 W
Deklarovaný výkon 1500 W (11 m/s)
Maximální výkon 1600 W
Napětí 12/24 V DC, 230 DC/AC
Průměr rotoru 3200 mm
Start 3,6 m/s
Odstavení 15 m/s
Hmotnost 52 Kg
Stožár 12-21 m |
|
|
| TouchWood |
Malá větrná elektrárna ML 3000 je využitelná k ohřevu teplé užitkové vody, topení a čerpání vody. Elektrárna s výstupem 3x230V 30-50Hz (jmenovitý výkon 3000W - dle povětrnostních podmínek dané lokality) je napojena do odporové zátěže (zásobníkové ohřívače teplé vody, akumulační kamna aj.), kde je elektrická energie akumulována. Zařízení lze připojit i do stávajících systémů topení tuhými palivy nebo plynem. Elektrárna pracuje bez vazby na veřejnou rozvodnou síť.
Deklarovaný výkon 3000 W (11,5 m/s)
Maximální výkon 3500 W
Napětí 3x230 V, 30-50 Hz
Průměr rotoru 4200 mm
Start 3,7 m/s
Odstavení 15 m/s
Hmotnost 55 Kg
Stožár 12-21 m |
|
|
| TouchWood |
a máme tu jednoho z šampionů
Malá větrná elektrárna ML 10 je využitelná k ohřevu teplé užitkové vody, topení a dodávkám do veřejné rozvodné sítě NN. Elektrárna s výstupem 3x230/400V 30-50Hz (jmenovitý výkon 10kW - dle povětrnostních podmínek dané lokality) je napojena do odporové zátěže (zásobníkové ohřívače teplé vody, akumulační kamna aj.), kde je elektrická energie akumulována. Zařízení lze připojit i do stávajících systémů topení tuhými palivy nebo plynem. Elektrárna pracuje bez vazby na veřejnou rozvodnou síť. Ve spojení s řídící jednotkou lze celý systém připojit do veřejné rozvodné sítě NN.
Deklarovaný výkon 6000 W (10 m/s)
Maximální výkon 12000 W
Napětí 3x230/400 V, 30-50 Hz
Průměr rotoru 6200 mm
Start 3,6 m/s
Odstavení 15 m/s
Hmotnost 450 Kg
Stožár 16 m |
|
|
| TouchWood |
toto je výtah z jedné anonymní stránky :D
mýty a pověry o větrných elektrárnách
Jaká je skutečná pravda o větrných elektrárnách u nás.
Stavba větrných elektráren je drahá.
Větrné elektrárny jsou levnější než klasické elektrárny. Instalovaný výkon 1 kW stojí u větrných elektráren 35.000,- Kč, u současných hnědouhelných elektráren 45.000,- Kč. A jaderná elektrárna? Všichni si vzpomeneme, jak jsme sledovali, když se stavba Temelína prodražovala až k hodnotě 100,000,000.000,- Kč (sto miliard korun). Jednoduchým přepočtem (Temelín má výkon 2 x 1 000 MW) zjistíme, že jaderný kilowatt nás přišel na 50.000,- Kč bez započtení stavby meziskladu na vyhořelé palivo a konečného úložiště.
Proč se začnou v Česku stavět větrné elektrárny až nyní, když v Evropě pracují již řadu let?
Aby mohly obnovitelné zdroje fungovat, musejí mít oporu v zákoně, což v praxi znamená jistotu zajištěného odbytu vyrobené elektřiny a pevnou výkupní cenu na určitou dobu dopředu. To vše v Evropě existuje dlouhé roky. U nás však částečně až od roku 2002. Je to smůla i štěstí zároveň. Chyba je, že až nyní můžeme využívat obnovitelné zdroje a nahrazovat tak dosluhující hnědouhelné elektrárny. Kvůli zastaralé energetice jsme totiž největšími znečišťovateli na osobu v celé unii. To štěstí je v tom, že v Česku se bude stavět špičková technologie, budou tady stát nejmodernější elektrárny na světě. Tím snížíme i jejich počty, protože elektrárny jsou dnes větší a výkonnější. Před lety bychom potenciál větru museli využít tisícovkami elektráren, dnes jich bude stačit několik stovek.
Elektřiny má Česká republika nadbytek. Dokonce ji vyváží do zahraničí. Není tedy paradoxní stavět další elektrárny, byť větrné?
Ne. Budou se stavět proto, aby nahradily elektrárny hnědouhelné, které nejvíc škodí přírodě. Toto je hlavní smysl využívání obnovitelných zdrojů a nesouvisí to s tím, zda některý stát má přebytek nebo nedostatek kapacit. Co se týče zmíněného nadbytku, je skutečnost v podstatě jiná. S ním se totiž počítá pouze pro nejbližší roky. V naší republice došlo k souběhu několika okolností najednou. Uvedla se do provozu jaderná elektrárna Temelín. Ta měla nahradit vysloužilé hnědouhelné elektrárny v severních Čechách. Protože se vláda bojí nezaměstnaných z dolů, zrušila původní slib o omezování těžby v dolech, a proto dneska jede všechno naplno, jak jaderné, tak uhelné elektrárny. Další důvod v přebytcích je malá výkonnost ekonomiky. Počítalo se s větším rozvojem průmyslu. To se brzy změní. V roce 2010 končí životnost většině uhelných elektráren, a také průmysl bude mít jistě větší výkonnost i spotřebu než dnes. V tu dobu již žádné přebytky existovat nebudou, elektřina spíše bude chybět. Kdo sleduje vývoj kolem společnosti ČEZ, určitě slyšel, že po roce 2010 hodlá utratit kolem sto padesáti miliard do výstavby nových elektráren. Můžeme připomenout i jedno pozitivum - nadbytek elektřiny jsme si jako jedni z mála v Evropě mohli opravdu vychutnat léto 2003, kdy celá Evropa a Amerika, sužované horkem, neměly elektřinu na chlazení a klimatizaci, a omezovaly spotřebu všem, i domácnostem. To my jsme ani nepocítili. Všechno nám fungovalo, horko nehorko.
Elektrárnám spalujícím hnědé uhlí tedy díky těm větrným odzvoní?
V budoucnu by mohly sloužit již jen jako zálohy celé energetické soustavy. Hlavně by neměly vyrábět elektřinu. Společnost si je vědoma, že musí něco udělat pro zlepšení ovzduší, které se odráží na kvalitě našeho života. Víte, že nejvíce elektráren mají severní Čechy? A kde si myslíte, že je největší znečištění oxidem siřičitým, oxidy dusíku nebo největší prašnost? Kde lidé umírají nejdříve, a kde je i největší kojenecká úmrtnost? Právě tam. Například muži se v Ústeckém kraji, jako jediní v republice, nedožijí v průměru sedmdesátého roku života. Myslím si, že cokoliv, co povede ke zlepšení naší přírody a zdraví, stojí za podporu.
Pro svou nestabilnost se musí držet teplá záloha uhelné elektrárny.
Stát očekává, že na území republiky bude pracovat okolo 300 větrných elektráren s nominálním výkonem 600 MW, průměrně tedy dva megawatty výkonu na jeden stroj. Protože se nepočítá s významně větším počtem elektráren, budou stát na místech s velmi dobrým větrem. Budou se chovat asi následovně: v 5% času nebudou pro malý vítr pracovat, v 45% času budou pracovat do 500 kW, v 20% času pojedou na poloviční výkon, v 20% na tříčtvrtinový a v deseti procentech času budou pracovat naplno. Důležité je to, že elektrárny budou pracovat na různých lokalitách různě. Například pokud bude klid na Jižní Moravě, nebude tomu tak v Krušných horách. Nebude existovat žádné střídání náhlého výkonu 600 MW a pak prudkého poklesu na nulu. Třista zdrojů na různých místech bude udržovat hladinu výkonu z větrných elektráren na více méně stabilní úrovni s výkyvy v řádech desítek megawatt. Když uvážíme, že průměrný odběr v České republice je nad 8.000 MW, tzv. „nestabilnost“ dodávek z větrných elektráren rozkolísá energetický odběr o méně než půl procenta J . Samozřejmě, že se vyskytnou i případy s nízkým nebo naopak s vysokým větrem na území celé republiky. Ty se ale dnes dají s velkou přesností pomocí meteorologických modelů předpovědět. Názor nutnosti udržovat uhelnou elektrárnu o výkonu stovek megawatt v teplé záloze, která čeká jen na prudký výpadek všech větrných elektráren v republice, je tedy zcela zcestný.
Není výkupní cena elektřiny z větrných zdrojů příliš vysoká?
Dovolíme si odpovědět otázkou. Proč se pěstují drahé potraviny na ekofarmách? Proč se staví auta, u nichž pasivní bezpečnost a ekologický provoz pohltí většinu výrobních nákladů? Proč náš stát bude investovat šedesát miliard korun do čističek odpadních vod? Odpovědi na všechny tyto otázky, i na tu titulní jsou stejné. Je to daň přírodě, zdraví a životu. Abychom je zachovali. A je potřeba ji zaplatit velmi rychle, neboť je reálné nebezpečí z prodlení. Ptal by se někdo, kolik stojí transfúze, kdyby mu šlo o život?
Víte, kolik stála elektřina z prvních jaderných elektráren? Žádnou korunu, dokonce ani dvě sedmdesát, co stojí dnes elektřina z větru. Kilowatthodina byla dražší než dolar! Léta zdokonalování technologie pomohla k tomu, v co nikdo v minulém století nevěřil. Cena elektřina z jádra v řádech centů. Obnovitelné zdroje čeká stejně příjemný vývoj. Do budoucna se díky technologickému pokroku zcela jistě výrobní cena sníží. Vždyť za dvacet let se cena kilowatthodiny z těchto zdrojů snížila o více než osmdesát procent a nadále klesá. Ve Velké Británii je větrná elektřina už levnější než proud z jaderných reaktorů. V každém oboru, který vzkvétá, se technologie v čase zlevňuje, takže v budoucnu budeme moci prodávat elektřinu i za nižší ceny, tak jak to dopadlo i v Německu a Dánsku.
Největšími znečišťovateli ovzduší jsou hnědouhelné elektrárny, spalující uhlí s vysokým obsahem síry, a s množstvím nebezpečných látek - jak toxických, tak i radioaktivních. Pro životní prostředí je to obrovská zátěž přijímat každou vteřinou tuny a tuny emisí. Jsou jen dvě varianty, jak tomu zabránit: šetřením, nebo náhradou za nový, čistý zdroj. Aby se někdo pustil do stavby vodní nebo větrné elektrárny, musí mu stát pomoci. Není totiž jednoduché vyrobit elektřinu za cenu, za kterou ji vyrobí jaderné nebo uhelné elektrárny, tedy za korunu nebo korunu padesát. Proto stát nařídil rozvodným společnostem, aby vykupovaly elektřinu z obnovitelných zdrojů za vyšší ceny. Nejde o žádnou dotaci ani podporu, to je velký omyl. Ve výrobní ceně z uhelných elektráren nejsou totiž zahrnuty dodatečné náklady, takzvané externality, které platí stát, a tím samozřejmě my všichni. Patří sem náklady od rekultivace povrchových dolů přes revitalizaci Krušných hor, zničených kyselými dešti, až po velké výdaje státu na léčení větší nemocnosti v oblastech, kde je zhoršené prostředí právě díky uhelným elektrárnám. Existují studie, které jasně prokazují, že skutečná cena elektřiny z uhlí je daleko nad zmiňovanými třemi korunami. Je nutné proto chápat cenu okolo tří korun jako narovnání podmínek pro provozovatele větrných elektráren na stejnou startovní čáru vedle provozovatelů elektráren uhelných.
Kolik stát na stavbu větrných elektráren přispívá?
Nic. Stát sice chce podporovat ekologické stavby, ale pouze menšího rozsahu. Když si někdo bude chtít postavit na střeše rodinného domu sluneční kolektor, vytápět dům pomocí tepelného čerpadla nebo si postavit na zahradě malou větrnou elektrárnu, může požádat stát. Ten mu na to nějakou měrou přispěje. Ale na velké větrné elektrárny nedá stát ani korunu.
V Jindřichovicích pod Smrkem však stát velké elektrárny podpořil.
Ano. Byla to ale pouze ukázka postoje vlády k obnovitelným zdrojům. I pro ni to byla ostuda, do roku 2003 nemít ve státě pracující větrnou elektrárnu. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se tehdy vyjádřil, že jde o mimořádnou akci, start nového oboru podnikání, a ten si zasluhuje ojedinělou dotaci. Ano, byly to naše první dvě velké větrné elektrárny. Proto ta výjimečná podpora státu.
Pokud se větrné elektrárny začnou objevovat i u nás, zvýší se cena elektřiny pro domácnosti.
Můžeme uvést příklad z Německa, kde je postaveno čtrnáct tisíc větrných elektráren. Takové množství elektráren, které samozřejmě u nás nikdy nebude stát, zvýšilo cenu pro domácnosti o jeden cent. U nás to může znamenat zdražení o haléře, v lepším případě díky konkurenci energetik nebude zdražení žádné. Jenom připomeneme, že od roku 1990 vzrostla cena elektřiny z šedesáti haléřů na dnešní tři koruny šedesát. A energetická společnost ČEZ například pro rok 2005 chystá další zdražení pro domácnosti o 15 haléřů. Bez přítomnosti větrných elektráren. Je jasné, že se ČEZ při svých dalších zdraženích bude již vymlouvat na obnovitelné zdroje, je to mistrný manipulátor davu.
Akceptování ceny z čistých obnovitelných zdrojů je také otázka vyspělosti lidí v ochraně přírody. I u nás se najdou ekologicky smýšlející lidé a firmy, kteří si rádi „zelenou elektřinu“ koupí za vyšší cenu. A jistě jich nebude málo, znovu je možné uvést Německo, kde tato podpora obnovitelných zdrojů je oblíbená.
Objevují se námitky k zásahům do krajiny.
Ano, samozřejmě, že stavba větrné elektrárny je zásahem do krajiny. Jako každá stavba a činnost člověka. Je nutné se ale vždy ptát, zda efekt z jakékoliv činnosti je úměrný tomuto zásahu. U stavby větrných elektráren musíme jednoznačně říct, že ano. V porovnání s ovlivněním krajiny povrchovými doly, jezery kališť, umělými kopci vytěžené hlušiny, odlesněnými vrcholky hor nebo vytěženými vápencovými lomy – tedy vesměs nevratnými zásahy. Ty budou napravovat ještě další generace. Větrné elektrárny se zde ale staví dočasně na dvacet let. Pokud se do té doby podaří najít jiný způsob získávání elektřiny, tak se pak jednoduše zdemontují, a v krajině po nich nezůstane ani stopa. Průzkumy ve Skotsku i jinde ukázaly, že obavy obyvatel okolních obcí z poškození krajiny, hluku nebo odlivu turistů se po zahájení provozu doslova rozplynuly. Nezapomínejme, že větrné mlýny - v podobě, jak je tehdy dokázali vyrobit - tady byly odnepaměti. Někdo může namítat, že ty vypadají pěkně, ale to můžou lidé za sto let o dnešních větrných elektrárnách říkat taky.
Nemůže se stát, že elektrárny přestanou fungovat, a zbudou z nich pouze památníky na kopcích?
To můžeme vysvětlit na příkladu s financováním. Dnes na stavbu elektráren půjčí pouze banka, která bude po investorovi chtít částečně elektrárny hradit. A myslíte, že investor, který musí dát své desítky milionů korun do projektu, ho zpracuje nedbale, s rizikem, že to nevyjde? Kdepak, ten jako první si důkladně prověří všechna technická a ekonomická rizika.
Nebudou lopatky elektráren znamenat nebezpečí pro ptáky?
Z výsledků výzkumu vlivu větrných elektráren na avifaunu v Nizozemsku vyplývá, že nebyl zaznamenán prokazatelný vliv elektráren na hnízdící ptactvo a ptactvo přilétající do blízkosti elektráren za potravou. Z dlouhodobého pozorování téměř devadesáti tisíců ptáků v blízkosti elektráren se v devadesáti sedmi procentech případů ptáci vyhnuli elektrárnám zcela, pouze zbytek volil průlet rotorem. Ten končívá většinou bez střetu s lopatkou, a i když k zásahu dojde, nemusí nutně končit těžkým zraněním nebo smrtí ptáka. Existence tlakového pole před otáčející se lopatkou vytváří bariéru, která často pomůže ptákovi přežít. Výsledky pozorování i u velkých větrných farem s mnoha stroji jen potvrzují, že průměrný počet kolizí ptáků na kilometr větrných elektráren není větší než počet ptáků zabitých na kilometr silnic, a je mnohem menší než počet nehod na kilometr elektrického vedení.
Většina pohoří v ČR leží v námrazové oblasti. Vydrží elektrárny námrazu?
Vydrží. Elektrárny jsou částečně vybaveny proti námraze. Mají speciální povrchovou úpravu lopatek, která brání ulpívání námrazy. Kdyby se námraza přesto objevila, stroj se okamžitě zastaví pomocí senzorů, sledující vibrace. V žádném případě neohrožuje své okolí. Začne pracovat až po uvolnění nebo roztání námrazy. S rizikem padání ledu je nutné počítat stejně, jako u padání námrazy z drátů vysokého napětí. Obavy z létajícího ledu, který se nekontrolovatelně uvolňuje z lopatek, jsou proto zbytečné. Že se většina kopců nacházejí v námrazové oblasti se samozřejmě ví, ale že by zde byla extrémní námraza, která by mohla poškodit elektrárnu, o tom můžeme pochybovat. Nadmořská výška pět set metrů a výše je pro stavbu větrné elektrárny zcela obvyklá, Krušné hory mají přes osm set metrů, a kolik elektráren stojí na německé straně. V Rakousku se staví i ve výškách nad tisícem metrů - a tam je námraza daleko větší. S námrazou počítají všechny stavby elektráren v našem podnebném pásmu, každý projekt kalkuluje s omezeným provozem během zimy. Přesto elektrárny dokážou vyrobit veliké množství elektřiny a pomoci zlepšit životní prostředí. Ve světě stojí několik desítek tisíc elektráren, a není doposud známá žádná havárie díky námraze.
Další častou námitkou proti výstavbě větrných elektráren je jejich údajná vysoká hlučnost.
Normy na hluk v tomto státě jsou kupodivu přísnější než normy v zahraničí. Například v Německu. Hluk pro noční dobu, tedy od deseti hodin večer do šesti hodin ráno, musí být u nás pod úrovní čtyřicet decibelů. Pro představu – stejnou hlučnost naměříte při tikání budíku ze vzdálenosti dvou metrů. I ledničky jsou hlučnější. Při běžném rozhovoru naměříte šedesát decibelů a normálně puštěná televize má sedmdesát decibelů. Každý projekt musí mít zpracovanou hlukovou studii. Pro projekty nových větrných elektráren bude hranice utlumení hlukových emisí pod normu ve vzdálenosti asi šesti set metrů. Obavy z obtěžování hlukem jsou proto neopodstatněné. S potěšením musíme konstatovat, že díky technickému vývoji mají dnešní větrné elektrárny mnohonásobné výkony, avšak emise hluku stejné, ne – li nižší než stroje staršího data. |
|
|
| TouchWood |
optimální větrná elektrárna pro rodinný dům
zde jí máme šampiónku
mám pocit že poběžím do banky pro úvěr
Domácí větrná elektrárna se síťovým provozem, 5.2kW/den
Popis systému:
Kompletní větrná elektrárna s denním výkonem cca 5.2kW
Obsahuje turbínu XL.1, 9m stožár se speciální povrchovou úpravou, ukotvovací a instalační materiál, síťový měnič 230V, 50Hz, propojovací kabely
Cena: 198.500,- Kč
Technické parametry:
Typ: 3-listová vrtule
Průměr rotoru: 2.5 m
Minimální rychlost větru: 3 m/s
Výkon: 1Kw (při rychlosti větru 11 m/s)
Maximální výkon: ~ 1,600 W
Maximální rychlost větru: 54 m/s
Ochrana proti překročení max. rychlosti: automatické odstavení
Převodovka: žádná
Provozní teplota: -40° až +60°C
Generátor: magnetický alternátor
Výstupní napětí: 24V, stejnosměrný proud
zdroje a prodejce dodám až mi to dovolí adminé
mno - ale tyto data se mi moc nezdají - poptám se u nejmenované společnosti a získám více informací :pimp: |
|
|
| TouchWood |
Narazil jsem na odvětví silnějších větrných elektráren (asi budou dražší :D ) - až 50kW
zaslal jsem žádost na zaslání více informací. až mi budou doručeny (jestli) tak je zde uveřejním.
jedná se o tyto typy - 8 kW, 10 kW, 50 kW |
|
|
| mlynkovec |
teda sory ale nesdílím tvoje nadšení pro větrné elektrárny ,myslím ty velké
někde jsem narazil na statistiky o provozu jedné takové v česku ,sory ale fakt nevím které a kde ale vím že se chlubili že je moc moc moderní a z těch statistik vyplývalo že pracovala na sto procent jen 30-40 dní v roce takže si tu cenu za vybudování 1kw výkonu můžeš rovnou vynásobit deseti a to už ani nemluvím o tom že pro případ výpadku musí být někde instalován jiný zdroj tastrana zelených mamlasů si může tvrdit co chce ale budování větrných elektráren je jenom vyhazováním našich peněz
o tom že větrníky nejsou zrovna spolehlivým zdrojem svědčí i rostoucí počet problémů v evropské rozvodné síti za což můžou hlavně němci kteří si postavili spoustu větrníků a když jim nejedou tak berou elektřinu z celé evropy |
|
|
|
| 2mlynkovec: To podle mě ne, teď se dělají elektrárny, které se točí i při velmy nízkých větrnostních podmínkách, takže se to točí téměř pořád, úplné bezvětří není skoro nikdy! |
|
|
| TouchWood |
| citace: |
teda sory ale nesdílím tvoje nadšení pro větrné elektrárny ,myslím ty velké
někde jsem narazil na statistiky o provozu jedné takové v česku ,sory ale fakt nevím které a kde ale vím že se chlubili že je moc moc moderní a z těch statistik vyplývalo že pracovala na sto procent jen 30-40 dní v roce takže si tu cenu za vybudování 1kw výkonu můžeš rovnou vynásobit deseti a to už ani nemluvím o tom že pro případ výpadku musí být někde instalován jiný zdroj tastrana zelených mamlasů si může tvrdit co chce ale budování větrných elektráren je jenom vyhazováním našich peněz
o tom že větrníky nejsou zrovna spolehlivým zdrojem svědčí i rostoucí počet problémů v evropské rozvodné síti za což můžou hlavně němci kteří si postavili spoustu větrníků a když jim nejedou tak berou elektřinu z celé evropy
|
tak abych ti pravdu řekl, tak se o politiku nezajímám a nevím o žádnem programu
vítr a jeho poryvy se stále mění, tudíž není možné (a snad k kdyby vál 100% vítr ) dosáhnout maximálního zisku
elektrárna není blbost ale špatně jsi to asi pochopil.
je postavena a když je funkční tak z ní majitel (skupina) odebírá proud a přebytky prodává do sítě = zisk. když je ale nepřízeň a elektrárna proud nevyrábí tak odebírá spotřebitel proud ze sítě
stále se ale vyplácí (sice po delším užívání) tuto elektrárnu, pokud jest vybudována na dobrém místě využít.
ps. Jestli si někdo myslí že je toto nějaká politická propaganda, tak to klidně celé nechám smazat :( :( :(
jde mi jen o to aby jsme za 20 let nedýchali vzduch ze složení 30% síra, a zbytek oxid uhelnatý |
|
|
| mlynkovec |
pardooonpardooon
nemaž to
s těmi 30-40 dny provozu ročně mi to trochu ujelo
správně je to 1700 hodin ročně =70dní
tyhle tvoje bejby vrtule jsou celkem sympatické
ale ty monstrhnusy
něco k tomu od odborníků
Málokterá věc rozpoutává v poslední době takové vášně, jako oznámení o záměru výstavby větrných elektráren v blízkosti našich měst a obcí. Jakmile se objeví potenciální investor, rozdělí se zpravidla obyvatelé na dva nesmiřitelné tábory. Jedna skupina vidí ve větrníku zdroj peněz pro místní pokladnu a zatraktivnění obce, druhá pochybuje o přínosu takové investice a poukazuje na negativní vlivy stavby na životní prostředí.
Česká kotlina už ze své podstaty není ideálním místem pro získávání energie z větru, ale na druhou stranu je pravdou, že se u nás několik vhodných lokalit najde. Větrnou elektrárnu můžeme posuzovat z mnoha pohledů. Patří sem ekonomické otázky výstavby a provozu, vliv na ráz krajiny a na životní prostředí, kam můžeme zařadit i problematiku vlivu na zdraví obyvatel v okolí takové stavby.
Z pohledu ekonomického je problémem vysoká počáteční investice. Pokud vezme takovou investici na svá bedra cizí subjekt, který slíbí obci podíl na zisku, nesetká se většinou s větším odporem obyvatel. Druhou možností je, že se k takové investici rozhodne obec samotná. Takovým příkladem jsou Jindřichovice pod Smrkem. Obec nesmí podcenit ekonomickou analýzu návratnosti takové investice. V případě Jindřichovic se potvrdilo, že přílišný optimismus není namístě. Využitelnost zdejších dvou větrníků je pouze 1700 hodin za rok. V Německu a Rakousku se začíná ve větší míře využívat model takzvaných občanských větrných parků, kdy jsou zakládány komanditní společnosti, ve kterých jsou podílníky místní podnikatelé a obce. Firmy, které „zatáhnou“ do podnikání s větrem obce v okolí, pak mají mnohem snazší pozici při přesvědčování obyvatel. Lidé prostě vezmou větrníky za své.
Investiční náklady větrné elektrárny jsou okolo 0,75 Kč/kWh, zatímco například u jaderných zdrojů je to v průměru 0,29 Kč/kWh. Vložené prostředky se musí navrátit v horizontu deseti až patnácti let a to by za současné situace na trhu nebylo reálné. Proto musel přispěchat na pomoc zákon 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, na jehož základě Energetický regulační úřad stanovuje výkupní ceny elektřiny. Ceny jsou nastaveny tak, aby byla provozovatelům vodních, větrných, slunečních nebo biomasových elektráren zaručena návratnost jejich investice. Distribuční společnosti mají dokonce povinnost připojit takové zdroje přednostně do sítě a vykupovat od nich elektřinu za předem stanovené ceny. Elektřina z větru nebo slunce je tak několikanásobně dražší než silová elektřina z klasických zdrojů. Celkové zvýšení ceny silové elektřiny se pak samozřejmě promítá do ceny pro koncové zákazníky, kteří tak fakticky zaplatí státní podporu obnovitelným zdrojům.
Z pohledu ekonomického, ale i ekologického, je zajímavým údajem takzvaný life cycle energy ratio, tedy poměr vyjadřující množství energie, které daný zdroj vyrobí k celkovému množství energie, která se spotřebuje při jeho výrobě, výstavbě, získávání paliva, provozu a údržbě. Vyjádříme-li tento poměr v procentech, zjistíme, že jaderná elektrárna spotřebuje v tomto smyslu 1,7% energie, které vyrobí, vodní 2%, uhelná 3,5%, větrná 8.3% a sluneční dokonce 9,4%. Důležitou hodnotou svědčící naopak pro větrné elektrárny jsou takzvané externality, čili náklady vyjadřující například poškození životního prostředí a zdraví obyvatel při výstavbě, těžbě a dopravě paliva a provozu energetického zdroje. Tyto náklady byly vyčísleny v rámci rozsáhlého projektu Evropské komise nazvaného ExternE. U větrníků dosahují tyto náklady hodnoty 0,15 eurocentů na vyrobenou kilowatthodinu, následují vodní a jaderné elektrárny s 0,4, slunce s 0,6 a bezkonkurenčně nejvyšších externích nákladů dosahují uhelné elektrárny – 4 centy/kWh.
Výběr vhodné lokality je možná největším problémem větrných elektráren. Moderní větrná turbína potřebuje k přifázování rychlost větru 3-4 m/s, ovšem v takovém případě je její účinnost velmi malá. Až při rychlostech větru vyšších než 10 m/s začíná větrník dosahovat optimálního výkonu. Pro lepší představu uveďme, že rychlost 10 m/s (36 km/h) je podle Beaufortovy stupnice označován stupněm 6 – silný vítr. Z pohledu síly větru je situace u nás pro větrné elektrárny nepříznivá. Podle větrné mapy České republiky, kterou sestavuje Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, nepřesahuje na většině našeho území rychlost větru 4 m/s. Lokalit, kde fouká dostatečně je u nás velmi málo. Jsou soustředěny především ve vrcholových partiích severních pohraničních hor. Rychlost větru stoupá s výškou nad povrchem země. Proto se staví i sloupy o výšce 70 metrů a více. Odborníci odhadují, že v Krušných horách je možno postavit 288 větrníků, které by měly při výšce 78 m jednotkový výkon 2 MW. Představu pohledu na takové hory přenechám ctěným čtenářům. Bylo by tak dosaženo celkového instalovaného výkonu 576 MW, což je zhruba třetina výkonu instalovaného v jaderné elektrárně Dukovany. Rozdíl je v tom, že dukovanská elektrárna vyrábí 24 hodin denně a její roční využití výkonu se blíží 90%, zatímco u větrníků se využitelnost pohybuje kolem 20%.
Asi největší vášně vyvolává otázka vlivu větrných elektráren na ráz krajiny. Tento problém jsem zmínil už v souvislosti s Krušnými horami. I malé větrné elektrárny, které se staví v blízkosti našich obcí mají stožáry vyšší než 30 metrů. Nejvyšší stavbou na vsi je většinou kostelík. Je jasné, že takový stožár s větrníkem je hlubokou jizvou na rázu dané lokality. Problémy s rychlostí větru a nedostatkem místa pro větrné elektrárny řeší svérázně v Rakousku. Staví se zde stožáry o výšce přes 100 metrů (výjimkou nejsou ani stožáry dosahující 150 metrů). V takové výšce je větší rychlost větru a stožár elektrárny může stát klidně i v lese. V Rakousku mají totiž nedostatek plání, kde by se daly elektrárny stavět. Představu pohledu na les, ze kterého vyčnívají sloupy s vrtulemi nechávám opět na čtenáři. Musíme si také uvědomit, že pro výstavbu a následný provoz větrné elektrárny je třeba vybudovat přístupovou komunikaci, která může být také výrazným zásahem do krajiny. Nesmíme zapomenout na to, že stožár není jen sloup, ale potřebuje mohutnou základovou betonovou desku. V našich podmínkách musí být respektován zákon 114/1992 ochraně přírody a krajiny, který nedovoluje stavby v národních parcích, přírodních rezervacích, v chráněných krajinných oblastech první zóny a v blízkosti národních památek.
Mezi argumenty odpůrců větrných elektráren patří hluk těchto zařízení. Při provozu větrníku vznikají dva druhy hluku. Jedním je mechanický, jehož zdrojem je strojovna zařízení, druhým je hluk aerodynamický, který vzniká při obtékání vzduchu kolem listů rotoru a při procházení listů kolem stožáru. Problém tohoto zvuku je jeho periodičnost, která může neblaze působit na psychiku obyvatel v okolí. Druhým problémem je potom široký rozsah frekvencí těchto zvuků. Zastánci větrných elektráren poukazují na fakt, že pro kolaudaci takového zařízení je nutné měření hluku, jehož úroveň musí splňovat hygienické podmínky. Problémem jsou však infrazvuky, lidskému uchu neslyšitelné, avšak mající také vliv na lidskou psychiku. Lidé mohou být následkem působení zvuků o nízkých frekvencích podráždění a trpět depresemi. Vzpomínám si, jaké těžkosti provázely čtyři větrné elektrárny o výkonu 400 kW, postavené v roce 1995 v blízkosti obce Nový Hrádek v Orlických horách. První problémy se objevovaly už během montáže a v roce 1997 byl přerušen zkušební provoz pro vysokou úroveň hluku, který byl slyšet až na půl kilometru vzdáleném náměstí. V roce 2002 byla sice provedena konstrukční úprava, ale byl povolen pouze denní provoz, protože byly překračovány povolené hodnoty hluku pro noční hodiny. Podobných případů bychom našli v republice více (Nová Ves a Dlouhá Louka v Krušných horách, Mladoňov v okrese Šumperk a mnohé další). Zastánci větrných elektráren argumentují tím, že dnešní větrné elektrárny jsou mnohem modernější a problémy s hlukem mají vyřešené díky optimalizovanému tvaru listů vrtule. To je pravda, ale háček je v tom, že málokterý investor si v našich podmínkách může dovolit investovat několik desítek milionů korun do moderní technologie nové elektrárny. Namísto toho se k nám ve většině případů dováží repasované vysloužilé elektrárny z Rakouska a Německa, které na tom s hlukem nejsou o mnoho lépe než zmíněné větrníky na Novém Hrádku.
Nejen lidé trpí provozem větrných elektráren. Ještě více trpí zvířectvo žijící v okolí. To je důvod, proč by se elektrárny neměly stavět například na trasách stěhování tažných ptáků. Přesto podle studie Americké asociace pro větrnou energii rozsekají ročně tamní větrníky 30 tisíc ptáků. Řeklo by se, že na celé Spojené státy to není mnoho. Novinář a ekolog Ivan Brezina v jednom ze svých článků porovnal toto číslo s počtem ptáků, kteří zahynuli u španělského pobřeží v důsledku havárie ropného tankeru Prestige. Tehdy zahynulo 80 tisíc ptáků a havárie byla označována za jednu z největších ekologických katastrof v historii lidstva. Americké větrníky zabijí stejné množství ptáků za necelé tři roky. Samozřejmostí před zahájením výstavby je posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), ale z výše uvedených důvodů by měla být provedena i ornitologická studie. Zajímavostí je, že jsou větrné elektrárny nebezpečím nejen pro živé, ale i pro ocelové ptáky. Česká armáda už vydala několik desítek nesouhlasných stanovisek k výstavbě větrných elektráren. Podle ministerstva obrany by tak vysoké stavby omezily provoz vojenských radiolokátorů, jež jsou součástí integrovaného systému protivzdušné obrany ČR a mohly by narušovat i samotnou leteckou činnost.
Vraťme se ještě na chvíli k ekonomice. Větrné elektrárny se vyznačují nízkou hustotou výkonu, takže větrná farma o celkovém výkonu 1000 MW (jeden blok temelínské elektrárny) zabere rozlohu 35 tisíc kilometrů čtverečních. Uhelná nebo jaderná elektrárna o stejném výkonu má rozlohu pouze několik kilometrů čtverečních. Pro výstavbu větrných parků je tak třeba vykupovat rozsáhlé pozemky, což může být začátkem konce celého podnikatelského záměru. Dalším problémem je přenos elektřiny. Větrné elektrárny na severu Německa mají celkový instalovaný výkon přes 16 tisíc MW. V této části země je nízké osídlení a tak se musí elektřina přenést do střední a zejména jižní části země. Na první pohled by se mohlo zdát, že tento problém se nás netýká. Kámen úrazu spočívá v tom, že proud neteče podle našich přání, ale podle fyzikálních zákonů a německá přenosová soustava není na přenášení tak velkého výkonu dimenzovaná. Zatížení se tak přenáší na naši přenosovou soustavu. Díky paralelním a kruhovým proudům jsou tak omezovány možné přeshraniční kapacity pro vývoz elektřiny z České republiky na západ. Paradoxně tak na německé větrníky doplácí naše ekonomika.
Co říci závěrem? Fandím obnovitelným zdrojům, a tedy i větrným elektrárnám. Měli bychom si ale uvědomit, že Česká republika není ideálním územím pro jejich výstavbu. Několik málo lokalit se u nás najde, ale musíme velmi citlivě zvažovat dopady takových staveb na obyvatelstvo, životní prostředí a ráz krajiny. Musíme mít na paměti, že za podporu těchto ekologických zdrojů platíme my všichni, koncoví zákazníci. Nesmíme zapomenout ani na fakt, že v důsledku toho, že větrné elektrárny jsou velmi proměnlivý a neregulovatelný zdroj, je nutné na každou instalovanou větrnou kilowatthodinu zajistit jinou kilowatthodinu v klasickém zdroji (uhelném, jaderném nebo vodním), který zajistí dodávku elektřiny v případě, že nebude foukat.
Současná česká legislativní úprava, vycházející z evropských směrnic, není ideální, protože deformuje trh s elektřinou. Ideální podporu obnovitelných zdrojů si představuji zcela jinak. Měli bychom podporovat především výzkum a vývoj těchto technologií, aby dosáhly úrovně, při které by se v budoucnosti obešly bez dotování jejich provozu.
Daneš Burket
je to z neviditelného psa chtěl jsem dát odkaz ale nějek to nejde |
|
|
| hal9000 |
Mě osobně, se nové ekologické možnosti získávání energie velice líbí.
Ale i tepelná čerpadla pro vytápění domů, solární kolektory, a kořenové čističky odpadních vod.......................
Ale mrzí mne že všechny tyto technologie jsou prostě drahé, investice cca 150 tis. na větrnou elektrárnu která "utáhne" můj dům (kecám, žádnej nemám :-) )je trochu moc.
Prostě ekeologicky mohou žít jen ti co jsou za vodou.
To je první co se musí změnit.
To: Touchwood, Ale jinak prosím tě pokračuj!!!! mne to baví a zajímá mne to. Chtělo by to ale nějakou tu podomácky stavěnou :-) |
|
|
| chlastjesvine |
| a jak je to z hlukem? aby se pritom dalo v klidu spat :) |
|
|
| kvasimodo |
| ja si myslim, ze veterna energia je super, ale v nasom state je este stale vela blbcov ktori zarabaju na devastacii prirody a este viac kretenov co sa takimto ludom pchaju do riti .... ked radsej vdychuju jedovate plyny miesto toho aby si dali stople do usi, tak je to ich vec, ale ja si urcite raz postavim svoju vlastnu veternu elektraren :) |
|
|
| TouchWood |
no s hlukem - u starších větrných elektráren to byl problém ale dnešní typy jsou vybaveny lepší technologií takže nejsou tolik hlučné
sorry ale opravdu nevím jak se zrovna ted ta součástka jmenuje :D
ale hlučnost těch výkonějších se pohybuje okolo 40dB |
|
|
| TouchWood |
něco pro mlýnkovce ;)
Větrné elektrárny jsou levnější než klasické elektrárny. Instalovaný výkon 1 kW stojí u větrných elektráren 35.000,- Kč, u současných hnědouhelných elektráren 45.000,- Kč. A jaderná elektrárna? Všichni si vzpomeneme, jak jsme sledovali, když se stavba Temelína prodražovala až k hodnotě 100,000,000.000,- Kč (sto miliard korun). Jednoduchým přepočtem (Temelín má výkon 2 x 1 000 MW) zjistíme, že jaderný kilowatt nás přišel na 50.000,- Kč bez započtení stavby meziskladu na vyhořelé palivo a konečného úložiště.
sice už to je na 1. straně ale neodpustil jsem si to :D |
|
|
|
| citace: |
Původní příspěvek od hal9000
Mě osobně, se nové ekologické možnosti získávání energie velice líbí.
Ale i tepelná čerpadla pro vytápění domů, solární kolektory, a kořenové čističky odpadních vod.......................
Ale mrzí mne že všechny tyto technologie jsou prostě drahé, investice cca 150 tis. na větrnou elektrárnu která "utáhne" můj dům (kecám, žádnej nemám :-) )je trochu moc.
Prostě ekeologicky mohou žít jen ti co jsou za vodou.
To je první co se musí změnit.
To: Touchwood, Ale jinak prosím tě pokračuj!!!! mne to baví a zajímá mne to. Chtělo by to ale nějakou tu podomácky stavěnou :-) |
Je pravda, že počáteční náklady jsou sice vyšší, ale pak už se ti to jenom splácí, a návratnost je docela rychlá, kolik se tak platí za rok za elektriku 10, 20 tisíc?? Tak si to zpočítej, vrátí se ti to hned.
Problém je, že češi jsou prostě blbci, někdo si chce postavit dům, tak si postaví ten nejlevnější, bez zateplení a pak třeba topí na uhlí, to je hrozný, kdyby radši na začátku zainvestoval např. o 1-2 milionu víc, tak by se mu za 50 let vrátily 4 miliony, a hlavně by žil ekologicky. ČR nepotřebuje totiž nové elektrárny, ale ČR potřebuje začít šetřit energiema!!!!Teď sem například viděl toho blbce Klause v televizi, jak říká, že potřebujeme nové uhelné nebo jaderné elektrárny, ty vole už sem myslel, že jednou řekne něco ekologickýho, ale od něj se to asi nedočkáme!:flick: |
|
|
| Everl0st |
| TouchWood : Čéče...zpracování úplně parádní...K+....akorát mi uniklo, proč zrovna na Grower??Určitě se tu najde spusta ekologů, ale najde se tu i někdo kdo by s tim něco udělal?? |
|
|
| mlynkovec |
sory TW
ale když ten větrník jede jen 70 dní v roce tak to je využití 20%
takže náklady na 1kw bych násobil pěti =35000krát 5=175000
a nezapomen že musíš mít někde náhradní kapacitu která není závislá na větru a to taky není zadarmo |
|
|
| TouchWood |
jj máš celkem pravdu.
ale to je větrník. Na grower jsem to dal, protože jsou tu squelý lidi.
možná časem seženu cash tak to rozjedu ;)
** musíš ale dbát ohled na českou mentalitu - jelikož větrnou elektrárnu možná staví soukromníci, ale jadernou staví stát - a jelikož jsou to státní prachy tak bude každej krást jak straka. Tudíž dříve než postaví základy bude rozkradená :D
jsme přece češi ne :satan: |
|
|
| Ježíš |
TouchWood: diky moc za tenhle dred, kacko dostanes nekde mimo kurarnu :D celkove si myslim ze vsechno mluvi pro obnovitelne zdroje, polemizovat s tim ze kilowatt z uhelne elektrarny je levnejsi muze jen sebevrah-zdroje dochazeji a cim driv se na to zacneme pripravovat tim lip. jadro nam sice muze pomoci blizici se krizi zmirnit, ale neni to reseni (a na perpetum mobile aka vodikovy nesmysl neverim).
Jedine co by mluvilo vazne proti je infrazvuk, mimo spektrum frekvenci ktere lidske ucho dokaze vnimat. videl jsem o tom kdysi davno dokument a v nem se lide dokonce museli odstehovat pryc od rotorove elektrarny protoze uz byli psychicky i fyzicky na dne z toho "neexistujiciho" hluku. zajimalo by me jak to s tim doopravdy je, kdovi o jakou propagandu mohlo jit.
bobek: hehe to se hezky rika, "češi jsou prostě blbci, kdyby radši na začátku zainvestoval např. o 1-2 milionu víc"-spousta lidi nema ani na vlastni bydleni, natoz to nejlevnejsi a pri jeho porizeni se matrixu upise na zbytek produktivniho zivota. vrat se na zem |
|
|
| r-man |
Ahoj,
thread je to moc pekny, ale porad to vidim cerne. Nejde jen o to, ze je to ekologicka energie, dulezitej aspekt je jeji cena. Podle me jde vyrabet energii ekologicky a zaroven levne, treba Temelinem. To je porad jeste vzhledem k mnozstvi i nebezpecnosti odpadu nejekologictejsi metoda pri rozumnem pomeru vykon/cena.
Rad bych mel vetrnou elektrarnu (musel bych bydlet tak kde fouka), ale za tyhle prachy si ji proste nekoupim. Jeji udrzba taky neco stoji, a energie je z ni nekolikanasobne drazsi i kdyz by foukalo na nominalni vykon 365 dni v roce, coz se nestane nikdy. Navic baterie pro akumulovani energie na dobu kdy nefouka odejdou za dva roky, ale mozna i driv, a pak to zas vyjde strasne draho koupit nove.
Rad bych mel solarni panely, ale s tema je to uplne stejne naprd, jako s vrtulema. Jsou drahy, vykon neni staly, a baterie malo vydrzi a jsou taky strasne drahy.
Nejlepsi je voda, ta tece furt, kdyz se vybere dobre misto, ale i tam je porizovaci cena strasne vysoka.
Myslim, ze neni cas pouzivat tyhle tri druhy energii, protoze jsou proste prilis drahe, ty penize bych investoval do vyzkumu pro lepsi technologie, treba vynalezneme baterie, co vydrzi 100x dyl (vice cyklu) a panely, co budou i pri 20% slunicka davat plnej vykon :-)...Jeste si pockam, a zatim budu podporovat klidne dalsi Temelin.
Dalsi cesta je samozrejme snizovani spotreby, a to lepsi ucinnosti. Tim myslim nejenom setrivky zarovky, ale treba i topeni (elektricke je fakt nahovno), pocitace (CPU ma vetsinu prikonu prevedenou na teplo a jen zlomek spotrebuje sam), klimatizace, sporaky...proste vsechno je nedostatecne ucinny a energie unika (premenuje se na teplo).
Co vy na to? |
|
|
| TouchWood |
hmmm tak já mám stréca na horách - krušné - je hajný - a bydlí kousínek od větrné elektrárny (ta je docela hodně veliká) a celá rodina spí jako pařezy. Já taky když tam přebývám ;)
přišel mi konečně email od další společnosti tak vám to tu postnu |
|
|
| TouchWood |
Nejprve uvedu technické údaje elektráren, nakonec obdržený e-mail.
WT8000
>Generátor<
Typ synchronní s permanentními magnety
Výkon 8 kW
Otáčky 1500 n/min.
Napětí 230/400V D/Y
Kmitočet 50Hz ( 35 - 65Hz )
Regulace elektronická
>Brzda<
Typ odporová
Ovládání manuální
>Převodovka<
Typ planetová
>Rotor<
Regulace PITCH CONTROL
Otáčky 220 n/min.
Průměr 5,5 m
Počet listů 3
Materiál EPOXY
Hlučnost LAeq pod 38dB v pásmu 10 m
>Gondola<
Natáčení kormidlem
>Stožár<
Typ trubkový
Výška 14 m nebo 16 m
>Charakteristika<
Zapojovací rychlost větru 3,5 m/s
Jmenovitá rychlost větru 12 m/s
Vypínací rychlost větru 25 m/s
Maximální rychlost větru 55 m/s
>Hmotnost<
Gondola 400 kg
Stožár 1400 kg
Záruční doba 2 roky
Životnost 20 roků
WT10P
Generátor
Typ asynchronní
Výkon 10 kW
Účiník 0,9 cos
Otáčky 1000 n/min.
Napětí 400V
Kmitočet 50Hz
Regulace mikroprocesorem
Připojení k síti tyristory
Brzda
Typ elektromagnetická
Ovládání elektronické
Převodovka
Typ planetová
Rotor
Regulace PITCH CONTROL
Otáčky 200 n/min.
Průměr 5,5 m
Počet listů 3
Materiál EPOXY
Hlučnost LAeq pod 38dB v pásmu 10 m
Gondola
Natáčení kormidlem
Stožár
Typ trubkový
Výška 14 m nebo 16 m
Charakteristika
Zapojovací rychlost větru 3,5 m/s
Jmenovitá rychlost větru 12 m/s
Vypínací rychlost větru 20 m/s
Maximální rychlost větru 55 m/s
Hmotnost
Gondola 400 kg
Stožár 1400 kg
Záruční doba 2 roky
Životnost 20 roků
Profesionální - WT50S
Generátor
Typ asynchronní
Výkon trvalý 50 kW
Výkon špičkový 60 kW
Účiník 0,9 cos
Otáčky 1500 n/min.
Napětí 400V
Kmitočet 50Hz
Regulace mikroprocesorem
Připojení k síti tyristory
Brzda
Typ elektromagnetická
Ovládání elektronické
Převodovka
Typ planetová
Rotor
Regulace STALL
Otáčky 80 n/min.
Průměr 13,5 m
Počet listů 3
Materiál EPOXY
Hlučnost LAeq 40dB
Gondola
Natáčení servomotorem
Stožár
Typ trubkový
Výška 24 m
Charakteristika
Zapojovací rychlost větru 3,5 m/s
Jmenovitá rychlost větru 14 m/s
Vypínací rychlost větru 25 m/s
Maximální rychlost větru 50 m/s
Hmotnost
Gondola 1300 kg
Stožár 5000 kg
Záruční doba 2 roky
Životnost 20 roků
životnost udává dobu užívání ale když se o ní budete dobře starati, číst jí každý večer pohádky, tak vám vydrží déle.
nebylo by na škodu sehnat si technický manuál těchto elektráren (asi jedině ukrást) sehnat si kontakty, na odlití částí atd
to by vyšlo možná levněji |
|
|
| TouchWood |
Vážený pane XXX (cenzura pánové a dámy :D,
na základě dohody mezi firmou ------------- a xxxxxxxxxxx a.s., přebíráme všechny zakázky, které jsou směrovány k této firmě.Proto Vás zdvořile žádáme o další korespondenci na e-mailovou adresu xxxxxxxxxxxxxx a.s..Budeme se Vám snažit zodpovědět všechny Vaše otázky a budeme mít snahu Vaši zakázku vyřídit k Vaší plné spokojenosti.
A nyní k Vašemu dotazu:
Cena elektrárny EXW- WT10P je bez sloupu
460 000,- Kč ( gondola ) + 70 000,- Kč( sloup ) + stavebně-elektro práce, které si stavebník může provést sám( jsou levnější )+DPH
Nutno uvést, že cena je pro ČR, platná bez stavebních a projektových prací. WT10P je určena do vlastního rozvodu s možností prodeje vyrobených přebytků do veřejné sítě za úplatu pro Vás (dostáváte zaplaceno od ČEZ za každou kW, kterou dodáte do veřejné sítě).
K vašemu e-mailu: je nutné zhodnotit několik aspektů pro porovnávání s ostatními výrobci např. historii výrobce, kolik funkčních el. již úspěšně funguje, kde jsou umístěné, zda se jedná o repasovaný stroj či nový, náklady na průběžnou údržbu, výkon při stejném průtoku větru( naše WT umí průměrně 25- 30 000 kWh/rok).
Cena 1ks elektrárny EXW- WT50S je se sloupem 24m vysokým- 2.100 000,- Kč + stavební práce, které si stavebník může provést sám( jsou levnější )+DPH. Montáž a uvedení do provozu je účtováno 4pracx15hodx500,-Kč(hodinová sazba) za elektro montážní práce,revize atd. za jednu elektrárnu.Elektrárnu můžete koupit i bez montáže, ale pro území ČR můžou vznikat problémy se zárukou.
Nutno uvést, že cena je platná bez stavebních a projektových prací pro ČR . Může být zapojena do vlastních rozvodů s možností prodeje vyrobených přebytků do veřejné sítě za úplatu pro Vás, nebo jen do veřejné sítě přímo (dostáváte zaplaceno od ČEZ za každou kW, kterou dodáte do veřejné sítě po dobu 15 let od kolaudace, nebo si najdete jiného odběratele ještě za lepší cenu). Elektrárna běžně vyrábí při průměrných větrných podmínkách kolem 150-160 000kWh/rok.
.
Protože neznáme Váš záměr, jsou tyto informace v této chvíli dostačující.
Co se týká měření, tak jen pro informaci Vám první informaci( základního měření ) o průtoku větru sdělíme zdarma, a když toto zjištění bude příznivé, pak teprve můžem uvažovat o detailech.Je proto potřeba znát zeměpisnou šiřku a zeměpisnou délku pozemku a nadmořskou výšku. Tyto údaje Vám jistě řeknou na vašem katastrálním úřadě.Bez zjištění těchto údajů ( jestli na požadovaném místě stavby fouká ) je další jednání zbytečné a neúčelné, pokud je stavba určena pro území ČR. . Jestli tedy se jedná o stavbu na území ČR prosím o zaslání údajů o zeměpisné šiřce a zeměpisné délce pozemku a nadmořské výšce pozemku, a až bude jasné , že tam fouká rádi uskutečníme s Vámi další jednání |
|
|
|
| citace: |
Původní příspěvek od Ježíš
bobek: hehe to se hezky rika, "češi jsou prostě blbci, kdyby radši na začátku zainvestoval např. o 1-2 milionu víc"-spousta lidi nema ani na vlastni bydleni, natoz to nejlevnejsi a pri jeho porizeni se matrixu upise na zbytek produktivniho zivota. vrat se na zem |
spíš sem to myslel tak, že lidi nešetřej energiema, takže se tady hrozně plýtvá..
| citace: |
Původní příspěvek od r-man
... a panely, co budou i pri 20% slunicka davat plnej vykon :-)...
Co vy na to? |
Teď se začíná experimentovat s nápní do solárních panelů, místo křemenného písku, se tam dává oxid titaničitý(je levnější a právě funguje i při nízkém světle), ale vědci to nedokázali udělat tak, aby byl v panelu rozložen stejnoměrně, ale pak se to povedlo a byli to právě čeští vědci, kteří to vymysleli:bravo: |
|
|
| Hodinář |
výkon: 2 MW
celková výška: 110m
rozpětí lopatek: 40m
max. rychlost lopatkového systému (změřeno na prstech:) ): 31m/s
max. rychlost větru: strašná.Minimálně orkán.
Doporučuje se instalovat na upatí pohoří.Nejlépe odlesněné oblasti.Díky silnému větru, hluk větrníku zanedbatelný. |
|
|
| Rascal33 |
| Dovoluju si pripojit fotku z me cesty stopem do Amstru. Podel te hlavni dalnice napric nemeckem (Berlin>Magdenburg>Hannover...) jich je plno (fakt desitky asi i stovky) a jsou velke... fest velke.... na te fotce to je opticky klam, ta elektrarna stoji cca 100m za tim kamionem, proto nevypada nejak extra velka ale byla fakt velka jak cyp :))) |
|
|
| _Ra_ |
Jen houšť a větší kapky.
Bez společenské změny vyvolané akutním nedostatkem zdrojů ale nevidím nasazování elektráren využívajích alternativních zdrojů moc růžově.
Ježíš "a na perpetum mobile aka vodikovy nesmysl neverim":
No jednak jaderna fuze nema s perpetum mobile nic společného, druhak už experimentálně probíha v tokamacích. Že praktické využití je hodně daleko je snad jasný.
OT: A navíc to budem v budoucnosti potřebovat na zneškodnění T-X z Terminatora 3, takže tak -)) |
|
|
| kolumbijec |
| stejne je cela tahle diskuse postavena na hlavu. vsichni rikate co mame delat nez nam dojdou fosilni zasoby, ale pritom na to se kazdej ekolog musi tesit!!!!!!! takze palte vsichni uhlim a jezdete co nejvic autem a az za dvacet vsechno dojde, tak nase deti budou mit krasnou a zdravou prirodu........ |
|
|
| Ježíš |
| kolumbijec: to muze rict jen clovek-ignorant ktery nevidi dopredu. doufam zes to myslel jako vtip.. |
|
|
| Grind |
kombinacia viacerych systemov....
tato tema nieje nikomu nova, ale zamyslel sa niekto nad nou vaznejsie?
co tak postavit full EKOLOGICKY DOM:
1., s kolobehom vody, ktoru si ten dany objekt sam recykluje,
2., odpad by sa zachytaval v nadrziach, kde by prebiehala vyroba metanu, pricom ked sa vsetok plyn zuzitkuje potom ziskate super humus do EKo zahradky....
3., solarne panely na streche = pekne slnecne pocasie,
pri dome veza s vrtulou = pekne veterne pocasie :-)))
4., SPOTREBA, o tom sa tu toho popisalo, proste clovek je tvor najlenivejsi, a nerad sa vzdava dobreho ziv. standardu, na strane druhej si kazdy rychlo zvykne na vymozenosti.... je to na dlhu polemiku, proste sporit sa da vsade.
5., zateplenie + kvaliny material na stavbu je samozrejmost, a sucatne je to moznost pre kazdeho konretne sa rozhodnut.
verim, ze este by sa tu toho dalo (malo) popisat omnoho viac.
INVESTICIA: financna - obrovska, ekologicka - nedocenitelna.
ide o to, ze po vhodnych prepoctoch by bol dom schopny fungovat nezavazne bez elektric. pripojenia na siet, bez vodovod pripojky, bez kanalizacnej pripojky, lebo z bio-odpadu vyrobime metan. teda taky dom by toho proste vela usporil. Ako fajne je to tu pre nas vymyslene .-)
Na spravne pochopenie celej ekologie je potrebne si uvedomit par faktov.
clovek je zivy tvor z prirody, teda patri do prirody, vsetko prirodne mu je prirodzene, teda kazde zdrave podmienky pre zivot a prostredie musia tento fakt zohladnovat
zapajanie sa a vyuzivanie jedneho ekologicky nezavadneho nahraditeneho zdroja sa moze javit neekonomicke, zapojenim niekolkych takychto systemov do napr. projektu ako je rodinny dom pomaha zosuladit jednotlive ciastkove zdroje do fungujuceho, navzajom sa doplnajuceho komplexu. chce to fantaziu a kreativitu.
Na chvilku prestanme hovorit o financnom pozadi celeho projektu, nielen to. Vynechajme z roviny hodnot materializmus (niekde som sa dostal k informacii, ze sme posledna generacia co fici na materialistickom systeme .- ))) ), pricom myslime na zivotnost a stalost prostredia v ktorom zijeme. Nevynechajuc zdravie takehoto prostredia, ktore ako usporiadany celok, velmi citlivy na zasah do jeho jednotlivých sucasti, ktore vo vacsine pripadov tvoria CYKLUS S PREBYTKOM. Teda napr. kolobeh vody je urcity pravidelny cyklus, jeho "prebytkom", ktory sa da zuzitkovat, nazyvam silu tecucej vody.
Vyuzivanim max. poctu podobnych cyklov si vyzaduje dosledne sledovanie okoliteho prostredia, hlavne nasledky nasho zasahu v danom prostredi - biocentre.
Zdrave biocentrum ma byt nezavisle (abo prepojene) od ostatnych biocentier, je specificke svojou jedinecnostou, pricom vyzaruje energiu ktora je vo vacsine pripadov pozitivna, inspirativna, alebo ma iny charakter
(MENHIR z kamena, na spravnom nieste a za spravneho pouzitia vyrovnava energeticke hladiny, prip. dava ich do poriadku po neuvazených zasahoch cloveka. a napaja na enrg. roviny inych oblasti, cim je definovana jednotka v systeme a system tvoria dane jednotky...)
tiez faktor v tejto dobe ponekud ZABUDNUTY!
nechcem sa dalej pliest v týchto temach a miast vyznam tohto textu, v skratke sa da povedat, ze je jedina cesta pre zivot na zemi a nou nieje cesta hmoty (a peniazi ako ekvivalentu hmoty na lepsiu manipulaciu) skor priroda vo svojej prirodzenej krase, nieje tam nic viac na pochopenie.
fuf som toho trochen viac nastrielal .. :o))) |
|
|
| Rascal33 |
| kolumbijec : krasnou prirodu asi jo, akorat si budou svitit svickama, jezdit na konich a kacet vsechny stromy at je cim topit.... to bude krasa... tesim se... |
|
|
| Rascal33 |
| Grind : predstava te je hezka ale vzhledem k tomu ze na zemi zije 6 miliard lidi ponekud utopicka... |
|
|
| Ježíš |
| rascal33: ani to ne, to je jak z nejaky pohadky :D zjednodusene receno si predstavte krizi 30.let (ktera mj. pomohla rozpoutat nejhorsi valku v dejinach) a vynasobte si ji 10-100*. tehdejsi krize probihala za stavu kdy se na zivotni prostredi ohlizet nemuseli a zdroje byly "nevycerpatelne". dnes se blizime k ropnemu zlomu a jak rychle to bude si muzeme jenom cucat z prstu (zalezi na rustu a hladu ekonomik zemi jako je Cina nebo Indie). Na krachu ropneho prumyslu jsou zavisle vsechny ostatni odvetvi prumyslu (automobilovy!!-az se zacne propoustet ve Fordovi, to bude svanda) a protoze se pouziva jako hlavni zdroj v doprave tak na nem zavisi uplne vsechno. Takze prirodu si mozna uzije tech par jedincu kteri prezijou nejtvrdsi naraz tohodle rozjetyho vlaku..pokud nebude zamorena radioaktivitou nebo necim jeste horsim |
|
|
| Grind |
to rascal33:
nemusia byt ani sviecky, proste ked zapadne slnko pojde sa spat :-)).
ale vazne
TOTO JE PRESNE TA LUDSKA LENIVOST. s prichodom luxusu akym je elektrina sme zleniveli natolko, ze svet bez nej by nefungoval. ale ludia predtym sa tiez smiali, boli viac volnejsi...
Cele je to len nazor, nieje nutne sa snim stotoznit, len ho akceptovat ako moznost.
Co sa tyka tych 6 miliard ludi, niekde som cital studiu (neviem vsak kde, tak ma neberte za slovo) ze Zem je schopna uzivit este viac ludi (konkretne 20miliard), vseobecne, sa neda argumentovat poctom ludi, ved stale dalej narasta (aspon globalny trend je taky)
v poslednej dobe som viackrat zachytil zmienku o vytobe el. energie z piramidy, tiez je to len taka polemicka informacia, no zapada dobre do systuacie.
Proste ide o to, ze energiu je mozno cerpat nejakym sposobom zo zemskej gravitacie. Tento ucel plnili aj piramidy v udoli kralov (na podobne tema robil pokusy uz aj Vasil Tesla) znama je aj betonova zahrada vybudovana tiez nejakym rusom, pricom technologie na manipulaciu s takymi balvanmi v tej dobe proste neboli, takato technologia je vsak pre verejnost skryta, lebo mame zdroje za ktore sa plati, co sa viac oplati ako keby kazdy mal na zahrade piramidu z ktorej je energy zadara...
nieje to len polemika, ale uznavam nacinat taku temu je zbytocne a zdlhave, proste nieco si musi clovek uvedomit uz predom.
dalej to uz neje o technike ktora nas zachrani a ukoji dalsie chtice nasej zhyckalej, znudenej a rozmaznanej spolocnosti. Pricom nas v konecnom dosledku len postavi pred nove problemy v podobe civilizacnych chorob. ani nemam naladu to dalej rozvadzat... |
|
|
| Hanizek |
Teď nedávno jsem pracoval u jednoho podnikatele. Kousek od něj si jeho známý nechal postavit větrnou elektrárnu a tak jsem se ho na to ze zvědavosti zeptal.
Původně prý měla být návratnost kupní ceny za deset let. Ale už byla několikrát v poruše (má ji šest let) a tak to má teď spočítané na 15 let (když se s ní zas něco nestane). Takže při životnosti 20 let to zas něják extra výhodné není - klidně se může stát, že se mu ty peníze nevrátí vůbec. Říkal, že už by do toho znova nešel....
Vím, že určitě záleží na výrobci (ta jeho je asi "aušus"), ale i tak bych řekl, že to moc výhodné nebude.
Kdybych si mohl vybrat, spíš bych zvolil solární panely. Ale určitě bych ještě počkal, až se jejich cena sníží na přijatelnou mez. |
|
|
|
V geotermální a sluneční energii je budoucnost, už se těšim až dojde ropa a konečně se to tu začně hejbat...
btw: Slunce (vítr, slun. záření) a síla země(vodní toky, geoterm. energie) by při efektivním využití dokázaly vyrobit 12x více enrgie než je současná spotřeba Země, k tomu si vemte, že 50% spotřebované energie je absolutní plýtvání, kdyby se tu stavěly jenom domy s tepelnou izolací A nebo B, tak by se ušetřilo miliardy megawatů...
2Hanizek: Když si postavíš kvalitní větrnou elektrárnu tak ti dejmetomu vydrží 50 let a návratnost je (u kvalitní dejme tomu 20 let), tak se to sakra vyplatí, to nemluvě o tom, kolik CO2 Zemi ušetříš....
Souhlas s Ježíšem a Grindem, k čemu je elektrická naklepávačka prdelí, elektricky otevírací garáž, mikrovlnka, televize s úhlopříčkou 100m, Coca-cola, McDonald´s? Jak by byl život krásnej, kdyby děti místo paření Wowka pěstovali kytičky:) rodiče by jim podojili krávu, upekli chleba dojeli ve svým autě poháněným vodou k rybníku a bylo by vystaráno, to je vize budoucnosti, už teď musíme najíždět na trvale udržitelný rozvoj, jinak se z toho za 30 let poserem až to poteče nohavicema... |
|
|
| Erixon |
V současný době je výroba solární energie neefektivní, ale vzhledem k nesmyslně vysokým státním dotacím se na tom dá postavit slušnej byznys. Je potřeba poměrně vysoká počáteční investice, ale na druhou stranu jde o téměř bezúdržbový systém s velikou životností...
BobekMarley: K tý životnosti VE, jak se to vezme, ale kde jsou mechanicky namáhný části tam je potřeba pravidelná výměna náhradních dílů.
Už nevim kde jsem to viděl, ale docela mě zaujmulo, jak angličani stavěj větrný elektrárny v moří podél pobřeží. |
|
|
|
2erixon: Jo jasný, ale stejně se to imho vyplatí...
Já bych stavěl například větrný elektrárny podél dálnic, tam to nikomu nevadí a rozráží to aspoň vítr... |
|
|
| TouchWood |
To bobekMarley:
vcelku máš pravdu, ale znáš lidi. Budou to používat furt a přestanou jen, až půjde do tuhého. Ale to už jako vždy bude pozdě.
(konkrétní příklad: Usa nechtějí podepsat smlouvy o snížení emisí) |
|
|
| TouchWood |
ty větrný elektrárny byly v Severním moři. Myslím kdesi u Dánska.
Myslím že tam mají jen 2 problémy:
a) ptactvo které se rozseká o vrtule, ale zase mají dravé ryby co jíst
b) ožralí kapitání tankerů :D |
|
|
|
2TouchWood: Jo bohužel lidi si nejdřiv potřebujou nabít hubu, kterou si taky nabijou, potom to snad pude ráz na ráz, dívám se na to optimisticky, nějak to dopadne, příroda to nějak vyřeší...
A k tomu problému a) - Myslím, že vět. elektrárny jsou dneska už konstruovány, že se točí rychlostí, která nemůže tahy ptactva ohrozit...Leda u starých elektráren no... |
|
|
| Hanizek |
| citace: |
Původní příspěvek od Erixon
V současný době je výroba solární energie neefektivní, ale vzhledem k nesmyslně vysokým státním dotacím se na tom dá postavit slušnej byznys. Je potřeba poměrně vysoká počáteční investice, ale na druhou stranu jde o téměř bezúdržbový systém s velikou životností...
|
Ano, tak vydělat na tom opravdu jde. Ale životnost běžně dodávaných panelů se také pohybuje kole dvaceti let, a to je podle mně málo...
Solární energie je prostě ještě "v plenkách" (i když NASA vyvinula solární panely 300w/m2, normální člověk to ale nezaplatí). Chce to ještě nějáký ten pátek počkat....
Jinak se omlouvám TouchWood za offtopic. |
|
|
|
Taky OT: Už sem tu někde psal, že češi vyvinuli novou náplň do solárních panelů, která je efektivnější a míň stojí, tak snad se to rychle propracuje do praxe, a podle mě je životnost víc než dvacet let, tipnul bych tak 40-50let, ale to nevim přesně...
Imho stejně není nutný mít na zahradě sto metrů čtverečních solárních panelů, stačí si dobře izolovat dům, využít dešťovou vodu, mít rouru v zemi, která v zimě vzduch otepluje, v létě zase ochlazuje, mít robustný kamna, který vytápěj celej dům a zároveň ohřívaj vodu a který jedou na dřevo a návratnost takovýho domu je cca 30 let a pak už se jenom směješ a v takovym domku se bydlí stokrát líp, než v nějakym betonovym bungru na sídlišti, ekologie rulez:punk: |
|
|
| Hanizek |
BobekMarley: Nedávno v ČR dostavěli nějákou novou sluneční elektrárnu - četl jsem o tom a psali tam, že to má životnost dvacet let.
Jasně že půjdou koupit panely s větší životnosí, otázkou však je, jestli se to pořád vyplatí. |
|
|
| Sinuhet |
| citace: |
Původní příspěvek od TouchWood
vcelku máš pravdu, ale znáš lidi. Budou to používat furt a přestanou jen, až půjde do tuhého. Ale to už jako vždy bude pozdě. |
Jestli jako vzdy pozde, tak nechapu jak to ze jeste zijem, kdyz uz nekolikrat bylo pozde. Podle me zatim bylo vzdy vcas. |
|
|
|
| Sinuhet: No párkrát už pozdě bylo viz. komunismus v ČSR |
|
|
| Tonik |
| Solární panely, především fotovoltaické prodražuje celosvětový nedostatek křemíku, navštívil jsem firmu v čechách, kde se tyto typy panelů vyrábí, mají před firmou vzorek o výkonu 10 kW v ideálních podmínkách, ale je zajímavé, že tento systém dodává cca 1 kW i v noci. Celkově se budeme muset zabývat více alternativními zdroji, už jen z toho důvodu, že standardní zdroje budou průběžně zdražovat, včetně tohoto přibudou daně ekologické, asi jako je to v Německu, to jsou ale pouze důvody ekonomické. Myslím, že vyjádřit poškození přírody přes peníze prostě nejde. Celkem zajímavý projekt ohledně alternativní energie chystají v Litoměřicích, kde vznikne několik vrtů o hloubce cca 5 km. Z těchto vrtů jde pára o teplotě cca 300 stupňů, která své teplo přes výměník předá do oběhu cenrálního vytápění, které bude sloužit celému městu, investice v řádu 1 mld...... |
|
|
| TouchWood |
a co když se těmi vrty nějak naruší lokální systém klimatu. jako že by to "odvedlo" vodní zdroje z okolí na tu geotermální elektrárnu a pro rostliny, živočichy atd už zbyde méně zdrojů, navíc narušení kůry země...
já bych byl raději pro bioplynové stanice :frog: |
|
|
| Tonik |
| Určitý zásah to je zcela určitě, větrné, či solární elektrárny jsou v podstatě bez zásahu do přírody, až na to, že na výrobu komponentů se musí těžit materiály (železo, měď, křemík atd.), takže to nějaký vlastně zásah je. Nejsem geolog, ale pokud vrt bude 5 km pod zemí, nepředpokládám, že by se měli změnit zdroje podzemní vody a tím podmínky pro faunu a floru. Zajímavá myšlenka je ohledně narušení zemské kůry, může to mít do budoucna nějaký negativní vliv ?? |
|
|
| TouchWood |
postnu vám tu 2 fotky velkých větrných elektráren, které jsem pořídil v severních čechách. Jsou to německé elektrárny, fotil jsem je přes hranice :frog: na hodně velkou vzdálenost a v hrozném počasí ;)
|
|
|
|
jen jestli ty nemecke elektrarny nepohani cesky vitr :D
posledni dobou premyslim nad vyrobou el.energie spalovanim.Pry to jde.
Tohle je taky zajimave,fermetaci vseho mozneho se uvolni plyn a jeho spalovanim el.energie.Je to ale drazsi spas :)
http://www.agrifair.cz/component.ph...section&seid=17 |
|
|
| TouchWood |
to se stane, pokud nedodržuješ bezpečnostní pravidla, a při překročení max. povolené rychlosti větru, windmill neodpojíš z provozu (zabrzdíš) |
|
|
| Hyde |
TouchWood: nechtěl bych ti to tu nějak zasírat, je to fajn trýd, ale mám dojem, že tenhle typ jsem tu neviděl. (v opačném případě -PM, smáznu)
Větrná elektrárna ROSWELL
Tato větrná elektrárna má po obvodě rotujícího kotouče hnaného větrem nastavitelné klapky podobné žraločím žábrám, (pracovní název stroje ve vývoji příznačně zní Shark Gills), které se na polovině povrchu nastavují proti větru. V momentě, kdy se do klapek opře vítr a kotouč se pootočí, dostanou se klapky do závětrné strany a levitující vačkový mechanismus uvnitř kotouče klapky zasune do povrchu kotouče, který se dál otáčí proti větru bez odporu vzduchu, obr. 1. Na návětrné straně se klapky opět zvednou a jsou připraveny na další nápor větru a k přeměně jeho kinetické energie v elektrickou. Na rozdíl od vrtulových elektráren je chod větrné elektrárny ROSWELL zcela bezhlučný. Výkon jednoho kotouče závisí na rychlosti větru a v průměru je 10 kW. Na stožár se dá namontovat několik kotoučů pod sebe a výkon zvednout až na 30 kW. Vzhledem k tvaru a bezhlučnému provozu se dají tyto elektrárny postavit do těsné blízkosti domů nebo přímo do měst. Výkon elektrárny 10 - 30 kW je postačující na spotřebu elektrické energie rodinného domu nebo k pohonu technologie v soukromé i komerční sféře. Výkupní ceny elektrické energie, které postupně narůstají, ještě sice nedosáhly cen v EU (kde ovšem také citelně rostou), ale jsou již v současnosti dostatečné pro rychlou návratnost pořizovacích nákladů. Použité materiály na výrobu elektrárny, nerez ocel a plasty, zaručují dlouhou životnost a po návratu vložených prostředků dlouhodobý a slušný výdělek.
Celý článek: http://si.vega.cz/clanky/vetrne-elektrarny-taawin/ |
|
|
| TouchWood |
| zní to zajímavě, škoda že v článku není uvedena cena |
|
|
|
| citace: |
Původní příspěvek od TouchWood
ty větrný elektrárny byly v Severním moři. Myslím kdesi u Dánska.
Myslím že tam mají jen 2 problémy:
a) ptactvo které se rozseká o vrtule, ale zase mají dravé ryby co jíst |
Zdarec. Jednu dobu mě přišli větrný eletrárny jako skvělej zdroj enegrie ale pak mě bohužel známá co maká na odboru životního prostředí vyvedla z omylu.
Totiž, že to naruší dráhy ptactva není jedinej závažnej problém. VE taky vydávaj pro nás neslyšitelný vibrace mno a ty způsobujou že v okolí desítek kilometrů (u větších PRÝ až stovky km) nežije ani myš. Další velkej zápor je, že tato elektrárna opravdu nevrátí tolik energie, kolik je potřeba na její výstavbu. Dále to dost závažně narušuje krajinej ráz - představ si krásnou přírodu, lesy a pět větrnejch elektráren (no ale to je už detail). Za velký mínus považuju i to, že z lopatek v zimě odlítavaj smrtonosný kusance ledu a to docela daleko - to bylo i v TV (ale ne, že by to něco znamenalo. No nerad ti to kazim, protože seš do toho fakt zapalenej, ale nejspíš tudy cesta fakt nevede :D
Já bych si nejdradši dal ňákou domácí jadernou elektrárnu :D:D |
|
|
| Hyde |
hulaha: tak ti nevím. Měl jsem za to, že každý, kdo koketuje s myšlenkou alternativního zdroje energie si dá především záležet na návratnosti energie vložené - investic. Těžko si představím zdrceného, zadluženého nadšence, sedícího pod rezavými vrtulemi, (rozuměj pomníkem) svých smělých plánů...:D rozhazujíc kolem sebe právě se navrátivším hlodavcům hrstě obilí coby kompenzaci ušlých zisků...:D
Ale ony si to zase ty poctivé české myši zaslouží. Už jen tím, že jsou schopny slyšet "šum svistu" na stovky kilometrů, na rozdíl od slepého a polohluchého dánského ptactva a dravých ryb:D:D
Mno a s tím ledem při našich tropických zimách...já teda neslyšel, že by to už někdy někoho lízlo, ale zato jsem onehda viděl nešťastného souseda, čekajícího půl dne až mu roztaje ten alespoň stokilový střechýl co mu prošel skrz naskrz jeho stoletým Žigulíkem. Nebezpečí poměrně trapného skonu od trefení hlavy kusem ledu je tedy zřejmě mnohem blíž, než při procházce zamrzlou divočinou.
PS: ber to s rezervou, jen mě to občas láká si rejpnout, když někdo použíje termín jako ..."opravdu nevrátí..." |
|
|
|
Ok. K tý návratnosti ono to vypadá slibně když si to nakreslíš na papír provedeš výpočty dostaneš se k tomu teoretickýmu číslu co by ti vyhovovalo, ale jde tady především o to, že to v praxi tak nefunguje, jak už někdo psal tady se ti posere tohle a tamto a z těch deseti let kdy se ti to mělo vrátit je 15 atd, atd..
Jinak infrazvuky, který vytvářej turbíny a který se šířej vzduchem i po zemi do okolí a rušej tak zvířectvo by určitě neměly bejt předmětem vtipů, protože ať ti to přijde sebesrandovnější ten problém tu je.
PS: S rezervou to berem oba ne? :) |
|
|
| SID |
| citace: |
Původní příspěvek od TouchWood
zní to zajímavě, škoda že v článku není uvedena cena |
Pokud myslíš Taawin Roswell tak 2 130 000,-Kč včetně DPH (prodejní cena včetně příslušenství při dodávce na klíč). :)
hulaha:U větrných elektráren je energetická návratnost podstatně rychlejší než u jaderných či uhelných.Doba za kterou větrná turbína vyrobí tolik energie,kolik energie bylo potřeba na její výrobu se pohybuje kolem šesti měsíců.
Kolaudací nemůže projít větrná elektrárna která nesplnˇuje zákonem stanovený limit hlukové emise pro venkovní prostor obytných domů- ve dne 50db v noci 40db(např.šum lesa na horách při rychlostech větru nad 6m.s je vyšší než požadovaný limit).
Dosud žádná studie neprokázala nepříznivé účinky infrazvuku na člověka nebo zvířata.(čerpal jsem z článku R.Hladíka publikovaného v přírodovědeckém časopise Vesmír)
Byl jsem se podívat na větrnou farmu u Pavlova na vysočině asi sto metrů od stožáru si na stromech vesele prospěvovaly ptáci a přesto jsem v okolí neviděl jediného zabitého opeřence.Chápu,že ne každému se musí větrníky líbit ale myslím si ,že krajinu hyzdí rozhodně mínˇ než elektrárna uhelná. |
|
|
| Šlajs |
| citace: |
Původní příspěvek od Hyde
Největší škůdce - německý větrník
25. ledna 2012
Příliš velké množství energie vyrobené v německých obnovitelných zdrojích, především větrných elektrárnách, ohrožuje českou rozvodnou síť.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/gl...p_ekonomika_wag |
No, na druhou stranu, žádný blackout se nekonal a tranzit energie skrz ČR není zadarmo.... |
|
|
| Hanizek |
| citace: |
Původní příspěvek od Šlajs
a tranzit energie skrz ČR není zadarmo.... |
Právě že je, to je na tom ta největší "sranda". Jinými slovy - český daňový poplatník platí za to, aby ten německý mohl svítit. |
|
|
|
