| Joamny |
nuž,ked som bol menší a bol som fascinovaný húlením ako 14-16ročný, pri húlení sa mi stávali rôzne nepriemnosti typu:hanbil som sa staršých a skúsenejšých,nedokázal som sa v prítomnosti iných ludí uvolnit atd. .Teraz s tým už problémy nemám,asi to bolo vekom ale v mojom okolí je stále vela mladistvých ,ktorý s nadšením húlia a nemajú podobný problém.
zaujímalo by ma čím to bolo......??? |
|
|
| weider |
to:yavar
mas recht. Ja poznam vo svojom okoli kvanta ludi so sa zhuluju do nemoty a potom je aj dost tazke sa s takymto clovekom dohovorit.To je potom same hmmm eee...Jednoznacne vsetko s mierou. |
|
|
| MadEGGA:() |
| jj, je to tak. Ale je taky docela tezky odhadnout, kolik si dat a udrzet si zdravou miru zkourenosti. Dneska pokud nemas vlastni dobroty o kterych bezpecne vis, co sou zac, tak je to dost tezky odhadovat :/ |
|
|
|
Myslím, že tohle si pozornost zaslouží.
droj: http://www.radkin.estranky.cz/stranka/co-jsem-sehnal
Hayatbakhsh MR, Najman JM, Jamrozik K, et al.: Cannabis and Anxiety and Depression in Young Adults: A Large Prospective Study. J Am Acad Child Adolesc Psychiatry. 2007 Mar;46(3):408-417
Jak longitudinální, tak zkřížené studie prokazují souvislost vyššího výskytu úzkostných a depresivních poruch u mladých lidí zneužívajících kanabis. K vysvětlení těchto vztahů byly vypracovány tři základní modely: 1) model společných bio-psycho-sociálních faktorů, 2) model primárního vlivu psychické poruchy předpokládající zvýšenou spotřebu kanabisu u osob trpících emočními problémy a 3) model primárního vlivu zneužívání kanabisu předpokládající kauzální negativní působení kanabisu na rozvoj emočních poruch. Důkazy pro tento model se jeví silnější, než důkazy pro předchozí dvě hypotézy. Není však dosud dostatečná znalost o tom, jak souvisí věk při začátku abúzu a frekvence dávek s rozvojem emočních poruch v časné dospělosti. Je zde hypotéza, že čím dříve jedinec začne zneužívat kanabis a čím frekventnější jsou dávky, tím větší je riziko jednak pozdější emoční poruchy, ale také riziko zneužívání dalších návykových látek.
Australští lékaři sledovali 21 let kohortu celkem 4861 dětí z vybraných porodnic v intervalech 3-5 dní po porodu a dále ve věku 5, 7, 14, a 21 let, kdy zbylo 3269 osob (66 % původního vzorku). Na konci studie byly všechny osoby vyhodnoceny pomocí 110položkové validizované Achenbachovy škály Young Adult Self-Report (YASR), která je určena pro mladé osoby ve věku 18-30 let a podchycuje osm diagnostických okruhů včetně emočních poruch.
Zneužívání kanabisu bylo podchyceno dvěma otázkami, z nichž první se zaměřovala na počet zneužití v období posledního měsíce (nikdy neužil, každý den, s odstupem několika dnů, jednou během měsíce, v tomto měsíci ne), druhá pak na věk prvního užití, přičemž věk 14 let a méně byl ve shodě se sdílenými názory adiktologů hodnocen jako časný. Celkem 1653 (= 51 %) respondentů odpovědělo, že nikdy kanabis neužili. Zbývající byli tedy považováni za „uživatele“, kteří alespoň někdy kanabis užili a podle frekvence užívání byli rozděleni do skupiny frekventně užívajících (denně nebo s odstupem několika dní) a občas užívající.
Potvrdily se výsledky dalších epidemiologických studií konstatující, že existuje těsná korelace (r = 0,9, p < 0,0001) mezi časným užitím a frekventním užíváním kanabisu v dospělosti.
Při hodnocení výsledků byly vzaty v úvahu další možné ovlivňující biologické a psychosociální faktory, zejména bylo přihlíženo k věku matky v době porodu sledovaného dítěte a jejímu rodinnému a sociálnímu zařazení. Dále bylo přihlíženo k tomu, zda respondenti jsou kuřáci či nekuřáci, abstinenti či konzumenti alkoholu.
Za emoční poruchy byly považovány velká depresivní porucha a celé spektrum úzkostných poruch stanovených dle kriterií DSM IV. Výsledky ukázaly, že u časného počátku užívání kanabisu je relativní riziko emočních poruch 2,6 (95% IS = 1,8-4,0), zatímco u pozdějšího začátku užívání je RR = 1,8; 95% IS = 1,2-2,7). U časných a frekventních uživatelů stouplo RR na 3,4 (95% SI 1,9-6,1). Navíc bylo u časných uživatelů kanabisu významně více osob zneužívajících i další drogy.
Přestože mezi matkami časných uživatelů bylo více osob se zhoršenou psychickou symptomatologií, špatným sociálním zakotvením a zneužíváním kanabisu, alkoholu a dalších psychotropních látek, autoři na základě provedených analýz nedocházejí ke koncizním názorům o možných genetických vlivech. Rovněž nebyla nalezena žádná souvislost mezi socioekonomickým statutem a časným užíváním.
V zásadě však docházejí k závěru, že časné zneužívání kanabisu není důsledkem psychické poruchy, ale její příčinou. Etiopatogenetické souvislosti vidí v možnosti, že dlouhodobá expozice kanabisu alteruje neurotransmiterové systémy, dalším vysvětlením by mohlo být, že deviantní chování spojené s časným užíváním kanabisu zhoršuje sociální statut jedince a má nepříznivý vliv na jeho sociální zakotvení, jakož i na kvalitu života. Časné užívání je také spojeno s častějším zneužíváním dalších drog, které působí nepříznivě jak biologicky, tak přes interpersonální a sociální síť.
Autoři uzavírají, že vztah mezi časným užíváním kanabisu a emočními poruchami v rané dospělosti je samostatný a nezávislý na dalších demografických, osobnostních a rodinných faktorech.
Komentář
Pečlivě provedená longitudinální studie potvrdila platnost a pravdivost cynického hesla drogových dealerů: dejte dětem drogu dřív, než poznají sex a získáte tak věrné odběratele. Dále je v souladu s názory té části spektra našich méně liberálních adiktologů, kteří říkají, že „měkké drogy“ zdaleka nejsou tak benigní, jak se jejich obhájci snaží namluvit, ale že naopak zeširoka otevírají dveře na drogovou scénu. Současně je v těchto souvislostech zajímavé zjištění, že abúzus není v těsnější souvislosti se socioekonomickým statutem, že tedy prostupuje skutečně napříč spektrem všech společenských vrstev. Tato skutečnost je patrně také jednou z příčin, proč je ještě před 10 roky pranýřované a zakrývané deviantní jednání široce tolerováno a stává se postupně sociální normou. V tom, že tomu tak skutečně je, mě utvrdila odpověď vysokoškoláka na mou otázku, zda nebere nějaké drogy. „Drogy ne“, pravil naprosto přesvědčivě, „dvakrát týdně si dám jointa a sem tam nějakej perník, ale drogy ne!“ V této společenské atmosféře mají i sebelepší adiktologické programy velice malou naději na úspěch.
Otázky:
Výsledky studie prokázaly, že ve vzájemném vztahu emočních poruch a abúzu kanabisu platí:
a) abúzus kanabisu je snahou o řešení subklinicky probíhajících emočních poruch NE
b) jde o společně biopsychosociálně podmíněné klinické okruhy NE
c) zneužívání kanabisu je primární a má kauzální vztah k pozdějšímu rozvoji emoční poruchy ANO
Relativní riziko rozvoje emoční poruchy při abúzu kanabisu je nejvíce ovlivněno:
a) časným počátkem zneužívání (< 14 let) ANO
b) socioekonomickým statutem NE
c) pohlavím jedince NE
Důsledkem časného zahájení zneužívání kanabisu je:
a) dobrá adaptace a střídmé užívání v dospělosti NE
b) frekventního užívání v dospelosti ANO
c) není žádná souvislost mezi věkem začátku zneužívání a frekvencí zneužívání v dospělosti NE |
|
|
| TWiSTY |
4 ==>> Joamny
Ja mel to same!!!!Takowy diwny pocit!!!a ted je to naprosto Fr33!! |
|
|
| Zedy |
| Podle mě je to spíš problém dospívání a nesrovnával bych to s konopím, protože kdyby konopí ovlivňovalo vaši mentalitu takovým směrem, tak by se vás to drželo až do dneška a jestli už ste OK, tak se jednalo spíš o problém puberty:) |
|
|
| Zatoichi |
Vzhledem k tomu, že ještě dlooouho nezjistíme, jak konkrétně ovlivňuje psychiku člověka život v moderní společnosti (co jíme, co dýcháme a čemu jsme vystavení), ještě o něco delí dobu nám bude trvat, zjistit, jak se to všechno ovlivňuje s užíváním návykových látek...
Jsme prostě ještě pořád odrostlí opičáci :)) |
|
|
| angelo97 |
| podla mna to je v ludoch....jednoducho ked si bol mladsi mozno si bol trocha hanblivejsi a ked si si zahulil tak sa to este zvyraznilo.... |
|
|
|
