| ReeJack |
UsaĎte se a studujte ( ti kdo jste mimo mísu, jinak to je úplnej základ !!!!) :popcorn:
Takže slovo LED pochází z anglické zkratky - Light Emiting Diode- nebo tak nějak(Swětlo vyzařující dioda)
Pokud máš za sebou už aspon základní vzdělání tak víš co to je Dioda, pokud ne čti dál....
Dioda je polovodičový prvek ( pár polovodičů pro př.: Křemík, Germánium, Arsenit galia-nebo to byl galenit arsenu?! ... atd).
"Polovodič" - prvek který za určitých okolností vede nebo nevede el proud !!!!!!!
Křemík i všechny ostatní polovodiče jsou čtyřmocné prvky (tj. že jejich atomy mají ve valenční vrstvě 4 elektrony) které se vážou na na okolní atomy a krystalická mřížka i její vazby jsou plně obsazeny u každého atomu. Přidáním příměsi - nečistoty ( už si nevzpomenu který prvky), která má ve valenční wrstvě jen 3 elektrony vznikne v plně obsazených vazbách prázdné místo které nazveme "kladnou dírou"nebo naopak příměs s 5 elektrony ve valenční vrstvě vytvoří v polovodiči jeden elektron který je vázán k atomům se zaplněnými vazbami jen slabě - "Volný elektron". Tak vznikají polovodiče typu P nebo N!
Dioda: ( obyč)
- se skládá ze dvou částí a to z polowodiče typu P - kterej má málo elektronů tváří se jakoby kladně nabitej a polovodiče typu N kterej má hodně volnejch elektronů a tváří se jako záporně nabitej ( ne že by to bylo přesně tak ale pro zjednodušení pro NonPowerGui´s to stačí). Říkáme přechod PN.
Nechtěl jsem to dál rozpitvávat ale nakonec jsem se dokopal k nakreslení obrázku kde úplně dole naleznete Princip přechodu PN. Poslední obrázek představuje diodu zapojenou v propustném směru ( jasný... ne?!) obrázek těsně nad ním zobrazuje diodu v závěrném směru kde póly připojené ke katodě a anodě odtahují od sebe kladné díry a elektrony čímž u prostřed vznikne prázdný prostor. Tím je způsobeno přerušení obvodu a následná nevodivost.
- je to většinou váleček (není pravidlem) který propouští elektrickou energii pouze jedním směrem tzn. že když diodu zapojím do stejnosměrného obvodu, tj. jeden kontakt na plus druhej na mínus, můžou nastat dvě situace:
1. Dioda je zapojena v propustném směru tzn že vede elektřinu téměř jako vodič
2. Dioda je zapojena v nepropustném směru - chová se jako izolant - nevede elektřinu
a toto všechno dovede dioda jen díky přehození kontaktů z + na - nebo opačně.
Určitě si vzpomeneš na střídavý napětí a to se právě díky diodám dá usměrnit, protože dioda každou kladnou půlvlnu sinusovky ptopustí a zápornou ne. Takže budu mít ze sinusovy křivky jen tu půlku která je nad nulou čili proud teče od + k - tzn jen jedním směrem ( to že polovinu doby neteče vůbec už nás v podstatě při této teorii nezajímá) viz obr usměrnění jednou diodou.
LED - to je Dioda která umí všechno co jsem popsal u těch obyčejných diod, akorát při zapojení LED v propustněm směru je stavěná tak aby začala vyzařovat světlo. Samozřejmě není to perpetum mobile takže u ní vznikají ztráty napětí při nějakým proudu, aby mohla vyzářit nějakej výkon. No a to už se dostáváme k otázce proč nevyrábět pouze LED místo několika druhů diod. Ale ty LED nemají tak vynikající mech. a chem. vlastnosti aby vydržely požadavky kterým více než velice dobře a levně dostačují obyč. diody ( výkonové usměrnování, atd..)
Další informace k LED:
LEDky vyzařují monochromatické swětlo ( tzn. swětlo které má pouze určitou jednu vlnovou délku - ne doslova ale skoro!) Wlnowá délka je samozřejmě námi velice sledovaná protože naše kytí využívají pouze část spektra a to velice nerovnoměrně ( grafy účinnosti tu jsou na G. taky). Myslím že ideální vlnowé délky se oproti současným názorům ještě změní ale v současnosti jsou odhaleny nejpotřebnější dvě které se motají okolo 660nm - červené swětlo a 470nm modré swětlo.
Jinak se omlouwám za případné nesrownalosti, či dokonce nedostatky, ale je pozdě sem utahanej a píšu to z hlavy.
dyby byly nejasnosti dejte vědět doufám že to pomohlo...
Good luk!
Toto bylo sepsáno a wytwořeno na základě dotazu z PM :popcorn:
Ehm... pokud by byl zájem můžu rozšířit o přesnější informace jako jsou závěrný napětí, pracovní teploty a podobný hovadinky |
|
|
| ReeJack |
Takže ? Mám tohle téma dál rozšiřovat nebo wšichni wědí o co de?
Bylo by squelý pokud všichni znají a chápou....:cool: |
|
|
| kafevar |
| Zajímala by mě efektivnost přeměny na světlo v diodě oproti sodíku. Nemyslím tím ale efektivnost ve významu pěstování, že nesvítím ve spektrech které jsou (pravděpodobně) nepotřebné. Ale např. kdybych různýma diodama nasimuloval přesně spektrum sodíku 70W o stejných intenzitách ve všech vln délkách jako má sodík. Zajímal by mě odhad, zda by to žralo více nebo méně než 70 W? Vím, že fotosyntéza je jenom v modrý a červený a bla bla bla, a proto by to měla být irelevantní otázka. Ale proč to teda pod tim sodíkem kvete nejlíp, když je tak strašně nefektivní? |
|
|
| ReeJack |
No chtěl jsem zde řešit něco jinýho než srownáwání LED s čímkoliv...
A to že to pod sodíkem kvete nejlíp je sice hezký ale to víš ze své zkušenosti ? zkusil jsi všechno ostatní a zjistil jsi že je sodík best nebo jen přejímáš nazory druhejch ????
a pokud jde o ůčinnost přeměny energie na světlo u LEDek tak ti to procentuálně neřeknu bo to nevím !!!! ví to někdo ?
rozhodně bych se ledkama nesnažil nahradit celospektrální swětlo !!!! |
|
|
| hogi |
Nahrazovat celý spektrum je blbost a myslim že by si na to nesehnal ani diody...
Ta světelná účinnost, někde sem to jen tak počítal a vyšlo mi to od 50 do 75% (některý typy maj jen 10%, ale ty ztrácej výnam ledek pro pěstování).
Spočítáš to jednodušše: Vezmeš svítivost, úhel a dosadíš to do vzorce na počítání lumenů. Pak ty lumeny přepočítáš přes koeficient vlnový délky na světlo o hodnotě 555nm a vyjdou ti obecný lumeny (nebo tak nějak se to jmenuje). 1lm je 1/683W takže ty výsledný lumeny vydělíš 683 a porovnáš to s příkonem.
Jo jinak k tomu sodíku: myslim, že sme se shodli na tom, že má sodík docela silný spektrum okolo 500nm, který podporuje tvorbu karotenu a ten se tvoří na podzim=tvorba palic na podzim... Ten karoten se tvoří i při spektru 470nm takže to lze nahradit i modrym spektrem... |
|
|
| kafevar |
Určitě nehodlám stavět přesný spektrum sodíkovky z LED diod. Ptal jsem se spíše jenom pro zajímavost, jakou to má efektivnost, když počítám veškerou vyzářenou energii. Na to mi v podstatě hogi odpověděl. Díky.
ReeJack:
ANO přejímám názory druhejch. Viděl jsem dost pokusů, které mi připadaly natolik objektivní, že jim věřím a nemám potřebu je opakovat. Obávám se, že mi ani nic jinýho nezbývá, protože člověk není schopný ověřit si za jeden lidský život všechno sám. Pokud by se nepřejímaly názory druhých a každý by si testoval všechno znovu, tak se člověk na konci života dostane tak maximálně k tomu, že když vezme dlouhej klacek, tak dosáhne na banán. Aprávě proto byl vynález písma tak důležitej, a právě proto existuje grower.cz.
====EDIT====
Doufám že z toho ale nevyplynulo, že nemá cenu zkoušet nové věci. To rozhodně cenu má. Akorát se obávám, že to bude ještě o něčem jiném, než jenom o spektru v červené a modré, protože to už v podstatě vyzkoušené je. Možná je to tím, že kytka potřebuje, aby na ní pražila ta velká teplota ze sodíku, která bude následně odfouknuta silným větrákem nebo co já vím. Ale rozhodně bych ti našel více pokusů kde při stejné vatáži vyhrál sodík nad ostatnímy svítidly, než naopak. Ale to neznamená (a já v to doufám), že neexistuje lepší způsob. Akorát o něm ještě nevím. Možná že ty LEDky mají budoucnost, přecijen jsem ještě neviděl LED panel napájenej 400W. Ale budoucnost vidím spíše v kombinaci zářivka+LED. IMHO spektrum by mělo být zastoupeno co nejšiřší, i když nemusí být všude tak intenzivní.
====EDIT2====
hogi:
Jenom pro upřesnění, v trávě se asi nebude jednat přímo o karoten ale nějaký jiný karotenoid. Karoten je jenom jeden z mnoha karotenoidů. Ale to je detail. Pochopil jsem co myslíš a na naši rozpravu si vzpomínám. |
|
|
|
