| Neson |
Prosím o radu,
zajímá mě využití výstupní hodnoty EC u dripu. Existuje nějaká optimální hodnota EC výstupního roztoku, nebo poměr mezi vstupními a výstupními hodnotami, nebo je určující rozdíl ????? Musí se u této veličiny brát v potaz i objem výstupního roztoku???
Co vše se dá z této hodnoty vyčíst?????
Napadá mě:
Míra příjmu živin z roztoku, míra vyflushování, míra hospodárnosti nastavení systému .... |
|
|
| ganjik |
Zdar,
dle mého názoru a zkušeností by ideálním stavem bylo, pokud by ti vytekly stejné hodnoty, jakýma zalíváš (inEC/Ph = outEC/Ph).
S tím, že by mi vytékal slabší roztok, než kterým zalívám, jsem se zatím nesetkal (lehce vyřešitelné zvýšením koncentrace zálivky). S opačným případem se setkávám při každém pěstování. Využívám tedy vytékající roztok jako ideální indikátor toho, co kytky potřebují (co potřebují, to si vezmou, pokud toho mají moc...) => zvýšit či snížit dávkování hnojiva a kdy pročišťovat (prolívat čistou vodou).
Tím se dostáváme k té hospodárnosti - můžeš ji určitě zvýšit právě nastavením zalévání, pravidelnou kontrolou a flushingem. Já se již žádné odtékající vody nezbavuji a oproti dřívějšku tak ušetřím opravdu docela dost hnojiva.
Musím ale přiznat, že až po mnoha pokusech jsem se naučel pevně držet pro mě nejdůležitějšího pravidla: Méně je někdy (v našem případě takřka vždy) více!
Při mých začátcích jsem se snažil hnát hodnotu EC tak vysoko, jak to jen šlo, proléváním jsem "šetřil", protože mi bylo líto nahromaděných hnojiv a mohl jsem tak reagovat až na příznaky přehnojení (např. spálené konce listů) - tomu se teď obloukem vyhýbám pravidelnou kontrolou odtékajícího roztoku a flushingem. Nyní již vím, že není nutné kytky hnojit až k prasknutí, ale hlavně nepřehnojit (i kdyby jen trochu, bez viditelných následků)!!!!! Rozdíl mezi těmito dvěma přístupy je podle mě ve výsledku fatální.
Myslím, že objem výstupního roztoku až takovou roli nehraje - i když čím víc by ti toho vyteklo, tím víc by se hodnoty logicky začali limitně přibližovat postupným pročištěním (měření odtoku by tak ztratilo smysl). Mám nastavené zalívání tak, že mi při každém zalití vždy pár kapek z každého truhlíku vyteče, zkontroluji tak a mohu odhalit problém i lokálně - ne vždy se totiž možnost přehnojení týká všech kytek (truhlíků).
|
|
|
| Neson |
ganjik - já si spíš myslim, že by výstupní EC mělo být o hodně nižší než vstupní. Zdůvodnění - leju tam přeci určitým způsobem nasycený roztok, očekával bych, že rostliny si vezmou z roztoku vodu a živiny a výstupní EC by tedy mělo být logicky nižší, protože bude míň nasycený roztok. A ten rozdíl mezi vstupní a výstupní hodnotou je dle mého názoru to, co si "rostliny vzaly".
Další úvahou si myslím, že přehnojení se dá sledovat právě tím, že výstupní EC se začne blížit vstupnímu - rostliny jsou "tak přežraný" že už živiny nepřijímají .....
Z výše uvedených úvah mi tedy vychází, že hodnota výstupního EC je ideální pro sledování toho, jak rostliny přijímají živiny s možností okamžitě reagovat na případné výchylky této veličiny.
EC měřič jsem teprve týden, takže to, co zde píšu jsou pouze domněnky, takže budu vděčný za každý příspěvek, který je potvrdí nebo vyvrátí. |
|
|
| psilos |
Nazdárek,
ono je to trochu jinak. Výstupní hodnota by měla být v ideálním případě nižší, ale je tu problém s odpařovánáím vody z roztoku nahromaděným v RW kostkách a rohoži a tím se koncentrace solí zvyšuje. Z mojich zkušeností je to tak, že když zasolenou RW propláchneš a opět namočíš do roztoku, kterým budeš zalejvat, bude výstupní EC z počátku opravdu nižší. Do tý doby, něž se to zase zasolí a výstupní EC bude vyžší než vstupní. To je takovej signál k dalšímu flushingu. Pro opravdu dobrej a pravdivej monitoring je důkladnej flushing a pak namočení na totožný hodnoty se vstupním roztokem prostě nutností. (teda co se mikrodripu týče) |
|
|
| Neson |
| psilos - ahááá, tak teď už je mi to jasný, mě nenapadlo počítat s výparem a zasolovánim. Díky. |
|
|
|
