| Koblihostrom |
| Zdravím.Zkoušeli jste už mutování kytiček kolchicinem?Já to loni zkusil ,sice mi to zničilo skoro všechna semínka,ale zato výnos jednou tak větší a kytičky takhle zmutované,můžete zasaditi zkoro všude,podobá se to více nějakému bodláčí,než hulení.Ale říká se že první várka by se neměla hulit/no já na to nedal/no já si myslím že obsah kolchicinu v rostlince je zanedbatelný.Postup musíte si opatřiti rostlinku zvanou Ocůn,roste dost hojně na zahrádkách a tak podobně.Potom z ní vymačkat šťávu,nejlépe z kořenů.Do ní pak vložte semínka/ale pozor jestliže máte semen málo tak to raději nezkoušejte,většina to nepřežije,přežijí jen ty nejsilnější kousky/Já to dělám tak že si dám asi deset víček od zavařovaček do první dám kolchicinu asi 10 kapek a zbytek vodu a u dalších to potom snižuji/devět kapek,osm kapek atd/Protože někdy je v ocunu kolchicinu více a někdy méně,a kdyby jste dali všechna semínka do silného koncentrátu tak by asi nezbylo ani jedno.No prostě nechat semínka namočené 24 hodin u druhého víčka 20 další 15 další 10 a postupně snižovat potom už následuje běžný všem známý postup,vložit semínka do hlíny a čekat co bude.Kytička potom roste různě zkrouceně,a výnos je asi jednou tolik větší,je i více pryskyřice no prostě všeho co nám tak chutná |
|
|
| Butch |
| Dobrý, kolik g si dostal z takhle zmutované kytky. Jestli se to vůbec vyplatí ničit si semínka zvláště holandská. Co ta rostlina Ocun - kde jí mám sehnat - nějakej shop. Napiš rozepiš atd. |
|
|
| Koblihostrom |
| Ocůn tak ten u nás běžně roste,najdeš si ho v Atlase rostlin.Výnos no dal jsem zmutovati semínka z modelu,ze kterého jsem měl asi 150g a výnos kytky zmutované,byl okolo 250 až 400g z kytky no každá rostla jinak,pritom stejné semínka.Semínka z Holandu bych si ale raději ponechal.Kolchicin jich zničí tak 90% zůstanou jen ty co jsou nejsilnější,nejodolnější.Ale když si necháš takhle zmutovanou kytičku na semínka tak kolchicin už nepotřebuješ druhý výsev bude stejně výnosný a pokroucený.Zkřížil jsem takovouto rostlinku s nemutovanou,a bylo to tak půl na půl prostě půlka vypadala jako hulo kdežto ta druhá.No takovýmto mutováním fakt nevíč co ti z toho vyroste každá vypadá jinak každá jinak nese,ale každopádně je toho více.Jo pozor kolchicin je dost prudký jed tak po manipulaci s ním si pořádně umej ruce.říkám to proto že já jsem si je jednou umýt zapoměl,najed jsem se a dva dny mi bylo nehorázně zle......první den jsem myslel že to nerozchodím a ty halušky no hrůza tak bacha |
|
|
| Roman Dirda |
| Taky bych rád řekl,že nejen umýt ruce,ale i pořádně vydrhnout.Dělal jsem s ocúnem,umyl jsem si potom ruce ašel spát,Před spaním jsem si ale protřel oči a ty mě začaly pálit nehorázným způsobem,tak jsem si je musel prolít borovou vodou a stejně mě pálily ještě 2 dny a vypadal jsem jako po pařbě(kruhy pod očima).Takže doporučuju po manipulaci s ocúnem ruce POŘÁDNĚ vydrhnout. |
|
|
| noms |
Kolchicin je dost jedovatej alkaloid , takze klido gumovy rukavice.
Jo Koblihostrome zkousel ty kytky pohlavne mnozit?
Nekde sem cetl ze kolchicin funguje tak, ze se naboura do DNA kytky.
Ta zareguje tak ze udela kopii a vpraxi pak mas z normalni kytky ,ktera ma dva pary chromozomu kytku ktera ma pary tri. OK. Ale triploidni kytky sou prej sterilni. Tak jak to vlastne je?
Dik. :-)) |
|
|
| psychedelix |
No nevím, jestli tady to, co napíšu není scestné, ale nešlo by to udělat tak, že těsně po vyrašení v hlíně by
se rostlinka pokapala tím kolchicinovým roztokem?
Nezkoušeli jste to někdo takto? Možná by to taky šlo, a
omezila by se vysoká úmrtnost:-) semen..... |
|
|
| noms |
Jo to prej chodi , ale v zadnym pripade pak nesmis tu kytku vykourit. Jinak bys tuty natah brka.
Dela se to tak ze tu kytku v nakech intervalech zalejvas roztokem kolichicinu.Jak presne nevim. |
|
|
| psychedelix |
no jestli seženu ten ocún jesenní, tak to zkusím pokapat po vyrašení, a pak samozřejmě po sklizni zahulím..... myslím, že když to pokapu zamlada roztokem, tak ta koncentrace potom nebude tak velká, jestli ovšem ta kytka nezačne kolchicin nějak sama vyrábět - myslím, že né...... zahulím, uvidím:-)))
|
|
|
| Muf |
| To je masakr!!! Musim si to najít v atlasu(nebo tak). Bál bych se toho, že v kytkách zůstane ten jed a třeba po delším užívání.... Chutnalo to jako ganja? Měl jsi potom o moc jiný stavy. (aby to vůbec pak byla tráva). |
|
|
| Muf |
- Kolchicin (Ocun Jessení, Colchicum Autumnale)
Dávkování : 7 - 60 mg (proč tak velký rozsah?)
Čas : příznaky během 4 hodin, smrt během 4 dnu
Dostupné : snadno dostupné (ze zahradních center)
Poznámky : Z ocunu jesseního (Colchicum Autumnale) / královské lilie
(Gloriosa Superba). Jedn květ CA má kolem 12 mg, takľe si jich vemte
aspoň 5.2g, hlíza z GS poskytne aľ 60 mg, jediné semínko poskytne 3.5 mg
(takľe si vemte 18). Poąkozuje cévní a nervový systém a znemoľňuje dělení
buňek. Bohuľel nevím do jaké míry je to bolestivé, jestli vubec.
http://www.freesoft.cz/projekty/vyh...thern/smet.html
-metody sebevrahů
-Kdy to můžu sebrat? Kvete většinou až na podzim
[Edited by Muf on 07-04-2001 at 07:34 PM] |
|
|
| Koblihostrom |
| Hmmmm já zkoušel kytky pohlavně množit,a šlo to.Nevím taková kytka se mi zdá silnější,a dokonce lepší chuť,a té priskyřice.Já bych raději ty semínka nechal namočený,v kolchicinu,a až pak šup do hlíny.Zalévání tímto roztokem může mít kruté následky,jak pro vaše zdraví,tak pro zdraví kytičky |
|
|
| Muf |
Mam to opilovat normálním samcem?
Fakt nemam nápad, kde sehnat ocůn. Představa, že bych lez někomu na zahradu....
Roste i teď v přírodě?
popř: Kde se dá koupit?
[Edited by Muf on 11-04-2001 at 02:32 PM] |
|
|
| BORGOVE2001 |
roste uplne vsude, myslim ze nejvic u vody
dotaz: to potom upravebi tech seminek ta kytka kvete drive a rychleji ??
tohle je ten ocun
[Edited by BORGOVE2001 on 17-04-2001 at 06:16 AM] |
|
|
| psychedelix |
| Vypadá to přesně jak na fotce od Borgove, a brutálně to roste na pastvinách v Beskydech, jinak tady u nás na Ostravsku jsem to viděl snad jen jednou..... |
|
|
| BORGOVE2001 |
| Tak jak to je s tou rychlosti rustu po tom upraveni ? |
|
|
| Roman Dirda |
| Lidi myslete trochu!Vždyť do jednoho zmutovanýho semínka se dostane jen pár kapek z té hlízy(řekněme 5mg,což je skoro smrtelná dávka),ale pak z toho vyroste kytka,která má i 2kg živé váhy-to je ředění několiktisíckrát!!!Když pominu to,že se kolchicin používá i v medicíně při léčení dny,tak mi připadá jako blbost aby 60-80kg člověk nevydržel to,co několikagramový semínko! |
|
|
| BORGOVE2001 |
| Nekecej, no uvidim |
|
|
| Roman Dirda |
| Nevite někdo jak se projevuje otrava kolchicinem?Včera jsem zaštípával upravený kytky a záštipky jsem jako obvykle snědl,abych věděl jestli to budou dobrý kytky.Dneska ráno mně ale píská v uších jak kdybych se vrátil z párty.Může to být tím kolchicinem? |
|
|
| vojta23 |
Rekl bych,ze otrava ti nehrozi.Asi bude zalezet na tom ,jak ty zastipky byli velky.Ale opravdu si myslim ze koncetrace kolhicinu v dospele kytce je minimalni!!Pri leceni dny se zas tak male koncetrace nepouzivaj.
Me osobne po pokusu s kolch. vyrostlo 3/4 hermafroditu.
vojta |
|
|
| Roman Dirda |
| Jestli někdo shání ten ocún,tak vždycky na podzim(září,říjen)ho mají v květinářství-v tuhle dobu se totiž sází.Koupil jsem ho tam 2 cibule,jednu zasadil,druhou nechal a na jaře jsem ji nechal nabobtnat ve vodě(přes zimu mi pěkně vyschla) a ve vymačkané šťávě namočil semena.Bohužel to přežily skoro všechny a ty kytky taky vypadají celkem normálně takže ten ocún byl asi dost slabej(ale dost silnej na to aby mě po manipulaci s ním pálily oči jako nikdy:() |
|
|
| 0X0da |
Jen tak pro objasneni, co ten smejd s kytickou provede: Kolchicin blokuje deleni bunek. Normalne se bunka deli tak, ze nejdriv udela kopii svych chromozomu, pak je spolu s dalsima dilama presune na opacny konce sebe sama a nakonec se prepuli. Ale kolchicin to blokne ve fazi, kdy jsou chromozomy zkopirovany a pak se uz nic nedeje, fyzicky se bunka nerozdeli. Nejzajimavejsi na tom je, ze to (nekdy) prezije, i kdyz ma 2x tolik chromozomu!!! No a jeste zajimavejsi je ze prestaneme-li ji votravovat, normalne se dale deli ale i jeji potomci maj 2x tolik chromozomu - je to dedicny. Provedeme-li to seminku (metoda koblihacova je dost vychytana, pro doplneni: 24h macet v kolch. ruznejch koncentraci, pak voplachnout a sazet. dale pouzivat seminka , kterejch to pulka prezila - meli tu spavnou koncentraci), gde je cela kytka schovana v jediny bunce a tuto nasobime 2x, ma pak cela kytka dve sady chromozomu! (teda 4 od kazdyho, proto se jim rika tetraploidi). To ma dalekosahly dusledky na bylinu, v podstate se jedna o novej druh. Takova kytka ma pak vetsi plody, qety a obsahy zajimavejch latek, ale mensi stonky a koreny. Krizime-li je mezi sebou, tato vlastnost zustava zachovana. Pozor! vystavime-li jejich seminka znovu kol.,
stane se zas to samy a dostanem kytky 4x (tedy 8 chrom.!) a tak dal.... de to vetsinou jeste jednou (16),
negdy az na 64, vyjimecne az 128 chromozomu!!
A dale: nekrizime li kytky mezi sebou, ale kytky ruzne, je pocet chrom. aritmetickym prumerem. Treba: normalni_x_1mutly: 2/2+4/2=3. Ku podivu funguje i lichej pocet.
!!!A znovu pozor. Kytky liche sou neplodne!!!! a casto ani po opyleni nevytvarej seminka!!! Proste 2,5 chromozomu nejde. Timto zpusobem sou delany treba fiky bez seminek. Negdy teda seminko omylem udelaj, ale to stejne neroste.
Obecne plati ze cim vyssi pocet chromozomu, tim sou vetsi palice, ale kytka hur roste, coz se u vyssich poctu zacne vyrazne projevovat. Kytky s jinym poctem nez nasobek 2 maj problemy s mnozenim a lichy se nemnozej vubec.
Zaverem: Videl sem tu, ze negdo to tim zalejva: spolehlivy tak votravit sebe, nebo aspon kytku. Gdyz uz aplikovat na kytku tak kapnout na vrcholek, tim mate moznost (prachbidnou) ze vytvorite "mozaiku"- neco jako gdyby ste kytku naroubovali. Vrele nedoporucuji, delejte to radsi se seminkama.
A nevotravte se!!!!
|
|
|
| hihi |
OXOda:
Tak tohle je první příspěvek, kterej se mi zdá natolik kvalitní, že ze mě vymáčkl poprvý karmu (nepoužívám to totiž, ale tohle se fakt musí ocenit.)
O genetice nic moc nevím, ale shoduje se to s tím, co si představuju.
Fakt kvalita
Mějte se good
Zdarec |
|
|
| Ignácius |
0X0da: Vyčerpávající elaborát ! :-)
Můžeš doporučit nějakou srozumitelnou literaturu, kde se dají načerpat další informace o genetice rostlin ?
|
|
|
| Hullto |
| Tak tohle je luxus... asi už sem se definitině rozhod, že koupim ty mikroskopy a nebudu jen pěstovat, ale zkoumat, laborovat, křížit, šlechtit.... |
|
|
| Kalapu |
hele, když užtu někdo ukázal ocůn, nemoh bys ukázat, jak vypadaj ty kytky??
díky |
|
|
| Seedmaster |
Toto tema bych chtel venovat obskurnim zpusobum slechteni.Pokud ma nekdo zkusenosti,ci naopak otazky,piste.Pokud vim,odpovim.Pokud nevim,rad se poucim.
Osobne mam nejvetsi skusenosti s kolchicinem.Kolchicin-jed obsazeny v Ocunu jesennim.Je to vysoce cytotoxicka latka,ktera mimo jine take zabaranuje mitoze.Stari Rimane a Byzansti lekari jej pouzivali napr.proti revmatizmu a dne.Jak jej vsak vyuzije dnesni clovek?Jako lecivo bych jej v zadnem pripade nedoporucil,avsak odvazni /a trochu streleni/pestitele jej mohou pouzit ke zkvalitneni svych modelu.Staci k tomu ocunova cibulka/jeste by se nekde na louce mela dat sehnat/,ze ktere vymackate stavu/pouziveje rukavice a zbytecne se v tom nerochnete/.Tu zfiltrujte a smicheje v pomeru 1:5 s vodou/pomer to chce vychytat.Kazde seminka reagujou jinak/.Zde bych chtel podotknout,ze dokud v teto technice neziskate praxi,neni dobre pouzivat seminka spickovych modelu.Lepsi jsou spise prumernejsi-pokud vam to kixne,nic se nedeje.I kdyz takova WWdvakrat "projeta" to vam je parada.Seminka vlozte do vznikleho roztoku a nechte je tam 20 az 26 hodin/opet je lepsi udelat nekolik klicich mise a cas vychytat/.Pote je proplachnete a dejte "normalne" klicit.Minimalne 70 procent vam v teto generaci nevyklici/a zhruba dalsich10 neni rustuschopnych/,ale ty,ktere vylezou vas urcite prijemne prekvapi.Vetsinou se zmensi vzrust,zmeni tvar listu a palice/povedla se mi i "spiralka"/a hlavne:vyrazne stoupne obsah TTHHCC.V dalsich generacich se jiz klicivost stabilizuje.Toto kyti je zejmena vhodne pod lampu,ale i venku se s nim daji delat divy.Je vhodne je krizit mezi sebou a to cilene a po nekolik generaci/timto se tusim zabyva kolega Smokalot,podivejte se na jeho tema/aby nabyte znaky nevymizely.Dalsi generace lze upravovat stejnym spusobem.
Kdo ma zajem at to zkusi.Kdyz se to povede,tak mi dejte vedet co vam vyrostlo.Pokud mate vlastni techniky/treba X-RAYS,nebo jine chemicke zazraky,tak dejte urcite vedet./
Mutantum zdar!!!!!
SEEDMASTER |
|
|
| hnut |
tož děckááá, toto je uúplně kožííííí... ocún lohnu babičce na zahrábce /ta bestie je jinak protected by gov./ a budu mááčet a máááčet a muuuutovat. a taaak. už se kua těším na ty dary. a spirály. a cyklisté. a iné.
|
|
|
| Koblihostrom |
| zdravíčko hnute jen tě chci upozornit,že kolchicin je dost prudký a nebezpečný jed,takže manipulace s ním jen v rukavicích/já měl bez rukavic asi dva týdny nepříjemnou vyrážku/a rostlinu kterou kolchicinem zmutuješ,nesmíš kouřit tu první generaci,jinak ti hrozí dost hnusná otrava,kouřit se dá až druhá generace,jelikož se kolchicin v semínkách již dále nepřenáší.Takže lidi fuckt jestli to chcete zkoušet,NEHULTE hned první zklizeň,seč to špatně dopadne,vím o čem mluvím........... |
|
|
| Seedmaster |
Ač je kolchicin velmi prudký jed,při úpravě se do semínka dostává jen velmi malé množství.Toto množství by neporazilo ani myš.Osobně sem pozřel několik pokrmů připravených z první generace a ani jednou jsem nepozoroval nic neobvyklého.O kouření ani nemluvím.Souhlasím však s velkou obezřetností při manipulaci s cibulkami.
Ocůnu zdar!
SEEDMASTER |
|
|
| kuba |
kde si sehnal ten Kolhycin chtěl sem to taky skusit,
ale nějak sem ho nesehnal.
Někde sem tu čet že je uroda nepoužitelná dokonce jedovatá.je to tak?
Jinak ty čtyřlístky mi u dvou kytek taky vyrostly(2a3 patro)
nezapomen dát za čas info jak se kiti má
K+ |
|
|
| rastajohn |
| jenom tak co to je ten kolchycin.svetlo?nebo co |
|
|
| livo |
| Jasně, je to světlo :smoker:, zkus to třeba tady SVĚTLO :D:D:D:D:D |
|
|
| rastajohn |
jo tak tohle svetlo roste u nas v lese:smoker: .Ale at je to jake chce a zvysuje vynos tak je to shit ,....CHUDACI KYTINKY a seminka NEMUCTE JE A NEDELEJTE Z NICH MUTANTY!!!!!
too lee:ty s takovou good sklizni.Doufam ze to nebudes hulit.
(ale pokus je to zajimavy) |
|
|
| BORGOVE2001 |
| VY CUNATA, TO ANI NEZKOUSEJTE , O TOMHLE UZ SE MLUVILO PRED ROKEM, ZHRUBA TOUHLE DOBOU. A JESTE KAZIT SHIVU , BOZE BOZE , ABY VAS HUSA KOPLA. VIM O CEM MLUVIM TAKY JSEM TO ZKOUSEL , KDYZ NAJDETE MUJ PREDCHOZI THREAD TAK SI HO MUZETE NEKDE PRECIST, JE TO TAM ZEVRUBNE POPSANY , TEDKA POUZIVAM KOLCHICIN JEN NA PAR KYTEK PROTI ZLODEJUM , ABY JIM TO PORADNE PROKLEPALO BACKORY ,NEMAJ KRAST, PAK KONCEJ V NEMOCNICI. |
|
|
| Seedmaster |
Blil?Ne,ani nahodou.To bych to nepropagoval.Nejen ja,ale i ostatni spolustolovnici byli celkem v klidu.Z tak nepatrneho mnozstvi ti nemuze byt spatne.Aspon ja jsem to jeste nezazil.
SEEDMASTER |
|
|
| Šebík |
Cau.
OXOda to napasal velmi dobře. Pochvala a davam karmičku. Zkusím taky přispět svou troškou do mlýna.
Kolchicin je látka kterou produkuje rostlinka Ocún jesení (Colchicum automnale). Spolu se svým chemickým příbuzným kolcemidem se používá jako inhibitor mitózy (buněčné dělení).
Kolchicin se totiž váže na mikrotubuly, co jsou dlouhé polymerické molekuly v buňce, které vytváří cytoskelet(takové lešení v buňce, které je odpovědné za rozmístění jednotlivých komponent v buňce). Polymery mikrotubulů se skládají z dimérů alfa a beta tubulinů, které se řadí na jednom konci mikrotubulu a ten tím roste. Právě na tyto stavební jednotky se váže kolchicin a znemožňuje další prodlužování mikrotubulů. Ve vysokých koncentracích způsobí kolchicin úplnou depolymeraci mikrotubulů, v nižších koncentracích vlastně jen zastaví dynamické prodlužování a zkracování mikrotubulů a vlastně je jakoby zafixují v jedné poloze. No a protože mikrotubuly jsou odpovědné za rozestoupení zdvojených chromozomů v průběhu dělení do dceřiných buněk, je jasné, že pokud je zablokujeme, chromozomy se nerozestoupí a v zůstanou jen v jedné z dceřiných buněk. Tak vznikají oni tetraploidi a oktaploidi, jak už popisoval OXOda.
Když kolchicin odmyjeme, mikrotubuly jsou časem schopné obnovit svou funkci a začít narůstat na svém konci. Ale pozor. Kolchicin se na tubulinové dimery váže ireverzibilně. Poznamenané dimery se sice uvolní z mikrotubulu, ale zůstávají dál volně v buňce a mohou znovu inhibovat růst mikrotubulu, pokud budou znovu zabudovány. Kolchicinu stačí velmi malé množství, aby plně zablokoval dynamiku mikrotubulů, takže si dejte vážně pozor, protože jestli se otrávíte, už vám nepomůže ani svěcená voda. Nezapomeňte, že mikrotubuly slouží v buňce i jako jakési dálnice pro přepravu látek a bílkovin na místo určení a když je zboříte = jistá smrt.
Proč kytky z upravených semínek hůř rostou? To je jednoduché. Vzhledem k tomu, že růst probíhá dělením buněk a tyto kytky mají dvakrát víc genetického materiálu, který musí rozdělit, tak jim to zkrátka trvá dýl a stojí je to víc námahy. A proč jsou vyšší výnosy? Inu ze stejného důvodu. Z více když máte gen přítomnej 4X místo 2x, tak naděláte rychlejc a víc potřebnýho matroše pro kvetení (například hormonu vyvolávajícího kvetení - Giberelinu).
Má smysl lít kolchicin na již vyrostlou kytku? Kytka roste na svém vrcholku, tzn. že smysl má aplikovat kolchicin jen na vrcholek rostoucí rostliny. Můžeme pak jen doufat, že dojde k polyploidizaci (zmnožení sádky chromozomů) i v buňkách, které vedou ke vzniku květu a semen, takže příští generace bude už polyploidní. Vznikne takto vlastě podivná hybridní kytka, která bude zčásti diploidní, zčásti tetraploidní nebo triploidní. Takto ošetřené kytky silně nedoporučuju kouřit, ponivadž zbytkového kolchicinu v nich bude opravdu dost.
Každopádně lepšího výtěžku určitě dosáhneme aplikací kolchicinu na semena. Chce to vychytat tu správnou koncentraci (takovou, aby jen došlo k zablokování mikrotubulů a inhibici mitózy) a tak minimalizovat ztráty na semenech.
Podobný účinek na mikrotubuly má látka zvaná taxol a pochází z Tisu červeného (Taxus baccata). Teoreticky by se aplikací této látky mělo dosáhnout stejného efektu jako s kolchicinem.
S kolchicinem i s jinými mutageny pracujte fakt obezřetně a zdraví hulením kytek z první generace fakt neriskujte. Lidi co psali jak si šáhli do oka a podobně prožívali nejspíš krutou smrt několika svých buňěk zasažených kolchicinem, které už se nemohly rozdělit, vlastně nemohly vůbec nic.
Tak přeju hodně úspěchů při polyploidizaci...Šebík
PS: Chemickej vzorec kolchicinu:
[Edited by Šebík on 07-03-2002 at 01:14 PM] |
|
|
| zabicka |
Ahoj,
v OBI jsem ocun koupila pred 3 tydny, za cca 39 kc. V jednom kvetniku jsou 3-4 hlizy, kvety ma bilofialove. Prodavaj se i normalne v kjetinarstvi, vedle narcisu a petrklicu .. |
|
|
| Šebík |
Kytka kolchicin určitě nestráví. Kolchicin není hnojivo. Hnojiva jsou látky, který když se dostanou do metabolismu, tak jsou dál pozměňovány a předělávány kytí k užitku. Ale ne všecky látky mohou být začleněny do metabolismu. Kytka prostě nemá enzymy k tomu, aby kolchicin rozložila. Jediný, co se s kolchycinem v kytce stane je, že se časem vyředí. Prostě ho bude relativně míň a míň a do semen se ho dostane už tak málo, že v příští kytce už prakticky není. Ale já osobně bych kytku z první generace fakt nekoštoval.
Lee- nech ji oprcat a zkus použít semena. Záleží taky na tom, jestli je to skutečně kolchicinem ošetřená kytka. Nemyslím, jako že bys to na to nenalil, ale jestli to mělo účinek. Jestli je to skutekně polyploid, jak už jsem to vysvětloval. Záleží na použité koncentraci.
Ok. - kouknul jsem na tu tvoji ošetřenou a podle toho, co dělá za pitomosti, tak to je fakt dobře ošetřená. To URČITĚ NEHUL!!!, jestli se máš aspoň trochu rád.
Věř, že kolchicin je fakt svinstvo. Když chtěj vědci udělat nějakej cytogenetickej pokus s ploidií, tak na to vždycky lejou kolchicin a sou fakt vopatrný. Kdybys to vykouřil, a bylo tam toho dost, tak se ti klidně může stát, že ti přestanou plíce produkovat sekret a ty se prostě udusíš. Nebo já nevim co všecko to může způsobit, ale fakt bych byl opatrnej. Protijed neznám. Asi ani neexistuje.
Ale jinak K+ pro tebe. Pěkně udělanej pokus. Rozhodně je paráda, žes popsal podrobně tu změnu fenotypu. Fakt to nehul.
[Edited by Šebík on 07-03-2002 at 10:51 PM] |
|
|
| mommm |
V JEDNE KAPCE STAVY JE 12,5MG KOLCHICINU.DAVAME DVE KAPKY DO 1000ML VODY TO JE 25MG V 1LITRU.SEMINKO NASAKNE MAXIMALNE Z TOHOHLE ROZTOKU JEDNU KAPKU A TA MA OBJEM PRIBLIZNE 0,05ML TO ZNAMENA, ZE V CELEM LITRU JE 20000KAPEK.V JEDNE KAPCE JE TEDA 25MG KOLCHICINU DELENO 20000 KAPEK TO JEST 0,00125MG.ZA SEMINKA NAM VYROSTE ROSTLINA,KTERA MA 200G SUSINY.NA VYHUL POTREBUJU 0,2G SUSINY TO ZNAMENA,ZE V JEDNOM HULENI MAM 0,00000125MG KOLCHICINU.LETALNI DAVKA JE 5MGKOLCHICINU.COZ JE ASI 4MILION KRAT VIC NEZ JSME VYHULILI. BEZ OHLEDU NA TO KOLIK SE ROZLOZI POCAS HULENI A KOLIK SE SKUTECNE DOSTANE AZ DO PLIC JE TO FAKT MALO NA TO ABY UBLIZIL.PRO SROVNANI JE TO JAKO KDYBY LETALNI DAVKA 5MG BYLA ROZPUSTENA V 200LITROVEM SUDU VODY A MY BY JSME SI KAPLY 1 KAPKU DO UST.ALE ROZHODNUTI JE NA VAS.ZDRAVIM
[Edited by mommm on 10-03-2002 at 10:45 PM] |
|
|
| jablko |
Mate nekdo zkusenosti s timto?
Polyploidizace konopí - kolchicin
V době druhé světové války hledal americký vládní výzkumník jménem H. E. Warmke způsob, jak vylepšit kvalitu vláken a snížit obsah pryskyřice v rostlinách. Přišel na to, že v důsledku krátkodobého působení kolchicinu, vznikají netoxické, polyploidní rostliny, které ve druhé a dalších generacích produkují pryskyřici s vyšším obsahem THC. Pokud je mi známo, tak při pozdějších výzkumech v USA bylo na vládní testovací stanici dosaženo pětinásobného zvýšení potenciálu.
Kolchicin, je vysoce toxický rostlinný alkaloid z ocúnu jesenního (Colchicum autumnale). Tento alkaloid působí jako tzv. "mitotický jed" - to znamená, že při mitóze (buněčném dělení) brání vytvoření mitotického vřeténka, které od sebe při dělení rozděluje chromozomy, takže se chromozomy od sebe nerozejdou a vznikají polyploidní buňky (tj. buňky s počtem chromozomů převyšujícím 2n). V současnosti se kolchicin používá k modifikaci různých plodin (např. brambory).
Vzniklé polyploidní rostliny často rostou poněkud podivně. Listy bývají deformované, jsou zelenější, rostou rychleji a jsou hustší. Konopí ošetřené kolchicinem mívá v druhé řadě většinou pět čepelí místo tří. V další generaci by měli mít tyto rostliny zvýšenou produkci THC asi o 100 %.
Při aplikaci kolchicinu za účelem "polyploidizace" konopí se používá asi tento postup:
Velká hlíza ocúnu se rozmačká a tekutý podíl se přefiltruje. Tento roztok obsahuje asi 0,3 % kolchicinu. Smíchá se se stejným podílem vody a tak se obsah kolchicinu sníží asi na 0,15 %. Což je údajně vhodná koncentrace na zamýšlenou aplikaci. Obsah kolchicinu v hlízách se samozřejmě případ od případu mění, takže pokud máte dojem, že rostlina dostatečně nereaguje, lze použít kolchicinový extrakt neředěný. Kolchicinová kůra působí na semena dost drasticky, takže řada z nich nepřežije. Semena se namáčí do roztoku obvykle na 24 hodin, lze ale postupovat i experimentálně, a některá semínka vyndat již dříve (například po 8 a po 16 hodinách). Tato semena pak budou mít větší šanci na přežití, avšak není zde zajištěn stoprocentní účinek kolchicinu. Ošetřená semena se poté opláchnou vlažnou vodou a nechají se normálně předklíčit.
Některé zdroje nedoporučují kouřit první generaci rostlin vypěstovaných ze semen ošetřených tímto silně jedovatým alkaloidem. Nicméně obhájci metody hovoří o běžné zkušenosti využívání i první generace rostlin, aniž by degustátoři utrpěli jakoukoliv újmu. Je totiž málo pravděpodobné, že rostlina dosahující výšky téměř dvou metrů, vzešlá ze semínka nasáklého 0,15% roztokem, by mohla v listech obsahovat nějaká nebezpečná rezidua kolchicinu. Navíc i kouřením by se případný, již tak zcela zanedbatelný obsah této jedovaté chemikálie, ještě snížil.
Toxicita kolchicinu
Na tomto místě jsem si dovolil malou toxikologickou kapitolku o kolchicinu. Právě vysoká toxicita této látky je jedním z důvodů proč se tato metoda nedoporučuje (dalším důvodem jsou vysoké ztráty semínek). Většinou se v literatuře uvádí za smrtelnou dávku 7-50 mg kolchicinu (co autor to názor), každopádně smrtelná dávka se bude pohybovat někde v těchto velmi nízkých hodnotách, čímž se jakákoliv manipulace s touto látkou a jejími roztoky stává značně nebezpečnou!
Alkaloid z Colchicum autumnale čeleď Liliaceae. Žlutá tekutina. Charakterizuje se jako mitotoxická látka, neboť rušivě zasahuje do buněčného dělení, přičemž tento jeho účinek je využíván experimentálně i terapeuticky (dávky nejvýše 0,001 g). Vyšší dávky vedou k hypotermii, vasokonstrikci (zvyšuje citlivost ke katecholaminům) a k centrální stimulaci. Při otravě se dostavuje průjem, vedoucí k dehydrataci, může se rozvinout obraz šoku, vzácnější jsou poruchy ledvin nebo poškození krvetvorby. Látka je poměrně mimořádně účinná při jednorázové aplikaci. Jako smrtící dávka se uvádí 0,02 g. Další účinky jsou účinky teratogenní při nízké expozici s velmi pozdním účinkem (známo pouze z pokusů na zvířatech), dále mutagenní a kancerogenní při chronické expozici (několik měsíců až let) .
LD: člověk p.o. 0,005 g/kg, 0,006-0,020 g, 0,007 g
Prevzato z :
http://www.biotox.cz/drogy/natural/cannabis/
|
|
|
| abra007xas |
| já nevim já bych to nezkoušel. nikdy jsem o tom neslyšel a na sobě bych to nedělal. Rozhodně ne za účelem zvýšení THC nějkou chemkou nebo jedem. Stačí že se to zalejvá hnojivem. Až až. Myslim že dobrej skanour mě sundá po pátim prdu a víc na sračku bejt nepotřebuju. vypěstovat, usušit zhulit. Kdo má málo at si nacpe ještě fajfku nebo si udělá mlíko. |
|
|
| Storm |
Buď máš ňáký odolný citrusy, nebo si to vymáchal v něčem jinym.Kolchycin je strašná sračka.Stačí, když si volízneš prst a si tuhej.Pochybuju,že naklíčený semeno by to rozchodilo.Ja tam máčel asi 50 semínek a vyklíčilo tak 10.
Polyploidizace způsobuje rychlejší rust kytky na úkor kořenového systému.Kytka má víc palic,víc zelený hmoty, ale že by měla vyšší obsah THC o tom sem neslyšel.
Tohle můžeš použít na všechno.Třeba i na okurky. |
|
|
| t3 |
| mozna jsem rypal, ale prosim te proc jsi do toho kolchicinu daval zrovna cibulky/seminka citrusu ? :)) |
|
|
| Lenny |
A v com si to machal ve sracce vymackany z cibulky ocúnu?? jestli ne tak se nemas cemu divit ...
Jo a prej je docela mozny ze v tom modelu tech cibulek je málo toho srace na to treba jinej obsah Musi to bejt
Colchicum autumnale jinak to muze obsahovat mnohem min toho Kolchicinu Ja to taky vyskousim a dam vam vedet... |
|
|
| Lenny |
Tady sem vam skopiroval muj zdroj info.
Polyploidizace konopí - kolchicin
V době druhé světové války hledal americký vládní výzkumník jménem H. E. Warmke způsob, jak vylepšit kvalitu vláken a snížit obsah pryskyřice v rostlinách. Přišel na to, že v důsledku krátkodobého působení kolchicinu, vznikají netoxické, polyploidní rostliny, které ve druhé a dalších generacích produkují pryskyřici s vyšším obsahem THC. Pokud je mi známo, tak při pozdějších výzkumech v USA bylo na vládní testovací stanici dosaženo pětinásobného zvýšení potenciálu.
Kolchicin, je vysoce toxický rostlinný alkaloid z ocúnu jesenního (Colchicum autumnale). Tento alkaloid působí jako tzv. "mitotický jed" - to znamená, že při mitóze (buněčném dělení) brání vytvoření mitotického vřeténka, které od sebe při dělení rozděluje chromozomy, takže se chromozomy od sebe nerozejdou a vznikají polyploidní buňky (tj. buňky s počtem chromozomů převyšujícím 2n). V současnosti se kolchicin používá k modifikaci různých plodin (např. brambory).
Vzniklé polyploidní rostliny často rostou poněkud podivně. Listy bývají deformované, jsou zelenější, rostou rychleji a jsou hustší. Konopí ošetřené kolchicinem mívá v druhé řadě většinou pět čepelí místo tří. V další generaci by měli mít tyto rostliny zvýšenou produkci THC asi o 100 %.
Při aplikaci kolchicinu za účelem "polyploidizace" konopí se používá asi tento postup:
Velká hlíza ocúnu se rozmačká a tekutý podíl se přefiltruje. Tento roztok obsahuje asi 0,3 % kolchicinu. Smíchá se se stejným podílem vody a tak se obsah kolchicinu sníží asi na 0,15 %. Což je údajně vhodná koncentrace na zamýšlenou aplikaci. Obsah kolchicinu v hlízách se samozřejmě případ od případu mění, takže pokud máte dojem, že rostlina dostatečně nereaguje, lze použít kolchicinový extrakt neředěný. Kolchicinová kůra působí na semena dost drasticky, takže řada z nich nepřežije. Semena se namáčí do roztoku obvykle na 24 hodin, lze ale postupovat i experimentálně, a některá semínka vyndat již dříve (například po 8 a po 16 hodinách). Tato semena pak budou mít větší šanci na přežití, avšak není zde zajištěn stoprocentní účinek kolchicinu. Ošetřená semena se poté opláchnou vlažnou vodou a nechají se normálně předklíčit.
Některé zdroje nedoporučují kouřit první generaci rostlin vypěstovaných ze semen ošetřených tímto silně jedovatým alkaloidem. Nicméně obhájci metody hovoří o běžné zkušenosti využívání i první generace rostlin, aniž by degustátoři utrpěli jakoukoliv újmu. Je totiž málo pravděpodobné, že rostlina dosahující výšky téměř dvou metrů, vzešlá ze semínka nasáklého 0,15% roztokem, by mohla v listech obsahovat nějaká nebezpečná rezidua kolchicinu. Navíc i kouřením by se případný, již tak zcela zanedbatelný obsah této jedovaté chemikálie, ještě snížil.
Toxicita kolchicinu
Na tomto místě jsem si dovolil malou toxikologickou kapitolku o kolchicinu. Právě vysoká toxicita této látky je jedním z důvodů proč se tato metoda nedoporučuje (dalším důvodem jsou vysoké ztráty semínek). Většinou se v literatuře uvádí za smrtelnou dávku 7-50 mg kolchicinu (co autor to názor), každopádně smrtelná dávka se bude pohybovat někde v těchto velmi nízkých hodnotách, čímž se jakákoliv manipulace s touto látkou a jejími roztoky stává značně nebezpečnou!
|
|
|
| dadanek |
| Už sem se to snažil naznačit jednou, ale raději to udělám znovu. PROČ? PROČ si chcete lidičky zahrávat s takovou sračkou? Sežeňte si radši nějakej dobrej modýlek. |
|
|
| rtep-petr |
| Takže jestli to chápu zprávně namočená semena výpěstovat, samice opýlit a ty další semena zase vypěstovat a kytky můžu hulit. |
|
|
| t3 |
| no nevim,, ale f tom clanku hned na zacatku se pise ---> V době druhé světové války hledal americký vládní výzkumník jménem H. E. Warmke způsob, jak vylepšit kvalitu vláken a snížit obsah pryskyřice v rostlinách. !!!!!! tak proc snizovat pryskirici ??? PRROOOOCCC ???? :))) |
|
|
| Roman Dirda |
| Jestli jsem to správně pochopil taxe mu povedl přesný opak toho co zamýšlel. |
|
|
| Storm |
2 rtep-petr
Seženeš to docela lehce.Zajdeš do ňákýho většího zahrádkářství a tam se podíváš po rostlině jménem Ocún jesení.Maj ho v Obi, Baumaxu...
Postup je uveden výše
|
|
|
| Roman Dirda |
| Ocún jesenní se píše se dvěma n,tak jako ranní(neplést s raný-časný nebo ranný-mající souvislost s ránou(např.ranná infekce)). |
|
|
| Roman Dirda |
| Co má prosím tě znamenat to ooooo?A proč ti každej chválí jax to pěkně zmutoval,když já tady u tvých příspěvků vidím jen ooooo? |
|
|
| Dude |
| citace: |
Původní příspěvek od Roman Dirda
Co má prosím tě znamenat to ooooo?A proč ti každej chválí jax to pěkně zmutoval,když já tady u tvých příspěvků vidím jen ooooo? |
Lee už sem nějakou dobu nechodí, tak po sobě asi likvidoval stopy |
|
|
| Roman Dirda |
Mommme,bojím se že s tou matikou ti to nevychází až tak přesně.Roztok který aplikuješ ne semena rozhodně nevyrobíš z několika kapek v litru,já osobně jsem šťávu z ocúnu používal nezředěnou nebo max 1:4 s vodou.Jinak s tebou ale souhlasím.
Mám tady příklad pro přemýšlivé hlavy na http://www.strach.cz je v rubrice Přišlo mailem něco o motelu a dost mi to zamotalo hlavu:) |
|
|
| satori |
Kolchicin posobí na semienka, tie potom oplachnete vodou. To že sa zdvojnasobia počty chromozomov neznamena, že sa kolchicin dalej množí v rastline. Koncentracia kolchicinu v kvetinke 1. generacie je mizerne mala ak nie nulova a navyše spalovanim sa ešte zlikviduje. Nebezpečenstvo nehrozi. Opatrnost pri manipulacii!
PS: z kolchicin v malych mnozstvach obsahuju tiež lieky proti dne. |
|
|
| Killer_Queen |
| Hmmm...cely jsem si to proštudoval...Je tu dost zajimavych veci.Je to rozhodne dobrej thread.Na zacatku jsme mel celkem chut si ten kolchicin sehnat.Ale nekdo tu pise,ze je to celkem nebezpecny.A zivot mi za par gramu nestoji |
|
|
| r |
| Chlapi, úplně souhlasím se Satorim(a mám to vyzkoušené na vlastní plíce)-koncentrace kolchicinu v kytkách první generace je tak pranepatrná a navíc se i to malé množství ještě podstatně zmenší hořením-kolchicin NENÍ termostabilní-prostě kytky nepolejvat, ale namáčet semena a v poho kouřit i první generaci-kdo má obavy, tak nekouřit to příliš často. HOWGH. |
|
|
| jumpp |
| zdravim hele kde sezenu ocuna j. ja sem byl v pardubkach snad v kazdym zahradkarstvi a bud nemeli nebo mi rekli ten kvete cervenec-srpen toho budeme mit tak kde ho sezenu tady ho nikdo na zahrade nema kde ste ho schaneli vy??? |
|
|
| KABUTO |
Vazeni help my pleas:
Sjezdil jsem snad vsechny zahradnictvy a OBY atd v okoli(P9),nikde nemuzu ocun sehnat.
Kdyby ste nahodou vedeli,kde by se dal ted sehnat,hodte info,moc dik.
Chtel bych to vyzkouset,mam foliak,takze mam na kliceni jeste trochu casu.
Zdarec |
|
|
| rockbud |
Čestík už jste někdy slyšeli o ošetřování rostlin pomocí alkaloidu zvaném kolchicin jež je obsažen v hlízách ocůnu.Hlíza ocůnu se rozmačká v kleštích na česnek do vzniklého extraktu se namáčí semínka na 24 hodin.Kolchicin změní chromozomální strukturu semínka ve stadiu mitozy.Potom ze vzniklých semínek vyrůstají polyploidní rostliny jež jsou mnohem potentnější větší a bývají víc zelenější,ovšem některé rostliny rostou velmi podivně mají pokroucené listy a mívají více listů v jednom trsu (až 14).Tohle jsem se dočetl v knize s názvem :KNIHA O MARIHUANĚ
POZN. já sám jsem to zkoušel,na některých rostlinách to opravdu zabralo ,ale ne úplně na všech asi tak na třetině jsem spozoroval podivný rúst jak se již zmiňuji výše,ale nakonec jsem musel rostliny vyhodit kvůli absolutní protidrogové nevraživosti mých rodičů(rostliny byli velmi malé takže jsem nemohl pozorovat celý růst až do konečné fáze.)
SLOVNÍK:ocůn:vysoce jedovatá rostlina ,používá se v genovém inženýrství pro získávání nových klonů a kdysi k léčení dny(nemoc)
Autora knihy si nevzpomenu ,¨protože ji má půjčenou kámoš,jak mi ji přinese dám vám vědět.
ODEPIŠTE NĚKDO JESTLI UŽ JSTE O TOM NĚKDY SLYŠELI NEBO JSTE TO UŽ SAMI YKOUŠELI.ZATÍM ZDÁREC |
|
|
| ZajdaXXW |
| Tak to taky zkouším, uvidíme, co z toho bude. Mam par skankovejch seminek, ocůn mam taky, takže neska večer nanáčím a mutuju! |
|
|
| jestedman |
nejsem chemik a zevšech těch sajrajtů mám strach jak rumburak před kouzelným prstenem. nenašel by se zde mezi pány laboranty jeden ctihodný, který by mě poskytnul semínko z mutovaný kytky?
děkuji všem a především Šivovi |
|
|
| conspirator |
| Jesienke Obycajnej (Ocun Jesenni) sa zvlast venoval vedec menom Santavy a to za ucelom izolovania latky "demokolcin", ktora je taktiez obsiahnuta v tejto rastline. Ma zrejme vacsi antimitoticky ucinok a je ovela menej jedovata nez Kolchicin. V Jesienke je Kolchicin najviac koncentrovany vo vnutornych vrstvach osemenia. Pre osemenie je najvhodnejsi zber v mesiaci 7, 8 a pre podzemnu cast v mesiaci 8 a 9. |
|
|
| kosto3 |
| pocul uz niekdo o kolchycine zevraj TO dokaze z uplnej sracky semena vytvorit taku pecku ze prva uroda sa neodporuca hulit ja to teraz skusam pestovat prvy krat ak sa bude dat poslem foto |
|
|
| Aryan |
pouzij priste hledani ... dalsi duplicitni thread
prvni generace se nema hulit proto ze kolchicin je jed! ..... az kytky vypesteny ze seminek tehle "upravenejch" kytek se daji hulit ...
Jinak jo ty kytky maji vetsi vynos i cukrovatost .... ale proc riskovat ... |
|
|
| kosto3 |
| dik za upozornenie dam si ma to bacha ale inak to vyzera dost zaujimavo |
|
|
| Doofy |
Tak jsem si listoval příručkami o Cannabis a našel jsem zajímavé téma..konkrétně od (J.Dupala)
Ošetřování rostlin Kolchicinem (Mutace,Hybridi) 8-)
Kolchicin je chemická látka Alkaloid,jenž je obsažen v hlízách Ocúnu (Colchicium) v hodnotách kolem 0,3% používá se v humánní medicíně.Ve šlechtitelské praxi se používá při vývoji nových hybridů či klonů,protože je schopen změnit chromozomální strukturu rostlin.Přerušením dělení buněk ve stadiu mitózy způsobí mutaci.Aby rostlina přežila tento zásah,zdvojnásobí počty chromozomů.Výsledkem je rostlina mnohem plodnější.Rostliny,které projdou tímto očistcem však někdy rostou poněkud „podivně“.Listy bývají deformované,jsou zelenější rostou rychleji a jsou hustší.I počet listů v trsech bývá vyšší než obyčejně.Mluví se i o sedmnácti listech v jednom trsu.Obyčejně jsou první listy,jež následují primární (zárodečnou) dvojici lístků,tvořeny jen jednou čepelí na každé straně stonku.Následující řada má tři čepele místo tří.Při aplikaci kolchicinu k ovlivnění pěstováni marihuany postupují pěstitelé dle následujícího postupu:
Velká hlíza se rozmačká,např.drtičem na česnek či jiným vhodným způsobem,a tekutý podíl se přefiltruje-stačí filtr na překapávanou kávu.Roztok bude obsahovat zhruba 0,3% alkaloidu.Smícháme ho se stejným podílem vody,a tím obsah kolchicinu snížíme na asi 0,15%.To je vhodná koncentrace na smýšlenou aplikaci.Ale obsah kolchicinu v hlízách případ od případu mění,takže pokud máte dojem,že rostlina dostatečně nereaguje,lze použít kolchicinový extrakt neředěním.Kolchicinová kúra,působí na semena dost drasticky,takže mnohé z nich nepřežijí.Semena se namáčejí do roztoku na 24 hod.Pokud máte rádi svoje osivo tak stáčí zkrátit dobu na 12hod-8hod.Takto ošetřená semena se lehce opláchnou vlažnou vodou a dají se na klíčení. |
|
|
| Doofy |
Jsem moc zduněnej ale ještě oprava v textu he 8-)
-Následující řada má tři čepele v listu a postupně se počet v každé další řadě zvyšuje.Tráva ošetřená kolchicinem však mívá v druhé řadě pět čepelí místo tří- |
|
|
| LosTaZ |
tak po přečtení příspěvku od 0X0da mě napadá: co takhle nakřížit mutantku x normálem
nebo
normálku x mutantem
získáme troj-chromozómové (ty vole to je slovo) semena - tedy neplodné
z těch uděláme pole a to se nám neoprcá tedy žádné starosti se samci...
Tedy něco jako brojleři (kuřata né ohříváčci) žádná energie vynaložená na rozmnožování jen síla a "maso":sun:
nejsem genetik takže je to možná úplně blbá teorie ale co Gdyby zkuste o tom něco zjistit, tady jsem podobné zmínky nenašel, snad jsem hledal dobře. A já se také zkusím poptat.
mutantům zdar ale všeho s mírou :mutant: |
|
|
| Spsemi |
taq preeeesne toto som zhanal, konecny budem schpny si vytvorit vlastnu vzorecku.
k tomu fajceniu: ked v semienku ostane tych 5mg, co je smrtelna davka, taq keby sme zozrali taqe semienko exneme, keby sme zozrali desatinku toho semienka taq nam bude 5 dni na umretie, ale ke rastlina z toho semiacka vyprodukuje 2-4 kg zelenej hmoty, 80-90%(moj odhad) pripada na odpad(listry stonky korene) taq v tych zvysnych 10-20% by pri rovnomernom rozlozeni jedu mohlo ostat taq 0.5-1mg jedu(za predpokladu ze tam na zaciatku bolo tych5mg, a ze sa voooobec nic casom a rastom neodbura). preto nechapem obavy niektorych clenov a reci ako chcipnete si kdyz chcete, ja to hulit nebudu... atd. chapem ze je to myslene len dobre, ved vpodstate ide o zivot a ten kolchicin neje zadna sranda ,no nebral by som to taq, ze si dam 3-4 prasky z toho mutanat a zomriem v krcoch(mozno nezomriem a uzijem si len tyie krce).
kazdopadne to vyskusam,a v jeseni to aj zahulim a uvidm alebo umriem:) :) ne ne neumriem, ale napisem.
co taq krizit mutan X mutant. semena namocitv jede, a zase krizit mutant X mutant. a mozno by sa to podarilo este raz atd. a mali by sme 128 chromozomove kvetinky, alebo by sme umreli.
tolko som toho v zivote nenapisal, no tento thread je ppf a teraz aspon mam o com rozmislat pred spanim:)
PS: idem do baumaxu zhanat ocun jesenny
uaaaaaaaa
cawes growers, and happy growing. a nech vam umrie co najmenej semienok:) |
|
|
| rasta.p |
Tak sem si to všechno přečetl ale někdo tvrdí že v první generaci je dávka kolchicinu vysoká a někdo zase, že se to můžně klidně zhulit..
Zak jak??? Zatim |
|
|
| Sinuhet |
| Kolik miligramu kolchicinu se asi tak vejde do jednoho seminka? Ted si to mnozstvi nared na celou kytku. Kolik ti vyjde ze asi tak bude kolchicinu v jedne palici? Podle me asi tak nic. |
|
|
| conspirator |
| Najhorsie na tom je to, ze bez akehokolvek empirizmu tu kazdy prezentuje svoje dohady a povysuje ix do roviny neomylnej pravdy. Ak teda tvrdite, ze prva generacia by mohla byt kontaminovana, nezabudnite dodat, ze je to iba vas predpoklad. V inom pripade uvedte prosim aspon jeden pripad, kedy sa niekto priotravil. A samozrejme niekto so situacie Vam bezprostredne znamej, nie reprodukovanim povesti prenasajucix sa z pokolenia na pokolenie :) |
|
|
| prenda |
!!!!!POZOR!!!!! !!!!NEBEZPEČÍ!!!!
Mno,neví někdo jestli je atropin(smrtelně jedovatej alkaloid) jedovatější než kolchicin?Atropin spolu se skopolaminem(roztahuje zorničky používá se v lékařství),hyoscyaminem a ještě jinými,méně zastoupenými alkaloidy a chem. látkami je obsažen v durmanu (datura ...).Ten jsem zkoušel v dávce 2g sušenýho listu(4g suš. listu je při menší odolnosti organismu už smrtelná dávka) a sice jsem měl 3 dny haluze jako kráva,ale vesměs mi to nic neudělalo.Alespoň nemám žádné následky.
To jen k tomu hulení tetra a více -ploidů.
V žádném případě nechci někoho navádět zkoušet durman.Je do DOST vo hubu(aspoň teda listy,semeno jsem nezkoušel,ale je v něm podstatně méně aktivních látek).
:mutant: |
|
|
| rasta.p |
| No já nevím...Asi jdu do toho chtěl bych zkusit více generací, myslím pod lampou. Ale četl sem tady že už potom bylo někomu zle. |
|
|
| ._. |
Já si také myslím, že v dospělé kytičce bude toho kolchicinu úplně zanedbatelné množství.V nejhorším případě by mohla nastat lehká otrava(bolení hlavy, bolení břicha) ale je to také pouze doměnka.
Také sem letos skoušel hodiot nějaké to semeno do toho roztoku.ty semínka které přežily, sou docela zmatené(semeno, které sem opláchl a dal do vody, vystrčilo klíček tak 1cm a hned po tom začalo vystrkovat první lístky-kořínek 1 cm dlouhý a lístky se už vyklubávají:))
Na ty kytičky su úplně moooc zvědavý.Hulit je budu na 100%. :slizoun:
zatímsa majte! |
|
|
|
tak až na to něgdo zemře, tak dejte vědět ostatním, aby nechcípli taky :)
Myslíte nebo nevíte jestli se touto látkou upravila i odrůda zvaná Duck Foot? Sem ji totiž objednal a zajímá mě to... |
|
|
| jumpp |
| souhlas s pit_ufem chtelo by to fotos...........!!!! tak se s nami nekdo podelte:; |
|
|
| ._. |
| Já mám jednu "otrávenou" kytku.Je daleko menší, neš ostatní kytičky, má takovou nezdravou barvu.nevím, jestli bude dlouo žít:( jestli se doroste větší velikosti, tak ji blejsknu, jestli ju sklidím, tak vzorek dám známému, on ji otestuje(ZHULÍ) a uvidíme, jestli je nebezpečná:) |
|
|
| ._. |
Stejně jednou zemře:), tak nač to prottahovat?:)
Já to stejně budu hulit, tak napíšu, jak to se mnou dopadlo. nebojím se toho:) |
|
|
| Piskot O |
| Tak ktery ocun je nejlepsi??? Ma smysl jeste ted zacit pokud mam sklenik? |
|
|
| ._. |
Piškote:tady ti hážu 2 fota(ty kytky sou ze stejné šišky, úplně přesně stejně staré:):
1.- Kytička jedovatá
2.- kytička nejedovatá.
teťka bych na to tvrdě sral. |
|
|
| ._. |
Tak vám pošlu aktuální foto:
1.kytička zmutovaná
2.kytička nezmutovaná(stejně stará, semínko ze stejné šišky) |
|
|
| ._. |
Myslím si, že ta mutace je na ho.no.Sami se na ten rozdíl podívejte:)
Obě kytky sou na stejném políčku, mají stejný substrát a podmínky.Hnojím je stejně, zalévám stejně...Někde sem tu četl, že by ta kytka dokonce neměla připomínat ani konopí?To není vůbec pravda.
Jediné změny, které sem zatím pozoroval jsou:
1. kytka je daleko hustší(menší rozestupy mezi patrama, víc listů
2.kytka je tak o 50% menší, roste spíš do výšky.(sice má moc bočních výhonků ale ty výhonky jsou zabržděné
3.kytka má o dost míň kořenů(když jsem ji přesazoval z květináče do země, tak měla kořeny o moc menší, než ostatní kytky.
ahoj. |
|
|
| vlček |
| 2 ._.: de o to ze newis co presne kolchycin w geneticke wybawe rostliny zmeni a tak je kazda mutace jina |
|
|
| jumpp |
| souhlas s vlckem a bacha na to!!!!!!! |
|
|
| Co? |
| hele ._, ja byt tebou tak bych nehazel jeste vidle do zita (nebo jak se to rika), treba z toho bude kapat pryskyrice...a treba se ti podari i druha generace....:-) me se to taky libi, je to neco jako z adamsovy rodiny... |
|
|
| TERMIX |
| Jaky koliv zasah do prirody je nezadouci,uz i takto jsou slechteny druhy ktere maji hodne malo s prirodou a jeste nutit kytky mutovat a roztrhavat jim chromozomy.SSmani delali ledacos ale urcite by to nepodavali svoji "ciste rase" ,kdovi na co to meli? pan Prihraty(Warmke) mel zalubem jiste jine plany s THC tak zvysenym, ale kazdopadne zajimave az moc. Fuck of Hitler!!! by Termix |
|
|
| Rino |
| Pjekne stara diskuse, vjeru... Ale stale aktualni a inspirujici. Zrovinka nedavno jsem wobdivoval u kamarada rostlinku ze seminka druhe generace po wosetreni kolchicinem. Vyznacuje se tim, ze ji vyrustaji f preslenech tri listecky namisto bjeznych dvou. Slibuje tedy wo tretinu vjetsi vynos. Vypada uzasne a nabizi se pokusit se ji narizkovat, zvhledem k nemoznosti wopakovat tuto vlastnost generativni cestou. Zkusim dodat foto. Jiste to bude zajimat sirsi hulicskou verejnost Zhul! |
|
|
| Rino |
| Taghle vypada rostlina druhe generace po osetreni kolchicinem, jak jsem psal. Vyznacuje se navic tim, ze intenzivne voni, aniz by qetla!!! Mozna, ze bude ucinna latka f cele rostline. Bude testovano. Jiste by to byl prulom |
|
|
| soulQuake |
jak si to myslel, že není možno vlastnost opakovat generativní cestou?
to se jako po několikerém pomnožení generací kolchicinem upravených květin geneticky přibližuje k normálu??? |
|
|
| Rino |
| Generativni cestou, presneji receno, nejni zadna jistota, ze kyzene vlastnosti budou reprodukovany, i gdyz nahodilosti predchozich generaci se mohou wobjevit. Ale ziskat je je zalezitosti nahody. Proto se treba jablone roubuji a semenacky se pouzivaji pravje jen k nalezum novych a idealnich jedincu. Jsou-li nalezeny, dale se reprodukuji zase jen vegetativne. Nahodilci pravje slouzi k ziskavani nnovych kultivaru. Alespon nejni f silach bjezneho pjestitele z mutanta vyrobit rostlinu standardnich vlastnosti pro dalsi pouziti. I tahle rostlina je nahoda vybrana mezi dvaceti vysetymi seminky wod jedne matky. Koukali jsme na ty tri delohy uz pri kliceni jako pukove a mame s tou rostlinou velke plany, byt je to zatim jen f oblasti snu. To, ze ta kytka voni evokuje myslenku, ze by mohla wobsahovat ucinne latky pravje i v jinych castech rostliny, nez jsou kvjetni palice. Byla by to naprosta bomba, ale rozum napovida se drzet u zdi. :-) Umis si predstavit ten "spenat"? |
|
|
| soulQuake |
| jasně, výhoda je držet si matku a řízkovat, jak divej |
|
|
| ges |
| Rino: podle me vetsina druhu konopi voni i v rustove fazi, a vetsina druhu obsahuje thc snad v cele rostline. |
|
|
| Rino |
| Porovnavali jsme to s jinymi... Tahle voni mimoradne silne, jinak bych to nezminoval.Samozrejmne, ze to prvoplanovje neznamena a je to fse jen ve fazi nadeji a prani.. ) Jedno ale uz vime: JE TO HOLKA!!! |
|
|
| ges |
| Rino: Tak jestli muzes, tak sem obcas hod nejake info jak to roste a hlavne co ztoho vyroste, docela me to zajima. |
|
|
| Rino |
| Neboj, myslim na to )) F soucasnosti je kyti zastipnute ve vysce asi 60 cm a rasi nove vjetve, pochopitelne f kazdym patre tri. Chceme co nejvjetsi mozny pocet rizku a nadelat nejaky maticky. Samozrejmne nejakou tu palicku pro test. Jen zrovna kamosovi rekostruuji balkon, tak to musi mit doma a kyti se trochu vytahuje... tesi mne Tvuj zajem! |
|
|
| warior |
| řekněte někdo jednoznačně, z jaké části ocúnu a jakým způsobem se dá kolchicin získat??? v atlase léčivek a rostliných drog jsem našel, že největší procento alkaloidů je v semenech- 1,2% a v ostatních částech není víc než cca. 1%. Ale otázkou zůstává systém, jak dostat z rostliny dostatečné množství kolchicinu...jinak obstarání si ocúnu by neměl být problém- ,,U nás roste na vlhkých lukách, zvlášť v hornatých polohách" takže se asi půjdu zítra projít :-) |
|
|
| AEROCELL |
| Tak tohle je ten zazrak :D |
|
|
|
