| koro1984 |
Ahojte,
neviete mi niekto zohnat, alebo poradit ako zohnat semena Mandragory?
Diki moc..
koro |
|
|
| FlickerBird |
| s trochou štěstí ji najdeš venku, občas roste v přírodě... ale počítěj s tím že vyrostla ze spermatu oběšenců :frog: bohužel kde sehnat semínka nevím, hned bych rozšířil sbírku kytí |
|
|
|
Máš snad na mysli mandragoru lékařskou? :eek: Neboli to, o čem se na http://www.biotox.cz/enpsyro/index.php?R=pj3rmao píše následující? :eek:
Mandragora lékařská
(Mandragora officinarum L. )
Alkaloidy mandragory odpovídají svým složením i působením alkaloidům ostatních rostlin čeledi lilkovitých (blín, durman, rulík,...).
Vzhledem k obsahu atropinu a skopolaminu, působí tato droga jako typický deliriogen - má intenzivní centrální anticholinergní vlastnosti, které zpravidla vedou ke kvalitativní poruše vědomí. Účinek tropanových alkaloidů se u intoxikovaného projevuje touhou a snahou po intenzívním pohybu a vznikem zrakových, sluchových a čichových halucinací. Tyto halucinace jsou velmi pohyblivé, mnohočetné a mají povahu létání, ježdění a otáčení. Halucinogenní účinky se projevují v přechodu mezi vědomím a spánkem, jsou způsobeny především skopolaminem (atropin a hyoscyamin zde hrají spíše druhořadou úlohu) a proto se od běžných přírodních halucinogenů liší; jsou vysoce toxické a člověk si z průběhu silnější intoxikace většinou moc nepamatuje. Ztrácí všechen pojem o skutečnosti a upadá do hlubokého spánku, podobného alkoholickém deliriu.
Maximální dávky atropinu používané v lékařství jsou 0,5mg pro jedno podání. K centrálním účinkům dochází po podání dávek 5-10 mg. Atropin má značně dráždivý vliv na centrální nervovou soustavu, u intoxikovaného vyvolává velké vzrušení a přechodné psychické změny. Mimo to atropin jako parasympatolytikum vyvolává útlum žlázové sekrece (sucho v ústech, suchá kůže a zvýšení tělesné teploty jako důsledek blokády sekrece potu), relaxaci hladkého svalstva, tachykardii (zrychlení srdeční činnosti) a mydriázu (roztažení zorniček). V menších dávkách zvyšuje atropin touhu po pohybu, zvyšuje sklon k mluvení, k nemotivovanému smíchu či pláči, působí zrakové, sluchové i čichové halucinace (ty si však intoxikovaný většinou po vystřízlivění nepamatuje). Po požití tohoto alkaloidu se často dostavuje tendence intoxikovaného k agresi. Docela výstižnou se jeví následující charakteristika projevů otravy: "divoký jako zajíc, slepý jako krtek, suchý jako troud, červený jako řepa a vzteklý jako pes". Je-li atropin předávkován, způsobuje ochrnutí mozku a obrnu dýchacího ústrojí.
Skopolamin je účinkem podobný atropinu, je však asi pětkrát toxičtější. Výrazně ohrožuje dýchací centrum (méně ovlivňuje srdce) a působí silně na rozšíření zornice. Prudká otrava skopolaminem se velmi podobá otravě atropinem. Excitační stadium je však velmi krátké a již při nízké dávce se dostavuje ochromení centrálního nervstva, provázené rozšířením zornic a vysycháním ústní sliznice. Zajímavým důsledkem otravy skopolaminem je stav, kdy intoxikovaný odpovídá rychle na kladené otázky a to bez jakékoliv volní kontroly (toho jevu využívali totalitní režimy jako tzv. sérum pravdy). Někdo reaguje již na nepatrné množství značnou psychickou tupostí či spánkem, někdo jeví značnou pohotovost a sdílnost. Dlouhodobá otrava skopolaminem se projevuje nechutenstvím, slábnutím a hubnutím.
Intoxikace dávkou nad 100 (50) mg atropinu končí u dospělého většinou kómatem a respirační paralýzou (minimální smrtící dávka - jak říkají vojáci). Smrtelnou dávku plodů rostliny představuje pro dospělého 10-12 bobulí (pro děti již 3-4). Poměrně často se však vyskytují jedinci mnohem citlivější u nichž se kritické stavy objevují již po 1 mg atropinu (obsah alkaloidů v droze viz část chemie). Obvykle to začíná zvláštním pocitem intoxikovaného, že při nesoustředění se na dýchání nedýchá. V tomto případě je lepší se na dýchání soustředit a vyhnout se dalšímu podání drogy, nebo raději vyhledat pomoc.
Je zajímavé, že králíci, ptáci a plži, na rozdíl od lidí, jsou značně odolní vůči tropanovým alkaloidům a mohou bez úhony přijmout větší množství jedovatých lilkovitých rostlin obsahujících tyto látky. Jejich maso se však v tomto případě stává jedovatým. Tohoto účinku se mimochodem také využívalo, zejména ve středověkém travičství. |
|
|
| prankster |
| uff, tak to je huste. to by som nikdy nezral (nebo nehulil?) |
|
|
| koro1984 |
Hej, presne tu som myslel. Tak co, poradite mi??
prosiiim :)
diiki |
|
|
| Mičurin 666 |
| Já se taky přidávám k prosbě o více info. Hlavně kde se k tomu dostat, když nepočítáme hledání v přírodě. Taky něco o pěstování by se šiklo. |
|
|
| Rákosníček |
http://www.vegetalismus.cz/52-mandr...ankunovinka=305
já ty semínka koupil tady, ale jak teď koukám tak maj dočasně vyprodáno no... . No a pěstování taky neni nic jednoduchýho - jen klíčení semen je nechutně složitý a dlouhý:
1. při teplotě 20oC dát do květníku a nechat nekolik týdnů vlhké.
2. poté dát na 3 týdny do teploty 5oC.
3. pak dát do 10-15oC a nechat klíčit.
Vysoké teploty brání v klíčení. Pěstování vyžaduje značnou trpělivost.
Tak tohle bylo napsaný u těch semen když mi to přišlo a v tom balíčku jich je tak 8 ks. |
|
|
|
