| marandy |
Vedel by mi niekto poradit daku jednoduchú schému spínača riadeneho prúdom.
Napr. zapojenie tranzistora, tyristora.... ( len neviem ako ) Dakujem |
|
|
| marandy |
| Mam mikroprocesor AT89S8252 a chcem ho napojit na pohybovy senzor PIR. Tieto senzory pri detekcii pohybu zopnu alebo rozpoja kontakty ( nieco ako elektronicke rele ). Robim to na diplomovu pracu a chcem to spravit tak aby pohybovy zenzor mohol byt v lubovolnej vzdialenosti ad mikroprocesora a preto nechcem aby mikroprocesor rozlisoval log 0 a 1 podla napätia lebo ked by som mal dlhsi kabel, ten bude mat trochu odpor ( mozno zanedbatelny ) ale vplyvom dlzky kabla medzi mikroprocesorom PIR snimacom sa bude zväcsovat odpor ( rezistancia) vodica a tym aj napätie ( napr 200m kabel). Chcem to spravit tak aby mikroprocesor snimal prud tečúci slučkou a podla toho vyhodnocoval stav snimaca. Povodne som to chcel spravit snimanim napätia ale veduci diplomki mi povedal ze to tak nebude 100%né. Za odpovede dakujem |
|
|
| marandy |
v seriovom obvode ( to je moj pripad) je napätie rozne ale prud je vzdy rovnaky
I
--|> R1 R2
-----------[|||||||]----------[||||||||]--------
----------------> ----------------> |
|
|
| marandy |
| Co si chybal ked sa to ucilo na zakladnej skole. V seriovom obvode je prud vzdy rovnaky a celkove napätie= suctu ubitkov napäti na jednotlivych spotrebicoch. To co si napisal je blbost ( napr. ked mas ziarovky na vianocnom stromceku tak ivh tam mas zapojenych napr. 18 ziaroviek a kazda ma Ucc 12V --- 12*18=220V) |
|
|
| kafevar |
| citace: |
Původní příspěvek od kimehc
A není to náhodou úplně obráceně??Za odporem je napětí stené jako před ním, pouze proud je menší. |
| citace: |
Původní příspěvek od kimehc
Vem prosím Tě ten odpor, voltmetr a měř!!!
Edit - věř mi, že ve škole jsem chyběl na ledaco - třeba když jsme se učili psát velké psací g a přesto ho umím napsat.A jinak se nechci chválit, ale slaboproudu fakt rozumím.
Tak mi to celé připadá humorné :D |
Zapojil jsem rezistor do zásuvky, vzal jsem voltmetr a měřil jsem. Napětí mezi nohou odporu v LEVÉ zdířce a nohou v PRAVÉ zdířce bylo 230 V (napětí před odporem). Napětí mezi nohou odporu v LEVÉ zdířce a tou samou nohou odporu v té samé LEVÉ zdířce bylo 0 V (napětí za odporem). Stejné napětí jsem tedy nenaměřil. Musím dodat, že tento test mě přišel trochu stupidní, ale navrhnul jsi ho ty. Ilustrativnější by samozřemě bylo, kdyby tam ty rezistory byly dva a měřil jsi nejdříve mezi levou a pravou zdířkou, a pak mezi pravou zdířkou a spojením odporů.
EDIT:
Tvůj test zřejmě spočíval ve změření napětí na zásuvce před připojením a po přípojení odporu. Tím lze změřit tvrdost zdroje (zkus si to třeba na baterce nebo slabšim trafu) ale špatně se tím dokazují nebo vyvracují Theveninovy obvodové zákony.
Také mi to celé připadá humorné a jestli píšeš G tak jako rozumíš slaboproudu, tak si radši prohlídni slabikář. |
|
|
| Deckardph |
| Pri seriovem zapojeni je stejny I a pri paralelnim je stejny U kapisto |
|
|
| dab |
ALL: takze nic v zlom, ale tu sa jedna o nieco uuplne ine ako sa hadat o niecom co je uz davno dokazane.. ach jo :(
marandy:
.. takze takto :), poradim len velmi jednoducho.. vem A-radia a tam to mas... aj by som ti to pohladal, ale mam toho vjac nez dost, makam na diplomke... a ak mam byt uprimny, ak mas takyto problem tak...no trochu sa smejem :D:D... tod keby si videl moju tak asik padnes na zadok.. makam na nej od zaciatku tretiaku(sam som si hju vybral..resp. navrhol.. ja som ALE DEBIL :D:D, ale ak sa podariii... xexe) a fakt je to "prdel" ach jo :( ... moj veduci je z toho taky f prdeli tak co ted :D :D ... ale o tom som necel, mrkni do zositu ked ste sa ucili teoreticku elektrotechniku (1,2 semester u mna) popr. Elektronicke obvody a systemy (2,3 semester u mna) popr. Automaticke systemy merania (4 semester u mna) alebo Senzorove systemy ... xexe vo vsetkych sme to brali, vzdy samo sebou z ineho pohladu. ALE .. budem to jednym ockom sledovat a ak nikto iny nic nevyplodi tak pomozem(ak zabudnem hod mi PM na osviezenie pameti)... zatial cafff a trap sa, je to TVOJA diplomka :D takze studuuuuj :D :D
pre moderatorov: typicky priklad OT :D :D ...ale asik casom zmaznem no ;) |
|
|
| kafevar |
Omlouvám se za OT, ale chci v tom udělat jasno.
kimehc:
Zřejmě jsi praktik, ale chybí ti teorie. To co píšeš sice fungovat bude ale z jinýho důvodu než píšeš.
V tvém praktickém případě musíš spínat napětím, aby ti v celém obvodu netekl téměř žádný proud a neměl jsi úbytek napětí na vedení. Protože tenhle úbytek by ti právě způsobil, že před vedením a za vedením bys měl jiné napětí. Aneb za odporem může být opravdu stejné napětí jako před ním, ale jen v případě, že odporem neprochází žádný proud.
Tvé měření jsem zpočátku opravdu nepochopil, myslel jsem totiž, že cheš měřit napětí před a za odporem. Měření, který jsi popsal naposledy, je totiž dobrý leda tak ke zjišťování vnitřní odporu voltmetru.
Sice o tom možná něco víš, ale vzhledem k tomu, že používáš jiný názvosloví než zbytek světa, tak to špatně dokazuješ ostatním. Protože hláška, že: "Za odporem je napětí stené jako před ním, pouze proud je menší." mě trochu zvedla ze židle, i když je to trochu vytržený z kontextu. A věř mi, že kontext nekontext, za tuhle větu by tě od zkoušky musel vyrazit každej, protože "před odporem" a "za odprem" to už je terminus technicus, kterej tady všichni chápou tak jako já, kromě tebe.
A když už píšeš abych se zeptal nějakýho školáka, možná na tom něco bude. Přecijenom jsem předmět Teorie obvodů na ČVUT Fakulta elektroctechnická dělal už před pár roky. Takže jsem už něco pozapoměl a chtěl bych se opravit. Odvolával jsem se na Theveninův zákon ale zde se spíše jedná o první a druhý Kirchhoffův zákon. Zjednodušeně: "Vše co do uzlu vteče, to z něj taky vyteče." a "Součet všech zdrojů napětí ve smyčce je nula, kde spotřebiče jsou zdroje napětí s opačnou orientací. (U = -I * R)" A pokud to vyvrátíš, doufám že si na mě vzpomeneš až budeš přebírat nobelovku.
Amen
Nechci flame, chci abys pochopil základy a nežil ve lži.
ALL: Doporučuji knihu Základy teorie obvodů 1 ISBN 80-01-02462-8. Pokud se nebojíte integrálů a derivací (spíše na teoretické úrovni), tak je to tam vše vysvětleno vcelku přesně a jednoznačně. A naučíte se řešit i ty nejzvrhlejší obvody.
MOD: Pokud existuje thread, kde by se naše rozprava s kimehec vyjímala lépe , nebudu mít nic proti přesunu. Nechtěl jsem to psát jako PM, protože názorové střety tohoto typu jsou IMHO dost poučné i pro ostatní a spousta věcí se při nich objasní.
EDIT: kimehc: Ještě jednou jsem si to potobě přečetl.
| citace: |
Původní příspěvek od kimehc
...napětí se pochopitelně zvětšovat nebude - beru pouze jako překlep... |
Napětí na odporu vedení se samozřejmě zvětšovat bude (v záporném smyslu). Říká se tomu ubýtek napětí na odporu a o tom všem to vlastně je. |
|
|
| kafevar |
Na první pohled samozřejmě napětím, protože je to jednodužší a bude to mít výrazně menší spotřebu. Bohužel nevím, co vedoucí tím 100% myslel. Ale pro hodně dlouhý kabely by to asi mohl být opravdu problém. A výhoda spínání proudem je ta, že pokud do jednoho konce kabelu vrazim 5mA, tak mám 100% jistotu, že 5mA bude i na druhym konci, i kdyby byl ten kabel 5x obtočenej kolem zeměkoule a v Africe by si z něho ještě odebírali napětí do lampiček. Samozřejmě to ale budu muset živit zdrojem proudu s odpovídající tvrdostí. U napětí takovou jistotu nemám, protože i pro přepnutí MOSFETU je třeba nějakej minimální proud=>úbytek napětí na vedení úměrný proudu a délce vedení.
Ono by se zobecněně dalo říct, že se v podstatě vždy přepíná proudem. I u MOSFETu a ostatních polem řízených věciček. Protože ke změně stavu čehokoliv je potřeba vždy přeměnit nějakou energii a k tomu je potřeba výkon a ten jenom napětím bez proudu nedostanu. Ale neříkám, že je ten proud potřeba i k udržení stavu, tam u polem řízených tranzistorů stačí jen napětí. IMHO rozdělení na přepínaní proudem a napětím v podstatě jenom znamená to, co budu na startovním konci vedení nastavovat, jestli definované napětí nebo proud.
Takže pro 100% jistotu asi proudem. I když to znamená konstruovat zdroj proudu. (Zdroj s nekonečným vnitřním odporem.) Protože měřením napětí na jednom konci se nedozvím (narozdíl od proudu) co se děje na druhym konci vedení (rušení apod).
A reagoval jsem především na to, že
| citace: |
Původní příspěvek od marandy
v seriovom obvode ( to je moj pripad) je napätie rozne ale prud je vzdy rovnaky
I
--|> R1 R2
-----------[|||||||]----------[||||||||]--------
----------------> ----------------> |
z čehož je naprosto jasný, jak to marandy myslel a ty mu furt tvrdíš, ať si veme voltmetr. Ale to není o tom, že bys nerozuměl elektice ale spíše o ní nejsi zvyklý tolik diskutovat a marandyho neexaktnost v prvním příspěvku tě trochu zmátla. Je dobré si zvyknout, že v obvodu není jenom vstupní a výstupní napětí, ale že napětí je na každé součástce. A už kvůli tomu, co jsi napsal o penězích je jasné, že jiné napětí, než to na vodiči nemohl mít marandy na mysli.
EDIT:
Ještě mě napadlo, co je možná myšleno tím 100%. Zřejmě je požadavek na to, aby se to dalo přepojovat mezi kabelem 1 cm a 1000 km bez překalibrování přepínače. A to opravdu pěkně řeší přepínání proudem.
marandy: Nějak jsem zapoměl reagovat na to, na co jsi se vlastně ptal. V podstatě to klidně můžeš řešit snímáním napětí, tak jak jsi psal, akorár to napětí ber z odporu, který bude na přijímací straně smyčky a do smyčky pouštěj pevně definovaný proud ne napětí. Na odporu ti vznikne vždy stejné napětí nezávislé na odporu kabelu.
vedeni
-----+--------------------+
.........|...................................|
.........|................................/'''\
........[..].Snimaci...........|---| Stabilizovany proudovy zdroj
........[..] odpor................\.../
.........|...................................|
-----+--------------------+
vedeni
Těch teček si nevšímej. |
|
|
|
