| viridis |
Zdar,
dnes predstavim modifikovany bubbler.
Zakladni idea spociva v tom, ze vymena latek v kapaline probiha pomaleji, nez v plynu. Michame-li kapalinu, rychlost prestupu latek zvysime, cimz zvysime i reakcni rychlost = rychlost rustu.
V klasickem bubleru michani kapaliny zajistuje nepretrzite vzduchovani, ktere se stara i o zasobovani media kyslikem, lepe receno o vymenu plynu, neb jich je vice, ze ano.
Reseni: k viku kyble je zevnitr prinytovano sito, vytvorene ze spindlu pro CD, opatrene milionem otvoru (vytvorit rozzhavenym hrebikem, hrebik doporucuji drzet v klestich). Jeden otvor je vetsi a je jim protazena trubka, ktera vede roztok otvorem v kyblu mimo nej do zasobni nadrze, ve ktere kybl stoji (lze udelat i externi). V zasobnim kyblu je cerpadlo, jez cerpa roztok horem trubkou, ktera prochazi osou cednikospindlu a chrli vodu smerem dolu, primo proti bublinkam, vystupujicim ze vzduch. kaminku, ktere proto zustavaji v roztoku dele, byvse strzeny proudem.
Maji tedy vice casu na rozpousteni. |
|
|
| viridis |
| Detail prinytovani cednikospindlu - nytovani je umelohmotnymi nytky, ziskanymi z cistitek na usi, jsou dute a po zahrati zapalovacem se na nich vytvori nytova hlava, ktera po sfouknuti a vychladnuti ztuhne a je prinytovano. |
|
|
| viridis |
| Ucel cednikospindlu je v tom, ze zabranuje korenum ucpat vystupni trubku. |
|
|
| viridis |
Rostliny rostou po okrajich, jsouce upevneny v 8 trubkach delku cca 3-5 cm.
Pri sklizni se museji ufiknout. |
|
|
| viridis |
| Uroda pod 400W HPS - kdo uhadne, ze je toho 380g, muze si to za odmenu taky postavit. |
|
|
| indicky-konopi |
| Hej, to je nejakej moc dobrej bubbler ne??? Sice hydru nerozumim, ale tohle bych si možna i pořidil!! Kolik to prosim tě stoji?, myslim přimo tohle. A kolik do toho mužeš napichat kytek?? Vypada to jednoduše a efektivne...kořenovej systém nevydanej, kam se hrabe hlína... |
|
|
| Hanyz |
| A nebylo by efektivnější, kdyby přívodní trubka byla co nejníže a co nejblíže vzduch. kamínku? Chápu, že výkonné čerpadlo roztok natlačí až dolů, ale když už se tady honíme za efektivností.... Navíc se v pozdějším stádiu postaví do cesty kořeny... Jsou to jen mé spontánní myšlenky, ale za úvahu snad stojí |
|
|
| viridis |
Hnojeno kristalon start, pak kvet + OBM, pridavana mikrochela a postrik phyt-amin, konec=14 dni jen voda, obcas (2x) vymenena.
Celkove naklady - cerpadlo Micra asi 250.- trubka do 50.- (elektro trubka z OBI) . Zbytek jsou zbytky 'neceho', takze zadara.
Kytek tam bylo 8 ks, vzdy po 2 stejna genetika.
Vyhodou je, krome jineho, ze hladina v proudobublaku je furt stejna, jezto se neustale doplnuje a micha.
Koreny jsou zazloutly, dilem proto, ze to tyden stalo bez vody, at se z toho vymackne, co jde - taky uz to, jak vidno zriti, ponekud zloutne - nedostatek dusiku, cili kytka mele z posledniho....
2Hanyz - no, moc vhodne to neni, nebot pri vypadku proudu by se (temer) veskery obsah bublu prelil pres cerpadlo do zasobni nadrze, a kdyz se vezme, ze v kyblu je 30 litru roztoku, tak to tam nevleze a katastrofa v dohledu.... proste se musi pri poklesu hladiny trubka vynorit.
Jeste drobnost: do cerpadelka je vhodne pridavat bublinky CO2, cerpadelko je hezky rozmixuje obeznym kolem, pak se pekne behem cesty v trubce rozpusti a castecne zustavaji v roztoku, castecne se uvolnuji do cele pestirny.... atd....
Prihral jsem detail pripojeni CO2 k cerpadlu. Po odloupnuti zadniho krytu v cerpadla se odstrani jedna prisavka, ciMz se uvolni prostor pro koncovku infuze, na niz lze nasadit ohnutou jehlu tak, aby davkovala bublinky primo ke kolu. Koncovka drzi v dire pro prisavku jednim ze svych vystupku (na stredni fotce se tam v dire po prisavce trochu leskne), takze nemuze vypadnout. Do zadniho krytu propilujeme otvor, jimz se hadicka provlekne. Na konci hadicky je original konektor, kterym to pripojime ve zdroji CO2. Po poskladani je to pekne kompaktni, z cerpadla vychazi privodni kabel a hadicka. |
|
|
| Hanyz |
| No asi jsme se nepochopili. Pokud tomu dobře rozumím, tak ty mluvíš o trubce zajišťující odtok a já mluvil o trubce vedoucí od čerpadla. Myslel jsem to tak, že by byla delší a její ústí by bylo kousek nad kamínkem |
|
|
| viridis |
| Omyl, rovnez jsem psal o trubce vedoucí od čerpadla. Kdyz cerpadlo necerpa, roztok vyteka pres cerpadlo z5 ven, dokud je trubka ponorena.... |
|
|
| expiry_date1 |
| A spätná klapka? Na vzduchovacie motorčeky do akvárka,ak je motorček nižšie ako akvárko,tak sa tam odporúča dať.Sakriš,akurát osm si spomenul,že som si ju včera zabudol kúpiť.Len neviem,na aké rozmery to vyrábajú a či by to fachalo aj pri čerpaní vody,ale logicky by asi malo:) |
|
|
| viridis |
Zpetna klapka pro aqa ma prilis velky odpor a maly prurez. Jakakoli zpetna armatura zpusobi, ze vzduch nebo radeji CO2, pridavany do cerpadla se na teto armature zarazi a nepokracuje dale, coz je chyba; ucelem je vytvorit cerpadlem mlhu plynu v trubce a rychle toto smes injektovat do bublu. Jemne bublinky jsou pak vsude.
Je mi jasne, ze zpetne vytekani by se dalo resit i malinkym otvorem v trubce pro nasani falesneho vzduchu na urovni hladiny v bublu, pri poklesu hladiny se vzduch nasaje a vytekani zastavi - ale kdo mi zaruci, ze se neucpe ? No, nikdo prece!, a proto se mi taky jednou ucpal.... :(
Jo zatim to tam jeste neni, ale bylo by asi vhodne vytvorit v bublu (pod hladinou) "lapace" plynu, neco na zpusob hrnku dnem nahoru: polapeny plyn, nejlepe CO2, se v nich bude rozpoustet pod vyssim tlakem, nez atmosferickym; navic jeho parcialni tlak je 100% jmenoviteho, ne jen par umrnenych atmosferickych promile. Bude to ze zaslepenych trubek/trubky o vetsim prumeru, ale jeste to musim promyslet a vyzkouset. |
|
|
| expiry_date1 |
| No,mohlo ma napadnúť,že Ťa takáto možnosť napadla(žeby som Ťa podcenil:) ).Ak raz pôjdem bubler,určite sa Tebou budem inšpirovať:) Dík. |
|
|
| Sinuhet |
| Ja jsem se docetl, ze rostlina CO2 koreny nevstreba. Musi se tedy z te vody dostat do vzduchu, pak ovsem nevidim duvod cpat ho do vody misto rovnou do vzduchu. |
|
|
| viridis |
O.K., tuto namitku jsem cekal, nicmene pokud se nevstreba koreny, z vody se pomalu uvolnuje a je k dispozici listum. Dulezite je, ze se uvolnuje docela pomaleji a ROVNOMERNE a na spravnem miste.
Ta rovnomernost = stalost podminek je klicova, rostlina se vysteluje na nejake podminky a pokud se tyto zmeni, hodne energie ji stoji nove prizpusobeni, behem te doby stoji rust za p*d.
Taky se domnivam, ze pokud je v roztoku CO2 rozpusteny, dostane se s nim do rostlinnych pletiv na spravne misto i tak - rostlo to o dost (hodne dost) rychleji a lepe, nez v obvyklem bublu. |
|
|
| Sinuhet |
| Resil jsi i to ze to zmeni kyselost roztoku? Myslim ze vznika kyselina uhlicita a tedy by to melo snizovat pH. Nebo je to dokonce uzitecne tim, ze normalne se pH zvysuje a tohle by to kompenzovalo? |
|
|
| viridis |
noooo, ehm, tedy...... chjo, tak se priznam - ono to tak pekne rostlo, ze jsem se na nejake mereni vybodl, i kdyz je cim - lenost je strasna. Neni to omluva, ale proste jsem to neresil, nebylo co.
Ale je pravda, ze s pridavanim CO2 klesa pH, pokud by s tim byl problem, prihodil bych do zasobni vany hrst dolomitu (smes Mg a Ca uhlicitanu) - pocitam, ze by slo pH zase nahoru, navic by se zvysil obsah Mg v roztoku (uhlicitanova tvrdost).
Obcas to tak delam s akvarkem. Kdyz se pH moc uhne, hrst dolomitu to zatim vzdycky spravila. |
|
|
| r-man |
| Ahoj, mysl;im, ze CO2 je plyn tezsi nez vzduch, z vody se tedy nebude moc dobre uvolnovat smerem nahoru, ke kytce...je to tak? |
|
|
| Rory |
no lidi s tim klesajícím Ph v důsledku přítomnosti kyseliny uhličité bych si starosti určitě nedělal, vzhledem k tomu že kys. uhličitá je jedna z nejslabších (jestli dokonce neni nejslabší) a někerá literatura ji za kyselinu ani nepovažuje......
to jestli to výrazně ovlivní růst kyti nevim, ale vypadá to krásně.... |
|
|
| Wik |
| Čus, každopádně je to dobrej nápad s tím čerpadýlkem. Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem ti držely kytky v těch trubičkách, v čem jsi to měl? Mám řízky v rockwool kostkách. Nahoře máš keramzit? |
|
|
| Wik |
| Fakt dobrý nápad. Posílám K+ |
|
|
| viridis |
2PatMat: Nafotim, doplnim.
2Wik: Kytky jsou v trubickach jen zasunuty. Dokud byly male, drzely v trubickach (prumer cca 12mm) tak ze byly zasprajcle za nejspodnejsi rapik, ktery nedovolil rizku spadnout dovnitr, (muselo se to par dni kontrolovat), pak, kdyz uz kousek vyrostly, byly uz zapleteny do pletiva a zapadnout nemohly. Puvodne jsem si rikal, ze pokud nebudou drzet, klidne stonek propichnu spendlikem, at se za nej zapsrajcne, ale nebylo treba.
Keramzit ani jiny substrat tam neni, jen roztok. Uplne cista prace... |
|
|
| Jahudka! |
viridis - Vynos je peknej,a je to dost vychytany,ale stejne by me zajimala dulezita vec jestli se vubec vyplati s timhle zabyvat.Jde o srovnani ve vynosu mezi klasickym bublerem a touhle vychytavkou.Mohl bys srovnat vynosy?
-O kolik tenhle system navysil hmotnost vysledneho produktu oproti klasickymu bublaku?
-Jakou 400w vybojku pouzivas - typ?
-Co jsi tam mel za genetiku?Byly to 3 ruzny modely jak jsi psal?
-Jak dlouho jsi to mel na kvetu?
Zajimalo by me totiz co zpusobilo tak velkej vynos/w.Jestli je to prevazne novym typem bubbleru a nebo tim co2 a nebo jestli to neovlivnily nejake dalsi faktory. |
|
|
| maxo |
tiez by som sa zaujimal o to.
a fakt originalne, velmi sa mi to paci. cista praca.
rad by som vedel vsetky konkretnosti, urcite by pomohly fotozi pestirny!
k+ |
|
|
| dejaVuCV |
2Viridis: good work man. Jeste me parkrat napadlo polozit nad vzduchovaci kaminky nejakou lehce porovitou tkaninu (treba tu sitotiskovou, jak lidicky tady pouzivaj do bubblebagu na vyrobu hashe), resp. ten kaminek do ni zabalit -> zmensili by se bublinky. Nebo nad kaminky stavet prekazky, aby cesta vzduchu nahoru nebyla tak kratka. Ale to muze zase spojit maly bublinky do velkych, tak by se to mijelo ucinkem. No jen tak nahlas premyslim.
2r-man: CO2 je tezsi nez vzduch, ale ne nez voda ;) A az se dostane z vody, dal by se rozmichat ventilaci. Ale zatim jsem to nestudoval nejak podrobne. |
|
|
| viridis |
2 Jahudka!:
1) minule v tom samym, ale v klasickem zapojeni cca 230g
2) 400w HPS, uplne obycejna Tesla (Teslamp)
3) 4x Mazar (1 scipl, takze jen 3) 3x BlueberryxHawaiiMauiWoovieSkunk (vlastni produkce) a 1x Blueberry
4) krz ty BBxHWMS a BB jsem to musel nechat trochu dele = 9 tydnu, z toho 12 dni flushing
Detal zapojeni CO2 jsem pripojil vyse, jeste zedituju popis.
2 dejaVuCV: pres jemnou, mokrou (predpokladam, ze ponorena bude latka mokra ;)) latku male bublinky jen tak neprojdou, vyzkouseno. Ten labyrint je jiz realizovan tou privodni trubkou; do kybliku by se nevesel, neb tento je po case zcela zaplnen koreny... |
|
|
|
| zdravim.chtel sem se te zeptat jak jsi docilil toho ze rostlinky nemas v rockwolu ale jen tak v tech trubickach.at sem hledal jak sem hledal tak sem to nikde nenasel. |
|
|
| pjsky |
hola hola, Lola Lola..
me prijde jednodussi dat ponorne cerpadlo primo do kbeliku [easy] a pak jen hadici s jakymkoliv difusorem [cokoliv s dirama] udelat ten protitlak k vzduchovacimu kameni. napada me milion veci, co se daji proderavet :D
dalsi moznost je pouzit opravdu dlouhou oponu misto kamene a je to taky cool? otazka do diskuze... |
|
|
| expiry_date1 |
| citace: |
Původní příspěvek od hanyxz
zdravim.chtel sem se te zeptat jak jsi docilil toho ze rostlinky nemas v rockwolu ale jen tak v tech trubickach.at sem hledal jak sem hledal tak sem to nikde nenasel. |
" Kytky jsou v trubickach jen zasunuty. Dokud byly male, drzely v trubickach (prumer cca 12mm) tak ze byly zasprajcle za nejspodnejsi rapik, ktery nedovolil rizku spadnout dovnitr, (muselo se to par dni kontrolovat), pak, kdyz uz kousek vyrostly, byly uz zapleteny do pletiva a zapadnout nemohly. Puvodne jsem si rikal, ze pokud nebudou drzet, klidne stonek propichnu spendlikem, at se za nej zapsrajcne, ale nebylo treba.
Keramzit ani jiny substrat tam neni, jen roztok. Uplne cista prace..." - prispevok c.22
p.s. pozornejsie citat:-) |
|
|
| cix |
Hoj, toto vypadá dost zajímavě ;)
Od jednoho začínajícího akvaristy jsem se dozvěděl jak se akvárko distribuuje CO2 do vody.. jde o to, aby toho byly co nejmenší bublinky a byly tam dlouho (to víme). No tak oni prostě strčí filtr z cigarety do hadičky a je to.. ještě menší bublinky prý dělá pískovec a lipové dřevo. pak už stačí jen slabý proud, který by mohl dělat takový vír.. Nemam bubláK, nemůžu to vyzkoušet :(
A o tom CO2 a jeho příjmu kořeny tu několikrát někdo psal, že jo, že toho vstřebá rostlina víc, tak kde je pravda? :D |
|
|
| HurricaneGeorge |
Ahoj,
pěkná práce, :)
dovolím si napsat komentář ohledně tvého pokusu...
Něco ohledně míchání a rozpouštění plynů v kapalinách vím (chemicky se to nazývá ABSORPCE). Tvůj nápad na co největší zdržení plynu v kapalině je dobrý, hlavně pokud máš klasické vzduch. kamínky uprostřed nádoby (plyn strhává proud vody středem nahoru a dolu se vrací po stěnách), čímž se zkrátí jejich doba styku o rychlost proudění kapaliny (proto je dobrý tvůj nápad o protiproudé uspořádání které zvyšuje dobu styku). Ale daleko lepší pro rozpouštění plynu v kapalinách je zvýšit měrný povrch bublin vzduchu - to znamená aby byly co nejmenší a bylo jich co nejvíce (při stejném výkonu vzd. kompresoru - dalším levelem je zvýšit objem probublaného vzduchu). Dále aby bubliny vznikaly na celém dně nádoby (tím se zvětší turbulentní (chaotické) proudění kapaliny. K tomuto účelu bych doporučil co nejdelší vzduchovou oponu stočenou do spirály. Dále má na rozpouštění plynů v kapalině obrovský vliv teplota! Se vzrůstající teplotou klesá množství rozpuštěných plynů (př.: v létě na rybnících se množí "vodní květ" z nedostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě), takže teplotu bych držel na co nejmenší možné úrovni která kytka snese... Dále k tvému pokusu - zavádění CO2 do vody je taky špatné... tím že přidáváš do kapaliny další C02 tak měníš poměr molárních zlomků plynů (zvýšíš rozpuštění CO2 ale snížíš množství O2 ve vodě). Pokud přidávat CO2 tak jedině přes den a to do atmosféry pro listy.
Rozpouštění plynů v kapalině se řídí HENRYHO zákonem (KH.xi = yi.P, kde KH je Henryho konstanta charakteristická pro daný plyn, xi je molární zlomek rozpuštěného plynu v kapalině, yi je molární zlomek plynu v plynném skupenství a P je celkový tlak plynu nad kapalinou)
A teď ještě trochu teorie:
Dále se dá zvýšit rozpustnost kyslíku ve vodě tím že zvýšíš tlak atmosféry (celý box hermeticky uzavřeš a kompresorem v boxu zvýšíš tlak - množství kyslíku ve vodě se zvýší ale nevím jak to bude s fotosyntézou na listech. Podle mého názoru by vše probíhalo rychleji - bohužel je to pouze moje domněnka, možná by to chtělo zkusit nějakým šíleným experimentátorem:-D) |
|
|
|
