| Sodík je lepší než zářivka, zářivka je lepší než LEDky - zdůvodnění - Klikni zde pro originální téma |
| Zelenáček |
Zdravím,
zařizuji si svoji první pěstírnu a samozřejmě jsem narazil na zde již tisíckrát diskutovaný problém, a to jaké osvětlení zvolit. Tenhle i jiné servery jsou plné rad a growreportů, z kterých vyplývá následující:
0) Žárovky a halogen jsou dobrý tak pro tvýho dědu.
Ok, žárovka má malou účinnost a halogen špatné spektrum.
1) Pod LEDkami to jde, ale žádná sláva. Čekáme, až výrobci zvýší jejich účinnost.
Sedí. Důvodem pro použití led diod jako zdroje světla je jejich malý rozměr, odolnost, dlouhá životnost a barevnost, účinnost zatím rozhodně ne.
2) Pod zářivkami to jde, ale žádná sláva.
Tohle nesedí. Pěstování pod zářivkami by podle teorie mělo dávat mnohem lepší výsledky.
3) Sodík je nejlepší.
Proč???
Sodíkové a v těsném závěsu za nimi metalhalidové výbojky mají nejvyšší účinnost přeměny elektrické energie na světelnou, když ale kromě účinnosti vezmeme v úvahu i klasické akční spektrum fotosyntézy, vycházejí lépe zářivky (někde na overgrow.com byla tabulka, odkaz ale už bohužel neposkytnu a sám to počítat nebudu - viz. další text).
Vždycky jednou za čas se na fóru vynoří vizionář, který zjistil, že spektrum nějaké zářivky je při porovnání s křivkou akčního spektra fotosyntézy mnohem účinnější než sodík, všem tuhle pravdu zjeví, vyvolá rozruch a téma po čase zase potichu upadne v zapomnění. Praxe totiž ukazuje, že zatímco pod sodíkem kytka vesele kvete, pod zářivkou spíš přežívá.
Samotným výpočtům PAR (Photosynthetically Active Radiation) jednotlivých světelných zdrojů se kromě toho, že neodpovídají realitě, nedá nic vytknout, zkusil jsem se tedy dozvědět víc o fotosyntéze a akčním spektru, abych si to ověřil ze všech stran. Po chvíli hledání na googlu (člověk se v práci nudí) jsem objevil články [1] a [2]. Není to zrovna rešeršní studie, co tady prezentuju, ale já taky nejsem biochemik. Pokud je tu někdo, kdo tomu fakt rozumí, tak ať se toho laskavě ujme sám.
Ve zmiňovaných článcích autoři tvrdí (přesnost obětována srozumitelnosti), že závislost fotosyntézy na osvětlení je pro malé intenzity světla nelineární, objem vyprodukovaného kyslíku roste zpočátku pomalu, pak stále rychleji. A vzhledem k tomu, že až dosud byla tato závislost pokládána za lineární, takže na ní při určování akčního spektra zdánlivě nezáleželo, všechna měření byla prováděna pouze pro nízkou intenzitu osvětlení (líp se jim to měřilo).
Zatímco světlo vlnových délek kolem absorpčních maxim chlorofilu a ostatních pigmentů je při nízké intenzitě pohlcováno v tenké vrstvě pod povrchem, kde vyvolá silnou fotosyntetickou reakci, záření ostatních vlnových délek, které je pohlcováno hůře, se rozprostře do větší hloubky. Na procesu fotosyntézy se tak bude podílet více aktivních jednotek, z nichž každá bude mít k dispozici menší tok fotonů. Zde se pak uplatní nelinearita popsaná v minulém odstavci a na výsledné akční křivce se objeví strmé propady mimo oblasti modrého a červeného maxima.
Při vysoké intenzitě světla je fotosynteticky aktivní vrstva pod povrchem* přesycena červeným a modrým světlem, které již nedokáže všechno využít. Hlouběji umístěné vrstvy budou zachytávat více fotonů ostatních vlnových délek a účinnost fotosyntézy v nich vzroste.
Popsaným mechanismem, který byl autory úspěšně experimentálně ověřen, došlo při zvýšení osvětlení k narovnání křivky akčního spektra fotosyntézy (viz obrázek) a vysokotlaká výbojka se stala i teoreticky nejvýhodnějším zdrojem světla pro pěstování hulení, z čehož by autoři jistě měli radost. :-)
* Pokusy dělali na roztoku s řasami, pokud lampa propálí víc listů naráz, je potřeba si jich představit víc nad sebou jako jednu clonu.
Reference:
1: <www.bio21.bas.bg/ipp/gapbfiles/v-25/99_1-2_26-38.pdf>
2: <www.bio21.bas.bg/ipp/gapbfiles/v-26/00_1-2_58-69.pdf> |
|
|
|
|
