| ing.king |
Myslím, že mnoho lidí o legalizaci toho hodně nakecá, ale už pro ni nic nedělají. Rozhodl jsem s tím trochu pohnout.
Proto budu spracovávat projekt pod názvem
"Ekonomické důsledky legalizace (dekriminalizace) lehkých drog (v NL,....)"
Ocenil bych, kdyby jste měli zájem se přidat a na projektu se podílet. Spracovat ekonomickou část projektu by neměl být pro mě problém (přesto budu rád spolupracovat - víc hlav víc ví....).
V čem vidím hlavní problém a případnou pomoc od Vás:
- sehnat věrohodné zdroje informací (např. oficiální vládní stránky států, kde byla marihuana už dekriminalizována).
V nejlepším případě by mohly obsahovat i nějaký statistiky (např. nákladů vynakládaných na grogovou prevenci před a po dekrim., počet drogově závislejch a pod.
Jestli nechcete jenom sedět a čekat až legalizaci za Vás vyjedná Pejřil, JXD a ostatní co už něco začali dělat, tak máte první šanci přispět ke svobodnýmu hulení v ČR.
Nezapomeňte, že to musejí být jenom spolehlivé a zaručené informace a odkazy.
Díky moc za pomoc ing.king |
|
|
| majklovec |
Rád se přidám, jen bych chtěl vědět, jak konkrétně chceš dosáhnout nějaké změny.
Nápad je to fajn. |
|
|
| ing.king |
Díky Time, zatím jsem ty odkazy jen proletěl a myslím, že jsou v pohodě. Některý mě teda nešly otevřít, ale co už.
Tak k Tvej otázkám:
Jestli na to mám? To doufám. Mám ekonomickou výšku, tak snad jo. A nemyslím, že by zpracování takovýho projektu bylo nějak extrémě obtížné. Jak je vidět, je plno lidí a,co je pro nás důležité, i oficiálních a věrohodných institucí, které se tímto již zabývají. Takže jde spíš o to se k těm informacím dostat a přeložit je do češtiny.
Celej nápad pochází od JXD a hlavní myšlenka byla, že materiál by měl sloužit jako podlkladová studie (v podstatě komukoli, ale hlavně odborné veřejnosti). Jde o to, aby si tento elaborát klidně přečetl i poslaneci (když bude shánět po informacích k projednávané novele) a nezapochyboval o jeho věrohodnosti.
Projekt bude sice jenom malým krůčkem, ale jak vím, potřebným materiálem, který u nás chybí. A co si budeme nalhávat většina lidí (nejen poslanců) slyší na čísla (a na ekonomickou stránku věci). O tom svědčí i prohlášení předsedy jedné nejmenované strany (jistě všichni poznáte o koho jde) :o)
: "Ekonomika je až na prvním místě"
Ještě jedna věc.
Jestliže by se nám tento projekt povedlo zaštítit nějakou uznávanou organizací působící v oblasti drogové prevence nebo ekonomické organizace (můžou to být i vysoké školy), tak by to bylo úplně nějlepší.
Veškeré náměty, co by mělo být obsahem a co ne, jak co udělat, popřípadě jakékoli návrhy uvítám.
Těším se na další spolupráci.
Motto: Maximální důležitost musí být kladena na věrohodnost informací!!! |
|
|
| Vysmátá cyklistka |
Nápad je to moc fajn a vysoce si cením tvé iniciativy, ale je třeba myslet i na to, že v naší zemi jde jedině o peníze, ne o nějaký lidský práva a svobody, takže si myslim, že přes všechny studie a důkazy ( a že je jich hodně) se u nás nic nepohne, aspoň ne v tý podobě, aby člověk moh zcela veřejně hulit to, co si sám vypěstuje ( tímto pomůžeš sám sobě, ale nikoliv státní pokladně, takže proč by to dělali).
Možná, kdyby se jeden joint pak legálně prodával třeba za 50 Kč ( vymejšlim si) a 35 Kč by z toho šlo na daně, hned by byla jiná - ale jinak mám vážný pochybnosti, že nám dovolej hulit "jen tak".
Vždycky z toho musí kápnout něco pro obě dvě strany, peníze pro ně, a "svoboda" pro nás.
Samozřejmě, že si nepřeju nic jinýho, než legalizaci, nebo alspoň částečnou ( vždycky to musí něgde začít, těžko to hned přeskočí do naprostý legality), ale těžko se tak stane za současný vlády, a ještě hůř za tý příští, která bude stejně jenom zase o těch stejnejch parchantech, plus vstup do EU a nátlaky USA atd.
Kašlu na vládu a nějaký naprostý lži, mám co hulit a mám se fajn - a to je moje svoboda, kterou pociťuju přímo a každej den, nepotřebuju čekat na to, až mi něgdo tuhle svobodu milostivě dá a povolí.
Ale aby samozřejmě nezůstalo jenom u řečí, pokud to má pomoci všem a pokud budeš potřebovat něco přeložit z angliny, ráda pomůžu.
|
|
|
| coco |
| co taghle konopný průmysl? |
|
|
| ing.king |
to vysmáté cyklistce.
Máš pravdu, aby to lidi v politice zajímalo musí jít o peníze. A o to (naštěstí až na druhém místě) tady jde. Např. v Holandsku na prodeji marihuany stát pěkně profituje. Je to zdaněný podobným způsobem jako alkohol. A nejsou to malé příjmy. Tyto peníze se používají také na léčení narkomanů a na protidrogovou prevenci.
Takže i v Holandsku je to slušný business. Nám jde především o legalizaci (nebo spíš dekriminalizaci) např. v holandským stylu. A jestliže se marihuana prodávaná legálně v coffeeshopech bude notně zdaňovat a gram prodávat např. za Kč 120,- a dvě třetiny budou spotřební daň, pak máš volbu si koupit nebo nekoupit. Je to už jen na tobě. Teď tuhle volbu nemáš a to je škoda. Když si chceš zahulit, dostáváš se za hranice zákona (ať už pěstuješ nebo jen "držíš"). Ale to je asi úplně jiná kapitola.
Hlavní ekonomické výhody budou asi tyhle daňové. Ještě jsem ty stránky neprostudoval, ale věřím, že se najde plno argumentů pro dekriminalizaci. |
|
|
| Aaron Lightner |
| Pokud vím, v Holandsku se žádná daň z matroše prodaného v coffeeshopech neplatí. Ale je pravda, že to zvedá cestovní ruch. :D |
|
|
| Daghor |
Zdarec inžo,
projekt ekonomické výhody legalizace ... v tvém projektu, jestli jsem to ovšem pochopil správně, ti jde o to pod záštitou příjmů pro státní pokladnu přinutit-požádat-navrhnout "našim" (ne mým:) zákonodárcům legalizaci lehkých drog. A je jasné, že oni na nic jiného, než na prašule a moc neslyší! Chceš, aby se z toho stal obchod, tak jako s chlastem? Tobě se ta forma, jež lze vidět v Holandsku zamlouvá? Dále mě napadá, že jako první krok musí předcházet dekriminalizace. A ta státu žádné prašule nepřinese. Ale líbí se mi tvoje iniciativa. Co takhle tento projekt přenést na akademickou půdu a tam rozpoutat diskusi ;) I když...asi nereálné :(( Vzhledem k tomu, že studuji to samé...vidím, jak to na takové ekonomické fakulte chodí )): Jde to do sraček...
Ale hlavu vzhůru, fajku nabít a jedééém, na prachy jim seréééém ((:
Mej se fajn opičáku. |
|
|
| Sido |
To Vysmátá cyklistka Nemam co dodat secteno podtrzen o je to tak jak to rikas. K4U
|
|
|
| hh-top |
Jsem za celý Grower pyšný na to, že tu máme chytrou a nebojácnou holku. Ale k věci!
Pracoval jsem asi tři roky na něčem podobném, o čem je zde řeč. Měl jsem od ODA ujištění, že když bude mít návrh novely požadovaný "merit", vehementně se ho ve sněmovně zastanou. A tak jsme úroveň novely konsultovali. Pan Kužílek, dnes senátor, tehdy jen č.3 na kandidátce, velmi otevřeně myšlence dekriminalizace nenakloněný, se se mnou a několika dalšími "travními intelektuály" sešel dokonce v jámě lvové, v klubu Pokrok (Mesík), odeslal po půlhodince bodyguarda domů a dohodli jsme se na tom, že on je sice proti, ale že je úlevné to, že se v demokracii můžeme o takové věci otevřeně pobavit a nikdo na nikoho nevolá policajty. Pan Špaček, doktor přírodních věd a č.4 na kandidátce ODA, byl zase vehementně pro. Skončilo to tak, že ODA odmítla návrh novely podporovat s tím, že prý jim to "štěpí členskou základnu."
Píšu o tom jen proto, že podstatou novely je právě ta skutečnost, kromě jiného, že stát na tom na více úrovních vydělá, nebo alespoň ušetří. Větřili kvůli tomu podporu u Klause a tak projevili dílčí ochotu se tím "ošklivým" tématem zabývat. Bezvýsledně!
Vítám iniciativu tímto směrem a pokusím se připojit část poznámek, které mi na téma zbyly. Berte je prosím s mírnou rezervou, jsem nenapravitelný snílek, jsou několik let staré a nejsou úplné. Více však nezbylo. Jen já.
Zákon o návykových látkách.
POZOR! Pouze pracovní poznámky pro spolupracovníky.
Představme si, že celá problematika drog, či mnohem lépe návykových látek, ale to ať nás neodvádí od problému, má tvar proměnlivě velkého kruhu. Ten je tu větší, tu menší. Poloměr totiž nemá stálou velikost, neboť tato je vytvářena neustálým součinem mnoha faktorů, z nichž zejména součinitelé technologický a sociologický, mohou již velmi malou změnou svých hodnot výrazně ovlivnit rozsah celého problému. A to oběma směry! Například vývojem nové substance, zlepšením detekčních schopností, změnou mínění části populace atd.
Přirozeným středem našeho problému, čiže místem kam chceme směřovat, je pomyslný bod, v němž problém návykových látek neexistuje. Jedno zda proto, že společnost má k dispozici 0% drog, či proto, že 100% populace drogy neužívá, ať už pod pohrůžkou zákona nebo dobrovolně. V tomto bodě bychom se nacházeli v ideální situaci. Nic neděláme a problém nemáme!
My jsme ovšem ve zcela jiné situaci, kdy problém máme a konat musíme. Vydejme se při jeho řešení tedy alespoň správným směrem a když už se ho nedokážeme zcela zbavit, naučme se s problémem návykových látek žít a alespoň ho zákonem účinně kontrolovat!
Nemá cenu psát v parlamentu zákon, který se nedá prosadit ve skutečném životě. Napišme tedy takový, který to udělá lehčí obětem drog (nemocným!) a těžší těm, kteří je vyrábějí a šíří (zločinci!).
Tak do toho!
Zvolme si tedy onen bod, dejme mu třeba jméno Vytoužený Stav a veďme jím svislou osu.
Svislá osa rozdělí svět drog na dvě základní kategorie.
Látky přírodně se vyskytující a bez složitějšího zpracování poživatelné.
Zde najdeme typické zástupce jako tabák, konopí, kaktusy, houby, mák, keř koka, kávovník, čajovník, palmu areka a mnoho, opravdu mnoho jiných.
Látky vyrobené uměle, či z přírodních zdrojů s intenzivní lidskou dopomocí.
Zde najdeme substance jako LSD, extázi, morfin, heroin, alkohol, kokain, STP a mnoho, opravdu mnoho dalších.
Stát vyjmenuje pro obě kategorie všechny substance, které tvoří jejich výčet. Nadále je v rámci kategorií rozdělí do dalších skupin (nejméně tří) zohledňujících míru jejich společenského nebezpečí a také podíl lidské práce vynaložené na jejich získávání. S látkami neobsaženými na těchto seznamech se nadále zachází jako se zdroji epidemií, či jinými zdroji veřejného ohrožení.
Vodorovná osa rozdělí naši problematiku na další dvě základní kategorie:
Pro vlastní spotřebu a za účelem prodeje, či směny.
Získali jsme tak čtyři kvadranty. Vyjádřeme si nyní základní kvality námi zvoleného přístupu a nechme ho ve vzniklých kvadrantech projevit!
První dělení vychází z filosofie, že stát (kolektivní jedinec) má jen málo co mluvit přírodě do toho, co ona sama považuje za přirozené a zároveň z hlubokého přesvědčení, že stát nese zodpovědnost za kontrolu a regulaci konkrétního lidského konání všude tam, kde hrozí zneužitím a dopadem na nevinného jedince, základní stavební část státu a vlastního objednatele a zákazníka společenského práva. Nezapomeňme, že právo jsme si my lidé vytvořili především na ochranu nás nevinných a ne na trestání těch, kteří se provinili! Pišme tedy zákon tak, aby jasně označoval nevinného. Vyhneme se tak sporům o případné míře viny.
Druhé dělení vychází z přesvědčení, že stát (kolektivní člověk) zrovna tak nemůže poručit kterémukoliv jedinci, co je pro něj dobré a co ne. Může mu to pouze doporučit, vést ho k tomu osvětou, či mu to nedělat jednoduché. Štěstí je příliš individuální kvalita na to, aby se dala nařídit, či zakázat!
Čiže! Nevinný je ten, kdo volně dostupnou, či legálně získanou přírodní i syntetickou substanci požil sám, či s druhými, aniž by tím způsobil komukoliv škodu.
Ale! Kdo chce nad svou vlastní spotřebu komukoliv poskytnout kousek pomyslného štěstí a při tom mu podává vyjmenovanou návykovou látku, činí tak věc nebezpečnou pro celou společnost (protože nebezpečnou nevinnému jedinci) a jako takovou ji může učinit pouze a jedině s vědomím státu a to způsobem jak jasně stanoví zákon.
Zkusme tedy napsat takový zákon, který dá jedinci vždy alespoň jednu možnost, jak se v regulované oblasti legálně pohybovat, aniž by ho musel porušit. Neboť na viníky tak bude mnohem lépe vidět. Rozhodnou se ze svých vlastních důvodů stát mimo zákon. Potřebujeme proto takový zákon, který naše společnost spíše obejme, než obejde!
Příklady
Kategorie první. Roste samo, mohu nalézt (zde prosím pozor na ukradnout!). Nezachyceno při prodeji, či prokazatelné směně!
Jedná se o více v přírodě známých druhů (mák, houby, kaktusy, konopí, prchavé oleje a alkaloidy v mnoha rostlinách a plodech, atd.) ale typickým zástupcem, nechť je pro naše účely konopí. Rostlinu, kterou lze v přírodě čestně nalézt, či snadno zcizit a pouhým zavěšením na suchém místě dostat do poživatelného stavu. Navíc masově pěstovanou pro průmyslové použití (byť i v její programově degenerované odrůdě) takže skutečně snadno dostupnou na těžko hlídatelných lánech.
Spory o využitelnosti tohoto konopí pro psychotropní účely ukončili již i u nás vynalézaví dealeři, kteří prakticky neexistující psychotropní potenci jinak vizuálně dokonalého konopí, doženou ponořením polosuchého vzorku do libovolného roztoku laciné psychotropní látky (LSD, amfetamin, STP) a následným usušením. Tato verze se potom na trhu, často za cenu kolem 300Kč/gram udává s označením skunk (existující mutant, skutečnými kuřáky však nepříliš vyhledávaný pro své příliš debilitující účinky)!
Zdá se tudíž, že jakékoliv důkazní řízení za těchto podmínek bude za stávajících podmínek spíše fraškou. Navíc, sociologický faktor (zakázaného ovoce, největší kus) již na této úrovni významně podporuje vznik černého trhu s běžným, což tuto zbytečně vzniklou vazbu činí automatickou na každé další úrovni světa návykových látek, který zde však teprve začíná. Navíc již dávno poté, co byly téměř legálně (hranice plnoletosti je dodržována spíše jaksi letmo, promiňte) utraceny první peníze za tabák a alkohol. Mějme zde prosím dobře na paměti důležitost všech formativních období (společnost je zde před dříve neřešeným problémem jaksi v dětské pozici) a neotloukejme ji tedy na této úrovni zákonem!
Suma sumárum. Příroda dává i sama? Konsument zůstává i nadále, jako každý jiný intoxikovaný, zodpovědný za své jednání po požití. Při způsobení škody nechť je na něj pohlíženo touto optikou. Opilý, či konopím povznesený řidič, jsou si zde před zákonem rovni. Pokud však konsument dodrží zásadu vlastní spotřeby a vyhne se volantu, nemá zde zákon, co řešit. Příroda dala sama, člověk se dobrovolně omezil. Nedošlo ke kolizi se zákonem. Společnost netrpí!
Kdo se rozhodne přenést pěstování z volné přírody na kultivovaný pozemek, či jinak vyloučit faktor náhody, zda ho příště příroda opět obdaří či ne, dluží státu ohlašovací povinnost obsahující lokalitu i rozsah pěstování, srozumitelný poplatek a samozřejmě také možnost průběžného odebrání vzorků v obdobích, kdy byliny sice ještě nemají užitnou hodnotu, ale zato již naprosto jednoznačně zformovaný chromatografický otisk. Ten nás totiž v případech zachycení drogy při jejím následném obchodování přivádí rovnou k místům původu. Tak se dostaneme buď k výrobci, či tomu, kdo ho okradl.
Zde bych ještě rád upozornil, že zájmem všech větších skupin (a stát mezi takové bezpochyby patří) je nejdříve vědět kdo, kdy a jak, než začnou z takové analýzy vyvozovat důsledky. Podtrhnout nohy organisovanému zločinu v jeho nástupním prostoru a navíc získat mapu výskytu jak místopisně (chromatograf) tak sociodemograficky (ohlašovací povinnost klientů, jedové knihy) jsou nespornými výhodami této strategie v porovnání s alternativami na názorovém trhu. Největší její výhodou je však fakt, že zatímco většina soutěžících alternativ kladením důrazu na nutnost potlačování vytváří otázku, jak represi financovat? tato alternativa již na tomto stupni vytváří své vlastní zdroje!
Kdo chce přetáhnout přírodu k sobě a pomoci tak náhodě, bude platit!
Zda per metr čtvereční, či dospělou rostlinu, či kilo zelené hmoty s odhadem na suché množství, jakýmkoliv rozumným způsobem: vytvoříme rozpočtový zdroj namísto požadavku! Případné argumenty typu, jak to zadministrovat, jsou nedůstojné, neboť rozumně vypadající čísla ukazují, že samozásobitelů konopím je zhruba něco mezi homosexuály a rybáři (4 -7%) a místní úřad odvozující část výnosu bude jistě více jak potěšen tuto službu zúřadovat. Konec konců, ochota státu nastavit dlaň je známá a v tomto případě i naprosto legitimní. To, že stát nesouhlasí s počínáním některých jednotlivců, není ještě důvodem k vyhlášení drahé války, ale spíše o nutnost navíc dát celé věci formát zřejmý, důstojný a hlavně státem kontrolovaný (na kolenou prosím, v obecném smyslu)!
Kdo se tudíž rozhodne o své vůli ošidit stát o informaci a nějakou tu korunu, nedopouští se zde ještě žádné trestné činnosti. Odmítnul pouze legální možnost. Reakcí státu zde budiž běžná přestupková škála sahající od zabavení produkce, přes zvyšované pokuty, až po veřejné práce. Rozhodně však fungující až do plné úhrady dluhu jako zábrana k udělení licence na komerční pěstování.
Kategorie druhá.
Zde se jedná o totožné počínání, pohříchu se substancemi, které v přírodě nenajdeme.Člověk jim musel na svět v té, či oné míře pomoci! Ať již se jedná o látky čistě syntetické, či o deriváty přírodních zdrojů. Za příklad vezměme třeba mák. V prvním kvadrantu nám mohl beztrestně poskytnout nanejvýše surové opium, které se již dávno, formou vývaru z makovic, dávalo do cumlu dětem na panském zaměstnaných matek. Po jeho první rafinaci, ne zase až tak složité, se však již dostáváme k morfinové řadě a ta sama má na svědomí miliony životů. Vždyť také končí po dalších procesech heroinem, nekorunovaným králem mezi zabijáky. Navíc, technologický rozvoj a naprostá bezohlednost výrobců syntetických drog umožňuje, aby se na trhu objevovaly stále nové a nové látky o nichž se neví, jaké vedlejší účinky mají. Výsledkem jsou poškozená , či zničená játra mladého člověka, který sice zobal moderní pilulky pouze rok, či dva na diskotékách, ale i kdyby to byl jeho první a poslední kontakt se světem drog, může si odnést z tohoto setkání zdrcující handicap do budoucna.
Zde je zřejmé, že stát se nemůže chovat lhostejně a měl by do celého procesu vnést postrádaný prvek svědomí. Již z toho prostého důvodu, že čekat na svědomí narkomafie by byl nekonečný proces. To slovo, svědomí, sice právně není příliš relevantní, ale stát ho zde podle mne nemůže zapřít. Čistota prodávaných substancí je totiž tak sporná, že pouze soustavná kontrola výrobců dokáže zredukovat takto vznikající následné škody na minimum.
Zákon by zde měl umožnit oprávněným osobám, fyzickým, či právnickým, zakoupit licence k produkci požadovaných substancí. Samozřejmě, že opět výměnou za kontrolu složení výstupních látek a za přesnou evidenci komu a kolik bylo poskytnuto. Umím si zde představit sdružení více uživatelů, které odkoupí produkt legálního výrobce striktně za účelem vlastní spotřeby a jsou jím vedeni v evidenci, která je předkládána výrobcem státu. Stát by tak opět vytvářel zdroje financování pro nápravu škod a jejich prevenci, zatímco lidé zvědaví, či již nemocní návykem, by za rozumnou úplatu dostali příležitost počínat si legálně a navíc by nebyli druhotně ohroženi nekvalitou. Tato forma dobrovolné nepřímé registrace, jako uživatel, či odběratel poskytuje opět podrobnější zmapování tohoto celospolečenského problému.
Ti, co se zde zákonu vzepřou (výroba bez licence, zkreslování údajů, kvalita atp.) nechť jsou trestáni na majetku především a teprve potom vězením. V případech opakovaných začínat rokem a přes tři se dostat až k deseti letům trestu.
Kvadrant třetí.
Zde končí tolerance zákona, doposud vycházející z bolestného přesvědčení, že nemohu nikomu aktivně bránit v sebepoškozování, neboť poškození se necítí poškození, naopak se dovolávají svého přirozeného práva být šťastní.
Hovoříme zde o lidech, kteří konopí a ostatní návykové látky, byť i třeba v souladu se zákonem získané, nabídnou druhým za úplatu, či výměnou za službu. V případě konopí obchodují sice s poměrně nevinnou substancí volně rostoucí v přírodě, ale obchodují! Nechť tento fakt, byť i prokázaný na jediném smotku konopí, je to, za co se promptně trestá. Majetkové tresty jsou opět velmi žádoucí, podmíněné tresty pouze v lehčích případech, při opakování 3, 5, 10 let.
Kvadrant čtvrtý.
Obdoba předešlého, ale v tvrdším. Zde se totiž odehrává nejméně 75% celé trestné činnosti související. Ty nejúčinnější a nejničivější drogy, největší zisky, nejméně vybíravé způsoby. Doslova teritoriální bitvy o odbytiště. Zde se angažují skuteční králové tohoto průmyslového odvětví. Obchoduje se se vším, všechno se smí, počet poškozených je závratný, zisky téměř nepředstavitelné. Chemie umí nákladem několika korun vytvořit hodiny iluse, která je na trhu lačně kupována za někdy i tisíce korun. Pokud se stát nechopí iniciativy, tato činnost se bude dále stupňovat a celková míra ohrožení společnosti poroste. Měli bychom si uvědomit, že největší zájem na pruderní legislativě mají právě tito mocní drogového světa a že zatímco sami obvykle drogy neberou, jsou ochotni utrácet stamiliony za to, že se to jejich zákazníkům zakazuje zákonem. 5, 10, 15 let s automatickým propadnutím veškerého majetku, nechť jsou první tři tresty. Další recidiva volá po trestech výjimečných.
Volný souhrn.
Zdá se, že stát je nucen stát se sám dealerem. Laciným, spolehlivým a svědomitým! Je zřejmé, že pokud tak neučiní rychle a rozumným způsobem, společnost i její jednotlivci ponesou těžké důsledky. Neměli bychom zapomenout, že zákon je především nástroj k ochraně nevinných a teprve potom nástrojem pro trestání vinných. Vytvoří-li stát svojí legislativou prostředí, ve kterém vždy existuje možnost dostat se k droze legálním způsobem (výměnou za rozumné náklady a ztrátu anonymity) nástupní prostor organisovaného zločinu se tím nesmírně zúží. Pokud se při výhradách proti této a podobným strategiím operuje morálkou, etikou atd., nechť si laskavě kritici uvědomí, že alkohol, tabák, kofein, thein a mnohé další látky, jsou už nyní na celou populaci masově vrhány a zisky pro stát jsou nezanedbatelné. Pokud tedy morálku, tak pouze plošně a ne selektivně. To by ovšem znamenalo nikotinovou i alkoholní prohibici. Jinak je řešení tohoto problému hlavně otázkou odvahy, fantasie a vcítění se do něj. Vůbec mu ale nenapomáhá, že řešení mají v rukou lidé sice v tomto ohledu bezúhonní, ale také bez nejmenšího vhledu do celé problematiky.
Přeji hezké čtení a těším se na vaše další připomínky.
|
|
|
| Tim |
zda se ze to ma nekdo tady docela prostudovane. To jesem nevedel ze jsi byl uz tak daleko a oni ten navrh smetli ze stolu. Ja si jen myslim, ze jestli se jim tam obevi znovu, tak uz s tim konecne budou muset neco delat. Prece nemuzou vse odkladat do nekonecna.
k4u+ |
|
|
| ataner |
| Uff,Tak jsem to docetl a posilam K. |
|
|
| mott |
Prima práce. Pokračuješ v nějakých dalších krocích?
K+ |
|
|
| hh-top |
Jinak jsem stále toho přesvědčení, že nejlépe by to šlo s vlastní stranou.
Kdo nehulí s námi...! |
|
|
| Kyng |
| Tak mě napadá, jestli by nebylo nejúčinější předložit tenhle projekt tabákovejm společnostem. Pokud by se toho ujali, tak maj určitě větší šanci vylobbovat to v parlamentu, než nějaký spolky feťáků marihuany (z pohledu poslanců). A kdyby to náhodou prošlo, tak kdo by nejspíš produkoval jointy ve velkym? Nejspíš právě tabákové společnosti. Další otázka by ale byla jestli je to řešení nejlepší? |
|
|
| hh-top |
| Některá jména případných značek už také chrání registrací. Jenže ti nás potřebují pouze jako konzumenty a ne jako partnery. Nezapomeň, že o lobování se hodně mluví, ale není zájem vyjevovat kdo, za co a u koho lobuje. Oni mezi sebou mohou dělat, že je řeč o zdravějších filtrech a podpoře sportu, zatímco s námi po boku by byli hned frofláknutí. |
|
|
|
