| psycho |
Jistě jí každý z vás prožil a nebo jednou prožije. Vize, sny které se splnily, sny které se někomu zdály o vás a vám se to doopravdy stalo atd...
Stalo se vám někdy něco "nadpřirozeného" co vás poznamenalo?
Já jsem si vzal prášek na spaní (droga jako Brno), ale hodinu jsem ležel v posteli, hlava mi šla naplno, měl jsem otevřené oči, a před očima mi běželo něco jako film, né jako sen, ale do podrobna. Zajímavé, a když jsem se nad tím ráno zamyslel, tak jsem pochopil, že je to nějaké sdělení či co...
Viděl jsem muže a ženy v nuzných šatech. Muži nemají zuby, mají vrásčité tváře, jsou vyzáblí. Jsou špinaví a jsou nemocní. Jejich ženy nemají zuby, mají vrásčité tváře, jsou vyzáblé. Jsou špinavé a jsou nemocné. Starají se o své děti, a i když samy mají málo, jejich mateřstká láska v nich vzbouzí chuť k životu. Jsou to všechno prostí rolníci. Živí se poctivou prací. Na poli, od rána do večera, v potu tváře. Mozoly na rukou, boláky na nohou. Ale jsou šťastní za každý nový den.
Vidím jak tito lidé stojí nad propastí. Stojí okolo muže. Ten muž je jiný. Vypadá zdravěji, práce jako by se nikdy nedotkl. Přistupují k němu . On se nebrání a usmívá se. Oblékají muže do mnišské kutny.
Je to nějaký světec, ptám se?
Náhle od někud přichází jiný muž. Má stejně strhaný obličej jak všichni ostatní. Všichni k němu chovají úctu. Začíná promlouvat s mužem v kápi. Ten se jen usmívá.
"Teď budeš mezi svými!" vyčetl jsem stařešinovi z očí. "Za tvé hanebné činy již nemůžeš žít s námi. Smrt by byla malým trestem. Nyní strávíš zbytek života mezi lidmi jako jsi ty. Mezi lidmi, kteří pohrdali tím, co jsme dokázali, mezi lidmi, kteří vraždili a kradli. Naše společenství je stále natolik slabé, než aby mohlo tvé činy strpět. Žij teď mezi zrůdami."
Muž se jen usmívá a odplivuje si. "Jsem jedině rád, že budu mezi svými. Ti lidé mě přijmou takového jaký jsem, a proto se nestydím za nic, co jsem udělal. Vraždil jsem, znásilňoval jsem. A nelituji. Klidně mne spusťtě do propasti. Budu se mi žít lépe s lidmi , kteří jsou jako já. Lidmi jako jsi ty já pohrdám. Životem plýtváte a práce je pro vás přednější než radovánky.Jak jste hloupý. Jak je mi vás líto. Ničeho nelituji."
Stařešinovi tečou po tvářích slzy. "Já ti odpouštím, a snad se ti bude žít lépe mezi vyvrheli."
Stařešina dává pokyn ostatním. Dva muži zločince svázují.Na hlavu mu dávají jakousi masku, jen s otvorem pro oči.Poté ho zavírají do velké bedny, která stojí opodál. Sebou mu dávají všechny věci, které za svůj život nashromáždil. Táhnou bednu k propasti. Pomalu ji začínají spouštět na lanech dolů. Když bedna dopadá na dno propasti, lidé stojící nad ní se otáčejí a odcházejí zpátky do vesnice.
Okolo bedny se srocují ti nejodpornější lidé, jaké jsem kdy viděl. Lidé, kteří jsou kvůli svým činům či svým tělesným defektům (bohužel, nyní se již na to hledí jinak) vyřazeni z lidské společnosti.Pomalu začínají rozbijet bednu.
Muž leží v bedně. Připadá si jako v rakvi.Vím co cítí . Cítí, že konečně začne žít. Konečně je mezi svými, lidmi, kteří ho mezi sebe přijmou. On ví , že dělal chyby, ale tady budou jeho chyby jeho přednostmi.
Konečně se víko bedny otevírá. Muž otvírá oči a hledí před sebe. Nad ním stojí ohyzdná žena, všemi nemocemi prolezlá s duší černou,nešťastnou. V ruce svírá sekeru. .Jedinným úderem muži roztíná hlavu. Ostatní si rozebírají jeho věci a každý se vrací do své jeskyně.
Nevím, jestli jsem ten muž já (nikoho jsem nezabil ani neznásilnil :-), ale mělo to pro mne být poučením.
|
|
|
| papaja |
| ano peklo existuje... |
|
|
| Setth |
| Tak hele, to je hustý!!! Docela dost se o tyto sféry zajímám a mám taky už pár zkušeností, ale tohle? Řeknu ti to takhle - dávej si pozor. Mohlo to pro tebe bejt varování do budoucna. |
|
|
| GreenMary |
Psycho.. ty si psycho, viď.
Napíšu teda taky to svoje. Už jsem na Groweru stejně za blázna, tak vo co de? Osvětlim co se stalo. Seděl sem na křesle, můj kamarád se složil.Brutálně se přepálil nějakym šmelem(bouchá si). 5 dnů před tim nespal. Na tom bytě jsme byli tři. Já, moje kamarádka a on. Ona k němu hned skočila a začala ho křísit. Já jen bez hnutí seděl na gauči a ani sem nedejchal. V tu dobu sem byl asi dvacet hodin čistej. Jak tam Ondra ležel.. bezvládně a se zavřenýma očima, Marta seděla nad nim a hrozně brečela. V tu chvíli otevřel oči a řekl: "Marto, jestli mám žlutý bělmo, tak je se mnou konec. Odvezte mě nějak za město a tam mě nechte. Nevolejte záchranku ani policajty" ... ty oči měli barvu žloutku.
V TU CHVÍLI se stalo něco, na co nikdy nezapomenu. Kouknul sem se na protější gauč, kde nidko neseděl. V jednu vteřinu jsem viděl dlouhej příběh, kterej tu psát nebudu. Bylo to úžasný. Byl to osud, kterej se měl stát. Nezvratnej osud. Důležitý v tom vidění bylo to, že Ondra měl umřít. Podíval sem se na ten gauč a absolutně spontáně, jako bych to ani nebyl já, jsem nahlas řekl NE! Přistoupil jsem k němu, objal sem mu hlavu a dal sem do něj všechnu svojí sílu. Myslem jsem jen na jedno.. ONDRO, PROSÍM ŽIJ!! Bylo to spontání jako nic jinýho v mim životě, jako byvh to už dělal tisíckrát.
..po minutě otevřel oči, a ty byly jako sníh...
Vím, jedno. On tenkrát měl umřít. Vím to.. Je to jedinej "nadpřirozenej" zážitek, v kterym sem si absolutně jistej. Když si to promítám zpětně, nenacházím tam žádnou vyvracející zkutečnost..
Mimochodem, v tom vidění jsem seděl v nějaký místnosti. Byl sem zarostlej. Všude kolem byl novinovej papír. Držel sem v ruce stříkačku(NENAVIDIM BUCHNY!!) a dával sem si svojí zlatou. A myslem sem jen na jednu věc. PROČ tady sedim a dávám si svojí poslední.. A vzpomněl sem si : Protože když mi bylo sedmnáct, umřel mi doma kamarád. Tenkrát se mi život zmenil. Začal sem si píchat a ted sem tady a chci to celý zkončit.. KDYBYCH HO TAK TENKRÁT ZACHRÁNIL, nic z toho by se nestalo!
Změnil sem tehdá možná svuj osud, možná sem si to celý jen vysnil.. To už je ale jedno....
Stalo se to 16. srpna 1999. Tehda jsem se znovu narodil. Přesně dva měsíce na to mám narozeniny.. 16.10.....
Díky za pozornost... GM
|
|
|
| psycho |
No popravde vim o co slo v tom co jsem videl. Nebylo to varovani do budoucna, bylo to spis neco jako prirovani k necemu co jsem delal.
Delal jsem veci ilegalni, proti ZÁKONU a zákon mě mohl potrestat. Ale já si svoje iracionální chování odůvoďnoval tím že: "Každej něco prodává atd...". Ale přitom jsem věděl, že se tomu podvědomě bráním. Protože já jsem vědomě něco udělal a vědomě jsem to (v duchu) odsoudil ale hned jsem si to zase vědomě obhájil. Takže moje podvědomí z tohobylo tak v prdeli, že už nevědělo co s tim. A já si řek, že mě může zachránit jen průser. A tak moje podvědomí apelovalo na kolektivní vědomí a to společně zařídilo to abych měl TEN průser. Ale já byl hned nasranej, a tak mi v noci ukázalo cestu kam jsem směřoval. Do díry, do lochu...Pohoda jazz.
to gm:Hodně zajímavý. Ale má to opačnej postup a je to víc hard , ale dobře to dopadlo.
Tvoje podvědomí ti ukázalo cestu po jaké jdeš, ty jsi se tomu vzepřel a instinktivně (podvědomě) jsi uvěřil, že kamarád přežije. (samozřejmě to byl i pud sebezáchovy, protože si viděl i svou smrt). Podvědomí apelovalo na jeho podvědomí (energeticky) a kamarád, i když si předem vnutil představu své smrti a kapituloval, opět procitl.
Takhle je to vysvětleno logicky, ale jak je to doopravdy?
Když se nad tím člověk zamyslí, jde to odůvodnit logicky, lépe se nám poté usíná :-)
"Duše" každého člověka se skládá ze dvou částí navzájem propojených. Vědomí (řídící -myšlení, logické dedukce, ovládání končetin, mluvení) a podvědomí (tlukot srdce atd...). Jelikož každá myšlenka je "jen" informací, ukládá svá "data" do mozkových buněk. Proto když člověk na něco pomyslí, jeho podvědomí je tu od toho aby ho uposlechlo, ikdyž to je třeba špatné...Jelikož je podvědomí velmi silné a operuje s energiemi (nebo ovládá mozková centra, která s ní operují???), tak může změnit hodně ve vašem životě.
příklad: Když někdo uvízne v sutinách domů a začne se modlit k Bohu, podvědomí dostane impuls k tomu, že vaše přání je žít a začne šetřit energií. Pokud k tomu budete správně dýchat, tak vydržíte naživo docela dlouho. Když však někdo začne "hystericky" křičet, že tady zemře, takl je to tak silný datový soubor, který ihned začne podvědomí vykonávat. Začne mu pomalu ubírat síli aby co nejdříve zemřel.
Dále je něco jako kolektivní vědomí. Soubor energií všech lidí v našem dosahu. Pokud máme silnou víru, začnou se dít zázraky. Budu si něco usilovně přát, moje podvědomí vykoná operaci za použití všech jemu dostupným prostředků. Začne působit na vědomí jiných lidí, a pokud tito lidé něvědí jak zacházet se svým vědomím, tak je vaše vědomí "dostane."To je ovšem nefair a tak to nikdo nedělejte,snad jen lidem, kteří toté činí vám, ale to je zase pomsta a tak je to složitý:-).
další věc - autosugesce.
Člověk je (má být) vrcholem všech životních forem. Ale když si to tak vezmete - Tělo je jen schránka pro "duši". Tak se musí i nějak opravovat. Ale bohužel o tuto schopnost jsme přišli během vývoje, kdy vše nahradily léky a člověk už se nemusel starat (ale pochybuji, že se lidé samoregenerovali i dříve).Dříve si člověk došel za "šamanem" a poprosil ho, aby mu pomohl s bolestí zad. Šaman udělal čáry máry a člověk odešel s pocitem uzdravení. Ani jednou nezapochyboval , že by ho ztoho šaman dostal. A vida, za nějakou dobu bolesti přestaly.
Proto jde lidem, kteří si věří všechno lépe od ruky a ostatní jen koukají a sami navíc negativní myslí - to mě se stát nemůže, já jsem horší a podvědomí se postará o to, aby jste si mysleli, že jste vážně horší.
Ale vraťme se k autosugesci: Pokud vás bude bolet v krku a v budete věřit, že ráno už vás v něm bolet nebude, tak se ráno probudíte s tím, že vás v krku nebolí. Ale opět nesmíte pomyslet na to, že se to nepovede. Podvědomí vás vezme za slovo a bolest bude stejná.
A další příklad z vlastní skušenosti: Hrajete stolní fotbálek? Já ho hraju rád. A vždycky když hraju, tak někdo řekne, tak a já dám góla, ale v té samé vteřině to překryje myšlenkou, a do prdele, teď jsem to zakřiknul a dostanem ho my.Jelikož při strachu je myšlenka intenzivnější (myslím si to teda) tak dá podvědomí větší impuls k tomu, aby jste to posrali. Navíc narušíte spoluhráčovo podvědomí, a ten si pomyslí to samé. Co myslíte že se stane? Protihráč si pomyslí : A teď to zakřikli a góla dáme my. A ani nezapochybuje a vyhraje!
Vše je o myšlení, neboť samotný svět a život je jen myšlenka v nás.
(Tohle jsem se tak nějak dozvěděl po tom snu, ale jako by to přicházelo samo. A pak se mi (asi předevčírem)dostala do rukou knížka Moc podvědomí od dr.Josepha Murphyho, ještě jsem jí skoro neotevřel a už jsem věděl o čem bude. Ale přesto jsem si jí začal číst. A tam jsou vysvětleny tyto mozkové pochody, ale trochu jinak a na jiných příkladech. Ale já jsem vybral příklay z vlastní zkušenosti. Teď věřím, že strůjcem dění v příštích dnech budu pouze já sám - samozřejmě pozitivního dění.
Zkuste o tom popřemýšlet. Je to docela zajímavé ale je to tak A vy mi poděkujte, že jsem neznalé zasvětil do těchto "tajů" :-) A sežeňte si tu knížku a přečtěte si jí jednou, dvakrát, třikrát.Já jsem na straně 38 z 236 a už se nemůžu dočkat, co se naučím. Ale musíte k tomu přistoupit pozitivně.
Další věc: Když máte ve škole předmět z kterého máte špatné známky , tak si řeknete : já to nenávidím a nikd se to nenaučím. A podvědomí si řekne: ok, nenaučit, ok. A pak se do tho můžete dívat třeba celej večer a stejně si z toho budete prd pamatovat. Ale když si řeknete : Když to pochopil i tenhle debílek, tak to musím pochopit i já. A pak vám to půjde. Ale musíte mít na paměti: Ani jednou nesmíte zapochybovat a stále musíte myslet pozitivně. Někdo to již ví léta, ale neví proč to tak je, jiný si tu knihu přečte, ale pochybuje o jejích účincích.
Kdo má sílu věřit, tak ať pevně věří. Kdo pevně věří, najde sílu ke všemu. (jé, to jsem napsal hezky). Vidíte, jindy bych si namáhal hlavu psaním, ale teď, jelikož si nepřipouštím to, že píšu "sračky", tak mi to jde od ruky a slova mi jakoby padají na klávesnici.
Ale já jsem přidal další pravidlo, které možná v knížce není: Snažte se ze všech sil, aby jste svými tozhodnutími neublížili druhým. A pokud se tak již stane, věřte, že máte sílu jim jinak pomoci tak, aby byli také štastni.................brutal.......psal bych dál, ale musím spát, abych nabral sílu do salšího skvělého dne!
Hlavní je : pozitivně myslet!!!!
[Edited by psycho on 31-01-2002 at 01:31 AM] |
|
|
| psycho |
A ještě něco, pokud máte doma kytičky:-) tak nikdy nezapochybujte o tom, že to bude nej vejmaz. Protože kytička:-) je taky živá a určitě také reaguje na nějaké energie. A proto v souvislosti s ní musíte myslet pozitivně.
Znám jednoho perníkáře a ten má kytky. sice hard ale bolí z nich tak brutálně hlava, tak jako mě bolí z něj ....:-(
Doufám, že si nemyslíte, že jsem namachrovanej. Já jsem byl doopravdy šíleně out, než se mi začali dít tyhle věci. A teď si připadám jako jinej člověk.
Jsou lidé , o kterých ostatní říkají, že jsou namyšlení. Ale oni nejsou namyšlení proto co udělali, ale proto, že mají přehnanou sebedůvěru. Ale většina věcí jim vychází.
Musíte samozřejmě vycházet i ze svých znalostí. Nemůžete si přát, aby jste napsali prověrku na jedna, když jste se na to vykašlali. Ale můžete to nějak "očůrat" ale to je zase tak trochu unfair.
Já jsem se celej život podceňoval. Všichni mi připadali lepší a všem to vycházelo. Teď jsem se změnil, a nejlépe se člověk mění po nějakém psychickém šoku.
Myslím, že jsem to tady alespoň dosatečně vysvětlil. Ale zase mi připadá, že je to psané tónem "master". Ale věřte, že pokud někomu chcete zvednout nálau, tak to musíte dělat pozitivně a s nadhledem.
[Edited by psycho on 31-01-2002 at 01:42 AM] |
|
|
|
